{"id":4515,"date":"2026-01-04T00:21:44","date_gmt":"2026-01-03T23:21:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4515"},"modified":"2026-01-05T00:03:00","modified_gmt":"2026-01-04T23:03:00","slug":"dostavba-chramu-svateho-vita","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/01\/04\/dostavba-chramu-svateho-vita\/","title":{"rendered":"Dostavba chr\u00e1mu Svat\u00e9ho V\u00edta"},"content":{"rendered":"

\u00dasil\u00ed Karla IV. postavit velkolep\u00e9 katedr\u00e1ly na Hrad\u010danech nedosp\u011blo k c\u00edli.<\/strong><\/p>\n

Za jeho n\u00e1stupce stavba sice pokra\u010dovala, ale husitsk\u00e9 v\u00e1lky zamezily dal\u0161\u00ed \u010dinnost. Po uklidn\u011bn\u00ed pom\u011br\u016f se zab\u00fdval my\u0161lenkou dostavby Vladislav II., ale nepoda\u0159ilo se mu ji uskute\u010dnit. Za Ferdinanda I. byla znovu tato ot\u00e1zka nadhozena, ale po po\u017e\u00e1ru roku 1541 do\u0161lo jen k oprav\u00e1m a \u00faprav\u00e1m. Z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak u\u017e byly snahy z doby barokn\u00ed, kdy se o dostavbu p\u0159i\u010di\u0148oval vlasteneck\u00fd kanovn\u00edk Tom\u00e1\u0161 P\u011b\u0161ina z Cechorodu. Roku 1673 byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men ke kosteln\u00ed lodi, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt zbudov\u00e1na ke cti sv. Vojt\u011bcha. Ale krom\u011b n\u011bkolika pil\u00ed\u0159\u016f nebylo postaveno nic. Pak se zab\u00fdval pl\u00e1nem dostavby arcibiskup K\u00fcenburg. K tomu \u00fa\u010delu zhotovil n\u011bkolik v\u00fdkres\u016f J. F. Schor a touto v\u011bc\u00ed se zab\u00fdval tak\u00e9 K. I. Dienzenhofer. Ale ani tentokr\u00e1t se podnik nezda\u0159il. Praha se nedo\u010dkala toho, aby bylo jedine\u010dn\u00e9 gotick\u00e9 d\u00edlo Maty\u00e1\u0161e z Arrasu a Petra Parl\u00e9\u0159e dostav\u011bno stejn\u011b v\u00fdznamnou barokn\u00ed lod\u00ed architektem Kili\u00e1nem Ign\u00e1cem Dienzenhoferem.<\/p>\n

Teprve romantick\u00e9 dob\u011b se poda\u0159ilo za\u010d\u00edt podnik, kter\u00fd dosp\u011bl k c\u00edli. Zase to byl svatov\u00edtsk\u00fd kanovn\u00edk stejn\u00e9ho jm\u00e9na, V\u00e1clav Michal P\u011b\u0161ina z \u010cechorodu, kter\u00fd byl otcem my\u0161lenky, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed tehdej\u0161\u00edmu duchu doby.<\/p>\n

Klasicismem a napoleonsk\u00fdm imperialismem vzn\u00edcen\u00fd nacionalismus zach\u00e1zel do st\u0159edov\u011bku, v jeho\u017e k\u0159es\u0165ansk\u00e9 minulosti navzdor ned\u00e1vn\u00e9mu theismu a atheismu shled\u00e1val kulturn\u00ed a mravn\u00ed velikost n\u00e1roda. Literatura i um\u011bn\u00ed se vracely k st\u0159edov\u011bk\u00fdm n\u00e1m\u011bt\u016fm, st\u0159edov\u011bk\u00e9, p\u0159edev\u0161\u00edm gotick\u00e9 stavby se staly st\u0159edem z\u00e1jmu nejen archeologick\u00e9ho, n\u00fdbr\u017e i um\u011blecky tvo\u0159\u00edc\u00edho. Sloh byl pova\u017eov\u00e1n za jakousi stavebn\u00ed formuli, jej\u00ed\u017e pravidla byla abstrahov\u00e1na a podle akademick\u00e9 \u0161ablony se stav\u011blo \u201er\u016fzn\u00fdmi slohy“, kostely pak hlavn\u011b \u201egotick\u00fdm slohem“. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed byla prohl\u00e1\u0161ena i z\u00e1sada slohov\u00e9 \u010distoty, kter\u00e1 vym\u00fdtila z kostel\u016f v\u0161e, co p\u0159idaly doby pozd\u011bj\u0161\u00ed, v\u0161echny renesan\u010dn\u00ed i barokn\u00ed p\u0159\u00eddavky. Znovu byly kostely za\u0159izov\u00e1ny mobili\u00e1\u0159em, konstruovan\u00fdm podle ne\u017eivotn\u00fdch \u0161ablon st\u0159edov\u011bk\u00fdch sloh\u016f.
\nA je\u0161t\u011b d\u00e1le \u0161el sm\u011br, odli\u0161n\u00fd podle povah n\u00e1rod\u016f. Nap\u0159. Francie upravila \u0159adu star\u00fdch kostel\u016f a jin\u00e9 nov\u011b postavila \u201egotick\u00fdm slohem“, ale nedotknut\u00fdmi nech\u00e1vala velk\u00e1 torsa, ch\u00e1paj\u00edc, \u017ee nelze dob\u0159e dokon\u010diti d\u00edlo d\u00e1vno za\u0161l\u00e9 minulosti. Nikdo tu nap\u0159. nedostavoval v\u011b\u017ee Notre Dame v Pa\u0159\u00ed\u017ei, ani transept a lo\u010f v Narbonne. Zato N\u011bmecko, dbal\u00e9 \u0159\u00e1du a po\u0159\u00e1dku, nestrp\u011blo torsa a ruiny. V\u0161echno bylo dostavov\u00e1no a\u017e do posledn\u00edch podrobnost\u00ed, hrady i kostely. Nad\u0161en\u00fdm z\u00e1palem bral n\u00e1rod pod\u00edl na dostavb\u011b st\u0159edov\u011bk\u00fdch pam\u00e1tek. P\u0159edev\u0161\u00edm dokon\u010den\u00ed kol\u00ednsk\u00e9ho d\u00f3mu, jen\u017e jako torso p\u0159e\u010dkal stalet\u00ed, stalo se ve sv\u00e9 dob\u011b svat\u00fdm \u00fakolem.<\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b i v tomto my\u0161lenkov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se zrodil zm\u00edn\u011bn\u00fd pl\u00e1n svatov\u00edtsk\u00e9 dostavby, jen\u017e se kone\u010dn\u011b uskute\u010dnil. Vznikl z nad\u0161en\u00ed romantick\u00e9 doby pro n\u00e1rodn\u00ed minulost k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho st\u0159edov\u011bku a \u2014 co je nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm \u2014 z\u00e1pal ten vytrval d\u00e9le, ne\u017e v\u0161ude jinde v Evrop\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 po 100 letech d\u00edlo \u0161\u0165astn\u011b dokon\u010dil.<\/p>\n

Ji\u017e roku 1834 zhotovil prvn\u00ed n\u00e1vrh dostavby K. Rivn\u00e1\u010d a Kohl, roku 1840 n\u00e1sledovala druh\u00e1 skica a model Schr\u00f6pp\u016fv, roku 1841 podnikl P\u011b\u0161ina cestu po restaura\u010dn\u00edch hut\u00edch v N\u011bmecku a pos\u00edlen v \u00famyslu vr\u00e1til se dom\u016f, kde si roku 1842 vy\u017e\u00e1dal prvn\u00ed projekt dostavby od Josefa Krannera. Roku 1844 vy\u0161lo provol\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti na dostavb\u011b; ot\u00e1zkou se zab\u00fdval sjezd architekt\u016f, a do\u0161lo i c\u00edsa\u0159sk\u00e9 svolen\u00ed k zalo\u017een\u00ed Jednoty, kter\u00e1 se roku 1859 ustavila. Roku 1860 byla \u00faloha sv\u011b\u0159ena Krannerovi, kter\u00fd za\u010dal opravou star\u00e9 \u010d\u00e1sti. Nejv\u011bt\u0161\u00ed zm\u011bnu p\u0159inesl rok 1865. Byly odstran\u011bny barokn\u00ed olt\u00e1\u0159e. Gossaert\u016fv a Coxieho obraz z hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e putoval jako negotick\u00fd do obraz\u00e1rny Spole\u010dnosti vlasteneck\u00fdch p\u0159\u00e1tel um\u011bn\u00ed, podobn\u011b byly odstran\u011bny barokn\u00ed sochy a obrazy. Za to byly projektov\u00e1ny nov\u00e9 olt\u00e1\u0159e ve gotick\u00e9m slohu, n\u011bkter\u00e9 kaple byly polychromov\u00e1ny, a rozebr\u00e1ny byly i velk\u00e9 varhany. V\u0161e negotick\u00e9 bylo vyho\u0161t\u011bno. Kranner\u016fv pl\u00e1n dostavby byl pojat v duchu romantick\u00e9 gotiky, fantasticky tvo\u0159iv\u00e9.<\/p>\n

Po smrti Krannerov\u011b (1871) nastoupil Josef Mocker, kter\u00fd p\u0159edlo\u017eil nov\u00fd projekt s dv\u011bma pr\u016f\u010deln\u00edmi v\u011b\u017eemi. 1. \u0159\u00edjna 1873 byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men k novostavb\u011b lod\u00ed, ale bylo pokra\u010dov\u00e1no t\u00e9\u017e na \u00faprav\u011b star\u00e9 \u010d\u00e1sti, kde 1878 a 1882 dopln\u011bna kr\u00e1lovsk\u00e1 kruchta, 1873 byl z\u00edsk\u00e1n Achterman\u016fv olt\u00e1\u0159, 1878\u201480 byl proveden J. Sweertsem cyklus maleb v kapli sv. Anny. Pokra\u010duj\u00edc\u00ed novostavb\u011b padla za ob\u011b\u0165 roku 1879 renesan\u010dn\u00ed kaple sv. Vojt\u011bcha a 1884 \u2014 1887 kaple sv. Trojice. V k\u016frov\u00fdch kapl\u00edch maloval a okna navrhoval F. Sequens. Roku 1898 bylo dokon\u010deno hlavn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed a opravena hlavn\u00ed v\u011b\u017e.<\/p>\n

Mockerovo d\u00edlo zm\u011bnilo nejv\u00edce zevn\u00ed vzhled kostela. Nejen, \u017ee velik\u00e1 v\u011b\u017e nabyla dvou konkuruj\u00edc\u00edch soused\u016f, kter\u00e9 byly na \u00fajmu jej\u00ed p\u00e1dnosti a v\u00fd\u0161ce, stup\u0148ovan\u00fdm izolovanost\u00ed, n\u00fdbr\u017e symetrickou dvojic\u00ed v\u011b\u017e\u00ed v pr\u016f\u010del\u00ed byla p\u0159evr\u00e1cena ona v\u00fdlu\u010dn\u011b bo\u010dn\u00ed orientovanost sm\u011brem k m\u011bstu, kter\u00e1 byla zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed gotick\u00e9 Parl\u00e9\u0159ovy stavby. Kostel byl zase p\u0159\u00edsn\u011b orientov\u00e1n. Nov\u00e1 st\u0159echa odstranila sanktusn\u00edky a nahradila je nad k\u0159\u00ed\u017een\u00edm jedinou v\u011b\u017ei\u010dkou gotick\u00e9ho r\u00e1zu. Nebezpe\u010d\u00ed hrozilo je\u0161t\u011b v\u011b\u017en\u00ed helmici, o jej\u00ed\u017e sn\u011bt\u00ed ji\u017e p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem p\u0159estavby usilovali romanti\u010dt\u00ed a puristi\u010dt\u00ed horlivci. Zd\u00e1la se jim nejv\u011bt\u0161\u00ed potupou gotick\u00e9 stavby. Dlouho se vlekl spor a definitivn\u011b nebyl za Mockera vy\u0159\u00edzen. Vlekl se proto, pon\u011bvad\u017e se u\u017e \u0161\u00ed\u0159ily zase jin\u00e9 n\u00e1zory.<\/p>\n

Nov\u00e9 n\u00e1zory, kter\u00e9 nab\u00fdvaly p\u016fdy koncem XIX. stolet\u00ed, t\u00fdkaly se ochrany pam\u00e1tek i um\u011bleck\u00e9 tvorby.<\/p>\n

Doba se nau\u010dila v\u00e1\u017eiti si i jin\u00fdch pam\u00e1tek, ne\u017eli st\u0159edov\u011bk\u00fdch. \u00dact\u011b a ochran\u011b se t\u011b\u0161ily um\u011bleck\u00e9 v\u00fdtvory v\u0161ech dob, i doby barokn\u00ed, ned\u00e1vno nel\u00edtostn\u011b vyd\u00e1van\u00e9 z\u00e1hub\u011b. Slohov\u00e9mu purismu bylo odzvon\u011bno. Jako nov\u00fd n\u00e1zor chr\u00e1nil a zachov\u00e1val hodnotn\u00e9 pam\u00e1tky v\u0161ech dob i sloh\u016f, tak\u017ee ji\u017e neodm\u00edtal slohy minul\u00fdch dob, pon\u011bvad\u017e se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee jen zp\u016fsobem sv\u00e9 doby dovede \u017e\u00edt a tvo\u0159it. Co bylo star\u00e9 a vz\u00e1cn\u00e9, bylo ne\u00faprosn\u011b chr\u00e1n\u011bno; co kde bylo nov\u011b stav\u011bno i p\u0159estavov\u00e1no, nepat\u0159ilo k \u017e\u00e1dn\u00e9mu minul\u00e9mu slohu.<\/p>\n

V t\u00e9to dob\u011b z\u00e1sadn\u00ed prom\u011bny n\u00e1zor\u016f nastoupil po Mockerov\u011b smrti (1899) jako d\u00f3msk\u00fd stavitel Kamil Hilbert. Ze v\u0161ech stavitel\u016f p\u0159ipadl mu nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u00fakol: dostavbu, za\u010datou a pokro\u010dilou v duchu romantick\u00e9 gotiky, dokon\u010dit v dob\u011b, kter\u00e1 ji\u017e zcela jinak sm\u00fd\u0161lela a \u201egoticky“ nestav\u011bla. Prvn\u00edm velk\u00fdm \u010dinem ve smyslu nov\u00fdch n\u00e1zor\u016f bylo zachov\u00e1n\u00ed v\u011b\u017en\u00ed helmice, jej\u00ed\u017e tvar u\u017e d\u00e1vno srostl s obrazem Prahy jako starobyl\u00e1 koruna hrad\u010dansk\u00e9ho panoramatu.<\/p>\n

V dekorativn\u00ed v\u00fdzdob\u011b vnit\u0159ku se uplatnily nov\u00e9 proudy, kter\u00e9 v\u0161ak hledaly vyrovn\u00e1n\u00ed se star\u00fdm slohem ve sm\u011bru jeho soudob\u00e9 dekorativn\u00ed stylizace. V tom smyslu byla dokon\u010dov\u00e1na dekorativn\u00ed v\u00fdzdoba pil\u00ed\u0159\u016f a trifori\u00ed (J. Draho\u0148ovsk\u00fd a V. Sucharda) a podobn\u00fdmi jsou i nov\u00e9 p\u0159\u00edstavby, jako schodi\u0161t\u011b k pokladu i jeho m\u00edstnost. Nejuzav\u0159en\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem byla oprava svatov\u00e1clavsk\u00e9 kaple (1912\u201413), kde v celek opraven\u00fdch maleb byla \u0161\u0165astn\u011b znovu zasazena Parl\u00e9\u0159ova socha sv. V\u00e1clava, a mobili\u00e1\u0159 dopln\u011bn osobit\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem.<\/p>\n

Ale sou\u010dasn\u011b tak\u00e9 p\u0159i\u0161el nov\u00fd architekt na cestu archeologa a ochr\u00e1nce pam\u00e1tek v duchu nov\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1zor\u016f. Byly zji\u0161t\u011bny zbytky svatov\u00e1clavsk\u00e9 rotundy i sv\u011btc\u016fv hrob a pozd\u011bji (1928) objeveny a zp\u0159\u00edstupn\u011bny zbytky Spytihn\u011bvovy basiliky i gotick\u00fd kapituln\u00ed dv\u016fr a nakonec n\u00e1lezem severn\u00ed apsidy svatov\u00e1clavsk\u00e9 rotundy bylo mo\u017eno poznat jej\u00ed jedine\u010dn\u00fd v\u00fdznam. Nalezeny a upraveny byly hrobky kr\u00e1l\u016f, biskup\u016f i stavitel\u016f Maty\u00e1\u0161e z Arrasu a Petra Parl\u00e9\u0159e. V\u0161echna velk\u00e1 minulost podle mo\u017enosti byla v podzem\u00ed zachov\u00e1na a zp\u0159\u00edstupn\u011bna. T\u011b\u017ek\u00fdm probl\u00e9mem byla Wohlmuthova kruchta, kter\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00edm a duchapln\u00fdm zp\u016fsobem ukon\u010dila Parl\u00e9\u0159ovo d\u00edlo a jeho k\u016fr uzav\u0159ela a zcelila v prostor ojedin\u011bl\u00e9 kr\u00e1sy.<\/p>\n

Ochrana pam\u00e1tek ve smyslu \u00facty k v\u00fdtvor\u016fm v\u0161ech dob, i k renesanc\u00ed dokon\u010den\u00e9mu prostoru, \u017e\u00e1dala jeho zachov\u00e1n\u00ed tak, aby se nov\u00e1 lo\u010f jen dve\u0159mi v podkrucht\u00ed st\u00fdkala se star\u00fdm Parl\u00e9\u0159ov\u00fdm k\u016frem. Druh\u00fd n\u00e1zor romantick\u00e9 doby i prakticky v\u011bcn\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed \u017e\u00e1daly, aby kruchta byla odstran\u011bna, a star\u00fd i nov\u00fd prostor spojily se v jeden, jak bylo pl\u00e1nem od za\u010d\u00e1tku dostavby. Zv\u00edt\u011bzil druh\u00fd n\u00e1zor, \u0161ir\u0161\u00edm vrstv\u00e1m v\u00edce p\u0159\u00edstupn\u00fd. Wohlmuthova kruchta byla v letech 1924\u201425 odsunuta do severn\u00edho k\u0159\u00eddla transeptu.<\/p>\n

Ale nov\u00fd prostor se nestal u\u017e m\u00edstem gotick\u00e9ho purismu. Vyho\u0161t\u011bn\u00e9 kdysi barokn\u00ed pam\u00e1tky znovu slavily n\u00e1vrat. Byly osazeny star\u00e9 n\u00e1hrobky i zlacen\u00e9 sochy \u010desk\u00fdch patron\u016f z roku 1710 na pil\u00ed\u0159\u00edch k\u0159\u00ed\u017een\u00ed. Vedle Krannerova olt\u00e1\u0159e s Maxovou plastikou ve\u0161el do kaple sv. Ludmily barokn\u00ed krucifix. A tak\u00e9 modern\u011bj\u0161\u00ed um\u011bn\u00ed, u\u017e bez gotisuj\u00edc\u00ed p\u0159etv\u00e1\u0159ky, ve\u0161lo do historick\u00e9ho chr\u00e1mov\u00e9ho prostoru. Nov\u00e9 busty v triforiu vytvo\u0159ili J. \u0160tursa, B. Kafka, L. Kofr\u00e1nek, J. Lauda a B. Benda, dole v chr\u00e1mu nalezl m\u00edsto olt\u00e1\u0159 F. B\u00edlka, sv. V\u00e1clav K. Dvo\u0159\u00e1ka i n\u00e1hrobek padl\u00fdch K. Pokorn\u00e9ho, jako z\u00e1v\u011br chorov\u00e9 kaple v podkrucht\u00ed Wohlmuthovy kruchty vytv\u00e1\u0159\u00ed \u0160t. Z\u00e1le\u0161\u00e1k st\u011bny a dve\u0159e na motiv sv. Cyrila a Metod\u011bje, olt\u00e1\u0159 do t\u00e9\u017ee kaple doplnil reli\u00e9fy J. Horejc, hlavn\u00ed bronzov\u00e1 vrata na motiv historie stavby kostela svatov\u00edtsk\u00e9ho a \u017eivota sv. V\u00e1clava a Vojt\u011bcha vznikly spole\u010dn\u00fdm d\u00edlem V. H. Brunnera a O. \u0160paniela. Velk\u00e9 r\u016f\u017eicov\u00e9 okno na motiv Stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta je d\u00edlem F. Kysely, kter\u00fd se v kapl\u00edch bo\u010dn\u00edch lod\u00ed stal autorem okna na motiv poji\u0161t\u011bnka okna na motiv blahoslavenstv\u00ed tohoto, jako dopl\u0148ku mosaik a n\u00e1st\u011bnn\u00fdch maleb, jimi\u017e vyzdobil Barto\u0148ovu kapli. K. Svolinsk\u00fd navrhl okna na motiv skutk\u016f milosrdenstv\u00ed a okno schwarzenbersk\u00e9 kaple, kter\u00e1 byla dopln\u011bna olt\u00e1\u0159em podle n\u00e1vrhu B. Sl\u00e1my, obsahuj\u00edc\u00edm tabule \u010dimelick\u00e9 archy, C. Bouda navrhl okno v podv\u011b\u017e\u00ed a v p\u0159eds\u00edni pokladu (sv. \u0160t\u011bp\u00e1n). Okno sv. Cyrila a Metoda bylo zhotoveno podle n\u00e1vrhu A. Muchy. Nakonec se ujal pr\u00e1ce M. \u0160vabinsk\u00fd a po oknu Sesl\u00e1n\u00ed Ducha sv. v k\u0159estn\u00ed kapli, v n\u00ed\u017e do\u0161lo um\u00edst\u011bn\u00ed tak\u00e9 souso\u0161\u00ed K. Pokorn\u00e9ho K\u0159est sv. Ludmily, vytvo\u0159il nejv\u011bt\u0161\u00ed okno Posledn\u00edho soudu v ji\u017en\u00edm transeptu a velkorysou trilogii z\u00e1v\u011brov\u00fdch oken vysok\u00e9ho k\u016fru, zpodob\u0148uj\u00edc\u00ed hold \u010desk\u00fdch patron\u016f sv. Trojici. K. Svolinsk\u00fd navrhl mosaiky v p\u0159eds\u00edni Zlat\u00e9 br\u00e1ny (Prvn\u00ed h\u0159\u00edch a Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed). Mosaikou znak republiky navrhla a provedla M. Foersterov\u00e1, plastick\u00fd znak m\u011bsta Prahy K. \u0160tipl. V bo\u010dn\u00ed kapli do\u0161ly um\u00edst\u011bn\u00ed reliefy L. Bo\u010dka (sv. Franti\u0161ek). M\u0159\u00ed\u017ee kapl\u00ed navrhli J. Horejc a K. \u0160tipl.<\/p>\n

Archiv ZaZ<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00dasil\u00ed Karla IV. postavit velkolep\u00e9 katedr\u00e1ly na Hrad\u010danech nedosp\u011blo k c\u00edli.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4697,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[41,96,79,24],"class_list":["post-4515","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-archeologie","tag-architektura","tag-cr","tag-evropa"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4515","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4515"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4515\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4516,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4515\/revisions\/4516"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4697"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4515"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4515"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4515"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}