{"id":4673,"date":"2025-06-21T00:21:42","date_gmt":"2025-06-20T22:21:42","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4673"},"modified":"2025-12-29T02:32:45","modified_gmt":"2025-12-29T01:32:45","slug":"kdo-priletel-k-dogonum-ze-siria","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/06\/21\/kdo-priletel-k-dogonum-ze-siria\/","title":{"rendered":"Kdo p\u0159ilet\u011bl k Dogon\u016fm ze S\u00edria?"},"content":{"rendered":"

Astronomick\u00e9 znalosti star\u00fdch Dogon\u016f st\u00e1le p\u0159ekvapuj\u00ed etnografy a paleoastronomy.<\/strong><\/p>\n

Na jihu Mali, na t\u011b\u017eko p\u0159\u00edstupn\u00e9 planin\u011b v nep\u0159\u00edstupn\u00e9 d\u017eungli, francouzsk\u00e1 expedice pod veden\u00edm antropolog\u016f Marcela Griolya a Germany Dieterle v roce 1931 n\u00e1hle p\u0159edstavila Dogony ve\u0159ejnosti.
\nDogoni tak zaujali v\u011bdce, \u017ee je Griol a jeho kolegov\u00e9 studovali a\u017e do roku 1952.<\/p>\n

A bylo se \u010demu divit: Dogoni, \u017eij\u00edc\u00ed v naprost\u00e9 izolaci od okoln\u00edho sv\u011bta, si z generace na generaci p\u0159ed\u00e1vali astronomick\u00e9 znalost\u00ed, ke kter\u00fdm se v t\u00e9 dob\u011b modern\u00ed v\u011bda teprve t\u011b\u017ece dost\u00e1vala.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad, o teorii „velk\u00e9ho t\u0159esku“, je\u017e vedl k rozvoji a expanzi vesm\u00edru astronomov\u00e9 diskutuj\u00ed dodnes.<\/p>\n

Ale kn\u011b\u017e\u00ed v roce 1930, v\u011bdc\u016fm vypr\u00e1v\u011bli: „Na po\u010d\u00e1tku \u010das\u016f V\u0161emohouc\u00ed Amma, nejvy\u0161\u0161\u00ed bo\u017estvo, se nach\u00e1zel v obrovsk\u00e9m rotuj\u00edc\u00edm vejci, v jeho\u017e st\u0159edu se zrodilo mal\u00e9 sem\u00ednko. Kdy\u017e vyrostlo a vybuchlo, tak se objevil Vesm\u00edr.“<\/p>\n

Ale jeden z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch objev\u016f Dogon\u016f je, \u017ee nejjasn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzda na obloze a v souhv\u011bzd\u00ed „Velk\u00e9ho psa“ – Sirius – je syst\u00e9m, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze \u010dty\u0159 t\u011bles!<\/p>\n

P\u0159itom nejbli\u017e\u0161\u00ed t\u011bleso naz\u00fdvali „Po“, co\u017e znamen\u00e1 zrno prosa – pevn\u00e1 \u010d\u00e1stice.<\/p>\n

„Tato hv\u011bzda se skl\u00e1d\u00e1 z neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9ho, hust\u00e9ho kovu tak, \u017ee v\u0161echny pozemsk\u00e9 bytosti spole\u010dn\u011b by jej nemohly uzdvihnout,“ \u0159ekli francouzsk\u00fdm etnograf\u016fm.<\/p>\n

„Po“ neboli Sirius B (hv\u011bzda v syst\u00e9mu dvojhv\u011bzdy) astronomov\u00e9 objevili a\u017e na za\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, a zjistili, \u017ee je to b\u00edl\u00fd trpasl\u00edk \u2013 velmi hmotn\u00e1 vyhas\u00ednaj\u00edc\u00ed hv\u011bzda.<\/p>\n

Dokonce i kdy\u017e bychom p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee Dogoni m\u011bli dalekohled p\u0159ed dv\u011bma tis\u00edci lety, jak by mohli v\u011bd\u011bt, \u017ee jde o „t\u011b\u017ekou hv\u011bzdu“?<\/p>\n

V 50. letech se n\u011bkte\u0159\u00ed astronomov\u00e9 domn\u00edvali, \u017ee existuje je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed t\u011bleso v syst\u00e9mu Siria, ale stali se jen ter\u010dem posm\u011bchu sv\u00fdch koleg\u016f.<\/p>\n

Teprve na konci 20. stolet\u00ed, v\u011bdci jednozna\u010dn\u011b pomoc\u00ed siln\u00fdch teleskop\u016f a p\u0159esn\u00fdch matematick\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f potvrdily tento objev, kter\u00fd p\u016fvodn\u011b vyslovili negramotn\u00ed lid\u00e9 z africk\u00e9 d\u017eungle.<\/p>\n

Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom nejnov\u011bj\u0161\u00ed „Katalog komponent\u016f bin\u00e1rn\u00edch a v\u00edce\u010detn\u00fdch hv\u011bzd“, sestaven\u00fd podle v\u00fdsledk\u016f \u010dinnosti dru\u017eice pro astronomick\u00fd v\u00fdzkum „Hipparcas“.<\/p>\n

Sirius B je 1000 kr\u00e1t slab\u0161\u00ed ne\u017e jeho soused a je neviditeln\u00fd pro pouh\u00e9 oko.<\/p>\n

A\u017e teprve ned\u00e1vno astronomov\u00e9 zjistili, \u017ee vedle n\u00ed jsou i Sirius C a D, kter\u00e9 se ot\u00e1\u010dej\u00ed kolem sv\u00e9ho vlastn\u00edho t\u011b\u017ei\u0161t\u011b.<\/p>\n

Fantastick\u00e9! Kdo byl u\u010ditelem Dogon\u016f?<\/strong><\/p>\n

Soud\u011b podle jeho m\u00fdt\u016f, to byli mimozem\u0161\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li z vesm\u00edru, p\u0159edali jim informace o sv\u00e9 „Ps\u00ed hv\u011bzd\u011b“, ale i o m\u011bs\u00edc\u00edch Jupitera, spir\u00e1ln\u00ed struktu\u0159e na\u0161\u00ed Galaxie, Saturnov\u00fdch prstenc\u00edch a mnoho dal\u0161\u00edch zaj\u00edmav\u00fdch v\u011bc\u00ed.<\/p>\n

P\u0159ed Noemovou archou byla Archa Nommo<\/strong><\/p>\n

Jeden z m\u00fdt\u016f Dogon\u016f p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jeden z dob\u0159e zn\u00e1m\u00fdch biblick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, a je p\u0159ed\u00e1v\u00e1n \u00fastn\u011b dlouho p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Bible.<\/p>\n

Je to p\u0159\u00edb\u011bh o tom, jak kdysi, p\u0159ed n\u011bkolika tis\u00edci lety p\u0159ilet\u011bl ze Siria na Zemi, do Afriky, b\u016fh Nommo s archou, plnou r\u016fzn\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f a rostlin.<\/p>\n

Tak to \u010dteme v z\u00e1znamech Griolya: „Dogoni vypr\u00e1v\u00ed o t\u0159ech p\u0159ist\u00e1n\u00edch „and\u011bla“ Ogo ze souhv\u011bzd\u00ed Siria.<\/p>\n

Prvn\u00ed p\u0159\u00edlet nen\u00ed mo\u017en\u00e9 ani nazvat p\u0159ist\u00e1n\u00edm na povrch planety, proto\u017ee se zm\u011bnil p\u0159em\u011bnou archy Ogo v Zemi.<\/p>\n

Pro svou druhou cestu si Ogo postavil archu mnohem men\u0161\u00ed. Jako pohon sv\u00e9 archy pou\u017eil zrno „po“ \u2013 v jazyce Dogon\u016f to sice znamen\u00e1 zrno prosa, ale v \u0161ir\u0161\u00edm v\u00fdkladu je „po“ – nejmen\u0161\u00ed \u010d\u00e1stice hmoty, tj. atom. Jin\u00fdmi slovy, druh\u00e1 lo\u010f byla na jadern\u00fd pohon.<\/p>\n

S touto druhou n\u00e1v\u0161t\u011bvou Dogoni spojuj\u00ed i p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd, v kombinaci s obrazy sv\u00fdch d\u00e1vn\u00fdch p\u0159edk\u016f lze pova\u017eovat za z\u00e1kladn\u00ed principy startu a p\u0159ist\u00e1n\u00ed sondy na povrchu nebesk\u00fdch t\u011bles.<\/p>\n

P\u0159i t\u0159et\u00edm p\u0159ist\u00e1n\u00ed lo\u010f Ogo utrp\u011bla hav\u00e1rii.<\/p>\n

Pot\u00e9 za\u010dala \u00e9ra jin\u00e9ho „and\u011bla“ Nommo, jeho\u017e \u00fakolem bylo \u2013 zaplnit Zemi lidmi.<\/p>\n

Nommo postavil slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed archu ne\u017e Ogo, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed ze dvou \u010d\u00e1st\u00ed a rozd\u011blen\u00e9 na 60 odd\u00edl\u016f.<\/p>\n

V t\u011bchto odd\u00edlech Nommo um\u00edstil v\u0161echna zv\u00ed\u0159ata a rostliny, kter\u00e9 se m\u011bly rozmno\u017eit na Zemi.<\/p>\n

Archa d\u00e1le obsahovala \u201e\u010dty\u0159i p\u00e1ry dvoj\u010dat, tedy osm P\u0159edk\u016f\u201c. P\u0159ipom\u00ednali oboj\u017eiveln\u00edky \u2013 nap\u016fl lidsk\u00e9, nap\u016fl had\u00ed tvory \u2013 s ohebn\u00fdmi, bezkloubov\u00fdmi kon\u010detinami, \u010derven\u00fdma o\u010dima a rozdvojen\u00fdm jazykem.
\nPot\u00e9 Nommova archa za\u010dala sestupovat k Zemi na \u201em\u011bd\u011bn\u00e9m \u0159et\u011bzu.\u201c<\/p>\n

P\u0159ist\u00e1n\u00ed v\u0161ak nebylo zcela \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, proto\u017ee \u201earcha sklouzla v bahn\u011b\u201c a d\u00edra, kterou vytvo\u0159ila v zemsk\u00e9m povrchu, se naplnila vodou a vytvo\u0159ila jezero Debb, kter\u00e9 dodnes z\u016fst\u00e1v\u00e1 v zemi Dogon\u016f.<\/p>\n

Noha Nomma, kter\u00fd vstoupil na Zemi p\u0159i vystupov\u00e1n\u00ed z archy, zanechala otisk m\u011bd\u011bn\u00e9ho sand\u00e1lu.<\/p>\n

Po n\u011bm bytosti na ar\u0161e opustily pouze prvn\u00ed dva z jej\u00edch 60 odd\u00edl\u016f. Pot\u00e9 tent\u00fd\u017e \u201em\u011bd\u011bn\u00fd \u0159et\u011bz\u201c zvedl archu zp\u011bt do nebes.<\/p>\n

Pro\u010d pos\u00e1dka nevypr\u00e1zdnila v\u0161echny odd\u00edly, nen\u00ed zn\u00e1mo. Nen\u00ed ani zn\u00e1mo, co bylo uvnit\u0159. Jasn\u00e9 je, \u017ee Nommo p\u0159i\u0161el ze S\u00edria s c\u00edlem os\u00eddlit Zemi, konkr\u00e9tn\u011b Afriku.\u201c Ned\u00e1vn\u00fd paleontologick\u00fd v\u00fdzkum tento m\u00fdtus potvrzuje: prvn\u00ed lid\u00e9 se skute\u010dn\u011b objevili na \u010dern\u00e9m kontinentu. Zachovaly se i malby v chr\u00e1mech Dogon\u016f: trajektorie mezihv\u011bzdn\u00e9ho letu je zak\u0159iven\u00e1 \u010d\u00e1ra, obep\u00ednaj\u00edc\u00ed souhv\u011bzd\u00ed S\u00edria a Zemi. Mo\u017en\u00e1 tyto m\u00fdty vysv\u011btluj\u00ed z\u00e1hadu vzniku \u017eivota na na\u0161\u00ed planet\u011b?<\/p>\n

Jak to bylo?<\/strong><\/p>\n

Na z\u00e1klad\u011b v\u00fdzkumu francouzsk\u00e9 expedice se spojen\u00ed Dogon\u016f s vesm\u00edrem poprv\u00e9 objevilo v knih\u00e1ch \u201eEseje o dogonsk\u00e9 kosmogonii: Arka Nommo\u201c od Erica Guerriera a \u201eZ\u00e1hada Siria\u201c od Roberta Templea v letech 1975 a 1976.<\/p>\n

V\u011bdci je ost\u0159e kritizovali. V\u0161ichni se domn\u00edvali, \u017ee Marcel Griaule \u0161patn\u011b pochopil p\u0159\u00edb\u011bhy Dogon\u016f: koneckonc\u016f p\u0159ekladatel do francouz\u0161tiny byl Afri\u010dan, kter\u00fd dogonsky moc dob\u0159e nemluvil. To znamenalo dvoj\u00ed a nep\u0159esn\u00fd p\u0159eklad.<\/p>\n

Pro specialisty studuj\u00edc\u00ed africkou kulturu jsou v\u0161ak Dogoni zaj\u00edmav\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee se jim po stalet\u00ed poda\u0159ilo zachovat sv\u016fj tradi\u010dn\u00ed zp\u016fsob \u017eivota: nebyli ovlivn\u011bni kolonizac\u00ed, civilizac\u00ed, k\u0159es\u0165anstv\u00edm ani isl\u00e1mem. Jejich populace v sou\u010dasnosti p\u0159esahuje 600 000 osob. A a\u010dkoli za v\u0161echna ta l\u00e9ta nedos\u00e1hli ani \u00farovn\u011b st\u00e1tu, spole\u010densk\u00fd syst\u00e9m jejich kmenov\u00e9ho svazu je dokonale organizovan\u00fd. Co\u017e je extr\u00e9mn\u011b vz\u00e1cn\u00fd jev.<\/p>\n

Ned\u00e1vno se objevila informace, \u017ee Dogoni jsou potomky jednoho z n\u00e1rod\u016f, kte\u0159\u00ed kdysi \u017eili v zelen\u00e9 Saha\u0159e, kte\u0159\u00ed m\u011bli na p\u0159elomu 2. a 1. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. svou vlastn\u00ed vysoce rozvinutou civilizaci, a kte\u0159\u00ed se kv\u016fli dezertifikaci t\u00e9to oblasti (degradace p\u016fdy v such\u00fdch oblastech) st\u00e1hli za Niger.<\/p>\n

Dogoni proto pro etnografy z\u016fst\u00e1vaj\u00ed z\u00e1hadn\u00fdm n\u00e1rodem, kter\u00fd v\u0161ak nijak nesouvis\u00ed s vesm\u00edrem.<\/p>\n

Astronomov\u00e9 nam\u00edtaj\u00ed, \u017ee mimozem\u0161\u0165an\u00e9 nemohli Sirius B nazvat nejmen\u0161\u00ed a nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed hv\u011bzdou, proto\u017ee by jist\u011b v\u011bd\u011bli o existenci je\u0161t\u011b men\u0161\u00edch, hust\u0161\u00edch a t\u011b\u017e\u0161\u00edch hv\u011bzd.<\/p>\n

A pro\u010d Dogon\u016fm \u0159ekli jen o \u010dty\u0159ech satelitech Jupiteru, kdy\u017e jich je dnes zn\u00e1mo \u0161estn\u00e1ct, a nen\u00ed jist\u00e9, \u017ee se jedn\u00e1 o kone\u010dn\u00e9 \u010d\u00edslo?<\/p>\n

Dogonsk\u00e1 astronomie se bl\u00ed\u017e\u00ed \u00farovni pozemsk\u00e9 astronomie, i kdy\u017e je pom\u011brn\u011b pokro\u010dil\u00e1, kterou se mohli nau\u010dit nap\u0159\u00edklad od katolick\u00fdch mision\u00e1\u0159\u016f, \u201eB\u00edl\u00fdch otc\u016f\u201c.<\/p>\n

Mohli Dogoni spat\u0159it tyto satelity d\u00edky sv\u00e9mu bystr\u00e9mu zraku a jasn\u00e9 obloze? Nepravd\u011bpodobn\u00e9.<\/p>\n

K rozezn\u00e1n\u00ed Siria B skrz jasnou z\u00e1\u0159i Siria A by \u010dlov\u011bk pot\u0159eboval alespo\u0148 100palcov\u00fd dalekohled.<\/p>\n

Nen\u00ed to mo\u017en\u00e9?<\/strong><\/p>\n

Je ale t\u011b\u017ek\u00e9 uv\u011b\u0159it, \u017ee mision\u00e1\u0159i, jejich\u017e \u00fakolem bylo \u0161\u00ed\u0159it k\u0159es\u0165anstv\u00ed mezi Afri\u010dany, najednou za\u010dali d\u00e1vat domorodc\u016fm p\u0159edn\u00e1\u0161ky o astronomii a negramotn\u00ed Dogoni si je pe\u010dliv\u011b zapamatovali.<\/p>\n

Je tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee slo\u017eit\u00fd syst\u00e9m Siria byl zn\u00e1m\u00fd nejen v Africe. Jm\u00e9no boha Tishtrie, kter\u00fd u star\u00fdch \u00cdr\u00e1nc\u016f zosob\u0148oval Siria, sah\u00e1 a\u017e k indoevropsk\u00e9mu term\u00ednu, kter\u00fd znamen\u00e1 „t\u0159i hv\u011bzdy“.<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed sv\u00e1tek Dogon\u016f Sigi je spojov\u00e1n se Siriem na po\u010dest jejich p\u0159edka Nomma, kter\u00fd p\u0159i\u0161el na Zemi z t\u00e9to hv\u011bzdy. Dogon\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed spojuj\u00ed ob\u0159ady Sigi, kter\u00e9 se konaj\u00ed ka\u017ed\u00fdch 60 let, s dobou ob\u011bhu S\u00edria B kolem S\u00edria A, kter\u00e1 je podle Dogon\u016f a modern\u00ed v\u011bdy 50 let. V\u011bdci se zat\u00edm nedok\u00e1zali ur\u010dit d\u016fvod rozporu mezi t\u011bmito dv\u011bma obdob\u00edmi. V\u011bdci jsou v\u0161ak p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee pro Dogony jsou oba cykly \u2013 nebesk\u00fd a pozemsk\u00fd \u2013 smyslupln\u011b propojeny. Vzhledem k tomu, \u017ee se ka\u017ed\u00fd Dogon m\u016f\u017ee tohoto sv\u00e1tku z\u00fa\u010dastnit prakticky pouze jednou za \u017eivot, jsou to jeho jedin\u00e9 \u201enebesk\u00e9\u201c narozeniny. B\u011bhem ka\u017ed\u00e9ho ob\u0159adu Sigi se vyrob\u00ed obrovsk\u00e1 \u201ekanaga\u201c \u2013 d\u0159ev\u011bn\u00e1 pta\u010d\u00ed maska \u2013 a pot\u00e9 se uchov\u00e1v\u00e1 na zvl\u00e1\u0161tn\u00edch m\u00edstech. Jednoduch\u00e9 s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed po\u010dtu masek umis\u0165uje za\u010d\u00e1tek oslav Sigi kolem roku 1300 n. l. Jin\u00e9 zdroje nazna\u010duj\u00ed je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed datum! To znamen\u00e1, \u017ee astronomick\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Dogon\u016f je skute\u010dn\u011b velmi star\u00e9.<\/p>\n

M\u00fdty o p\u0159\u00edchoz\u00edch z hv\u011bzd jsou u pozemsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f dost \u010dast\u00e9. <\/strong><\/p>\n

Starov\u011bc\u00ed Germ\u00e1ni tvrdili, \u017ee jejich p\u0159edkov\u00e9 p\u0159ilet\u011bli na \u201el\u00e9taj\u00edc\u00edch v\u011b\u017e\u00edch\u201c.<\/p>\n

Inkov\u00e9 po sob\u011b zanechali legendu o \u201ezlat\u00e9 lodi\u201c p\u0159il\u00e9taj\u00edc\u00ed z hv\u011bzd.<\/p>\n

Austral\u0161t\u00ed domorodci vid\u011bli vzlet eukalyptu. M\u00fdtus australsk\u00fdch domorodc\u016f, zaznamenan\u00fd koncem 19. stolet\u00ed etnografkou Katherine Langlo-Parkerovou, vypr\u00e1v\u00ed ud\u00e1lost pozoruhodn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed start modern\u00ed v\u00edcestup\u0148ov\u00e9 rakety: \u201e…Kdy\u017e se bl\u00ed\u017eili k okraji \u00fadol\u00ed, uvid\u011bli sv\u00e9ho druha na druh\u00e9 stran\u011b, u \u0159eky. K\u0159i\u010deli na n\u011bj, aby zastavil, ale on je ignoroval a pokra\u010doval v ch\u016fzi, dokud nedo\u0161li k velk\u00e9mu b\u00edl\u00e9mu eukalyptu. Tam padl mrtv\u00fd na zem a vedle n\u011bj lid\u00e9 uvid\u011bli \u010dern\u00e9ho tvora se dv\u011bma ohniv\u00fdma o\u010dima. Zvedl mrtv\u00e9ho mu\u017ee na strom a hodil ho do prohlubn\u011b. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se \u0159\u00edtili \u00fadol\u00edm, usly\u0161eli tak ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed r\u00e1nu hromu, \u017ee v \u0161oku padli na zem. Vstali a s \u00fa\u017easem vid\u011bli, \u017ee obrovsk\u00fd eukalyptus byl vytr\u017een ze zem\u011b a \u0159\u00edt\u00ed se k nim vzduchem k ji\u017en\u00ed obloze. V\u0161imli si \u010dty\u0159 ohniv\u00fdch o\u010d\u00ed z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch ze stromu…<\/p>\n

\u010ct\u011bte v\u00edce:<\/strong><\/em><\/p>\n