{"id":4532,"date":"2026-03-14T00:10:36","date_gmt":"2026-03-13T23:10:36","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4532"},"modified":"2025-12-22T21:19:28","modified_gmt":"2025-12-22T20:19:28","slug":"albert-einstein","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/03\/14\/albert-einstein\/","title":{"rendered":"Albert Einstein"},"content":{"rendered":"

Byl novodob\u00fdm kouzeln\u00edkem, kter\u00fd vdechl \u010dasu a prostoru p\u0159ekvapiv\u011b novou podobu, a tak jednou prov\u017edy zm\u011bnil p\u0159edstavy \u010dlov\u011bka o jeho sv\u011bt\u011b i o n\u011bm sam\u00e9m. Je autorem teorie relativity a sv\u00fdm slavn\u00fdm vzorcem E = mc2 ohl\u00e1sil p\u0159\u00edchod atomov\u00e9ho v\u011bku.<\/strong><\/p>\n

P\u0159es v\u0161echny pocty a sl\u00e1vu z\u016fstal prost\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd ve st\u00e1\u0159\u00ed ochotn\u011b pom\u00e1hal \u0161kol\u00e1k\u016fm s dom\u00e1c\u00edmi \u00fakoly z geometrie, r\u00e1d se plavil na plachetnici nebo si na housl\u00edch p\u0159ehr\u00e1val Mozartovy melodie. Odv\u00e1\u017en\u011b vystupoval proti soci\u00e1ln\u00edm nespravedlnostem a byl otev\u0159en\u00fdm a rozhodn\u00fdm odp\u016frcem mccarth\u00edsmu, kter\u00fd mu p\u0159ipom\u00ednal ud\u00e1losti ve V\u00fdmarsh\u00e9 republice p\u0159ed p\u0159\u00edchodem Hitlera k moci. P\u0159esto\u017ee Albert Einstein zem\u0159el u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed p\u016flstolet\u00edm, nen\u00ed snad \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by neznal jm\u00e9no tohoto zakladatele modern\u00ed fyziky.<\/p>\n

Narodil se 14. b\u0159ezna 1879 v n\u011bmeck\u00e9m Ulmu.<\/p>\n

Einstein se ve sv\u00fdch 76 letech, tedy nedlouho p\u0159ed svou smrt\u00ed, ozna\u010doval za \u201emuze\u00e1ln\u00ed kousek“, za fosilii, kter\u00e1 z\u016fstala daleko za neinov\u011bj\u0161\u00edmi proudy modern\u00ed fyziky. A opravdu je t\u0159eba konstatovat, \u017ee jeho obecn\u00e1 teorie relativity se sv\u00e9ho \u010dasu dostala do slep\u00e9 uli\u010dky. V\u011bdci se shoduj\u00ed v n\u00e1zoru, \u017ee tato teorie byla v prvn\u00edch pades\u00e1ti letech sv\u00e9 existence r\u00e1jem pro teoretiky, ale peklem pro experiment\u00e1tory, nebo\u0165 snad u \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 teorie nebylo tak obt\u00ed\u017en\u00e9 experiment\u00e1ln\u011b ov\u011b\u0159it jej\u00ed platnost. Nen\u00ed proto divu, \u017ee fyzici vych\u00e1zeli z jin\u00fdch teori\u00ed, kter\u00e9 se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b t\u00fdkaly atomov\u00e9 struktury a kter\u00e9 se daly mnohem snadn\u011bji ov\u011b\u0159it.<\/p>\n

V nyn\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b se v\u0161ak tento stav radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnil. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom nap\u0159\u00edklad stanovisko n\u011bmeck\u00e9ho fyzika von Weizs\u00e4ckera: \u201eSkute\u010dn\u00e1 Einsteinova velikost je v tom, \u017ee jeho u\u010den\u00ed plat\u00ed dodnes i p\u0159es v\u0161echny nov\u00e9 objevy, k n\u00edm\u017e se dosp\u011blo po jeho smrti.“<\/p>\n

K tomu je t\u0159eba „dodat, \u017ee pr\u00e1v\u011b mnoh\u00e9 z t\u011bchto objev\u016f p\u0159isp\u011bly k o\u017eiven\u00ed Einsteinov\u00fdch teori\u00ed.<\/p>\n

Ve sv\u00e9m d\u011btstv\u00ed se Einstein ani v nejmen\u0161\u00edm neprojevoval jako g\u00e9nius. Mluvit za\u010dal a\u017e ve t\u0159\u011bch letech a pozd\u011bji na Luitpoldov\u011b gymn\u00e1ziu v Mnichov\u011b ho drtil strnul\u00fd syst\u00e9m v\u00fduky a zup\u00e1ck\u00e9 man\u00fdry u\u010ditel\u016f, proti nim\u017e se marn\u011b bou\u0159il. Jist\u00e9 n\u00e1znaky jeho p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho posl\u00e1n\u00ed se v\u0161ak u n\u011bj p\u0159esto projevovaly: kdy\u017e v p\u011bti letech dostal kompas, doslova ho fascinovala tajemn\u00e1 s\u00edla, kter\u00e1 p\u016fsobila na st\u0159elku. Po kr\u00e1tk\u00e9m obdob\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho poblouzn\u011bn\u00ed za\u010dal soukrom\u011b studovat matematiku a filozofii. Kdy\u017e jeho otec, kter\u00fd m\u011bl v Mnichov\u011b podnik pro v\u00fdrobu elektrochemick\u00fdch pot\u0159eb, ud\u011blal \u00fapadek, odst\u011bhovala se cel\u00e1 rodina do severn\u00ed It\u00e1lie. Einstein vystoupil ze \u0161koly a vzdal se n\u011bmeck\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed. Aby zapomn\u011bl na ho\u0159k\u00e1 l\u00e9ta mnichovsk\u00e9ho studia, toulal se rok po Apenin\u00e1ch, nav\u0161t\u011bvoval p\u0159\u00edbuzn\u00e9 a muzea. Pak se rozhodl vstoupit do proslul\u00e9ho \u0160v\u00fdcarsk\u00e9ho technick\u00e9ho institutu v Curychu. P\u0159esto\u017ee neud\u011blal p\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ku – neobst\u00e1l v botanice a zoologii -, byl po ro\u010dn\u00edm studiu na \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 st\u0159edn\u00ed \u0161kole p\u0159ijat. Ale i tady si vyslou\u017eil pov\u011bst rebelanta. Nechodil na p\u0159edn\u00e1\u0161ky, \u010detl, cO se mu l\u00edbilo, a byl nedbal\u00fd p\u0159i pr\u00e1ci ve \u0161koln\u00ed laborato\u0159i. Nakonec v\u0161ak d\u00edky pomoci sv\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka Marcela Grossmanna p\u0159ece jen slo\u017eil z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zkou\u0161ky a v roce 1900 absolvoval. Pro v\u011b\u010dn\u00e9 spory s profesory nedostal m\u00edsto u\u010ditele na univerzit\u011b a \u017eivil se t\u00edm, \u017ee zpracov\u00e1val v\u00fdpo\u010dty pro jednoho astronoma, d\u00e1val soukrom\u00e9 hodiny a suploval. Ve v\u011bku 23 let dostal u \u0160v\u00fdcarsk\u00e9ho patentov\u00e9ho \u00fa\u0159adu v Bernu m\u00edsto examin\u00e1tora s ro\u010dn\u00edm platem 3500 frank\u016f. Einstein, s\u00e1m o sv\u00e9m zam\u011bstn\u00e1ni pozd\u011bji \u0159ekl, \u017ee mu \u201edo jist\u00e9 m\u00edry zachr\u00e1nilo \u017eivot“. Umo\u017enilo mu o\u017eenit se se spolu\u017ea\u010dkou Milevou Mari\u010dovou a nadto se p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1dosti o uzn\u00e1n\u00ed patent\u016f nau\u010dil j\u00edt p\u0159\u00edmo k j\u00e1dru v\u011bci a rychle se rozhodovat. Ponech\u00e1valo mu tak\u00e9 dost \u010dasu, aby mohl p\u0159em\u00fd\u0161let o sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 fyzice.<\/p>\n

Co je to sv\u011btlo?<\/strong><\/p>\n

A bylo st\u00e1le o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. V\u00edce ne\u017e dv\u011b stolet\u00ed dominovaly ve fyzice Newtonovy z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1kony o pohybu a gravitaci, kter\u00e9 v\u00edce ne\u017e dosta\u010duj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem popisovaly pohyb nebesk\u00fdch t\u011bles, chov\u00e1n\u00ed plyn\u016f a dal\u0161\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed jevy. Koncem 19. stolet\u00ed se v\u0161ak v Newtonov\u011b fyzice objevily prvn\u00ed trhliny. Newton nap\u0159\u00edklad pova\u017eoval sv\u011btlo za proud\u011bn\u00ed \u010d\u00e1stic, av\u0161ak experiment\u00e1ln\u011b se zjistilo, \u017ee sv\u011btlo m\u00e1 charakter vln\u011bn\u00ed. Je\u0161t\u011b v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed bylo zji\u0161t\u011bn\u00ed anglick\u00e9ho v\u011bdce Michaela Faradaye a jeho skotsk\u00e9ho kolegy Jamese Clerka Maxwella, \u017ee elektromagnetismus, kter\u00fd zahrnuje sv\u011btlo, obsahuje jevy, kter\u00e9 nezapadaj\u00ed do newtonovsk\u00e9ho syst\u00e9mu.<\/p>\n

Jestli\u017ee se v\u0161ak sv\u011btlo skl\u00e1dalo z vln, \u010d\u00edm byly p\u0159en\u00e1\u0161eny? V\u011bdci p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee existuje neviditeln\u00e1 l\u00e1tka zvan\u00e1 \u00e9ter, kter\u00e1 sv\u011btlu umo\u017e\u0148uje urazit tak dlouhou vzd\u00e1lenost, jak\u00e1 je mezi Sluncem a Zem\u00ed. Experiment\u00e1ln\u011b se v\u0161ak existenci \u00e9teru dok\u00e1zat nepoda\u0159ilo a stejn\u011b tak selhaly i dal\u0161\u00ed pokusy o vysv\u011btlen\u00ed pohybu sv\u011btla, i kdy\u017e snad v ka\u017ed\u00e9 z on\u011bch nes\u010detn\u00fdch teori\u00ed bylo zrnko pravdy.<\/p>\n

Vy\u0159e\u0161en\u00ed tohoto probl\u00e9mu a t\u00edm konec newtonovsk\u00e9 fyziky znamenaly dv\u011b pr\u00e1ce tehdy \u0161estadvacetilet\u00e9ho Einsteina, uve\u0159ejn\u011bn\u00e9 v n\u011bmeck\u00e9m v\u011bdeck\u00e9m \u010dasopisu Annalen der Physik. Prvn\u00ed z nich, nazvan\u00e1 O elektrodynamice pohybuj\u00edc\u00edch se t\u011bles, ve\u0161la pozd\u011bji ve zn\u00e1most jako speci\u00e1ln\u00ed teorie relativity. Einstein odm\u00edtl hypot\u00e9zu o existenci \u00e9teru a formuloval dva postul\u00e1ty:<\/p>\n

a) experiment\u00e1ln\u011b lze zjistit pouze relativn\u00ed pohyb, to je pohyb jednoho pozorovatele ve vztahu k druh\u00e9mu;
\nb) nez\u00e1visle na pohybu sv\u00e9ho zdroje se sv\u011btlo pohybuje prostorem konstantn\u00ed rychlost\u00ed.<\/p>\n

Z t\u011bchto dvou p\u0159edpoklad\u016f Einstein vyvodil z\u00e1v\u011bry, kter\u00e9 ot\u0159\u00e1sly kl\u00ed\u010dov\u00fdmi my\u0161lenkami Newtonovy fyziky. Newton\u016fv p\u0159edpoklad, \u017ee \u010das je absolutn\u00ed, \u017ee je v podstat\u011b v\u017edy t\u00fd\u017e a \u017ee konstantn\u011b prob\u00edh\u00e1 od minulosti do budoucnosti, Einstein vyvr\u00e1til touto \u00favahou: Pozorovatel, kter\u00fd stoj\u00ed u \u017eelezni\u010dn\u00edho n\u00e1spu, vid\u00ed dva paprsky sv\u011btla, kter\u00e9 v t\u00e9m\u017ee okam\u017eiku dopadaj\u00ed na koleje, a proto usuzuje, \u017ee dopadly sou\u010dasn\u011b, jeden na v\u00fdchod a druh\u00fd ve stejn\u00e9 vzd\u00e1lenosti na z\u00e1pad. Pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku dopadu proj\u00ed\u017ed\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm druh\u00fd pozorovatel ve vlaku, kter\u00fd velkou rychlost\u00ed jede z v\u00fdchodu na z\u00e1pad. Tomuto druh\u00e9mu pozorovateli se nezd\u00e1, \u017ee by oba paprsky dopadly sou\u010dasn\u011b. Vzdaluje se toti\u017e od paprsku na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b, jeho\u017e sv\u011btlo ho dostihne pon\u011bkud pozd\u011bji. Proto\u017ee se v\u0161ak pohybuje sm\u011brem k paprsku na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b, doraz\u00ed k n\u011bmu jeho sv\u011btlo d\u0159\u00edve. Co prvn\u00ed pozorovatel pova\u017euje za dva sou\u010dasn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 paprsky, vid\u00ed druh\u00fd pozorovatel jako jeden sv\u011bteln\u00fd z\u00e1blesk na z\u00e1pad\u011b, n\u00e1sledovan\u00fd druh\u00fdm z\u00e1bleskem na v\u00fdchod\u011b. Z toho se p\u0159\u00edmo nab\u00edz\u00ed ot\u00e1zka, kter\u00fd z pozorovatel\u016f se m\u00fdl\u00ed. Einstein na ni odpov\u00edd\u00e1: Ani jeden. M\u011b\u0159en\u00ed \u010dasu toti\u017e z\u00e1vis\u00ed na volb\u011b m\u00edsta, odkud m\u011b\u0159\u00edme.<\/p>\n

\u010cas a prostor jsou relativn\u00ed<\/strong><\/p>\n

Podobn\u011b Einstein dok\u00e1zal, \u017ee tak\u00e9 Newtonova koncepce absolutn\u00ed d\u00e9lky je zastaral\u00e1. V nov\u00e9m Einsteinov\u011b relativistick\u00e9m sv\u011bt\u011b jsou \u010das i vzd\u00e1lenost stejn\u011b nest\u00e1l\u00e9 a z\u00e1vis\u00ed na pohybu pozorovatele. Jedinou zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed absolutn\u00ed veli\u010dinou je rychlost sv\u011btla. Tyto hypot\u00e9zy vedou n\u011bkdy k bizarn\u00edm z\u00e1v\u011br\u016fm t\u00fdkaj\u00edc\u00edm takzvan\u00fdch relativn\u00edch rychlost\u00ed, je hodnot, kter\u00e9 se bl\u00ed\u017e\u00ed rychlosti sv\u011btla. Jestli\u017ee nap\u0159\u00edklad pozorovatel na Zemi sleduje kosmickou lo\u010f, kter\u00e1 se od n\u011bj vzdaluje rychlost\u00ed 260 000 kilometr\u016f za sekundu, pak se mu zd\u00e1, \u017ee \u010das na palub\u011b t\u00e9to lodi (za p\u0159edpokladu, \u017ee m\u016f\u017ee vid\u011bt palubn\u00ed hodiny) plyne o polovinu pomaleji ne\u017e na Zemi. Zd\u00e1 se mu tak\u00e9, \u017ee rozm\u011bry lodi a v\u0161eho ostatn\u00edho jej\u00ed palub\u011b se ve sm\u011bru letu vzhledem k rozm\u011br\u016fm na Zemi zm\u011bn\u0161\u00ed o polovinu. Naproti tomu pozorovatel p\u0159\u00edmo v lodi \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny na palub\u011b nepozoruje. M\u00e1 naopak dojem, \u017ee pr\u00e1v\u011b na Zemi se zpomaluje \u010das a m\u011bn\u00ed se rozm\u011bry.<\/p>\n

Tyto zd\u00e1nliv\u011b protich\u016fdn\u00e9 jevy vedou k proslul\u00e9mu hlavolamu zn\u00e1m\u00e9mu jako \u201eparadox dvoj\u010dat“: Jestli\u017ee jedno z dvoj\u010dat odlet\u00ed do vesm\u00edru, kter\u00e9 bude star\u0161\u00ed (a bude-li v\u016fbec star\u0161\u00ed), az se brat\u0159i op\u011bt sejdou? Einstein tvrd\u00ed, \u017ee na tuto ot\u00e1zku je kone\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f: V d\u016fsledku ostatn\u00edch relativn\u00edch jev\u016f souvisej\u00edc\u00edch s odletem ze Zem\u011b a s n\u00e1vratem na ni bude dvoj\u010de, kter\u00e9 odlet\u00ed velkou rychlost\u00ed do vesm\u00edru, po n\u00e1vratu mlad\u0161\u00ed ne\u017e dvoj\u010de, kter\u00e9 z\u016fstalo na Zemi.<\/p>\n

V roce 1905 Einsten uve\u0159ejnil v \u010dasopise Annalen der Physik dv\u011b dal\u0161\u00ed z\u00e1sadn\u00ed pr\u00e1ce. Jedna vysv\u011btluje takzvan\u00fd fotoelektrick\u00fd jev, kter\u00fd nast\u00e1v\u00e1, kdy\u017e sv\u011bteln\u00fd paprsek zas\u00e1hne kovov\u00fd ter\u010d a zp\u016fsob\u00ed tak, \u017ee ter\u010d vys\u00edl\u00e1 elektrony. Vych\u00e1z\u00ed v n\u00ed z teorie fyzika Maxe Plancka, kter\u00fd vy\u0159e\u0161il spletitou ot\u00e1zku vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed tepla a sv\u011bda hork\u00fdmi p\u0159edm\u011bty – p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee energie je pohlcov\u00e1na i vyza\u0159ov\u00e1na v mal\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch, takzvan\u00fdch kvantech. Plancka sam\u00e9ho tato teorie neuspokojovala, nebo\u0165 soudil, \u017ee je v protikladu k p\u0159\u00edrod\u011b, ale Einstein po n\u00ed nad\u0161en\u011b s\u00e1hl. Opr\u00e1\u0161il starou my\u0161lenku, \u017ee sv\u011btlo m\u00e1 n\u011bkdy charakter \u010d\u00e1stic (pozd\u011bji naz\u00fdvan\u00fdch fotony) a tyto \u010d\u00e1stice vypuzuj\u00ed z kovu elektrony.<\/p>\n

Ve sv\u00e9 druh\u00e9 pr\u00e1ci o relativit\u011b (tato kone\u010dn\u00e1 zpr\u00e1va byla uve\u0159ejn\u011bna v roce 1905) do\u0161el Einstein pomoc\u00ed nov\u011b formulovan\u00e9ho matemamatick\u00e9ho apar\u00e1tu a n\u011bkter\u00fdch my\u0161lenek ze sv\u00e9 studie o fotoelektrick\u00e9m jevu k historick\u00e9mu z\u00e1v\u011bru: \u201eJestli\u017ee n\u011bjak\u00e9 t\u011bleso vyd\u00e1 ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed energie E ve form\u011b sv\u011btla, sn\u00ed\u017e\u00ed se jeho hmota o toto mno\u017estv\u00ed d\u011blen\u00e9 druhou mocninou rychlosti sv\u011btla (m = E\/c2).“ Odtud byl kr\u00e1tk\u00fd algebraick\u00fd krok, ale nesm\u00edrn\u00fd intelektu\u00e1ln\u00ed skok k je\u0161t\u011b odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edmu z\u00e1v\u011bru – \u017ee toti\u017e hmota a energie jsou nejen ekvivalentn\u00ed, ale zam\u011bniteln\u00e9. Neznamenalo to nic jin\u00e9ho ne\u017e to, \u017ee i nepatrn\u011b velk\u00e1 hmota hmota m\u00e1 v\u00fdbu\u0161nou s\u00edlu des\u00edtek TNT, a dve\u0159e do jadern\u00e9ho v\u011bku byly otev\u0159eny. Vysv\u011btluje to mimo jin\u00e9, pro\u010d Slunce m\u016f\u017ee sv\u00edtit miliardy let, ani\u017e se v\u00fdrazn\u011bji zmen\u0161\u00ed jeho velikost.<\/p>\n

Einsteinova intelektu\u00e1ln\u00ed produkce v onom z\u00e1zra\u010dn\u00e9m roce 1905 byla stejn\u011b ohromuj\u00edc\u00ed jako jej\u00ed d\u016fsledky. Bez nads\u00e1zky lze \u0159\u00edci, \u017ee n\u011bco tak p\u0159evratn\u00e9ho se stalo naposledy v roce 1666, kdy t\u0159iadvacetilet\u00fd Newton ze strachu p\u0159ed \u010dern\u00fdm morem odjel z Cambridge do Lincolnshiru, kde studoval sv\u011bteln\u00e9 spektrum a vypracoval hlavn\u00ed z\u00e1sady sv\u00e9 univerz\u00e1ln\u00ed teorie o gravitaci a pohybu t\u011bles.<\/p>\n

Einstein po sedmi letech ode\u0161el posl\u00e9ze z patentov\u00e9ho \u00fa\u0159adu a z\u00edskal akademick\u00e1 m\u00edsta nejprve v Praze a pozd\u011bji v Curychu. V p\u0159edve\u010der prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159ijal pak p\u0159es sv\u016fj odpor v\u016f\u010di n\u011bmeck\u00e9mu militarismu m\u00edsto profesora na berl\u00ednsk\u00e9 univerzit\u011b a v \u00dastavu c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma byl jmenov\u00e1n \u0161\u00e9fem nov\u011b utvo\u0159en\u00e9ho st\u0159ediska teoretick\u00e9 fyziky. Tento krok m\u011bl n\u011bkter\u00e9 trpk\u00e9 d\u016fsledky. Po vypuknut\u00ed v\u00e1lky byl socialista a pacifista Einstein jedn\u00edm ze \u010dty\u0159 n\u011bmeck\u00fdch intelektu\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed podepsali prohl\u00e1\u0161en\u00ed odsuzuj\u00edc\u00ed v\u00e1lku. Jeho \u017eena a oba synov\u00e9 se vr\u00e1tili do \u0160v\u00fdcarska a toto odlou\u010den\u00ed vedlo za n\u011bkolik m\u00e1lo let k rozvodu. Kr\u00e1tce potom se Einstein o\u017eenil se svou ovdov\u011blou sest\u0159enic\u00ed Elsou.<\/p>\n

Princip rovnocennosti<\/strong><\/p>\n

Mezit\u00edm se neklidn\u00e1 Einsteinova mysl p\u0159estala zab\u00fdvat rovnom\u011brn\u00fdm pohybem, kter\u00fd postulovala speci\u00e1ln\u00ed teorie relativity, a soust\u0159edila se na mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zrychlen\u00fd pohyb, to znamen\u00e1 pohyb, jeho\u017e rychlost se m\u011bn\u00ed. Tak v d\u016fsledku zemsk\u00e9 p\u0159ita\u017elivosti se rychlost p\u0159edm\u011btu padaj\u00edc\u00edho k zemi zrychluje ka\u017edou sekundu o 9,81 metru za sekundu. Einstein zvolil zcela odli\u0161n\u00fd p\u0159\u00edstup ne\u017e Newton, kter\u00fd vypozoroval, \u017ee p\u0159ita\u017elivost p\u016fsob\u00ed stejn\u011b na v\u0161echna t\u011blesa nez\u00e1visle na jejich hmotnosti. K tomuto z\u00e1v\u011bru dosp\u011bl u\u017e Galileo Galilei, kter\u00fd experiment\u00e1ln\u011b zjistil, \u017ee p\u0159edm\u011bty r\u016fzn\u00e9 hmotnosti, hozen\u00e9 z v\u011b\u017ee v Pise, dopadly na zem prakticky ve stejn\u00e9m okam\u017eiku (p\u0159\u00edpadn\u00e9 rozd\u00edly byly zp\u016fsobeny odporem vzduchu). \u00c9instein nab\u00eddl vysv\u011btlen\u00ed. Tvrdil, \u017ee zrychlen\u00ed p\u016fsoben\u00e9 p\u0159ita\u017elivost\u00ed nelze odli\u0161ovat od zrychlen\u00ed p\u016fsoben\u00e9ho jin\u00fdmi silami.<\/p>\n

Tento p\u0159edpoklad je Einsteinov\u00fdm principem rovnocennosti. Einstein jako obvykle uvedl n\u00e1zorn\u00fd p\u0159\u00edklad: P\u0159edstavme si v\u011bdce, kter\u00fd jede ve v\u00fdtahu, jen\u017e se vzdaluje od Zem\u011b. Pohyb v\u00fdtahu se sm\u011brem nahoru zrychluje ka\u017edou sekundu o 9,81 metru za sekundu. V d\u016fsledku odporu, kter\u00fd v\u011bdcovo t\u011blo klade zm\u011bn\u011b rychlosti (v d\u016fsledku jeho setrva\u010dn\u00e9 s\u00edly), je tlak v\u011bdcov\u00fdch nohou na podlahu v\u00fdtahu stejn\u00fd, jako kdyby v\u00fdtah byl v klidu na zemsk\u00e9m povrchu. Nelze ur\u010dit, zda tah zdola je gravita\u010dn\u00edho nebo setrva\u010dn\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\n

Co je v\u0161ak potom gravitace, tato tajemn\u00e1 s\u00edla, o n\u00ed\u017e se Newton domn\u00edval, \u017ee i na nejv\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost p\u016fsob\u00ed okam\u017eit\u011b? Podle Einsteina nejde v\u016fbec o s\u00edlu, ale o vlastnost takzvan\u00e9ho \u010dasoprostoru. Podle t\u00e9to p\u0159edstavy sv\u011bta je vesm\u00edr ur\u010dov\u00e1n t\u0159emi prostorov\u00fdmi rozm\u011bry a nav\u00edc \u010dasov\u00fdm rozm\u011brem, kter\u00fd nelze vysv\u011btlit nedotknutelnou euklidovskou geometri\u00ed z dob Einsteinova ml\u00e1d\u00ed. Aby vyj\u00e1d\u0159il sv\u016fj nov\u00fd \u010dty\u0159rozm\u011brn\u00fd sv\u011bt, vyp\u016fj\u010dil si Einstein na radu sv\u00e9ho star\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka a p\u0159\u00edtele Grossmanna podivnou neeuklidovskou geometrii, kterou v 19. stolet\u00ed vyvinul n\u011bmeck\u00fd matematik Bernhard Riemann.<\/p>\n

Einstein uspo\u0159\u00e1dal v\u0161echny vztahy do deseti komplexn\u00edch \u201eexperiment\u00e1ln\u00edch“ rovnic a v roce 1916 uve\u0159ejnil svou obecnou teorii relativity. Einstein\u016fv zak\u0159iven\u00fd \u010dty\u0159rozm\u011brn\u00fd \u010dasoprostor, kter\u00fd si t\u011b\u017eko dovedeme p\u0159edstavit, je \u010dasto p\u0159irovn\u00e1v\u00e1n k nata\u017een\u00e9mu gumov\u00e9mu p\u00e1su, kter\u00fd se okam\u017eit\u011b deformuje, je-li na n\u011bj polo\u017een n\u011bjak\u00fd t\u011b\u017ek\u00fd p\u0159edm\u011bt. Podobn\u011b podle Einsteina t\u011b\u017ek\u00e9 t\u011bleso, jako je Slunce, deformuje \u010dasoprostor, kter\u00fd je obklopuje. Planety nejsou udr\u017eov\u00e1ny p\u0159ita\u017elivosti na sv\u00fdch eliptick\u00fdch ob\u011b\u017en\u00fdch drah\u00e1ch kolem Slunce, ale pohybuj\u00ed se po zak\u0159iven\u00fdch drah\u00e1ch \u010dasoprostoru.<\/p>\n

Aby dok\u00e1zal platnost sv\u00fdch teori\u00ed, Einstein poprv\u00e9 pou\u017eil tyto experiment\u00e1ln\u00ed rovnice k vysv\u011btlen\u00ed podivn\u00e9 anom\u00e1lie ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1hy Merkuru kolem Slunce. Za sto let se bod na eliptick\u00e9 ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze Merkuru, kter\u00fd je nejbl\u00ed\u017ee Slunci, posune o 43 \u00fahlov\u00e9 vte\u0159iny. Zat\u00edmco klasick\u00e1 newtonovsk\u00e1 mechanika nebyla schopna tento posun vysv\u011btlit, Einsteinovy rovnice tu zcela vyhovuj\u00ed.<\/p>\n

Jin\u00fd Einstein\u016fv my\u0161lenkov\u00fd experiment p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee hypotetick\u00fd v\u00fdtah s neoby\u010dejn\u011b vysok\u00fdm zrychlen\u00edm se pohybuje rychlost\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se rychlosti sv\u011btla. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b v\u011bdec ve v\u00fdtahu uvid\u00ed, \u017ee sv\u011bteln\u00fd paprsek pronikaj\u00edc\u00ed otvorem ve st\u011bn\u011b se ohne do oblouku a vyjde v doln\u00edm bod\u011b na prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bn\u011b. Je to proto, \u017ee v\u00fdtah jede sm\u011brem vzh\u016fru, i kdy\u017e j\u00edm proch\u00e1z\u00ed sv\u011bteln\u00fd paprsek. Av\u0161ak v\u011bdec ve v\u00fdtahu, kter\u00fd si uv\u011bdomuje jen to, \u017ee jeho nohy tla\u010d\u00ed ha podlahu (v d\u016fsledku zrychlen\u00ed), p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee paprsek se ohnul proto, \u017ee na n\u011bj p\u016fsobila p\u0159ita\u017elivost. Pr\u00e1v\u011b tento experiment, aplikovan\u00fd pomoc\u00ed soustavy rovnic na podm\u00ednky ve vesm\u00edru, kone\u010dn\u011b vzbudil pozornost v cel\u00e9m v\u011bdeck\u00e9m sv\u011bt\u011b. Ob\u00e9cn\u00e1 teorie relativity uk\u00e1zala, \u017ee kdy\u017e sv\u011btlo ze vzd\u00e1len\u00e9 hv\u011bzdy proch\u00e1z\u00ed na sv\u00e9 cest\u011b k Zemi t\u011bsn\u011b kolem Slunce, slune\u010dn\u00ed p\u0159ita\u017elivost zm\u011bn\u00ed jeho dr\u00e1hu a t\u00edm se posune poloha hv\u011bzdy na obloze. Einstein vypo\u010d\u00edtal, \u017ee toto posunut\u00ed \u010din\u00ed 1,75 \u00fahlov\u00e9 vte\u0159iny, co\u017e je sice nepatrn\u00e1, av\u0161ak p\u0159esto pozorovateln\u00e1 zm\u011bna. Jak v\u0161ak m\u016f\u017ee n\u011bjak\u00fd astronom po\u0159\u00eddit za slune\u010dn\u00edho svitu sn\u00edmek hv\u011bzdy, kter\u00e1 le\u017e\u00ed ve stejn\u00e9m sm\u011bru jako Slunce? M\u016f\u017ee, a to za \u00fapln\u00e9ho zatm\u011bn\u00ed Slunce. A tak 29. kv\u011btna 1919 britsk\u00fd astronom Arthur Eddington, kter\u00fd se skupinou v\u011bdc\u016f pozoroval zatm\u011bn\u00ed Slunce ze stanovi\u0161t\u011b na Princov\u011b ostrov\u011b u z\u00e1padoafrick\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed, zjistil odchylku sv\u011btla z hv\u011bzdy, kter\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b odpov\u00eddala hodnot\u011b vypo\u010d\u00edtan\u00e9 Einsteinem.<\/p>\n

Nad\u0161en\u00ed i odpor – tak\u00e9 relativita<\/strong><\/p>\n

Ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd se je\u0161t\u011b nevzpamatoval z v\u00e1le\u010dn\u00e9ho krveprolit\u00ed, p\u016fsobila p\u0159edstava, \u017ee jedin\u00fd \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee pomoc\u00ed matematick\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f nov\u011b uspo\u0159\u00e1dat vesm\u00edr, jako neuv\u011b\u0159iteln\u00fd z\u00e1zrak. Novin\u00e1\u0159i za\u010dali obl\u00e9hat Einsteina, kter\u00fd ze v\u0161ech stran dost\u00e1val pozv\u00e1n\u00ed k p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1m. P\u0159ij\u00edmali ho prezidenti a kr\u00e1lov\u00e9 a v\u0161ude ho v\u00edtaly davy nad\u0161en\u00fdch obdivovatel\u016f. Vyd\u00e1valy se knihy s popul\u00e1rn\u00edm vysv\u011btlen\u00edm relativity, ale Einsteinova teorie je tak slo\u017eit\u00e1, \u017ee jej\u00ed matematick\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed bylo srozumiteln\u00e9 jen \u00fazk\u00e9mu okruhu zasv\u011bcenc\u016f. Velmi brzy se jeho teorie stala p\u0159edm\u011btem \u017eiv\u00e9 polemiky, ale tak\u00e9 ter\u010dem prudk\u00fdch \u00fatok\u016f. N\u011bkte\u0159\u00ed duchovn\u00ed hodnost\u00e1\u0159i ji ch\u00e1pali jako \u00fatok proti n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a bostonsk\u00fd kardin\u00e1l O’Connell dokonce prohl\u00e1sil, \u017ee \u201eu\u010den\u00ed o relativit\u011b je jen novou formou ateismu“.<\/p>\n

Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit, pro\u010d Einsteinova teorie vyvolala takov\u00fd rozruch. Jeho revolu\u010dn\u00ed my\u0161lenky o \u010dase a prostoru byly v p\u0159\u00edm\u00e9m rozporu se star\u00fdmi p\u0159edsudky a na prvn\u00ed pohled i s ka\u017edodenn\u00ed zku\u0161enost\u00ed. Nejost\u0159ej\u0161\u00ed \u00fatoky se oz\u00fdvaly z N\u011bmecka, kde \u017did\u016fm d\u00e1vali vinu za por\u00e1\u017eku v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce – a Einstein byl \u017did a nav\u00edc pacifista. Jeho u\u010den\u00ed odm\u00edtli v\u0161ichni tehdej\u0161\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed v\u011bdci, a\u017e na n\u011bkolik sv\u011btl\u00fdch v\u00fdjimek, jako byl nap\u0159\u00edklad Max Planck. Kr\u00e1tce po p\u0159\u00edchodu Hitlera k moci p\u0159ijal Einstein, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b v zahrani\u010d\u00ed, m\u00edsto na nov\u011b zalo\u017een\u00e9m Institutu pro modern\u00ed studium v Princetonu a nikdy se u\u017e do N\u011bmecka nevr\u00e1til.<\/p>\n

V roce 1939, kdy\u017e se fyzici Leo Szilard a Eugene Wigner dozv\u011bd\u011bli, \u017ee se n\u011bmeck\u00fdm v\u011bdc\u016fm poda\u0159ilo rozb\u00edt atom, po\u017e\u00e1dali Einsteina o pomoc. Einstein s\u00e1m nem\u011bl tehdy pravd\u011bpodobn\u011b ani sebemen\u0161\u00ed p\u0159edstavu o v\u00fdvoji v jadern\u00e9 fyzice, ale kdy\u017e ho Szilard a Wigner informovali, napsal dopis prezidentu Rooseveltovi, v n\u011bm\u017e ho upozor\u0148oval, \u017ee nacist\u00e9 se pokou\u0161ej\u00ed vyrobit atomovou pumu. Tvrd\u00ed se, \u017ee tento dopis pomohl p\u0159esv\u011bd\u010dit Roosevelta, aby dal p\u0159\u00edkaz k zah\u00e1jen\u00ed prac\u00ed na projektu Manhattan, v jeho\u017e r\u00e1mci byly vyrobeny prvn\u00ed atomov\u00e9 zbran\u011b. Kdy\u017e Ameri\u010dan\u00e9 pozd\u011bji svrhli atomov\u00e9 pumy na Hiro\u0161imu a Nagasaki, vyj\u00e1d\u0159il Einstein sv\u00e9 hlubok\u00e9 politov\u00e1n\u00ed a po v\u00e1lce se se slzami v o\u010d\u00edch osobn\u011b omluvil japonsk\u00e9mu fyziku Hidekimu Jakaovi. P\u0159i jin\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti \u0159ekl: \u201eKdybych byl v\u011bd\u011bl, \u017ee N\u011bmc\u016fm se nepoda\u0159\u00ed vyrobit atomovou pumu, nebyl bych hnul ani prstem.“<\/p>\n

Einstein, kter\u00fd je pr\u00e1vem pova\u017eov\u00e1n za Newtona 20. stolet\u00ed, po sob\u011b zanechal tak bohat\u00e9 intelektu\u00e1ln\u00ed d\u011bdictv\u00ed, \u017ee jeho hloubka je st\u00e1l\u00fdm zdrojem nov\u00fdch objev\u016f. P\u0159itom v\u0161ak nikdy nep\u0159estal b\u00fdt \u010dlov\u011bkem a v\u017edy usiloval o to, aby jeho objevy slou\u017eily cel\u00e9mu lidstvu.<\/p>\n

Archiv ZAZ<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Byl novodob\u00fdm kouzeln\u00edkem, kter\u00fd vdechl \u010dasu a prostoru p\u0159ekvapiv\u011b novou podobu, a tak jednou prov\u017edy zm\u011bnil p\u0159edstavy \u010dlov\u011bka o jeho<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4533,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[14,17],"tags":[67,50],"class_list":["post-4532","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-osobnosti","category-veda","tag-osobnosti","tag-technika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4532","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4532"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4532\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4534,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4532\/revisions\/4534"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4533"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4532"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4532"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4532"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}