{"id":4666,"date":"2025-05-16T00:34:54","date_gmt":"2025-05-15T22:34:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4666"},"modified":"2025-12-29T00:02:43","modified_gmt":"2025-12-28T23:02:43","slug":"atlantida-ztraceny-raj","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/05\/16\/atlantida-ztraceny-raj\/","title":{"rendered":"Atlantida – Ztracen\u00fd r\u00e1j"},"content":{"rendered":"
Ztracen\u00fd kontinent Atlantida z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch z\u00e1had<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Je skute\u010dnost\u00ed, nebo fikc\u00ed? Kde bychom dnes m\u011bli hledat Atlantidu?<\/div>\n
<\/div>\n
O ztracen\u00e9 Atlantid\u011b sly\u0161el ka\u017ed\u00fd , ale existovala opravdu? Byl to ostrov v Atlantsk\u00e9m oce\u00e1nu nebo St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159i? Nebo by se nalezl na pevnin\u011b v Africe, Americe \u010di Evrop\u011b? Je o n\u00ed mnoho teori\u00ed a p\u00e1tralo se po n\u00ed na mnoha m\u00edstech. Hled\u00e1n\u00ed Atlantidy by v\u0161ak nebylo nikdy za\u010dalo, neb\u00fdt \u0159eck\u00e9ho filozofa Plat\u00f3na<\/em><\/strong> (asi 427-347 p\u0159. n.l.), kter\u00fd ve dvou sv\u00fdch dialoz\u00edch, Timaiovi<\/em> a Kritiovi,<\/em> vypr\u00e1v\u00ed tento p\u0159\u00edb\u011bh:<\/div>\n
<\/div>\n
Atlantida byla velk\u00fd ostrov, v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e Mal\u00e1 Asie a Libye dohromady, a le\u017eela za Herkulov\u00fdmi sloupy (Gibraltarskou \u00fa\u017einou). Za Atlantidou se zase rozkl\u00e1dalo souostrov\u00ed men\u0161\u00edch ostr\u016fvk\u016f. Asi 9000 let p\u0159ed Sol\u00f3nem<\/em><\/strong> (kter\u00fd \u017eil asi v letech 640-559 p\u0159. n.l.) byla Atlantida mocn\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm s vysokou kulturou a ide\u00e1ln\u00ed politickou \u00fastavou a ovl\u00e1dala St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e. Kdy\u017e se stala agresivn\u00ed a imperialistickou, hn\u011bv boh\u016f ji zni\u010dil -zaplavilo ji mo\u0159e. Plat\u00f3n\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh vyzn\u00edv\u00e1 v tom smyslu, \u017ee poch\u00e1zel od Kritia,<\/em> kter\u00fd jej sly\u0161el, kdy\u017e mu bylo deset, od sv\u00e9ho d\u011bda (tehdy skoro 90 let\u00e9ho) a ten jej m\u011bl zase od sv\u00e9ho otce. A Kritiovu praprad\u011bde\u010dkovi jej vypr\u00e1v\u011bl Sol\u00f3n, kter\u00fd se jej dozv\u011bd\u011bl v Egypt\u011b od saisk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Plat\u00f3n,<\/em><\/strong> filozof a ne vyprav\u011b\u010d p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, sepsal vyslechnutou zpr\u00e1vu s moralistick\u00fdm z\u00e1m\u011brem, ne pouze pro s\u00e1m p\u0159\u00edb\u011bh. Jak dalece je Atlantida Plat\u00f3novou smy\u0161lenkou a jak dalece je zalo\u017eena na faktech, o nich\u017e se nedochoval \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd z\u00e1znam?<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e si odmysl\u00edme Plat\u00f3novy p\u0159\u00eddavky -nap\u0159\u00edklad jeho „atlantsk\u00e9“ instituce byly \u010dasto modelov\u00e1ny podle persk\u00fdch – z\u016fst\u00e1v\u00e1 jako j\u00e1dro p\u0159\u00edb\u011bhu rozlehl\u00fd ostrov se vzkv\u00e9taj\u00edc\u00ed kulturou, kter\u00fd se potopil beze stopy s v\u00fdjimkou nesplavn\u00fdch m\u011bl\u010din kdesi v Atlantiku. Stalo se to opravdu? \u017d\u00e1dn\u00fd autor p\u0159ed Plat\u00f3nem<\/em> se o tom nezmi\u0148uje – dokonce ani \u0159eck\u00fd historik H\u00e9rodotos<\/em> (asi 484-420 p\u0159. n.l.), kter\u00fd se vypt\u00e1val kn\u011b\u017e\u00ed v Sais a ur\u010dit\u011b by to byl \u0159ekl, kdyby o tom hovo\u0159ili.<\/div>\n
<\/div>\n
Nen\u00ed-li zpr\u00e1va o Atlantid\u011b skute\u010dnost\u00ed, nen\u00ed ani pouhou bajkou – alespo\u0148 ne Plat\u00f3novou,<\/em> proto\u017ee podobn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh byl zn\u00e1m v Egypt\u011b u\u017e v dob\u011b St\u0159edn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e (2000-1750 p\u0159.n.l.). Papyrus, ulo\u017een\u00fd nyn\u00ed v Petrohrad\u011b, vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o ztroskotan\u00e9m cestovateli, Egyp\u0165anovi, kter\u00fd se plavil do faraonov\u00fdch dol\u016f, kdy\u017e jeho lo\u010f zas\u00e1hla obrovsk\u00e1 vlna a rozbila ji na kusy . V\u0161ichni na palub\u011b utonuli, jedin\u011b cestovatel se chytil kusu d\u0159eva a byl vymr\u0161t\u011bn na nezn\u00e1m\u00fd ostrov. \u017dil tu zlat\u00fd drak, kter\u00fd ho odnesl do sv\u00e9ho doup\u011bte, ale neubl\u00ed\u017eil mu. Drak mu \u0159ekl, \u017ee ostrov, zem\u011b v\u0161eho, po \u010dem srdce tou\u017e\u00ed, a opl\u00fdvaj\u00edc\u00ed bohatstv\u00edm, byl d\u0159\u00edv domovem \u0161\u0165astn\u00fdch drak\u016f, z nich\u017e p\u0159e\u017eil jedin\u011b on. Ostatn\u00ed sp\u00e1lila na popel hv\u011bzda, kter\u00e1 sem za jeho nep\u0159\u00edtomnosti spadla z nebe. Drak prorokoval, \u017ee cestovatele brzy zachr\u00e1n\u00ed egyptsk\u00e1 lo\u010f, ale pravil: „U\u017e nikdy tento ostrov nespat\u0159\u00ed\u0161, proto\u017ee bude pohlcen vodami.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh o \u0161\u0165astn\u00e9m a vzkv\u00e9taj\u00edc\u00edm ostrov\u011b pozd\u011bji potopen\u00e9m byl z\u0159ejm\u011b dob\u0159e zn\u00e1m v Egypt\u011b a tak\u00e9 jinde – objevuje se nap\u0159\u00edklad v indick\u00e9 Mah\u00e1bh\u00e1rat\u011b. M\u016f\u017ee to b\u00fdt dokonce jeden ze z\u00e1kladn\u00edch m\u00fdt\u016f sd\u00edlen\u00fdch r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1rody. To neznamen\u00e1, \u017ee Atlantida nikdy neexistovala -legendy jsou \u010dasto sm\u011bs\u00ed m\u00fdt\u016f, p\u0159edpoklad\u016f a v\u00fdmysl\u016f zalo\u017eenou na tvrd\u00e9m j\u00e1dru fakt\u016f. Mnoho z t\u011bch, kdo p\u00e1traj\u00ed po Atlantid\u011b, dosp\u011blo k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee toto j\u00e1dro nalezli na \u0159eck\u00e9m ostrov\u011b Th\u00e9\u0159e.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Th\u00e9ra \u2013 poz\u016fstatek Atlantidy?<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
V roce 1967 za\u010dal \u0159eck\u00fd archeolog profesor S. Marinatos<\/em> prov\u00e1d\u011bt vykop\u00e1vky na sope\u010dn\u00e9m ostr\u016fvku Santorini<\/em> v Egejsk\u00e9m mo\u0159i. Nalezl st\u0159ed velk\u00e9ho m\u011bsta, kde m\u011bly n\u011bkter\u00e9 domy je\u0161t\u011b dv\u011b \u010di t\u0159i podla\u017e\u00ed a m\u00edstnosti vyzdoben\u00e9 freskami s v\u00fdjevy z ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota. Objeveny byly zbytky n\u00e1bytku i kvalitn\u00ed hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed a kosti zv\u00ed\u0159at, pou\u017e\u00edvan\u00fdch jako potrava i k pr\u00e1ci -ale \u017e\u00e1dn\u00e9 lidsk\u00e9 poz\u016fstatky a \u0161perky .<\/div>\n
Archeologov\u00e9 rozhodli, \u017ee Th\u00e9ra,<\/em> jak bylo kdysi zn\u00e1mo Santorini,<\/em> byla obchodn\u00edm centrem m\u00edn\u00f3jsk\u00e9 kultury. Nebyla, jak se p\u016fvodn\u011b myslelo, koloni\u00ed Kr\u00e9ty , kter\u00e1 v prvn\u00ed polovin\u011b druh\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n.l. ovl\u00e1dala Egejsk\u00e9 mo\u0159e. Th\u00e9ra m\u011bla vlastn\u00ed, nez\u00e1vislou vyvinutou kulturu sahaj\u00edc\u00ed zp\u011bt do roku 2500 p\u0159. Kr. Vzkv\u00e9taj\u00edc\u00ed obchod p\u0159in\u00e1\u0161el Th\u00e9\u0159e prosperitu – odtud fresky p\u0159edv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed um\u011bn\u00ed pozoruhodn\u00e9ho bohatstv\u00ed. Zejm\u00e9na Jarn\u00ed freska vyjad\u0159uje ducha th\u00e9rsk\u00e9 kultury: je namalov\u00e1na na t\u0159ech st\u011bn\u00e1ch men\u0161\u00ed m\u00edstnosti a zn\u00e1zor\u0148uje jarn\u00ed den s vla\u0161tovkami, je\u017e se l\u00edbaj\u00ed ve vzduchu nad rud\u00fdmi liliemi kol\u00e9baj\u00edc\u00edmi se ve v\u011btru na vysoce stylizovan\u00e9 sk\u00e1le.<\/div>\n
<\/div>\n
Potom postihla ostrov pohroma. Ot\u0159esy p\u016fdy musely vyvolat poplach, proto\u017ee Th\u00e9\u0159an\u00e9 po cel\u00fd m\u011bs\u00edc odj\u00ed\u017ed\u011bli a brali si s sebou sv\u00e9 cennosti. Z\u0159ejm\u011b o\u010dek\u00e1vali, \u017ee se op\u011bt vr\u00e1t\u00ed, proto\u017ee um\u00edstili pittoi – velk\u00e9 skladovac\u00ed d\u017eb\u00e1ny s olivov\u00fdm olejem, semeny a zrn\u00edm – pod dve\u0159n\u00ed pil\u00ed\u0159e, \u010dasto nejpevn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto v dom\u011b. Zem\u011bt\u0159esen\u00ed zni\u010dilo \u010d\u00e1st m\u011bsta, ne\u017e se n\u011bkolik lid\u00ed povzbuzen\u00fdch p\u0159est\u00e1vkou vr\u00e1tilo. I t\u011bm se v\u0161ak poda\u0159ilo uniknout, z\u0159ejm\u011b na lod\u00edch, kdy\u017e th\u00e9rsk\u00e1 sopka vybuchla a pokryla cel\u00e9 m\u011bsto kamennou vrstvou pemzy.<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec sopka explodovala s v\u00fdbuchem, kter\u00fd mohlo b\u00fdt sly\u0161et do vzd\u00e1lenosti v\u00edce ne\u017e 3000 kilometr\u016f -bylo vypo\u010d\u00edt\u00e1no, \u017ee v\u00fdbuch byl \u010dty\u0159n\u00e1sobn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e u sopky Krakatoa mezi Sumatrou a J\u00e1vou v roce 1883,jej\u00ed\u017e erupci bylo sly\u0161et a\u017e v Austr\u00e1lii. Th\u00e9rsk\u00fd vulk\u00e1n vyvrhl dost popela, aby pokryl \u010d\u00e1st ostrova t\u0159icetimetrovou vrstvou a zcela poh\u0159bil hlavn\u00ed m\u011bsto. A\u010dkoli k v\u00fdbuchu do\u0161lo u\u017e kolem roku 1520 p\u0159. n.l., je popel dodnes m\u00edsty navr\u0161en do v\u00fd\u0161e \u010dty\u0159 metr\u016f. Asi o 40 let pozd\u011bji se zhroutil ku\u017eel sopky , zp\u016fsobil, \u017ee se mo\u0159e nahrnulo dovnit\u0159 a vytvo\u0159ilo nyn\u011bj\u0161\u00ed ostr\u00fd oblouk Th\u00e9ry. Obrovsk\u00e9 p\u0159\u00edbojov\u00e9 vlny nad\u011blaly takovou zk\u00e1zu, \u017ee se domn\u00edv\u00e1me, \u017ee skoro p\u0159es noc zni\u010dily kr\u00e9tskou kulturu.<\/div>\n
<\/div>\n
Velk\u00e1 sope\u010dn\u00e1 erupce zni\u010dila kolem roku 1520 p\u0159.Kr. Th\u00e9ru v Egejsk\u00e9m mo\u0159i. Oblast spadu byla obrovsk\u00e1. Th\u00e9ra zmizela pod vodou a zbyla jenom skupinka ostrov\u016f, je\u017e jsou dnes viditeln\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Jeden z nich, \u010dasto naz\u00fdvan\u00fd Santorini podle patrona ostrova svat\u00e9ho Irena, je zbarven vulkanick\u00fdm spadem. Sk\u00e1ly a pl\u00e1\u017ee jsou \u010dern\u00e9, \u010derven\u00e9 \u010di b\u00edl\u00e9 nebo maj\u00ed sm\u011bs t\u011bchto barev a podle Plat\u00f3na byly tyto odst\u00edny vt\u011bleny do budov v Atlantid\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Byl to konec Atlantidy? Mnoho lid\u00ed si to mysl\u00ed. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee s\u00eddlem ztracen\u00e9 kultury byla sama Kr\u00e9ta; tato my\u0161lenka se objevila poprv\u00e9 v roce 1909. Styky Kr\u00e9ty s Egyptem byly n\u00e1hle p\u0159eru\u0161eny v tut\u00e9\u017e dobu, kdy se potopila Th\u00e9ra.<\/em> Egyptsk\u00e1 tradice mohla spojit to, co v\u011bd\u011bla o zni\u010den\u00ed Th\u00e9ry,<\/em> s n\u00e1hl\u00fdm a definitivn\u00edm p\u0159eru\u0161en\u00edm kontakt\u016f s kr\u00e9tskou kulturou, aby vysv\u011btlila zmizen\u00ed t\u00e9to „sv\u011btov\u00e9 mocnosti“.<\/div>\n
<\/div>\n
Plat\u00f3nov\u00fdch, 9000 let p\u0159ed Sol\u00f3nem“ by odpov\u00eddalo ztoto\u017en\u011bn\u00ed Th\u00e9ry<\/em> s Atlantidou,<\/em> kdybychom \u010d\u00edslo d\u011blili des\u00edti, jak navrhl \u0159eck\u00fd seismolog A. G. Galanopoulos,<\/em> proto\u017ee doba 900 let p\u0159ed Sol\u00f3nem se dob\u0159e shoduje s erupc\u00ed na Th\u00e9\u0159e. Galanopoulos<\/em> argumentuje t\u00edm, \u017ee rozpor mohl vzniknout, kdy\u017e si egyptsk\u00fd p\u00edsa\u0159 spletl symbol pro 100 se znakem pro 1000. Jin\u00e9 p\u0159ijateln\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed pod\u00e1v\u00e1 Marinatos,<\/em> kter\u00fd se domn\u00edv\u00e1, \u017ee kn\u011b\u017e\u00ed ze Sais zn\u00e1sobili skute\u010dn\u00e9 \u010d\u00edslo deseti, aby p\u0159enesli d\u011bje do \u0161er\u00e9 a vzd\u00e1len\u00e9 minulosti.<\/div>\n
<\/div>\n
Archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky z roku 1967 odhalily zbytky m\u011bsta Akrotini<\/em> z doby bronzov\u00e9 na ji\u017en\u00edm konci ostrova Santorini.<\/em> jedna z m\u00edstnost\u00ed poh\u0159ben\u00fdch dom\u016f obsahuje pozoruhodnou fresku zobrazuj\u00edc\u00ed pob\u0159e\u017en\u00ed m\u011bsto, obklopen\u00e9 mo\u0159em pln\u00fdm delf\u00edn\u016f a ryb, a flotilu elegantn\u00edch lod\u00ed. M\u016f\u017ee se jednat o obraz ztracen\u00e9 Atlantidy?<\/div>\n
<\/div>\n
Za Herkulov\u00fdmi sloupy?<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Um\u00edst\u011bn\u00ed Atlantidy v Atlantiku, i kdy\u017e je v\u00e1bn\u00e9 kv\u016fli jm\u00e9nu, lze ospravedlnit obt\u00ed\u017en\u011bji. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee po f\u00e9nick\u00e9m obeplut\u00ed Afriky (kolem r. 600 p\u0159.n.l.), kter\u00e9 dalo lidem p\u0159edstavu o tom, jak obrovsk\u00fd je Atlantsk\u00fd oce\u00e1n, se n\u011bkter\u00fd vyprav\u011b\u010d p\u0159i rozpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed legendy o Atlantid\u011b rozhodl spojit „kdysi d\u00e1vno“ s „kdesi daleko“. Ale a\u0165 u\u017e jsou d\u016fvody jak\u00e9koli, p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po Atlantid\u011b za Herkulov\u00fdmi sloupy pokra\u010duje.<\/div>\n
\n

St\u0159edov\u011bc\u00ed auto\u0159i, kte\u0159\u00ed p\u0159evzali p\u0159\u00edb\u011bh prost\u0159ednictv\u00edm arabsk\u00fdch geograf\u016f, v\u011b\u0159ili, \u017ee Atlantida byla re\u00e1ln\u00fdm m\u00edstem; tuto v\u00edru podn\u011bcoval roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd m\u00fdtus o ostrovn\u00edm r\u00e1ji na z\u00e1pad\u011b. \u0160\u0165astn\u00e9 ostrovy , Ostrov sedmi m\u011bst, Ostrov svat\u00e9ho Brendana -v\u0161echny byly ve 14. a 15. stolet\u00ed zaznamen\u00e1v\u00e1ny na mapy a byly c\u00edlem objevn\u00fdch plaveb.<\/p>\n

Mnoho star\u00fdch map je pr\u00e1v\u011b tak odrazem fantazie kartografa jako spr\u00e1vn\u00fdch z\u00e1znam\u016f vzd\u00e1len\u00fdch m\u00edst. A tak p\u0159ij\u00edmali badatel\u00e9 z\u00e1v\u011bry americk\u00e9ho historika Charlese Hapgooda<\/em>, kter\u00fd se v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech za\u010dal zaj\u00edmat o st\u0159edov\u011bk\u00e9 naviga\u010dn\u00ed mapy, s opatrnost\u00ed. V Kongresov\u00e9 knihovn\u011b na\u0161el mapu datovanou 1531 , kter\u00e1 ukazovala antarktick\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed bez ledu.<\/p>\n

Pokud je zn\u00e1mo, oce\u00e1nsk\u00e9 mo\u0159eplavectv\u00ed za\u010dalo teprve kolem roku 2000 p\u0159. n.l., ale v\u011bdeck\u00e9 d\u016fkazy sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee Antarktida je zamrzl\u00e1 u\u017e asi 6000 let. Mohlo b\u00fdt jej\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed zmapov\u00e1no mo\u0159eplavci u\u017e p\u0159edt\u00edm? Hapgood<\/em> srovn\u00e1val st\u0159edov\u011bk\u00e9 mapy jako portolany a sebral dostatek d\u016fkaz\u016f pro tvrzen\u00ed, \u017ee tis\u00edce let p\u0159ed Egyp\u0165any existovala velk\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed kultura. Tato kultura, jak tvrd\u00ed Hapgood<\/em> ve sv\u00fdch Map\u00e1ch starov\u011bk\u00fdch mo\u0159sk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, byla tak naprosto zni\u010dena, \u017ee po n\u00ed z\u016fstaly st\u011b\u017e\u00ed n\u011bjak\u00e9 stopy krom\u011b roztrou\u0161en\u00fdch kousk\u016f mo\u0159eplaveck\u00fdch v\u011bdomost\u00ed p\u0159ed\u00e1van\u00fdch cestou generac\u00ed map.<\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ztracen\u00fd kontinent Atlantida z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch z\u00e1had<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":560,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,21],"class_list":["post-4666","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-atlantis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4666","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4666"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4666\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4672,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4666\/revisions\/4672"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/560"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4666"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4666"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4666"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}