{"id":4662,"date":"2025-03-22T00:29:39","date_gmt":"2025-03-21T23:29:39","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4662"},"modified":"2025-12-28T22:38:16","modified_gmt":"2025-12-28T21:38:16","slug":"atlantida-tajemstvi-zanikle-civilizace-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/03\/22\/atlantida-tajemstvi-zanikle-civilizace-1\/","title":{"rendered":"Atlantida \u2013 tajemstv\u00ed zanikl\u00e9 civilizace (1)"},"content":{"rendered":"

Tajemstv\u00ed zanikl\u00e9 civilizace<\/strong><\/p>\n

\u00davod – ot\u00e1zka katastrof a precese<\/strong><\/p>\n

Zplo\u0161t\u011bn\u00ed Zem\u011b vyvol\u00e1v\u00e1 jev zvan\u00fd precese – v period\u011b 25 776 let (jin\u00fd \u00fadaj: 25.920) let se m\u011bn\u00ed sklon zemsk\u00e9 osy od 24\u00b030\u00b4 k 22\u00b006\u00b4 a zp\u011bt (dne\u0161n\u00ed sklon je 23\u00b027\u00b4). Vliv na podneb\u00ed je v\u00fdrazn\u00fd. P\u0159i minim\u00e1ln\u00edm sklonu dopad\u00e1 nejm\u00e9n\u011b slune\u010dn\u00edho sv\u011btla na pol\u00e1rn\u00ed oblasti a p\u0159i soub\u011bhu v\u00edce vliv\u016f m\u016f\u017ee vzniknout doba ledov\u00e1.<\/p>\n

Kolem roku 16.500 p\u0159.n.l., kdy byl sklon 22\u00b006\u00b4, se prudce ochladilo a za\u010dala z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st posledn\u00ed doby ledov\u00e9. Naopak p\u0159i sklonu 24\u00b030\u00b4 jsou teploty v pol\u00e1rn\u00edch a m\u00edrn\u00fdch p\u00e1sech nejvy\u0161\u0161\u00ed. K t\u00e9to situaci do\u0161lo asi v roce 3644 p\u0159.n.l.<\/p>\n

Pro \u00faplnost dod\u00e1v\u00e1m, \u017ee v posledn\u00edch 7000 letech se pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty neli\u0161ily od dne\u0161n\u00edch (odchylky do 1\u00b0C). A\u017e v roce 9244 bude op\u011bt dosa\u017een sklon 22\u00b006\u00b4 a s n\u00edm spojen\u00e9 ochlazen\u00ed.<\/p>\n

Teplotu na Zemi ale neovliv\u0148uje pouze sklon zemsk\u00e9 osy. V\u00fdznam m\u00e1 i pom\u011br plochy mo\u0159\u00ed a oce\u00e1n\u016f k pevnin\u011b. Kdy\u017e pevnina a ledovce zab\u00edraj\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed plochu (to kdy\u017e je hladina oce\u00e1n\u016f a mo\u0159\u00ed nejn\u00ed\u017ee), tak jsou teploty na Zemi nejni\u017e\u0161\u00ed a naopak.<\/p>\n

Precese se projevuje mimo jin\u00e9 posunem „jarn\u00edho bodu“ (tj. m\u00edsto na obloze nebo souhv\u011bzd\u00ed, kde 21. b\u0159ezna vyjde Slunce). Pr\u00e1v\u011b vztah Slunce k souhv\u011bzd\u00edm byl piln\u011b zkoum\u00e1n d\u00e1vn\u00fdmi kulturami, kter\u00e9 mu p\u0159isoudili velk\u00fd astrologick\u00fd v\u00fdznam pro lidstvo. Nap\u0159\u00edklad dnes se tedy nal\u00e9z\u00e1me v \u00e9\u0159e ryb, ale po roce 2000 vstoup\u00edme do \u00e9ry Vodn\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Teorie kontinent\u00e1ln\u00edho posunu<\/strong><\/p>\n

Jej\u00edm autorem je Charles Hapgood<\/em><\/strong>. Na prvn\u00ed pohled se m\u016f\u017ee zd\u00e1t nepravd\u011bpodobn\u00e1, ale jinak velmi p\u0159esn\u011b vysv\u011btluje dosud neobjasn\u011bn\u00e9 ud\u00e1losti. Objemn\u00e9 a t\u011b\u017ek\u00e9 ledovce vytvo\u0159en\u00e9 b\u011bhem ledov\u00fdch dob zp\u016fsobuj\u00ed jednou za n\u011bkolik des\u00edtek tis\u00edc let posun zemsk\u00e9 desky (litosf\u00e9ry) po ni\u017e\u0161\u00ed vrstv\u011b astenosf\u00e9\u0159e. V\u00fdsledkem je zm\u011bna polohy p\u00f3l\u016f i klimatick\u00fdch p\u00e1sem. Posun je pom\u011brn\u011b rychl\u00fd, p\u0159esto\u017ee se jedn\u00e1 o tis\u00edce kilometr\u016f.<\/p>\n

Z minulosti jsou zn\u00e1my tyto polohy p\u00f3l\u016f (podle knihy Flem-Athov\u00fdch):<\/p>\n

– p\u0159ed >94 tis. lety – severn\u00ed p\u00f3l v Yukonu, ji\u017en\u00ed u pob\u0159e\u017e\u00ed Antarktidy (sm\u011brem k Africe)
\n– p\u0159ed 53 a\u017e 93 tis. lety…severn\u00ed p\u00f3l v mo\u0159i u severn\u00edho Norska, ji\u017en\u00ed u Antarktidy (Rossovo mo\u0159e) z t\u00e9 doby poch\u00e1zel mj. Skandin\u00e1vsk\u00fd ledovec (rozt\u00e1l p\u0159ed 16 a\u017e 7 tis. lety)
\n– p\u0159ed 52 a\u017e 12 tis. lety…severn\u00ed p\u00f3l v Hudsonov\u011b z\u00e1livu (Kanada) na 60\u00b0 s.\u0161., 83\u00b0 z.d. ji\u017en\u00ed u pob\u0159e\u017e\u00ed Antarktidy v Indick\u00e9m oce\u00e1nu na 60o j.\u0161., 97\u00b0 v.d. – z t\u00e9 doby mj. Severoamerick\u00fd ledovec (rozt\u00e1l p\u0159ed 16 a\u017e 7 tis. lety)
\n– p\u0159ed asi 17 a\u017e 12 tis\u00edci lety se vlivem ledovc\u016f p\u0159esunuly p\u00f3ly naposledy (o 3000 a\u017e 3500 km !) – do dne\u0161n\u00ed polohy. Ledovce se ale z\u010d\u00e1sti dostaly do teplej\u0161\u00edch kraj\u016f, kde rychle t\u00e1ly (na severn\u00ed polokouli zbyl Gr\u00f3nsk\u00fd ledovec a ledovec v Severn\u00edm ledov\u00e9m oce\u00e1nu).<\/p>\n

N\u00e1sledkem toho se zvy\u0161ovala hladina mo\u0159e a sr\u00e1\u017eky. Ty se v pevn\u00e9 podob\u011b p\u0159isp\u011bly k vytvo\u0159en\u00ed nov\u00fdch ledovc\u016f – p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kolem dne\u0161n\u00edho ji\u017en\u00edho p\u00f3lu.<\/p>\n

Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b de\u0161t\u011b spojen\u00e9 s uvedenou zm\u011bnou daly podn\u011bt ke vzniku legend o potop\u011b. Ty jsou zn\u00e1my od asi 500 n\u00e1rod\u016f nebo etnick\u00fdch skupin z cel\u00e9ho sv\u011bta. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, s v\u00fdjimkou St\u0159edn\u00ed Asie, na kterou de\u0161t\u011b a z\u00e1plavy d\u00edky vysokohorsk\u00fdm h\u0159eben\u016fm a velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti od mo\u0159e nedos\u00e1hly.
\nOdsud patrn\u011b poch\u00e1z\u00ed Indoevropsk\u00e1 skupina n\u00e1rod\u016f, u kter\u00e9 (a to je zaj\u00edmav\u00e9) vlastn\u00ed m\u00fdty o potop\u011b chyb\u00ed.<\/p>\n

Mnoho n\u00e1rod\u016f (indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny, Keltov\u00e9, sta\u0159\u00ed Germ\u00e1ni, Ugrofinsk\u00e9 n\u00e1rody,…) t\u00e9\u017e mluv\u00ed o velk\u00e9 katastrof\u011b, p\u0159i kter\u00e9 Slunce, M\u011bs\u00edc, planety a hv\u011bzdy zm\u011bnily svou polohu. Pr\u00e1v\u011b to je logick\u00fd n\u00e1sledek p\u0159esunu zemsk\u00e9 k\u016fry. A pr\u00e1v\u011b tato zku\u0161enost vedla ke zv\u00fd\u0161en\u00e9mu z\u00e1jmu o pohyb nebesk\u00fdch t\u011bles. Proto lid\u00e9 vystav\u011bli br\u00e1nu v T\u00edwanaku, Stonehenge a mnoho dal\u0161\u00edch d\u00e1vn\u00fdch observato\u0159\u00ed – cht\u011bli m\u00edt jistotu, \u017ee v\u0161e je v po\u0159\u00e1dku a dal\u0161\u00ed katastrofa nehroz\u00ed.\u00a8<\/p>\n

P\u0159ed v\u00edce ne\u017e 12 tis\u00edci lety led pokr\u00fdval jen \u010d\u00e1st Antarktidy. Druh\u00e1 \u010d\u00e1st (na jih od Ameriky) byla dokonce v m\u00edrn\u00e9m p\u00e1su. Rand a Rose Flem-Athovi<\/em> p\u0159i\u0161li ve sv\u00e9 knize „Kdy\u017e padalo nebe“ s origin\u00e1ln\u00ed a p\u0159itom vynikaj\u00edc\u00ed my\u0161lenkou\u2026<\/p>\n

Atlantida le\u017eela v Antarktid\u011b?<\/strong><\/p>\n

Rand a Rose Flem-Athovi<\/em> p\u0159i\u0161li ve sv\u00e9 knize „Kdy\u017e padalo nebe“ s origin\u00e1ln\u00ed my\u0161lenkou\u2026<\/p>\n

P\u0159esn\u011bji v Z\u00e1padn\u00ed Antarktid\u011b . Nap\u0159\u00edklad okol\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed hory kontinentu Vinson Massif (vlevo uprost\u0159ed) bylo d\u0159\u00edve na 50. stupni ji\u017en\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky (pro srovn\u00e1n\u00ed – na 50. stupni [sice severn\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky] je dnes Praha). Vinson Massif le\u017e\u00ed bl\u00edzko u mo\u0159e. Pokud vezmeme v\u00e1\u017en\u011b Plat\u00f3novo d\u00edlo, pr\u00e1v\u011b zde le\u017e\u00ed ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto pro s\u00eddlo nezn\u00e1m\u00e9 civilizace – kterou pojmenujme prav\u00fdm jm\u00e9nem – Atlantis.<\/p>\n

Pokud vezmeme v\u00e1\u017en\u011b Plat\u00f3novo d\u00edlo, pr\u00e1v\u011b zde le\u017eelo p\u0159ed 12 a v\u00edce tis\u00edci lety ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto pro s\u00eddlo civilizace legend\u00e1rn\u00edch Atlan\u0165an\u016f. Jin\u00e1 mo\u017en\u00e1 s\u00eddla (Azorsk\u00e9 nebo Kan\u00e1rsk\u00e9 ostrovy, Bahamy aj.) jsou m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00e1.<\/p>\n

Zaj\u00edmavost: podle Plat\u00f3na bylo hlavn\u00ed m\u011bsto Atlantidy oklopeno t\u0159emi um\u011bl\u00fdmi vodn\u00edmi kan\u00e1ly. Mezi nimi byly obydlen\u00e9 \u010dtvrti m\u011bsta. Podobn\u00fd vzhled m\u011blo Karthago a jin\u00e1 f\u00e9nick\u00e1 m\u011bsta, Ekbatana (dnes v \u00cdr\u00e1nu), azt\u00e9ck\u00fd Tenochtitlan a star\u00fd Peking. Byl to pokus r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rod\u016f napodobit spole\u010dnou ztracenou pravlast???<\/p>\n

D\u016fkazy pro polohu Atlantidy v Antarktid\u011b:<\/strong><\/em><\/p>\n

– d\u00e1vn\u00e9 mapy Piriho Reise (z roku 1513),O. Finaea (1532), Buachea (1737), A. Kirchnera (1665) aj. podez\u0159ele p\u0159esn\u011b zobrazuj\u00edc\u00ed tento kontinent, kter\u00fd na\u0161e civilizace poznala a\u017e b\u011bhem 19. stolet\u00ed (a to jen pob\u0159e\u017e\u00ed). Zde vid\u00edte vpravo mapu Orontea Finaea z roku 1532. Zobrazuje to, co jinak zn\u00e1me a\u017e od za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed – p\u0159esnou mapu Antarktidy. Pokud se odstran\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed srdcovit\u00e9 zkreslen\u00ed, je p\u0159esnost v\u00fdjime\u010dn\u00e1…<\/p>\n

– odsud lze doplout ke v\u0161em starov\u011bk\u00fdm civilizac\u00edm (Egypt, Mezopot\u00e1mie, Indie, \u010c\u00edna, Mexiko, Peru) – z Atlantiku obt\u00ed\u017en\u00e1 cesta do Peru, Indie nebo \u010c\u00edny<\/p>\n

– podobn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro ztracenou zemi: Antilla (u F\u00e9ni\u010dan\u016f) – Amenti (u Egyp\u0165an\u016f) – Arallu (u Babylo\u0148an\u016f) – Avalon (u Kelt\u016f) – Attala (Berbe\u0159i) – Atlaintika (u Bask\u016f) – Atl\u00e1n (n\u011bkolik indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f) – Aztl\u00e1n (u Azt\u00e9k\u016f) nav\u00edc „atl“ = „voda“ u st\u0159edoamerick\u00fdch indi\u00e1n\u016f i Berber\u016f sou\u010dasn\u011b v\u00fdraz „ant“ p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 Charpentier jako „obr“ podle francouzsk\u00e9ho „G\u00e9ant“, \u0159eck\u00e9ho „Gigantos“ i indi\u00e1nsk\u00e9ho „\u0161an“ Atlantis tedy m\u016f\u017ee znamenat „Zem\u011b obr\u016f (p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch) z vody (tj. oce\u00e1nu)“.
\nAtlantis mohla b\u00fdt ob\u00fdv\u00e1na tzv. \u010dlov\u011bkem kroma\u0148onsk\u00fdm, kter\u00fd byl podle n\u00e1lez\u016f vysok\u00fd 185 a\u017e 216cm (!), zat\u00edmco tehdej\u0161\u00ed lid\u00e9 m\u011bli kolem 160cm. Nen\u00ed divu, \u017ee nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed byli nazv\u00e1ni obry.<\/p>\n

– v Atlantiku \u017e\u00e1dn\u00fd velk\u00fd potopen\u00fd ostrov b\u011bhem \u010dtvtohor nebyl<\/p>\n

– podle Ink\u016f a Aymar\u016f (Peru, Bol\u00edvie) p\u0159i\u0161li Viracochov\u00e9 (vysp\u011blej\u0161\u00ed civilizace) z jihu<\/p>\n

– Sumerov\u00e9 se zmi\u0148uj\u00ed o p\u0159\u00edchodu ze zem\u011b Dilmun z jihu (za Indick\u00fdm oce\u00e1nem)<\/p>\n

– prap\u0159edek Azt\u00e9k\u016f Coxcox s rodinou p\u0159i\u0161el ze zem\u011b Aztlan zni\u010den\u00e9 povodn\u00ed…<\/p>\n

– v japonsk\u00e9m d\u00edle Ko-Ji-Ki se mluv\u00ed o p\u0159\u00edchodu ze zem\u011b Onogorojima [Ostrov ztuhl\u00e9 kapky], kter\u00e1 le\u017eela u p\u00f3lu; podobn\u011b se vyjad\u0159uj\u00ed indi\u00e1ni ze z\u00e1padn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Kanady (Haidov\u00e9, Kutenajov\u00e9 a Okanagan\u00e9 – ti pr\u00fd p\u0159i\u0161li ze zem\u011b Okanagan pokryt\u00e9 ledem)<\/p>\n

– o p\u0159\u00edchodu z oblasti p\u00f3lu se mluv\u00ed t\u00e9\u017e v indick\u00fdch v\u00e9d\u00e1ch a persk\u00e9 Avest\u011b<\/p>\n

– odsud lze doplout ke v\u0161em starov\u011bk\u00fdm civilizac\u00edm (Egypt, Mezopot\u00e1mie, Indie, \u010c\u00edna, Mexiko, Peru) – z Atlantiku je obt\u00ed\u017en\u00e1 cesta do Peru, Indie nebo \u010c\u00edny<\/p>\n

Je\u0161t\u011b stoj\u00ed za zm\u00ednku jedna spekulace, podle kter\u00e9 m\u011bli potomci zanikl\u00e9 civilizace \u010dervenou barvu k\u016f\u017ee – podobn\u00fd vzhled z\u0159ejm\u011b po nich zd\u011bdili Baskov\u00e9 a Iberov\u00e9, obyvatel\u00e9 Tart\u00e9ssu a T\u00edwanaka (ti asi shodn\u00ed s legend\u00e1rn\u00edmi Viracochy), Sumerov\u00e9, Guan\u010dov\u00e9 (na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech) i „neindi\u00e1nsky vypadaj\u00edc\u00ed“ indi\u00e1ni ze z\u00e1padn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Kanady (Haidov\u00e9, Kutenajov\u00e9 a Okanagan\u00e9); + z\u010d\u00e1sti snad t\u00e9\u017e Severn\u00ed Egyp\u0165an\u00e9 (sami se naz\u00fdvali „\u010derven\u00ed“), F\u00e9ni\u010dan\u00e9, Kr\u00e9\u0165an\u00e9, Berbe\u0159i, Mayov\u00e9, Azt\u00e9kov\u00e9, Tolt\u00e9kov\u00e9, Dr\u00e1vidov\u00e9 (p\u016fvodn\u00ed obyv. Indie), Jorubov\u00e9, Ligurov\u00e9, Etruskov\u00e9, Polyn\u00e9san\u00e9 aj.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tajemstv\u00ed zanikl\u00e9 civilizace<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":560,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,21],"class_list":["post-4662","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-atlantis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4662","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4662"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4662\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4663,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4662\/revisions\/4663"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/560"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4662"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4662"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4662"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}