{"id":4942,"date":"2026-06-21T00:22:05","date_gmt":"2026-06-20T22:22:05","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4942"},"modified":"2026-05-15T00:40:06","modified_gmt":"2026-05-14T22:40:06","slug":"posledni-tajemstvi-kristalove-lebky-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/06\/21\/posledni-tajemstvi-kristalove-lebky-2\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed tajemstv\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lebky"},"content":{"rendered":"

Kde se vzaly legendy o t\u011bchto lebk\u00e1ch?<\/strong><\/p>\n

Film George Lucase a Stevena Spielberga „Indiana Jones a kr\u00e1lovstv\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lebky“, kter\u00fd zn\u00e1te i z na\u0161ich kin, o\u017eivil z\u00e1jem o podivn\u00e9 artefakty \u2013 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lebky. Zd\u00e1nliv\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b prastar\u00e9.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Lebky opravdu existuj\u00ed a jsou z horsk\u00e9ho k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu. Vypadaj\u00ed pon\u011bkud z\u00e1hadn\u011b, a v\u017edy tu bylo podez\u0159en\u00ed o jejich nadp\u0159irozen\u00e9m p\u016fvodu.<\/p>\n

Z\u00e1pletka filmu byla proto postavena na jedn\u00e9 takov\u00e9 lebce.<\/p>\n

Ta v\u0161ak nen\u00ed lidsk\u00e1, ale n\u00e1le\u017e\u00ed mimozem\u0161\u0165anu a m\u00e1 \u010d\u00edslo 13. Ten pr\u00fd velmi d\u00e1vno nav\u0161t\u00edvil Zemi a byl zakladatelem starobyl\u00e9ho m\u011bsta Akakor v amazonsk\u00e9 d\u017eungli. Lebku bylo nutno sem navr\u00e1tit. A to nemohl vykonat nikdo jin\u00fd ne\u017e hlavn\u00ed hrdina \u2013 Harrison Ford v roli Henryho Jonese.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Lebka se Smithsonova institutu<\/em><\/p>\n

Tak re\u017eis\u00e9\u0159i spojili ve filmu dv\u011b popul\u00e1rn\u00ed legendy, vzru\u0161uj\u00edc\u00ed nejednu generaci z\u00e1hadolog\u016f – m\u00fdtus o t\u0159in\u00e1ct\u00e9 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lebce a legendy o Akakoru \u2013 ztracen\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b mimozem\u0161\u0165an\u016f. Co je za t\u00edm skr\u00fdv\u00e1 ve skute\u010dnosti?<\/p>\n

Podvodn\u00e9 artefakty<\/strong><\/p>\n

Panuje v\u0161eobecn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, \u017ee k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fdch lebek je 13. A pokud se je v\u0161echny poda\u0159\u00ed shrom\u00e1\u017edit, m\u016f\u017eeme se dozv\u011bd\u011bt v\u0161e o budoucnosti lidstva.<\/p>\n

Podle jin\u00e9 legendy, v roce 2012, kdy\u017e m\u011bl skon\u010dit cyklus maysk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e, bude konec sv\u011bta. Pokud se tomu chceme vyhnout, bude nutn\u00e9 znovu shrom\u00e1\u017edit v\u0161ech 13 lebek.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Jedna z lebek je v Britsk\u00e9m museu. Je zn\u00e1mo, \u017ee je\u0161t\u011b v roce 1881 byla vystavena v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m staro\u017eitnictv\u00ed Eugena Bobana s ozna\u010den\u00edm „Azt\u00e9ck\u00e1 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 lebka\u201c. Pozd\u011bji ji koupila \u0161perka\u0159sk\u00e1 firma Tiffany and Co. za 950 dolar\u016f. A ta ji v roce 1897 odprodala Britsk\u00e9mu muzeu.<\/p>\n

Dvakr\u00e1t – v letech 1996 a 2004 \u2013 odborn\u00edci z Britsk\u00e9ho muzea, spolu s v\u011bdci z univerzity v Cardiffu a Kingstonu provedli rozs\u00e1hl\u00e9 studie tohoto artefaktu za pomoc\u00ed elektronov\u00e9 mikroskopie a rentgenov\u00e9 spektroskopie.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br byl zklam\u00e1n\u00edm: lebky byly vytvo\u0159eny za pomoci klenotnick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f z konce XIX. stolet\u00ed. Jej\u00ed povrch obr\u00e1b\u011bli jako na soustruhu diamantovou a korundovou sm\u011bs\u00ed. Jemn\u00e9 detaily byly vybrou\u0161eny vysoce rychlostn\u00ed bruskou.<\/p>\n

Lebka je st\u00e1le k dispozici v Britsk\u00e9m museu. Ale pod jin\u00fdm ozna\u010den\u00edm: „Z konce XIX. stolet\u00ed n.l. Zpo\u010d\u00e1tku se p\u0159edpokl\u00e1dal azt\u00e9ck\u00fd p\u016fvod, ale nejnov\u011bj\u0161\u00ed studie prok\u00e1zaly, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z Evropy.“<\/p>\n

Je\u0161t\u011b jedna k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 lebka, z\u00edskan\u00e1 kdesi Eugenem Bobanem, byla prod\u00e1na etnografovi Alfonso Pinarovi. A nyn\u00ed je v Muzeum Branly v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Klenotn\u00edk Boban<\/em><\/p>\n

V roce 2007 studovali lebku v „Centru pro v\u00fdzkum a obnovu muze\u00ed ve Francii.“ V\u011bdci pracovali t\u0159i m\u011bs\u00edce a prok\u00e1zali, \u017ee povrch horsk\u00e9ho k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu nen\u00ed obroben star\u00fdmi n\u00e1stroji. Pod mikroskopem se rovn\u011b\u017e uk\u00e1zalo, \u017ee i tuto lebku vyto\u010dili v XIX. stolet\u00ed.<\/p>\n

V kv\u011btnu 2008 zve\u0159ejnil Journal of Archaeological Science v\u00fdsledky v\u00fdzkumu t\u0159et\u00ed lebky, kter\u00e1 je ulo\u017eena ve Smith Institute (USA). Ta byla zasl\u00e1na v roce 1992 anonymn\u00edm d\u00e1rcem, kter\u00fd napsal: „Azt\u00e9ck\u00e1 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 lebka ze sb\u00edrky Porfirio D\u00edaze, byla zakoupena v Mexiku v roce 1960.“<\/p>\n

Je mo\u017en\u00e9, \u017ee tomu tak i bylo. Jen lebku nevyto\u010dili Azt\u00e9kov\u00e9. V\u011bdci zjistili, \u017ee na povrchu lebky jsou stopy po karborundu – abrazivn\u00edm syntetick\u00e9m materi\u00e1lu, objeven\u00e9m v roce 1892.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Lebka z Britsk\u00e9ho muzea<\/em><\/p>\n

Slavn\u00fd objev<\/strong><\/p>\n

V roce 1927 archeolog Frederick A. Mitchell-Hedges prov\u00e1d\u011bl vykop\u00e1vky v d\u017eungli britsk\u00e9ho Hondurasu, v maysk\u00e9 citadele Lubaantuna \u2013 tzv. „M\u011bst\u011b mrtv\u00fdch kamen\u016f.“<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Mitchell Hedges<\/em><\/p>\n

\u00dadajn\u011b se pr\u00fd sna\u017eil dolo\u017eit n\u00e1lezy, \u017ee star\u00e1 m\u011bsta ve st\u0159edn\u00ed Americe jsou poz\u016fstatky civilizace b\u00e1jn\u00e9 Atlantidy. O archeologick\u00e9 v\u00fdzkumy vlastn\u011b ani ne\u0161lo, sp\u00ed\u0161e o drancov\u00e1n\u00ed. V\u00fdkopy a otv\u00edr\u00e1n\u00ed pyramid se prov\u00e1d\u011bly za pou\u017eit\u00ed i dynamitu a samoz\u0159ejm\u011b bez jak\u00e9koliv dokumentace. \u0160lo hlavn\u011b o nalezen\u00ed jak\u00fdchkoli p\u0159edm\u011bt\u016f, kter\u00e9 by se daly zpen\u011b\u017eit.<\/p>\n

V\u00edce ne\u017e t\u00fdden s pomoc\u00ed adoptivn\u00ed dcery Anny rozeb\u00edral poz\u016fstatky masivn\u00ed zdi, kter\u00e1 se z\u0159\u00edtila na olt\u00e1\u0159 v jednom z chr\u00e1m\u016f. Mitchel-Hedges s dcerou se ji\u017e chystali k odjezdu si odpo\u010dinout, kdy\u017e tu n\u00e1hle se v \u0161ed\u00e9m kameni pod paprsky slunce zableskl jak\u00fdsi p\u0159edm\u011bt.<\/p>\n

Okam\u017eit\u011b zapomn\u011bli na \u00fanavu a sed\u0159eli si prsty do krve. Je to zlato? Mitchell-Hedges opatrn\u011b rozeb\u00edral kameny. Ne, to nebylo zlato. \u0160lo o mnohem cenn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1lez \u2013 byla to \u017eensk\u00e1 lebka z le\u0161t\u011bn\u00e9ho k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu!<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Lebka z Lubaantum<\/em><\/p>\n

Tak se obvykle uv\u00e1d\u00ed okolnosti n\u00e1lezu nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lebky. Ale pravda je ale jin\u00e1.<\/p>\n

Mitchell-Hedges o lebce z Lubaantumu ve sv\u00e9 autobiografii napsal jen n\u011bkolik \u0159\u00e1dek. K okolnostem n\u00e1lezu se nevyjad\u0159uje: \u201eJak se lebka dostala do m\u00e9ho vlastnictv\u00ed objas\u0148ovat nebudu, a m\u00e1m k tomu dobr\u00e9 d\u016fvody.\u201c Ten d\u016fvod byl prost\u00fd – Mitchell-Hedges ji jednodu\u0161e koupil 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1943 na aukci \u201eSotheby““ za 400 liber.<\/p>\n

Anna Mitchell-Hedgesov\u00e1 to vysv\u011btluje tak, \u017ee jej\u00ed otec dal lebku do z\u00e1stavy, a kdy\u017e se dostala do dra\u017eby, vyplatil ji. S t\u00edm v\u0161ak nehraje d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed vyobrazen\u00ed lebky v \u010dasopise MAN.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

„https:\/\/www.kpufo.cz\/portal\/image\/200910231953_Obr. Anna Mitchell Hedges<\/em><\/p>\n

Lebka byla velmi podobn\u00e1 t\u00e9, kterou z\u00edskalo Britsk\u00e9 museum. A\u017e na jeden detail: jeho doln\u00ed \u010delist\u00ed se dalo snadno pohybovat jako u \u010dlov\u011bka (nezapome\u0148te na mimozemskou k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lovou lebku).<\/p>\n

Do ve\u0159ejn\u00e9 dra\u017eby byla lebka vystavena staro\u017eitn\u00edkem Sydney Bernie, kter\u00fd byl jej\u00edm majitelem od roku 1933.<\/p>\n

V knize „Nebezpe\u010d\u00ed – moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b“ (1954), Mitchell-Hedges napsal, \u017ee lebka je star\u00e1 nejm\u00e9n\u011b 3600 let: „Podle legendy ji pou\u017e\u00edval nejvy\u0161\u0161\u00ed maysk\u00fd velekn\u011bz b\u011bhem magick\u00fdch ritu\u00e1l\u016f. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee kdy\u017e cht\u011bl n\u011bkomu p\u0159ivodit smrt, pohl\u00e9dl na lebku, a mu\u017e kr\u00e1tce nato nevyhnuteln\u011b zem\u0159el.“<\/p>\n

Po smrti Mitchell-Hedgese artefakt p\u0159e\u0161el do dr\u017een\u00ed jeho dcery Anny, kter\u00e1 si rychle uv\u011bdomila, \u017ee na tom m\u016f\u017ee dob\u0159e vyd\u011bl\u00e1vat. Aby se zbavila n\u00e1rok\u016f dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, za\u010dala vypr\u00e1v\u011bt, \u017ee vlastn\u011b lebku nalezla ona sama pod troskami Lubaantuna. Anna Mitchell-Hedges ji tak za\u010dala ukazovat pouze za velk\u00e9 pen\u00edze. Proto tak\u00e9 v\u011bdc\u016f, kte\u0159\u00ed ji mohli osobn\u011b vid\u011bt, lze spo\u010d\u00edtat na prstech.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku roku 1970 lebku prozkoumal amat\u00e9rsk\u00fd restaur\u00e1tor Frank Dorland, kter\u00fd vypustil do sv\u011bta pravou senzaci: podle jeho z\u00e1v\u011bru byl k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l ru\u010dn\u011b brou\u0161en sm\u011bs\u00ed k\u0159emenn\u00e9ho p\u00edsku, co\u017e si vy\u017e\u00e1dalo minim\u00e1ln\u011b t\u0159i sta let. Dorland tvrdil: lebku vybrousili ve starov\u011bk\u00e9m Egypt\u011b nebo Babyl\u00f3n\u011b, a pak byla dopravena do St\u0159edn\u00ed Ameriky.<\/p>\n

„M\u016f\u017eete si p\u0159edstavit, jak\u00fd efekt m\u011bla lebka vis\u00edc\u00ed v polotm\u011b nad olt\u00e1\u0159em, se sv\u00edt\u00edc\u00edmi o\u010dnicemi, a pohyblivou \u010delist\u00ed vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed boh\u016f\u2026\u201c napsal restaur\u00e1tor.<\/p>\n

\u201eBylo mo\u017eno v n\u00ed vid\u011bt r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty – tv\u00e1\u0159e lid\u00ed, hory, zv\u00ed\u0159ata \u2013 i plody vlastn\u00ed fantazie v mihotav\u00fdch bl\u00fdskav\u00fdch skvrn\u00e1ch. Osobn\u011b jsem byl sv\u011bdkem efektu, kter\u00fd m\u00e1 velk\u00fd vliv na vn\u00edmav\u00e9 lidi. N\u011bkter\u00fdm se zrychlil puls, jin\u00ed za\u010daly poci\u0165ovat \u017e\u00edze\u0148, ostatn\u00ed c\u00edtili r\u016fzn\u00e9 pachy, a n\u011bkte\u0159\u00ed dokonce usnuli. Kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed ovl\u00e1dali tajemstv\u00ed lebky, museli z\u00edskat pov\u011bst v\u0161emohouc\u00edch bytost\u00ed…“<\/p>\n

Dorland p\u0159edal lebku spole\u010dnosti \u00abHewlett Packard\u00bb, s c\u00edlem zjistit, zda je lebka zhotovena z jednoho kusu, nebo slo\u017eena z v\u00edce \u010d\u00e1st\u00ed. Jejich laborato\u0159e prohl\u00e1sily, \u017ee lebka a pohybliv\u00e1 doln\u00ed \u010delisti jsou vyrobeny z jednoho kusu k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu.<\/p>\n

Uk\u00e1zalo se tak\u00e9, \u017ee krystaly, ze kter\u00fdch jsou lebky vyrobeny, nepoch\u00e1z\u00ed z Ameriky. P\u0159i podrobn\u00e9m studiu uzav\u0159enin vyplynulo, \u017ee naprosto stejn\u00e9 maj\u00ed krystaly z Madagaskaru. Tak velk\u00e9 krystaly k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu se nach\u00e1zej\u00ed je\u0161t\u011b v Braz\u00edlii.<\/p>\n

Ihned se na\u0161li nad\u0161enci, kte\u0159\u00ed byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee odborn\u00edci \u00abHewlett Packard\u00bb ur\u010dili st\u00e1\u0159\u00ed lebky na 12 000 let. Ale ve skute\u010dnosti se firma datov\u00e1n\u00edm lebky nezab\u00fdvala.<\/p>\n

Archeolog Norman Hammond studoval \u201eMitchell-Hedgesovu lebku\u201c, a zjistil, \u017ee otvory ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti jsou provedeny kovov\u00fdmi vrt\u00e1ky s vysokou rychlost\u00ed ot\u00e1\u010den\u00ed. Ke stejn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru do\u0161el profesor Distelberger z Muzea d\u011bjin um\u011bn\u00ed ve V\u00eddni.<\/p>\n

Ale antropolog Jane McLaren Walsh zd\u016fraz\u0148uje: ani tento, ani dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 lebky nemaj\u00ed charakteristick\u00e9 rysy soch nebo vyobrazen\u00ed bu\u010f Azt\u00e9k\u016f nebo May\u016f, ba ani jejich p\u0159edch\u016fdc\u016f \u2013 Olm\u00e9k\u016f a Tolt\u00e9k\u016f. Ihned po tomto vyhl\u00e1\u0161en\u00ed se Anna Mitchell-Hedges postarala o to, aby se lebka v\u00edckr\u00e1t nedostala do rukou v\u011bdc\u016f.<\/p>\n

Anna zem\u0159ela 11. dubna 2007, ve v\u011bku sto let. Nyn\u00ed se lebka nach\u00e1z\u00ed v dr\u017een\u00ed jej\u00edho man\u017eela, kter\u00fd tak\u00e9 nesp\u011bch\u00e1 s p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00edm rodinn\u00e9 relikvie.<\/p>\n

Akakor \u2013 hlavn\u00ed m\u011bsto mimozem\u0161\u0165an\u016f?\u00a0<\/strong><\/p>\n

Historie, souvisej\u00edc\u00ed s v\u00fdsadkem mimozem\u0161\u0165an\u016f v amazonsk\u00e9 d\u017eungli, za\u010dala dne 3. b\u0159ezna 1972. Tehdy se n\u011bmeck\u00fd novin\u00e1\u0159 Karl Brugger setkal v hospod\u011b brazilsk\u00e9ho m\u011bsta Manaus s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd uvedl, \u017ee je Tatunka Nara, n\u00e1\u010deln\u00edk plemene Uga – mongulala.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Tatunka Nara \u2013 \u201en\u00e1\u010deln\u00edk\u201c Gunter Hauck<\/em><\/p>\n

„N\u00e1\u010deln\u00edk“ mluvil v\u00fdborn\u011b n\u011bmecky. Ale vysv\u011btlil, \u017ee jeho matka byla dcerou n\u011bmeck\u00e9ho mision\u00e1\u0159e a otec byl domorodec.<\/p>\n

Tatunka p\u0159evypr\u00e1v\u011bl Bruggerovi \u00abKroniku Akakoru\u00bb – kompletn\u00ed historii sv\u00e9ho kmene, „nejstar\u0161\u00edch lid\u00ed na Zemi“, kter\u00fd byl vyvolen mimozem\u0161\u0165any. Sd\u011blil, \u017ee p\u0159ed v\u00edce ne\u017e 13 000 lety dorazilo na Zemi 130 rodin mimozem\u0161\u0165an\u016f v lod\u00edch z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch zlatem.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Karl Brugger<\/em><\/p>\n

Ti pak postavili pyramidy v d\u017eungli i podzemn\u00ed \u00fakryty. Vzali pod ochranu kmen \u201eUga-mongulala\u201c, nau\u010dili je mnoho u\u017eite\u010dn\u00fdch v\u011bc\u00ed, dali mu z\u00e1kony a p\u00edsmo. V d\u017eungli vyrostlo m\u011bsto Akakor. Vystav\u011bli ho Indi\u00e1ni pod veden\u00edm „boh\u016f“. Z Akakoru vl\u00e1dli mimozem\u0161\u0165an\u00e9 nejen tomuto kmeni, ale cel\u00e9 Zemi.<\/p>\n

Jednou „bohov\u00e9“ k sob\u011b pozvali Inu, v\u016fdce Uga-mongulala, a \u0159ekli: „My v\u00e1s opust\u00edme. Vr\u00e1t\u00edme se, pokud by v\u00e1m hrozilo nebezpe\u010d\u00ed. P\u0159evezmi moc a odejd\u011bte do podzemn\u00edch \u00fakryt\u016f, abys ochr\u00e1nil kmen p\u0159ed hroz\u00edc\u00ed katastrofou.“<\/p>\n

V roce 10481 p\u0159.n.l. mimozem\u0161\u0165an\u00e9 odlet\u011bli. A po 13 letech skute\u010dn\u011b do\u0161lo ke katastrof\u011b, kterou p\u0159edpov\u011bd\u011bli. Byla Velk\u00e1 potopa, zem\u011b se t\u0159\u00e1sla, chlad se st\u0159\u00eddal se s\u00e1laj\u00edc\u00edm horkem. Ale kmen \u00abvyvolen\u00fd bohy\u00bb p\u0159e\u017eil. Uschoval se do podzem\u00ed i v dob\u00e1ch dal\u0161\u00ed katastrofy.<\/p>\n

A kdy\u017e Zemi zahalila hust\u00e1 mra\u010dna a zakryla Slunce i M\u011bs\u00edc, na obloze se objevily zlat\u00e9 lod\u011b \u2013 ty sam\u00e9, o kter\u00fdch se psalo v d\u00e1vn\u00e9 kronice.<\/p>\n

Druh\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva byla kr\u00e1tk\u00e1. \u00abBohov\u00e9\u00bb ode\u0161li, ale op\u011bt p\u0159isl\u00edbili, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed po t\u0159et\u00ed sv\u011btov\u00e9 katastrof\u011b, kdy prakticky cel\u00e9 lidstvo bude vymaz\u00e1no z povrchu zemsk\u00e9ho.<\/p>\n

Kde je to m\u00edsto?\u00a0<\/strong><\/p>\n

V roce 1976 Brugger zve\u0159ejnil p\u0159\u00edb\u011bh Tatunki Nara, spolu s jeho vlastn\u00edm koment\u00e1\u0159em v knize, nazvan\u00e9 „Kronika Akakoru\u201c. V n\u00ed podal n\u00e1zvy a um\u00edst\u011bn\u00ed 26 nezn\u00e1m\u00fdch m\u011bst, ukryt\u00fdch v d\u017eungli.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Krom\u011b Akakoru „n\u00e1\u010deln\u00edk“ odtajnil m\u011bsta Akanis, Akahim, Mongulala, Emini, Paititi atd. Akakor, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed v hor\u00e1ch Purusa, \u00abje obklopen vysokou kamennou zd\u00ed s 13 branami, kter\u00e9 jsou tak \u00fazk\u00e9, \u017ee jimi m\u016f\u017ee proj\u00edt jen jeden \u010dlov\u011bk.\u00bb V n\u011bm se nach\u00e1z\u00ed „Velk\u00fd chr\u00e1m Slunce, pln\u00fd rukopis\u016f, map a v\u00fdkres\u016f, zachycuj\u00edc\u00edch historii Zem\u011b.“<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Brugger a Tatunka se sna\u017eili naj\u00edt jedno z m\u011bst – Akahim, ale hled\u00e1n\u00ed bylo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, i kdy\u017e „n\u00e1\u010deln\u00edk“ uji\u0161\u0165oval, \u017ee tam osobn\u011b pob\u00fdval a vid\u011bl tam mimozem\u0161\u0165any: „V pokoj\u00edch, kde st\u011bny vyza\u0159ovaly tajemn\u00e9 sv\u011btlo, st\u00e1ly \u010dty\u0159i bloky z jak\u00e9hosi pr\u016fhledn\u00e9ho kamene.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se k nim p\u0159ibl\u00ed\u017eil, s \u00fa\u017easem jsem vid\u011bl, \u017ee v nich sp\u00ed \u010dty\u0159i lid\u00e9. T\u0159i mu\u017ei a \u017eena le\u017eeli v kapalin\u011b, kter\u00e1 je pokr\u00fdvala a\u017e po prsa. Ti v\u0161ichni vypadali stejn\u011b jako lid\u00e9, pouze prst\u016f na rukou a nohou m\u011bli po \u0161esti. Sp\u00edc\u00ed bohov\u00e9 …\u201c<\/p>\n

Po vyd\u00e1n\u00ed Bruggerovy knihy Tatunka n\u011bkolik let za sebou organizoval expedice pro ty, kte\u0159\u00ed se cht\u011bli dostat do Akahimu. Ale ani jedna z nich se nedostala do vysn\u011bn\u00e9ho m\u011bsta. V roce 1979 v\u0161ak „n\u00e1\u010deln\u00edk“ vyhl\u00e1sil, \u017ee se do m\u011bsta dostal, v\u0161e vyfotografoval, v\u010detn\u011b mimozem\u0161\u0165an\u016f. Ale … v\u0161echno utopil ve vodop\u00e1du.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V 80. letech Tatunka i nad\u00e1le vodil zv\u011bdavce po d\u017eungli, ale vracel se jen s\u00e1m. Tak zmizeli \u0160v\u00fdcar Herbert Wanner, Ameri\u010dan John Reed, \u0160v\u00e9dka Kristina Heyzer. Brzy zem\u0159el i Carl Brugger – n\u011bkdo ho zast\u0159elil v roce 1985 na ulici v Riu.<\/p>\n

Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 z \u201epr\u016fjmov\u00e9ho m\u011bsta\u201c\u00a0<\/strong><\/p>\n

Pravda za\u010dala vych\u00e1zet na sv\u011btlo, kdy\u017e se za p\u016fvodem „n\u00e1\u010deln\u00edka“ za\u010dal p\u00eddit n\u011bmeck\u00fd cestovatel Ruder Neberg a producent Wolfgang Brog.<\/p>\n

Zjistili, \u017ee Tatunka nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd Indi\u00e1n, nato\u017e \u201en\u00e1\u010deln\u00edk\u201c, ale jde o \u010distokrevn\u00e9ho N\u011bmce Gunthera Haucka (nar. 5.10.1941 v Coburgu), kter\u00fd uprchl do Braz\u00edlie v roce 1967, aby se vyhnul v\u011bzen\u00ed. (obr.)<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Gunter Hauck<\/em><\/p>\n

Jeho b\u00fdval\u00e1 man\u017eelka nejen \u017ee okam\u017eit\u011b poznala „n\u00e1\u010deln\u00edka“ na fotografi\u00edch Carla Bruggera, ale tak\u00e9 dala k dispozici soudn\u00ed dokumenty, kter\u00e9 uk\u00e1zaly, \u017ee Hauck pou\u017e\u00edval v N\u011bmecku p\u0159i sv\u00e9 trestn\u00e9 \u010dinnosti pseudonym \u201eTatunka Nara\u201c.<\/p>\n

Posledn\u00ed te\u010dku v tomto p\u0159\u00edpad\u011b ud\u011blal brazilsk\u00fd antropolog Joao Americo Perez. Sd\u011blil, \u017ee kmen uga-mongulala nen\u00ed a nikdy nebyl. A n\u00e1zvy starov\u011bk\u00fdch m\u011bst, kter\u00e9 „n\u00e1\u010deln\u00edk“ uvedl, byly jeho sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdm \u017eertem. Vyp\u016fj\u010dil si je z jazyka amazonsk\u00fdch Indi\u00e1n\u016f. Nap\u0159\u00edklad Akakor znamen\u00e1 „pr\u016fjem“, Mongulala – „d\u011blat sex“, Aqah – „m\u00fdt se v \u0159ece“, apod.<\/p>\n

„N\u00e1\u010deln\u00edk“ Gunther Hauck se pokusil zmizet, a roz\u0161\u00ed\u0159il f\u00e1my o sv\u00e9 smrti. Nicm\u00e9n\u011b ho v roce 2003 poznali v Barcelon\u011b, kde p\u0159edst\u00edral, \u017ee je du\u0161evn\u011b nemocn\u00fd. Obraz „pomaten\u00e9ho archeologa“ ve filmu Lucase a Spielberga byl zjevn\u011b inspirov\u00e1n histori\u00ed Tatunky Nary.<\/p>\n

A z\u00e1v\u011br?<\/strong><\/p>\n

Mimozemsk\u00e1 m\u011bsta jsou tedy jasn\u00fdm v\u00fdmyslem. K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lebky existuj\u00ed, i kdy\u017e jejich proklamovan\u00fd p\u016fvod byl fale\u0161n\u00fd. Kdo a pro\u010d je vyrobil? Nikdo se nep\u0159iznal. Ale profesor Ian Fristone, kter\u00fd se nejednou \u00fa\u010dastnil jejich v\u00fdzkumu, \u0159ekl: „Jsou to fantastick\u00e9 objekty, i kdy\u017e poch\u00e1z\u00ed jen z 19. stolet\u00ed\u2026“<\/p>\n

Z \u010dasopisu ZAZ<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kde se vzaly legendy o t\u011bchto lebk\u00e1ch?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4499,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[53,41,27,33],"class_list":["post-4942","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-amerika","tag-archeologie","tag-kritika","tag-podvod"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4942","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4942"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4942\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4958,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4942\/revisions\/4958"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4499"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4942"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4942"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4942"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}