{"id":4504,"date":"2025-12-27T00:39:49","date_gmt":"2025-12-26T23:39:49","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4504"},"modified":"2025-12-21T03:23:05","modified_gmt":"2025-12-21T02:23:05","slug":"fritz-haber-nejen-otec-moderni-chemicke-valky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/12\/27\/fritz-haber-nejen-otec-moderni-chemicke-valky\/","title":{"rendered":"Fritz Haber – nejen otec modern\u00ed chemick\u00e9 v\u00e1lky"},"content":{"rendered":"

Na konec ledna 2024 p\u0159ipadlo devades\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed \u00famrt\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho v\u011bdce sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu, fyzik\u00e1ln\u00edho chemika, nositele Nobelovy ceny za rok 1918, Fritze Habera (9. 12. 1868 \u2013 29. 1. 1934).<\/strong><\/p>\n

Za 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se stal technick\u00fdm tv\u016frcem prvn\u00edho chlorov\u00e9ho \u00fatoku v historii. Tak\u00e9 podporovatelem tehdej\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 ma\u0161in\u00e9rie, s jistou vazbou i na pozd\u011bji d\u011bsiv\u011b proslul\u00fd Cyklon B. Z\u00e1rove\u0148 je v\u0161ak zn\u00e1m jako zachr\u00e1nce rostouc\u00ed celosv\u011btov\u00e9 populace p\u0159ed hladov\u011bn\u00edm. Byl \u017eidovsk\u00fdm v\u011bdcem \u010del\u00edc\u00edm nacistick\u00e9mu pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed. Stal se dodnes uzn\u00e1vanou a v\u00e1\u017eenou osobnost\u00ed. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jde o v\u00fdraznou a mimo\u0159\u00e1dn\u011b kontroverzn\u00ed postavu modern\u00ed v\u011bdy. Jak to tedy s \u201e\u017eivotem a dobou\u201c profesora Fritze Habera vlastn\u011b bylo?<\/p>\n

Narodil se 9. prosince roku 1868 v prusk\u00e9m Breslau (dne\u0161n\u00ed polsk\u00e1 Wroclaw) v \u017eidovsk\u00e9 m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 rodin\u011b z\u00e1mo\u017en\u00e9ho a v\u00e1\u017een\u00e9ho velkoobchodn\u00edka s drogistick\u00fdm a farmaceutick\u00fdm zbo\u017e\u00edm. T\u0159i t\u00fddny po t\u011b\u017ek\u00e9m porodu jeho matka zem\u0159ela. Otec pak ke sv\u00e9mu synkovi ztratil jak\u00fdkoli bl\u00edzk\u00fd vztah. U\u017e nav\u017edy m\u011bl zato, \u017ee Fritz je vlastn\u011b p\u0159\u00ed\u010dinou smrti milovan\u00e9 man\u017eelky. Syna dob\u0159e materi\u00e1ln\u011b zabezpe\u010doval, ale jinak se v\u011bnoval pouze sv\u00e9mu byznysu. V \u00fatl\u00e9m d\u011btstv\u00ed tak Fritz vyr\u016fstal v p\u00e9\u010di \u201etet\u201c z m\u00edstn\u00ed dob\u0159e situovan\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity. Ve sv\u00fdch 34 letech se Haber star\u0161\u00ed podruh\u00e9 o\u017eenil s milou a kr\u00e1snou devaten\u00e1ctiletou d\u00edvkou. Byla jen o dvan\u00e1ct let star\u0161\u00ed ne\u017e Fritz, ale stala se mu novou, miluj\u00edc\u00ed a citlivou matkou. Fritz l\u00e1sku v\u0159ele opl\u00e1cel j\u00ed i sv\u00fdm t\u0159em mal\u00fdm nevlastn\u00edm sest\u0159i\u010dk\u00e1m, kter\u00e9 v rodin\u011b postupn\u011b p\u0159i\u0161ly na sv\u011bt. Fritzovi bylo d\u00e1no i jist\u00e9 komediantsk\u00e9 nad\u00e1n\u00ed. \u010casto se sna\u017eil d\u00edvky bavit a ony byly z jeho kousk\u016f nad\u0161en\u00e9. Nejstar\u0161\u00ed z nich, Elza, pozd\u011bji vzpom\u00ednala [Charles, 2005]: \u201eNa\u0161e d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed bylo proz\u00e1\u0159eno bratrovou schopnost\u00ed, vyv\u00e9st v prav\u00fd \u010das v\u017edy n\u011bco legra\u010dn\u00edho.\u201c<\/p>\n

ZA\u010c\u00c1TKY<\/p>\n

Z Fritze vyr\u016fstal zv\u00eddav\u00fd, hovorn\u00fd, vesel\u00fd mlad\u00edk, pln\u00fd energie. Zaj\u00edmaly jej p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy, matematika, ale i filosofie, divadlo, literatura a poesie. P\u0159esto na \u017e\u00e1dn\u00e9m stupni vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed nebyl jeho prosp\u011bch nikterak oslniv\u00fd. Od gymnasi\u00e1ln\u00edch studi\u00ed v\u0161ak rostl jeho z\u00e1jem o chemii. Pozd\u011bji s\u00e1m vzpom\u00ednal na tehdej\u0161\u00ed obdob\u00ed nad\u0161en\u00e9ho experiment\u00e1torstv\u00ed [Charles, 2005]: \u201eZp\u016fsobilost ke studiu chemie je p\u0159\u00edmo \u00fam\u011brn\u00e1 mno\u017estv\u00ed zni\u010den\u00e9ho oble\u010den\u00ed.\u201c Otec nem\u011bl pro syn\u016fv z\u00e1jem velk\u00e9 pochopen\u00ed. Hlub\u0161\u00ed znalost chemie mu pro Fritzovu pl\u00e1novanou budoucnost p\u0159ipadala zbyte\u010dn\u00e1. Chlapci v\u0161ak pro jeho z\u00e1libu poskytl velkorys\u00e9 z\u00e1zem\u00ed jist\u00fd \u201estr\u00fd\u010dek\u201c, z\u00e1mo\u017en\u00fd a \u0161t\u011bdr\u00fd bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edbuzn\u00fd. Ten tak\u00e9, spolu s Fritzovou matkou, nakonec p\u0159im\u011bl otce ustoupit ze sv\u00fdch pl\u00e1n\u016f. Fritz tedy nemus\u00ed pokra\u010dovat v otcov\u011b dr\u00e1ze jako drogistick\u00fd velkoobchodn\u00edk. Sm\u00ed se pustit do univerzitn\u00edch studi\u00ed vysn\u011bn\u00e9 chemie!<\/p>\n

\u0160kol s t\u00edmto zam\u011b\u0159en\u00edm bylo v N\u011bmecku n\u011bkolik a Fritz je vyst\u0159\u00eddal snad v\u0161echny. Nad\u0161en\u00fd nebyl z \u017e\u00e1dn\u00e9. P\u0159esto cel\u00e9 studium \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zvl\u00e1dl b\u011bhem \u0161esti let, v\u010detn\u011b doktorsk\u00e9 dizertace v roce 1891. Nastalo kr\u00e1tk\u00e9 neslavn\u00e9 obdob\u00ed jeho pokus\u016f o uplatn\u011bn\u00ed. Neda\u0159ilo se! Ani v pr\u016fmyslu ani v otcov\u011b podnik\u00e1n\u00ed, dokonce ani na n\u011bkolika univerzitn\u00edch pracovi\u0161t\u00edch.<\/p>\n

Roku 1894 se v\u0161ak sm\u016fla l\u00e1me. Fritz z\u00edsk\u00e1v\u00e1 asistentsk\u00e9 m\u00edsto na odd\u011blen\u00ed technologie chemick\u00fdch produkt\u016f a paliv tehdej\u0161\u00ed technick\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly v Karlsruhe. Z\u00e1jmov\u011b u n\u011bj definitivn\u011b v\u00edt\u011bz\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed chemie. Jeho n\u00e1sledn\u00fd \u201erozjezd\u201c je fantastick\u00fd. Kdosi pozd\u011bji prohl\u00e1s\u00ed [Charles, 2005]: \u201eHaber se z v\u011bdeck\u00e9ho outsidera postupn\u011b st\u00e1v\u00e1 ak\u010dn\u00edm hrdinou.\u201c Fritz p\u00ed\u0161e v\u011bdeck\u00e9 \u010dl\u00e1nky, referuje na konferenc\u00edch, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b se pou\u0161t\u00ed do v\u011bdeck\u00fdch i praktick\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed. Roku 1896 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 docentskou habilitaci, roku 1906 \u0159\u00e1dnou profesuru fyzik\u00e1ln\u00ed chemie na technick\u00e9 vysok\u00e9 \u0161kole v Karlsruhe. Z\u00e1rove\u0148 se st\u00e1v\u00e1 \u0159editelem zdej\u0161\u00edho \u00fastavu elektrochemie. Roku 1909 dokon\u010duje sv\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed chemick\u00fd objev: synt\u00e9zu amoniaku. Za dal\u0161\u00edch p\u011bt let cel\u00fd tento plodn\u00fd, nespoutan\u00fd a radostn\u00fd \u017eivot kon\u010d\u00ed. Je v\u00e1lka!<\/p>\n

V\u011aDE\u010cT\u00cd \u201eOTCOV\u00c9 V\u00c1LE\u010cN\u00cdCI\u201c<\/p>\n

Na Fritze Habera se dodnes sn\u00e1\u0161\u00ed rozho\u0159\u010den\u00e1 kritika ze strany zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti laick\u00e9 i odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti. A to za \u201ejeho\u201c chemick\u00fd \u00fatok, podniknut\u00fd N\u011bmci za pomoci plynn\u00e9ho chl\u00f3ru dne 22. dubna 1915. Stalo se tak na strategicky v\u00fdznamn\u00e9m \u00faseku z\u00e1padn\u00ed fronty 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, u belgick\u00e9 obce Ypr\u00e9s. Haber tehdy sehr\u00e1l kl\u00ed\u010dovou \u00falohu p\u0159i technick\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b t\u00e9to operace.<\/p>\n

Nejsp\u00ed\u0161 se n\u00e1m to nebude l\u00edbit, ale \u010dlov\u011bk u\u017e je takov\u00fd. Oded\u00e1vna mu jde o to, aby z relativn\u011b bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti doc\u00edlil co nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edho zp\u016fsobu, jak prav\u00ed klasick\u00fd vojensk\u00fd eufemismus, \u201ebezprost\u0159edn\u00edho ni\u010den\u00ed \u017eiv\u00e9 s\u00edly nep\u0159\u00edtele\u201c. Ale na rozd\u00edl od v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b d\u00e1vn\u00fdch pokus\u016f tohoto druhu, je t\u0159eba chlorov\u00e9mu \u00fatoku z dubna 1915 p\u0159iznat naprosto p\u0159evratn\u00fd v\u00fdznam. Vyzna\u010doval se modern\u00ed \u201ev\u011bdeckou koncepc\u00ed\u201c a v\u00fdraznou vazbou na soudob\u00fd pr\u016fmyslov\u00fd potenci\u00e1l. A samoz\u0159ejm\u011b, tak\u00e9 prokazateln\u00fdmi \u201ev\u00fdsledky\u201c. Fakticky se tato ud\u00e1lost stala skute\u010dn\u00fdm momentem zrodu modern\u00ed chemick\u00e9 v\u00e1lky. A Fritz Haber jej\u00edm \u201eotcem\u201c.<\/p>\n

A\u010d pov\u011bdom\u00ed o jeho v\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010dinu postupn\u011b sl\u00e1bne. Jak prost\u00fdm vlivem \u010dasu, tak, metaforicky \u0159e\u010deno, vlivem osl\u0148uj\u00edc\u00ed zhoubn\u00e9 z\u00e1\u0159e dvou re\u00e1ln\u011b pou\u017eit\u00fdch atomov\u00fdch bomb v srpnu 1945. Tedy pouh\u00fdch t\u0159icet let po prvn\u00edm chlorov\u00e9m \u00fatoku u Ypr\u00e9s. Tento dodnes trvaj\u00edc\u00ed \u201eoslepuj\u00edc\u00ed efekt\u201c byl ned\u00e1vno spole\u010densky pos\u00edlen sv\u011btov\u00fdm \u00fasp\u011bchem britsko-americk\u00e9ho filmu Oppenheimer (2023, re\u017eie Christopher Nolan). Zab\u00fdv\u00e1 se osudem americk\u00e9ho teoretick\u00e9ho fyzika Roberta Oppenheimera (1904 \u2013 1967), n\u011bkdej\u0161\u00edho v\u011bdeck\u00e9ho \u0159editele \u201eprojektu Manhattan\u201c. Ten p\u0159edstavoval nezbytn\u00fd v\u011bdeck\u00fd a technick\u00fd p\u0159edstupe\u0148 pou\u017eit\u00ed obou atomov\u00fdch bomb.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b i Haberova kontroverzn\u00ed postava si pro\u0161la sv\u00fdm obdob\u00edm zpo\u017ed\u011bn\u00e9 medi\u00e1ln\u00ed popularity. Ta ji dostihla (podobn\u011b jako v Oppenheimerov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b) a\u017e \u0159adu des\u00edtek let po \u201einkriminovan\u00e9 ud\u00e1losti\u201c. V N\u011bmecku (1998) a USA (2004, 2005) spat\u0159ily sv\u011btlo sv\u011bta celkem t\u0159i kni\u017en\u00ed Haberovy \u017eivotopisy. Mimo to byl jeho osud um\u011blecky ztv\u00e1rn\u011bn ve form\u011b n\u011bkolika rom\u00e1n\u016f (N\u011bmecko 1969, Kanada 2003), dvou rozhlasov\u00fdch her (Brit\u00e1nie 2001, 2008) i hry divadeln\u00ed (N\u011bmecko 2013), filmu (USA 2008), dokonce opery (Brit\u00e1nie 2004) a mo\u017en\u00e1 n\u011bkolika dal\u0161\u00edch d\u011bl. K tomu se \u0159ad\u00ed dnes ji\u017e nep\u0159ehledn\u00e1 sm\u011bsice drobn\u011bj\u0161\u00edch \u201esekund\u00e1rn\u00edch\u201c publikac\u00ed \u201ehaberovsk\u00e9\u201c t\u00e9matiky.<\/p>\n

Fritz Haber a Robert Oppenheimer p\u0159edstavuj\u00ed zaj\u00edmavou historickou paralelu. Odhl\u00e9dneme-li od \u201epolitick\u00fdch detail\u016f\u201c, je to a\u017e fascinuj\u00edc\u00ed: dva p\u0159edn\u00ed v\u011bdci sv\u00e9 doby. Ten star\u0161\u00ed, chemik, zasahuj\u00edc\u00ed do d\u011bn\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Ten druh\u00fd, o \u0161estat\u0159icet let mlad\u0161\u00ed, fyzik, zasahuj\u00edc\u00ed (mnohem \u00fa\u010dinn\u011bji) do chodu sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed. Oba jsou vlastenci a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed demokrat\u00e9. Oba p\u0159ijmou od sv\u00fdch vl\u00e1d osudov\u00fd p\u0159\u00edkaz. U\u0161kodit nep\u0159\u00edteli jak nejv\u00edce to dok\u00e1\u017e\u00ed! Pomoc\u00ed toho, co um\u00ed nejl\u00e9pe! Pomoc\u00ed extr\u00e9mn\u00edho zp\u016fsobu aplikace v\u011bdy a techniky! V\u00fdsledky zn\u00e1me\u2026<\/p>\n

Tuto z\u00e1sadn\u00ed realitu 20. stolet\u00ed odr\u00e1\u017e\u00ed p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fd koment\u00e1\u0159 Simona Singha, britsk\u00e9ho v\u011bdeck\u00e9ho \u017eurnalisty indick\u00e9ho p\u016fvodu [Singh, 1999]: \u201eJde o to, \u017ee prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka byla vlastn\u011b v\u00e1lkou chemik\u016f, proto\u017ee zde byl poprv\u00e9 nasazen chl\u00f3r nebo yperit, druh\u00e1 v\u00e1lkou fyzik\u016f, proto\u017ee byla svr\u017eena atomov\u00e1 bomba. T\u0159et\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka bude v\u00e1lkou matematik\u016f, proto\u017ee ti budou ovl\u00e1dat dal\u0161\u00ed nastupuj\u00edc\u00ed mocn\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd prost\u0159edek, toti\u017e informace.\u201c<\/p>\n

Bohu\u017eel, sou\u010dasn\u00e9 ozbrojen\u00e9 konflikty tuto vizi potvrzuj\u00ed. St\u00e1le rostouc\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fd v\u00fdznam aplikovan\u00e9 matematiky, v praktick\u00e9 podob\u011b informa\u010dn\u00edch technologi\u00ed, je zcela z\u0159ejm\u00fd. Vra\u0165me se v\u0161ak k Fritzi Haberovi.<\/p>\n

SMRT\u00cdC\u00cd MLHA<\/p>\n

Je odpoledne 22. dubna 1915. Na francouzsk\u00e9 stran\u011b fronty, na \u00faseku nedaleko belgick\u00e9 obce Ypr\u00e9s, je v tento den zat\u00edm klid. Spousta voj\u00e1k\u016f v z\u00e1kopech s uleh\u010den\u00edm p\u0159em\u00edt\u00e1 o tom, \u017ee se snad ve zdrav\u00ed do\u017eij\u00ed ve\u010dera. A tak\u00e9 alespo\u0148 n\u011bkolika hodin tolik pot\u0159ebn\u00e9ho no\u010dn\u00edho sp\u00e1nku. Nen\u00ed jim to v\u0161ak souzeno. V\u0161emi n\u00e1hle ot\u0159ese dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 hromobit\u00ed n\u011bmeck\u00e9 d\u011blost\u0159eleck\u00e9 p\u0159\u00edpravy. A\u010d je to nep\u0159\u00edjemn\u00e9, mu\u017ee to nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nevyvede z m\u00edry. Dob\u0159e v\u011bd\u00ed, co maj\u00ed d\u011blat. Pr\u00e1v\u011b na zdej\u0161\u00edm \u00faseku fronty jim d\u016fkladn\u011b vybudovan\u00fd syst\u00e9m z\u00e1kop\u016f s hlub\u0161\u00edmi \u00fakrytov\u00fdmi prostory poskytuje p\u0159ijateln\u00e9 bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

Ale nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 d\u011blost\u0159eleck\u00e1 palba tentokr\u00e1t kon\u010d\u00ed nezvykle brzy. Voj\u00e1k\u016fm nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e zaujmout bojov\u00e1 postaven\u00ed a o\u010dek\u00e1vat \u00fatok n\u011bmeck\u00e9 p\u011bchoty. M\u00edsto n\u00ed se v\u0161ak objevuje n\u011bco nev\u00eddan\u00e9ho! Nezn\u00e1m\u00e9ho! I ost\u0159\u00edlen\u00fdm mu\u017e\u016fm v z\u00e1kopech to nah\u00e1n\u00ed strach! Od n\u011bmeck\u00fdch lini\u00ed se na n\u011b po cel\u00e9 viditeln\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i fronty val\u00ed p\u0159\u00edzemn\u00ed oblaka na\u017eloutl\u00e9 (dle jin\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed nazelenal\u00e9) mlhy. Rychle se bl\u00ed\u017e\u00ed! Tvo\u0159\u00ed souvislou vrstvu sahaj\u00edc\u00ed od zem\u011b a\u017e nad hlavy stoj\u00edc\u00edch mu\u017e\u016f. Nejprve jsou podivn\u00fdm oblakem zasa\u017eeni voj\u00e1ci v p\u0159edn\u00edch pozic\u00edch. Pak dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. Ochrom\u00ed je ostr\u00e1, pal\u010div\u00e1 bolest. Nesnesiteln\u00e9 \u0159ez\u00e1n\u00ed v o\u010d\u00edch, v nose, v \u00fastech a v pr\u016fdu\u0161k\u00e1ch. Chl\u00f3r! Lept\u00e1 sliznice, oslepuje. T\u011b\u017ek\u00fd plyn zaplavuje z\u00e1kopy a podzemn\u00ed kryty. Mu\u017ei zoufale lapaj\u00ed po dechu. Ti, kte\u0159\u00ed dosud mohou, opou\u0161t\u011bj\u00ed sv\u00e9 pozice. Bez ohledu na n\u00e1stup n\u011bmeck\u00e9 p\u011bchoty. Sna\u017e\u00ed se zachr\u00e1nit \u00fat\u011bkem. Zp\u011bt, k vlastn\u00edm zadn\u00edm postaven\u00edm!<\/p>\n

Mnoz\u00ed u\u017e jen vr\u00e1voraj\u00ed. Chl\u00f3r t\u011b\u017ece zra\u0148uje d\u00fdchac\u00ed cesty a pl\u00edce. Z napaden\u00fdch sliznic a org\u00e1n\u016f pr\u00fd\u0161t\u00ed krev. Zal\u00e9v\u00e1 i vnit\u0159ek poran\u011bn\u00fdch plic. Voj\u00e1ci se dus\u00ed vlastn\u00ed krv\u00ed. Kolem jejich nosu a \u00fast se objevuje krvav\u00e1 p\u011bna. Jsou oslepeni. Mnoz\u00ed se u\u017e jen bezmocn\u011b hrout\u00ed k zemi. Tam je koncentrace t\u011b\u017ek\u00e9ho chl\u00f3ru nejvy\u0161\u0161\u00ed. Mu\u017ee \u010dek\u00e1 krut\u00e1, bolestiv\u00e1 smrt. I p\u0159i vysok\u00e9 koncentraci plynu trv\u00e1 deset, i v\u00edce minut.<\/p>\n

DVOJ\u00cd CESTA SMRTI<\/p>\n

I vy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 otravy chl\u00f3rem lze zpo\u010d\u00e1tku p\u0159e\u017e\u00edt. P\u0159esto vlivem vylu\u010duj\u00edc\u00ed se krve se po n\u011bkolika hodin\u00e1ch \u010di dokonce dnech dostavuje otok plic. A smrt op\u011bt v\u00edt\u011bz\u00ed. P\u0159ed tr\u00fdzniv\u00fdm udu\u0161en\u00edm ve vlastn\u00ed krvi ji\u017e nen\u00ed z\u00e1chrany. Sv\u011bdkem t\u00e9to \u201edvoj\u00ed cesty smrti\u201c sv\u00fdch m\u00e9n\u011b \u0161\u0165astn\u00fdch druh\u016f, tedy bu\u010f pom\u011brn\u011b rychl\u00e9 nebo t\u00fdrav\u011b pomal\u00e9, se 22. dubna stal i britsk\u00fd kapit\u00e1n Alfred Oliver Pollard. Dochovan\u00fd, chmurn\u00fd, a\u010d zcela nevojensky poetick\u00fd koment\u00e1\u0159 zku\u0161en\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka prozrazuje jeho hlubok\u00fd du\u0161evn\u00ed ot\u0159es [Simkin, 2012]:<\/p>\n

\u201eJakoby se ze\u0161e\u0159ilo, kdy\u017e se z n\u011bmeck\u00e9 strany zvedl podivn\u011b zelen\u00fd oblak smrti. Lehk\u00e1 severov\u00fdchodn\u00ed br\u00edza jej poh\u00e1n\u011bla k francouzsk\u00fdm z\u00e1kop\u016fm. Jejich osazenstvo v tu chv\u00edli sev\u0159ela pod krkem sama smrt. Kdo by mohl tyto voj\u00e1ky obvi\u0148ovat, \u017ee selhali a prchali ze sv\u00fdch pozic? V houstnouc\u00ed temnot\u011b t\u00e9to stra\u0161n\u00e9 noci z\u00e1pasili s hr\u016fzou, oslepen\u00ed bloudili oblakem plynu a padali k zemi v ag\u00f3nii, kter\u00e1 zevnit\u0159 dr\u00e1sala jejich hru\u010f. Jed p\u016fsob\u00edc\u00ed pomal\u00e9 udu\u0161en\u00ed zbarvil jejich tv\u00e1\u0159e do tmava. Stovky se jich zhroutily a zem\u0159ely. Ostatn\u00ed z\u016fst\u00e1vali bezvl\u00e1dn\u011b le\u017eet s p\u011bnou u \u00fast, s ochromen\u00fdmi t\u011bly, neust\u00e1le su\u017eov\u00e1ni prudk\u00fdmi z\u00e1chvaty zvracen\u00ed. Ti byli odsouzeni zem\u0159\u00edt a\u017e pozd\u011bji, pomalou smrt\u00ed s dlouhou, nev\u00fdslovn\u011b mu\u010divou ag\u00f3ni\u00ed. Vzduch byl v\u0161ude zamo\u0159en \u0161tiplav\u00fdm pachem chl\u00f3ru, kter\u00fd v\u011bzel hluboko v hrdlech mu\u017e\u016f a plnil jejich \u00fasta svou kovovou chut\u00ed\u2026\u201c<\/p>\n

Mu\u017ei zem\u0159el\u00ed toho dne v d\u016fsledku otravy chl\u00f3rem se ji\u017e nedov\u011bd\u011bli, \u017ee se stali prvn\u00ed ob\u011bt\u00ed pr\u00e1v\u011b zah\u00e1jen\u00e9 \u201edruh\u00e9 bitvy ve Flandrech\u201c. Byla vyvol\u00e1na n\u011bmeckou ofenz\u00edvou a zahrnovala n\u011bkolik velk\u00fdch bojov\u00fdch st\u0159et\u016f. Celkem trvala (dle r\u016fzn\u00fdch zdroj\u016f) od 22. dubna do 25. kv\u011btna, resp. do 30. \u010dervence 1915. Na jej\u00ed samotn\u00fd po\u010d\u00e1tek byl napl\u00e1nov\u00e1n a realizov\u00e1n i zrod chemick\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

RE\u017dIE<\/p>\n

Paradoxn\u011b nejv\u00fdsti\u017en\u011bj\u0161\u00ed koment\u00e1\u0159 z\u00e1kladn\u00ed koncepce n\u011bmeck\u00e9ho chlorov\u00e9ho \u00fatoku podal sir Harold Hartley (1878 \u2013 1972), anglick\u00fd vojensk\u00fd odborn\u00edk. Pracoval na v\u00fdvoji britsk\u00fdch chemick\u00fdch zbran\u00ed, vesm\u011bs pou\u017eit\u00fdch jen s mal\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm za N\u011bmci. Tento v\u00fdznamn\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed chemik vedl brzy po v\u00e1lce, ji\u017e naprosto v klidu a s respektem, rozhovor se sv\u00fdm \u201ekolegou z prot\u011bj\u0161\u00ed strany\u201c. Tedy s jin\u00fdm v\u00fdznamn\u00fdm fyzik\u00e1ln\u00edm chemikem, Fritzem Haberem. Hartley pot\u00e9 uvedl [Stoltzenberg, 2004]: \u201eC\u00edlem n\u011bmeck\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu bylo vyhnat n\u00e1s ze z\u00e1kop\u016f a dostat n\u00e1s zp\u011bt na otev\u0159en\u00e9 boji\u0161t\u011b. \u2026N\u00e1vrh na \u00fatok pomoc\u00ed chl\u00f3ru z tlakov\u00fdch lahv\u00ed byl p\u0159ijat a Haber byl pov\u011b\u0159en veden\u00edm technick\u00e9 p\u0159\u00edpravy.“<\/p>\n

Z\u00e1rove\u0148 pr\u00fd Haber nedoporu\u010doval pou\u017eit\u00ed d\u011blost\u0159eleck\u00fdch chemick\u00fdch gran\u00e1t\u016f, proto\u017ee: \u201e\u2026vzhledem k mal\u00e9 plo\u0161e \u00fazem\u00ed zasa\u017een\u00e9ho jednotliv\u00fdm gran\u00e1tem by bylo nutn\u00e9 v\u00e9st simult\u00e1nn\u00ed palbu z velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed zbran\u00ed, aby bylo dosa\u017eeno technicky v\u00fdznamn\u00e9ho \u00fa\u010dinku. \u2026Ale tak\u00e9 \u0159ekl, \u017ee v\u00fdroba zbran\u00ed pro tento \u00fa\u010del je v takov\u00e9m mno\u017estv\u00ed nere\u00e1ln\u00e1. Proto bylo navr\u017eeno pou\u017eit\u00ed plynu vypou\u0161t\u011bn\u00e9ho z tlakov\u00fdch lahv\u00ed tak, aby jeho vysok\u00e1 koncentrace pokryla zna\u010dnou plochu.\u201c<\/p>\n

Do linie n\u011bmeck\u00fdch z\u00e1kop\u016f bylo tedy um\u00edst\u011bno na 5 700 ocelov\u00fdch tlakov\u00fdch lahv\u00ed, ka\u017ed\u00e1 s obsahem 30 kilogram\u016f zkapaln\u011bn\u00e9ho chl\u00f3ru. Se vz\u00e1jemn\u00fdm odstupem kolem jednoho metru byly lahve ve svisl\u00e9 poloze z\u010d\u00e1sti zapu\u0161t\u011bny do zem\u011b. Jednalo se o \u00fasek fronty o \u0161\u00ed\u0159ce p\u0159ibli\u017en\u011b 6 kilometr\u016f. Na ventily lahv\u00ed byly na\u0161roubov\u00e1ny ohnut\u00e9 olov\u011bn\u00e9 trubice, sahaj\u00edc\u00ed nad vrchol z\u00e1kopu a sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k pozic\u00edm nep\u0159\u00edtele. Uvnit\u0159 byla ka\u017ed\u00e1 lahev opat\u0159ena sifonovou trubkou tak, aby po otev\u0159en\u00ed ventilu z n\u00ed unikala pouze kapaln\u00e1 f\u00e1ze chl\u00f3ru. Ta za\u010dne za atmosf\u00e9rick\u00e9ho tlaku okam\u017eit\u011b v\u0159\u00edt (bod varu chl\u00f3ru cca -34 \u00b0C). Ve voln\u00e9m prostoru tak vz\u00e1p\u011bt\u00ed vznik\u00e1 t\u011b\u017ek\u00fd \u017elutozelen\u00fd oblak plynn\u00e9ho chl\u00f3ru. Jeho specifick\u00e1 hmotnost je oproti vzduchu v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobn\u00e1. Oblak se p\u0159evaluje po zemi a zvolna se m\u00eds\u00ed se vzduchem. V\u00edtr jej \u017eene na pozice nep\u0159\u00edtele. Tam plyn pokr\u00fdv\u00e1 otev\u0159en\u00e9 plochy, p\u0159edev\u0161\u00edm ale zaplavuje z\u00e1kopy a ve\u0161ker\u00e9 podzemn\u00ed prostory. N\u011bmeck\u00e9 p\u011bchot\u011b pouze sta\u010d\u00ed n\u00e1sledovat pohyb oblaku v bezpe\u010dn\u00e9m odstupu. Prakticky bez boje tak z\u00edsk\u00e1v\u00e1 zasa\u017een\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Na n\u011bm bezbrann\u00ed, oslepen\u00ed, pot\u00e1cej\u00edc\u00ed a dus\u00edc\u00ed se nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed voj\u00e1ci opou\u0161t\u011bj\u00ed z\u00e1kopy.<\/p>\n

V\u0161e ale z\u00e1viselo na p\u0159\u00edhodn\u00e9m sm\u011bru v\u011btru. Kv\u016fli n\u011bmu musel b\u00fdt \u00fatok n\u011bkolikr\u00e1t odlo\u017een. Nakonec se v\u0161ak \u201epoda\u0159ilo\u201c a celkem tak bylo vypu\u0161t\u011bno zhruba 170 tun chl\u00f3ru. To na dan\u00e9m \u0161estikilometrov\u00e9ho \u00faseku fronty umo\u017enilo N\u011bmc\u016fm rychl\u00e9 obsazen\u00ed francouzsk\u00fdch z\u00e1kop\u016f a dobyt\u00ed \u00fazem\u00ed do hloubky t\u0159\u00ed a\u017e p\u011bti kilometr\u016f. Ov\u0161em \u201efaktor nespolehlivosti\u201c, dan\u00fd z\u00e1vislost\u00ed na sm\u011bru v\u011btru, budil ned\u016fv\u011bru, kter\u00e1 v tento jinak p\u0159evratn\u00fd postup alespo\u0148 u \u010d\u00e1sti n\u011bmeck\u00e9ho velen\u00ed st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1vala. Snad p\u0159edev\u0161\u00edm odtud plynulo na n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b ur\u010dit\u00e9 podcen\u011bn\u00ed o\u010dek\u00e1van\u00e9 \u00fa\u010dinnosti chlorov\u00e9ho \u00fatoku. Tedy i nedostate\u010dn\u00e9 zaji\u0161t\u011bn\u00ed rezervy bojov\u00fdch sil pro udr\u017een\u00ed rychl\u00e9ho \u00fazemn\u00edho zisku. Rychl\u00fdmi odvetn\u00fdmi akcemi protistrany byli proto N\u011bmci z nov\u011b z\u00edskan\u00fdch pozic brzy op\u011bt vytla\u010deni\u2026<\/p>\n

BILANCE SMRTI<\/p>\n

Po\u010dty zem\u0159el\u00fdch z 22. dubna 1915 p\u0159\u00edmo v d\u016fsledku p\u016fsoben\u00ed chl\u00f3ru se podle r\u016fzn\u00fdch zdroj\u016f zna\u010dn\u011b li\u0161\u00ed. B\u011b\u017en\u011b koluj\u00ed \u00fadaje o 1000, dokonce 5000 mrtv\u00fdch, nehled\u011b na n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e9 mno\u017estv\u00ed zran\u011bn\u00fdch, v\u010detn\u011b (p\u0159edev\u0161\u00edm do\u010dasn\u011b) oslepl\u00fdch. Ov\u0161em renomovan\u00fd n\u011bmeck\u00fd Haber\u016fv \u017eivotopisec Stoltzenberg (2004) situaci prezentuje pon\u011bkud jinak. A \u010din\u00ed tak s odvol\u00e1n\u00edm na odborn\u00e9 arm\u00e1dn\u00ed zdroje obou stran. Podle t\u011bchto informac\u00ed bylo pr\u00fd 22. dubna 1915 vy\u0159azeno plynem z boje na 7 000 spojeneck\u00fdch voj\u00e1k\u016f, z nich\u017e \u201epouze\u201c 350 (!) zahynulo.<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 novodob\u00e9 v\u00fdzkumy mimo to potvrzuj\u00ed, \u017ee po\u010dty zem\u0159el\u00fdch francouzsk\u00fdch, britsk\u00fdch i dal\u0161\u00edch voj\u00e1k\u016f v d\u016fsledku chl\u00f3rov\u00fdch \u00fatok\u016f u Ypr\u00e9s (22. a 24. dubna, d\u00e1le 2. a 5. kv\u011btna 1915) byly za v\u00e1lky n\u011bmeckou propagandou siln\u011b zveli\u010dov\u00e1ny [Sz\u00f6l\u00f6si-Janze, 1998]. \u00dadajn\u011b tak m\u011bly b\u00fdt u str\u00e1daj\u00edc\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva povzbuzeny nad\u011bje na bl\u00edzk\u00fd a v\u00edt\u011bzn\u00fd konec v\u00e1lky. Samoz\u0159ejm\u011b, d\u00edky \u201ez\u00e1zra\u010dn\u00e9\u201c plynov\u00e9 zbrani. Existuje tak\u00e9 podez\u0159en\u00ed, \u017ee mnoz\u00ed pozd\u011bj\u0161\u00ed auto\u0159i nadhodnocen\u00e9 \u00fadaje o po\u010dtu mrtv\u00fdch up\u0159ednost\u0148ovali. Jejich snahou m\u011blo b\u00fdt zd\u016frazn\u011bn\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 nehum\u00e1nnosti v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pou\u017eit\u00ed otravn\u00fdch l\u00e1tek.<\/p>\n

P\u0159ipome\u0148me je\u0161t\u011b, \u017ee onen p\u0159ekvapiv\u011b n\u00edzk\u00fd \u00fadaj o 350 spojeneck\u00fdch voj\u00e1c\u00edch zem\u0159el\u00fdch 22. dubna 1915 v d\u016fsledku otravy chl\u00f3rem p\u0159edstavuje \u201epouze\u201c 5 % z celkov\u011b uv\u00e1d\u011bn\u00fdch 7 000 zasa\u017een\u00fdch. Co\u017e je v p\u0159ijateln\u00e9m souladu se souhrnn\u011b publikovan\u00fdmi \u00fadaji o zem\u0159el\u00fdch v d\u016fsledku p\u016fsoben\u00ed ve\u0161ker\u00fdch otravn\u00fdch l\u00e1tek b\u011bhem cel\u00e9 v\u00e1lky. Zde se pod\u00edl zem\u0159el\u00fdch pro jednotliv\u00e9 v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed mocnosti pohyboval v rozsahu 3,0 \u2013 4,5 % [Duffy, 2009]. Dle jin\u00e9ho star\u0161\u00edho zdroje pak pro ve\u0161ker\u00e1 v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed vojska 7,1 % [Wright, 1964]. Je tak\u00e9 zn\u00e1mo, \u017ee v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce bylo pou\u017eito celkem na 120 000 tun bojov\u00fdch otravn\u00fdch l\u00e1tek, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00edce ne\u017e 100 000 voj\u00e1k\u016f p\u0159i\u0161lo o \u017eivot a 1,2 mili\u00f3nu jich bylo zran\u011bno (nejv\u00edce ob\u011bt\u00ed je p\u0159ipisov\u00e1no fosgenu).<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee souhrnn\u00e9 poznatky tohoto druhu, z\u00e1rove\u0148 s vyhodnocen\u00edm psychologick\u00e9ho efektu pou\u017eit\u00ed otravn\u00fdch l\u00e1tek, vedly vojensk\u00e9 pl\u00e1nova\u010de v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch mocnost\u00ed k jedin\u00e9mu postoji: Jedn\u00e1 se o bojov\u00fd prost\u0159edek se zna\u010dn\u00fdm potenci\u00e1lem do budoucna. P\u0159esto je v\u0161ak nezbytn\u00e9 jej d\u00e1le zdokonalovat. To sm\u011b\u0159ovalo k dal\u0161\u00edmu v\u00fdzkumu, v\u00fdvoji a v\u00fdrob\u011b st\u00e1le \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edch, smrt\u00edc\u00edch bojov\u00fdch otravn\u00fdch l\u00e1tek. Co\u017e se v\u00fdrazn\u011b projevilo ji\u017e za samotn\u00e9 prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Tehdy za\u010daly b\u00fdt tyto prost\u0159edky brzy pou\u017e\u00edv\u00e1ny v\u0161emi v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edmi mocnostmi. Uk\u00e1zalo se ov\u0161em, \u017ee bojov\u00e9 l\u00e1tky v\u00fdznamn\u011b \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e plynn\u00fd chl\u00f3r maj\u00ed vesm\u011bs charakter kapalin, bu\u010f t\u011bkav\u00fdch (typicky fosgen) nebo net\u011bkav\u00fdch (typicky yperit, chl\u00f3rpikrin). Jejich bojov\u00e9 pou\u017eit\u00ed za\u010dalo b\u00fdt proto \u0159e\u0161eno pomoc\u00ed d\u011blost\u0159eleck\u00e9 munice. V p\u0159\u00edpad\u011b yperitu a chl\u00f3rpikrinu \u0161lo z\u00e1rove\u0148 o v\u00fdrazn\u00e9 \u201evylep\u0161en\u00ed\u201c. K p\u016fvodn\u00edmu ohro\u017een\u00ed sliznic a d\u00fdchac\u00edch org\u00e1n\u016f tak p\u0159ibyly i zna\u010dn\u011b agresivn\u00ed \u00fa\u010dinky na nekryt\u00e9 \u010d\u00e1sti povrchu t\u011bla.<\/p>\n

Nehled\u011b na je\u0161t\u011b p\u0159edv\u00e1le\u010dnou Haagskou \u00famluvu, po zku\u0161enostech z prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b objevilo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch omezuj\u00edc\u00edch a zakazuj\u00edc\u00ed opat\u0159en\u00ed. V\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b \u201etich\u00fd\u201c v\u00fdvoj \u0161el p\u0159esto d\u00e1l. Dnes jsou v\u00fdvoj, v\u00fdroba, pou\u017eit\u00ed a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed bojov\u00fdch otravn\u00fdch l\u00e1tek zak\u00e1z\u00e1ny mezin\u00e1rodn\u00ed \u00famluvou z roku 1997, akceptovanou i n\u00e1rodn\u00edmi legislativami. Ne v\u0161echny st\u00e1ty se v\u0161ak c\u00edt\u00ed b\u00fdt t\u00edmto aktem v\u00e1z\u00e1ny, nemluv\u011b o teroristick\u00fdch uskupen\u00edch\u2026<\/p>\n

V\u011aDEC A V\u00c1LE\u010cN\u00dd MANA\u017dER<\/p>\n

Haber se bl\u00ed\u017eil pades\u00e1tce, kdy\u017e vypukla v\u00e1lka. Nijak o ni nest\u00e1l a neradoval se. Ji\u017e p\u0159ed n\u011bkolika lety mu byl ud\u011blen patent na tehdy revolu\u010dn\u00ed a dodnes pr\u016fmyslov\u011b \u0161iroce vyu\u017e\u00edvan\u00fd zp\u016fsob v\u00fdroby amoniaku.<\/p>\n

D\u00edky tomu i \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch prac\u00ed se st\u00e1val uzn\u00e1van\u00fdm v\u011bdcem sv\u011btov\u00e9 \u00farovn\u011b. V letech v letech 1911 \u2013 1933 p\u016fsobil jako tzv. zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u0159editel n\u011bmeck\u00e9ho Institutu c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma pro fyzik\u00e1ln\u00ed chemii a elektrochemii v Berl\u00edn\u011b Dahlemu. Z\u00e1rove\u0148 po \u0159adu let zast\u00e1val m\u00edsto profesora fyzik\u00e1ln\u00ed chemie na tehdej\u0161\u00ed berl\u00ednsk\u00e9 Univerzit\u011b Friedricha Vil\u00e9ma. Vedle sv\u00e9ho v\u011bdeck\u00e9ho renom\u00e9 m\u011bl mezi kolegy a studenty pov\u011bst v\u00fdborn\u00e9ho, vtipn\u00e9ho a obl\u00edben\u00e9ho p\u0159edna\u0161e\u010de, ale i b\u0159itk\u00e9ho a ob\u00e1van\u00e9ho diskut\u00e9ra\u2026<\/p>\n

V\u00e1lka jej postavila p\u0159ed dal\u0161\u00ed \u00fakol. Na konci roku 1914 byl jmenov\u00e1n \u0159editelem Centr\u00e1ly pro ot\u00e1zky chemie, mezi \u201ezasv\u011bcen\u00fdmi\u201c b\u011b\u017en\u011b naz\u00fdvan\u00e9 \u201eB\u00fcro Haber\u201c. Byla z\u0159\u00edzena p\u0159i n\u011bmeck\u00e9m ministerstvu v\u00e1lky s c\u00edlem zkoumat a rozv\u00edjet mo\u017en\u00e9 postupy chemick\u00e9 podpory vojensk\u00e9 \u010dinnosti.<\/p>\n

Sv\u00fdm zalo\u017een\u00edm Haber rozhodn\u011b nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1silnick\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00edk. Poh\u00e1n\u011bla jej v\u0161ak mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 cti\u017e\u00e1dost i v\u00fdrazn\u00fd patriotismus. Byl vlastencem zcela oddan\u00fdm n\u011bmeck\u00e9mu st\u00e1tu. Tou\u017eil po kari\u00e9\u0159e v jeho slu\u017eb\u00e1ch, t\u0159eba i v arm\u00e1d\u011b. P\u0159itom musel p\u0159ekon\u00e1vat i jist\u00e9 stigma sv\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu. A\u010dkoli toti\u017e antisemitismus v tehdej\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 spole\u010dnosti zdaleka nedosahoval pozd\u011bj\u0161\u00edch \u201ehitlerovsk\u00fdch dimenz\u00ed\u201c, jeho vliv byl mnohdy patrn\u00fd. Jako \u0159ada podobn\u00fdch osobnost\u00ed t\u00e9 doby se proto Haber sna\u017eil p\u016fsobit [Wisniak, 2002] \u201e\u2026v\u00edce n\u011bmecky a m\u00e9n\u011b \u017eidovsky.\u201c<\/p>\n

To v\u0161e formovalo i jeho postoj k v\u00e1le\u010dn\u00fdm \u00fakol\u016fm sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm na \u201ejeho\u201c Centr\u00e1lu, ale z\u010d\u00e1sti i na ob\u011b dal\u0161\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b. K \u00fakol\u016fm p\u0159istupoval velmi vst\u0159\u00edcn\u011b a iniciativn\u011b. Ostatn\u011b, p\u0159esn\u011b to se od n\u011bj o\u010dek\u00e1valo, pokud cht\u011bl nad\u00e1le v\u00e9st Centr\u00e1lu a zast\u00e1vat i dal\u0161\u00ed funkce. A to on, patriot a vele\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, cti\u017e\u00e1dostiv\u00fd v\u011bdec, rozhodn\u011b cht\u011bl! Ne\u0161lo jen o chemickou odbornost, ale i o jeho schopnosti \u201ev\u011bdeck\u00e9ho mana\u017eera\u201c a \u0161irokou organiz\u00e1torskou \u010dinnost, op\u00edraj\u00edc\u00ed se o rozs\u00e1hl\u00e9 kontakty s prost\u0159ed\u00edm pr\u016fmyslov\u00e9ho byznysu. Kl\u00ed\u010dov\u00e1 role Haberem veden\u00e9 Centr\u00e1ly p\u0159i dal\u0161\u00edm rozvoji n\u011bmeck\u00e9ho chemick\u00e9ho v\u00e1l\u010den\u00ed je nepochybn\u00e1. A\u010d nap\u0159\u00edklad jeho p\u0159\u00edm\u00fd pod\u00edl na zaveden\u00ed a vojensk\u00e9m pou\u017eit\u00ed fosgenu (poprv\u00e9 1915) a yperitu (poprv\u00e9 1917) na n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b nen\u00ed zcela z\u0159ejm\u00fd. Je ale t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9, \u017ee ve sv\u00e9 funkci musel tyto \u010di podobn\u00e9 aktivity p\u0159inejmen\u0161\u00edm form\u00e1ln\u011b zast\u0159e\u0161ovat\u2026<\/p>\n

Jakoukoli osobn\u00ed odpov\u011bdnost za chlorov\u00fd \u00fatok u Ypr\u00e9s Haber v\u017edy odm\u00edtal. Jednozna\u010dn\u011b ji p\u0159ipisoval vojensk\u00e9mu velen\u00ed. Tvrdil, \u017ee p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 \u010d\u00e1st Haagsk\u00e9 \u00famluvy z roku 1907 zakazuje pouze munici \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed otravn\u00e9 l\u00e1tky, nikoli v\u0161ak p\u0159\u00edm\u00e9 pou\u017eit\u00ed plynu. Zato postoj jeho (prvn\u00ed) man\u017eelky Clary (roz. Immerwahr, 1870 \u2013 1915) byl zcela nekompromisn\u00ed a bohu\u017eel i fat\u00e1ln\u00ed. V\u00e1le\u010dn\u00e9 aktivity sv\u00e9ho o dva roky star\u0161\u00edho man\u017eela ozna\u010dila za [Leitner, 1993] \u201e\u2026ohavn\u00e9 zneu\u017eit\u00ed v\u011bdy a jasn\u00fd projev barbarstv\u00ed\u201c.<\/p>\n

Ji\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou se jej\u00ed vztahy s man\u017eelem z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f postupn\u011b zhor\u0161ovaly. Posledn\u00ed ranou pro ni byl jeho \u201echlorov\u00fd \u00fasp\u011bch\u201c. Nem\u011bla u\u017e s\u00edlu \u017e\u00edt. Tragickou p\u0159\u00edle\u017eitost j\u00ed brzy po prvn\u00edm \u00fatoku u Ypr\u00e9s poskytla man\u017eelova kr\u00e1tk\u00e1 dovolen\u00e1 v jejich slu\u017eebn\u00ed vile v berl\u00ednsk\u00e9m Dahlemu. Zde, v zahrad\u011b, se v noci na 2. kv\u011btna 1915 ne\u0161\u0165astn\u00e1 Clara zast\u0159elila man\u017eelovou slu\u017eebn\u00ed pistol\u00ed\u2026<\/p>\n

CHL\u00c9B A SMRT ZE VZDUCHU<\/p>\n

Roku 1909, po n\u011bkolikalet\u00e9 usilovn\u00e9 pr\u00e1ci, jedena\u010dty\u0159icetilet\u00fd profesor Haber poprv\u00e9 laboratorn\u011b uskute\u010dnil vysokotlakou a vysokoteplotn\u00ed katalytickou synt\u00e9zu amoniaku z dus\u00edku a vod\u00edku. Ov\u011b\u0159il tak princip synt\u00e9zy, kterou mnoz\u00ed tehdej\u0161\u00ed chemici, vzhledem k n\u00edzk\u00e9 reaktivit\u011b dus\u00edku, pova\u017eovali za nemo\u017enou. Po patentov\u00e1n\u00ed postupu Haber z\u00e1rove\u0148 nav\u00e1zal spolupr\u00e1ci s firmou BASF, zejm\u00e9na s n\u011bkolika jej\u00edmi chemiky a mana\u017eery. V\u00fdsledkem byl pr\u016fmyslov\u00fd Haber-Bosch\u016fv zp\u016fsob v\u00fdroby amoniaku, jeden ze skute\u010dn\u011b revolu\u010dn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f bou\u0159liv\u011b se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 chemie na po\u010d\u00e1tku 20. stol. Amoniak se proto stal dnes b\u011b\u017enou a levnou chemik\u00e1li\u00ed, vyu\u017e\u00edvanou p\u0159edev\u0161\u00edm k v\u00fdrob\u011b syntetick\u00fdch hnojiv, ale i mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00edch u\u017eite\u010dn\u00fdch produkt\u016f.<\/p>\n

V\u00edce ne\u017e 80 % hmotnosti amoniaku p\u0159edstavuje dus\u00edk, kter\u00fd je do synt\u00e9zy odeb\u00edr\u00e1n p\u0159\u00edmo ze vzduchu. Tato skute\u010dnost inspirovala p\u0159i jist\u00e9 slavnostn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti v roce 1952 n\u011bmeck\u00e9ho fyzika, Maxe von Laue (1879 \u2013 1960), nositele Nobelovy ceny, k pochvaln\u00e9mu bonmotu: Fritz Haber sv\u00fdm principem v\u00fdroby amoniaku pr\u00fd dok\u00e1zal poskytnout lidstvu \u201echl\u00e9b ze vzduchu\u201c [Friedrich, 2006]. A\u010d zn\u00ed takov\u00e1 formulace pon\u011bkud nadnesen\u011b, je v podstat\u011b pravdiv\u00e1. Odhaduje se toti\u017e, \u017ee zhruba t\u0159etina lidstva by bez pr\u016fmyslov\u00fdch hnojiv na b\u00e1zi amoniaku, tedy bez Haber-Boschova procesu, nebyla schopna p\u0159e\u017e\u00edt z d\u016fvodu nedostatku potravin. Masov\u00e1 produkce amoniaku je pro lidstvo opravdu velk\u00fdm \u201echemick\u00fdm dobrodin\u00edm\u201c. Na tom nic nezm\u011bn\u00ed ani dnes tolik m\u00f3dn\u00ed fantaz\u00edrov\u00e1n\u00ed o \u201epotravin\u00e1ch bez chemie\u201c\u2026
\nOv\u0161em Haber\u016fv princip v\u00fdroby amoniaku, \u0159e\u010deno op\u011bt symbolicky, m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e1\u0161et i \u201esmrt ze vzduchu\u201c.<\/p>\n

Lze na n\u011bj toti\u017e n\u00e1sledn\u011b nav\u00e1zat procesem, kter\u00fd koncipoval o p\u00e1r let star\u0161\u00ed Haber\u016fv sou\u010dasn\u00edk, Wilhelm Ostwald (1853 \u2013 1932), n\u011bmeck\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed chemik, filosof a nositel Nobelovy ceny. Jde o katalytickou oxidaci (tedy vlastn\u011b spalov\u00e1n\u00ed) amoniaku na kyselinu dusi\u010dnou. A ta je naprosto nezbytn\u00e1 k v\u00fdrob\u011b v\u00fdbu\u0161nin, jejich\u017e n\u011bmeck\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 spot\u0159eba byla obrovsk\u00e1! Pr\u016fmyslov\u011b vyu\u017eiteln\u00e9 \u00farovn\u011b doznala oxidace amoniaku v kv\u011btnu 1915, tedy pr\u00e1v\u011b v\u010das!<\/p>\n

Jinak by u\u017e po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch v\u00e1lky hrozil N\u011bmecku fat\u00e1ln\u00ed nedostatek kyseliny dusi\u010dn\u00e9. Byl vyvol\u00e1n britskou blok\u00e1dou zdroj\u016f \u010dilsk\u00e9ho ledku (p\u0159\u00edrodn\u00edho dusi\u010dnanu sodn\u00e9ho), jako\u017eto kl\u00ed\u010dov\u00e9 suroviny pro d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob v\u00fdroby kyseliny. Nejpozd\u011bji v polovin\u011b roku 1915 pr\u00fd hrozilo vojensk\u00e9 zhroucen\u00ed st\u00e1tu!<\/p>\n

N\u011bme\u010dt\u00ed chemici tedy zvl\u00e1dli v\u00fd\u0161e uvedenou cestu od amoniaku k v\u00fdbu\u0161nin\u00e1m doslova za p\u011bt minut dvan\u00e1ct. Do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry pod Haberovou organiza\u010dn\u00ed taktovkou. V\u00e1lka tak byla pro N\u011bmecko zachr\u00e1n\u011bna! A to v naprost\u00e9m souladu s Haberov\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee sv\u00e9 odborn\u00e9 \u00fasil\u00ed v\u017edy v\u011bnuje [Sz\u00f6l\u00f6si-Janze, 1998] \u201ev m\u00edru lidstvu, za v\u00e1lky vlasti\u201c. Jinak \u0159e\u010deno \u2013 z amoniaku v m\u00edru hnojiva, za v\u00e1lky v\u00fdbu\u0161niny.<\/p>\n

POKUS O SPRAVEDLNOST<\/p>\n

Po v\u00e1lce v\u00edt\u011bzn\u00e9 dohodov\u00e9 mocnosti sestavily seznam asi 900 podez\u0159el\u00fdch z v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f; samoz\u0159ejm\u011b v\u010detn\u011b kl\u00ed\u010dov\u00fdch p\u016fvodc\u016f chemick\u00e9ho v\u00e1l\u010den\u00ed. M\u011bl je \u010dekat \u0159\u00e1dn\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed soudn\u00ed tribun\u00e1l. Haber si pr\u00fd nechal nar\u016fst plnovous, aby zm\u011bnil podobu, a uprchl do \u0160v\u00fdcarska. Doufal, \u017ee bude chr\u00e1n\u011bn jeho neutralitou. Nebezpe\u010d\u00ed ale brzy pominulo a on se mohl vr\u00e1tit. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee seznam potenci\u00e1ln\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010dinc\u016f byl odlo\u017een ad acta. \u017de jejich st\u00edh\u00e1n\u00ed bylo zastaveno, nebo \u017ee od pl\u00e1novan\u00e9ho soudn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed jejich \u010din\u016f bylo upu\u0161t\u011bno. Ale pro\u010d?<\/p>\n

Ke cti spojenc\u016f budi\u017e \u0159e\u010deno, \u017ee neusilovali o jednostrannou spravedlnost v\u00edt\u011bz\u016f. Pochopili, \u017ee byli (a jsou) se sv\u00fdmi ned\u00e1vn\u00fdmi nep\u0159\u00e1teli tak\u0159ka na jedn\u00e9 lodi. I st\u00e1ty Dohody se p\u0159ece dopustily kontroverzn\u00edch krok\u016f, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00edch v iniciativn\u00edm p\u0159\u00edstupu k bojov\u00e9mu pou\u017eit\u00ed otravn\u00fdch l\u00e1tek.<\/p>\n

Nam\u00e1tkou p\u0159ipome\u0148me z francouzsk\u00e9 strany prvn\u00ed pou\u017eit\u00ed toxick\u00e9ho etylbromacet\u00e1tu (1914), kyanovod\u00edku (1916) nebo koncentrovan\u00e9ho fosgenu (1916) na z\u00e1padn\u00ed front\u011b. Tak jako v N\u011bmecku, snad jen s mal\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm za n\u00edm, prob\u00edhal i u z\u00e1padn\u00edch spojenc\u016f intenzivn\u00ed v\u00fdvoj (samoz\u0159ejm\u011b n\u00e1sledovan\u00fd bojov\u00fdm pou\u017eit\u00edm) chemick\u00fdch otravn\u00fdch l\u00e1tek. Velmi podobn\u00e1 zde byla tak\u00e9 \u00farove\u0148 v\u00e1le\u010dn\u00e9 integrace arm\u00e1dn\u00edch, pr\u016fmyslov\u00fdch a v\u011bdeck\u00fdch struktur, v\u010detn\u011b kompromitace vrcholn\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 garnitury. A tak pov\u00e1le\u010dn\u00fdm v\u00edt\u011bz\u016fm do\u0161lo, \u017ee co se chemick\u00e9ho v\u00e1l\u010den\u00ed t\u00fd\u010de, museli by vedle pora\u017een\u00fdch nep\u0159\u00e1tel soudit i sami sebe. Haber se proto mohl nejen v klidu vr\u00e1tit do Berl\u00edna, ale tak\u00e9 si ve Stockholmu v roce 1919 p\u0159evz\u00edt s ve\u0161ker\u00fdmi poctami Nobelovu cenu za princip synt\u00e9zy amoniaku. N\u011bkte\u0159\u00ed host\u00e9 v\u0161ak p\u0159itom dali najevo sv\u016fj protest. A nejenom tam. Patrn\u011b nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm kritikem Haberov\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch aktivit byl britsk\u00fd fyzik sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu, nositel Nobelovy ceny, Ernest Rutheford (1871 \u2013 1937).<\/p>\n

Haber se naopak sna\u017eil pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho op\u011btn\u00e9ho otev\u0159en\u00ed sv\u011bta vyu\u017e\u00edt k p\u0159\u00e1telsk\u00fdm kontakt\u016fm s kolegy z n\u011bkdej\u0161\u00ed \u201eopa\u010dn\u00e9 strany\u201c. Jeho setk\u00e1n\u00ed se sirem Haroldem Hartleyem, \u201ev\u011bdeck\u00fdm otcem\u201c britsk\u00e9ho chemick\u00e9ho v\u00e1l\u010den\u00ed, jsme ji\u017e zm\u00ednili. P\u0159ipome\u0148me v\u0161ak je\u0161t\u011b jeho podobn\u00fd kontakt se sirem Williamem Popem (1870 \u2013 1939), takt\u00e9\u017e profesorem chemie, kter\u00fd v legend\u00e1rn\u00edm Cambridgi se sv\u00fdm t\u00fdmem vyv\u00edjel pro britskou stranu yperit.<\/p>\n

U\u017dITE\u010cN\u00dd PLYN<\/p>\n

V N\u011bmecku se vlivem neut\u011b\u0161en\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch podm\u00ednek u\u017e od roku 1915 objevovaly velk\u00e9 pot\u00ed\u017ee s \u0159\u00e1d\u011bn\u00edm hlodavc\u016f v obiln\u00fdch ml\u00fdnech a silech, d\u00e1le v\u0161\u00ed a podobn\u00e9ho hmyzu v hromadn\u00fdch vojensk\u00fdch i civiln\u00edch ubytovac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00edch. Pro \u201eHaber\u016fv\u201c Institut c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma se tak ji\u017e v pr\u016fb\u011bhu 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky (samoz\u0159ejm\u011b vedle prim\u00e1rn\u00ed \u201echemick\u00e9 podpory\u201c v\u00e1le\u010dn\u00fdch aktivit) objevilo dal\u0161\u00ed z mo\u017en\u00fdch uplatn\u011bn\u00ed. Byla zde nutnost praktick\u00e9ho a bezpe\u010dn\u00e9ho zvl\u00e1dnut\u00ed postupu rozs\u00e1hl\u00e9 likvidace drobn\u00fdch \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdch \u0161k\u016fdc\u016f. Jako nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed prost\u0159edek se zd\u00e1l b\u00fdt toxick\u00fd plyn. V dubnu 1917 do\u0161lo k prvn\u00ed velk\u00e9 a \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 deratizaci pomoc\u00ed kyanovod\u00edku.<\/p>\n

Po v\u00e1lce p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed nal\u00e9hav\u00e1 pot\u0159eba dezinsek\u010dn\u00edch a deratiza\u010dn\u00edch postup\u016f byla zaj\u00edmav\u00fdm t\u00e9matem nejen pro Institut, ale z\u00e1rove\u0148 i obrovskou obchodn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed. A jak jinak, Fritz Haber nezav\u00e1hal. Z jeho iniciativy byla je\u0161t\u011b v b\u0159eznu 1919 v Berl\u00edn\u011b zalo\u017eena N\u011bmeck\u00e1 spole\u010dnost pro ni\u010den\u00ed \u0161k\u016fdc\u016f, s \u00fa\u010dast\u00ed n\u011bkolika v\u00fdznamn\u00fdch chemick\u00fdch podnik\u016f. Podle n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1zvu Deutsche Gesellschaft f\u00fcr Sch\u00e4dlingsbek\u00e4mpfung zkr\u00e1cen\u011b zvan\u00e1 Degesch. Jej\u00edm prvn\u00edm \u0159editelem byl Haber, kter\u00fd ov\u0161em ji\u017e v roce 1920 odstoupil. Jeho n\u00e1sledn\u00edkem se stal Walter Heerdt.<\/p>\n

V\u00fdvin plynn\u00e9ho kyanovod\u00edku se prov\u00e1d\u011bl technicky pom\u011brn\u011b komplikovan\u00fdm postupem rozpou\u0161t\u011bn\u00ed kyanidu sodn\u00e9ho nebo draseln\u00e9ho v kyselin\u011b s\u00edrov\u00e9. V roce 1926 byl ale Heerdtovi ud\u011blen patent na revolu\u010dn\u00ed novinku. \u0160lo o postup nasakov\u00e1n\u00ed kapaln\u00e9ho kyanovod\u00edku do inertn\u00edho por\u00e9zn\u00edho granulovan\u00e9ho materi\u00e1lu (nosi\u010de). Bezprost\u0159edn\u011b po otev\u0159en\u00ed uz\u00e1v\u011bru plechov\u00e9ho pouzdra (\u201eplechovky, konzervy\u201c) s granul\u00e1tem pak plynn\u00fd kyanovod\u00edk samovoln\u011b unikal do ovzdu\u0161\u00ed. Tento produkt ur\u010den\u00fd k prov\u00e1d\u011bn\u00ed dezinsekce a deratizace dostal obchodn\u00ed ozna\u010den\u00ed Cyklon B (v n\u011bm\u010din\u011b p\u016fvodn\u011b Zyklon B). Dle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f n\u00e1le\u017eelo ozna\u010den\u00ed \u201eB\u201c a\u017e jeho pozd\u011bj\u0161\u00ed, \u201eodorizovan\u00e9\u201c verzi. Tedy s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed typick\u00e9ho v\u00fdrazn\u00e9ho z\u00e1pachu. Ten m\u011bl varovat p\u0159ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed ji\u017e mal\u00fdch mno\u017estv\u00ed toxick\u00e9ho plynu v ovzdu\u0161\u00ed.<\/p>\n

Obchodn\u00ed n\u00e1zev velmi u\u017eite\u010dn\u00e9ho produktu \u201eCyklon B\u201c po \u0159adu let nikoho ani v nejmen\u0161\u00edm neznepokojoval. D\u011bsiv\u00fd zvuk a zcela jin\u00fd \u00fa\u010del mu prop\u016fj\u010dila a\u017e nacistick\u00e1 ma\u0161in\u00e9rie. Ovl\u00e1dla N\u011bmecko t\u011bsn\u011b na sklonku Haberova \u017eivota. Nem\u011bl s n\u00ed nikdy nic spole\u010dn\u00e9ho\u2026<\/p>\n

OD V\u00c1LKY K V\u00c1LCE<\/p>\n

Obdob\u00ed po 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce str\u00e1vil Fritz Haber v\u011bdeckou a pedagogickou prac\u00ed i technicko-organiz\u00e1torskou \u010dinnost\u00ed; viz nap\u0159. jeho (a\u010d velmi kr\u00e1tk\u00e9) p\u016fsoben\u00ed ve spole\u010dnosti Degesch. Pat\u0159il k vrstv\u011b star\u0161\u00edch vzd\u011blan\u00fdch patriot\u016f, mnohdy \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu, se \u201ez\u00e1sluhami o vlast\u201c z 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak s demokratick\u00fdm a kosmopolitn\u00edm sm\u00fd\u0161len\u00edm. Z jednoho jeho dopisu je z\u0159ejm\u00e9 jeho znepokojen\u00ed n\u011bmeckou sou\u010dasnost\u00ed. Tedy hrozbou diktatury nacismu i komunismu, snadnou manipulovatelnost\u00ed \u201elidov\u00fdch mas\u201c, spolu se zvr\u00e1cenou p\u0159edstavou o zrodu \u201enov\u00e9ho \u010dlov\u011bka\u201c [Sz\u00f6l\u00f6si-Janze, 1998]: \u201eZrod nov\u00e9ho \u010dlov\u011bka je zde! Jeho masy zapl\u0148uj\u00ed ulice a vyh\u00e1n\u011bj\u00ed star\u00e9 politick\u00e9 strany a star\u00e9 n\u00e1zory. Hledaj\u00ed n\u011bmeckou podobu toho, co se ji\u017e v r\u016fzn\u00e9 form\u011b uskute\u010dnilo v Rusku a v It\u00e1lii. U\u017e se nev\u011b\u0159\u00ed na tradi\u010dn\u00ed liberalismus na\u0161\u00ed vlasti, ani na dlouhou v\u00fdvojovou cestu odbor\u00e1\u0159sk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed demokracie.\u201c<\/p>\n

Dne 30. ledna 1933 se n\u011bmeck\u00fdm kancl\u00e9\u0159em stal Adolf Hitler. Byla zah\u00e1jena \u201erasov\u00e1 o\u010dista\u201c st\u00e1tn\u00edho apar\u00e1tu, tedy tak\u00e9 Institutu. Pod nar\u016fstaj\u00edc\u00edm n\u00e1tlakem se \u0159editel Haber m\u011bl zbavit \u017eidovsk\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f. Bylo zn\u00e1mo, \u017ee od pod\u0159\u00edzen\u00fdch vy\u017eadoval prvot\u0159\u00eddn\u00ed v\u00fdkon, podporoval v\u0161ak jejich z\u00e1jem a iniciativu, choval se k nim slu\u0161n\u011b a velkoryse. Zaj\u00edmaly jej jejich odborn\u00e9 znalosti a schopnosti i charakterov\u00e9 vlastnosti. Nikoli v\u0161ak \u201erasov\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost\u201c. Brzy zjistil, \u017ee sv\u00e9 lidi nedok\u00e1\u017ee ubr\u00e1nit, a \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt ohro\u017een i on s\u00e1m. Proto 30. dubna 1933 rezignoval na svou funkci v Institutu a za\u010d\u00e1tkem kv\u011btna i na m\u00edsto profesora na berl\u00ednsk\u00e9 Univerzit\u011b Friedricha Vil\u00e9ma.<\/p>\n

Mohl v\u0161ak vyu\u017e\u00edt \u010detn\u00e1 pozv\u00e1n\u00ed k odborn\u00fdm st\u00e1\u017e\u00edm v Japonsku, Palestin\u011b, Francii, Brit\u00e1nii i jinde. Rozhodl se pro dvoum\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pobyt na univerzit\u011b v Cambridgi u sira Williama Popea, n\u011bkdej\u0161\u00edho tv\u016frce britsk\u00e9ho yperitu. Po n\u00e1vratu cht\u011bl je\u0161t\u011b vyu\u017e\u00edt pozv\u00e1n\u00ed Chaima Weizmanna (1874 \u2013 1952) k dlouhodob\u00e9mu pracovn\u00edmu pobytu v tehdej\u0161\u00ed Palestin\u011b. A to ve v\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu (dnes Weizmann\u016fv \u00fastav), kter\u00fd tento \u017eidovsk\u00fd chemik a pozd\u011bj\u0161\u00ed izraelsk\u00fd politik zalo\u017eil v tam\u011bj\u0161\u00edm Rehovotu. Dokonce podle \u201evzoru\u201c pr\u00e1v\u011b Haberova Institutu v Dahlemu, kter\u00fd Weizmann kr\u00e1tce p\u0159ed t\u00edm nav\u0161t\u00edvil.<\/p>\n

B\u011bhem roku 1941 byla nacisty zah\u00e1jena fyzick\u00e1 likvidace odp\u016frc\u016f re\u017eimu a zejm\u00e9na \u017eidovsk\u00e9ho etnika (celkem v\u00edce ne\u017e mili\u00f3nu osob) pomoc\u00ed Cyklonu B. V t\u00e9 dob\u011b byl Fritz Haber ji\u017e osm let mrtev. Krutou ironi\u00ed osudu bylo takto zavra\u017ed\u011bno i n\u011bkolik jeho vlastn\u00edch bl\u00edzk\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch. Samoz\u0159ejm\u011b, vedle nes\u010detn\u00fdch dal\u0161\u00edch \u017eidovsk\u00fdch bli\u017en\u00edch\u2026<\/p>\n

ODCHOD A POCTY<\/p>\n

Na Haberov\u011b v\u017edy nevaln\u00e9m zdravotn\u00edm stavu se podepsala i l\u00e9ta hektick\u00e9ho zp\u016fsobu pr\u00e1ce, neuspokojiv\u00e9ho rodinn\u00e9ho \u017eivota a samoz\u0159ejm\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch chemick\u00fdch vliv\u016f. Bylo mu p\u0159es \u0161edes\u00e1t a dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee \u010dasu mu mnoho nezb\u00fdv\u00e1. Nen\u00ed zcela jasn\u00e9, pro\u010d op\u011bt vyrazil do \u0160v\u00fdcarska. Mo\u017en\u00e1 tam po\u010d\u00edtal s jak\u00fdmsi ozdravn\u00fdm \u010di odpo\u010dinkov\u00fdm pobytem p\u0159ed definitivn\u00edm odchodem k Weizmannovi do Palestiny. Na ten v\u0161ak ji\u017e nedo\u0161lo. Kr\u00e1tce po sv\u00fdch p\u011bta\u0161edes\u00e1t\u00fdch narozenin\u00e1ch, 29. ledna 1934, zem\u0159el Fritz Haber v hotelu v Basileji na srde\u010dn\u00ed selh\u00e1n\u00ed. Podle sv\u00e9 posledn\u00ed v\u016fle byl poh\u0159ben na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b vedle sv\u00e9 prvn\u00ed \u017eeny Clary, jej\u00ed\u017e poz\u016fstatky sem byly p\u0159epraveny z N\u011bmecka. Na hrob\u011b jsou uvedena jen jejich jm\u00e9na a letopo\u010dty. Z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f nebylo spln\u011bno Haberovo p\u0159\u00e1n\u00ed um\u00edstit na hrob\u011b epitaf, kter\u00fd m\u011bl zn\u00edt [Sz\u00f6l\u00f6si-Janze, 1998]: \u201eSlou\u017eil sv\u00e9 zemi za v\u00e1lky i v m\u00edru, pokud mu to bylo dop\u0159\u00e1no.\u201c<\/p>\n

Nesmlouvav\u00ed kritici ve Fritzi Haberovi dodnes vid\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm chladn\u00e9ho kalkul\u00e1tora v\u011bdecky koncipovan\u00e9 smrti. Je v\u0161ak i dost t\u011bch, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali a dok\u00e1\u017e\u00ed vn\u00edmat jeho osobnost mnohem komplexn\u011bji, navzdory jej\u00ed nepochybn\u00e9 kontroverznosti: ihned po p\u00e1du nacizmu byla organizov\u00e1na \u0159ada akademick\u00fdch a spole\u010densk\u00fdch akc\u00ed, v\u011bnovan\u00fdch b\u00fdval\u00fdmi kolegy a p\u0159\u00e1teli Haberov\u011b pam\u00e1tce. Zvl\u00e1\u0161\u0165 pozoruhodn\u00e9 byly ov\u0161em dv\u011b a\u017e pon\u011bkud pozd\u011bj\u0161\u00ed. Jednak \u0161lo o zm\u011bnu n\u00e1zvu Institutu c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma pro fyzik\u00e1ln\u00ed chemii a elektrochemii v Berl\u00edn\u011b-Dahlemu, provedenou roku 1953. Nov\u00fd n\u00e1zev obsahuje nyn\u00ed i jm\u00e9no jeho zakl\u00e1daj\u00edc\u00edho \u0159editele, tedy: Institut Fritze Habera spole\u010dnosti Maxe Plancka. D\u00e1le, Hebrejsk\u00e1 univerzita v Jeruzal\u00e9m\u011b otev\u0159ela v roce 1981 v\u00fdzkumn\u00e9 centrum pro molekul\u00e1rn\u00ed dynamiku s n\u00e1zvem The Fritz Haber Research Center for Molecular Dynamics. A to nejen na po\u010dest Haberovy lidsk\u00e9 i v\u011bdeck\u00e9 pam\u00e1tky, ale tak\u00e9 jako symbol rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se modern\u00ed izraelsko-n\u011bmeck\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 spolupr\u00e1ce.<\/p>\n

Osou Haberova \u017eivota bylo v\u017edy sv\u011bdomit\u00e9 pln\u011bn\u00ed povinnost\u00ed, a jak up\u0159\u00edmn\u011b v\u011b\u0159il, oddan\u00e1 slu\u017eba lidstvu i vlasti. \u0160lo o n\u011bkolik desetilet\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho mno\u017estv\u00ed pr\u00e1ce, \u00fasil\u00ed, cti\u017e\u00e1dosti, \u00fasp\u011bch\u016f i p\u00e1d\u016f. Jeho p\u0159\u00edznivci jsou dodnes p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee Fritz Haber nikdy nebyl nelidsk\u00fdm monstrem. \u017de v\u0161ak, jako spousta dal\u0161\u00edch, byl v\u00e1lkou postaven do mimo\u0159\u00e1dn\u011b slo\u017eit\u00e9 situace. V n\u00ed do\u0161el k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee mus\u00ed jednat tak, jak jednal.<\/p>\n

Tom\u00e1\u0161 Dosoudil\u00a0<\/em><\/p>\n

Podle autorovy knihy: Smrt ve \u017elut\u00e9 mlze, Epocha, Praha, 2017.<\/em><\/p>\n

Vy\u0161lo jako:<\/em><\/p>\n