{"id":4548,"date":"2026-06-29T00:02:27","date_gmt":"2026-06-28T22:02:27","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4548"},"modified":"2025-12-27T22:01:55","modified_gmt":"2025-12-27T21:01:55","slug":"tunguzska-katastrofa-nova-fakta-ke-stare-hypoteze","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/06\/29\/tunguzska-katastrofa-nova-fakta-ke-stare-hypoteze\/","title":{"rendered":"Tunguzsk\u00e1 katastrofa – nov\u00e1 fakta ke star\u00e9 hypot\u00e9ze"},"content":{"rendered":"

Dne 30.\u010dervna 1988 uplynulo 80 let od z\u00e1hadn\u00e9 katastrofy v zapadl\u00e9 \u010d\u00e1sti Rusk\u00e9ho st\u00e1tu, v prostoru \u0159eky Tunguzky.<\/strong> Kolik jen p\u00e1trac\u00edch v\u011bdeck\u00fdch expedic se za ta l\u00e9ta vypravilo do m\u00edsta katastrofy, co diskus\u00ed a polemik vzru\u0161ovalo v\u011bdce cel\u00e9ho sv\u011bta! Jen ofici\u00e1ln\u00edch hypot\u00e9z, pokou\u0161ej\u00edc\u00edch se objasnit tento „div\u00ab, lze napo\u010d\u00edtat v\u00edc ne\u017e sto. Podle nich mohlo j\u00edt o bolid, kulov\u00fd blesk, kometu i v\u00fdbuch antihmoty. Sv\u011btov\u00fd tisk, unaven\u00fd spory, pojmenoval neobjasn\u011bn\u00fd jev jako „tunguzsk\u00fd meteorit“, proto\u017ee takov\u00e9 objasn\u011bn\u00ed shledal nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edm v k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 palb\u011b nesmi\u0159iteln\u00fdch zast\u00e1nc\u016f v podstat\u011b dvou z\u00e1kladn\u00edch teori\u00ed: p\u0159irozen\u00e9ho a um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu objektu.<\/p>\n

Spory v\u0161ak pokra\u010duj\u00ed dodnes a tajemstv\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 neobjasn\u011bn\u00e1. Jak\u00e9 \u00fadaje m\u00e1me k dispozici? Jmenujme fakta. Hektary smeten\u00e9 tajgy, kter\u00e1 za ta l\u00e9ta obnovila sv\u016fj porost. Radioaktivita v m\u00edst\u011b v\u00fdbuchu, mnohon\u00e1sobn\u011b p\u0159evy\u0161uj\u00edc\u00ed p\u0159irozenou hladinu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed magnetick\u00e1 anom\u00e1lie na Zemi: nahodil\u00fd lovec, kter\u00fd se dostane do t\u011bchto m\u00edst, rad\u011bji a\u0165 se nad\u00edv\u00e1 na kompas – jeho st\u0159elka bude „tancovat“ jako zb\u011bsil\u00e1. Zna\u010dn\u00e1 mutace rostlinn\u00e9ho sv\u011bta. Nap\u0159\u00edklad sibi\u0159sk\u00fd mod\u0159\u00edn, zpravidla s p\u00e1rov\u00fdmi jehlicemi, tam m\u00e1 jehlice trojit\u00e9. M\u00edstn\u00ed hmyz vypad\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed proti norm\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm stejn\u00fdch druh\u016f. Badatel\u00e9 odeb\u00edrali k prozkoum\u00e1ni vzorky d\u0159eva i p\u016fdy. Anom\u00e1lie byla evidentn\u00ed, ale z\u00e1v\u011bry se d\u011blaly r\u016fzn\u00e9.
\nDnes chceme sezn\u00e1mit \u010dten\u00e1\u0159e s verz\u00ed, jej\u00edmu\u017e autorovi byly v dob\u011b v\u00fdbuchu dva roky. Ale po cel\u00fd sv\u016fj dosp\u011bl\u00fd \u017eivot se zab\u00fdval tunguzskou exploz\u00ed. Je to Alexandr Kazancev, v\u011bdec a spisovatel v\u011bdeckofantastick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, jeho\u017e knihy mnoz\u00ed znaj\u00ed. Podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee jeho verze je pouze hypot\u00e9za, pro kterou byly ov\u0161em ned\u00e1vno z\u00edsk\u00e1ny nov\u00e9 d\u016fkazy a kter\u00e1 bere v patrnost rozporn\u00e9 aspekty tunguzsk\u00e9ho fenom\u00e9nu.<\/p>\n

„Tunguzsk\u00fd v\u00fdbuch je jev, kter\u00fd doposud nebyl pochopen v pln\u00e9m sv\u00e9m v\u00fdznamu,“<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 Alexandr Kazancev. \u00bbKdyby v\u00fdbuch nastal o \u010dty\u0159i hodiny d\u0159\u00edve, propadl by zk\u00e1ze Sankt-Pet\u011brburg, nebo\u0165 dr\u00e1ha letu onoho t\u011blesa prob\u00edhala pr\u00e1v\u011b nad hlavn\u00edm m\u011bstem Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. A kdyby k n\u011bmu do\u0161lo o 44 let pozd\u011bji, byl by pova\u017eov\u00e1n za atomov\u00fd \u00fatok a za\u010dala by jadern\u00e1 v\u00e1lka. A \u017eivot lidstva mohl skon\u010dit. Tak\u017ee m\u00e1 smysl dobrat se pozn\u00e1n\u00ed tohoto fenom\u00e9nu.“<\/em><\/p>\n

Dnes existuje nes\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed hypot\u00e9z o p\u016fvodu tohoto jevu, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich neobjas\u0148uje v komplexu v\u0161echny anom\u00e1lie katastrofy – krom\u011b hypot\u00e9zy v\u011bdeckofantastick\u00e9. Ji\u017e v roce 1946 jsem p\u0159edlo\u017eil verzi mimozemsk\u00e9 kosmick\u00e9 lodi, kter\u00e1 explodovala nad tajgou. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci se do mne svorn\u011b pustili. Ale jak jinak vysv\u011btlit klikatou dr\u00e1hu letu „meteoritu“? Objekt byl bezesporu \u0159\u00edzen. Plynula l\u00e9ta a do tajgy se vyd\u00e1valy st\u00e1le nov\u00e9 expedice, aby p\u00e1traly po nov\u00fdch v\u011bcn\u00fdch d\u016fkazech. Mezi nimi byla i skupina vyslan\u00e1 Sergejem Koroljovem, kter\u00fd cht\u011bl z\u00edskat kousek „mar\u0165ansk\u00e9 lodi“.<\/p>\n

A tento kousek byl nalezen. Byl nalezen 68 let po v\u00fdbuchu, o tis\u00edce kilometr\u016f d\u00e1l, na b\u0159ehu \u0159eky Va\u0161ky<\/em> v Komi ASSR. (1) Toto m\u00edsto je pr\u00e1v\u011b na prodlou\u017een\u00e9 dr\u00e1ze letu z\u00e1hadn\u00e9ho t\u011blesa. Dva d\u00e1lnici, kte\u0159\u00ed tam ryba\u0159ili, objevili na b\u0159ehu neobvykl\u00fd kus kovu. Kdy\u017e s n\u00edm ude\u0159ili o k\u00e1men, vyl\u00e9tla od n\u011bho spr\u0161ka jisker. To pr\u00e1v\u011b vzbudilo jejich z\u00e1jem, a tak n\u00e1lez poslali do hlavn\u00edho m\u011bsta. Dr\u017eel jsem v rukou ten kus kovu st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 barvy o v\u00e1ze p\u016fldruh\u00e9ho kilogramu. V\u011bdci ho roz\u0159ezali na t\u0159i \u010d\u00e1sti a poslali do t\u0159i v\u011bdeckov\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastav\u016f k anal\u00fdze. A co se uk\u00e1zalo? Tato zvl\u00e1\u0161tn\u00ed slitina obsahovala kolem 87 procent ceru (ceria), 10 procent lanthanu separovan\u00e9ho od v\u0161ech lanthanov\u00fdch kov\u016f (lanthanoid\u016f), co\u017e se dosud na Zemi je\u0161t\u011b nepoda\u0159ilo doc\u00edlit, a osm procent neodymu. V n\u00e1lezu bylo t\u00e9\u017e zji\u0161t\u011bno 0,4 procenta \u010dist\u00e9ho \u017eeleza, bez oxid\u016f, jako v nerezav\u011bj\u00edc\u00edm sloupu v Dill\u00ed. Nebudu zach\u00e1zet do technick\u00fdch podrobnost\u00ed, chci jenom \u0159\u00edci, \u017ee z\u00e1v\u011br v\u011bdc\u016f byl jednozna\u010dn\u00fd: z\u00edskat takovou slitinu vz\u00e1cn\u00fdch kov\u016f je i p\u0159i nejmodern\u011bj\u0161\u00ed pozemsk\u00e9 technologii nemo\u017en\u00e9.<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00fd detail: ve vrstv\u00e1ch ra\u0161eliny a p\u016fdy na m\u00edst\u011b tunguzsk\u00e9ho v\u00fdbuchu je obsah pr\u00e1v\u011b t\u011bchto vz\u00e1cn\u00fdch kov\u016f 600 kr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e kdekoli jinde na Zemi.<\/p>\n

O n\u00e1lezu, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo v roce 1976, se za\u010dalo ps\u00e1t v tisku a\u017e po dev\u00edti letech. V list\u011b Socialisti\u010deskaja Industrija z 27. ledna 1985 komentoval v\u00fdzkumy v\u011bdc\u016f \u010dlen komise pro anom\u00e1ln\u00ed jevy Valerij Fomenko, kandid\u00e1t technick\u00fdch v\u011bd: „Kdy\u017e badatel\u00e9 zkoumali \u00falomek v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b, do\u0161li k z\u00e1v\u011bru, \u017ee \u00falomek je \u010d\u00e1st\u00ed n\u011bjak\u00e9ho strojov\u00e9ho d\u00edlu v podob\u011b kruhu, v\u00e1lce nebo koule o pr\u016fm\u011bru kolem 1,2 metru. A odborn\u00edci tvrd\u00ed, \u017ee za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 by bylo s to lisovat sou\u010d\u00e1sti takov\u00e9ho rozm\u011bru pod tlakem deseti tis\u00edc atmosf\u00e9r, doposud neexistuje.“<\/em><\/p>\n

Jak\u00e1 to byla sou\u010d\u00e1st a jakou m\u011bla funkci? \u010ct\u011bme d\u00e1l: „Nejsp\u00ed\u0161 m\u016f\u017eeme p\u0159ipustit, \u017ee plnila roli aditivu k n\u00e1m nezn\u00e1m\u00e9mu druhu paliva. Nelze vylou\u010dit ani jinou verzi souvisej\u00edc\u00ed s neoby\u010dejn\u00fdmi magnetick\u00fdmi vlastnostmi slitiny: v r\u016fzn\u00fdch sm\u011brech se li\u0161\u00ed v\u00edce ne\u017e patn\u00e1ctkr\u00e1t.“<\/em> \u0160lo snad o \u010d\u00e1st z\u00e1sobn\u00edku, v n\u011bm\u017e byla v magnetick\u00e9m poli udr\u017eov\u00e1na hmota a antihmota slou\u017e\u00edc\u00ed jako palivo pro vesm\u00edrnou lo\u010f?<\/p>\n

A co kdy\u017e to p\u0159ece byl jenom meteorit? – zeptaj\u00ed se skeptici. „I kdy\u017e takov\u00e1 p\u0159edstava je l\u00e1kav\u00e1, museli jsme ji ponechat stranou: v meteoritech se obsah vz\u00e1cn\u00fdch kov\u016f neli\u0161\u00ed od pozemsk\u00e9ho. Nav\u00edc podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee meteority z \u010dist\u00fdch vz\u00e1cn\u00fdch kov\u016f ani teoreticky nemohou existovat,“<\/em> uzav\u00edr\u00e1 Valerij Fomenko.<\/p>\n

Co tedy p\u0159ineslo zkoum\u00e1n\u00ed va\u0161sk\u00e9ho \u00falomku? Nic. Nezjistili jsme, jak lze z\u00edskat takov\u00e9 slitiny a hlavn\u011b k jak\u00e9mu \u00fa\u010delu mohou slou\u017eit. Zatloukat h\u0159eb\u00edky „elektronikou“ je nesmysln\u00e9. Proto byly zm\u00edn\u011bn\u00e9 t\u0159i \u010d\u00e1sti \u00falomku odlo\u017eeny do reg\u00e1lu, kde se na nich za\u010dal usazovat prach, v\u011bdeck\u00fd sv\u011bt se nad nimi p\u0159estal vzru\u0161ovat a zahalil se do proz\u0159eteln\u00e9ho ml\u010den\u00ed. Ale entuziast\u00e9 neslo\u017eili ruce v kl\u00edn.<\/p>\n

V roce 1967 americk\u00fd astronom z Kalifornie John Bigbew, kter\u00fd se specializoval na um\u011bl\u00e9 dru\u017eice Zem\u011b, objevil deset mal\u00fdch objekt\u016f ob\u00edhaj\u00edc\u00edch kolem Zem\u011b po zvl\u00e1\u0161tn\u00edch dr\u00e1h\u00e1ch. Na tomto objevu by vlastn\u011b nebylo nic tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, kdyby si byl Bigbew zp\u011btn\u011b nepropo\u010detl dr\u00e1hy t\u011bchto objektu a nezjistil, \u017ee 18. prosince 1955 tvo\u0159ily jedno celistv\u00e9 t\u011bleso. Toto datum se shodovalo s datem exploze, kterou astronomov\u00e9 na obloze zaregistrovali. Sov\u011btsk\u00fd v\u011bdec Sergej Bo\u017ei\u010d vyslovil hypot\u00e9zu, \u017ee tehdy na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze kolem Zem\u011b explodoval hv\u011bzdolet z ciz\u00ed planety.<\/p>\n

Vyvst\u00e1v\u00e1 opr\u00e1vn\u011bn\u00e1 ot\u00e1zka, pro\u010d do roku 1955 toto podivn\u00e9 t\u011bleso nebylo zpozorov\u00e1no teleskopem? V\u017edy\u0165 za jasn\u00e9ho po\u010das\u00ed m\u016f\u017eeme n\u011bkdy na obloze sledovat um\u011bl\u00e9 dru\u017eice i pouh\u00fdm okem.<\/p>\n

Se sledov\u00e1n\u00edm bl\u00edzk\u00fdch dru\u017eic Zem\u011b se ov\u0161em za\u010dalo a\u017e pozd\u011bji. Prvn\u00ed um\u011bl\u00e1 dru\u017eice Zem\u011b byla vypu\u0161t\u011bna teprve po dvou letech. To ale nen\u00ed to hlavn\u00ed, objekt se mohl dostat do m\u00edsta exploze z jin\u00e9, vy\u0161\u0161\u00ed ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1hy. Jestli\u017ee toto z\u00e1hadn\u00e9 kosmick\u00e9 t\u011bleso byl hv\u011bzdolet, lze opr\u00e1vn\u011bn\u011b p\u0159ipustit, \u017ee byl \u010dern\u00e9 barvy a pohlcoval ve\u0161kerou sv\u011btelnou energii, kter\u00e1 se zu\u017eitkov\u00e1vala nikoli pomoci fotoelektrick\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f slune\u010dn\u00edch bateri\u00ed, ale pomoc\u00ed termo\u010dl\u00e1nk\u016f. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b bylo mo\u017eno ze Zem\u011b spat\u0159it pouze \u00falomky hv\u011bzdoletu po explozi, kdy\u017e se k n\u00ed obr\u00e1tily svou nezabarvenou stranou. Bezd\u011b\u010dn\u00e9 si p\u0159ipom\u00edn\u00e1m v\u011bhlasnou dru\u017eici \u010cern\u00fd princ, o kter\u00e9 se sv\u00e9ho \u010dasu zm\u00ednil francouzsk\u00fd astronom Jacques Valle\u00e9 v na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 stati. Kdy\u017e moji oponenti ve v\u011bci tunguzsk\u00e9 exploze tvrdili, \u017ee kosmick\u00e1 lo\u010f se nemohla sn\u00e9st k zemsk\u00e9mu povrchu, m\u011bli pravdu: nad Tunguzkou explodoval p\u0159ist\u00e1vac\u00ed modul. Kosmick\u00e1 lo\u010f \u010dekala na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze 47 let na jeho n\u00e1vrat. Postupn\u011b ztr\u00e1cela v\u00fd\u0161ku a nakonec explodovala. Lze m\u00edt za to, \u017ee v programu palubn\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f vesm\u00edrn\u00e9 lodi byl zalo\u017een i p\u0159\u00edkaz k zabr\u00e1n\u011bn\u00ed p\u00e1du hv\u011bzdoletu na obydlenou planetu, kter\u00fd by znamenal jej\u00ed zk\u00e1zu a z\u00e1hubu jej\u00edch obyvatel. Tak\u00e1 se m\u016f\u017eeme jen dohadovat, pro\u010d explodoval p\u0159ist\u00e1vac\u00ed modul – nezvl\u00e1dla pos\u00e1dka \u0159\u00edzen\u00ed v podm\u00ednk\u00e1ch na\u0161\u00ed atmosf\u00e9ry?<\/p>\n

V\u0161echno je mo\u017en\u00e9.<\/p>\n

Deset \u00falomk\u016f hv\u011bzdoletu, kter\u00e9 l\u00e9taj\u00ed kolem Zem\u011b, v budoucnu vyjasn\u00ed mnoh\u00e9, co souvis\u00ed s tunguzskou katastrofou. Ty jsou re\u00e1ln\u00e9 a m\u016f\u017eeme si na n\u011b „s\u00e1hnout“. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z nich je dlouh\u00fd n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f. Nav\u0161t\u00edv\u00edme-li ho, m\u016f\u017eeme zjistit ur\u010den\u00ed podivn\u00e9ho p\u0159edm\u011btu z Va\u0161ky i mnoho a mnoho jin\u00e9ho. Bu\u010f jak bu\u010f, \u0161lo-li v roce 1908 o expedici mimozem\u0161\u0165an\u016f na planetu Zemi, byla to expedice osudov\u00e1. Kdo v\u00ed, mo\u017en\u00e1 \u017ee prostorem let\u00ed poselstv\u00ed p\u0159edan\u00e9 hv\u011bzdoletem p\u0159ed 80 lety: na jedn\u00e9 z planet Slune\u010dn\u00ed soustavy existuje \u017eivot, existuje civilizace. Nech\u0165 tato zpr\u00e1va najde sv\u00e9ho adres\u00e1ta. Fantastice, jak pravil zn\u00e1m\u00fd sov\u011btsk\u00fd spisovatel Alexej Tolstoj, je t\u0159eba v\u011b\u0159it. Nicm\u00e9n\u011b je mo\u017en\u00e9 a je zapot\u0159eb\u00ed naj\u00edt zcela pozemsk\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed toho, co se stalo na \u0159ece Tunguzce v roce 1908.<\/p>\n

T\u00fdden\u00edk aktualit, \u010d. 4\/1989<\/em><\/p>\n

Odkazy:<\/strong>\u00a0<\/em><\/p>\n

(1) \u010co sa stalo pri rieke Va\u0161ke? \u2013 Slovensk\u00e1 z\u00e1hadologia a ufol\u00f3gia<\/em><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dne 30.\u010dervna 1988 uplynulo 80 let od z\u00e1hadn\u00e9 katastrofy v zapadl\u00e9 \u010d\u00e1sti Rusk\u00e9ho st\u00e1tu, v prostoru \u0159eky Tunguzky.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1155,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[15,19],"tags":[49,76],"class_list":["post-4548","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-ufo-a-aaj","category-zahady","tag-asie","tag-rusko"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4548","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4548"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4548\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4549,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4548\/revisions\/4549"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1155"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4548"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4548"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4548"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}