{"id":4977,"date":"2025-01-18T00:57:06","date_gmt":"2025-01-17T23:57:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4977"},"modified":"2026-05-25T02:20:48","modified_gmt":"2026-05-25T00:20:48","slug":"vynalez-zkazy-fantazie-i-realita","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/01\/18\/vynalez-zkazy-fantazie-i-realita\/","title":{"rendered":"Vyn\u00e1lez zk\u00e1zy, fantazie i realita"},"content":{"rendered":"

Ned\u00e1vno jsem si d\u011blal po\u0159\u00e1dek v knihovn\u011b a vypadlo na mne ve skoro kapesn\u00edm proveden\u00ed <\/strong>Vernovo d\u00edlko Vyn\u00e1lez zk\u00e1zy.<\/strong><\/p>\n

P\u00e1r dn\u00ed nato jsem n\u00e1hodn\u011b v televizi shl\u00e9dl i jeho stejnojmenn\u00e9 \u010desk\u00e9 filmov\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed. Opravdu jen n\u00e1hoda? Nebo pokyn osudu? Ka\u017edop\u00e1dn\u011b n\u00e1m\u011bt k \u010dl\u00e1nku! Zvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e za popul\u00e1rn\u00edm Vernov\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem se skr\u00fdv\u00e1 i ledacos dal\u0161\u00edho. Pro mnoh\u00e9 vlastn\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho.<\/p>\n

Film Karla Zemana<\/strong><\/p>\n

Na prvn\u00ed pohled to vypad\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 idylicky. Jako p\u0159\u00e1telsk\u00e1, dokonce snad laskav\u00e1 starost dvou
\nzn\u00e1m\u00fdch o\u00a0nemocn\u00e9ho star\u00e9ho mu\u017ee. Je j\u00edm slavn\u00fd profesor Thomas Roch. Jsme sv\u011bdky
\ndialogu prob\u00edhaj\u00edc\u00edho v\u00a0sanatoriu, mezi profesorov\u00fdm asistentem in\u017een\u00fdrem \u0160imonem
\n(v\u00a0rom\u00e1nov\u00e9m textu Simonem) Hartem a\u00a0prim\u00e1\u0159em. Profesora toti\u017e, vlivem usilovn\u00e9,
\nvy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ce na jeho vyn\u00e1lezu, postihlo onemocn\u011bn\u00ed. Dnes bychom mo\u017en\u00e1 \u0159ekli,
\n\u00fanavov\u00fd syndrom kombinovan\u00fd s\u00a0jakousi psychickou dezorientac\u00ed. A\u010d byly p\u0159\u00edznaky nemoci
\nv\u00e1\u017en\u00e9, profesor\u016fv stav se zlep\u0161uje. Snad u\u017e bude moci \u00fastav opustit. Je velmi d\u016fle\u017eit\u00e9, aby se
\nop\u011bt mohl v\u011bnovat sv\u00e9 pr\u00e1ci. Jde p\u0159ece o dokon\u010den\u00ed jeho velk\u00e9ho, celo\u017eivotn\u00edho d\u00edla\u2026<\/p>\n

Zcela p\u0159irozen\u011b n\u00e1s napadne, jak\u00e9 asi \u00fa\u017easn\u00e9 v\u00fdsledky by takov\u00e9 \u00fasil\u00ed m\u011blo p\u0159in\u00e9st. Nem\u00e1me
\nv\u0161ak \u010das se nad t\u00edm zamyslet. Proto\u017ee vz\u00e1p\u011bt\u00ed zazn\u00ed prim\u00e1\u0159ova t\u00e9m\u011b\u0159 mimod\u011b\u010dn\u00e1 pozn\u00e1mka.<\/p>\n

M\u00e1 v\u0161ak doslova \u00fa\u010dinek gran\u00e1tu: \u201eN\u011bkdy mne p\u0159epadne takov\u00e1 \u00fazkost, \u017ee z\u00a0t\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny
\nnevzejde nic dobr\u00e9ho.\u201c A\u00a0je to venku! Sv\u00e9 vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u00fasil\u00ed v\u011bnuje profesor mimo\u0159\u00e1dn\u011b
\nv\u00fdkonn\u00e9 v\u00fdbu\u0161nin\u011b! Vyn\u00e1lezu zk\u00e1zy!<\/p>\n

Tak n\u011bjak vypad\u00e1 jedna z\u00a0\u00favodn\u00edch sc\u00e9n filmu Vyn\u00e1lez zk\u00e1zy, nato\u010den\u00e9ho \u010desk\u00fdmi filma\u0159i
\nroku 1958, v\u00a0re\u017eii Karla Zemana (1910 \u2013 1989). Jeho p\u0159edlohou byl rom\u00e1n Julese Verna (1828
\n\u2013 1905) z\u00a0roku 1896, \u010desky prezentovan\u00fd pod stejn\u00fdm n\u00e1zvem. Jeho titul ve
\nfrancouzsk\u00e9m\u00a0origin\u00e1le ov\u0161em zn\u00ed Face au drapeau, tedy Tv\u00e1\u0159\u00ed k\u00a0vlajce. Vysv\u011btlen\u00ed tohoto
\npodivn\u00e9ho n\u00e1zvu se do\u010dk\u00e1me a\u017e na sam\u00e9m konci rom\u00e1nu. Na rozd\u00edl od p\u016fvodn\u00edho Vernova
\nv\u00e1\u017en\u00e9ho lad\u011bn\u00ed d\u00edla, je \u010desk\u00e1 filmov\u00e1 verze sympaticky odleh\u010dena. A\u00a0dokonce jaksi uhlazena
\n\u010di zjemn\u011bna. Snad je to i\u00a0t\u00edm, \u017ee na sc\u00e9n\u00e1\u0159i se pod\u00edlel tak\u00e9\u00a0b\u00e1sn\u00edk Franti\u0161ek Hrub\u00edn (1910 \u2013
\n1971).<\/p>\n

Zeman\u016fv film byl vyznamen\u00e1n n\u011bkolika tuzemsk\u00fdmi i\u00a0zahrani\u010dn\u00edmi filmov\u00fdmi cenami. Na
\nprvn\u00ed pohled zaujme bohat\u00fdm vyu\u017eit\u00edm ve sv\u00e9 dob\u011b n\u00e1padit\u00fdch trik\u016f a\u00a0grafiky. Vznik\u00e1 tak
\n\u201e\u0161rafovan\u00fd sv\u011bt\u201c, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed zejm\u00e9na stylu rytin jednoho z\u00a0p\u016fvodn\u00edch Vernov\u00fdch
\nilustr\u00e1tor\u016f, \u00c9douarda Rioua. Se skv\u011bl\u00fdm nadhledem je zde ilustrov\u00e1no dobov\u00e9, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159
\nmagick\u00e9 nad\u0161en\u00ed pro technick\u00e9 vyn\u00e1lezy. Prost\u011b 19.\u00a0stolet\u00ed \u2013 stolet\u00ed elekt\u0159iny a\u00a0p\u00e1ry! Ostatn\u011b
\no\u00a0osmn\u00e1ct let d\u0159\u00edve ne\u017e Verna zaujala tato magie i\u00a0Jana Nerudu (1834 \u2013 1891). Byl velk\u00fdm
\nobdivovatelem Vernova d\u00edla a\u00a0z\u0159ejm\u011b jeho prvn\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm propag\u00e1torem u\u00a0n\u00e1s. Ve sv\u00fdch
\nP\u00edsn\u00edch kosmick\u00fdch (1878) Neruda euforicky p\u011bje: \u201e\u2026 my blesk k\u00a0my\u0161l\u00e9nk\u00e1m sp\u0159\u00e1h\u00e1me
\na\u00a0noha parou cv\u00e1l\u00e1\u2026\u201c. Film v\u0161ak jde je\u0161t\u011b d\u00e1le. Nejen elekt\u0159ina a\u00a0p\u00e1ra. Atmosf\u00e9ra d\u00edla je
\nzpest\u0159ena \u00favodn\u00ed p\u0159ehl\u00eddkou bal\u00f3n\u016f, vzducholod\u00ed a\u00a0vozidel i\u00a0plavidel bizarn\u00edch konstrukc\u00ed.
\nAle kl\u00ed\u010dovou roli zde hraj\u00ed ponorky. Nane\u0161t\u011bst\u00ed pr\u00e1v\u011b ve slu\u017eb\u00e1ch pir\u00e1t\u016f se nach\u00e1z\u00ed ponorn\u00fd super high-tech exempl\u00e1\u0159. Je velk\u00fd, rychl\u00fd, obratn\u00fd a m\u016f\u017ee p\u016fsobit i jako podvodn\u00ed vle\u010dn\u00fd \u010dlun. A je samoz\u0159ejm\u011b schopen \u00fato\u010dn\u00e9 bojov\u00e9 \u010dinnosti. Drtiv\u00fdm n\u00e1razem sv\u00e9ho ostr\u00e9ho p\u0159\u00ed\u010fov\u00e9ho n\u00e1stavce dok\u00e1\u017ee nemilosrdn\u011b likvidovat jin\u00e1 plavidla. Verne tak pouze do \u201ev\u00e1le\u010dn\u00e9 dokonalosti\u201c domyslel pom\u011brn\u011b skromn\u00e9 schopnosti n\u011bkolika re\u00e1ln\u00fdch ponorek tehdej\u0161\u00edho proveden\u00ed. Ve Francii se s nimi za\u010daly d\u011blat pokusy n\u011bkdy kolem roku 1890.<\/p>\n

Osud idealisty<\/strong><\/p>\n

Filmov\u00fd a\u00a0spr\u00e1vn\u011b \u201eprofesorsky\u201c roztr\u017eit\u00fd Thomas Roch je soust\u0159ed\u011bn jen na svou pr\u00e1ci
\na\u00a0ignoruje okoln\u00ed sv\u011bt. Nav\u00edc, podle Hartova m\u00edn\u011bn\u00ed je \u201e\u2026d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b\u201c. Roch
\nov\u0161em v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee prac\u00ed na sv\u00e9m vyn\u00e1lezu p\u0159isp\u011bje p\u0159edev\u0161\u00edm k \u201epozn\u00e1n\u00ed tajemstv\u00ed hmoty\u201c.<\/p>\n

Tak\u017ee \u201e\u2026obrovsk\u00e9 s\u00edly v n\u00ed ukryt\u00e9 budou pom\u00e1hat lidem, poh\u00e1n\u011bt stroje, sv\u00edtit a h\u0159\u00e1t\u201c.<\/p>\n

Nehled\u011b na fakt, \u017ee vlastnosti skute\u010dn\u00fdch v\u00fdbu\u0161nin takov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed vylu\u010duj\u00ed, jde o\u00a0mil\u00e9 a l\u00edbiv\u00e9
\nkli\u0161\u00e9. V\u00a0\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch (a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm schv\u00e1len\u00fdch)\u00a0sn\u00edmc\u00edch \u010desk\u00e9 kinematografie t\u00e9 doby mo\u017en\u00e1
\nt\u00e9m\u011b\u0159 povinn\u00e9. Nebo\u0165 filmov\u00fd profesor Roch skoro jakoby kr\u00e1\u010del ve stop\u00e1ch filmov\u00e9ho peka\u0159e, Mat\u011bje Kotrby. Ten ji\u017e ve sn\u00edmku o sedm let star\u0161\u00edm dok\u00e1zal k dod\u00e1vk\u00e1m m\u00edrov\u011b vyu\u017eiteln\u00e9 energie donutit dokonce legend\u00e1rn\u00edho Golema. Samoz\u0159ejm\u011b v dodnes popul\u00e1rn\u00edm filmu C\u00edsa\u0159\u016fv peka\u0159 \u2013 Peka\u0159\u016fv c\u00edsa\u0159 re\u017eis\u00e9ra Martina Fri\u010de, z roku 1951.<\/p>\n

P\u0159es ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 ide\u00e1ly se v\u0161ak profesor Roch m\u00edrumilovn\u00e9ho c\u00edle vlastn\u00ed pr\u00e1ce nedo\u010dk\u00e1. I\u00a0se
\nsv\u00fdm asistentem Hartem je unesen pir\u00e1ty. Dnes bychom sp\u00ed\u0161e \u0159ekli teroristy, maj\u00edc\u00edmi
\nsv\u011btovl\u00e1dn\u00e9 ambice. Podlehne p\u0159itom vemlouvav\u00fdm \u0159e\u010dem jejich superbohat\u00e9ho \u0161\u00e9fa, hrab\u011bte
\nArtigase (v\u00a0rom\u00e1nov\u00e9m textu d\u00b4Artigase). Ten o\u00a0ve\u0161ker\u00e9m sv\u00e9m jm\u011bn\u00ed profesorovi podb\u00edziv\u011b
\nprav\u00ed: \u201e\u2026d\u00e1v\u00e1m (je) do slu\u017eeb v\u011bdy. V\u011b\u0159\u00edm va\u0161emu vyn\u00e1lezu, va\u0161\u00ed velk\u00e9 my\u0161lence, a u\u010din\u00edm
\nv\u0161e, abyste svou pr\u00e1ci dokon\u010dil\u2026 Moje tov\u00e1rny, laborato\u0159e\u2026\u010dekaj\u00ed jen na va\u0161e velk\u00e9 d\u00edlo,
\nohrom\u00edme cel\u00fd sv\u011bt!\u201c Nebo tak n\u011bjak. Pir\u00e1ti ov\u0161em od Rocha nepot\u0159ebuj\u00ed sv\u011btlo a\u00a0teplo, ale
\nd\u011bsivou v\u00fdbu\u0161ninu. M\u00e1 p\u0159inutit cel\u00fd sv\u011bt k\u00a0poslu\u0161nosti! Idealistick\u00fd pacifista Roch v\u0161ak ve
\nv\u00fdvoji l\u00e1tky tvrdohlav\u011b postupuje sv\u00fdm p\u016fvodn\u00edm sm\u011brem. Ale je\u0161t\u011b je zde in\u017een\u00fdr Serke
\n(v\u00a0rom\u00e1nov\u00e9m textu Serk\u00f6). Zdatn\u00fd technick\u00fd expert oddan\u011b slou\u017e\u00edc\u00ed pir\u00e1t\u016fm. V\u00a0jist\u00e9 chv\u00edli
\npochop\u00ed princip profesorova vyn\u00e1lezu. Jeho militaristickou aplikaci pak dok\u00e1\u017ee zvl\u00e1dnout
\ns\u00e1m. V\u00fdsledkem je obrovsk\u00e9 d\u011blo schopn\u00e9 vyst\u0159elit projektil obrovsk\u00e9 r\u00e1\u017ee. Samoz\u0159ejm\u011b
\npln\u011bn\u00fd Rochovou v\u00fdbu\u0161ninou. Dost\u0159el a \u00fa\u010dinnost v c\u00edli, jak jinak, jsou fantastick\u00e9!<\/p>\n

Sv\u011bt se na\u0161t\u011bst\u00ed v\u010das dov\u00ed, \u017ee je zle. Tak\u017ee se spoj\u00ed a jeho n\u00e1mo\u0159n\u00ed mocnosti vy\u0161lou proti ostrovn\u00edmu s\u00eddlu terorist\u016f velkou v\u00e1le\u010dnou flotilu. Obrovsk\u00fdm d\u011blem na pob\u0159e\u017e\u00ed ostrova v\u0161ak
\npir\u00e1ti m\u016f\u017eou zp\u016fsobit jej\u00ed tot\u00e1ln\u00ed zk\u00e1zu. Ale zmaten\u00fd profesor Roch na posledn\u00ed chv\u00edli
\nprohl\u00e9dne. Neboli, jak se ps\u00e1valo v\u00a0\u010derven\u00e9 knihovn\u011b, spadnou mu \u0161upiny z\u00a0o\u010d\u00ed! Pochop\u00ed, \u017ee
\nv\u00a0dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e pom\u00e1hal zlo\u010dinc\u016fm. A\u00a0v\u00ed, \u017ee zb\u00fdv\u00e1 jedin\u00e9! Je to\u00a0pouze na n\u011bm! Ob\u011btuje se!
\nVyu\u017eije vhodn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b d\u011bla k\u00a0v\u00fdst\u0159elu, je\u0161t\u011b p\u0159ed jeho nabit\u00edm. Vyvol\u00e1
\nv\u00fdbuch obrovsk\u00e9ho n\u00e1boje! Ohromnou detonac\u00ed je zni\u010dena cel\u00e1 ostrovn\u00ed z\u00e1kladna pir\u00e1t\u016f!<\/p>\n

Nep\u0159e\u017eije z nich nikdo!<\/strong><\/p>\n

Ale n\u011bkdo p\u0159ece. D\u016fvtipn\u00fd asistent Hart. Kr\u00e1tce p\u0159ed v\u00fdbuchem se mu poda\u0159\u00ed z\u00a0ostrova
\nprchnout v\u00a0improvizovan\u00e9m\u00a0bal\u00f3nu. A\u00a0dokonce nen\u00ed s\u00e1m! Fe\u0161\u00e1ck\u00e9mu in\u017een\u00fdrovi (hraje
\nLubor Toko\u0161, 1923 \u2013 2003) d\u011bl\u00e1 v\u00a0bal\u00f3nov\u00e9m ko\u0161i spole\u010dnost mlad\u00e1 p\u016fvabn\u00e1 d\u00edvka (hraje
\ntehdy sedmn\u00e1ctilet\u00e1 Jana Zatloukalov\u00e1, nar. 1941). P\u016fvodn\u011b trose\u010dnice, takt\u00e9\u017e prchaj\u00edc\u00ed
\nz moci pir\u00e1t\u016f.<\/p>\n

Rom\u00e1n o bleskometu<\/strong><\/p>\n

D\u011bj p\u016fvodn\u00edho rom\u00e1nu je velmi podobn\u00fd. Ov\u0161em jak ji\u017e bylo nazna\u010deno, celkov\u00fd obraz je
\nznateln\u011b drsn\u011bj\u0161\u00ed oproti Zemanovu filmu. Z\u00a0toho pouhou drobnost p\u0159edstavuje \u00fapln\u00e1 absence
\nzjem\u0148uj\u00edc\u00edho \u017eensk\u00e9ho elementu. V rom\u00e1n\u011b vystupuj\u00ed prost\u011b jen sam\u00ed chlapi. Dne\u0161n\u00ed vyznava\u010di genderov\u00e9 vyv\u00e1\u017eenosti by se t\u00edm mohli c\u00edtit pohor\u0161eni. Naproti tomu vym\u00edta\u010de genderov\u00fdch stereotyp\u016f by zase mohla dr\u00e1\u017edit ona filmov\u00e1, v podstat\u011b jen zdobn\u00e1 role p\u016fvabn\u00e9 mladi\u010dk\u00e9 trose\u010dnice. Na\u0161t\u011bst\u00ed Jules Verne ani Karel Zeman takov\u00e9 starosti \u0159e\u0161it nemuseli.<\/p>\n

Velmi odli\u0161n\u00e1 je rom\u00e1nov\u00e1 postava samotn\u00e9ho vyn\u00e1lezce Rocha. Jednak zde z\u00e1sadn\u011b nen\u00ed opat\u0159en profesorsk\u00fdm titulem. P\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak vystupuje jako chamtiv\u00fd prodejn\u00ed agent. Sv\u016fj
\nvyn\u00e1lez zk\u00e1zy se sna\u017eil nab\u00edzet \u0159ad\u011b sv\u011btov\u00fdch mocnost\u00ed, ale nikde neusp\u011bl. Cht\u011bl za n\u011bj p\u0159\u00edli\u0161
\nmnoho. Podle n\u011bj m\u00e1 cenu mnoha miliard! Z\u0159ejm\u011b francouzsk\u00fdch frank\u016f. A\u00a0tak se z\u00a0vlastn\u00ed
\nneukojen\u00e9 chamtivosti zbl\u00e1znil. Stal se z\u00a0n\u011bj zlostn\u00fd, \u0161\u00edlen\u00fd d\u011bdek, t\u011b\u017ece trp\u00edc\u00ed pocitem
\nzneuzn\u00e1n\u00ed. Nen\u00e1vid\u00ed cel\u00fd sv\u011bt! Pr\u00e1ce ve slu\u017eb\u00e1ch pir\u00e1t\u016f, a\u010d tak\u00e9 zapo\u010dat\u00e1 jeho vlastn\u00edm
\n\u00fanosem, mu proto docela vyhovuje. Prob\u00edh\u00e1 v\u00a0jejich s\u00eddle na opu\u0161t\u011bn\u00e9m ostr\u016fvku zvan\u00e9m
\nBack Cup. Roch ura\u017een\u00fd n\u00edzkou finan\u010dn\u00ed nab\u00eddkou v\u00a0jedn\u00e9 chv\u00edli roz\u010dilen\u011b vyk\u0159ikuje: \u201eDeset
\nmili\u00f3n\u016f za bleskomet, kter\u00fd m\u00e1 desetmili\u00f3nkr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed \u00fa\u010din ne\u017e v\u0161echno, co dosud bylo vymy\u0161leno? Deset mili\u00f3n\u016f za st\u0159elu, kter\u00e1 se pohybuje vlastn\u00ed silou a\u00a0p\u0159i v\u00fdbuchu zni\u010d\u00ed
\nv\u0161echno kolem dokola v\u00a0okruhu des\u00edtek \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f? Deset mili\u00f3n\u016f \u2013 a\u00a0snad i\u00a0za
\nrozn\u011bcova\u010d, kter\u00fd ji m\u016f\u017ee p\u0159iv\u00e9st k v\u00fdbuchu! Ani v\u0161echno bohatstv\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b by nesta\u010dilo zaplatit tajemstv\u00ed m\u00e9 st\u0159ely!\u201c<\/p>\n

Ano, Roch\u016fv vyn\u00e1lez se v rom\u00e1nu (samoz\u0159ejm\u011b v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu) skute\u010dn\u011b naz\u00fdv\u00e1 \u201ebleskomet\u201c. Z uveden\u00e9 tir\u00e1dy i dal\u0161\u00edch kus\u00fdch informac\u00ed lze usuzovat, \u017ee jde o pon\u011bkud nejasn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, schopn\u00e9 vypou\u0161t\u011bt raketov\u00e9 st\u0159ely s n\u00e1pln\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u00fa\u010dinn\u00e9 trhaviny.<\/p>\n

Nav\u00edc je p\u0159itom nezbytn\u00fd i\u00a0\u201erozn\u011bcova\u010d\u201c. Roch jej osobn\u011b spou\u0161t\u00ed vyvol\u00e1n\u00edm pot\u0159ebn\u00e9 reakce
\npomoc\u00ed vlastn\u00ed speci\u00e1ln\u00ed kapaln\u00e9 chemik\u00e1lie. Vlastnoru\u010dn\u011b v\u017edy p\u00e1r kapek ze zkumavky
\nnal\u00e9v\u00e1 otvorem do obalu n\u00e1boje. Pak zhruba po p\u011btat\u0159iceti vte\u0159in\u00e1ch doch\u00e1z\u00ed ke startu st\u0159ely.<\/p>\n

P\u0159i t\u00e9to obsluze je bleskomet schopen dokonce vyp\u00e1lit t\u0159i st\u0159ely prakticky nar\u00e1z. Pob\u0159e\u017e\u00ed
\nostrovn\u00edho s\u00eddla pir\u00e1t\u016f je p\u0159itom vybavena n\u011bkolika bleskomety.<\/p>\n

Drsn\u011bj\u0161\u00ed je i\u00a0pr\u016fb\u011bh st\u0159etu pir\u00e1t\u016f s\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed flotilou. Skute\u010dn\u011b dojde k\u00a0boji. Vedouc\u00ed
\nk\u0159i\u017en\u00edk pat\u0159\u00ed zemi, jej\u00ed\u017e \u201en\u00e1rodnost by pr\u00e1v\u011b nemusila vzbudit mnoho sympatie ve Francouzovi\u201c.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 je tedy n\u011bmeck\u00fd? Nebo snad britsk\u00fd? V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b Roch ze sv\u00e9ho bleskometu vyp\u00e1l\u00ed nar\u00e1z t\u0159i st\u0159ely. Vybuchnou v bl\u00edzkosti lodi. Jejich \u00fa\u010dinkem: \u201eK\u0159i\u017en\u00edk zmizel, roztrh\u00e1n a rozdrcen, zmizel v mo\u0159sk\u00fdch hlubin\u00e1ch.\u201c<\/p>\n

Pot\u00e9 se v \u010dele bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se protipir\u00e1tsk\u00e9 flotily objevuje dal\u0161\u00ed lo\u010f. Tentokr\u00e1t samoz\u0159ejm\u011b francouzsk\u00e1. A te\u010f to p\u0159ijde! Tv\u00e1\u0159\u00ed k vlajce! A\u010d pouze ve francouzsk\u00e9m origin\u00e1lu.<\/p>\n

Francouzsk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk se chyst\u00e1 k d\u011blost\u0159eleck\u00e9mu \u00fatoku na ostrov s hrd\u011b vzty\u010denou st\u00e1tn\u00ed vlajkou na sto\u017e\u00e1ru. A Roch, st\u00e1le osobn\u011b obsluhuj\u00edc\u00ed bleskomet a odhodlan\u00fd flotilu zni\u010dit, najednou m\u011bkne. Nejsp\u00ed\u0161 op\u011bt ty \u0161upiny z o\u010d\u00ed! Asi i z nemocn\u00e9 du\u0161e! Spat\u0159\u00ed vlajku a \u201e\u2026jeho ruka se zkumavkou zvolna kles\u00e1\u2026\u201c Najednou v\u0161echno pochopil a couvl. Obrazn\u011b i doslova.<\/p>\n

Nehnou s n\u00edm ani v\u00fdhr\u016f\u017eky \u010di n\u00e1sil\u00ed pir\u00e1t\u016f! Roch hod\u00ed zkumavku na zem a roz\u0161l\u00e1pne ji botou. Francouzsk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk se tedy bez p\u0159ek\u00e1\u017eek bl\u00ed\u017e\u00ed. Jeho d\u011blost\u0159elba za\u010dne drtit povrch ostrova.<\/p>\n

Roch spolu s pir\u00e1ty prch\u00e1 do jejich s\u00eddla v podzem\u00ed. Nakonec vylet\u00ed do pov\u011bt\u0159\u00ed cel\u00fd ostrov. Nebo\u0165 vyn\u00e1lezce, snad v aktu jak\u00e9hosi sebevra\u017eedn\u00e9ho a pomstychtiv\u00e9ho zoufalstv\u00ed, v pr\u016fmyslov\u00fdch \u00fatrob\u00e1ch ostrova nar\u00e1z odp\u00e1l\u00ed ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 z\u00e1soby v\u00fdbu\u0161nin\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b, v\u00fdbuchem potlu\u010den\u00fd Simon Hart nakonec p\u0159e\u017eije. Je zachr\u00e1n\u011bn pos\u00e1dkou k\u0159i\u017en\u00edku. P\u016fvabn\u00e1 trose\u010dnice u toho tentokr\u00e1t neasistuje\u2026<\/p>\n

Ot\u00e1zky z pekla<\/strong><\/p>\n

Ty ot\u00e1zky \u201e\u2026snad poch\u00e1zej\u00ed z pekla! Zd\u00e1 se, \u017ee profeso\u0159i maj\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed v tom, pt\u00e1t se jimi v\u00fdhradn\u011b na to nejobt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed a nejz\u00e1ludn\u011bj\u0161\u00ed! Pak ti m\u016f\u017eou plesknout jednu za u\u0161i a moud\u0159e pravit \u2013 to p\u0159ece bylo v m\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch! Na to lid\u00e9 jako j\u00e1 nedok\u00e1\u017e\u00ed nic odpov\u011bd\u011bt.\u201c Tak si podle jednoho z Vernov\u00fdch \u017eivotopis\u016f (Dehs, 1993) pr\u00fd mlad\u00fd Jules posteskl nad sv\u00fdmi \u201estudijn\u00edmi \u00fasp\u011bchy\u201c na pr\u00e1vnick\u00e9 fakult\u011b univerzity v Nantes. A\u010d nakonec studium p\u0159ece jen \u0159\u00e1dn\u011b dokon\u010dil, pr\u00e1vnickou dr\u00e1hu nikdy nenastoupil. N\u011bkolik let d\u011blal ledacos. St\u00e1le ho to ale t\u00e1hlo k literatu\u0159e. Na\u0161t\u011bst\u00ed brzy n\u00e1sledovalo pot\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Psan\u00edm se dok\u00e1\u017ee u\u017eivit! Bylo rozhodnuto!<\/p>\n

Zd\u00e1 se ale, \u017ee p\u0159es svou nechu\u0165 k pr\u00e1vnick\u00e9mu povol\u00e1n\u00ed Verne osv\u011bd\u010dil mimo\u0159\u00e1dnou m\u00edru pot\u0159ebn\u00fdch schopnost\u00ed, kter\u00e9 se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b projevily i\u00a0v\u00a0jeho liter\u00e1rn\u00ed tvorb\u011b. Pr\u00e1vn\u00edk by se sotva
\nobe\u0161el bez um\u011bn\u00ed re\u0161er\u0161e mno\u017estv\u00ed informac\u00ed ze sou\u010dasnosti i\u00a0minulosti, a\u00a0odhadu d\u011bn\u00ed do
\nbudoucna. A\u00a0tak\u00e9 bez schopnosti, to v\u0161e nakonec jasn\u011b a\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b popsat. Ov\u0161em bez
\nt\u011bchto dovednost\u00ed by tak\u00e9 nikdy nevzniklo Vernovo d\u00edlo, kter\u00e9 n\u00e1s dodnes okouzluje. Z\u010d\u00e1sti
\nsnad \u0161lo o nad\u00e1n\u00ed zd\u011bd\u011bn\u00e9 po jeho otci, kter\u00fd byl v Nantes uzn\u00e1van\u00fdm a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm advok\u00e1tem. A z\u010d\u00e1sti snad, p\u0159es ve\u0161kerou jeho skepsi, nabyl mlad\u00fd Jules tohoto um\u011bn\u00ed p\u0159ece jen d\u00edky studiu.<\/p>\n

V\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nefabuloval jen tak od boku. V\u017edy se d\u016fkladn\u011b sezn\u00e1mil se sou\u010dasn\u00fdm
\nstavem dan\u00e9 problematiky, a ten se pak pokou\u0161el zaj\u00edmav\u011b \u201eextrapolovat\u201c do budoucnosti. Proto se trvale zaj\u00edmal o chemii, fyziku, techniku i zoologii. Informace sb\u00edral z dobov\u00e9ho tisku a\u00a0literatury a\u00a0b\u011bhem cel\u00e9 sv\u00e9 spisovatelsk\u00e9 kari\u00e9ry je ukl\u00e1dal do kartot\u00e9ky. Celkem pr\u00fd
\nobsahovala na 20 tis\u00edc polo\u017eek (Rebler, 2010).<\/p>\n

D\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee i v souvislosti s Vyn\u00e1lezem zk\u00e1zy se Verne nad\u00e1le zab\u00fdval \u201eot\u00e1zkami z pekla\u201c. Ov\u0161em zcela jin\u00e9ho druhu. T\u00fdkaly se dobov\u00e9ho stavu chemie a v\u00fdbu\u0161nin v oblasti tehdej\u0161\u00ed zbrojn\u00ed techniky. Ze samotn\u00e9ho textu rom\u00e1nu je to dob\u0159e patrn\u00e9. Nap\u0159\u00edklad takto l\u00ed\u010d\u00ed Hart \u00fa\u010dinek trojit\u00e9ho v\u00fdst\u0159elu bleskometu, kter\u00fd zp\u016fsobil onu zk\u00e1zu p\u016fvodn\u00edho (n\u011bmeck\u00e9ho \u010di britsk\u00e9ho?) vedouc\u00edho k\u0159i\u017en\u00edku: \u201eT\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u011b se cel\u00fd prostor zachv\u011bje stra\u0161liv\u00fdch ot\u0159esem podobn\u00fdm v\u00fdbuchu cel\u00e9 prach\u00e1rny pln\u00e9 melinitu a dynamitu. Na mo\u0159i se zvedaj\u00ed obrovsk\u00e9 vlny jako p\u0159i nejzu\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed bou\u0159i a ostr\u016fvek Back Cup se ot\u0159\u00e1s\u00e1 a\u017e do z\u00e1kladu.\u201c<\/p>\n

Na jin\u00e9m m\u00edst\u011b vychvaluje Serk\u00f6 Hartovi originalitu Rochova bleskometu, jeho\u017e st\u0159ela:<\/p>\n

\u201e\u2026udr\u017euje svou rychlost a dokonce ji zvy\u0161uje a\u017e k c\u00edli, d\u00edky n\u00e1plni jist\u00e9ho prachu se stoupaj\u00edc\u00ed spalovac\u00ed rychlost\u00ed\u2026 Je to vyn\u00e1lez, kter\u00fd \u00fapln\u011b zm\u011bn\u00ed v\u0161echny v\u00e1lky!\u201c<\/p>\n

Verne je tedy obezn\u00e1men, i kdy\u017e mo\u017en\u00e1 ne do detail\u016f, s v\u00fdznamn\u00fdmi p\u0159\u00edpady konkr\u00e9tn\u00edch chemick\u00fdch a\u00a0fyzik\u00e1ln\u00edch \u0159e\u0161en\u00ed v\u00a0oblasti tehdy nov\u011b rozv\u00edjen\u00fdch v\u00fdbu\u0161nin. A\u017e d\u00edky nim toti\u017e
\nmohlo b\u00fdt p\u0159ed koncem 19. stolet\u00ed opu\u0161t\u011bno masov\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9ho, m\u00e1lo v\u00fdkonn\u00e9ho i jinak problematick\u00e9ho \u010dern\u00e9ho prachu. \u00dasty sv\u00fdch postav tak Verne p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tehdej\u0161\u00ed nov\u00e9 produkty. V\u00fdkonn\u00e9 detonuj\u00edc\u00ed trhaviny, dynamit a melinit. Samoz\u0159ejm\u011b s t\u00edm, \u017ee Rochovy n\u00e1pln\u011b bleskometu maj\u00ed \u201e\u2026desetmili\u00f3nkr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed \u00fa\u010din ne\u017e v\u0161echno, co dosud bylo vymy\u0161leno\u2026\u201c Hart v\u00fdbuch ohromen\u011b popisuje t\u00e9m\u011b\u0159 jako p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofu, kter\u00e1 ot\u0159\u00e1s\u00e1 prostorem a zved\u00e1 obrovsk\u00e9 mo\u0159sk\u00e9 vlny. Vedle toho Serk\u00f6 nad\u0161en\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1, dnes bychom \u0159ekli, bezd\u00fdmn\u00fd prach s progresivn\u00edm ho\u0159en\u00edm. Prach na tomto principu je b\u011b\u017en\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n dodnes, k pohonu st\u0159el v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edch hlav\u0148ov\u00fdch a z\u010d\u00e1sti i raketov\u00fdch zbran\u00ed. Z\u00e1kladem tohoto prachu je sm\u011bs nitroglycerinu a nitrocelul\u00f3zy.<\/p>\n

Nechme nyn\u00ed stranou chemick\u00e9 a podobn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, a p\u0159ipome\u0148me si prost\u011b n\u011bkolik zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159\u00edhod skr\u00fdvaj\u00edc\u00edch se za Vernov\u00fdmi n\u00e1znaky. O\u00a0jeho dob\u011b n\u00e1m ur\u010dit\u011b prozrad\u00ed
\nmnoh\u00e9\u2026<\/p>\n

Ach, ti p\u00e1ni profeso\u0159i\u2026<\/strong><\/p>\n

Za\u010dn\u011bme pozoruhodn\u00fdm rokem 1846. Ano, tehdy osmn\u00e1ctilet\u00e9mu Julesu Vernovi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 maturita otev\u0159ela cestu k\u00a0pr\u00e1vnick\u00e9mu studiu. Rok je v\u0161ak v\u00fdznamn\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee
\nv n\u011bm byly objeveny nitroglycerin i nitrocelul\u00f3za. Objevitel nitroglycerinu, italsk\u00fd chemik Ascanio Sobrero (1812 \u2013 1888), se kr\u00e1tce po tomto sv\u00e9m \u00fasp\u011bchu stal profesorem chemie na
\nuniverzit\u011b v\u00a0Tur\u00edn\u011b. Kdo by ov\u0161em tu\u0161il, \u017ee n\u011bkolik let pot\u00e9 bude na\u0159\u00edkat: \u201eKdy\u017e pomysl\u00edm na
\nv\u0161echny ob\u011bti, kter\u00e9 p\u0159i\u0161ly o\u00a0\u017eivot p\u0159i exploz\u00edch nitroglycerinu, i\u00a0na dal\u0161\u00ed ohromn\u00e9 \u0161kody, je\u017e
\np\u0159i tom byly zp\u016fsobeny, co\u017e oboj\u00ed bude s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed pokra\u010dovat i\u00a0v\u00a0budoucnu,
\nt\u00e9m\u011b\u0159 se styd\u00edm za to, \u017ee bych m\u011bl b\u00fdt obdivov\u00e1n jako objevitel t\u00e9to l\u00e1tky.\u201c<\/p>\n

Tak alespo\u0148 prav\u00ed z\u00e1znam dodnes uchov\u00e1van\u00fd v\u00a0dne\u0161n\u00ed Laborato\u0159i molekul\u00e1rn\u00ed elektrochemie
\ntur\u00ednsk\u00e9 univerzity. Sobrero m\u011bl samoz\u0159ejm\u011b na mysli hav\u00e1rie, ke kter\u00fdm \u010dasto doch\u00e1zelo p\u0159i
\npokusech o\u00a0v\u00fdrobu, pou\u017eit\u00ed nebo p\u0159epravu nitroglycerinu. M\u00edsto lkaj\u00edc\u00edho slavn\u00e9ho profesora
\nv\u0161ak situaci vy\u0159e\u0161il a\u017e Alfred Nobel (1833 \u2013 1896), budouc\u00ed \u201enejskromn\u011bj\u0161\u00ed multimilion\u00e1\u0159 sv\u00e9
\ndoby\u201c (Amenda, 1983). Ov\u0161em pr\u00e1v\u011b Nobela, jako jednu z\u00a0m\u00e1la velk\u00fdch postav tohoto d\u011bn\u00ed,
\nakademick\u00e1 kari\u00e9ra nel\u00e1kala. Po cel\u00fd \u017eivot z\u016fst\u00e1val vzd\u011blan\u00fdm praktikem, soust\u0159ed\u011bn\u00fdm
\nv\u00fdhradn\u011b na v\u00fdvojovou pr\u00e1ci ve sv\u00fdch laborato\u0159\u00edch. A\u00a0samoz\u0159ejm\u011b na to, jak jej\u00ed v\u00fdsledky
\nprom\u011bnit ve vele\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd byznys. Co\u017e se mu zjevn\u011b da\u0159ilo. Roku 1866 mu byl ud\u011blen patent
\nna dynamit. Pr\u016fmyslovou trhavinu, v\u00a0n\u00ed\u017e byly nebezpe\u010dn\u00e9 vlastnosti nitroglycerinu zkroceny
\np\u0159\u00eddavkem vhodn\u00e9 p\u00f3r\u00e9zn\u00ed l\u00e1tky. Nobel dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u00edky chemick\u00fdm vlastnostem
\nnitroglycerinu nen\u00ed tato l\u00e1tka, ani v\u00a0\u201eum\u00edrn\u011bn\u00e9 form\u011b\u201c dynamitu, vhodn\u00e1 pro pln\u011bn\u00ed munice.
\nProto se pr\u00fd n\u011bkolik let odd\u00e1val\u00a0iluzi, \u017ee jeho celo\u017eivotn\u00edm posl\u00e1n\u00edm bude bohulib\u00fd byznys
\ns\u00a0\u201em\u00edrov\u00fdmi v\u00fdbu\u0161ninami\u201c. Bude je mo\u017eno pou\u017e\u00edvat pouze k\u00a0trh\u00e1n\u00ed skal, k\u00a0velk\u00fdm stavb\u00e1m
\ni k t\u011b\u017eebn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. N\u00e1dhera! Skoro jako profesor Roch z \u010desk\u00e9ho filmu!<\/p>\n

Ale zhruba po dal\u0161\u00edch dvaceti letech zv\u00edt\u011bzila nad vlastn\u00edm idealismem Nobelova odborn\u00e1
\nzv\u00eddavost. A\u00a0jist\u011b i\u00a0chu\u0165 na dal\u0161\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jeho nitroglycerinov\u00e9ho imp\u00e9ria. V\u00a0roce 1887
\nobdr\u017eel patent na ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd v\u00fdkonn\u00fd bezd\u00fdmn\u00fd prach umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fapravu rychlosti ho\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Jak ji\u017e v\u00edme, byl zalo\u017een na sm\u011bsi nitroglycerinu a nitrocelul\u00f3zy. Ano, v tom m\u011bl Vern\u016fv rom\u00e1nov\u00fd in\u017een\u00fdr Serk\u00f6 stoprocentn\u011b pravdu. Tato nov\u00e1 v\u00fdbu\u0161nina p\u0159edstavovala vyn\u00e1lez,
\n\u201e\u2026 kter\u00fd \u00fapln\u011b zm\u011bn\u00ed v\u0161echny v\u00e1lky!\u201c<\/p>\n

I nitrocelul\u00f3za byla objevena ji\u017e roku 1846. Historie jej\u00edho vzniku rozhodn\u011b stoj\u00ed za p\u0159ipomenut\u00ed. Za objevitele nitrocelul\u00f3zy je pova\u017eov\u00e1n \u0161v\u00fdcarsk\u00fd chemik Christian Sch\u00f6nbein (1799 \u2013 1868), profesor chemie na univerzit\u011b v Basileji. Do sv\u00fdch v\u00fdzkum\u016f byl natolik pono\u0159en, \u017ee si s nimi ned\u00e1val pokoj ani doma. Jeho zjevn\u011b velkorys\u00e1 man\u017eelka mu umo\u017enila, \u017ee jistou \u010d\u00e1st kuchyn\u011b v jejich vlastn\u00edm dom\u011b mohl m\u00edt za\u0159\u00edzenou jako malou fili\u00e1lku sv\u00e9 univerzitn\u00ed laborato\u0159e.<\/p>\n

A jednoho dne n\u011bkdy na po\u010d\u00e1tku roku 1846 se mu zde p\u0159i n\u011bjak\u00e9m experimentu poda\u0159ilo p\u0159evrhnout dv\u011b sklen\u011bn\u00e9 n\u00e1dobky. Po stole se za\u010dala rozl\u00e9vat kyselina dusi\u010dn\u00e1 a kyselina s\u00edrov\u00e1. Profesor v\u0161ak neztratil duchap\u0159\u00edtomnost a zachoval se jako vzorn\u00fd man\u017eel (Quinchon, Tranchant, Nicolas, 1986): \u201e\u2026velice pe\u010dliv\u011b, a zd\u00e1 se, znepokojen reakc\u00ed pan\u00ed domu, sp\u011bchal vy\u010distit kuchy\u0148 hadrem, kter\u00fd pot\u00e9 zav\u011bsil vlhk\u00fd nad kamna, aby jej nechal usu\u0161it\u2026 Bavln\u011bn\u00fd hadr skute\u010dn\u011b vyschl, av\u0161ak po n\u011bkolika okam\u017eic\u00edch do\u0161lo k jeho spont\u00e1nn\u00edmu vzn\u00edcen\u00ed. V\u011bdec t\u00edm byl zneklidn\u011bn (!) a po\u010dal systematicky studovat nitraci bavlny sulfonitr\u00e1tovou sm\u011bs\u00ed. Nitrocelul\u00f3za byla na sv\u011bt\u011b!\u201c<\/p>\n

Pozd\u011bji p\u0159i zav\u00e1d\u011bn\u00ed jej\u00ed v\u00fdroby ve vojensky ambici\u00f3zn\u00edch evropsk\u00fdch st\u00e1tech doch\u00e1zelo k\u00a0hav\u00e1ri\u00edm. Podobn\u011b tomu bylo i\u00a0u nitroglycerinu a z\u010d\u00e1sti i\u00a0u\u00a0dynamitu, nebo\u0165 nic nebylo
\nzpo\u010d\u00e1tku dokonal\u00e9. Vyn\u00e1lezci nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch variant v\u00fdbu\u0161nin se proto p\u0159i nab\u00edzen\u00ed sv\u00fdch
\npatent\u016f a\u00a0postup\u016f ke komer\u010dn\u00edmu vyu\u017eit\u00ed \u010dasto setk\u00e1vali se z\u00e1kazy a\u00a0omezen\u00edmi ze strany
\nevropsk\u00fdch vl\u00e1d. To trvalo, dokud nebyla p\u0159ijateln\u011b vy\u0159e\u0161ena bezpe\u010dnost.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee pr\u00e1v\u011b Vernova rom\u00e1nov\u00e1 postava vyn\u00e1lezce Rocha je v\u00fdsti\u017enou uk\u00e1zkou atmosf\u00e9ry
\ntohoto \u201edivok\u00e9ho\u201c obdob\u00ed na poli v\u00fdbu\u0161nin v\u00a0posledn\u00edch dek\u00e1d\u00e1ch 19.\u00a0stolet\u00ed. Technick\u00fd
\npokrok, nov\u00e9 chemick\u00e9 objevy, a samoz\u0159ejm\u011b, byznys! Verne pochopiteln\u011b uplatnil zna\u010dnou
\nm\u00edru nezbytn\u00e9 \u201eautorsk\u00e9 licence\u201c, ale i\u00a0karikatury. S\u00a0tou karikaturou to vlastn\u011b trochu p\u0159ehnal.
\nV\u011bc se mu pon\u011bkud vymkla z ruky. \u0160lo o ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fd melinit. A p\u0159edev\u0161\u00edm o jeho francouzsk\u00e9ho vyn\u00e1lezce.<\/p>\n

Af\u00e9ra ve \u017elut\u00e9<\/strong><\/p>\n

Z\u00e1kladem melinitu byla kyselina pikrov\u00e1. To je \u017elut\u00e1, krystalick\u00e1 a\u00a0p\u0159i kontaktu intenzivn\u011b
\n\u017elut\u011b barv\u00edc\u00ed l\u00e1tka. P\u0159inejmen\u0161\u00edm od druh\u00e9 poloviny 18.\u00a0stolet\u00ed byla zn\u00e1m\u00e1 jako velmi \u00fa\u010dinn\u00e9
\n\u017elut\u00e9 barvivo p\u0159\u00edrodn\u00edch textiln\u00edch vl\u00e1ken. V\u011bdce bl\u00ed\u017ee zkoumaj\u00edc\u00ed jej\u00ed vlastnosti v\u0161ak postupn\u011b zaujala jej\u00ed v\u00fdbu\u0161nost. Nejd\u00e1le t\u00edmto sm\u011brem pokro\u010dil francouzsk\u00fd chemik Eug\u00e9ne Turpin (1848 \u2013 1927). Roku 1885 patentoval pln\u011bn\u00ed d\u011blost\u0159eleck\u00e9 munice kyselinou pikrovou. Roku 1887 tento druh n\u00e1pln\u011b je\u0161t\u011b vylep\u0161il p\u0159\u00eddavkem nitrocelul\u00f3zy. Sm\u011bs v t\u00e9to podob\u011b a pod n\u00e1zvem \u201emelinit\u201c zavedla francouzsk\u00e1 vojensk\u00e1 spr\u00e1va je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku do arm\u00e1dn\u00ed v\u00fdzbroje. Jako bojovou n\u00e1pl\u0148 vybran\u00fdch druh\u016f munice.<\/p>\n

Ale op\u011bt, \u0159e\u0161en\u00ed nebylo ide\u00e1ln\u00ed. I\u00a0pr\u00e1ce s\u00a0kyselinou pikrovou p\u0159in\u00e1\u0161ela \u010dast\u00e9 hav\u00e1rie. N\u011bkdy
\ndokonce se zna\u010dn\u00fdm po\u010dtem ob\u011bt\u00ed. \u201eZlat\u00e1 doba\u201c jej\u00edho vojensk\u00e9ho pou\u017eit\u00ed tak skon\u010dila u\u017e
\nv\u00a0pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Nikomu nechyb\u011bla. Neumdl\u00e9vaj\u00edc\u00ed v\u00fdvoj, jak to nazna\u010dil ji\u017e
\nVerne, nab\u00edzel dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed v\u00fdbu\u0161niny. V\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed a bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed\u2026<\/p>\n

Vra\u0165me se ale k\u00a0vyn\u00e1lezci melinitu Turpinovi. Asi se nelze divit, \u017ee i\u00a0on tehdy podlehl touze
\npo co nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm uplatn\u011bn\u00ed sv\u00e9ho produktu. Pravd\u011bpodobn\u011b jaksi \u2013 za ka\u017edou cenu.
\nTak\u017ee na za\u010d\u00e1tku\u00a090. let 19.\u00a0stolet\u00ed byl ve Francii ob\u017ealov\u00e1n a\u00a0odsouzen. Pr\u00fd slo\u017een\u00ed a\u00a0v\u00fdrobn\u00ed
\npostup trhaviny prodal \u201enep\u0159\u00e1telsk\u00e9 mocnosti\u201c. Snad N\u011bmecku? Zd\u00e1 se, \u017ee, alespo\u0148 z\u00a0hlediska
\nve\u0159ejnosti, nebyl Turpin\u016fv p\u0159\u00edpad nikdy zcela objasn\u011bn. Nicm\u00e9n\u011b po nedlouh\u00e9m v\u011bzn\u011bn\u00ed byl
\nroku 1893 omilostn\u011bn a propu\u0161t\u011bn. Nikoli v\u0161ak zpro\u0161t\u011bn viny. Bylo tehdy ve h\u0159e on\u011bch pov\u011bstn\u00fdch \u201edeset mili\u00f3n\u016f\u201c, \u010di je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc? Nep\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u00e1m to n\u011bco? Ale
\nsamoz\u0159ejm\u011b! Pr\u00e1v\u011b Vernova rom\u00e1nov\u00e9ho vyn\u00e1lezce Rocha! A\u00a0t\u00edm se dost\u00e1v\u00e1me k\u00a0nem\u00e9n\u011b
\nzaj\u00edmav\u00e9mu pokra\u010dov\u00e1n\u00ed t\u00e9to af\u00e9ry.<\/p>\n

Roku 1896, tedy t\u0159i roky pro Turpinov\u011b propu\u0161t\u011bn\u00ed, byl rom\u00e1n Vyn\u00e1lez zk\u00e1zy (resp. Tv\u00e1\u0159\u00ed k vlajce) vyd\u00e1n poprv\u00e9. Kr\u00e1tce nato tentokr\u00e1t s\u00e1m Turpin vstoupil do role \u017ealobce. Za\u017ealoval osma\u0161edes\u00e1tilet\u00e9ho Verna. Nabyl toti\u017e p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee rom\u00e1nov\u00e1 Rochova postava byla
\nstvo\u0159ena podle n\u011bj. A\u00a0\u017ee to tak ch\u00e1pe i\u00a0\u0161irok\u00e1 ve\u0159ejnost. C\u00edtil se proto Vernov\u00fdm postupem
\ndot\u010den, ura\u017een, ba zesm\u011b\u0161n\u011bn. Jules Verne ov\u0161em soudn\u00ed proces ji\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku vyhr\u00e1l.<\/p>\n

A\u00a0to p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky v\u00fdborn\u00e9mu obh\u00e1jci. Byl j\u00edm Raymond Poincar\u00e9 (1860 \u2013 1934), velmi
\nschopn\u00fd advok\u00e1t, ale tak\u00e9 n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd odborn\u00edk a\u00a0politik. V\u00a0n\u011bkolika etap\u00e1ch
\nv\u00a0obdob\u00ed\u00a0let 1912 \u2013 1929 vykon\u00e1val funkci bu\u010f premi\u00e9ra, nebo i\u00a0presidenta Francouzsk\u00e9
\nrepubliky.<\/p>\n

Proces p\u0159edstavoval jakousi absurdn\u00ed konfrontaci t\u0159\u00ed osobnost\u00ed, pat\u0159\u00edc\u00edch v\u00a0tehdej\u0161\u00ed Francii
\nk\u00a0t\u011bm nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm: uzn\u00e1van\u00e9ho vyn\u00e1lezce, sv\u011btozn\u00e1m\u00e9ho spisovatele a\u00a0budouc\u00edho
\np\u0159edsedy vl\u00e1dy a\u00a0presidenta. Zd\u00e1 se ale, \u017ee ani pak cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost definitivn\u011b neskon\u010dila. A\u017e
\ncelkem ned\u00e1vno se toti\u017e objevily zm\u00ednky o\u00a0jednom\u00a0nov\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1lezu z\u00a0Vernovy osobn\u00ed
\nkorespondence. M\u00e1 j\u00edt o\u00a0jeho dopis mlad\u0161\u00edmu bratru Paulovi. \u00dadajn\u011b dokazuje nezvratnou
\npravdu o\u00a0rom\u00e1nov\u00e9 postav\u011b vyn\u00e1lezce Rocha. A\u010d soudem osvobozen, Verne pr\u00fd k\u00a0n\u00ed jako
\np\u0159edlohu opravdu pou\u017eil osobu skute\u010dn\u00e9ho vyn\u00e1lezce Eug\u00e9na Turpina\u2026<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed tohoto sporu dnes asi nem\u00e1 smysl. Mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee ve Vyn\u00e1lezu zk\u00e1zy
\nse Vernovi poda\u0159ilo ze sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9\u00a0atmosf\u00e9ry dobov\u00e9 reality vytvo\u0159it mistrn\u00fd rom\u00e1nov\u00fd obraz.
\nTen je posunut do nedalek\u00e9 budoucnosti, od kter\u00e9 jsou v\u0161ak o\u010dek\u00e1v\u00e1na fantastick\u00e1 technick\u00e1
\n\u0159e\u0161en\u00ed. K\u00a0onomu t\u00e9m\u011b\u0159 magick\u00e9mu nad\u0161en\u00ed pro pokrok je ale p\u0159im\u00edsena i\u00a0zna\u010dn\u00e1 d\u00e1vka
\nskepse. Varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed zneu\u017eit\u00edm nov\u00fdch p\u0159evratn\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f a mo\u017enost\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0oblasti
\nzbrojn\u00ed techniky. Nebo\u0165 tyto vyn\u00e1lezy, abychom parafr\u00e1zovali onen v\u00fdrok rom\u00e1nov\u00e9ho
\n\u201esalonn\u00edho zloducha\u201c, in\u017een\u00fdra Serk\u00f6, \u201e\u2026\u00fapln\u011b zm\u011bnily v\u0161echny dal\u0161\u00ed v\u00e1lky!\u201c Jedin\u011b d\u00edky
\nnim mohla prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka prob\u011bhnout tak, jak prob\u011bhla. Vypukla pouh\u00fdch dev\u011bt let po
\nVernov\u011b smrti. Na p\u0159edpov\u011b\u010f jej\u00edch hr\u016fz v\u0161ak byla i\u00a0fantazie velk\u00e9ho spisovatele kr\u00e1tk\u00e1.<\/p>\n

Doc. Ing. Tom\u00e1\u0161 Dosoudil, CSc.<\/em><\/p>\n

Vy\u0161lo jako:<\/p>\n