{"id":4431,"date":"2025-02-15T00:12:37","date_gmt":"2025-02-14T23:12:37","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4431"},"modified":"2025-11-27T00:20:24","modified_gmt":"2025-11-26T23:20:24","slug":"mimozemstane-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/02\/15\/mimozemstane-2\/","title":{"rendered":"Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 (2)"},"content":{"rendered":"

Neexistence?<\/strong>
\nPravd\u011bpodobnost<\/strong><\/p>\n

V prvn\u00edm d\u00edlu na\u0161eho miniseri\u00e1lku o mimozem\u0161\u0165anech jsme se v r\u00e1mci varianty, \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed k jejich existenci ANO, sna\u017eili uk\u00e1zat obvykl\u00fd sm\u011br pravd\u011bpodobnostn\u00edch \u00favah. Ty ostatn\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00ed ke slovu v\u017edy, kdy\u017e si \u010dlov\u011bk s hlub\u0161\u00ed faktickou str\u00e1nkou jak\u00e9koliv v\u011bci nev\u00ed rady. V p\u0159\u00edpad\u011b vesm\u00edru pak lze, za jist\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f, v jist\u00e9, n\u011bjak vymezen\u00e9 av\u0161ak \u201cdostate\u010dn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9\u201c jeho \u010d\u00e1sti, prakticky v\u017edy doj\u00edt k pom\u011brn\u011b velk\u00fdm \u201chypotetick\u00fdm po\u010dt\u016fm\u201c mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed.<\/p>\n

Takov\u00e9 v\u00fdsledky nejsou \u017e\u00e1dn\u00fdm trikem, ale vypl\u00fdvaj\u00ed z nep\u0159edstaviteln\u011b obrovsk\u00fdch \u201ckosmick\u00fdch \u010d\u00edsel\u201c, na kter\u00fdch je v\u00fdpo\u010detn\u00ed \u010di sp\u00ed\u0161e odhadn\u00ed postup zalo\u017een. Obludn\u00e1 velikost t\u011bchto \u010d\u00edsel je p\u0159\u00ed\u010dinou, \u017ee sebep\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdb\u011brov\u00e9 faktory reprezentovan\u00e9 sebemen\u0161\u00edmi v\u00fdb\u011brov\u00fdmi koeficienty, nejsou sto existenci civilizac\u00ed zcela vylou\u010dit.<\/p>\n

Paradoxy<\/strong><\/p>\n

Nyn\u00ed se pod\u00edvejme na n\u00e1zorovou variantu, \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed k existenci mimozem\u0161\u0165an\u016f NE. Na rozd\u00edl od relativn\u011b (alespo\u0148 po form\u00e1ln\u00ed str\u00e1nce) bezprobl\u00e9mov\u00e9 varianty ANO, se v tomto p\u0159\u00edpad\u011b vyno\u0159\u00ed paradox na\u0161\u00ed vlastn\u00ed existence. Jak zd\u016fvodnit variantu NE tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 na\u0161\u00ed vlastn\u00ed existenci?<\/p>\n

Nach\u00e1z\u00edme se snad na Zemi v situaci, kter\u00e1 je z\u00e1sadn\u011b odli\u0161n\u00e1 od v\u0161ech ostatn\u00edch mo\u017en\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f ve vesm\u00edru? Pro\u010d by pozemsk\u00fd inteligentn\u00ed \u017eivot m\u011bl b\u00fdt v cel\u00e9m nep\u0159edstaviteln\u011b obrovsk\u00e9m vesm\u00edru jakousi mimo\u0159\u00e1dnou a neopakovatelnou, tedy naprosto absolutn\u00ed v\u00fdjimkou?<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed paradox p\u0159edstavuje shoda skeptik\u016f ze dvou jinak n\u00e1zorov\u011b zcela opa\u010dn\u00fdch t\u00e1bor\u016f. Ke spole\u010dn\u00e9mu NE dok\u00e1\u017e\u00ed toti\u017e jedni dosp\u011bt na z\u00e1klad\u011b p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fdch, druz\u00ed na z\u00e1klad\u011b n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch \u00favah.<\/p>\n

Mrtv\u00fd vesm\u00edr bez Boha<\/strong><\/p>\n

Pod\u00edvejme se nejprve na n\u00e1zory, neberouc\u00ed v \u00favahu Boha. Lze mezi nimi nal\u00e9zt argumenty zpochyb\u0148uj\u00edc\u00ed jak existenci Zemi podobn\u00fdch a \u017eivot umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00edch planet, tak zejm\u00e9na samotnou mo\u017enost vzniku \u017eivota, p\u0159\u00edpadn\u011b jeho dal\u0161\u00edho rozvoje.<\/p>\n

Je zn\u00e1ma nap\u0159. kosmologick\u00e1 hypot\u00e9za, dle kter\u00e9, ani\u017e bychom cht\u011bli zach\u00e1zet do podrobnost\u00ed, by mal\u00fdm, pevn\u00fdm a chladn\u011bj\u0161\u00edm planet\u00e1m byla ur\u010dena pouze relativn\u011b kr\u00e1tk\u00e1 doba existence, ne\u017e se z\u0159\u00edt\u00ed do \u201czej\u00edc\u00ed tlamy\u201c centr\u00e1ln\u00ed hv\u011bzdy [1]. Tato doba by byla nedostate\u010dn\u00e1 pro rozvoj inteligentn\u00edho \u017eivota. P\u0159ipome\u0148me, \u017ee na Zemi star\u00e9 4,5 miliardy let \u017eivot k v\u00fdvoji do sv\u00fdch dne\u0161n\u00edch forem pot\u0159eboval pln\u00e9 4 miliardy let. P\u0159itom ov\u0161em \u201cpouze\u201c po prvn\u00ed p\u016flmiliardu let byla Zem\u011b zcela bez \u017eivota, av\u0161ak a\u017e b\u011bhem posledn\u00ed p\u016flmiliardy let nastal jeho bou\u0159liv\u00fd rozvoj [2].<\/p>\n

Jin\u00fdm pesimistick\u00fdm argumentem m\u016f\u017ee b\u00fdt hypot\u00e9za americk\u00e9ho astronoma Michaela Harta, kter\u00fd se pokou\u0161el odhadnout dobu, nutnou \u201cpouze\u201c k n\u00e1hodn\u00e9mu vzniku prvn\u00edch molekul DNA z tzv. \u201cp\u0159edbiologick\u00e9 pol\u00e9vky\u201c. Tato doba by m\u011bla p\u0159edstavovat 10^41 let [1]. Toto \u010d\u00edslo je nep\u0159edstaviteln\u011b obrovsk\u00e9. Dosavadn\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed vesm\u00edru je proti n\u011bmu zanedbateln\u00fdm okam\u017eikem. P\u0159itom ponechejme stranou sv\u016fj p\u0159\u00edpadn\u00fd \u00fadiv nejen nad t\u00edm, pro\u010d pr\u00e1v\u011b astronom se pustil do \u00favah spadaj\u00edc\u00edch nejsp\u00ed\u0161e do h\u00e1jemstv\u00ed biochemie, ale i nad t\u00edm, jak to, \u017ee tedy, a to zcela nepochybn\u011b, existujeme v\u016fbec my sami.<\/p>\n

Jedine\u010dn\u00e1 souhra parametr\u016f<\/strong><\/p>\n

Velmi obl\u00edben\u00fd argument, jak\u00fdmsi univerz\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem sdru\u017euj\u00edc\u00ed mno\u017estv\u00ed ostatn\u00edch d\u00edl\u010d\u00edch, bychom mohli nazvat \u201cjedine\u010dnou souhrou parametr\u016f\u201c: Kdyby m\u011bla Zem\u011b jinou velikost ne\u017e m\u00e1, jinou vzd\u00e1lenost od Slunce, jin\u00e9 chemick\u00e9 slo\u017een\u00ed \u010di hustotu, jin\u00e9 gravita\u010dn\u00ed zrychlen\u00ed, kdyby nem\u011bla M\u011bs\u00edc, kdyby nem\u011bla magnetick\u00e9 pole, kdyby spektr\u00e1ln\u00ed slo\u017een\u00ed slune\u010dn\u00edho sv\u011btla bylo jin\u00e9, atd., atd., nemohl by na Zemi \u017eivot nikdy vzniknout.<\/p>\n

Jedn\u00e1 se vlastn\u011b pouze o jakousi komplikovan\u011bj\u0161\u00ed variantu na\u0161ich d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdb\u011brov\u00fdch faktor\u016f. M\u011bla by uk\u00e1zat, \u017ee vznik \u017eivota z\u00e1vis\u00ed na mnoha navz\u00e1jem prov\u00e1zan\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, kter\u00e9 se na Zemi zcela jedine\u010dn\u011b se\u0161ly, a nestane se tak podruh\u00e9 u\u017e nikdy a nikde ve vesm\u00edru.<\/p>\n

Deterministick\u00fd chaos<\/strong><\/p>\n

Neopakovatelnost jedine\u010dn\u00e9 souhry parametr\u016f by pravd\u011bpodobn\u011b bylo mo\u017eno vysv\u011btlit na z\u00e1klad\u011b tzv. deterministick\u00e9ho chaosu. Pod t\u00edmto pojmem se obecn\u011b skr\u00fdv\u00e1 skute\u010dnost, kdy, zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno, \u201cokam\u017eit\u00fd v\u00fdsledn\u00fd stav\u201c velmi komplikovan\u00e9ho syst\u00e9mu je ur\u010dov\u00e1n aktu\u00e1ln\u00edmi stavy (tzv. mikrostavy) obrovsk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed jeho prvk\u016f. Celkov\u011b se p\u0159itom jedn\u00e1 o dynamick\u00fd, tedy \u010dasov\u011b prom\u011bnliv\u00fd d\u011bj. Ten sice podl\u00e9h\u00e1 zn\u00e1m\u00fdm p\u0159\u00edrodn\u00edm z\u00e1kon\u016fm, vzhledem k velk\u00e9mu mno\u017estv\u00ed mikrostav\u016f, r\u016fzn\u011b ovlivn\u011bn\u00fdch panuj\u00edc\u00edmi prom\u011bnliv\u00fdmi podm\u00ednkami, jsou v\u0161ak v\u00fdsledn\u00e9 stavy, kter\u00fdch syst\u00e9m v budoucnu dos\u00e1hne, prakticky nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9 [3].<\/p>\n

Sk\u00e1kaj\u00edc\u00ed cihla<\/strong><\/p>\n

Uve\u010fme si n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed n\u00e1zorn\u00fd p\u0159\u00edklad. P\u0159edstavme si cihlu, kter\u00e1 za konstantn\u00ed teploty nehybn\u011b le\u017e\u00ed na podlo\u017ece a krom\u011b gravitace na ni nep\u016fsob\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed s\u00edly. Vn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledn\u00fd stav cihly proto m\u016f\u017eeme ozna\u010dit jako \u201cklid\u201c. Tento stav je ur\u010dov\u00e1n vibracemi v\u0161ech jej\u00edch jednotliv\u00fdch atom\u016f. Intenzita vibrac\u00ed je d\u00e1na teplotou, jejich sm\u011bry i dal\u0161\u00ed parametry se v \u010dase m\u011bn\u00ed, av\u0161ak v\u017edy jsou v prostoru i \u010dase rozlo\u017eeny zcela n\u00e1hodn\u011b, tak\u017ee jejich dynamick\u00e9 \u00fa\u010dinky se navz\u00e1jem kompenzuj\u00ed a cihla z\u016fst\u00e1v\u00e1 v klidu.<\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kon v\u0161ak nezakazuje takov\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed mikrostav\u016f, kdy v jist\u00e9m okam\u017eiku bude vibrace v\u0161ech atom\u016f n\u00e1hodn\u011b orientov\u00e1na pouze ve svisl\u00e9m sm\u011bru od podlo\u017eky. V\u0161echny atomy tehdy jakoby posko\u010d\u00ed vzh\u016fru. V d\u016fsledku tohoto jednotn\u00e9ho a ni\u010d\u00edm nekompenzovan\u00e9ho z\u00e1kmitu atom\u016f samovoln\u011b nadsko\u010d\u00ed i cel\u00e1 cihla. M\u00e1 to jedin\u00fd h\u00e1\u010dek. Tato situace, jak si jist\u011b dovedeme p\u0159edstavit, je extr\u00e9mn\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e1.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b d\u00edky tomuto n\u00e1hodn\u011b vznikl\u00e9mu a naprosto nepravd\u011bpodobn\u00e9mu (av\u0161ak nikoliv principieln\u011b nemo\u017en\u00e9mu) uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed mikrostav\u016f p\u0159ejde tedy \u201csyst\u00e9m cihla\u201c samovoln\u011b z obvykl\u00e9ho, dlouhodob\u00e9ho a p\u0159edv\u00eddateln\u00e9ho stavu \u201cklid\u201c do vysoce neobvykl\u00e9ho, m\u017eikov\u00e9ho a prakticky nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9ho stavu \u201cpohyb\u201c.<\/p>\n

Stav \u201c\u017eivot\u201c?<\/strong><\/p>\n

Plat\u00ed tento princip i pro vznik \u017eivota ve vesm\u00edru? Je jak\u00fdmsi v\u011b\u010dn\u00fdm a univerz\u00e1ln\u00edm stavem vesm\u00edru, vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edm z p\u0159\u00edrodn\u00edch z\u00e1kon\u016f a z prom\u011bnliv\u00fdch podm\u00ednek ve v\u0161ech jeho struktur\u00e1ch \u201cne\u017eivot\u201c? M\u016f\u017ee se v\u0161ak, velmi nepravd\u011bpodobn\u011b, nep\u0159edv\u00eddateln\u011b a kr\u00e1tkodob\u011b, vesm\u00edr ocitnout ve stavu \u201cvznik \u017eivota\u201c, \u010di dokonce \u201cvznik \u017eivota inteligentn\u00edho\u201c?<\/p>\n

Pokud se tak ji\u017e jednou stalo, a d\u016fkazem toho jsme my sami, byla by pak pravd\u011bpodobnost opakov\u00e1n\u00ed tohoto stavu ve vesm\u00edru (jak v prostoru tak v \u010dase) z\u0159ejm\u011b zcela miziv\u00e1.
\nTato \u00favaha prozat\u00edm potvrzuje pouze jedin\u00e9: Jak ji\u017e \u0159e\u010deno, pokud si nev\u00edme rady, skon\u010d\u00edme v\u017edy u pravd\u011bpodobnosti. Nyn\u00ed jsme ji ov\u0161em zapojili do slu\u017eeb argumentace ve prosp\u011bch varianty NE.<\/p>\n

Pokud n\u00e1s tento postup neuspokojuje, m\u016f\u017eeme s\u00e1hnout po argumentaci zcela odli\u0161n\u00e9ho typu. M\u016f\u017eeme se pokusit zapojit do cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti samotn\u00e9ho Boha.<\/p>\n

Bo\u017e\u00ed pl\u00e1n?<\/strong><\/p>\n

\u00da\u010del, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno Bo\u017e\u00ed pl\u00e1n, je typick\u00fdm argumentem ze strany n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, zejm\u00e9na v jeho n\u00e1m nejbli\u017e\u0161\u00ed, \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e9 podob\u011b, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z bible.<\/p>\n

V\u00edra vzbuzuje p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee, jak p\u00ed\u0161e Klaus Douglas [4], \u010dlov\u011bk je n\u011b\u010d\u00edm v\u00edce ne\u017e souborem jist\u00fdch chemick\u00fdch reakc\u00ed, n\u011b\u010d\u00edm v\u00edce ne\u017e pouhou hmotou. \u010clov\u011bk je objektem trval\u00e9ho a mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho Bo\u017e\u00edho z\u00e1jmu a Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edzn\u011b. Toto poselstv\u00ed se t\u00e1hne celou bibl\u00ed, by\u0165 je tu a tam p\u0159ekryto \u201cru\u0161iv\u00fdmi momenty\u201c. Podobn\u011b, jako je tomu nap\u0159\u00edklad ve vztahu rodi\u010de a d\u00edt\u011bte, kter\u00fd, p\u0159es ve\u0161kerou vz\u00e1jemnou l\u00e1sku, nen\u00ed bezkonfliktn\u00ed.<\/p>\n

\u010clov\u011bk byl, jako nejdokonalej\u0161\u00ed d\u00edlo odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed podobu samotn\u00e9ho Stvo\u0159itele, stvo\u0159en a\u017e posledn\u00edm ze v\u0161ech Bo\u017esk\u00fdch tv\u016fr\u010d\u00edch akt\u016f p\u0159i tvo\u0159en\u00ed sv\u011bta. Ve Star\u00e9m z\u00e1kon\u011b se o tom (mimo jin\u00e9) prav\u00ed:<\/p>\n

I \u0159ekl B\u016fh: \u201cU\u010di\u0148me \u010dlov\u011bka, aby byl na\u0161\u00edm obrazem podle na\u0161\u00ed podoby. A\u0165 lid\u00e9 panuj\u00ed nad mo\u0159sk\u00fdmi rybami a nad nebesk\u00fdm ptactvem, nad zv\u00ed\u0159aty a nad celou zem\u00ed i nad ka\u017ed\u00fdm plazem, plaz\u00edc\u00edm se po zemi\u201c [Gn1, 26].<\/p>\n

A\u010dkoliv to v bibli nikde v\u00fdslovn\u011b nestoj\u00ed, lze z n\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b vyvozovat, \u017ee B\u016fh stvo\u0159il Zemi, Slunce a vlastn\u011b cel\u00fd vesm\u00edr pro \u010dlov\u011bka. Nebo\u0165, a t\u00edm se dost\u00e1v\u00e1me k typicky lidsk\u00e9 a \u201cnev\u011bdeck\u00e9\u201c ot\u00e1zce po smyslu, jak\u00fd smysl by m\u011blo stvo\u0159en\u00ed vesm\u00edru a Zem\u011b bez \u010dlov\u011bka? Proto B\u016fh nejprve prost\u011b stvo\u0159il \u201c\u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed\u201c, v n\u011bm\u017e by mohl \u010dlov\u011bk \u017e\u00edt, a dokonce mu nad t\u00edmto prost\u0159ed\u00edm, jak vypl\u00fdv\u00e1 z v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 biblick\u00e9 pas\u00e1\u017ee, do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry p\u0159edal vl\u00e1du.
\nModern\u00edm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm lidsk\u00e9 d\u016fv\u011bry v jak\u00fdsi z\u00e1m\u011br obsa\u017een\u00fd ve vesm\u00edru, v\u011b\u0159\u00edc\u00ed by prost\u011b \u0159ekli v Bo\u017e\u00ed pl\u00e1n, m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00fdrok americk\u00e9ho fyzika Freemana Dysona [5]:<\/p>\n

\u201cNec\u00edt\u00edm se ve vesm\u00edru cizincem. \u010c\u00edm v\u00edce jej zkoum\u00e1m a studuji detaily jeho architektury, t\u00edm v\u00edce nal\u00e9z\u00e1m d\u016fkaz\u016f pro to, \u017ee vesm\u00edr v ur\u010dit\u00e9m smyslu v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00edme.\u201c<\/p>\n

Ov\u0161em v p\u0159edstav\u00e1ch tradi\u010dn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry vy\u0161el B\u016fh \u010dlov\u011bku vst\u0159\u00edc je\u0161t\u011b mnohem v\u00edce. Ob\u011btoval sv\u00e9ho syna, Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, aby v budoucnu \u010dlov\u011bku zajistil \u017eivot v\u011b\u010dn\u00fd, ve v\u011b\u010dn\u00e9 radosti. Rozhodl se tak \u010dlov\u011bku dop\u0159\u00e1t to, co je v\u00fdsadou pouze jeho samotn\u00e9ho. Rozhodl se pod\u011blit se s \u010dlov\u011bkem o jeden z Bo\u017e\u00edch atribut\u016f, o nesmrtelnost.<\/p>\n

Lidsk\u00e1 jedine\u010dnost<\/strong><\/p>\n

Pro tradi\u010dn\u00ed k\u0159es\u0165anskou v\u00edru byla ov\u0161em nep\u0159ijateln\u00e9 p\u0159edstava, \u017ee to v\u0161e, co B\u016fh u\u010dinil pro \u010dlov\u011bka, by u\u010dinil i pro jin\u00e9 obyvatele vesm\u00edru; \u017ee \u010dlov\u011bk by byl nucen se o jedine\u010dnou Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edze\u0148 d\u011blit s n\u011bjak\u00fdmi sv\u00fdmi \u201ckolegy\u201c ve vesm\u00edru, kter\u00e9 nav\u00edc ani nezn\u00e1 a pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nepozn\u00e1.<\/p>\n

V minulosti dokonce c\u00edrkev velmi tvrd\u011b potla\u010dovala ve\u0161ker\u00e9 tendence, vedouc\u00ed ke zpochybn\u011bn\u00ed onoho naprosto v\u00fdlu\u010dn\u00e9ho \u201ccentr\u00e1ln\u00edho postaven\u00ed\u201c \u010dlov\u011bka, a tedy i centr\u00e1ln\u00edho postaven\u00ed j\u00edm ob\u00fdvan\u00e9, a pro n\u011bj stvo\u0159en\u00e9 Zem\u011b, ve vesm\u00edru.<\/p>\n

Sv\u00e9 trpk\u00e9 zku\u0161enosti s t\u00edm m\u011bli jak Galileo Galilei (1564-1642), italsk\u00fd astronom, matematik a hlasatel heliocentrismu, tak Giordano Bruno (1548-1600). Tento italsk\u00fd vzd\u011blan\u00fd a nadan\u00fd mnich, kter\u00fd se nec\u00edtil v\u00e1z\u00e1n c\u00edrkevn\u00edm dogmatismem, za\u0161el ve sv\u00fdch hypot\u00e9z\u00e1ch a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Jeho \u00favahy o tom, \u017ee ani Slunce nen\u00ed st\u0159edem vesm\u00edru, ale jen st\u0159edem Slune\u010dn\u00ed soustavy, a \u017ee takov\u00fdchto planet\u00e1rn\u00edch soustav, dokonce snad obydlen\u00fdch, m\u016f\u017ee b\u00fdt ve vesm\u00edru bezpo\u010det [6], jej dovedly a\u017e na planouc\u00ed hranici kac\u00ed\u0159\u016f.<\/p>\n

Modern\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed se s ot\u00e1zkou existence mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed sice sna\u017e\u00ed n\u011bjak vyrovnat, ale zd\u00e1 se, \u017ee tato z\u00e1le\u017eitost je pro n\u011b st\u00e1le p\u0159inejmen\u0161\u00edm soustem pon\u011bkud h\u016f\u0159e straviteln\u00fdm.<\/p>\n

Modern\u00ed geocentrismus?<\/strong><\/p>\n

V\u00fdlu\u010dnost existence jedin\u00e9ho inteligentn\u00edho tvora ve vesm\u00edru, \u010dlov\u011bka, by bezpochyby bylo mo\u017eno spojovat s absolutn\u00ed v\u00fdjime\u010dnost\u00ed bu\u010f planety Zem\u011b jako takov\u00e9, anebo \u017eivotu p\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek, kter\u00e9 se na n\u00ed vytvo\u0159ily.<\/p>\n

M\u00e1me zde tedy co \u010dinit p\u0159inejmen\u0161\u00edm s jakousi modern\u00ed renesanc\u00ed geocentrismu? Byl snad boj Galileiho, Bruna i dal\u0161\u00edch jen podivn\u00fdm omylem \u010di nedorozum\u011bn\u00edm? Je Zem\u011b p\u0159ece jen jak\u00fdmsi st\u0159edem vesm\u00edru, nikoliv astronomick\u00fdm, ale biologick\u00fdm, inteligen\u010dn\u00edm, filosofick\u00fdm? Prost\u011b proto, \u017ee jako jedin\u00e1 je obydlena tvory, kte\u0159\u00ed jsou schopni vesm\u00edr vn\u00edmat?<\/p>\n

Z takov\u00fdch \u00favah ov\u0161em op\u011bt probleskuje ona trval\u00e1 \u201cfilosofick\u00e1 nemoc\u201c \u010dlov\u011bka, toti\u017e nutk\u00e1n\u00ed naz\u00edrat p\u0159\u00edrodu a vesm\u00edr z v\u00fdsostn\u011b lidsk\u00e9ho hlediska smysluplnosti. Jak jsme ji\u017e p\u0159ipomn\u011bli, zd\u00e1 se, \u017ee jakousi nejvy\u0161\u0161\u00ed formou t\u00e9to smysluplnosti je Bo\u017e\u00ed pl\u00e1n.<\/p>\n

Inteligentn\u00ed pl\u00edse\u0148<\/strong><\/p>\n

V\u011b\u0159\u00edme-li v\u0161ak v na\u0161i v\u00fdlu\u010dnost ve vesm\u00edru bez Boha, pravd\u011bpodobn\u011b n\u00e1m nezbude, ne\u017e sm\u00ed\u0159it se s pom\u011brn\u011b nelichotiv\u00fdm obrazem na\u0161\u00ed vlastn\u00ed existence: Jsme tedy jen jakousi n\u00e1hodnou a nepat\u0159i\u010dnou (by\u0165 inteligentn\u00ed) pl\u00edsn\u00ed, podivn\u00fdm spont\u00e1nn\u00edm v\u00fdronem jak\u00e9si organick\u00e9 infekce, kter\u00e1 vznikla ve steriln\u00edm, v\u011b\u010dn\u011b mrtv\u00e9m \u201canorganick\u00e9m\u201c vesm\u00edru, a kter\u00e1, z hlediska vesm\u00edrn\u00e9ho \u010dasu, zat\u00edm pouze n\u011bkolik okam\u017eik\u016f p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 v jednom z jeho kout\u016f?<\/p>\n

\u010casem snad vyp\u00e1tr\u00e1me, jak k t\u00e9to situaci do\u0161lo. Ale nikdy nepochop\u00edme pro\u010d; zcela v protikladu k ji\u017e uveden\u00e9mu v\u00fdroku Dysonovu a zcela v souladu s v\u00fdrokem jin\u00e9ho americk\u00e9ho fyzika, Stevena Weinberga [5]:<\/p>\n

\u201c\u010c\u00edm v\u00edce se zd\u00e1 vesm\u00edr srozumiteln\u00fdm, t\u00edm v\u00edc se tak\u00e9 zd\u00e1 b\u00fdt bez\u00fa\u010deln\u00fdm.\u201c<\/p>\n

Antropick\u00fd princip<\/strong><\/p>\n

S p\u0159ekvapen\u00edm tedy zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee ani \u00favahy na b\u00e1zi p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9 \u010di statistick\u00e9, ani \u00favahy na b\u00e1zi filosoficko-n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 n\u00e1m neposkytuj\u00ed dostate\u010dn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010divou v\u00fdpov\u011b\u010f (\u010di sp\u00ed\u0161e p\u0159edpov\u011b\u010f) t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se existence \u010di neexistence mimozem\u0161\u0165an\u016f.<\/p>\n

D\u00e1le se nelze dostat ani v p\u0159\u00edpad\u011b, kdy tyto a \u0159ada dal\u0161\u00edch \u00favah jsou spojeny do jak\u00e9hosi ko\u0161at\u00e9ho my\u0161lenkov\u00e9ho a v\u011bdecky se tv\u00e1\u0159\u00edc\u00edho komplexu, tzv. antropick\u00e9ho principu. Jeho p\u016fvodn\u00ed ko\u0159eny sahaj\u00ed snad a\u017e n\u011bkam do Anglie 18. a 19. stolet\u00ed. Probl\u00e9m antropick\u00e9ho principu byl nov\u011b aktualizov\u00e1n na v\u011bdeck\u00fdch f\u00f3rech, zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se \u017eivotem ve vesm\u00edru, v \u0161edes\u00e1t\u00fdch a sedmdes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n

Jako komplex od nikud nikam nevedouc\u00edch p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fdch a filosofick\u00fdch duchaplnost\u00ed, v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 antropick\u00fd princip v intelektu\u00e1ln\u00edm pov\u011bdom\u00ed dodnes. Nabyl postupn\u011b n\u011bkolika r\u016fzn\u00fdch verz\u00ed, v podstat\u011b jde v\u0161ak st\u00e1le o hled\u00e1n\u00ed (ze strany odp\u016frc\u016f potom o vyvracen\u00ed) argument\u016f pro to, \u017ee vesm\u00edr obsahuje jakousi s\u00edlu \u010di princip, stran\u00edc\u00ed inteligentn\u00edmu \u017eivotu; p\u0159edev\u0161\u00edm samoz\u0159ejm\u011b \u017eivotu \u010dlov\u011bka, p\u0159\u00edpadn\u011b v\u0161ak i \u017eivotu mimozem\u0161\u0165an\u016f.<\/p>\n

Jinak \u0159e\u010deno jde o ot\u00e1zku, zda vesm\u00edr obsahuje jak\u00e9si \u201cp\u0159irozen\u00e9 pravidlo\u201c, dle kter\u00e9ho v ur\u010dit\u00e9m st\u00e1diu jeho v\u00fdvoje mus\u00ed z\u00e1konit\u011b doj\u00edt nejen ke vzniku \u017eivota, ale n\u00e1sledn\u011b i k v\u00fdvoji \u017eivota inteligentn\u00edho.<\/p>\n

Nechceme zde antropick\u00fd princip podrobn\u011bji rozeb\u00edrat. Dovol\u00edme si v\u0161ak p\u0159ed n\u00edm sp\u00ed\u0161e varovat. Snad n\u00e1m to bude odpu\u0161t\u011bno, ale nejsme ani jeho zast\u00e1nci, ani jeho odp\u016frci. Jeho podrobn\u011bj\u0161\u00ed studium v\u0161ak v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pova\u017eujeme za ztr\u00e1tu \u010dasu.<\/p>\n

Evangelium Janovo<\/strong><\/p>\n

Vra\u0165me se rad\u011bji je\u0161t\u011b k bibli. N\u011bkte\u0159\u00ed dobrodru\u017en\u00ed duchov\u00e9, pokud ji z\u00e1rove\u0148 studuj\u00ed, doch\u00e1zej\u00ed k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee co se t\u00fd\u010de mimozem\u0161\u0165an\u016f, lze i v textu Nov\u00e9ho z\u00e1kona objevit jak\u00e1si nen\u00e1padn\u011b pootev\u0159en\u00e1 vr\u00e1tka. Ostatn\u011b v bibli lze nal\u00e9zt r\u016fzn\u00e1 l\u00ed\u010den\u00ed, kter\u00e1 jakoby poch\u00e1zela z modern\u00edho \u017e\u00e1nru liter\u00e1rn\u00ed \u010di filmov\u00e9 scifi.<\/p>\n

V tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jedn\u00e1 o Janovo Evangelium [7]. Nezam\u011b\u0148ovat pros\u00edm se spektakul\u00e1rn\u00edm Zjeven\u00edm Janov\u00fdm, neboli Apokalypsou. Mimo to, evangelista Jan nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho s apo\u0161tolem Janem, sou\u010dasn\u00edkem a u\u010dedn\u00edkem Kristov\u00fdm. Snad se evangelista Jan pokou\u0161el ve sv\u00fdch z\u00e1pisc\u00edch (kter\u00fdmi se zab\u00fdval kolem roku 100 n.l.) navazovat na tradici, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed od apo\u0161tola Jana [8]. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak sepisoval ud\u00e1losti z Kristova \u017eivota, jejich\u017e pam\u011btn\u00edkem ji\u017e b\u00fdt nemohl, nebo\u0165 se staly tehdy zhruba p\u0159ed sedmdes\u00e1ti lety.<\/p>\n

Ov\u010d\u00e1ci \u010dtver\u00e1ci<\/strong><\/p>\n

Jan se nejv\u00edce ze v\u0161ech \u010dty\u0159 evangelist\u016f zab\u00fdv\u00e1 jak nadlidskou, Bo\u017eskou str\u00e1nkou Je\u017e\u00ed\u0161ovy osobnosti, tak i t\u00edm, co bychom snad dnes mohli nazvat jak\u00fdmsi Bo\u017esk\u00fdm \u0159\u00e1dem vesm\u00edru. V t\u00e9to souvislosti je pro n\u00e1s zaj\u00edmav\u00e1 pas\u00e1\u017e, kterou vkl\u00e1d\u00e1 do \u00fast Je\u017e\u00ed\u0161i Kristovi, kdy\u017e tento v Janov\u011b evangeliu prav\u00ed:<\/p>\n

\u201cJ\u00e1 jsem dobr\u00fd past\u00fd\u0159; zn\u00e1m sv\u00e9 ovce a ony znaj\u00ed mne, tak jako m\u011b zn\u00e1 Otec a j\u00e1 zn\u00e1m Otce. A sv\u016fj \u017eivot d\u00e1v\u00e1m za ovce\u201c [J 10, 14-15].<\/p>\n

Nu dobr\u00e1, ale pozor, hned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u011bt\u011b p\u0159ijde to hlavn\u00ed:<\/p>\n

\u201cM\u00e1m i jin\u00e9 ovce, kter\u00e9 nejsou z tohoto ov\u010dince. I ty mus\u00edm p\u0159iv\u00e9st. Usly\u0161\u00ed m\u016fj hlas a bude jedno st\u00e1do, jeden past\u00fd\u0159\u201c [J 10, 16].<\/p>\n

Jak ji\u017e \u0159e\u010deno, dobrodru\u017en\u00ed duchov\u00e9 v tom vid\u00ed skrytou a opatrnou nar\u00e1\u017eku na existenci mimozem\u0161\u0165an\u016f, jej\u00ed\u017e p\u0159edstava, jak ji\u017e tak\u00e9 v\u00edme, byla pro tradi\u010dn\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed jevem pom\u011brn\u011b problematick\u00fdm.<\/p>\n

Duchov\u00e9 st\u0159\u00edzliv\u00ed a m\u00e9n\u011b dobrodru\u017en\u00ed pak obvykle poukazuj\u00ed na to, \u017ee r\u016fzn\u00fdmi ovcemi a ov\u010dinci nejsou my\u0161leny civilizace ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed r\u016fzn\u00e9 planety, n\u00fdbr\u017e nejsp\u00ed\u0161e p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci r\u016fzn\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch proud\u016f pozemsk\u00fdch. Je\u017e\u00ed\u0161, vlastn\u011b jak\u00fdsi reform\u00e1tor \u017eidovsk\u00e9 v\u00edry, toti\u017e pr\u00e1v\u011b takto hovo\u0159il k t\u011bm \u017did\u016fm, kte\u0159\u00ed zrovna mnoho pochopen\u00ed pro jeho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 vize nem\u011bli.<\/p>\n

A p\u0159ece \u2026 co kdyby?<\/strong><\/p>\n

Nechceme na z\u00e1klad\u011b v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch dvou \u0159\u00e1dk\u016f z bible tvrdit, \u017ee evangelista Jan m\u011bl (s mimozem\u0161\u0165any) ji\u017e sv\u00e9 zku\u0161enosti.<\/p>\n

Ale nebu\u010fme zase p\u0159\u00edli\u0161 suchop\u00e1rn\u00ed. T\u0159eba m\u011bl Jan alespo\u0148 n\u011bjak\u00e1 sv\u00e1 tu\u0161en\u00ed. Necht\u011bl v\u0161ak d\u011blat zbyte\u010dn\u00fd rozruch. Tak u\u010dinil pouhou nen\u00e1padnou zm\u00ednku, kterou lze p\u0159\u00edpadn\u011b vykl\u00e1dat tak i tak. Nic ur\u010dit\u00e9ho samoz\u0159ejm\u011b nev\u011bd\u011bl, ale prost\u011b si \u0159\u00edkal, co kdyby n\u00e1hodou … P\u0159esn\u011b tak, jako dnes my.<\/p>\n

Literatura<\/em><\/strong><\/p>\n