{"id":4508,"date":"2026-01-17T00:23:46","date_gmt":"2026-01-16T23:23:46","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4508"},"modified":"2025-12-21T03:37:49","modified_gmt":"2025-12-21T02:37:49","slug":"sto-let-zahadne-energeticke-vize-karla-capka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2026\/01\/17\/sto-let-zahadne-energeticke-vize-karla-capka\/","title":{"rendered":"Sto let z\u00e1hadn\u00e9 \u201eenergetick\u00e9 vize\u201c Karla \u010capka"},"content":{"rendered":"

P\u0159ed sto lety zformuloval Karel \u010capek (1890 \u2013 1938) svou vizi dosud nep\u0159edstaviteln\u011b obrovsk\u00e9, \u010di dokonce \u201eabsolutn\u00ed\u201c energie, kterou lze uvolnit z hmoty.<\/strong><\/p>\n

Stalo se tak prost\u0159ednictv\u00edm jeho rom\u00e1nu Krakatit, kter\u00fd byl poprv\u00e9 vyd\u00e1n roku 1924. Jde o liter\u00e1rn\u00ed fikci l\u00ed\u010d\u00edc\u00ed osudy vyn\u00e1lezce v\u00fdbu\u0161niny tohoto n\u00e1zvu, kter\u00e1 m\u00e1 zcela mimo\u0159\u00e1dnou energii. Jakousi p\u0159edzv\u011bst\u00ed tohoto t\u00e9matu byla \u010capkova o dva roky star\u0161\u00ed Tov\u00e1rna na absolutno. V\u011bt\u0161ina \u010dten\u00e1\u0159\u016f ale dodnes netu\u0161\u00ed, \u017ee pod poutav\u00fdm d\u011bjem obou rom\u00e1n\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm ov\u0161em Krakatitu, se skr\u00fdv\u00e1 hlub\u0161\u00ed, m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e1 rovina autorova sd\u011blen\u00ed. Jej\u00ed ko\u0159eny spo\u010d\u00edvaj\u00ed v \u00farovni p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed \u010capkovy doby\u2026<\/p>\n

Ji\u017e sto let b\u00fdv\u00e1 rom\u00e1n Krakatit obvykle vn\u00edm\u00e1n jako varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed zneu\u017eit\u00edm v\u00fdsledk\u016f v\u011bdy a techniky, p\u0159ed hrozbou dal\u0161\u00ed a krut\u011bj\u0161\u00ed v\u00e1lky, \u010di p\u0159ed selh\u00e1n\u00edm odpov\u011bdnosti v\u011bdce. Po celou tuto dobu z\u00e1rove\u0148 n\u011bkolik generac\u00ed liter\u00e1rn\u00edch historik\u016f \u201epozdvihuje obo\u010d\u00ed\u201c nad p\u0159ekvapiv\u00fdm erotick\u00fdm n\u00e1bojem rom\u00e1nu, pro \u010capka jinak zna\u010dn\u011b neobvykl\u00fdm.<\/p>\n

Ale jak u\u017e bylo nazna\u010deno, pod barevn\u00fdm povrchem d\u011bje se skr\u00fdv\u00e1 zcela odli\u0161n\u00e1 rovina poznatk\u016f, s nimi\u017e Karel \u010capek, spisovatel, novin\u00e1\u0159 a dramatik s filozofick\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, um\u011blecky pracuje s obdivuhodnou, snad a\u017e p\u0159ekvapivou dovednost\u00ed. Pokusme se na to v\u0161e pod\u00edvat pon\u011bkud bl\u00ed\u017ee. A nechme se p\u0159itom, a\u010d jen do jist\u00e9 m\u00edry a velmi voln\u011b, inspirovat studi\u00ed \u010desk\u00e9ho chemika Jana Zigmunda (1955), kter\u00e1 byla zve\u0159ejn\u011bna v roce 2022 ve Sborn\u00edku p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z mezin\u00e1rodn\u00ed konference Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 \u010capk\u016fm, po\u0159\u00e1dan\u00e9 Spole\u010dnost\u00ed brat\u0159\u00ed \u010capk\u016f. Studie nahl\u00ed\u017e\u00ed Krakatit ze zcela netradi\u010dn\u00edho \u00fahlu mo\u017en\u00fdch fyzik\u00e1ln\u00edch a chemick\u00fdch aspekt\u016f t\u00e9to mysteri\u00f3zn\u00ed, chemicko-jadern\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny.<\/p>\n

POSEDLOST<\/p>\n

Hlavn\u00ed hrdinov\u00e9 obou \u010capkov\u00fdch rom\u00e1n\u016f jsou in\u017een\u00fd\u0159i: V Tov\u00e1rn\u011b na absolutno je to Rudolf Marek, absolvent bl\u00ed\u017ee neur\u010den\u00e9ho technick\u00e9ho oboru, v Krakatitu Prokop (d\u016fsledn\u011b ozna\u010dovan\u00fd pouze t\u00edmto jedin\u00fdm jm\u00e9nem), chemik. Zdaj\u00ed se b\u00fdt posedl\u00ed touhou po absolutn\u00ed energii. Tedy po absolutn\u00edm maximu energie, kter\u00e9 lze z hmoty uvolnit.<\/p>\n

Marek sleduje klasick\u00fd podnikatelsk\u00fd c\u00edl, tedy jak z\u00edskat levn\u00fd a pokud mo\u017eno nekone\u010dn\u00fd zdroj energie pro pohon stroj\u016f. \u0158e\u010deno bez obalu, Prokop ve srovn\u00e1n\u00ed s n\u00edm vypad\u00e1 sp\u00ed\u0161 jako \u201enebezpe\u010dn\u00fd hra\u010di\u010dka\u201c. Tento bohem nadan\u00fd podiv\u00edn \u017eije na okraji spole\u010dnosti a \u017e\u00e1dn\u00fd rozumn\u00fd c\u00edl nesleduje. Pouze z jak\u00e9si vlastn\u00ed posedlosti, mo\u017en\u00e1 v\u011bdeck\u00e9 cti\u017e\u00e1dosti \u010di je\u0161itnosti, usiluje o onu maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017enou energii.
\nProst\u011b mu to p\u0159ipad\u00e1, jak s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1: \u201e\u2026v\u011bdecky zaj\u00edmav\u00e9\u2026\u201c<\/p>\n

A\u017e pozd\u011b pochop\u00ed nebezpe\u010d\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zneu\u017eit\u00ed sv\u00e9ho objevu\u2026<\/p>\n

Tento motiv u \u010capka pravd\u011bpodobn\u011b souvisel s tehdy teprve ned\u00e1vno skon\u010denou prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou. On s\u00e1m nebyl kv\u016fli chronick\u00e9mu z\u00e1n\u011btliv\u00e9mu onemocn\u011bn\u00ed p\u00e1te\u0159e odveden a \u017e\u00e1dn\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch aktivit se nez\u00fa\u010dastnil. P\u0159esto tento sv\u011btov\u00fd konflikt vn\u00edmal velmi citliv\u011b.<\/p>\n

A\u010d se zde poprv\u00e9 v\u00fdznamn\u011b objevily bojov\u00e9 otravn\u00e9 l\u00e1tky, z hlediska lidsk\u00fdch ztr\u00e1t byly prokazateln\u011b mnohem \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed jin\u00e9 produkty v\u00e1le\u010dn\u00e9 chemie. \u0160lo o nastupuj\u00edc\u00ed modern\u00ed v\u00fdbu\u0161niny, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00fd rozsah ni\u010den\u00ed pomoc\u00ed paln\u00fdch zbran\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch r\u00e1\u017e\u00ed a konstrukc\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b spolu s p\u0159\u00edslu\u0161nou munic\u00ed.<\/p>\n

Pro \u00fa\u010dely tohoto druhu nast\u00e1v\u00e1 uvnit\u0159 hmoty v\u00fdbu\u0161nin (dnes mezin\u00e1rodn\u011b eufemisticky naz\u00fdvan\u00fdch \u201eenergetic materials\u201c) uvoln\u011bn\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 energie obvykle pomoc\u00ed termochemick\u00e9ho procesu, jeho\u017e podstatou je chemick\u00e1 oxidace. \u010capek ale tu\u0161\u00ed, \u017ee u\u017e v nep\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9 budoucnosti bude v\u00fdvoj neodvratn\u011b sm\u011b\u0159ovat ke zdroj\u016fm energie podstatn\u011b mohutn\u011bj\u0161\u00edm. Budou zalo\u017eeny na odli\u0161n\u00e9m, toti\u017e fyzik\u00e1ln\u00edm principu. P\u016fjde o rozpad atomu\u2026<\/p>\n

POZN\u00c1N\u00cd A DOBA<\/p>\n

Je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee revolu\u010dn\u00ed \u201eenergetick\u00e1 vize\u201c Rudy Marka i Prokopa, a samoz\u0159ejm\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm Karla \u010capka, vych\u00e1z\u00ed z \u00farovn\u011b pozn\u00e1n\u00ed tehdej\u0161\u00ed doby. Dnes v\u00edme, \u017ee rozpad atomov\u00e9ho j\u00e1dra t\u011b\u017ek\u00fdch prvk\u016f (typicky vhodn\u00fdch izotop\u016f uranu \u010di plutonia) lze vyvolat ost\u0159elov\u00e1n\u00edm neutrony. Vznik\u00e1 tak rychl\u00e1, \u0159et\u011bzov\u00e1, ne\u0159\u00edzen\u00e1, jadern\u00e1 \u0161t\u011bpn\u00e1 reakce, kter\u00e1 je podstatou v\u00e1le\u010dn\u00e9ho atomov\u00e9ho v\u00fdbuchu. Doch\u00e1z\u00ed p\u0159i n\u00ed k uvoln\u011bn\u00ed obrovsk\u00e9, nikoli ov\u0161em \u201eabsolutn\u00ed\u201c energie. Jej\u00ed ni\u010div\u00e9 projevy p\u0159edstavuje r\u00e1zov\u00e1 vlna, tepeln\u00e9 a ionizuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed\u2026<\/p>\n

K nastartov\u00e1n\u00ed tohoto d\u011bje je pot\u0159eba dvou principi\u00e1ln\u011b odli\u0161n\u00fdch materi\u00e1l\u016f, vlastn\u011b dvou odli\u0161n\u00fdch v\u00fdbu\u0161nin \u2013 startovac\u00ed chemick\u00e9 a \u00fa\u010dinn\u00e9 jadern\u00e9. \u010capk\u016fv in\u017een\u00fdr Prokop je v\u0161ak mnohem zdatn\u011bj\u0161\u00ed. Geni\u00e1ln\u011b vy\u0159e\u0161\u00ed proces, kter\u00fd bychom dne\u0161n\u00edmi slovy mohli popul\u00e1rn\u011b nazvat \u201edva v jednom\u201c. Oba dva v\u00fdbuchy, chemick\u00fd i n\u00e1sledn\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed (jadern\u00fd) prob\u00edhaj\u00ed v jedn\u00e9 jedin\u00e9 slou\u010denin\u011b. V krakatitu!
\nP\u0159esto\u017ee tehdy jak\u00e9koli informace o vojensky vyu\u017eiteln\u00e9, jadern\u00e9 \u0161t\u011bpn\u00e9 reakci zalo\u017een\u00e9 na \u00faloze neutron\u016f chyb\u011bly. Byly ji\u017e zn\u00e1my protony (Rutherford 1919) a elektrony (Thomson 1897). Dosud v\u0161ak zcela chyb\u011bla znalost neutronu i zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st poznatk\u016f o \u010d\u00e1stic\u00edch alfa. Snad pr\u00e1v\u011b proto na nich Prokop zalo\u017e\u00ed sv\u016fj jadern\u00fd alfa rozpad. Dnes v\u00edme, \u017ee by nefungoval.<\/p>\n

Z\u00c1ZRAKY NA PO\u010cK\u00c1N\u00cd<\/p>\n

V Tov\u00e1rn\u011b na absolutno (1922) sah\u00e1 \u010capk\u016fv in\u017een\u00fdr Marek k nejd\u00e9le \u201eosv\u011bd\u010den\u00fdm\u201c elektron\u016fm.<\/p>\n

Nejasn\u00fdm zp\u016fsobem se mu poda\u0159\u00ed doc\u00edlit takov\u00fd pr\u016fb\u011bh spalov\u00e1n\u00ed (oxidace), \u017ee z n\u011bj m\u016f\u017ee trvale \u010derpat unikaj\u00edc\u00ed elektrony jako zdroj nekone\u010dn\u00e9 energie. V\u00edce se o tom nedov\u00edme. Nebo\u0165 t\u011b\u017ei\u0161t\u011bm rom\u00e1nu je l\u00ed\u010den\u00ed neblah\u00fdch spole\u010densk\u00fdch efekt\u016f, kter\u00e9 p\u0159inese dokonal\u00e9 spalov\u00e1n\u00ed hmoty. Jedin\u00e9, co se nesp\u00e1l\u00ed, co unik\u00e1 do sv\u011bta a p\u016fsob\u00ed zde chaos, je v \u010capkov\u011b liter\u00e1rn\u00ed fikci jak\u00e1si zbytkov\u00e1 bo\u017esk\u00e1 podstata hmoty \u2013 prost\u011b absolutno.<\/p>\n

V \u010capkov\u011b pod\u00e1n\u00ed ov\u0161em Marek t\u00edmto zp\u016fsobem \u201erozb\u00edj\u00ed hmotu\u201c. Sv\u00e9mu b\u00fdval\u00e9mu spolu\u017e\u00e1kovi Bondymu, byznysmenovi a prezidentovi spr\u00e1vn\u00ed rady velk\u00e9ho pr\u016fmyslov\u00e9ho koncernu vysv\u011btluje: \u201e\u2026to m\u00e1\u0161 jedno, jak se to \u0159ekne: \u201avyu\u017e\u00edt atomov\u00e9 energie\u2018 nebo \u201asp\u00e1lit hmotu\u2018. Nebo \u201arozb\u00edt hmotu\u2018. M\u016f\u017ee\u0161 tomu \u0159\u00edkat, jak chce\u0161.\u201c<\/p>\n

Vz\u00e1p\u011bt\u00ed je\u0161t\u011b dod\u00e1v\u00e1: \u201eAle p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed je \u201arozt\u0159\u00ed\u0161tit hmotu\u2018; v\u00ed\u0161, rozt\u0159\u00ed\u0161tit atom na elektrony, a ty elektrony zap\u0159\u00e1hnout do pr\u00e1ce, ch\u00e1pe\u0161 to?\u201c<\/p>\n

To o pouh\u00e9 dva roky pozd\u011bji, v Krakatitu, m\u00ed\u0159\u00ed ji\u017e vyn\u00e1lezce Prokop p\u0159\u00edmo do atomov\u00e9ho j\u00e1dra. Prozrazuje to v jednom ze stav\u016f hore\u010dnat\u00e9 halucinace, do kter\u00fdch v rom\u00e1nov\u00e9m d\u011bji v\u00edcekr\u00e1t upad\u00e1. Sv\u00fdm typick\u00fdm, blouzniv\u00fdm, p\u0159er\u00fdvan\u00fdm zp\u016fsobem, sd\u011bluje b\u00fdval\u00e9mu kolegovi ze studi\u00ed Tome\u0161ovi: \u201e\u2026\u017d\u00e1dn\u00e1 termochemie. De-struk-ce. Destruktivn\u00ed chemie, \u010dlov\u011b\u010de\u2026\u201c<\/p>\n

A tak\u00e9: \u201e\u2026A j\u00e1 jsem na\u0161el atomov\u00e9 v\u00fdbuchy. J\u00e1 \u2013 j\u00e1 \u2013 j\u00e1 jsem ud\u011blal alfaexploze. Roz-pad-ne se to na plus plus \u010d\u00e1stice.\u201c<\/p>\n

Nebo jindy: \u201eKde kde kde se najednou vzala ta energie?“ nal\u00e9hal Prokop zimni\u010dn\u011b\u2026Tady je ten vtip. Jednodu\u0161e v atomu. Ono to… vraz\u00ed atomy do sebe… a… sss… serve beta-pl\u00e1\u0161\u0165\u2026 a j\u00e1dro se mus\u00ed rozpadnout.\u201c<\/p>\n

Pro mnoh\u00e9 mo\u017en\u00e1 bezobsa\u017en\u00e1, hore\u010dnat\u00e1, prakticky nesmysln\u00e1 sd\u011blen\u00ed blouzn\u00edc\u00edho, nemocn\u00e9ho vyn\u00e1lezce. Ve skute\u010dnosti jde o kl\u00ed\u010d k cel\u00e9mu skryt\u00e9mu poselstv\u00ed o tu\u0161en\u00fdch cest\u00e1ch za jadernou energi\u00ed. Ka\u017ed\u00fd Prokop\u016fv odborn\u00fd v\u00fdraz zde m\u00e1 skute\u010dn\u00fd a hlubok\u00fd v\u00fdznam. O co se tedy jedn\u00e1? Nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e nechat stranou \u0159adu detail\u016f a soust\u0159edit se na v\u00fdsledek.<\/p>\n

Prokop jej dos\u00e1hne t\u00edm, \u017ee obvyklou v\u00fdbu\u0161nou termochemickou reakci (spalov\u00e1n\u00ed) nahrad\u00ed p\u0159\u00edm\u00fdm rozpadem ve\u0161ker\u00fdch struktur. Molekula krakatitov\u00e9 t\u0159askaviny se chemick\u00fdm v\u00fdbuchem rozpadne na jednotliv\u00e9 atomy. S\u00edla tohoto v\u00fdbuchu zni\u010d\u00ed jejich beta pl\u00e1\u0161\u0165 (sou\u010d\u00e1st tehdej\u0161\u00edho myln\u00e9ho modelu atomov\u00e9ho j\u00e1dra) a vyvol\u00e1 jejich alfa rozpad. Kompletn\u00ed rozpad ve\u0161ker\u00e9 hmoty! To v\u0161e s mimo\u0159\u00e1dn\u011b ni\u010div\u00fdmi \u00fa\u010dinky na okol\u00ed. To\u0165 destruktivn\u00ed chemie podle in\u017een\u00fdra Prokopa!<\/p>\n

Z\u016fsta\u0148me v\u0161ak v klidu. Ji\u017e v\u00edme, \u017ee ve skute\u010dnosti by to takto fungovat nemohlo\u2026<\/p>\n

KRAKATIT<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b podle Prokopa jeho konceptu nejl\u00e9pe vyhovuje t\u0159askavina zalo\u017een\u00e1 na vz\u00e1cn\u00e9m plynu. Op\u011bt, ponechme \u0159adu detail\u016f stranou. Faktem je, \u017ee dnes u\u017e v\u011bdci n\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto plyn\u016f (ze \u0161koly si je mo\u017en\u00e1 pamatujeme jako zcela nete\u010dn\u00e9 \u2013 inertn\u00ed) dok\u00e1\u017e\u00ed donutit k reakci. Poda\u0159\u00ed se to i Prokopovi o des\u00edtky let d\u0159\u00edve. V\u00fdsledkem je krakatit.<\/p>\n

Sv\u011b\u0159uje se o tom v dal\u0161\u00edch blouzniv\u00fdch promluv\u00e1ch. Vyberme z nic \u010d\u00e1sti, ukazuj\u00edc\u00ed to hlavn\u00ed. \u0160lo p\u0159itom o halucinaci Prokopovy vysoko\u0161kolsk\u00e9 zkou\u0161ky u profesora Walda (je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d).<\/p>\n

\u201eKrakatit,\u201c \u0161eptal, \u201eto je\u2026 to je \u00fapln\u011b nov\u00e1 t\u0159askavina, kter\u00e1\u2026 kter\u00e1 dosud\u2026jej\u00ed syn-synt\u00e9za\u2026 se mn\u011b povedla za-za-za\u2026vysokofrekven\u010dn\u00ed oscilace.\u201c\u2026Prokop opakoval formuli.<\/p>\n

\u201eTetraargon?\u201c ptal se profesor rychle. \u201ePb kolik?\u201c<\/p>\n

\u201eDv\u011b.\u201c<\/p>\n

\u201e\u010c\u00edm se zan\u00edt\u00ed? \u010c\u00edm? \u010c\u00edm exploduje?\u201c<\/p>\n

\u201eHertzov\u00fdmi vlnami,\u201c vyhrkl Prokop s \u00falevou.<\/p>\n

Spolu s vyn\u00e1lezcem Prokopem jsme tedy u c\u00edle. Krakatit je tetraargon olova. Zcela hypotetick\u00e1 slou\u010denina s vlastnostmi jak\u00e9si chemicko-jadern\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny podle in\u017een\u00fdra Prokopa a Karla \u010capka. Podle Prokopovy promluvy lze jej\u00ed strukturn\u00ed vzorec odhadnout nejsp\u00ed\u0161 takto:<\/p>\n

Ar2 Pb=Pb Ar2<\/p>\n

ODRAZ REALITY<\/p>\n

Cel\u00fd koncept krakatitu jako v\u00fdbu\u0161niny dokazuje \u010capk\u016fv obdivuhodn\u00fd vhled nejen do tehdej\u0161\u00ed reality fyzik\u00e1ln\u00edho a chemick\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed, ale i do jej\u00ed (a\u010d nep\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9) budoucnosti. Mimo jin\u00e9 o tom sv\u011bd\u010d\u00ed i Prokopova zm\u00ednka o synt\u00e9ze krakatitu za pomoci vysokofrekven\u010dn\u00ed oscilace. Skute\u010dn\u011b, pou\u017eit\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edch pol\u00ed p\u0159i pokusn\u00fdch synt\u00e9z\u00e1ch slou\u010denin vz\u00e1cn\u00fdch plyn\u016f je referov\u00e1no a\u017e v \u0159ad\u011b mnohem pozd\u011bj\u0161\u00edch experiment\u016f.<\/p>\n

Podobn\u011b m\u00e1 svou paralelu v dne\u0161n\u00edch poznatc\u00edch tak\u00e9 Prokopovo sd\u011blen\u00ed o \u201eHertzov\u00fdch vln\u00e1ch\u201c (radiov\u00e1 \u010d\u00e1st elektromagnetick\u00e9ho spektra). U n\u011bkter\u00fdch slou\u010denin vz\u00e1cn\u00fdch plyn\u016f lze jejich zp\u011btn\u00fd rozpad (p\u0159\u00edp. v\u00fdbuch) skute\u010dn\u011b iniciovat vhodn\u00fdm druhem elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed. Co\u017e v rom\u00e1nu skv\u011ble vyu\u017e\u00edv\u00e1 tajemn\u00fd zloduch (d\u00e9mon) Daimon neboli d\u00b4Hemon. Vyvol\u00e1v\u00e1 v\u00fdbuchy Prokopova krakatitu pomoc\u00ed sv\u00e9ho z\u00e1\u0159i\u010de \u201eantivln\u201c. Chce t\u00edmto zp\u016fsobem ovl\u00e1dnout sv\u011bt a p\u0159emlouv\u00e1 k tomu i Prokopa. Na\u0161t\u011bst\u00ed marn\u011b\u2026<\/p>\n

P\u0159ejd\u011bme ale k p\u0159\u00edklad\u016fm daleko popul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm. Pat\u0159\u00ed k nim p\u0159edev\u0161\u00edm s\u00e1m n\u00e1zev v\u00fdbu\u0161niny. Jak je zn\u00e1mo, jde o odkaz na indon\u00e9skou sopku (na ostrov\u011b) Krakatoa (Krakatau), temn\u011b proslulou zejm\u00e9na katastrof\u00e1ln\u00edm v\u00fdbuchem z roku 1883. Ten tehdy, prov\u00e1zen mohutn\u00fdmi l\u00e1vov\u00fdmi proudy a obrovsk\u00fdm tsunami, zp\u016fsobil smrt v\u00edce ne\u017e \u0161estat\u0159iceti tis\u00edc obyvatel.<\/p>\n

Vcelku zn\u00e1m\u00fd je i re\u00e1ln\u00fd p\u0159edobraz \u010capkem expresivn\u011b vyl\u00ed\u010den\u00e9 rom\u00e1nov\u00e9 grottupsk\u00e9 katastrofy. Jde o mimo\u0159\u00e1dn\u011b ni\u010div\u00fd v\u00fdbuch prvn\u00edho (a tak\u00e9 posledn\u00edho) mno\u017estv\u00ed krakatitu, kter\u00e9 se poda\u0159\u00ed vyrobit v chemick\u00e9 tov\u00e1rn\u011b zbroja\u0159sk\u00e9ho koncernu v bl\u00edzkosti m\u011bsta Grottupu. Tov\u00e1rna je vymaz\u00e1na ze zemsk\u00e9ho povrchu, siln\u011b po\u0161kozeno je i m\u011bsto.<\/p>\n

\u010capk\u016fv popis t\u00e9to tragick\u00e9 hav\u00e1rie byl inspirov\u00e1n re\u00e1lnou ud\u00e1lost\u00ed. \u0160lo o ne\u0161t\u011bst\u00ed v nejv\u011bt\u0161\u00ed muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b tehdej\u0161\u00edho Rakouska-Uherska, ve \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vodech v plze\u0148sk\u00e9m Bolevci. Dne 25. kv\u011btna 1917 byla tov\u00e1rna zcela zni\u010dena obrovskou exploz\u00ed. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, \u0159et\u011bzcem n\u011bkolika postupn\u011b se \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00edch v\u00fdbuch\u016f. Po\u010det mrtv\u00fdch je dnes odhadov\u00e1n na v\u00edce ne\u017e dv\u011b st\u011b, z necel\u00fdch t\u0159\u00ed tis\u00edc tehdy p\u0159\u00edtomn\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f. Zran\u011bn\u00fdch bylo na sedm set, v\u010detn\u011b velmi t\u011b\u017ek\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f ztr\u00e1ty kon\u010detin \u010di zraku, nemluv\u011b o obrovsk\u00fdch materi\u00e1ln\u00edch \u0161kod\u00e1ch. Vina byla p\u0159ipisov\u00e1na \u0159editeli z\u00e1vodu Rudolfu Thielovi, kter\u00e9mu byla mu vy\u010d\u00edt\u00e1na jist\u00e1 nedbalost. Na druh\u00e9 stran\u011b se nepochybn\u011b nach\u00e1zel pod zna\u010dn\u00fdm a dlouhodob\u00fdm tlakem v\u00e1le\u010dn\u00fdch po\u017eadavk\u016f, co\u017e vedlo k zanedb\u00e1v\u00e1n\u00ed jinak obvykl\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch opat\u0159en\u00ed. Jist\u00e9 je, \u017ee byl vzat do vazby, kde pod t\u00edhou zodpov\u011bdnosti sp\u00e1chal sebevra\u017edu\u2026<\/p>\n

V knize \u201eKruh m\u00e9ho \u010dasu\u201c (prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed 1975) uv\u00e1d\u00ed autorka Marie \u0160ulcov\u00e1, \u017ee \u010capek pr\u016fb\u011bh \u201eboleveck\u00e9 katastrofy\u201c n\u00e1hodn\u011b sledoval s n\u011bkolika zn\u00e1m\u00fdmi z v\u011b\u017ee z\u00e1mku v Chy\u0161i u \u017dlutic. V t\u00e9 dob\u011b zde p\u016fsobil jako vychovatel v rodin\u011b hrab\u011bte Vladim\u00edra La\u017eansk\u00e9ho. A\u017e sem, do vzd\u00e1lenosti \u010dty\u0159iceti kilometr\u016f, dol\u00e9haly pr\u00fd z m\u00edsta trag\u00e9die zvuky exploz\u00ed a byl odtud patrn\u00fd d\u00fdm v\u00fdbuch\u016f a po\u017e\u00e1r\u016f\u2026<\/p>\n

PRINCEZNA WILLE<\/p>\n

Jist\u00e9 z\u00e1hady \u010di nejasnosti se v \u010capkov\u011b Krakatitu v\u00e1\u017e\u00ed i k p\u016fvodu n\u011bkolika rom\u00e1nov\u00fdch postav.<\/p>\n

Jako vd\u011b\u010dn\u00fd p\u0159\u00edklad tohoto druhu b\u00fdv\u00e1 mnohdy uv\u00e1d\u011bna postava princezny Wille. P\u0159edstavuje p\u0159edn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nici bizarn\u00edho, \u0161lechticko-pr\u016fmyslov\u00e9ho klanu, ovl\u00e1daj\u00edc\u00edho zbroja\u0159sk\u00e9 imp\u00e9rium, tentokr\u00e1t pro zm\u011bnu v rom\u00e1nov\u00e9m Balttinu. Balttinsk\u00fd klan, vym\u00e1haj\u00edc\u00ed od Prokopa krakatit, jej ve sv\u00e9m s\u00eddle uv\u011bzn\u00ed. Ale rozmarn\u00e1 a cynick\u00e1 Wille se stane jeho v\u00e1\u0161nivou milenkou a nakonec mu pom\u016f\u017ee k \u00fat\u011bku. Dokonce za cenu zhroucen\u00ed vlastn\u00edho dosavadn\u00edho \u017eivota.<\/p>\n

Ohledn\u011b p\u016fvodu jej\u00edho jm\u00e9na se jako nejjednodu\u0161\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed nab\u00edz\u00ed doslovn\u00fd p\u0159eklad z n\u011bm\u010diny. Tedy \u201e(der) Wille\u201c rovn\u00e1 se \u201ev\u016fle\u201c. Cht\u011bl tak \u010capek symbolizovat princezninu nepochybn\u011b \u017eeleznou v\u016fli, s n\u00ed\u017e je zvykl\u00e1 prosazovat ve\u0161ker\u00e1 sv\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed?<\/p>\n

Co\u017e vlastn\u011b nen\u00ed v rozporu se sv\u011bdectv\u00edm francouzsk\u00e9 l\u00e9ka\u0159ky Caroly Wastiaux. Bylo zve\u0159ejn\u011bno v ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9m Sborn\u00edku Spole\u010dnosti brat\u0159\u00ed \u010capk\u016f z roku 2022. Jeho autorka zde p\u0159ipom\u00edn\u00e1 svou \u010deskou babi\u010dku V\u011bru Hr\u016fzovou, se kterou se Karel \u010capek sezn\u00e1mil v roce 1920. Pr\u00fd se do n\u00ed siln\u011b zamiloval. J\u00ed bylo devaten\u00e1ct, jemu t\u0159icet. V\u011bra pr\u00fd byla kr\u00e1sn\u00e1, vzne\u0161en\u011b p\u016fsob\u00edc\u00ed a okouzluj\u00edc\u00ed \u017eena, dokonce a\u017e do vysok\u00e9ho v\u011bku. Ov\u0161em tak\u00e9 velmi sebev\u011bdom\u00e1, energick\u00e1, ne\u00fastupn\u00e1 a dokonce \u201ehubat\u00e1\u201c. Podle sv\u00e9 francouzsk\u00e9 vnu\u010dky se V\u011bra pro \u010capka stala dostate\u010dn\u011b atraktivn\u00edm vzorem pro bizarn\u00ed postavu kr\u00e1sn\u00e9 a despotick\u00e9 zbroja\u0159sk\u00e9 princezny\u2026<\/p>\n

Z\u00c1HADN\u00dd CARSON<\/p>\n

Hledal Karel \u010capek n\u011bjakou p\u0159edlohu pro postavu rom\u00e1nov\u00e9ho mana\u017eera balttinsk\u00fdch z\u00e1vod\u016f, cynick\u00e9ho byznysmena a obchodn\u00edka se smrt\u00ed Carsona? \u010clov\u011bka s funkc\u00ed sice p\u0159esn\u011b neur\u010denou, zato se zjevn\u011b neomezenou pravomoc\u00ed?<\/p>\n

\u010capek ve sv\u00e9 knize u\u017e vyu\u017eil motiv hav\u00e1rie v boleveck\u00e9 muni\u010dce roku 1917. Co kdy\u017e jej cht\u011bl je\u0161t\u011b doplnit pohledem z pon\u011bkud jin\u00e9ho \u00fahlu? Zam\u011b\u0159en\u00fdm na prim\u00e1rn\u00ed v\u00fdrobu velmi \u00fa\u010dinn\u00e9, nebezpe\u010dn\u00e9 a ob\u00e1van\u00e9 v\u00fdbu\u0161n\u00e9 chemick\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e1 se ve sv\u00e9 dob\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 bl\u00ed\u017eila roli jak\u00e9hosi re\u00e1ln\u00e9ho krakatitu? Nav\u00edc to pro \u010capka mohlo b\u00fdt t\u00edm p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed se nach\u00e1zelo p\u0159\u00edmo na okraji Prahy.<\/p>\n

My\u0161lenka je to velmi l\u00e1kav\u00e1. P\u0159esto, zd\u00e1 se, z\u016fstane mo\u017en\u00e1 nav\u017edy jen na \u00farovni t\u011b\u017eko dokazateln\u00e9 spekulace. Nicm\u00e9n\u011b se o ni pokusme. A p\u0159ipome\u0148me si stavbu a provoz jedn\u00e9 z prvn\u00edch Nobelov\u00fdch \u201edynamitek\u201c v Evrop\u011b a z\u00e1rove\u0148 v\u016fbec prvn\u00ed na \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00ed Rakousko-Uhersk\u00e9 monarchie. Z\u00e1kladem jej\u00ed v\u00fdroby byla produkce mnoh\u00fdmi \u017e\u00e1dan\u00e9ho a v\u0161emi ob\u00e1van\u00e9ho nitroglycerinu (\u201et\u0159askav\u00e9ho oleje\u201c). V d\u016fsledku Nobelova vyn\u00e1lezu dynamitu (patentov\u00e1n 1866) byl pon\u011bkud \u201ezkrocen\u201c a odk\u00e1z\u00e1n do role hlavn\u00ed slo\u017eky t\u00e9to velmi v\u00fdkonn\u00e9 trhaviny.<\/p>\n

\u0160lo o pra\u017esk\u00fd z\u00e1vod hambursk\u00e1 spole\u010dnosti Alfred Nobel & Co., jeho\u017e stavba byla zah\u00e1jena roku 1868 na sam\u00e9m severoz\u00e1padn\u00edm okraji dne\u0161n\u00ed m\u011bstsk\u00e9 \u010dtvrti Bohnice, v pravob\u0159e\u017en\u00edm vstupu \u00fadol\u00ed \u010cimick\u00e9ho potoka do Vltavy. Objekt byl um\u00edst\u011bn prakticky na k\u0159\u00ed\u017een\u00ed potoka s dne\u0161n\u00ed ulic\u00ed V Z\u00e1mc\u00edch. Zbytky v\u00fdrobny se na uveden\u00e9m m\u00edst\u011b zachovaly dodnes. V obecn\u00e9 \u0159e\u010di bez serv\u00edtk\u016f je p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 \u010d\u00e1st rokle \u010cimick\u00e9ho potoka zn\u00e1m\u00e1 m\u00edstn\u00edmu lidu tak\u00e9 pod n\u00e1zvem Brnky, Kostoprdy \u010di Kastaprdy. Tato pojmenov\u00e1n\u00ed lze nal\u00e9zt i v ofici\u00e1ln\u00edch tiskov\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch.<\/p>\n

N\u011bkdej\u0161\u00ed provoz pra\u017esk\u00e9 dynamitky byl zah\u00e1jen roku 1870 a ukon\u010den po v\u00edce ne\u017e pades\u00e1ti letech, v roce 1922. Vedle samotn\u00e9ho Alfreda Nobela p\u016fsobil mezi kl\u00ed\u010dov\u00fdmi osobnostmi po\u010d\u00e1tk\u016f tohoto pra\u017esk\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed i mu\u017e, pon\u011bkud z\u00e1hadn\u011b ozna\u010dovan\u00fd jako \u201ekonzul\u201c. \u0160lo o C. F. Carstense, tehdej\u0161\u00edho Nobelova bl\u00edzk\u00e9ho spolupracovn\u00edka z jeho hambursk\u00e9 spole\u010dnosti.<\/p>\n

Z pom\u011brn\u011b skoup\u00fdch dobov\u00fdch severon\u011bmeck\u00fdch \u00fa\u0159ednick\u00fdch rejst\u0159\u00edk\u016f lze alespo\u0148 zjistit, \u017ee vicekonzul Carl Ferdinand Carstens p\u016fsobil po \u0159adu let v n\u011bmecko-d\u00e1nsk\u00fdch diplomatick\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch. S\u00e1m byl mo\u017en\u00e1 d\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1rodnosti. Anebo si to tak Karel \u010capek vylo\u017eil. Tedy, pokud by podle vicekonzula Carstense stvo\u0159il rom\u00e1nov\u00e9ho Carsona.<\/p>\n

Ten se Prokopovi p\u0159edstavuje jako: \u201e\u2026Rodil\u00fd D\u00e1n, d\u0159\u00edve docent v Kodani. Taky jsem d\u011blal v\u011bdu, bo\u017eskou v\u011bdu\u2026\u201c<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 pravdiv\u011bji by zn\u011bl v\u00fdrok: \u201e\u2026d\u011blal jsem diplomacii, bo\u017eskou diplomacii\u2026\u201c<\/p>\n

Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se pak oba dva, Carstens i Carson, dali na zbrojn\u00ed byznys. P\u0159itom rom\u00e1nov\u00fd Carson, b\u00fdval\u00fd v\u011bdec, zd\u016fraz\u0148uje celkem z\u0159ejmou skute\u010dnost, \u017ee z hlediska p\u0159\u00edjm\u016f se mu to vypl\u00e1c\u00ed mnohem v\u00edc. Ov\u0161em Prokopa k tomuto kroku l\u00e1k\u00e1 marn\u011b\u2026<\/p>\n

V letech 1870 a\u017e 1872 do\u0161lo v dynamitce ke t\u0159em v\u00fdbuch\u016fm, kter\u00e9 si vy\u017e\u00e1daly celkem 17 ob\u011bt\u00ed na \u017eivotech. Nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 divu, st\u00e1valo se tak i v ostatn\u00edch Nobelov\u00fdch tov\u00e1rn\u00e1ch po cel\u00e9 Evrop\u011b. Bezpe\u010dnostn\u00ed z\u00e1sady v\u00fdroby nitroglycerinu a zach\u00e1zen\u00ed s n\u00edm byly teprve v plenk\u00e1ch.<\/p>\n

P\u0159ipome\u0148me si n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti koment\u00e1\u0159e t\u00fdkaj\u00edc\u00edho se druh\u00e9 a z\u010d\u00e1sti i prvn\u00ed hav\u00e1rie, jak byly uvedeny v N\u00e1rodn\u00edch listech ze dne 16. ledna 1871. Cel\u00e9 sd\u011blen\u00ed je nemilosrdn\u011b v\u011bcn\u00e9, drsn\u011b hovo\u0159\u00ed o drsn\u00e9 ud\u00e1losti, samoz\u0159ejm\u011b bez nejmen\u0161\u00edch stop na\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e9, politick\u00e9 (\u010di jak\u00e9 vlastn\u011b?) korektnosti: \u201eSotva uplynulo 67 dn\u00ed od ne\u0161\u0165astn\u00e9 on\u00e9 katastrofy, kdy dne 7. listopadu minul\u00e9ho roku o p\u016fl t\u0159et\u00ed hodin\u011b odp\u016fldne v rokli Kastaprdy zvan\u00e9 nedaleko dvoru Z\u00e1mky u Roztok vyl\u00edtla do pov\u011bt\u0159\u00ed d\u00edlna jedna na dynamit, v n\u00ed\u017e t\u0159askav\u00fd olej byl vyr\u00e1b\u011bn;\u2026a ji\u017e v jin\u00e9 zase d\u00edln\u011b tov\u00e1rny na dynamit a t\u0159askav\u00fd olej, \u2026, ud\u00e1l se p\u0159edv\u010d\u00edrem r\u00e1no je\u0161t\u011b zhoubn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159ede\u0161le v\u00fdbuch.\u201c<\/p>\n

\u0160lo o tehdy posledn\u00ed v\u00fdbuch z r\u00e1na dne 14. ledna 1871: \u201eV\u00fdbuchem zabito v\u0161ech nazna\u010den\u00fdch tam deset pracovn\u00edk\u016fv. Vyhozeni\u0165 jsou s celou d\u00edlnou svou do pov\u011bt\u0159\u00ed tak, \u017ee z nich ani jedin\u00e9 t\u011blo mrtv\u00e9 z \u00faplna nenalezeno\u2026Na lev\u00e9 stran\u011b rokle (rozum\u00ed se v\u017edy ve sn\u011bhu a v z\u00e1v\u011bj\u00edch) nalezeno: Kus hlavy\u2026, kus prsou, dv\u011b chodidla, krk, pak r\u016fzn\u00e9 kusy \u017eelez\u2026 Na prav\u00e9 stran\u011b rokle jsou nalezena rozh\u00e1zen\u00e1 \u017eeleza a d\u0159\u00edv\u00ed. Mimo to jedna prsa, dv\u011b nohy a jedny ruce. Na sam\u00e9m a\u017e vrchu vpravo nalezen krk a kus hlavy (od t\u00fdla), v\u0161e to od osob nezn\u00e1m\u00fdch.\u201c<\/p>\n

Porovnejme nyn\u00ed toto sd\u011blen\u00ed s v\u00fdroky rom\u00e1nov\u00e9ho Carsona. Na Prokopovu ot\u00e1zku na \u010d\u00edseln\u00e9 v\u00fdsledky zkou\u0161ek, prov\u00e1d\u011bn\u00fdch v balltinsk\u00fdch laborato\u0159\u00edch s mal\u00fdm mno\u017estv\u00edm (dokonce je\u0161t\u011b \u201ena\u0159ed\u011bn\u00e9ho\u201c) krakatitu, vzru\u0161en\u011b vol\u00e1: \u201e\u010clov\u011b\u010de, jak\u00e1pak \u010d\u00edsla! Prvn\u00ed pokus\u2026 pades\u00e1t procent \u0161krobu\u2026 a crusher gauge (zku\u0161ebn\u00ed p\u0159\u00edpravek; pozn. aut.) se roztrhl na st\u0159epy; jeden in\u017een\u00fdr a dva laboranti\u2026taky na st\u0159epy. V\u011b\u0159il byste?\u201c<\/p>\n

D\u00e1l popisuje zni\u010den\u00ed pokusn\u00e9ho objektu a \u00famrt\u00ed dal\u0161\u00edho d\u011bln\u00edka p\u0159i jin\u00e9m testu. Pot\u00e9 byl krakatit p\u0159ed\u00e1n k vojensk\u00fdm zkou\u0161k\u00e1m. S nad\u0161en\u00edm obchodn\u00edka se smrt\u00ed, kter\u00fd si kone\u010dn\u011b p\u0159ich\u00e1z\u00ed na sv\u00e9, Carson l\u00ed\u010d\u00ed:<\/p>\n

\u201eDali jsme jim trochu; nacpali to do d\u011blov\u00e9 hlavn\u011b, s rozemlet\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm uhl\u00edm. Ohromn\u00fd v\u00fdsledek. Sedm kanon\u00fdr\u016f i se setn\u00edkem\u2026 Jednu nohu pak na\u0161li t\u0159i kilometry daleko. Za dva dny dvan\u00e1ct mrtv\u00fdch, tu m\u00e1te \u010d\u00edsla, haha! B\u00e1je\u010dn\u00e9, co?\u201d<\/p>\n

M\u016f\u017ee b\u00fdt tento rom\u00e1nov\u00fd Carson v\u00fdsledkem \u010capkovy inspirace m\u00e1lo zn\u00e1mou histori\u00ed pra\u017esk\u00e9 dynamitky? Indicie jsou slibn\u00e9, jistota v\u0161ak chyb\u00ed. Pravd\u011bpodobn\u011b u\u017e nav\u017edy\u2026<\/p>\n

PAN PROFESOR<\/p>\n

Na rozd\u00edl od z\u00e1hadn\u00e9ho Carsona nen\u00ed dal\u0161\u00ed z rom\u00e1nov\u00fdch postav \u010capkova Krakatitu zat\u00ed\u017eena \u017e\u00e1dn\u00fdmi pochybnostmi ohledn\u011b jej\u00edho p\u016fvodu \u010di identity. Dokonce jako jedin\u00e1 v cel\u00e9m tomto d\u00edle je prokazateln\u011b zcela autentick\u00e1 a uv\u00e1d\u011bn\u00e1 i pod skute\u010dn\u00fdm jm\u00e9nem. Jedn\u00e1 se o nen\u00e1padnou a snadno p\u0159ehl\u00e9dnutelnou postavu profesora Franti\u0161ka Walda (1861 \u2013 1930). Lze jen litovat, \u017ee \u010capek n\u011bkdej\u0161\u00edmu v\u00fdznamn\u00e9mu \u010desk\u00e9mu teoretick\u00e9mu chemikovi p\u0159id\u011blil jen roli jak\u00e9si figurky, zcela okrajov\u00e9 a do jist\u00e9 m\u00edry i komick\u00e9.
\nV\u017edy\u0165 tak\u00e9 Prokop (op\u011bt p\u0159i halucinaci vysoko\u0161kolsk\u00e9 zkou\u0161ky), a\u010d s\u00e1m ve v\u00e1\u017en\u00e9 situaci, se neopomene pobavit pozorov\u00e1n\u00edm \u201estar\u00e9ho profesora Walda\u201c, kter\u00fd se \u201e\u2026tah\u00e1 suchou ru\u010di\u010dkou za vousy, jako v\u017edy\u201c.
\nZ\u00e1bavn\u011b vyzn\u00edv\u00e1 i Wald\u016fv n\u00e1zor na atomy: \u201eNen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdch atom\u016f\u2026P\u0159ekonan\u00e1 teorie,\u201c bru\u010d\u00ed profesor.<\/p>\n

„Nejsou v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 atomy, jsou jenom gumet\u00e1ly. V\u00edte, co je to gumet\u00e1l?\u201c<\/p>\n

Ani Wald ani \u010capek samoz\u0159ejm\u011b na \u017e\u00e1dn\u00e9 gumet\u00e1ly nev\u011b\u0159ili. Pouze tak m\u011bly b\u00fdt zd\u016frazn\u011bny zn\u00e1m\u00e9 profesorovy pochybnosti ohledn\u011b tehdej\u0161\u00ed \u00farovn\u011b atomov\u00e9 teorie. Vzhledem k nedostate\u010dnosti n\u011bkter\u00fdch aktu\u00e1ln\u00edch poznatk\u016f ji pova\u017eoval pouze za neprok\u00e1zanou hypot\u00e9zu. P\u0159\u00ed\u010dila se tak jeho celo\u017eivotn\u00ed snaze o interpretaci chemie pomoc\u00ed exaktn\u00edch postup\u016f, za d\u016fkladn\u00e9ho pou\u017eit\u00ed matematick\u00e9ho a fyzik\u00e1ln\u00edho apar\u00e1tu.<\/p>\n

Ov\u0161em pr\u00e1v\u011b tento jeho klasick\u00fd, a\u017e konzervativn\u011b exaktn\u00ed p\u0159\u00edstup k chemick\u00fdm probl\u00e9m\u016fm vzbudil z\u00e1jem \u0159ady sv\u011btov\u011b v\u00fdznamn\u00fdch v\u011bdc\u016f (W. Ostwald, J. W. Gibbs, Le Chatelier, E. Mach, S. Arrhenius aj.), se kter\u00fdmi vedl bohatou korespondenci. Nemluv\u011b o jeho rozs\u00e1hl\u00e9 dom\u00e1c\u00ed a zejm\u00e9na zahrani\u010dn\u00ed publika\u010dn\u00ed \u010dinnosti. V tehdej\u0161\u00ed Evrop\u011b mu ji usnad\u0148ovala i jeho \u010desko-n\u011bmeck\u00e1 bilingv\u00e1lnost. Narodil se v \u010cech\u00e1ch, ale oba jeho rodi\u010de byli n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Tak\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, v\u010detn\u011b vysoko\u0161kolsk\u00e9ho, absolvoval v r\u016fzn\u00fdch etap\u00e1ch \u017eivota z\u010d\u00e1sti na \u010desk\u00fdch a z\u010d\u00e1sti na n\u011bmeck\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Roku 1908 se stal Franti\u0161ek Wald profesorem teoretick\u00e9 a fyzik\u00e1ln\u00ed chemie a chemick\u00e9 metalurgie na pra\u017esk\u00e9m \u010cVUT. V letech 1919 \u2013 1920 zde vykon\u00e1val funkci rektora.<\/p>\n

TAJEMN\u00dd INFORM\u00c1TOR<\/p>\n

\u201eTen Krakatit je tetraargon olova a \u010capkovi s t\u00edm radil Heyrovsk\u00fd.\u201c<\/p>\n

Tuto v\u011btu prohodil, sp\u00ed\u0161 jen tak na okraj, pro o\u017eiven\u00ed pozornosti, jeden n\u00e1\u0161 obl\u00edben\u00fd pan docent p\u0159i sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce o \u201eexotick\u00fdch anorganick\u00fdch slou\u010denin\u00e1ch\u201c. Stalo se b\u011bhem m\u00e9ho d\u00e1vn\u00e9ho vysoko\u0161kolsk\u00e9ho studia chemie, n\u011bkdy ve druh\u00e9 polovin\u011b 70. let minul\u00e9ho stolet\u00ed. Ov\u0161em, jako student\u00edk jsem tenkr\u00e1t m\u011bl \u00fapln\u011b jin\u00e9 starosti. A bohu\u017eel v dob\u011b, kdy by m\u011b tato informace skute\u010dn\u011b zaj\u00edmala, nebyl u\u017e pan docent mezi n\u00e1mi.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b pokud by m\u011bl pravdu, byla by jednou prov\u017edy zodpov\u011bzena ta nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zka, kter\u00e1 se p\u0159i pohledu pod povrch \u010capkova Krakatitu nab\u00edz\u00ed.<\/p>\n

A m\u016f\u017ee zn\u00edt asi takto: \u201eOdkud, \u010di sp\u00ed\u0161e od koho, \u010derpal Karel \u010capek, typick\u00fd humanitn\u011b zam\u011b\u0159en\u00fd a vzd\u011blan\u00fd intelektu\u00e1l, pot\u0159ebn\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed a chemick\u00e9 poznatky na aktu\u00e1ln\u00ed \u00farovni sv\u00e9 doby, aby je pot\u00e9 tak obdivuhodn\u011b uplatnil ve sv\u00e9m rom\u00e1nu?\u201c<\/p>\n

Faktem je, \u017ee Karel \u010capek (1890 \u2013 1938) a Jaroslav Heyrovsk\u00fd (1890 \u2013 1968), \u010desk\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed chemik, objevitel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959, byli stejn\u011b sta\u0159\u00ed. A nejen to. Podle \u017eivotopisn\u00fdch \u00fadaj\u016f byli po dva roky spolu\u017e\u00e1ky v jedn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b pra\u017esk\u00e9ho Akademick\u00e9ho gymn\u00e1zia. Heyrovsk\u00fd tam nastoupil ve sv\u00fdch jeden\u00e1cti letech, roku 1901. \u010capek a\u017e v sedmn\u00e1cti, tedy roku 1907. A v roce 1909 zde tak\u00e9 oba maturovali. N\u011bkdy b\u00fdv\u00e1 dokonce uv\u00e1d\u011bno, \u017ee spolu po n\u011bjak\u00fd \u010das sed\u011bli v jedn\u00e9 lavici. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se jednalo o obdob\u00ed zhruba mezi jejich sedmn\u00e1ct\u00fdm a devaten\u00e1ct\u00fdm rokem.<\/p>\n

Mlad\u00ed kluci, a\u010d mo\u017en\u00e1 u\u017e s v\u00e1\u017en\u00fdmi z\u00e1jmy do budoucna\u2026<\/p>\n

Na Krakatitu ale \u010capek pracoval nejm\u00e9n\u011b od roku 1923. Tehdy bylo ob\u011bma t\u0159iat\u0159icet. Co\u017e tedy hledat jejich vz\u00e1jemn\u00e9 kontakty z tohoto obdob\u00ed? V lo\u0148sk\u00e9m roce jsem se o to t\u00edm nejjednodu\u0161\u0161\u00edm zp\u016fsobem pokusil. Je t\u0159eba ocenit ochotu a rychlou odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 na m\u016fj dotaz dorazila z v\u00fdboru Spole\u010dnosti brat\u0159\u00ed \u010capk\u016f. Byla ov\u0161em negativn\u00ed. Vych\u00e1zela z digitalizovan\u00e9 formy \u010capkov\u00fdch p\u00edsemnost\u00ed, kterou m\u00e1 dnes Spole\u010dnost k dispozici, a kter\u00e1 zahrnuje jeho liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo, publicistiku i soukromou korespondenci. Jak\u00e1koli zm\u00ednka o Heyrovsk\u00e9m v\u0161ak nalezena nebyla.<\/p>\n

M\u011bl tedy onen pan docent p\u0159ed bezm\u00e1la pades\u00e1ti lety n\u011bjak\u00e9 lep\u0161\u00ed informace? Odkud? Anebo n\u00e1s cht\u011bl pouze pobavit jakousi vyb\u00e1jenou chemickou legendou?<\/p>\n

Jist\u00e9 je, \u017ee dnes v\u00edme, \u017ee Karel \u010capek ukryl pod beletristick\u00fd povrch sv\u00e9ho rom\u00e1nu m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 informace t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jeho fiktivn\u00edho \u010f\u00e1belsk\u00e9ho krakatitu. Jsme schopni jim porozum\u011bt a dokonce je porovnat se sou\u010dasn\u00fdm stavem pozn\u00e1n\u00ed. Dodnes ale s ur\u010ditost\u00ed nev\u00edme, kdo byl p\u0159ed sto lety jejich p\u016fvodcem a poskytl je \u010capkovi, jist\u011b spolu s p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm v\u00fdkladem, pro jeho tv\u016fr\u010d\u00ed pr\u00e1ci. Toto\u017enost tohoto tajemn\u00e9ho inform\u00e1tora tak nad\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 nejasn\u00e1. Kvality \u010capkova rom\u00e1nu p\u0159esto p\u0159etrvaly u\u017e cel\u00e9 stolet\u00ed a jsou zcela nepochybn\u00e9\u2026<\/p>\n

Tom\u00e1\u0161 Dosoudil\u00a0<\/em><\/p>\n

Vy\u0161lo jako:\u00a0<\/em><\/p>\n