{"id":4708,"date":"2025-11-16T00:58:12","date_gmt":"2025-11-15T23:58:12","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4708"},"modified":"2026-01-05T03:11:37","modified_gmt":"2026-01-05T02:11:37","slug":"templari-a-jejich-hra-drive-a-nyni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/11\/16\/templari-a-jejich-hra-drive-a-nyni\/","title":{"rendered":"Templ\u00e1\u0159i a jejich hra \u2013 d\u0159\u00edve a nyn\u00ed"},"content":{"rendered":"<p><strong>Roku 1306 se \u0159\u00e1d, v jeho\u017e \u010dele st\u00e1l de Molay, vr\u00e1til do vlasti.<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>S rozvinut\u00fdm, vlaj\u00edc\u00edm \u010dernob\u00edl\u00fdm praporem s obrazem k\u0159\u00ed\u017ee a heslem \u201eNe sob\u011b, ne sob\u011b, ale pro tv\u00e9 jm\u00e9no!&#8220; (Bauceat), doprov\u00e1zeni davy p\u00e1\u017eat, zbrojno\u0161\u016f a \u010deledi, vystupovali na b\u0159eh sl\u00e1vou ov\u011bn\u010den\u00ed palad\u00fdnov\u00e9, aby se roze\u0161li, jak jim bylo ur\u010deno. Kdy\u017e \u0159\u00e1d opustil Jeruzal\u00e9m, dal se se zn\u00e1sobenou energi\u00ed do upev\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch pozic v z\u00e1padn\u00edch i v\u00fdchodn\u00edch provinci\u00edch. Sv\u00e9 komendy m\u011bl v\u0161ude, na Kypru, v Tripoli i Antiochii, v Kastilii i v Le\u00f3nu, v Portugalsku i Aragonsku, ve Francii (v\u010detn\u011b Flander) i v Nizozemsku, vedle toho v\u0161ak tak\u00e9 v Anglii a Irsku, v N\u011bmecku, It\u00e1lii i na Sic\u00edlii, \u010cesk\u00fd st\u00e1t nevyj\u00edmaje.<\/p>\n<p>Templ\u00e1\u0159i disponovali ve sv\u00e9 dob\u011b nesl\u00fdchan\u00fdm ro\u010dn\u00edm d\u016fchodem 112 mili\u00f3n\u016f frank\u016f, a mohli tedy bez obav vy\u010dk\u00e1vat, a\u017e jim zral\u00e9 jablko padne samo do kl\u00edna. Ne\u0161lo tu vlastn\u011b ani tak o jablko, jako sp\u00ed\u0161e o biblick\u00fd gran\u00e1tov\u00fd plod, ve kter\u00e9m jedni spat\u0159ovali nadlidskou moudrost, jin\u00ed zase neomezenou moc nad cel\u00fdm sv\u011btem. U\u017e tehdy se korunovan\u00e9 hlavy skl\u00e1n\u011bly p\u0159ed Beans\u00e9anem. Alfons IV., kr\u00e1l aragonsk\u00fd a navarrsk\u00fd, vyhl\u00e1sil dokonce \u0159\u00e1d za jedin\u00e9ho d\u011bdice sv\u00e9ho tr\u016fnu, a\u010dkoli zemsk\u00e9 stavy toto pon\u011bkud extravagantn\u00ed rozhodnut\u00ed sv\u00e9ho panovn\u00edka nikdy nepotvrdily.<\/p>\n<p>Kdy\u017e v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde tehdy \u017eeleznou rukou vl\u00e1dl Filip IV., pro svou and\u011blskou tv\u00e1\u0159 zvan\u00fd t\u00e9\u017e Sli\u010dn\u00fd, propuklo povst\u00e1n\u00ed, neuch\u00fdlil se kr\u00e1l jen tak n\u011bkam, ale do templu &#8211; chr\u00e1mov\u00e9 pevnosti, je\u017e byla vybudov\u00e1na pro kapitulu templ\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du. Templ\u00e1\u0159i, kter\u00fdm byl pozd\u011bji p\u0159isuzov\u00e1n dar v\u011b\u0161teck\u00e9ho um\u011bn\u00ed, poskytli nejk\u0159es\u0165an\u0161t\u011bj\u0161\u00edmu z kr\u00e1l\u016f ochranu p\u0159ed rozho\u0159\u010den\u00fdm lidem a t\u00edm u\u010dinili osudov\u00fd krok k vlastn\u00ed z\u00e1hub\u011b.<\/p>\n<p>Uplyne n\u011bkolik m\u00e1lo m\u011bs\u00edc\u016f a honosn\u00fd templ se jim stane posledn\u00edm \u017eal\u00e1\u0159em. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee budouc\u00ed mu\u010dedn\u00edci p\u0159\u00edli\u0161 neobez\u0159etn\u011b odhalili dychtiv\u00fdm zrak\u016fm nevd\u011b\u010dn\u00e9ho monarchy nesm\u00edrn\u00e1 bohatstv\u00ed \u0159\u00e1du &#8211; to v\u0161ak jejich budouc\u00ed osud sotva p\u0159edur\u010dilo. Pape\u017eov\u00e9 i kr\u00e1lov\u00e9 byli toti\u017e o obsahu templ\u00e1\u0159sk\u00fdch klenotnic dob\u0159e informov\u00e1ni u\u017e d\u00e1vno, o klidn\u00fd sp\u00e1nek je v\u0161ak p\u0159ipravovala rostouc\u00ed moc \u0159\u00e1du.<\/p>\n<p>Filip IV m\u011bl na pam\u011bti v\u00fdstrahu, kterou dali angli\u010dt\u00ed templ\u00e1\u0159i Jind\u0159ichu III.:<em> \u201eBude\u0161 kr\u00e1lem jen potud, pokud bude\u0161 spravedliv\u00fd!\u201c<\/em> Tato slova jej poprv\u00e9 donutila k d\u016fkladn\u00e9mu zamy\u0161len\u00ed.<\/p>\n<p>Stejn\u00e9 jako ostatn\u00ed korunovan\u00e9 hlavy, ani on nemohl p\u0159ipustit jak\u00e9koli zasahov\u00e1n\u00ed do odv\u011bk\u00e9ho pr\u00e1va kr\u00e1l\u016f beztrestn\u011b se dopou\u0161t\u011bt nespravedlivost\u00ed.<\/p>\n<p>Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, sr\u00e1\u017eka mezi kr\u00e1lovskou moc\u00ed, je\u017e vykro\u010dila po cest\u011b absolutismu, a dosud mocn\u00fdm, t\u0159eba ji\u017e historicky p\u0159ekonan\u00fdm plodem feudalismu, byla naprosto nevyhnuteln\u00e1.<\/p>\n<p>D\u016fvod k zah\u00e1jen\u00ed v\u00e1lky nebylo t\u0159eba hledat. P\u0159\u00ed\u010dina byla nab\u00edledni &#8211; pokladnice \u0159\u00e1du. M\u00e1lokter\u00fd z vlada\u0159\u016f choval srde\u010dn\u00e9 city k lidem, jejich\u017e bezz\u00e1sadovost a vyz\u00fdvav\u00e1 p\u00fdcha byly pov\u011bstn\u00e9. Ne n\u00e1hodou Richard Lv\u00ed srdce p\u0159ed svou smrt\u00ed prohl\u00e1sil <em>\u201eLakotu odkazuji cisterci\u00e1ck\u00fdm mnich\u016fm, p\u0159epych \u0159\u00e1du \u017eebrav\u00fdch brat\u0159\u00ed a hrdost templ\u00e1\u0159\u016fm.&#8220;<\/em><\/p>\n<p>Templ\u00e1\u0159i nejen vzbudili rozho\u0159\u010den\u00ed cel\u00e9ho k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho sv\u011bta sv\u00fdm po\u0161etil\u00fdm soupe\u0159en\u00edm s johanity, ale nejednou tak\u00e9 uzav\u0159eli spojenectv\u00ed s jinov\u011brci, vedli v\u00e1lky s Antiochi\u00ed a Kyprem, svrhli z tr\u016fnu vl\u00e1dce Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed zalo\u017een\u00e9ho k\u0159i\u017e\u00e1ky a zpusto\u0161ili \u0158ecko a Tr\u00e1cii. Pokud jde o Francii samu, tady byl seznam jejich proh\u0159e\u0161k\u016f zat\u00ed\u017een pobu\u0159uj\u00edc\u00edm odm\u00edtnut\u00edm pod\u00edlet se na vykoupen\u00ed Ludv\u00edka Svat\u00e9ho z egyptsk\u00e9ho zajet\u00ed a, co\u017e bylo zcela neodpustiteln\u00e9, podporou Aragonsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed proti francouzsk\u00e9mu Anjou.<\/p>\n<p>Vezmeme-li p\u0159itom je\u0161t\u011b v \u00favahu chronickou finan\u010dn\u00ed t\u00edse\u0148 francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le, kter\u00fd do posledn\u00ed kapky vy\u017ed\u00edmal vlastn\u00ed i ciz\u00ed kupeck\u00fd stav a rozvr\u00e1til celou zemi \u201ev\u00edt\u011bzn\u00fdmi&#8220; v\u00e1lkami, bude n\u00e1m jasn\u00e9, pro\u010d ho tak vzru\u0161ovaly zpr\u00e1vy o proh\u0159e\u0161c\u00edch palad\u00fdn\u016f proti matce c\u00edrkvi. Koneckonc\u016f byl to on s\u00e1m, kdo nechal \u0161\u00ed\u0159it pomluvy, v nich\u017e byl \u0159\u00e1d vin\u011bn z bezbo\u017enosti, kac\u00ed\u0159stv\u00ed a satansk\u00e9ho h\u0159\u00edchu.<\/p>\n<p>A tu se v nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edli naskytli dva reneg\u00e1ti, z nich\u017e jeden kdysi zast\u00e1val vysok\u00fd \u00fa\u0159ad. Pot\u00e9, co se mu poda\u0159ilo uprchnout z v\u011bzen\u00ed, k n\u011bmu\u017e byl odsouzen velmistrem za \u010detn\u00e9 p\u0159estupky, stal se prvn\u00edm z hanobitel\u016f sv\u00fdch b\u00fdval\u00fdch brat\u0159\u00ed.<\/p>\n<p>Historie albigensk\u00fdch se tu zopakovala do posledn\u00edch detail\u016f. V\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed nahr\u00e1val kr\u00e1li. Obzvl\u00e1\u0161tn\u00ed radost\u00ed ho napl\u0148ovala skute\u010dnost, \u017ee skon\u010dily dlouhodob\u00e9 a obt\u00ed\u017en\u00e9 rozep\u0159e s pape\u017eem Bonif\u00e1cem VIII.<\/p>\n<p>A byl to opravdu urputn\u00fd sv\u00e1r. Kr\u00e1lovi poradci Pierre Flotte a Guillaume Nogaret se usilovn\u011b sna\u017eili dostat svat\u00e9ho otce do \u00fazk\u00fdch a zah\u00e1jili proti n\u011bmu skute\u010dnou finan\u010dn\u00ed v\u00e1lku. Cti\u017e\u00e1dostiv\u00fd potomek katar\u016f Nogaret zat\u00edm dostal je\u0161t\u011b jeden nijak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Vlekl\u00fd spor kolem m\u011bsta Poitiers z\u0159eteln\u011b sliboval zv\u00ed\u0159it c\u00edrkevn\u00ed bahno. Jeden z Bonif\u00e1cov\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f na pape\u017esk\u00e9m stolci v podstat\u011b toto m\u011bsto francouzsk\u00e9 korun\u011b ukradl. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b k jeho odd\u011blen\u00ed od toulousk\u00e9 diec\u00e9ze a p\u0159em\u011bn\u011b v samostatn\u00e9 biskupstv\u00ed nem\u011bl kr\u00e1lovo svolen\u00ed. O katarsk\u00e1 \u00fazem\u00ed bylo mnoho z\u00e1jemc\u016f, a sotva tedy existoval lep\u0161\u00ed d\u016fvod pro obnoven\u00ed p\u0159e. Na jedn\u00e9 stran\u011b n\u00e1roky francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le na episkop\u00e1t Poitiers byly zcela nesporn\u00e9, na druh\u00e9 stran\u011b v\u0161ak se jednalo o \u010dist\u011b c\u00edrkevn\u00ed z\u00e1le\u017eitost.<\/p>\n<p>Pape\u017e odpov\u011bd\u011bl na hozenou rukavici p\u0159esn\u011b tak, jak mu napov\u011bd\u011bli. Radou mu v\u0161ak poslou\u017eil jeho zap\u0159is\u00e1hl\u00fd nep\u0159\u00edtel. Biskupem v Poitiers jmenoval Bonif\u00e1c \u010dlov\u011bka sice bezmezn\u011b oddan\u00e9ho, nade v\u0161\u00ed pochybnost \u010destn\u00e9ho, av\u0161ak ne p\u0159\u00edli\u0161 chytr\u00e9ho. Kdy\u017e tento Bernard Sanissetti obdr\u017eel biskupskou berlu a prsten s ametystem, nenapadlo jej nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e hodit rukavici francouzsk\u00e9mu kr\u00e1li. U\u017e p\u0159i prvn\u00edm ve\u0159ejn\u00e9m k\u00e1z\u00e1n\u00ed vyhl\u00e1sil svou naprostou nez\u00e1vislost na sv\u011btsk\u00e9 moci a nedbaje pravidel dvorsk\u00fdch mrav\u016f, odm\u00edtl odjet do Pa\u0159\u00ed\u017ee. \u201ePoitiers nen\u00ed Francie!&#8220; prohl\u00e1sil p\u0159ed kr\u00e1lovsk\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edkem. \u201eA Filip nem\u00e1 moc od boha. Je to u\u010din\u011bn\u00fd \u010f\u00e1bel a \u010f\u00e1belsk\u00e1 je i jeho tv\u00e1\u0159. Kdo Filipovi slou\u017e\u00ed, ten budi\u017e proklet a\u017e do skon\u00e1n\u00ed v\u011bk\u016f!&#8220; \u00da\u0159edn\u00edk vyslechl jeho slova napln\u011bn hlubok\u00fdmi rozpaky a bez me\u0161k\u00e1n\u00ed vyslal do Pa\u0159\u00ed\u017ee rychl\u00e9ho posla s podrobn\u00fdm hl\u00e1\u0161en\u00edm.<\/p>\n<p>Filip se doslova ot\u0159\u00e1sal sm\u00edchy. A t\u0159eba\u017ee v\u0161e prob\u00edhalo podle pl\u00e1nu, poc\u00edtil kr\u00e1l k prostoduch\u00e9mu biskupovi, kter\u00fd byl pouhou figurkou ve h\u0159e mocn\u00fdch tohoto sv\u011bta, smrtelnou nen\u00e1vist.<\/p>\n<p>Francouzsk\u00fd kr\u00e1l se v\u0161ak na rozd\u00edl od pape\u017ee dok\u00e1zal ovl\u00e1dat. Filip nedal nic najevo a ur\u00e1\u017eku jako by spolkl, zat\u00edmco Bonif\u00e1c, povzbuzen zd\u00e1nliv\u00fdm \u00fasp\u011bchem, u\u010dinil na cest\u011b do propasti dal\u0161\u00ed krok. K \u00fadivu cel\u00e9 Evropy jej nejvy\u0161\u0161\u00ed pontifik jmenoval sv\u00fdm leg\u00e1tem u kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Bernard Sanissetti se tak r\u00e1zem stal diplomatem a nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm kandid\u00e1tem na z\u00edsk\u00e1n\u00ed rud\u00e9ho kardin\u00e1lsk\u00e9ho klobouku.<\/p>\n<p>Filip Sli\u010dn\u00fd se i tentokr\u00e1t \u010dehokoli zdr\u017eel, a\u010dkoli mohl nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho klerika z metropole bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed vypudit. M\u00ed\u0159il v\u0161ak mnohem v\u00fd\u0161e a tak nechal biskupa prozat\u00edm na pokoji. Samoz\u0159ejm\u011b jen na \u010das, nebo\u0165 odpou\u0161t\u011bt nedovedl a ani necht\u011bl.<\/p>\n<p>Pape\u017e a jeho v\u011brn\u00fd slu\u017eebn\u00edk zat\u00edm triumfovali. Kdy\u017e ze \u0161achovnice odstranil dv\u011b kr\u00e1lovy figury, usoudil Bonif\u00e1c, \u017ee nastal \u010das d\u00e1t Filipovi \u0161ach, a p\u0159esunul tedy p\u011b\u0161\u00e1ka o pole d\u00e1l.<\/p>\n<p>Hned p\u0159i prvn\u00ed audienci vyslanc\u016f Sanissetti zpupn\u00fdm, ba v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fdm t\u00f3nem \u017e\u00e1dal, aby byl neprodlen\u011b osvobozen bu\u0159i\u010dsk\u00fd hrab\u011b flandersk\u00fd. To byl u\u017e otev\u0159en\u00fd \u00fatok na politick\u00e9 z\u00e1jmy Francie. Bezv\u00fdznamn\u00fd biskup tu zjevn\u011b p\u0159ekro\u010dil r\u00e1mec odv\u011bk\u00fdch spor\u016f mezi sv\u011btskou a duchovn\u00ed moc\u00ed. Postavil se na rove\u0148 vl\u00e1dnouc\u00edm osob\u00e1m a dopustil se tak ur\u00e1\u017eky kr\u00e1le a projevil z\u0159etelnou ne\u00factu k francouzsk\u00e9mu dvoru.<\/p>\n<p>To Filipovi definitivn\u011b uvolnilo ruce. Stala se v\u0161ak podivn\u00e1 v\u011bc. Te\u010f, kdy\u017e kone\u010dn\u011b mohl d\u00e1t sv\u00e9mu hn\u011bvu pr\u016fchod, \u017e\u00e1dn\u00fd nec\u00edtil. Byl to jen opojn\u00fd pocit lovce, kter\u00fd zahnal zv\u011b\u0159 do nastra\u017een\u00e9 pasti. Le\u010d pravidla lovu \u017e\u00e1dala, aby se kr\u00e1lovsk\u00fd hn\u011bv projevil. A Filip mu popustil uzdu. Ba v z\u00e1jmu sv\u00fdch dal\u0161\u00edch pl\u00e1n\u016f p\u0159edvedl v\u0161em doslova z\u00e1chvat zu\u0159ivosti.<\/p>\n<p>Pape\u017esk\u00fd leg\u00e1t byl z kr\u00e1lovsk\u00e9ho pal\u00e1ce potupn\u011b vyhn\u00e1n a Nogaret pohotov\u011b sepsal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed protokol, v n\u011bm\u017e Bernarda Sanissettiho obvinil z ur\u00e1\u017eky kr\u00e1le, zrady, lichvy a z \u0159ady dal\u0161\u00edch zlo\u010din\u016f. Z pr\u00e1vn\u00edho hlediska byl dokument seps\u00e1n bez jedin\u00e9 vady a nejlep\u0161\u00ed znalci pr\u00e1va z cel\u00e9 Evropy se tak mohli jen obdivovat um\u011bn\u00ed sv\u00fdch francouzsk\u00fdch koleg\u016f, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali dokonce i neexistenci d\u016fkaz\u016f lichv\u00e1\u0159stv\u00ed obr\u00e1tit proti ob\u017ealovan\u00e9mu a pr\u00e1vn\u011b spornou zradu prom\u011bnit v o\u010dividn\u00fd fakt.<\/p>\n<p>Zrnka, kter\u00e1 zasel u\u017e Filip\u016fv d\u011bd, dala prvn\u00ed \u00farodu. Neb\u00fdval\u00fd rozv\u011bt v\u011bd a univerzit p\u0159inesl nyn\u00ed francouzsk\u00e9mu kr\u00e1li ryze praktick\u00fd u\u017eitek.<\/p>\n<p>Filip \u0161t\u011bd\u0159e ocenil \u017ealobu proti biskupovi z Poitiers. Nogaret, mu\u017e prost\u00e9ho p\u016fvodu, si kone\u010dn\u011b vyslou\u017eil zlat\u00e9 ostruhy, co\u017e znamenalo, \u017ee z\u00edskal ryt\u00ed\u0159skou hodnost a nav\u00edc titul barona a dv\u011b bohat\u00e1 l\u00e9na.<\/p>\n<p>Po skand\u00e1ln\u00edm vyho\u0161t\u011bn\u00ed biskupa z Pa\u0159\u00ed\u017ee pat\u0159ilo kone\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed v cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti pape\u017ei jako nejvy\u0161\u0161\u00edmu duchovn\u00edmu soudci. Flotte a Nogaret v\u0161ak ve\u0161ker\u00e9 po\u017eadavky Bonif\u00e1ce VIII. jednozna\u010dn\u011b odm\u00edtli. Soudn\u00ed proces byl zah\u00e1jen. Biskupova obhajoba se nesetkala s pochopen\u00edm a tak byl zbaven \u00fa\u0159adu a jako zlo\u010dinec uvr\u017een do v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n<p>Hn\u00e1n nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fdm vztekem, odhodlal se pape\u017e ke krajn\u00edm opat\u0159en\u00edm a vydal bulu, kterou stvrzoval sv\u00e9 pr\u00e1vo nejvy\u0161\u0161\u00edho soudce nejen v ot\u00e1zk\u00e1ch v\u00edry, ale i v z\u00e1le\u017eitostech sv\u011btsk\u00fdch. To byla osudov\u00e1 chyba. Flotte a Nogaret si mohli blahop\u0159\u00e1t k \u00fasp\u011bchu, nebo\u0165 sve\u0159ep\u00fd sta\u0159ec se chytil do nastra\u017een\u00e9 l\u00e9\u010dky.<\/p>\n<p>Pape\u017eovy ambice vzbudily rozruch v cel\u00e9m k\u0159es\u0165ansk\u00e9m sv\u011bt\u011b. T\u00edm, \u017ee zm\u00edn\u011bn\u00e1 bula zbavovala francouzsk\u00e9 panovn\u00edky v\u0161ech privilegi\u00ed, kter\u00e1 jim byla form\u00e1ln\u011b p\u0159izn\u00e1na listinami p\u0159ede\u0161l\u00fdch pontifik\u016f, ne\u00fato\u010dila jen na korunu, ale p\u0159edev\u0161\u00edm na z\u00e1jmy \u0161lechty a m\u011b\u0161\u0165anstva. Francie a It\u00e1lie se postavily na Filipovu stranu jako jeden mu\u017e. Pape\u017e Bonif\u00e1c VIII. svou \u017eivotn\u00ed p\u0159i prohr\u00e1l a fin\u00e1le jeho zoufal\u00e9ho z\u00e1pasu s francouzsk\u00fdm kr\u00e1lem t\u00edm bylo p\u0159edem jasn\u00e9.<\/p>\n<p>Kr\u00e1l vypravil Guillauma Nogareta do It\u00e1lie s posledn\u00edmi zla\u0165\u00e1ky z vyplen\u011bn\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 pokladny a s\u00e1m se uch\u00fdlil s v\u011brn\u00fdm poradcem Pierrem Flottem do \u00fastran\u00ed. Hledal u\u017e vhodn\u00e9ho kandid\u00e1ta pro \u0159\u00edmskokatolickou stolici. \u0160achov\u00e1 partie m\u011bla z\u00e1hy skon\u010dit v\u00edt\u011bzstv\u00edm.<\/p>\n<p>Nogaret zat\u00edm za pomoci Bonif\u00e1cova \u00fahlavn\u00edho nep\u0159\u00edtele, \u0159\u00edmsk\u00e9ho patricia Sciarry Colonnyho, dostihl pape\u017ee v Anagni a zajal ho. T\u0159i dny jej dr\u017eeli v jeho vlastn\u00edm dom\u011b, t\u00fdrali ho hladem a \u017e\u00edzn\u00ed a nedop\u0159\u00e1li mu sp\u00e1nek. Colonnymu v\u0161ak tyto praktiky z\u0159ejm\u011b nesta\u010dily a \u010dasto se uchyloval k n\u00e1sil\u00ed. T\u0159et\u00ed den upadl pape\u017e do polo\u0161\u00edlen\u00e9ho stavu. Jeho dny byly se\u010dteny.<\/p>\n<p>Francouzsk\u00fd kr\u00e1l se tedy mohl pln\u011b v\u011bnovat my\u0161lenk\u00e1m na vhodn\u00e9ho kandid\u00e1ta. P\u0159ed o\u010dima mu st\u00e1le \u010dast\u011bji vyvst\u00e1val t\u0159pytiv\u00fd obraz templ\u00e1\u0159sk\u00fdch poklad\u016f. Bertrand d&#8217;Agoust, kter\u00fd se p\u00e9\u010d\u00ed francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le stal pape\u017eem Klimentem V., p\u0159istoupil na p\u011bt p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch podm\u00ednek, z nich\u017e posledn\u00ed byla zpo\u010d\u00e1tku nevyslovena.<\/p>\n<p>Kdy\u017e nastal \u010das kone\u010dn\u00e9ho \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed, dal Filip jasn\u011b najevo, \u017ee m\u011bl na mysli pomoc p\u0159i uv\u011bzn\u011bn\u00ed Jakuba de Molay. Na p\u0159\u00e1n\u00ed Klimenta V. tedy velmistr \u0159\u00e1du opustil Kypr a odebral se do Pa\u0159\u00ed\u017ee na \u00fadajnou poradu o nov\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch akc\u00edch ve Svat\u00e9 zemi. Spolu s n\u00edm p\u0159ibylo do m\u011bsta 60 ryt\u00ed\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed s sebou vezli 150 tis\u00edc zlat\u00fdch flor\u00e9n\u016f a zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed st\u0159\u00edbra. U\u017e jen tyto poklady templu by sta\u010dily na pokryt\u00ed neodkladn\u00fdch dluh\u016f kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n<p>Sv\u00e9ho \u010dasu vyzval Filip Sli\u010dn\u00fd Jakuba de Molay, aby se stal kmotrem jeho dcery a projevil mu pat\u0159i\u010dnou \u00factu; nyn\u00ed, kdy\u017e ne\u010dekan\u011b zem\u0159ela kr\u00e1lova snacha, byl de Molay pov\u011b\u0159en n\u00e9st poh\u0159ebn\u00ed roucho.<\/p>\n<p>Av\u0161ak u\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den po smute\u010dn\u00edch ob\u0159adech byl velmistr s cel\u00fdm sv\u00fdm doprovodem zadr\u017een ozbrojenou str\u00e1\u017e\u00ed. Sou\u010dasn\u011b byl uv\u011bzn\u011bn i m\u00edstodr\u017eitel \u0159\u00e1du Hugues de Pairaud. Pe\u010dliv\u011b p\u0159ipraven\u00e9 spiknut\u00ed se rozjelo na pln\u00e9 obr\u00e1tky. Filip dal rozeslat v\u0161em baill\u016fm v provinci\u00edch tajn\u00fd p\u0159\u00edkaz k zat\u010den\u00ed templ\u00e1\u0159\u016f na z\u00e1klad\u011b p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9ho vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed inkvizi\u010dn\u00edho soudu.<\/p>\n<p>Seznamme se s prvn\u00edmi \u0159\u00e1dky tohoto stylov\u011b sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9ho dokumentu:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201e&#8230;Ud\u00e1lost p\u0159etruchliv\u00e1, odsouzen\u00ed a opovr\u017een\u00ed hodn\u00e1, na ni\u017e jen pomyslet je hrozn\u00e9, pokus o jej\u00ed\u017e pochopen\u00ed bud\u00ed hr\u016fzu; jev nade v\u0161e podl\u00fd a v\u0161elik\u00e9 odsouzen\u00ed zasluhuj\u00edc\u00ed; akt n\u00edzk\u00fd, podlost d\u011bsiv\u00e1 a vpravd\u011b nelidsk\u00e1, ba samy hranice lidsk\u00e9ho p\u0159ekro\u010div\u0161\u00ed, s n\u00ed\u017e jsme byli obezn\u00e1meni d\u00edky sd\u011blen\u00edm nejv\u00fd\u0161e d\u016fv\u011bryhodn\u00fdch osob, vyvolala v n\u00e1s nesm\u00edrn\u00e9 podiven\u00ed a p\u0159im\u011bla n\u00e1s, bychom se nel\u00ed\u010den\u00fdm rozho\u0159\u010den\u00edm ot\u0159\u00e1sli&#8230;&#8220;<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Sn\u016f\u0161ka kleteb a nad\u00e1vek doprov\u00e1zen\u00e1 melodramatick\u00fdmi v\u00fdlevy a ani jedin\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed argument! P\u0159ibli\u017en\u011b t\u00fdm\u017e emocion\u00e1ln\u00edm z\u00e1palem se vyzna\u010doval cel\u00fd soudn\u00ed proces. Nen\u00ed snad t\u0159eba dod\u00e1vat, \u017ee policejn\u00ed s\u00edly splnily rozkaz s d\u016fslednou p\u0159esnost\u00ed a \u017ee osudn\u00fd den zastihl ryt\u00ed\u0159e zcela nep\u0159ipraven\u00e9.<\/p>\n<p>T\u00e9ho\u017e dne byl tak\u00e9 konfiskov\u00e1n ve\u0161ker\u00fd majetek \u00bbmin Zat\u010den\u00ed byli neprodlen\u011b podrobeni v\u00fdslech\u016fm prov\u00e1zen\u00fdm mu\u010den\u00edm. T\u011bm, kte\u0159\u00ed fyzick\u00e9 \u00fatrapy nevydr\u017eeli a byli ochotni doznat se p\u0159ed soudem, bylo p\u0159isl\u00edbeno odpu\u0161t\u011bn\u00ed. State\u010dn\u011bj\u0161\u00edm hrozilo up\u00e1len\u00ed.<\/p>\n<p>Veden\u00edm vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed pov\u011b\u0159il kr\u00e1l nejd\u016fv\u011bryhodn\u011bj\u0161\u00ed osoby: sv\u00e9ho osobn\u00edho zpov\u011bdn\u00edka, inkvizitora Vil\u00e9ma Ymberta a kancl\u00e9\u0159e Nogareta. Ostatn\u00ed vy\u0161et\u0159ovatele si u\u017e pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd inkvizitor Ymbert vybral podle vlastn\u00edho uv\u00e1\u017een\u00ed.<\/p>\n<p>Vy\u0161et\u0159ovatel\u00e9 se u v\u00fdslech\u016f \u0159\u00eddili p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdm seznamem ot\u00e1zek. Tento zp\u016fsob veden\u00ed soudn\u00edho procesu odpov\u00eddal tak byzantsko-\u0159\u00edmsk\u00e9mu pojet\u00ed, zdej\u0161\u00edm z\u00e1kon\u016fm a zvyklostem v\u0161ak zcela odporoval.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed pr\u016fb\u011bh vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed po\u010det zjevn\u00fdch i skryt\u00fdch nespravedlivost\u00ed jen zv\u00fd\u0161il. Kr\u00e1l byl jasn\u011b spol\u010den jak s t\u011bmi, kdo v rud\u00fdch tal\u00e1rech soudc\u016f vyn\u00e1\u0161eli rozsudky, tak s t\u011bmi, kdo v b\u00edl\u00fdch prokur\u00e1torsk\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch po\u017eadovali pro chr\u00e1mov\u00e9 ryt\u00ed\u0159e trest smrti. Obh\u00e1jci byli vystaveni otev\u0159en\u00e9mu n\u00e1tlaku, jak ze strany sv\u011btsk\u00e9, tak i c\u00edrkevn\u00ed moci. Nebylo ostatn\u011b ani t\u0159eba, aby vlada\u0159 sv\u00e9 soudce pob\u00edzel, proto\u017ee v\u0161ichni do jednoho byli zap\u0159is\u00e1hl\u00fdmi nep\u0159\u00e1teli \u0159\u00e1du. O rozsudku tak bylo rozhodnuto p\u0159edem a nic u\u017e nemohlo ovlivnit kr\u00e1lovskou rukou ur\u010den\u00fd pr\u016fb\u011bh \u0161et\u0159en\u00ed.<\/p>\n<p>V\u011bze\u0148sk\u00e9 kobky a mu\u010didla konaly sv\u00e9 stra\u0161liv\u00e9 d\u00edlo. Jeden po druh\u00e9m dozn\u00e1vali se ryt\u00ed\u0159i ke smrteln\u00fdm h\u0159\u00edch\u016fm. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zdaleka je\u0161t\u011b nebylo u konce, kdy\u017e dal netrp\u011bliv\u00fd Filip Sli\u010dn\u00fd pokyn k poprav\u00e1m. V roce 1310 podstoupilo stra\u0161livou smrt na hranici p\u0159ed kl\u00e1\u0161terem sv. Anton\u00edna nedaleko Pa\u0159\u00ed\u017ee \u010dty\u0159iapades\u00e1t ryt\u00ed\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed se opov\u00e1\u017eili odvolat sv\u00e1 vynucen\u00e1 p\u0159izn\u00e1n\u00ed. Jeden z mu\u010dedn\u00edk\u016f vmetl sv\u00fdm katan\u016fm do tv\u00e1\u0159e slova, je\u017e nav\u017edy vstoupila do d\u011bjin:<\/p>\n<p><em>\u201eCo\u017e jsem to byl j\u00e1, kdo se p\u0159i va\u0161em v\u00fdslechu p\u0159iznal?! Co\u017e j\u00e1 jsem obt\u00ed\u017eil svou du\u0161i nestv\u016frn\u00fdm a nesmysln\u00fdm v\u00fdplodem va\u0161\u00ed fantazie? Ne, p\u00e1nov\u00e9! To mu\u010den\u00ed se t\u00e1\u017ee a bolest odpov\u00edd\u00e1!&#8220;<\/em><\/p>\n<p>Z rozhodnut\u00ed m\u00edstn\u00edch c\u00edrkevn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f v Reme\u0161i, Pont de l\u00b4Arku a Carcassonnu bylo up\u00e1leno je\u0161t\u011b n\u011bkolik des\u00edtek \u201ezatvrzel\u00fdch&#8220;.<\/p>\n<p>Zv\u011bsti o nespravedliv\u00fdch, d\u011bsiv\u00fdch procesech vyvolaly nespokojenost lidu. Kr\u00e1l byl nucen ud\u011blit souhlas k tomu, aby zajatci, p\u0159ivezen\u00ed do Pa\u0159\u00ed\u017ee ze v\u0161ech kout\u016f Francie, pou\u017eili z\u00e1konnou obhajobu gener\u00e1ln\u00edho prokur\u00e1tora \u0159\u00e1du Petra z Bologne. Byla to v\u0161ak jen pouh\u00e1 formalita, do\u010dasn\u011b vynucen\u00fd \u00fastupek. V\u0161echny pokusy gener\u00e1ln\u00edho prokur\u00e1tora o obhajobu ob\u017ealovan\u00fdch templ\u00e1\u0159\u016f byly soudem zma\u0159eny.<\/p>\n<p>Na kr\u00e1l\u016fv n\u00e1tlak svolal pape\u017e, kter\u00fd od roku 1309 nedobrovoln\u011b p\u0159eb\u00fdval v Avignonu, v \u0159\u00edjnu 1311 do Vienne XV. v\u0161eobecn\u00fd koncil. Z kr\u00e1l\u016f se v\u0161ak koncilu z\u00fa\u010dastnil jen Filip Sli\u010dn\u00fd, zat\u00edmco ostatn\u00ed vl\u00e1dcov\u00e9 se nechali zastoupit sv\u00fdmi vyslanci. Francouzsk\u00fd kr\u00e1l tu utrp\u011bl potupnou por\u00e1\u017eku. Koncil odm\u00edtl uvrhnout zesnul\u00e9ho pape\u017ee Bonif\u00e1ce do klatby a pro zru\u0161en\u00ed \u0159\u00e1du hlasovali pouze 4 ze 140 kardin\u00e1l\u016f.<\/p>\n<p>Marn\u011b kr\u00e1l i pape\u017e prel\u00e1ty p\u0159esv\u011bd\u010dovali, aby templ\u00e1\u0159e v nep\u0159\u00edtomnosti bez vysly\u0161en\u00ed jejich komtur\u016f odsoudili. Kardin\u00e1lov\u00e9 ne\u00fastupn\u011b trvali na nezaujat\u00e9m p\u0159e\u0161et\u0159en\u00ed cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. Po \u0161esti m\u011bs\u00edc\u00edch neplodn\u00fdch p\u0159\u00ed se v doprovodu \u00factyhodn\u00e9ho po\u010dtu ozbrojenc\u016f na koncilu objevil kr\u00e1l a \u017e\u00e1dal pape\u017ee o jeho jednozna\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Pape\u017e, naoko d\u011blaj\u00edc\u00ed drahoty, 2. kv\u011btna 1312 podepsal bulu, j\u00ed\u017e byl \u0159\u00e1d chr\u00e1mov\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f zru\u0161en a poh\u00e1dkov\u00e9 jm\u011bn\u00ed templ\u00e1\u0159\u016f p\u0159ipadlo c\u00edrkvi. Kr\u00e1l byl na pokraji \u0161\u00edlenstv\u00ed. K \u010demu vlastn\u011b podnikal v\u0161echny ty slo\u017eit\u00e9 kroky a u\u010dinil ze sebe p\u0159ed celou k\u0159es\u0165anskou Evropou v\u011brolomn\u00e9ho netvora? Snad ne proto, aby se stal sv\u011bdkem ob\u0159adn\u00e9ho p\u0159ed\u00e1n\u00ed movit\u00fdch i nemovit\u00fdch statk\u016f do ciz\u00edch rukou?<\/p>\n<p>Filip v\u0161ak p\u0159ece jen uposlechl Nogaretovy rady a svou hrdost potla\u010dil. Vyslovil dokonce form\u00e1ln\u00ed souhlas s t\u00edm, aby se d\u011bdicem chr\u00e1mov\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f stal \u0159\u00e1d johanit\u016f, av\u0161ak u\u017e b\u011bhem doby, nutn\u00e9 k vy\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch formalit, poda\u0159ilo se Pierru Flottovi zat\u00ed\u017eit majetky templ\u00e1\u0159\u016f dluhy tak zna\u010dn\u00fdmi, \u017ee johanit\u00e9 na ne\u010dekan\u00e9 d\u011bdictv\u00ed m\u00e1lem doplatili.<\/p>\n<p>Ve\u0161ker\u00e9 zlato, v\u0161echna l\u00e9na i major\u00e1ty tak nakonec p\u0159ece jen spadly do kl\u00edna francouzsk\u00e9mu kr\u00e1li.<\/p>\n<p>Velmistr Jakub de Molay byl st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u011bzn\u011bn ve v\u011b\u017ei templu.<\/p>\n<p>Aby nevznikl zbyte\u010dn\u00fd rozruch, spokojil se Filip s jeho odsouzen\u00edm k do\u017eivotn\u00edmu \u017eal\u00e1\u0159i. P\u0159i ve\u0159ejn\u00e9m vyhl\u00e1\u0161en\u00ed rozsudku v\u0161ak zatvrzel\u00fd templ\u00e1\u0159, od\u011bn\u00fd do roucha kaj\u00edc\u00edho se h\u0159\u00ed\u0161n\u00edka, odvolal v\u0161echna sv\u00e1 dozn\u00e1n\u00ed vynucen\u00e1 na mu\u010didlech a vyslovil protest proti nez\u00e1konn\u011b veden\u00e9mu procesu. Kr\u00e1l se rozzu\u0159il a vydal neprodlen\u011b velmistra \u0159\u00e1du i osmdes\u00e1tilet\u00e9ho normandsk\u00e9ho preceptora Godefroy de Charneye katu. Hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den, 18. b\u0159ezna 1314, byl Jakub de Molay up\u00e1len. T\u011bsn\u011b p\u0159ed svou state\u010dnou smrt\u00ed svolal sv\u00fdm siln\u00fdm hlasem na zr\u016fdn\u00e9ho kr\u00e1le, proradn\u00e9ho pape\u017ee i cti\u017e\u00e1dostiv\u00e9ho k\u0159ivop\u0159\u00edse\u017en\u00edka Nogareta bo\u017e\u00ed soud.<\/p>\n<p>Uplynulo pouh\u00fdch \u010dty\u0159icet dn\u00ed od okam\u017eiku, kdy vyhasly posledn\u00ed jiskry autodaf\u00e9, a v\u0161emi opu\u0161t\u011bn\u00fd a zapomenut\u00fd pape\u017e Kliment, tr\u00fdzn\u011bn\u00fd rozbolav\u011bl\u00fdm sv\u011bdom\u00edm, vydechl naposledy. Stra\u0161liv\u00e1 kletba star\u00e9ho templ\u00e1\u0159e se po\u010d\u00ednala napl\u0148ovat. Brzy ho n\u00e1sledoval i Guillaume de Nogaret. Mohl snad tehdy kr\u00e1l Francie tu\u0161it, \u017ee i jeho \u017eivotn\u00ed pou\u0165 skon\u010d\u00ed potupnou smrt\u00ed na honu v t\u00e9m\u017ee osudn\u00e9m roce 1314?<br \/>\nMolayovo proroctv\u00ed, je\u017e povzbudilo otev\u0159en\u00e9 i skryt\u00e9 nep\u0159\u00e1tele Filipa i Klimenta, zanechalo nesmazatelnou stopu v pam\u011bti mnoha generac\u00ed. Zbyl\u00ed templ\u00e1\u0159i, potomci up\u00e1len\u00fdch druh\u016f, i ti, kte\u0159\u00ed zalo\u017eili nov\u00e9 templ\u00e1\u0159stv\u00ed, je\u017e nem\u011blo s chr\u00e1mov\u00fdm \u0159\u00e1dem nic spole\u010dn\u00e9ho, vytvo\u0159ili spole\u010dn\u00fdm \u00fasil\u00edm legendu, kter\u00e1 dala vznik mystick\u00e9mu ritu\u00e1lu. Jeho ozvuky lze rozpoznat v obnoven\u00e9m zedn\u00e1\u0159stv\u00ed druh\u00e9 poloviny 18. stolet\u00ed. Dokonce i nejnov\u011bj\u0161\u00ed obskurn\u00ed l\u00f3\u017ee USA, kter\u00e9 si \u010din\u00ed n\u00e1rok na jakousi spojitost s romantick\u00fdmi myst\u00e9rii st\u0159edov\u011bku, za\u010dlenily templ\u00e1\u0159sk\u00e9 prvky do sv\u00e9ho \u201ecirkusov\u00e9ho&#8220; programu.<\/p>\n<p>\u201eCirkusov\u00fdm&#8220; jej naz\u00fdv\u00e1me nejen proto, \u017ee vyu\u017e\u00edv\u00e1 trik\u016f star\u00fdch sice jako sv\u011bt, st\u00e1le v\u0161ak p\u0159ita\u017eliv\u00fdch, ale p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee p\u016fvodn\u00ed m\u00fdtus nevyhnuteln\u011b m\u011bn\u00ed v oby\u010dejnou poh\u00e1dku. Z pantomimy parodick\u00fdch ritu\u00e1l\u016f se nejen vytr\u00e1c\u00ed duch p\u016fvodn\u00ed trag\u00e9die, ale i jej\u00ed vnit\u0159n\u00ed smysl, kter\u00fd ji\u017e d\u00e1vno ztratil bezprost\u0159edn\u00ed historickou aktu\u00e1lnost. Jestli\u017ee zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 l\u00f3\u017ee, je\u017e vychovaly tribuny Konventu, ch\u00e1paly nen\u00e1vist k pape\u017esk\u00e9 a kr\u00e1lovsk\u00e9 moci jako \u017eiv\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, jako n\u00e1vod k jedn\u00e1n\u00ed, pak sou\u010dasn\u00ed zaoce\u00e1n\u0161t\u00ed samozvanci jen st\u0159\u00edhaj\u00ed ciz\u00ed kup\u00f3ny.<\/p>\n<p>Nepom\u011brn\u011b hlub\u0161\u00ed a v jist\u00e9m smyslu ne\u010dekan\u00fd se zd\u00e1 b\u00fdt vliv temlpl\u00e1\u0159sk\u00e9 tradice na rozvoj satanistick\u00fdch kult\u016f, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak na kult Lucifera &#8211; and\u011bla temnot, py\u0161n\u00e9ho bu\u0159i\u010de, kter\u00fd se opov\u00e1\u017eliv\u011b postavil samotn\u00e9mu bohu.<\/p>\n<p>Duchovn\u00ed d\u011bdicov\u00e9 chr\u00e1mov\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, v jejich\u017e srdc\u00edch dosud proudila jejich hork\u00e1 krev, ale i jen legendou okouzlen\u00ed sn\u00edlkov\u00e9 vytvo\u0159ili pr\u00e1v\u011b to, k \u010demu se navzdory mu\u010didl\u016fm i hranic\u00edm odm\u00edtali p\u0159iznat jejich p\u0159edch\u016fdci. Je to sice p\u0159ekvapiv\u00e9, ale jen na prvn\u00ed pohled, nebo\u0165 kontinuita b\u00fdv\u00e1 \u010dasto dvojse\u010dn\u00e1, a tedy zat\u00ed\u017een\u00e1 v\u00fdzvou i protestem.<\/p>\n<p>Templ\u00e1\u0159i, stejn\u011b jako sv\u00e9ho \u010dasu albigen\u0161t\u00ed a dal\u0161\u00ed ob\u011bti inkvizice, byli vin\u011bni z bezbo\u017enosti, z hanoben\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fdch svaty\u0148, ze sodomie a z \u0159ady dal\u0161\u00edch zvrhlost\u00ed, kter\u00fdch jsou schopni pouze lid\u00e9 s naru\u0161enou psychikou. Tradi\u010dn\u00ed soubor obvin\u011bni v\u0161ak obsahoval i takov\u00e1, kter\u00e1 jit\u0159ila a dosud jit\u0159\u00ed p\u0159edstavy chorobn\u00e9 fantazie.<\/p>\n<p>Pokusme se do t\u00e9to podivn\u00e9 sm\u011bsice zjevn\u00fdch l\u017e\u00ed a pov\u011bre\u010dn\u00e9ho zatemn\u011bn\u00ed nahl\u00e9dnout.<\/p>\n<p>V z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch protokolech, zalo\u017een\u00fdch na v\u00fdpov\u011bd\u00edch p\u0159evora z Montfauconu, kter\u00e9 byly prokazateln\u011b pln\u00e9 pomluv, jsou uvedeny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed smrteln\u00e9 h\u0159\u00edchy: neuzn\u00e1vaj\u00ed Krista, Pannu Marii a v\u0161echny svat\u00e9; hanob\u00ed k\u0159\u00ed\u017e; v temn\u00e9 jeskyni se klan\u011bj\u00ed modle Bafometa v lidsk\u00e9 k\u016f\u017ei, kter\u00e9ho pokl\u00e1daj\u00ed za sv\u00e9ho boha, pot\u00edraj\u00ed ho tukem novoroze\u0148at sveden\u00fdch d\u00edvek; klan\u00ed se t\u00e9\u017e samotn\u00e9mu \u010f\u00e1blu v podob\u011b ko\u010dky; spaluj\u00ed t\u011bla zesnul\u00fdch druh\u016f a jejich popel p\u0159id\u00e1vaj\u00ed do potravy mlad\u0161\u00edch brat\u0159\u00ed; l\u00edbaj\u00ed se navz\u00e1jem na v\u0161ech \u201eosm otvor\u016f&#8220;, p\u011bstuj\u00ed sodomii atd.<\/p>\n<p>Posta\u010d\u00ed d\u016fkladn\u011bji zalistovat v Kladivu na \u010darod\u011bjnice sepsan\u00e9m inkvizitory J. Sprengerem a H. Institorisem, \u010di podrobn\u011bji se sezn\u00e1mit s pomluvami z pozd\u011bj\u0161\u00edch dob, kter\u00e9 jsou navzdory sv\u00e9mu chorobn\u00e9mu z\u00e1kladu p\u0159ekvapiv\u011b \u017eivouc\u00ed, abychom nabyli pevn\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o nevin\u011b templ\u00e1\u0159\u016f. Byli d\u011btmi sv\u00e9 doby, lidmi z masa a kost\u00ed, o nic m\u00e9n\u011b h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdmi a stejn\u011b bohabojn\u00fdmi jako jejich soudcov\u00e9.<\/p>\n<p>A p\u0159esto zvrhlosti, z kter\u00fdch byli na\u0159\u010deni a je\u017e budou o sto let pozd\u011bji p\u0159ipisov\u00e1ny Gillesovi de Rais, smutn\u011b proslul\u00e9mu Modrovousovi, n\u00e1s vedou k zamy\u0161len\u00ed.<\/p>\n<p>P\u0159ipad\u00e1 zcela pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee k\u0159i\u017e\u00e1ci sv\u00e9 padl\u00e9 spalovali. Nen\u00ed t\u0159eba vid\u00edm v tom ani tak vliv nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch kac\u00ed\u0159sk\u00fdch sekt, s nimi\u017e \u0159\u00e1d p\u0159i\u0161el ve Svat\u00e9 zemi do styku, jako sp\u00ed\u0161 nezbytnost, danou v\u00e1le\u010dn\u00fdmi a klimatick\u00fdmi podm\u00ednkami. Co\u017e johanit\u00e9 nespalovali nemocni\u010dn\u00ed pr\u00e1dlo a obvazy v den sv\u00e9ho svat\u00e9ho?<\/p>\n<p>V t\u00e9to \u010dinnosti je t\u0159eba vid\u011bt ob\u0159ad, kter\u00fd se zrodil z pot\u0159eb z\u00e1kladn\u00ed hygieny, a ne bu\u0159i\u010dskou v\u00fdzvu k\u0159es\u0165ansk\u00e9 tradici.<\/p>\n<p>A skute\u010dn\u011b, \u201ev ohni se obnovuje p\u0159\u00edroda&#8220;. Pokud jde o popel, obdobn\u00e9 zvyklosti je mo\u017en\u00e9 pozorovat u l\u00e1maist\u016f, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159\u00ed ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed moc popela vt\u011blenc\u016f buddh\u016f a b\u00f3dhisatv\u016f, sv\u00fdch duchovn\u00edch u\u010ditel\u016f.<\/p>\n<p>V\u017edy\u0165 i k\u0159es\u0165an\u00e9 se ve v\u0161ech dob\u00e1ch klan\u011bli z\u00e1zra\u010dn\u00fdm ostatk\u016fm, a mimo jin\u00e9 i popelu svat\u00fdch mu\u010dedn\u00edk\u016f, jen ho snad nep\u0159id\u00e1vali do potravy.<\/p>\n<p>Jestli\u017ee chr\u00e1mov\u00ed ryt\u00ed\u0159i p\u0159evzali od manichejsk\u00fdch, katar\u016f a r\u016fzn\u00fdch byzantsk\u00fdch starov\u011brc\u016f, kter\u00fdm poskytli \u00fato\u010di\u0161t\u011b Arabov\u00e9, p\u0159edstavu metempsych\u00f3zy (st\u011bhov\u00e1n\u00ed du\u0161\u00ed, p\u0159evt\u011blov\u00e1n\u00ed), v\u011b\u010dn\u00e9ho kolob\u011bhu, mohli pln\u011b p\u0159ijmout i \u201esv\u00e1tost popela&#8220;. V\u011b\u010dn\u00e1 idea, \u0161tafeta tradic, ohniv\u00fd cyklus.<\/p>\n<p>Vra\u0165me se nyn\u00ed k Bafometovi. S t\u00edmto jm\u00e9nem jsme se dosud nesetkali ani ve spisech c\u00edrkevn\u00edch otc\u016f, ani v \u010dernokn\u011b\u017enick\u00fdch knih\u00e1ch, ba dokonce ani v kabalistick\u00fdch tabulk\u00e1ch. Na prub\u00ed\u0159sk\u00e9m kameni si t\u0159\u00edbili sv\u016fj d\u016fvtip neju\u010den\u011bj\u0161\u00ed mu\u017ei minulosti i sou\u010dasnosti, av\u0161ak z\u00e1hada nep\u0159estala b\u00fdt z\u00e1hadou. Dokonce ani nejorigin\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed z v\u00fdklad\u016f, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z \u0159eck\u00fdch z\u00e1klad\u016f, podle n\u011bho\u017e \u201ebafometios&#8220; zna\u010d\u00ed \u201ek\u0159est moudrosti&#8220;, si nem\u016f\u017ee \u010dinit n\u00e1rok na absolutn\u00ed hodnov\u011brnost. Na\u0161ly se i pokusy vylo\u017eit z\u00e1hadn\u00e9 slovo z templ\u00e1\u0159i nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho slova \u201epape\u017e&#8220; a z nem\u00e9n\u011b nepopul\u00e1rn\u00edho slova \u201eMaguineth&#8220;, av\u0161ak tady \u0161lo u\u017e o zcela um\u011bl\u00e9 konstrukce.<\/p>\n<p>Francouzsk\u00fd historik Quency ch\u00e1pe modlu chr\u00e1mov\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f jako dvouhlav\u00e9 zt\u011blesn\u011bn\u00ed zla a dopou\u0161t\u00ed se tak zjevn\u00e9ho anachronismu. Pape\u017e se stal nep\u0159\u00edtelem templ\u00e1\u0159\u016f p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b na to, aby mohl b\u00fdt objektem ritu\u00e1ln\u00ed hry, a na Klementovy p\u0159edch\u016fdce si \u0159\u00e1d rozhodn\u011b nem\u011bl d\u016fvod st\u011b\u017eovat. A to u\u017e zcela m\u016f\u017eeme pominout i to, \u017ee sama podoba z\u00e1hadn\u00e9ho idolu se r\u016fzn\u00ed a r\u016fzn\u00fd b\u00fdv\u00e1 i po\u010det jeho hlav (od jedn\u00e9 do t\u0159\u00ed).<\/p>\n<p>V nejstar\u0161\u00edch pramenech je Bafomet p\u0159edstavov\u00e1n jako sta\u0159ec s dlouh\u00fdm b\u00edl\u00fdm vousem. P\u0159esn\u011b takov\u00e1 figur\u00edna mimochodem zdob\u00ed \u0161t\u00edt starobyl\u00e9ho kostela Saint Merry. V\u016fbec je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee p\u0159\u00edm\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s pam\u00e1tkami templ\u00e1\u0159sk\u00e9 architektury n\u00e1m o sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9 templ\u00e1\u0159sk\u00e9 symbolice vypov\u00ed v\u00edc, ne\u017e v\u0161echna, \u010dasto sporn\u00e1, p\u00edsemn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed. Spojitost mezi templ\u00e1\u0159skou symbolikou a kulturn\u00ed tradic\u00ed gnostik\u016f a albigensk\u00fdch je t\u00e9m\u011b\u0159 jasn\u00e1. Pr\u00e1v\u011b proto nebude bez zaj\u00edmavosti, uvedeme-li si n\u011bkter\u00e9 argumenty autor\u016f, kte\u0159\u00ed se pokusili \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zrekonstruovat filozofick\u00fd v\u00fdznam a smysl \u201etempl\u00e1\u0159sk\u00e9 hereze&#8220;, j\u00e1dro jej\u00ed rebelantsk\u00e9 p\u00fdchy.<\/p>\n<p><em>\u201eChr\u00e1m je honosn\u011bj\u0161\u00ed, obs\u00e1hlej\u0161\u00ed a pochopiteln\u011bj\u0161\u00ed pojem ne\u017e kostel,&#8220;<\/em> napsal ve sv\u00e9m d\u00edle z\u00e1sadn\u00edho v\u00fdznamu \u201eTajn\u00e9 spole\u010dnosti v\u0161ech dob a v\u0161ech zem\u00ed\u201c Charles William Heckethorn.<\/p>\n<p><em>\u201eChr\u00e1n\u00ed je nad kostelem; zat\u00edmco kostel m\u00e1 vyzna\u010deno datum sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed i m\u00edsto, kde se nach\u00e1z\u00ed, chr\u00e1m existoval v\u017edy. Kostely se hrout\u00ed, chr\u00e1m p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 jako symbol p\u0159\u00edbuzenstv\u00ed mezi n\u00e1bo\u017eenstv\u00edmi a v\u011b\u010dnost\u00ed jejich ducha.&#8220;<\/em><\/p>\n<p>Zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed otcov\u00e9 \u0159\u00e1du se sotva zam\u011bstn\u00e1vali takov\u00fdmi my\u0161lenkami, a to u\u017e lze pominout skute\u010dnost, \u017ee s\u00e1m n\u00e1zev \u0159\u00e1du, jak jsme vid\u011bli, vznikl zcela n\u00e1hodn\u011b. Teprve na sam\u00e9m vrcholu moci se mohli templ\u00e1\u0159\u0161t\u00ed bohoslovci zamyslet nad z\u00e1sadami dokonalej\u0161\u00edho, univerz\u00e1ln\u00edho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Dv\u011b stolet\u00ed str\u00e1ven\u00e1 na V\u00fdchod\u011b neminula beze stop. U\u017e pouh\u00e9 porovn\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 ob\u0159adnosti s m\u00edstn\u00edmi n\u00e1bo\u017eenstv\u00edmi muselo v\u00e9st k \u201eodhalen\u00ed\u201c v\u0161em monoteistick\u00fdm syst\u00e9m\u016fm spole\u010dn\u00fdch sv\u00e1tost\u00ed d\u00e1vn\u00e9ho kultu Slunce. Od heretick\u00fdch v\u011brouk je v\u0161ak k satanistick\u00e9mu kultu p\u0159ece jen je\u0161t\u011b daleko. Jakub de Molay a jeho state\u010dn\u00ed druhov\u00e9, kte\u0159\u00ed odm\u00edtli posledn\u00ed zpov\u011b\u010f, sotva usilovali o svr\u017een\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed. V chr\u00e1mu spat\u0159ovali d\u016fm svat\u00e9ho ducha a v kostele nep\u0159est\u00e1vali vid\u011bt d\u016fm Krista. Jako ochr\u00e1nci bo\u017e\u00edho hrobu zachov\u00e1vali v\u011brnost p\u016fvodn\u00edm slib\u016fm, i t\u0159eba\u017ee v hloubi du\u0161e mohli tajn\u011b d\u00e1vat p\u0159ednost tv\u016frci sv\u011bta \u2013 duchu. Ne n\u00e1hodou d\u00e1vali, podobn\u011b jako albigen\u0161t\u00ed, p\u0159ed velikonocemi p\u0159ednost \u201eb\u00edl\u00e9 ned\u011bli&#8220; &#8211; sv\u00e1tku \u201enejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice. V\u0161e, co dnes v\u00edme o sv\u00e1tostech iniciace, sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee v tajn\u00e9m u\u010den\u00ed templ\u00e1\u0159\u016f p\u0159eva\u017eoval duch.<\/p>\n<p>Stejn\u011b jako albigen\u0161t\u00ed, pokl\u00e1dali se za n\u00e1sledn\u00edky mystick\u00fdch ide\u00e1l\u016f ran\u00e9ho ryt\u00ed\u0159stv\u00ed, hledaj\u00edc\u00edho sv\u016fj nedosti\u017en\u00fd gr\u00e1l. P\u0159iklon\u00edme-li se k tomuto n\u00e1zoru, nem\u016f\u017eeme se pozastavovat ani nad zd\u00e1nlivou podivnost\u00ed n\u011bkter\u00fdch jejich ob\u0159ad\u016f. Albigen\u0161t\u00ed se odm\u00edtali klan\u011bt k\u0159\u00ed\u017ei, proto\u017ee ho pokl\u00e1dali za mu\u010d\u00edc\u00ed n\u00e1stroj, za symbol potupy, kter\u00fdm byl i ve star\u00e9m \u0158\u00edm\u011b. Nen\u00ed tedy n\u00e1hodn\u00e9, \u017ee prvn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 k\u0159\u00ed\u017e neuct\u00edvali.<\/p>\n<p>Neofyt vstupoval do jeskyn\u011b jako zbloudil\u00e1 ove\u010dka, jako h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk, kter\u00fd m\u011bl, d\u0159\u00edve ne\u017e spat\u0159\u00ed sv\u011btlo pravdy, p\u0159emoci temno nev\u011bdomosti. Z\u0159\u00edkal se, podobn\u011b jako svat\u00fd Petr, t\u0159ikr\u00e1t, aby se pot\u00e9, u\u017e s pomoc\u00ed star\u0161\u00edch brat\u0159\u00ed, o\u010distil a p\u0159ijal svat\u00e9ho ducha. Cel\u00fd ob\u0159ad byl pravd\u011bpodobn\u011b prov\u00e1zen i odpov\u00eddaj\u00edc\u00edmi symbolick\u00fdmi gesty.<\/p>\n<p>Pro st\u0159edov\u011bk nebyla takov\u00e1to komedie ni\u010d\u00edm zvl\u00e1\u0161\u0165 mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm. Nasv\u011bd\u010duj\u00ed tomu nap\u0159\u00edklad Boschovy \u010di Bruegelovy obrazy i fresky na st\u011bn\u00e1ch nejstar\u0161\u00edch katedr\u00e1l. Samotn\u00e9 kostely byly v t\u011bch dob\u00e1ch obdobou divadla, na jeho\u017e prknech se rozv\u00edjely odv\u00e1\u017en\u00e9 fra\u0161ky a pro pou\u010den\u00ed hlup\u00e1k\u016f rouha\u010dsk\u00e9 parodie na \u201eposv\u00e1tn\u00e1 tajemstv\u00ed&#8220;. Tyto komedie, zpo\u010d\u00e1tku ch\u00e1pan\u00e9 jako pat\u0159i\u010dn\u00e9, se ji\u017e v o\u010d\u00edch reform\u00e1t\u016f staly zt\u011blesn\u011bn\u00edm zvrhl\u00e9 ne\u0159esti.<\/p>\n<p>Filip Sli\u010dn\u00fd, kter\u00fd dal o \u201e\u010dern\u00e9m p\u00e1tku&#8220; (osudov\u00e1 shoda nebo sou\u010d\u00e1st promy\u0161len\u00e9 taktiky?) p\u0159\u00edkaz k zat\u010den\u00ed v\u0161ech templ\u00e1\u0159\u016f, nemusel ani v nejmen\u0161\u00edm nam\u00e1hat svou fantazii, aby bezbo\u017en\u00edky o\u010dernil v o\u010d\u00edch pov\u011br\u010div\u00e9 Evropy.<\/p>\n<p>I Ymbert a Nogaret, kte\u0159\u00ed v\u00fdslechy vedli, se bez dlouh\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed chopili toho, co se samo nab\u00edzelo.<\/p>\n<p>Sc\u00e9na z velmistrova v\u00fdslechu v pod\u00e1n\u00ed Maurice Druona je z\u0159ejm\u011b velmi bl\u00edzk\u00e1 skute\u010dnosti.<\/p>\n<p><em>\u201eC\u00edtil, \u017ee m\u00e1 vyklouben\u00e9 kosti, \u017ee svaly se mu trhaj\u00ed a jeho t\u011blo ji\u017e dlouho nevydr\u017e\u00ed, za\u00fap\u011bl tedy, \u017ee se p\u0159izn\u00e1v\u00e1, ano, p\u0159izn\u00e1v\u00e1 k jak\u00e9mukoli zlo\u010dinu, ke v\u0161em zlo\u010din\u016fm sv\u011bta&#8230; Ano, templ\u00e1\u0159i se odd\u00e1vali sodomii; ano, p\u0159i vstupu do \u0159\u00e1du bylo t\u0159eba plivnout na krucifix; ano, klan\u011bli se idolu s ko\u010di\u010d\u00ed hlavou; ano, p\u011bstovali magii a \u010dernokn\u011b\u017enictv\u00ed, uct\u00edvali \u010f\u00e1bla&#8230; ano, chystali spiknut\u00ed proti pape\u017ei i kr\u00e1li&#8230;&#8220;<\/em><\/p>\n<p>Nebyl to prvn\u00ed a t\u00edm m\u00e9n\u011b pak posledn\u00ed soudn\u00ed proces v d\u011bjin\u00e1ch, kter\u00fd byl zalo\u017een na dozn\u00e1n\u00edch vynucen\u00fdch na mu\u010didlech.<\/p>\n<p>V lond\u00fdnsk\u00e9m muzeu, kde jsou shrom\u00e1\u017ed\u011bny mu\u010d\u00edc\u00ed n\u00e1stroje, lze vid\u011bt kle\u0161t\u011b a h\u00e1ky, kter\u00fdmi si Eduard II. vynucoval \u201ep\u0159izn\u00e1n\u00ed\u201c anglick\u00fdch templ\u00e1\u0159\u016f. Byl k tomu v\u0161ak veden jen okolnostmi sv\u00e9ho zam\u00fd\u0161len\u00e9ho s\u0148atku se sestrou francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le. Kdy\u017e tedy dos\u00e1hl \u017e\u00e1douc\u00edch v\u00fdpov\u011bd\u00ed, zachoval ryt\u00ed\u0159\u016fm alespo\u0148 \u017eivot.<\/p>\n<p>Aimeri de Villers, kter\u00fd sv\u00e9 vynucen\u00e9 dozn\u00e1n\u00ed zru\u0161il, p\u0159ed soudem \u0159ekl:<em> \u201eBudu-li nucen zem\u0159\u00edt na hranici, nevydr\u017e\u00edm a ustoup\u00edm, nebo\u0165 se p\u0159\u00edli\u0161 boj\u00edm smrti. P\u0159iznal jsem se pod p\u0159\u00edsahou p\u0159ed v\u00e1mi a p\u0159izn\u00e1m se p\u0159ed k\u00fdmkoli ke v\u0161emu, z \u010deho je \u0159\u00e1d vin\u011bn, i k tomu, \u017ee jsem zabil boha, pokud to na mn\u011b budou cht\u00edt.&#8220;<\/em><\/p>\n<p>A\u010dkoli protokoly z v\u00fdslech\u016f obsahuj\u00ed povinnou klauzuli \u201e&#8230;ob\u017ealovan\u00fd prohl\u00e1sil pod p\u0159\u00edsahou, \u017ee v\u016f\u010di n\u011bmu nebylo pou\u017eito ani hrozeb, ani n\u00e1sil\u00ed&#8220;, samy l\u00e9pe ne\u017e cokoli jin\u00e9ho sv\u011bd\u010d\u00ed o nepodlo\u017eenosti nesmysln\u00fdch pomluv. Ryze politick\u00e1 obvin\u011bn\u00ed, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se tajn\u00e9ho spiknut\u00ed s vyb\u00e1jen\u00fdm \u201ebabylonsk\u00fdm sult\u00e1nem&#8220;, nejsou o nic absurdn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvin\u011bn\u00ed v z\u00e1le\u017eitostech c\u00edrkve. Abychom se o tom p\u0159esv\u011bd\u010dili, sta\u010d\u00ed porovnat n\u00e1hodn\u011b vybran\u00e9 dokumenty z vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Nap\u0159\u00edklad navzdory tomu, \u017ee v\u0161em ob\u017ealovan\u00fdm byly polo\u017eeny stejn\u00e9 ot\u00e1zky, jejich odpov\u011bdi obsahuj\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 rozd\u00edly. \u010c\u00e1st templ\u00e1\u0159\u016f dozn\u00e1v\u00e1, \u017ee p\u0159i vstupu do \u0159\u00e1du se museli z\u0159\u00edci Panny Marie, jin\u00ed Krista a dal\u0161\u00ed boha v\u016fbec. Je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed rozd\u00edly jsou v odpov\u011bd\u00edch na spornou ot\u00e1zku Bafometa.<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201eMezi t\u011bmi, kdo tvrdili, \u017ee ho spat\u0159ili, se st\u011b\u017e\u00ed najdou dva, kte\u0159\u00ed by ho popsali naprosto shodn\u011b,&#8220;<\/em> upozor\u0148uje Henry Ch. Lea ve sv\u00fdch \u201eD\u011bjin\u00e1ch inkvizice ve st\u0159edov\u011bku.\u201c<em> \u201eJednou je to b\u00edl\u00e1 hlava, jindy \u010dern\u00e1, tu m\u00e1 \u010dern\u00e9, tu pro\u0161ediv\u011bl\u00e9 vlasy, n\u00e1hle se mu zase objev\u00ed dlouh\u00fd pro\u0161ediv\u011bl\u00fd vous. N\u011bkte\u0159\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 vid\u011bli jeho \u0161\u00edji i ramena pokryt\u00e1 zlatem; jeden dokonce tvrdil, \u017ee to byl zl\u00fd duch, na kter\u00e9ho nebylo mo\u017en\u00e9 se d\u00edvat bez zachv\u011bn\u00ed, jin\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee jeho o\u010di vypadaly jako drahokamy. Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edsahal, \u017ee hlava m\u011bla dv\u011b tv\u00e1\u0159e, jin\u00fd sv\u011bdek napo\u010d\u00edtal tv\u00e1\u0159e t\u0159i. Jeden vysl\u00fdchan\u00fd vypov\u00eddal, \u017ee postava m\u011bla \u010dty\u0159i nohy &#8211; dv\u011b vp\u0159edu a dv\u011b vzadu, dal\u0161\u00ed zase spat\u0159il t\u0159\u00edhlavou sochu. Hned je Bafomet bohem stvo\u0159itelem, kter\u00fd nut\u00ed stromy kv\u00e9st a rostliny r\u016fst, hned p\u0159\u00edtelem (?) boha, u n\u011bho\u017e m\u016f\u017ee orodovat za v\u011b\u0159\u00edc\u00ed. N\u011bkdy idol v\u011b\u0161t\u00ed, ob\u010das ho doprov\u00e1z\u00ed nebo dokonce st\u0159\u00edd\u00e1 zl\u00fd duch, kter\u00fd na sebe bere podobu \u010dern\u00e9 nebo \u0161ed\u00e9 ko\u010dky \u010di havrana a odpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zky, kter\u00e9 jsou mu kladeny&#8230; Ob\u0159ad kon\u010dil stejn\u011b jako sabat \u010darod\u011bjnic proces\u00edm d\u00e9mon\u016f v podob\u011b \u017een nev\u00fdslovn\u00e9 kr\u00e1sy&#8230;&#8220;<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Vskutku, \u201emu\u010den\u00ed se t\u00e1\u017ee a bolest odpov\u00edd\u00e1.&#8220;<\/p>\n<p>I kdy\u017e v N\u011bmecku, \u0160pan\u011blsku a na Kypru byl \u0159\u00e1d uzn\u00e1n nevinn\u00fdm, jeho sl\u00e1va definitivn\u011b pohasla.<\/p>\n<p>N\u011bjakou dobu se je\u0161t\u011b zd\u00e1lo, \u017ee misky vah se p\u0159ece jen naklon\u00ed ve prosp\u011bch templ\u00e1\u0159\u016f. Pape\u017e, odsunut\u00fd do Avignonu a p\u0159ipraven\u00fd kr\u00e1li Anglie a Francie o bohatou ko\u0159ist, toti\u017e je\u0161t\u011b v\u00e1hal nad nutnost\u00ed zru\u0161en\u00ed \u0159\u00e1du; monarchov\u00e9 si v\u0161ak posp\u00ed\u0161ili a o uloupen\u00e9 poklady se s n\u00edm rozd\u011blili, tak\u017ee se pape\u017e v\u010das vzpamatoval.<\/p>\n<p>Tajemstv\u00ed vznik\u00e1 jen tam, kde vl\u00e1dne nev\u011bdomost.<\/p>\n<p>Za smrt\u00ed pape\u017ee i kr\u00e1le je mo\u017en\u00e9 vid\u011bt bu\u010f n\u00e1hodu, nebo politick\u00e9 intriky. Av\u0161ak za t\u00edm, \u017ee otr\u00e1venou sv\u00edci pro vnuka up\u00e1len\u00e9ho katara Nogareta p\u0159ipravila ruka tajemn\u00e9ho templ\u00e1\u0159e, c\u00edt\u00edme opo\u017ed\u011bnou pomstu.<\/p>\n<p>Je tu v\u0161ak je\u0161t\u011b jeden zaj\u00edmav\u00fd detail. Templ byl toti\u017e m\u00edstem, kde str\u00e1vili posledn\u00ed dny p\u0159ed popravou Ludv\u00edk XVI. a jeho cho\u0165 Marie Antoinetta&#8230;<\/p>\n<p>S templ\u00e1\u0159i ode\u0161la z d\u011bjinn\u00e9 sc\u00e9ny cel\u00e1 epocha. Ryt\u00ed\u0159stvo, k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy, magick\u00e1 moc \u201eJeho veli\u010denstev&#8220; &#8211; to v\u0161e zmizelo, propadlo se do zem\u011b, rozsypalo se jako zreziv\u011bl\u00e9 brn\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>P\u00e1d ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 zbroje v\u0161ak sv\u00fdm rachotem ot\u0159\u00e1sl i pape\u017esk\u00fdm stolcem, t\u0159eba\u017ee se jeho n\u00e1sledky neprojevily okam\u017eit\u011b.<\/p>\n<p>Meditativn\u00ed mysticismus, v\u00e1b\u00edc\u00ed svou fale\u0161nou z\u00e1\u0159\u00ed posedl\u00e9 hleda\u010de, ustoupil hlodav\u00fdm pochybnostem, kter\u00e9 byly vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyst\u0159\u00edd\u00e1ny zv\u00eddav\u00fdm z\u00e1jmem o re\u00e1ln\u00fd \u017eivot. Obrat Evropy k p\u0159etv\u00e1\u0159en\u00ed sv\u011bta byl definitivn\u00ed a nezvratn\u00fd, t\u0159eba\u017ee ob\u010das je\u0161t\u011b tu a tam proletovaly ch\u0159adnouc\u00ed st\u00edny minulosti.<\/p>\n<p>V n\u011bkolika provinci\u00edch, kter\u00fdm se krvav\u00e9 pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed templ\u00e1\u0159\u016f vyhnulo, \u0159\u00e1d dosud skromn\u011b p\u0159etrv\u00e1val, su\u017eov\u00e1n hrozivou p\u0159edtuchou nevyhnuteln\u00e9ho konce. V Portugalsku se templ\u00e1\u0159i sdru\u017eili do \u0159\u00e1du Kristova, ve Skotsku se skr\u00fdvali pod n\u00e1zvem \u0159\u00e1d Trnov\u00e9 koruny. V polovin\u011b 18. stolet\u00ed se jezuit\u00e9, znepokojen\u00ed s\u00edl\u00edc\u00edm svobodn\u00fdm zedn\u00e1\u0159stv\u00edm, pokusili pod z\u00e1minkou templ\u00e1\u0159sk\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed vnutit zedn\u00e1\u0159\u016fm katolicismus.<\/p>\n<p>Hybrid v podob\u011b \u201enov\u00fdch templ\u00e1\u0159\u016f&#8220; nebyl \u017eivotaschopn\u00fd a trp\u011bl v\u0161emi p\u0159\u00edznaky \u00fapadku. Ji\u017e prvn\u00ed poryvy v\u011btru, kter\u00e9 byly p\u0159edzv\u011bst\u00ed dosud nev\u00eddan\u00e9 bou\u0159e, v\u0161ak starou mlhu rozv\u00e1ly. Na sc\u00e9n\u011b d\u011bjin u\u017e pro st\u0159edov\u011bk\u00e9 ryt\u00ed\u0159stvo nebylo m\u00edsto.<\/p>\n<p>Zedn\u00e1\u0159sk\u00e1 l\u00f3\u017ee <em>\u201eTempl\u00e1\u0159\u016f&#8220;,<\/em> kter\u00e1 vznikla v Pa\u0159\u00ed\u017ei u\u017e v novov\u011bku, se nechala sly\u0161et, \u017ee Jakub de Molay p\u0159ed smrt\u00ed \u00fadajn\u011b ur\u010dil sv\u00e9ho n\u00e1stupce a od t\u00e9 doby pr\u00fd nebyl \u0159et\u011bz velmistr\u016f nikdy p\u0159eru\u0161en.<\/p>\n<p>Ani ti nejfanati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i nepop\u0159\u00e1vali t\u00e9to legend\u011b sluchu. M\u00fdtus v\u0161ak v\u017edy vytv\u00e1\u0159\u00ed prostor pro ritu\u00e1ln\u00ed hry.<\/p>\n<p>\u201eTempl\u00e1\u0159sk\u00e1&#8220; poh\u00e1dka dosud \u017eije &#8211; hra pokra\u010duje&#8230;<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Parnov, Jeremej: Lucifer\u016fv tr\u016fn. Svoboda, Praha 1989<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Roku 1306 se \u0159\u00e1d, v jeho\u017e \u010dele st\u00e1l de Molay, vr\u00e1til do vlasti.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":762,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[24,27],"class_list":["post-4708","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-evropa","tag-kritika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4708","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4708"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4708\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4709,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4708\/revisions\/4709"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/762"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4708"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4708"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4708"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}