{"id":4429,"date":"2025-01-04T00:02:32","date_gmt":"2025-01-03T23:02:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4429"},"modified":"2025-11-27T00:11:59","modified_gmt":"2025-11-26T23:11:59","slug":"mimozemstane-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/01\/04\/mimozemstane-1\/","title":{"rendered":"Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 (1)"},"content":{"rendered":"

Existence<\/strong><\/p>\n

Ot\u00e1zky<\/strong><\/p>\n

I ta nejsenza\u010dn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bdectv\u00ed o p\u0159\u00edtomnosti mimozem\u0161\u0165an\u016f na Zemi hovo\u0159\u00ed prozat\u00edm v\u017edy o jak\u00fdchsi ojedin\u011bl\u00fdch, \u010dasov\u011b omezen\u00fdch a v\u00edce m\u00e9n\u011b utajen\u00fdch aktivit\u00e1ch (lze-li v\u016fbec o n\u011b\u010dem takov\u00e9m v\u00e1\u017en\u011b uva\u017eovat), v podstat\u011b bez jak\u00e9hokoliv dopadu na lidstvo jako takov\u00e9. Pokud v\u0161ak re\u00e1lnost t\u011bchto jev\u016f p\u0159ipust\u00edme, pak teoreticky nelze vylou\u010dit, \u017ee takov\u00e9to kontakty jednou p\u0159erostou ve skute\u010dn\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 (a jaksi ve\u0159ejn\u00e9 a ofici\u00e1ln\u00ed, nikoliv utajovan\u00e9) setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 by dalekos\u00e1hle ovlivnilo na\u0161i civilizaci.<\/p>\n

Znamenalo by to pro n\u00e1s mohutn\u00fd vzestup v oblasti p\u0159\u00edrodov\u011bdy, medic\u00edny a techniky, ale i mor\u00e1lky \u010di filosofie? Tak n\u011bjak si to p\u0159edstavuj\u00ed nad\u0161enci, okouzlen\u00ed nap\u0159\u00edklad vymo\u017eenostmi civilizac\u00ed poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z hv\u011bzdokupy Plej\u00e1d \u010di souhv\u011bzd\u00ed Labut\u011b, a tak\u00e9 neoceniteln\u00fdmi radami, kter\u00e9 n\u00e1m (resp. na\u0161im z\u00e1stupc\u016fm) ud\u011bluj\u00ed jejich z\u00e1stupci.<\/p>\n

Existuje v\u0161ak p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u00e9 mno\u017estv\u00ed skeptik\u016f, kte\u0159\u00ed se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee by to s na\u0161\u00ed civilizac\u00ed vzalo kr\u00e1tk\u00fd konec.<\/p>\n

P\u0159itom samoz\u0159ejm\u011b nelze zapom\u00ednat ani na jin\u00e9 a nem\u00e9n\u011b po\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed superskaln\u00edch skeptik\u016f, kte\u0159\u00ed jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee prost\u011b \u017e\u00e1dn\u00ed mimozem\u0161\u0165an\u00e9 neexistuj\u00ed.<\/p>\n

Do onoho pomysln\u00e9ho ml\u00fdna, ve kter\u00e9m se tyto ot\u00e1zky na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b p\u0159em\u00edlaj\u00ed ji\u017e po des\u00edtky let, se nyn\u00ed tak\u00e9 Mysterydogs odhodlali p\u0159isp\u011bt svou malou tro\u0161kou.<\/p>\n

Za\u010dn\u011bme od z\u00e1kladu, tedy ot\u00e1zkou existence mimozem\u0161\u0165an\u016f. Odpov\u011b\u010f na ni lze na teoretick\u00e9 \u00farovni hledat na z\u00e1klad\u011b jist\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f a \u00favah. Praktick\u00e1 odpov\u011b\u010f se ov\u0161em nab\u00edz\u00ed v podob\u011b pozorov\u00e1n\u00ed, p\u0159\u00edp. bli\u017e\u0161\u00edch kontakt\u016f s mimozem\u0161\u0165any. P\u0159itom bychom zde v\u0161ak neradi zab\u0159edali do buj\u00edc\u00ed problematiky popul\u00e1rn\u00edch \u201cbl\u00edzk\u00fdch setk\u00e1n\u00ed x-t\u00e9ho druhu\u201c.<\/p>\n

UFO<\/strong><\/p>\n

Jak zn\u00e1mo UFO (Unidentified Flying Objects) obecn\u011b zahrnuj\u00ed ve\u0161ker\u00e9 neobjasn\u011bn\u00e9 \u201cl\u00e9taj\u00edc\u00ed\u201c objekty \u010di jevy. Ty mohou b\u00fdt p\u016fvodu meteorologick\u00e9ho, astronomick\u00e9ho, p\u0159\u00edp. mohou b\u00fdt vyvol\u00e1ny pozemsk\u00fdmi nezve\u0159ejn\u011bn\u00fdmi technologiemi, a, jak jsme ji\u017e uvedli na jin\u00e9m m\u00edst\u011b na\u0161ich str\u00e1nek, jejich vjem m\u016f\u017ee b\u00fdt t\u00e9\u017e vyvol\u00e1n, \u010di p\u0159inejmen\u0161\u00edm podstatn\u011b ovlivn\u011bn, lidskou psychikou. A\u017e kdyby se v\u017edy poda\u0159ilo toto v\u0161e spolehliv\u011b vylou\u010dit, pak zbude jist\u00fd prostor pro objekty \u010di jevy, jejich\u017e p\u016fvod je lidstvu nezn\u00e1m\u00fd, a tud\u00ed\u017e z\u0159ejm\u011b mimozemsk\u00fd.<\/p>\n

Postoj skeptik\u016f<\/strong><\/p>\n

St\u00e1le se v\u0161ak zd\u00e1, a\u0165 n\u00e1m to obdivovatel\u00e9 Plej\u00e1\u010fan\u016f, Labu\u0165an\u016f, \u010di jejich p\u0159\u00edbuzn\u00fdch odpust\u00ed, \u017ee naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina populace se nikdy osobn\u011b s \u017e\u00e1dn\u00fdmi mimozem\u0161\u0165any ani s jak\u00fdmkoliv jejich vlivem nesetkala a tud\u00ed\u017e bere ot\u00e1zku jejich existence, \u010di alespo\u0148 p\u0159\u00edtomnosti na Zemi, velmi rezervovan\u011b.<\/p>\n

Nep\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed ji ani bohat\u011b medi\u00e1ln\u011b serv\u00edrovan\u00e1 nep\u0159\u00edm\u00e1 a neofici\u00e1ln\u00ed sv\u011bdectv\u00ed typu: John m\u011bl zn\u00e1m\u00e9ho jeho\u017e bratranec p\u0159ed t\u0159iceti lety d\u011blal tam a tam a vid\u011bl tam to a to; obvykle v souvislosti s magick\u00fdmi t\u00e9maty Area 51 (p\u0159\u00edp. s jin\u00fdmi \u201cnumbers X\u201c), Roswellu (ten ov\u0161em t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety), apod.<\/p>\n

V\u00fdchoz\u00ed podm\u00ednky<\/strong><\/p>\n

Existuj\u00ed tedy mimozem\u0161\u0165an\u00e9? Je vesm\u00edr obydlen i jin\u00fdmi inteligentn\u00edmi bytostmi, ne\u017e pouze n\u00e1mi?<\/p>\n

Jak lze o\u010dek\u00e1vat, k t\u00e9to ot\u00e1zce existuje dvoj\u00ed p\u0159\u00edstup, vy\u00fas\u0165uj\u00edc\u00ed posl\u00e9ze v osudov\u00e9 (ov\u0161em st\u00e1le z\u0159ejm\u011b spekulativn\u00ed) ANO \u010di NE. Pro podporu varianty ANO se obvykle uv\u00e1d\u00ed mo\u017enost, \u017ee Zem\u011b a Slune\u010dn\u00ed planet\u00e1rn\u00ed syst\u00e9m jsou jak\u00fdmisi tuctov\u00fdmi nebo \u201ct\u00e9m\u011b\u0159 tuctov\u00fdmi p\u0159\u00edpady\u201c ve vesm\u00edru. Tud\u00ed\u017e by vznik \u017eivota podobn\u00fdm zp\u016fsobem jako na Zemi m\u011bl b\u00fdt mo\u017en\u00fd i jinde. Zde je toti\u017e t\u0159eba z\u00e1rove\u0148 p\u0159ijmout fakt, \u017ee v\u011bdci si zat\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed formy \u017eivota na n\u011bjak\u00e9 alternativn\u00ed b\u00e1zi, tedy nevych\u00e1zej\u00edc\u00ed z uhl\u00edkat\u00fdch slou\u010denin, z respirace kysl\u00edku p\u0159\u00edp. z fotosynt\u00e9zy, neum\u011bj\u00ed p\u0159edstavit.<\/p>\n

Rozlehlost vesm\u00edru je dle na\u0161ich sou\u010dasn\u00fdch znalost\u00ed ohromuj\u00edc\u00ed. D\u00edky Hubbleovu teleskopu bylo na konci dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed v dosahu na\u0161eho pozorov\u00e1n\u00ed pades\u00e1t miliard galaxi\u00ed, z nich\u017e ka\u017ed\u00e1 je tvo\u0159ena stovkami miliard hv\u011bzd. P\u0159itom je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee toto obrovsk\u00e9 kvantum hv\u011bzd je pouze jistou, pro lidstvo v t\u00e9to dob\u011b \u201cviditelnou\u201c \u010d\u00e1st\u00ed vesm\u00edru.<\/p>\n

Princip v\u00fdb\u011bru<\/strong><\/p>\n

Budeme-li cht\u00edt do hry nep\u0159edstaviteln\u011b obrovsk\u00fdch \u201ckosmick\u00fdch \u010d\u00edsel\u201c zav\u00e9st alespo\u0148 jakousi symbolickou kvantifikaci, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k po\u010dtu existuj\u00edc\u00edch mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed, m\u016f\u017eeme postupovat nejsp\u00ed\u0161e tak, \u017ee po\u010det hv\u011bzd ve sledovan\u00e9 oblasti podrob\u00edme v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edsn\u00e9mu v\u00fdb\u011bru. Ten bude vych\u00e1zet z podm\u00ednek, kter\u00e9 jsou podle na\u0161eho odhadu pro existenci civilizace v planet\u00e1rn\u00edm syst\u00e9m n\u011bjak\u00e9 hv\u011bzdy nezbytn\u00e9. Vyslov\u00edme proto nap\u0159\u00edklad n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159edpoklady:<\/p>\n

Pouze mal\u00fd zlomek po\u010dtu v\u0161ech hv\u011bzd bude m\u00edt planet\u00e1rn\u00ed syst\u00e9m. A d\u00e1le:<\/p>\n

Pouze mal\u00fd zlomek po\u010dtu v\u0161ech planet\u00e1rn\u00edch syst\u00e9m\u016f bude obsahovat planetu, jej\u00ed\u017e \u201cparametry\u201c umo\u017en\u00ed vznik \u017eivota, tedy v podstat\u011b bude sv\u00fdmi podm\u00ednkami podobn\u00e1 Zemi. Jinak \u0159e\u010deno, t\u00edm vlastn\u011b p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me, \u017ee ono to s tou tuctovost\u00ed planet\u00e1rn\u00edch soustav podobn\u00fdch t\u00e9 na\u0161\u00ed Slune\u010dn\u00ed, s obydlenou Zem\u00ed, zase nebude tak hork\u00e9. A potom:<\/p>\n

Pouze na mal\u00e9m zlomku z po\u010dtu t\u011bchto \u017eivouc\u00edch planet se vyvine inteligentn\u00ed \u017eivot. A d\u00e1le:<\/p>\n

Pouze na mal\u00e9m zlomku z po\u010dtu planet s inteligentn\u00edm \u017eivotem bude tento \u017eivot existovat v \u201c\u010dasov\u00e9m soub\u011bhu\u201c s lidstvem. Kl\u00ed\u010dov\u00e1 ot\u00e1zka p\u0159ece zn\u00ed \u2013 existuj\u00ed? Nikoliv \u2013 existovali, \u010di \u2013 budou existovat? P\u0159itom zde pro jednoduchost odhl\u00e9dn\u011bme od p\u0159\u00edpadn\u00fdch komplikac\u00ed vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch z mo\u017en\u00fdch relativistick\u00fdch efekt\u016f.<\/p>\n

A tak n\u011bjak podobn\u011b. Nevyd\u00e1v\u00e1me toto jednoduch\u00e9 sch\u00e9ma za \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btoborn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, je to sp\u00ed\u0161 jen jak\u00fdsi n\u00e1stin principu, jak\u00fdm lze postupovat. Ostatn\u011b t\u00edmto teoretick\u00fdm sm\u011brem se ji\u017e p\u0159ed v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159iceti lety a mnohem d\u016fkladn\u011bji, ne\u017e je zde nazna\u010deno, n\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci vydali. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm produktem tohoto postupu se z\u0159ejm\u011b stala tzv. Drakeova rovnice, kter\u00e1 spat\u0159ila sv\u011btlo sv\u011bta v roce 1961.<\/p>\n

Drake a Cameron<\/strong><\/p>\n

Americk\u00fd v\u011bdec Frank Drake cht\u011bl tehdy pro \u00fa\u010dely zahajovan\u00e9ho projektu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), zab\u00fdvaj\u00edc\u00edho se p\u00e1tr\u00e1n\u00edm po mimozemsk\u00fdch civilizac\u00edch na z\u00e1klad\u011b sledov\u00e1n\u00ed r\u00e1diov\u00fdch sign\u00e1l\u016f, alespo\u0148 jak\u00fdmsi hrub\u00fdm odhadem p\u0159ibl\u00ed\u017eit po\u010det t\u011bch z nich, kter\u00e9 v na\u0161\u00ed Galaxii pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed vys\u00edlaj\u00ed; a\u0165 u\u017e \u00famysln\u011b, \u201cv touze po sezn\u00e1men\u00ed\u201c, anebo ne\u00famysln\u011b, prost\u011b t\u00edm, \u017ee provozuj\u00ed svou r\u00e1diovou s\u00ed\u0165 (dnes by bylo nutno do t\u011bchto \u00favah zahrnout i televizn\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed a \u0159adu dal\u0161\u00edch vyza\u0159ovan\u00fdch slo\u017eek elektromagnetick\u00e9ho spektra).<\/p>\n

O jin\u00e9 rovnici tohoto druhu se zmi\u0148uje i Ludv\u00edk Sou\u010dek. Jej\u00edm p\u016fvodcem byl \u00fadajn\u011b (z\u0159ejm\u011b americk\u00fd \u2013 o tomto p\u016fvodu bylo tehdy l\u00e9pe se p\u0159\u00edli\u0161 nerozepisovat) v\u011bdec A.G.W.Cameron. Vznikla v roce 1964 a zab\u00fdvala se po\u010dtem mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed v na\u0161\u00ed Galaxii.<\/p>\n

Av\u0161ak d\u0159\u00edve ne\u017e se pokus\u00edme prov\u00e9st n\u00e1\u0161 vlastn\u00ed v\u00fdpo\u010det, pod\u00edvejme se je\u0161t\u011b pon\u011bkud bl\u00ed\u017ee na v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 v\u00fdb\u011brov\u00e9 faktory.<\/p>\n

Extern\u00ed planety<\/strong><\/p>\n

Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee Drakeova (1961) i Cameronova (1964) rovnice byly konstruov\u00e1ny v dob\u00e1ch, kdy nezb\u00fdvalo ne\u017e v existenci extern\u00edch (tedy \u201cmimoslune\u010dn\u00edch\u201c) planet prost\u011b jen doufat.<\/p>\n

Prvn\u00ed z extern\u00edch planet objevili toti\u017e \u0161v\u00fdcar\u0161t\u00ed astronomov\u00e9 Meyor a Queloz u Slunci podobn\u00e9 hv\u011bzdy Pegas 51 a\u017e v roce 1995. Dnes je zn\u00e1mo ji\u017e v\u00edce ne\u017e sto extern\u00edch planet, v\u0161echny v\u0161ak maj\u00ed charakter zcela nehostinn\u00fdch hork\u00fdch obr\u016f nepevn\u00e9 resp. plynn\u00e9 konstituce, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed nejsp\u00ed\u0161e \u201cna\u0161emu\u201c Jupiteru a pohybuj\u00ed se v bl\u00edzkosti \u017ehav\u00fdch mate\u0159sk\u00fdch hv\u011bzd. Tyto podm\u00ednky maj\u00ed daleko do p\u0159edstav o Zemi podobn\u00fdch mal\u00fdch planet\u00e1ch. Ov\u0161em nap\u0159. v N\u011bmecku p\u016fsob\u00edc\u00ed exofyzik G.Wuchterl se domn\u00edv\u00e1, \u017ee obrovsk\u00e9 hork\u00e9 planety jsou nejn\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed a tud\u00ed\u017e nejsn\u00e1ze zjistiteln\u00e9. K\u00fd\u017eenou \u00farodu planet umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00edch \u017eivot lze pr\u00fd proto o\u010dek\u00e1vat teprve v nedalek\u00e9 budoucnosti, po dal\u0161\u00edm zp\u0159esn\u011bn\u00ed na\u0161ich pozorov\u00e1n\u00ed. Inu kdo v\u00ed, mo\u017en\u00e1 ano, mo\u017en\u00e1 ne …<\/p>\n

Vznik \u017eivota<\/strong><\/p>\n

St\u00e1\u0159\u00ed Zem\u011b se odhaduje zhruba na \u010dty\u0159i a p\u016fl miliardy let. V\u011bdci se dnes shoduj\u00ed na tom, \u017ee nejstar\u0161\u00edmi dochovan\u00fdmi fosiliemi jsou poz\u016fstatky mikrob\u016f v hornin\u00e1ch, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z doby p\u0159ed 4,0 miliardami let. S t\u011bmito mikroby ov\u0161em pozemsk\u00fd \u017eivot vysta\u010dil zhruba po obdob\u00ed sedmi osmin celkov\u00e9ho sv\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed. Jinak \u0159e\u010deno, dal\u0161\u00ed jednoduch\u00e9 formy \u017eivota, jako m\u011bkk\u00fd\u0161i nebo kor\u00e1li, se objevuj\u00ed a\u017e p\u0159ed p\u011bti sty pades\u00e1ti mili\u00f3ny let.<\/p>\n

Mechanismy evoluce, kter\u00e1 pot\u00e9 nastoupila, maj\u00ed v\u011bdci do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry prozkoum\u00e1ny. Zcela otev\u0159en\u00e1 v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 prost\u00e1 ot\u00e1zka, jak vlastn\u011b z p\u016fvodn\u011b anorganick\u00e9ho sv\u011bta \u017eivot v\u016fbec vznikl. Nev\u00edme.<\/p>\n

Existuj\u00ed jist\u00e9 p\u0159edstavy o mo\u017enostech vzniku jednoduch\u00fdch a pozd\u011bji slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edch organick\u00fdch molekul v podm\u00ednk\u00e1ch tehdej\u0161\u00ed Zem\u011b. Nen\u00ed v\u0161ak jasn\u00e9, jak a pro\u010d se za\u010daly tyto molekuly seskupovat do vy\u0161\u0161\u00edch nadmolekul\u00e1rn\u00edch struktur, na nich\u017e je zalo\u017eeno \u201cfungov\u00e1n\u00ed\u201c \u017eivota. By\u0165 tenkr\u00e1t \u0161lo o jednoduch\u00e9 \u201cpouh\u00e9\u201c mikroby, byli najednou \u017eiv\u00ed. Dok\u00e1zali \u017e\u00edt z l\u00e1tkov\u00e9 v\u00fdm\u011bny s okol\u00edm, dok\u00e1zali se rozmno\u017eovat. Pro\u010d nap\u0159. uhl\u00edk, obsa\u017een\u00fd p\u016fvodn\u011b dejme tomu ve vrstv\u00e1ch grafitu \u010di ve v\u00e1pencov\u00fdch skal\u00e1ch, za\u010dal najednou vytv\u00e1\u0159et struktury \u017eiv\u00e9 bu\u0148ky?<\/p>\n

Jsou zde v tomto sm\u011bru n\u011bjak\u00e9 z\u00e1konitosti platn\u00e9 v cel\u00e9m vesm\u00edru? Nebo to cel\u00e9 byla opravdu jen slep\u00e1, neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 a neopakuj\u00edc\u00ed se n\u00e1hoda?<\/p>\n

Vznik inteligence<\/strong><\/p>\n

Je-li v\u0161ak ji\u017e jednou \u017eivot na sv\u011bt\u011b, \u017eiv\u00ed se a mno\u017e\u00ed. Jsou-li mu ov\u0161em kladeny vn\u011bj\u0161\u00edmi podm\u00ednkami \u201cvhodn\u00e9\u201c p\u0159ek\u00e1\u017eky, tedy ne takov\u00e9, kter\u00e9 by vedly k jeho \u00fapln\u00e9mu z\u00e1niku, \u017eivot mus\u00ed zvy\u0161ovat sv\u00e9 \u00fasil\u00ed o \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 p\u0159e\u017eit\u00ed. P\u0159\u00edroda postupn\u011b vyvinula nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed strategie tohoto boje. Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee v\u00fdvojov\u00fdm vrcholem t\u00e9to strategie na Zemi, je inteligence. Inteligentn\u00ed tvor si s \u017eivotem u\u017e v\u017edycky n\u011bjak porad\u00ed.<\/p>\n

V\u011bdci n\u00e1m obvykle \u0159\u00edkaj\u00ed n\u011bco v tom smyslu, \u017ee inteligence je evolu\u010dn\u00ed odpov\u011b\u010f na nep\u0159\u00edze\u0148 m\u011bn\u00edc\u00edch se \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek. Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee takov\u00fd v\u00fdvoj pot\u0159ebuje spoustu \u010dasu; na Zemi to byly \u010dty\u0159i miliardy let! A t\u00edm se z\u00e1rove\u0148 dost\u00e1v\u00e1me k probl\u00e9mu ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho \u201c\u010dasov\u00e9ho soub\u011bhu\u201c civilizac\u00ed.<\/p>\n

\u010casov\u00fd soub\u011bh<\/strong><\/p>\n

\u010clov\u011bk, snad (!) schopn\u00fd jak\u00e9si rozumn\u00e9 komunikace, existuje na Zemi po n\u011bkolik tis\u00edc let. Pokud bychom uva\u017eovali komunikaci pomoc\u00ed elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, tak dokonce jen n\u011bkolik des\u00edtek let. Snad zde na\u0161e civilizace p\u0159e\u017eije \u201cv dobr\u00e9 kondici\u201c je\u0161t\u011b n\u011bkolik tis\u00edc, \u010di dokonce snad n\u011bkolik des\u00edtek tis\u00edc let. P\u0159edpokl\u00e1dejme, \u017ee u potenci\u00e1ln\u00ed mimozemsk\u00e9 civilizace tomu bude podobn\u011b. Pravd\u011bpodobnost, \u017ee \u201cexisten\u010dn\u00ed \u010dasov\u00e1 ok\u00e9nka\u201c obou civilizac\u00ed, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed \u0159ekn\u011bme tedy sto tis\u00edc let, se zrovna p\u0159ekryj\u00ed v toku miliard let vesm\u00edrn\u00e9ho v\u00fdvoje, je z\u0159ejm\u011b nepatrn\u00e1.<\/p>\n

Po\u010det hv\u011bzd<\/strong><\/p>\n

Jak je tedy z\u0159ejm\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00fd z v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch v\u00fdb\u011brov\u00fdch faktor\u016f optimismem zrovna neh\u00fd\u0159\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b, pokusme se nyn\u00ed cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti d\u00e1t n\u011bjakou velmi jednoduchou matematickou formu. Nebojte se, bude to bezbolestn\u00e9.<\/p>\n

Matematika plat\u00ed pro cel\u00fd vesm\u00edr stejn\u011b. Budeme-li tedy dle v\u00fd\u0161e nazna\u010den\u00e9ho principu obrovsk\u00fd po\u010det hv\u011bzd v dosahu Hubbleova teleskopu postupn\u011b n\u00e1sobit p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdmi v\u00fdb\u011brov\u00fdmi koeficienty, tedy zlomky o hodnot\u011b men\u0161\u00ed ne\u017e jedna, dojdeme k n\u011bjak\u00e9mu v\u00fdsledku. Nejprve ov\u0161em mus\u00edme zn\u00e1t onen po\u010det hv\u011bzd:<\/p>\n

Vyjdeme z existuj\u00edc\u00edho po\u010dtu galaxi\u00ed v oblasti sledovan\u00e9 Hubbleov\u00fdm teleskopem, kter\u00fd \u010din\u00ed ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch pades\u00e1t miliard, tedy 5\u00b710^10 (pokud se \u00fadaj z konce dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed od t\u00e9 doby nezm\u011bnil).
\nUva\u017eujme v jedn\u00e9 galaxii pr\u016fm\u011brn\u011b \u201cpouh\u00fdch\u201c dv\u011b st\u011b miliard hv\u011bzd, tedy 2\u00b710^11. \u00b7 Sou\u010din obou \u010d\u00edsel n\u00e1m d\u00e1 po\u010det hv\u011bzd, nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se za dan\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f ve sledovan\u00e9 oblasti. Tedy 5\u00b710^10 kr\u00e1t 2\u00b710^11, co\u017e jest 10^22. Pro jistotu se nepokou\u0161ejme toto \u010d\u00edslo slovn\u011b vyj\u00e1d\u0159it.<\/p>\n

Deset miliard civilizac\u00ed<\/strong><\/p>\n

Z publikovan\u00fdch postup\u016f p\u00e1n\u016f Drakea \u010di Camerona je z\u0159ejm\u00e1 snaha po nejvy\u0161\u0161\u00ed dostupn\u00e9 m\u00ed\u0159e exaktnosti, nutn\u011b ov\u0161em vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z \u010d\u00edsel zcela neexaktn\u00edch, nezjistiteln\u00fdch a neov\u011b\u0159iteln\u00fdch. Jinak \u0159e\u010deno, zm\u00edn\u011bn\u00ed v\u011bdci se sna\u017eili d\u016fkladn\u011b prom\u00fd\u0161let pravd\u011bpodobnou velikost ka\u017ed\u00e9ho z v\u00fdb\u011brov\u00fdch koeficient\u016f, a\u010dkoliv o jeho skute\u010dn\u00e9 v\u00fd\u0161i nem\u00e1 dodnes nikdo ani pon\u011bt\u00ed.<\/p>\n

My proto nebudeme tak \u00fazkostliv\u00ed, ostatn\u011b na rozd\u00edl od nich, se sm\u00edme dopustit zna\u010dn\u00e9 nev\u011bdeck\u00e9 velkorysosti a \u0159\u00edci si prost\u011b:<\/p>\n

Kdyby dejme tomu ze sta extern\u00edch planet byla jedna jedin\u00e1 \u017eivotu p\u0159ej\u00edc\u00ed, pak by se (i kdy\u017e pravda, z nepatrn\u00e9ho vzorkov\u00e9ho souboru) dalo usuzovat na jednoprocentn\u00ed pravd\u011bpodobnost v\u00fdskytu p\u0159\u00edzniv\u00fdch planet mezi v\u0161emi existuj\u00edc\u00edmi. To se v\u0161ak nestalo. Sni\u017eme proto tuto pravd\u011bpodobnost je\u0161t\u011b o jeden \u0159\u00e1d, tedy na jedno promile. A m\u016f\u017eeme p\u0159\u00edpadn\u011b v\u011b\u0159it, \u017ee v jednom tis\u00edci extern\u00edch planet by se ji\u017e jedna p\u0159\u00edzniv\u00e1 na\u0161la.<\/p>\n

Pou\u017eijme tuto hodnotu jednoho promile, tedy jedn\u00e9 tis\u00edciny, neboli 10^-3, prost\u011b jednotn\u011b pro v\u0161echny \u010dty\u0159i v\u00fdb\u011brov\u00e9 koeficienty. T\u00edm se rozhodn\u011b nedopust\u00edme p\u0159ehnan\u00e9ho optimismu, a jinou mo\u017enost, jak rozumn\u011b ur\u010dit hodnoty v\u0161ech koeficient\u016f, stejn\u011b nem\u00e1me. Pro uva\u017eovan\u00fd v\u00fdb\u011br se to sp\u00ed\u0161e zd\u00e1 b\u00fdt pom\u011brn\u011b p\u0159\u00edsn\u00e9, tak pro\u010d ne? Bu\u010fme na ty mimozem\u0161\u0165any prost\u011b p\u0159\u00edsn\u00ed!<\/p>\n

Tak\u017ee je nyn\u00ed t\u0159eba zn\u00e1sobit celkov\u00fd po\u010det hv\u011bzd sou\u010dinem v\u00fdb\u011brov\u00fdch koeficient\u016f. Ten v p\u0159\u00edpad\u011b \u010dty\u0159 koeficient\u016f o hodnot\u011b 10^-3 \u010din\u00ed 10^-12.<\/p>\n

A jsme ve fin\u00e1le. Sou\u010din po\u010dtu hv\u011bzd a v\u00fdb\u011brov\u00fdch koeficient\u016f je tedy 10^22 kr\u00e1t 10^-12, co\u017e d\u00e1v\u00e1 10^10 neboli deset miliard.<\/p>\n

Tak\u017ee v \u010d\u00e1sti vesm\u00edru viditeln\u00e9 Hubbleov\u00fdm teleskopem by se za dan\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f \u201cm\u011blo nach\u00e1zet\u201c deset miliard civilizac\u00ed! Ale pozor, toto \u010d\u00edslo nen\u00ed vzhledem ke kosmick\u00fdm dimenz\u00edm zdaleka tak velk\u00e9, jak se na prvn\u00ed pohled zd\u00e1.<\/p>\n

Jedna civilizace na p\u011bt galaxi\u00ed<\/strong><\/p>\n

Ve stejn\u00e9m prostoru vymezen\u00e9m dosahem Hubbleova teleskopu se, jak v\u00edme, v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 nach\u00e1z\u00ed pades\u00e1t miliard galaxi\u00ed. Nutn\u011b se tedy nab\u00edz\u00ed ot\u00e1zka, jak by tomu vlastn\u011b bylo s pom\u011brem galaxi\u00ed a civilizac\u00ed.<\/p>\n

V\u00fdpo\u010det je velmi jednoduch\u00fd. Vyd\u011bl\u00edme-li po\u010det civilizac\u00ed, deset miliard, 10^10, po\u010dtem galaxi\u00ed, pades\u00e1ti miliardami, 5\u00b710^10. Vyjde n\u00e1m jedna p\u011btina.<\/p>\n

Tedy statisticky vzato, existovala by v\u017edy p\u0159ibli\u017en\u011b jedna civilizace na p\u011bt galaxi\u00ed!<\/p>\n

To skute\u010dn\u011b nen\u00ed mnoho. To jsme tedy byli p\u0159i volb\u011b na\u0161ich v\u00fdb\u011brov\u00fdch koeficient\u016f opravdu hodn\u011b p\u0159\u00edsn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 opodstatn\u011bn\u011b, mo\u017en\u00e1 ne …<\/p>\n

Rozhodn\u011b jsme ov\u0161em byli mnohem p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e oba zm\u00edn\u011bn\u00ed v\u011bdci v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Jejich odhad, i kdy\u017e tehdy prov\u00e1d\u011bn\u00fd \u201cpouze\u201c pro na\u0161i Galaxii, byl dle na\u0161eho n\u00e1zoru a\u017e p\u0159emr\u0161t\u011bn\u011b optimistick\u00fd. Tak nap\u0159. Cameron volil \u2013 zastoupen\u00ed hv\u011bzd, kter\u00e9 maj\u00ed planety: 100 % (!); Zemi podobn\u00e9 planety v planet\u00e1rn\u00edm syst\u00e9mu: 30 % (!); v\u00fdvoj inteligence na \u017eivouc\u00edch planet\u00e1ch: 50 % (!).<\/p>\n

Potom u\u017e n\u00e1s tolik neudiv\u00ed, \u017ee pro jedinou (na\u0161i) Galaxii do\u0161el pak Cameron k \u010d\u00edslu dvou mili\u00f3n\u016f (!) civilizac\u00ed existuj\u00edc\u00edch a Drake k deseti tis\u00edc\u016fm civilizac\u00ed vys\u00edlaj\u00edc\u00edch. Ov\u0161em, t\u0159eba se nakonec realit\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eili docela dob\u0159e; kdo v\u00ed …<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 \u017ee se jednou objev\u00ed n\u011bjac\u00ed mimozem\u0161\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed budou schopni tyto v\u00fdpo\u010dty skute\u010dn\u011b zkontrolovat. Ale, otev\u0159en\u011b \u0159e\u010deno, domn\u00edv\u00e1me se, \u017ee by nebylo o co st\u00e1t. A o tom bude (je) jin\u00e1 z kapitol na\u0161ich str\u00e1nek.<\/p>\n

Literatura<\/em><\/strong><\/p>\n