{"id":4328,"date":"2025-11-08T00:25:41","date_gmt":"2025-11-07T23:25:41","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4328"},"modified":"2025-10-26T00:54:32","modified_gmt":"2025-10-25T22:54:32","slug":"jacques-bergier-zelene-deti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/11\/08\/jacques-bergier-zelene-deti\/","title":{"rendered":"Jacques Bergier: Zelen\u00e9 d\u011bti"},"content":{"rendered":"

Jednoho srpnov\u00e9ho odpoledne roku 1887 u vesnice Banjos ve \u0160pan\u011blsku d\u011blali roln\u00edci na poli, kdy\u017e vid\u011bli, jak z jeskyn\u011b vych\u00e1zej\u00ed d\u011bti, chlapec a d\u011bv\u010de, jejich\u017e oble\u010den\u00ed je z nezn\u00e1m\u00e9 l\u00e1tky a jejich k\u016f\u017ee je tak zelen\u00e1 jako list\u00ed na stromech<\/strong><\/p>\n

Byl by to kr\u00e1sn\u00fd za\u010d\u00e1tek pro sci-fi historku, ale ud\u00e1lost se skute\u010dn\u011b stala. D\u011bti hovo\u0159\u00ed naprosto nezn\u00e1m\u00fdm jazykem. Odborn\u00edci z Barcelony se marn\u011b sna\u017e\u00ed identifikovat ten jazyk a analyzovat jejich od\u011bv. Ani pastor, odborn\u00edk na ciz\u00ed jazyky nem\u016f\u017ee identifikovat jazyk, jak\u00fdm d\u011bti hovo\u0159\u00ed.<\/p>\n

D\u011bti byly p\u0159ed\u00e1ny m\u00edstn\u00edmu sm\u00edr\u010d\u00edmu soudci Ricardo da Galovi. Pokou\u0161el se sm\u00fdt zelenou barvu, ale nebyla to barva, bylo to skute\u010dn\u00e9 zabarven\u00ed k\u016f\u017ee. Bylo poznamen\u00e1no, \u017ee obli\u010deje t\u011bch d\u011bt\u00ed m\u011bly ur\u010dit\u00e9 negroidn\u00ed rysy, ale o\u010di byly sp\u00ed\u0161e asijsk\u00e9ho typu ve tvaru mandl\u00ed. P\u011bt dn\u00ed jim d\u00e1vali nejrozli\u010dn\u011bj\u0161\u00ed potraviny, d\u011bt\u00ed je v\u0161echny bez v\u00fdjimky odm\u00edtly. Nakonec jim p\u0159inesli \u010derstv\u011b natrhan\u00e9 lusky, to si vzaly.<\/p>\n

Chlapec zem\u0159el p\u0159\u00edli\u0161n\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm. Zato d\u011bv\u010de p\u0159e\u017eilo. Zelen\u00e1 barva jej\u00ed k\u016f\u017ee pomalu mizela a pomalu p\u0159ech\u00e1zela v obvykl\u00e9 zabarven\u00ed k\u016f\u017ee b\u00edl\u00e9 rasy. Trochu se nau\u010dila \u0161pan\u011blsky a pracovala jako slu\u017eka v soudcov\u011b dom\u011b.<\/p>\n

Kdy\u017e se j\u00ed ptali, jej\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed z\u00e1hadu je\u0161t\u011b zkomplikovala. Popsala zemi, odkud p\u0159i\u0161la, zemi bez slunce, kde vl\u00e1dnul v\u011b\u010dn\u00fd soumrak. Tato zem\u011b byla \u0161irokou \u0159ekou odd\u011blena od zem\u011b osv\u011btlovan\u00e9 sluncem. P\u0159i\u0161el s velk\u00fdm r\u00e1musem v\u00edtr, kter\u00fd ob\u011b d\u011bti unesl a polo\u017eil v jeskyni. D\u00edvka p\u0159e\u017eila p\u011bt let a potom zem\u0159ela.<\/p>\n

Probl\u00e9m z\u016fstal bez \u0159e\u0161en\u00ed. Koncem 19. stolet\u00ed byla navrhov\u00e1na vysv\u011btlen\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z dobov\u00e9 mytologie: d\u011bt\u00ed p\u0159i\u0161ly z planety Marsu, o kter\u00e9m se tehdy myslelo, \u017ee je obyvateln\u00fd a slab\u00e9 slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo jim dalo tu zelenou pigmentaci. Dnes v\u0161ak v\u00edme, \u017ee Mars, pr\u00e1v\u011b tak jako M\u011bs\u00edc, je prakticky bez atmosf\u00e9ry, a \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivot, lidsk\u00fd \u010di jin\u00fd, tam nen\u00ed mo\u017en\u00fd. Krom\u011b toho si lze t\u011b\u017eko p\u0159edstavit vich\u0159ici \u010di tajfun, kter\u00fd by vzniknul na Marsu a n\u011bjak\u00e9 bytost\u00ed donesl na Zemi!<\/p>\n

Existence modr\u00fdch d\u011bt\u00ed je zn\u00e1m\u00e1: jedn\u00e1 se o dost klasick\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed. Zd\u00e1 se, \u017ee existuj\u00ed tak\u00e9 zelen\u00e9 d\u011bti, jejich barva je zp\u016fsobena jinou chorobou endokrinn\u00edho p\u016fvodu a vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e modr\u00e1 nemoc. Bylo by uspokojuj\u00edc\u00ed, kdybychom si mohli myslet, \u017ee n\u011bkdo z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f \u010di snad z pov\u011bry nechal d\u011bti ve sklep\u011b. Pot\u00ed\u017e je v tom, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 stopa po zmizen\u00ed nebyla v t\u00e9 dob\u011b zji\u0161t\u011bna v nemocnic\u00edch.<\/p>\n

Je zbyte\u010dn\u00e9 zd\u016fraz\u0148ovat modern\u011bj\u0161\u00ed hypot\u00e9zy, kter\u00e9 kalkuluj\u00ed se \u010dtvrtou dimens\u00ed \u010di s existenc\u00ed paraleln\u00edch sv\u011bt\u016f. To je dne\u0161n\u00ed mytologie, kter\u00e1 mo\u017en\u00e1 neodpov\u00edd\u00e1 pravd\u011b v\u00edc ne\u017e v 19. stolet\u00ed tak roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 v\u00edra o obyvatelnost\u00ed Marsu.<\/p>\n

Hypot\u00e9za podzemn\u00edho sv\u011bta nen\u00ed a priori absurdn\u00ed, ale chyb\u00ed pro ni \u00fapln\u00e9 d\u016fkazy. Nic n\u00e1s neoprav\u0148uje k domn\u011bnce, \u017ee ve velk\u00fdch hloubk\u00e1ch existuj\u00ed obydlen\u00e9 jeskyn\u011b. Tato hypot\u00e9za se \u010das od \u010dasu vytahuje na sv\u011btlo, p\u0159ipad\u00e1 mi v\u0161ak neplnohodnotn\u00e1 t\u00edm, co v\u00edme o struktu\u0159e zemsk\u00e9 k\u016fry.<\/p>\n

Je mo\u017en\u00e9, \u017ee v t\u00e9to dom\u00e9n\u011b budou objeveny p\u0159ekvapiv\u00e9 v\u011bci a \u017ee nes\u010detn\u00e9 tradice a legendy vztahuj\u00edc\u00ed se k pozemn\u00edm sv\u011bt\u016fm (z nich je zvl\u00e1\u0161t\u011b podrobn\u00e1 skandin\u00e1vsk\u00e1 tradice hadding landu, skryt\u00e9 zem\u011b) odpov\u00eddaj\u00ed pravd\u011b. Ale za sou\u010dasn\u00e9ho stavu v\u011bc\u00ed to vypad\u00e1 velmi nepravd\u011bpodobn\u011b.<\/p>\n

Zb\u00fdv\u00e1 \u0159ada dal\u0161\u00edch hypot\u00e9z a mezi nimi jedna, kter\u00e1 souvis\u00ed s r\u016fzn\u00fdmi hypot\u00e9zami t\u00e9to knihy: p\u0159\u00edtomnost t\u011bchto zelen\u00fdch d\u011bt\u00ed je experiment\u00e1ln\u00ed situace, kter\u00e1 m\u00e1 za c\u00edl vyvol\u00e1vat u lid\u00ed reakce. Pokud je tomu tak, moc reakc\u00ed nevyvolala. Kdy\u017e jde o v\u011bci skute\u010dn\u011b znepokojiv\u00e9, lid\u00e9 nejsou p\u0159\u00edli\u0161 zv\u011bdav\u00ed a tak se historka o zelen\u00fdch d\u011btech nach\u00e1z\u00ed pouze v absurdn\u00edch sb\u00edrk\u00e1ch vytvo\u0159en\u00fdch sb\u011brateli podivnost\u00ed.<\/p>\n

Je v\u0161ak zaj\u00edmav\u00e9 ji vz\u00edt do \u00favahy, zrovna tak jako je v r\u00e1mci s\u00e9rie experiment\u016f zam\u011b\u0159en\u00fdch na m\u011b\u0159en\u00ed inteligence a zv\u011bdavost\u00ed na\u0161ich civilizac\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 vz\u00edt do \u00favahy v\u0161echna p\u0159\u00edli\u0161 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zjeven\u00ed. Mezi t\u011bmito zjeven\u00edmi zasluhuje zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zm\u00ednku \u010dlov\u011bk neandrt\u00e1lsk\u00fd, objeven\u00fd minul\u00fd rok v Americe Barnardem Heuvalmansem a Yvanem Sandersonem. Ihned podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee ani Heuvalmans ani Sanderson by nep\u0159ijali moji interpretaci jejich p\u0159\u00edb\u011bhu.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku roku 1969 p\u0159i\u0161li oba velc\u00ed specialist\u00e9 na „stra\u0161liv\u00e9ho sn\u011b\u017en\u00e9ho mu\u017ee“ a rozli\u010dn\u00e9 humanoidy, jak\u00e9 lze nal\u00e9zt na na\u0161\u00ed planet\u011b p\u0159i cest\u011b po Spojen\u00fdch st\u00e1tech na pou\u0165 a spat\u0159\u00ed dome\u010dek, kde se na v\u011bdomost d\u00e1v\u00e1 „Nejstar\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk v\u0161ech dob uzav\u0159en\u00fd v ledov\u00e9m balvanu“. Ve\u0161li tak trochu proto, \u017ee nem\u011bli co jin\u00e9ho na pr\u00e1ci a spat\u0159ili v kusu ledu mrtvolu neandrt\u00e1lsk\u00e9ho \u010dlov\u011bka se stopou po zran\u011bn\u00ed z kulky na hlav\u011b. Je snad zbyte\u010dn\u00e9 \u0159\u00edkat, \u017ee v dob\u011b neandrt\u00e1lsk\u00e9ho \u010dlov\u011bka nebyly st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b zn\u00e1my!<\/p>\n

Majitel toho domku, kter\u00fd se jmenoval Hansen, se uk\u00e1zal b\u00fdt dosti kooperativn\u00ed, nech\u00e1 je fotografovat a vysv\u011btluje, \u017ee bytost uv\u011bzn\u011bnou v kusu ledu zakoupil v \u010c\u00edn\u011b. Sanderson a Heuvalmans mu nab\u00edzej\u00ed obrovskou sumu za jeho atrakci, on nejprve odm\u00edt\u00e1 a potom souhlas\u00ed. Kdy\u017e se oba archeologov\u00e9 vracej\u00ed s pen\u011bzi, kter\u00e9 poskytl Smithsonian Institute, \u010dlov\u011bk zmizel i se sv\u00fdm kusem ledu. Vydaj\u00ed se jej hledat, marn\u011b. P\u0159itom nen\u00ed pr\u00e1v\u011b snadn\u00e9 \u00fapln\u011b zmizet, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e v\u00e1s hled\u00e1 na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed feder\u00e1ln\u00ed policie FBI, a kdy\u017e jezd\u00edte s kusem ledu o dvan\u00e1cti metrech krychlov\u00fdch a mrtvolou neandrt\u00e1lce uvnit\u0159. To nen\u00ed pr\u00e1v\u011b ten typ p\u0159edm\u011bt\u016f, kter\u00e9ho si lid\u00e9 nev\u0161imnou.<\/p>\n

Od t\u00e9 chv\u00edle se ocit\u00e1me v detektivce, kter\u00e1 v roce 1970 je\u0161t\u011b neskon\u010dila. Zkou\u0161ka zv\u011bt\u0161en\u00fdch fotografi\u00ed ukazuje, \u017ee je to skute\u010dn\u011b nezn\u00e1m\u00fd druh p\u0159edka \u010dlov\u011bka, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b tomu, co v\u00edme o \u010dlov\u011bku neandrt\u00e1lsk\u00e9m. Zran\u011bn\u00ed st\u0159elou nepopirateln\u00e9! Bytost byla dovezena do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f tou samou tajnou cestou, jakou se voz\u00ed drogy a do z\u00e1le\u017eitosti byla zapleten\u00e1 mafie. Hauvalmans dostal \u0159adu v\u00fdhru\u017en\u00fdch dopis\u016f. Ledov\u00fd balvan a jeho obsah jsou prohl\u00e1\u0161eny za americkou n\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tku, co\u017e umo\u017e\u0148uje FBI, aby se dala ofici\u00e1ln\u011b do p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. N\u011bkter\u00e9 \u00fa\u0159ady d\u00e1vaj\u00ed af\u00e9ru do souvislosti se \u0161\u00ed\u0159en\u00edm epidemi\u00ed a prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee tento p\u0159edm\u011bt, ileg\u00e1ln\u011b dopraven\u00fd do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f p\u0159it\u00e1hl s sebou virus hongkongsk\u00e9 ch\u0159ipky. Zprost\u0159edkovatel\u00e9 mezi polici\u00ed a mluv\u010d\u00edmi krimin\u00e1ln\u00edch kruh\u016f se d\u00e1vaj\u00ed sly\u0161et, \u017ee pokud nebude FBI p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165ourat ur\u010dit\u00fdmi sm\u011bry, balvan ledu a jeho obsah bude moci b\u00fdt vr\u00e1cen ke studiu do Smithsonian Institute. Takov\u00fd je sou\u010dasn\u00fd stav v\u011bc\u00ed.<\/p>\n

Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru neandrt\u00e1lec nebude nalezen pr\u00e1v\u011b tak, jako krysy v pokusn\u00e9m bludi\u0161ti nenajdou s\u00fdr, kter\u00fd experiment\u00e1tor vyt\u00e1hnul h\u00e1\u010dkem do t\u0159et\u00ed dimense. Heuvalmans a Sanderson mi \u0159ekli, \u017ee jejich zv\u00ed\u0159e bylo nalezeno, kdy\u017e plavalo – mrtv\u00e9, zast\u0159elen\u00e9 z pu\u0161ky – v Beringov\u011b \u00fa\u017ein\u011b. A podle nich je\u0161t\u011b existuje na jedn\u00e9 \u010di druh\u00e9 stran\u011b pr\u016flivu kmen dosud \u017eiv\u00fdch neandrt\u00e1lsk\u00fdch lid\u00ed. Navzdory ve\u0161ker\u00e9 \u00fact\u011b, kterou v\u016f\u010di ob\u011bma antropolog\u016fm chov\u00e1m, nemohu tuto hypot\u00e9zu p\u0159ipustit: oba b\u0159ehy Beringov\u00fd \u00fa\u017einy, Sibi\u0159 i Alja\u0161ka jsou vojensk\u00e9 prostory, neust\u00e1le hl\u00eddan\u00e9 na sov\u011btsk\u00e9 i na americk\u00e9 stran\u011b, na centimetr \u010dtvere\u010dn\u00ed je tam jeden radar, str\u00e1\u017en\u00edci, voj\u00e1ci a jin\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed agenti tam do sebe p\u0159\u00edmo strkaj\u00ed. Aby zde byl kmen neandrt\u00e1lc\u016f je stejn\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e9, jako ho j\u00edt hledat do chodeb Pentagonu nebo ve sklepech Kremlu.<\/p>\n

A tak dokud n\u011bjak\u00e1 dal\u0161\u00ed ud\u00e1lost neoslab\u00ed moji hypot\u00e9zu, budu se p\u0159idr\u017eovat p\u0159edstavy o m\u00edst\u011b, kde se nach\u00e1zej\u00ed pr\u00e1v\u011b tak sv\u011bteln\u00ed d\u00e9moni jako pseudolid\u00e9 typu Cavendishe, zelen\u00e9 d\u011bti a Heuvalmans\u016fv neandrt\u00e1lec. Jsou d\u00e1v\u00e1ni do ob\u011bhu, kdy\u017e n\u011bkdo prov\u00e1d\u00ed a bezpochyby tak\u00e9 zaznamen\u00e1v\u00e1 experiment tykaj\u00edc\u00ed se na\u0161\u00ed psychologie a na\u0161eho chov\u00e1n\u00ed, a pak je vrac\u00ed tam, odkud je vzal. P\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee v\u011bt\u0161ina z\u00e1hadn\u00fdch skute\u010dnost\u00ed a zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011bchto nevysv\u011btliteln\u00fdch zjeven\u00ed jsou experimenty tohoto druhu.
\nDo t\u00e9\u017ee kategorie jako prob\u00edran\u00e1 zjeven\u00ed bych za\u0159adil n\u00e1hl\u00e1 zmizen\u00ed, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed uprost\u0159ed dne, kdy\u017e to nen\u00ed ani mrak ani to, co naz\u00fdv\u00e1me zatm\u011bn\u00ed slunce. Nejklasi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad se udal 26. dubna 1884 v Prestownu v Anglii, k poledni obloha \u00fapln\u011b z\u010dernala, tak\u017ee zv\u00ed\u0159ata ulehla a usnula. Po dvaceti minut\u00e1ch se slunce op\u011bt vr\u00e1tilo. P\u0159\u00edpad\u016f tohoto druhu je zn\u00e1mo n\u011bkolik stovek a vysv\u011btlen\u00ed nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9. Hovo\u0159ilo se o hust\u00fdch mra\u010dnech kou\u0159e z lesn\u00edch po\u017e\u00e1r\u016f, obvykle v\u0161ak p\u0159i t\u011bchto p\u0159\u00edhod\u00e1ch nen\u00ed ani stopy po lesn\u00edm po\u017e\u00e1ru, a pokud je, pak nejsou nikdy pozorov\u00e1na mra\u010dna mezi m\u00edstem po\u017e\u00e1ru a m\u00edstem, kde je pozorov\u00e1n tento jev.<\/p>\n

Nejzvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed z t\u011bchto jev\u016f zatm\u011bn\u00ed se uskute\u010dnil v Lond\u00fdn\u011b 19. srpna 1763. Nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed na ud\u00e1losti bylo, \u017ee tma p\u0159ipadala naprosto neprostupn\u00e1 pro sv\u011btlo sv\u00ed\u010dek a luceren. Kdyby se bylo jednalo o tak hust\u00fd kou\u0159, \u017ee by j\u00edm nepro\u0161lo sv\u011btlo, nechalo by stopy na p\u0159edm\u011btech. Nic takov\u00e9ho se v\u0161ak nestalo. Jedn\u00e1 se o cosi naprosto znepokojiv\u00e9ho, co lze jasn\u011b za\u0159adit mezi tyto experimenty.<\/p>\n

Bylo by dost l\u00e1kav\u00e9 za\u0159adit do stejn\u00e9 sb\u00edrky zjeven\u00ed stra\u0161liv\u00fdch sn\u011b\u017en\u00fdch mu\u017e\u016f a stra\u0161liv\u00fdch lesn\u00edch mu\u017e\u016f, pokud skute\u010dn\u011b existuj\u00ed. Zjevn\u011b seri\u00f3zn\u00ed pozorovatel\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee se setkali s humanoidy pokryt\u00fdmi srst\u00ed, a to v Sov\u011btsk\u00e9m svazu, ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a v Tibetu. N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci, jako Por\u0161nev, se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o tut\u00e9\u017e rasu humanoid\u016f. Heuvalmans a Sanderson, \u017ee jde o r\u016fzn\u00e9 druhy, z nich\u017e jeden pr\u00fd \u017eije ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, deset kilometr\u016f od autobusov\u00e9 zast\u00e1vky… Pro\u010d ne? Ale tohle se zd\u00e1 b\u00fdt p\u0159ece jen p\u0159ekvapiv\u00e9. Tyhle „velk\u00e9 nohy“, jak je naz\u00fdvaj\u00ed Ameri\u010dan\u00e9, se objevuj\u00ed v oblastech velmi zalidn\u011bn\u00fdch.<\/p>\n

Mus\u00ed se rozmno\u017eovat a vytv\u00e1\u0159et kdy\u017e ne kmeny, pak ur\u010dit\u011b alespo\u0148 rodiny nebo skupinky. \u017de tohle by se mohlo d\u00edt bez toho, \u017ee bychom o tom m\u011bli kdy d\u016fkaz, v zemi tak zalidn\u011bn\u00e9 jako Spojen\u00e9 st\u00e1ty, mi p\u0159ipad\u00e1 nepravd\u011bpodobn\u00e9.<\/p>\n

Je pravda, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty n\u00e1m mohou nab\u00eddnout n\u011bco je\u0161t\u011b lep\u0161\u00edho, a to obludu Flatwoodskou. V z\u00e1\u0159\u00ed 1952 ve vesni\u010dce Flatwood ve Virginii d\u011bti tvrdily, \u017ee vid\u011bly obludu, jak vylezla z vibruj\u00edc\u00ed \u010derven\u00e9 koule.<\/p>\n

D\u011btsk\u00e1 v\u00fdprava, kter\u00e9 velel sedmn\u00e1ctilet\u00fd chlapec, dobrovoln\u00fd pomocn\u00edk policejn\u00ed stanice, se vno\u0159ila do lesa. Mlad\u00fd str\u00e1\u017en\u00fd je vybaven silnou elektrickou sv\u00edtilnou a ve sv\u011btle t\u00e9to sv\u00edtilny uvid\u011bli stvo\u0159en\u00ed vysok\u00e9 \u010dty\u0159i metry, jej\u00ed humanoidn\u00ed t\u011blo je oble\u010deno do obleku ze zelen\u00e9 gumy, kter\u00e1 odr\u00e1\u017e\u00ed sv\u011btlo a na hlav\u011b m\u00e1 helmu. Obli\u010dej m\u00e1 \u010derven\u00fd s dv\u011bma ohromn\u00fdma o\u010dima barvy zelen\u00e9 s oran\u017eov\u00fdm n\u00e1dechem. Vyd\u00e1v\u00e1 nep\u0159\u00edjemn\u00fd z\u00e1pach. Pohybuje se, ale nohama neh\u00fdbe a vypad\u00e1, jako by klouzala po zemi. V\u0161eobecn\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed, v\u010detn\u011b str\u00e1\u017en\u00edkova psa, kter\u00fd utekl prvn\u00ed. Telefonuj\u00ed \u0161erifovi, a ten nenajde obludu, ale zaregistruje nep\u0159\u00edjemn\u00fd z\u00e1pach a v\u0161imne si nevysv\u011btliteln\u00fdch stop, jako by n\u011bco klouzalo ve vzduchu.
\nV\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 d\u011bti ve v\u011bku od dvan\u00e1cti do sedmn\u00e1cti let byly po jednom podrobn\u011b vysl\u00fdch\u00e1ny, jejich v\u00fdpov\u011bdi byly pozoruhodn\u011b podobn\u00e9. Jeliko\u017e se u\u017e obluda podruh\u00e9 neobjevila, nelze vylou\u010dit hypot\u00e9zu, \u017ee se jednalo o mystifikaci. Ale za t\u011bch patn\u00e1ct let, co od t\u00e9 doby uplynulo, \u017e\u00e1dn\u00e1 z ji\u017e dosp\u011bl\u00fdch d\u011bt\u00ed neprodalo \u017e\u00e1dn\u00e9mu \u010dasopisu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o t\u00e9 mystifikaci, co\u017e by se zaru\u010den\u011b stalo, kdyby to mystifikace byla. Tak m\u016f\u017eeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee d\u011bti snad p\u0159ece jen n\u011bco skute\u010dn\u011b vid\u011bly.<\/p>\n

Ze v\u0161ech kout\u016f Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 jsou snad na to specializov\u00e1ny, jsou \u010das od \u010dasu hl\u00e1\u0161ena zjeven\u00ed tohoto druhu. \u017d\u00e1dn\u00e9 se nepodob\u00e1 tomu druh\u00e9mu, co\u017e definitivn\u011b ru\u0161\u00ed hypot\u00e9zu civilizace z jin\u00e9 planety, kter\u00e1 n\u00e1s nav\u0161t\u00edvila. Pokud se naopak jedn\u00e1 o experimenty, je dost logick\u00e9, \u017ee se budou p\u0159\u00edpad od p\u0159\u00edpadu li\u0161it.<\/p>\n

Byl pokus d\u00e1t dohromady tato zjeven\u00ed, a to na jedn\u00e9 stran\u011b humanoidy, na druh\u00e9 stran\u011b to ostatn\u00ed. Tato snaha nep\u0159inesla \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdsledky a j\u00e1 bych sp\u00ed\u0161 byl naklon\u011bn k tomu, d\u00e1t dohromady zelen\u00e9 d\u011bt\u00ed, neandrt\u00e1lce, kter\u00fd se proch\u00e1z\u00ed v na\u0161ich dnech, stra\u0161liv\u00e9 sn\u011b\u017en\u00e9 mu\u017ee a lesn\u00ed mu\u017ee, a na konci \u0161k\u00e1ly rozli\u010dn\u00e9 obludy. Hypot\u00e9za s\u00e9rie experiment\u016f m\u00e1 alespo\u0148 tu v\u00fdhodu, \u017ee nevy\u017eaduje pro jednotliv\u00e9 p\u0159\u00edpady vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00e9 by souhlasily s n\u011bjakou hypot\u00e9zou obecn\u011bj\u0161\u00ed, nap\u0159\u00edklad hypot\u00e9zou mimozemsk\u00fdch druh\u016f nebo n\u00e1rod\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v podzem\u00ed. Kdyby se jednalo o mimozemsk\u00fd nebo podzemn\u00ed n\u00e1rod na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v na\u0161em sv\u011bt\u011b, pak by si v\u0161ichni n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci byli v\u00edce m\u00e9n\u011b podobn\u00ed. Mezi zelen\u00fdmi d\u011btmi a obludou Flatwoodskou v\u0161ak nen\u00ed podoba \u017e\u00e1dn\u00e1. Pov\u0161imn\u011bme si tak\u00e9, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 z t\u011bchto stvo\u0159en\u00ed nec\u00edt\u00ed pot\u0159ebu sd\u011blovat n\u011bjak\u00e1 mor\u00e1ln\u00ed \u010di n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 poselstv\u00ed.<\/p>\n

V\u016fbec tedy nejde o n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky, kte\u0159\u00ed se v\u0161ichni v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b podobaj\u00ed b\u00edl\u00fdm \u00e1rijc\u016fm a p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed mor\u00e1ln\u00ed poselstv\u00ed.<\/p>\n

Pokud se jedn\u00e1 o stra\u0161liv\u00e9 lesn\u00ed mu\u017ee, ned\u00e1vno bylo ozn\u00e1meno, \u017ee jeden utekl z v\u011bzen\u00ed v Sumat\u0159e. Pozoruhodn\u00fd byl sv\u00fdm ochlupen\u00edm, kter\u00e9 se mu prost\u00edralo po cel\u00e9m t\u011ble. \u010cast\u00e9 p\u0159\u00edpady tohoto druhu jsou zn\u00e1my od r. 1884 v Britsk\u00e9 Kolumbii. Jsou spat\u0159ov\u00e1ny, jsou fotografov\u00e1ny, prod\u00e1v\u00e1ny do cirkus\u016f, jen tak tak, \u017ee je ned\u00e1vaj\u00ed do televize. Zoologov\u00e9 tvrdo\u0161\u00edjn\u011b opakuj\u00ed, \u017ee je zcela nemo\u017en\u00e9, aby stvo\u0159en\u00ed velikosti gorily p\u0159e\u017eilo v na\u0161em p\u0159elidn\u011bn\u00e9m sv\u011bt\u011b a je jist\u00e9, \u017ee zpr\u00e1vu o p\u0159\u00edtomnosti takov\u00fdchto bytost\u00ed v okol\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee bychom p\u0159ijali tak\u00e9 skepticky. Zd\u00e1nliv\u011b seri\u00f3zn\u00ed Ameri\u010dan\u00e9 v\u0161ak p\u0159itom potk\u00e1vaj\u00ed takov\u00e9 obrovsk\u00e9 a chlupat\u00e9 humanoidy. Tak t\u0159eba 23. \u010dervence 1963 v Oregonu mezi obcemi Satus Phass a Topoenish jely v l hodinu r\u00e1no 3 \u017eeny autem, kdy\u017e p\u0159e\u0161el p\u0159es cestu \u010dty\u0159i metry vysok\u00fd humanoid s \u0161ed\u00fdmi vlasy. Tito sv\u011bdkov\u00e9 nejsou jedin\u00ed. Jeden p\u00e1r z Portlandu, st\u00e1le v Oregonu, chytal za m\u011bstem ryby na \u0159ece Lewis a na b\u0159ehu vid\u011bli \u010dty\u0159metrov\u00e9ho humanoida. M\u011bl na hlav\u011b k\u00e1pi jeho bohat\u00e9 vlasy. V srpnu 1963 vyslal den\u00edk Oregon Journal sv\u00e9ho report\u00e9ra, aby o tom ud\u011blal report\u00e1\u017e, a ten p\u0159ivezl vynikaj\u00edc\u00ed fotografie stop 40 cm dlouh\u00fdch a 15 cm \u0161irok\u00fdch. V\u00e1ha stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 stopy ud\u011blalo, by podle toho p\u0159esahovala dv\u011b st\u011b kilogram\u016f. Mnohem sp\u00ed\u0161e se podobaly obrovsk\u00fdm lidsk\u00fdm stop\u00e1m ne\u017e stop\u00e1m n\u011bjak\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete. Jin\u00e9 stopy byly vyfotografov\u00e1ny tent\u00fd\u017e m\u011bs\u00edc pobl\u00ed\u017e \u0159eky Lewis, byly je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed a stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 je zanechalo, d\u011blalo dvoumetrov\u00e9 kroky a v\u00e1\u017eilo ur\u010dit\u011b t\u0159i sta pades\u00e1t kilogram\u016f. M\u016f\u017eeme m\u00edt nakr\u00e1sn\u011b mysl otev\u0159enou a\u017e po nejzaz\u0161\u00ed mez d\u016fv\u011b\u0159ivosti a p\u0159ece je n\u00e1m zat\u011b\u017eko uv\u011b\u0159it, \u017ee by mohla existovat v tak obydlen\u00e9 zemi, jako jsou Spojen\u00e9 st\u00e1ty, jak\u00e1si rezervace humanoid\u016f tak velk\u00fdch, kte\u0159\u00ed by z\u016fstali nezn\u00e1m\u00ed. Nad lesy t\u00e9 oblasti neust\u00e1le l\u00e9taj\u00ed helikopt\u00e9ry protipo\u017e\u00e1rn\u00ed ochrany. Kdyby se tam proch\u00e1zely tlupy \u010dty\u0159metrov\u00fdch goril, byly by rychle prozrazeny. A to nemluv\u00edme o tom, \u017ee v 19. stolet\u00ed by cirkusov\u00ed kr\u00e1lov\u00e9 jako Barnum necouvli p\u0159ed \u017e\u00e1dnou cestou, aby takov\u00e1 zv\u00ed\u0159ata z\u00edskali.<\/p>\n

Dokud bude moje informovanost tak omezen\u00e1, budu trvat na sv\u00e9 hypot\u00e9ze, \u017ee tato zv\u00ed\u0159ata jsou vychov\u00e1v\u00e1na \u010di vyr\u00e1b\u011bna n\u011bkde jinde a pak je d\u00e1vaj\u00ed mezi n\u00e1s z experiment\u00e1ln\u00edch d\u016fvod\u016f. M\u00e1m tendenci je za\u0159adit do obecn\u00e9 kategorie homunkul\u016f, co\u017e je term\u00edn ve st\u0159edov\u011bku pou\u017e\u00edvan\u00fd na ozna\u010den\u00ed um\u011ble vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch humanoidn\u00edch bytost\u00ed. Tak\u00e9 bychom mohli u\u017e\u00edt \u017eidovsk\u00e9 slovo Golem.<\/p>\n

Mysl\u00edm, \u017ee tato zjeven\u00ed sahaj\u00ed daleko do minulosti. Sta\u0159\u00ed \u0158ekov\u00e9 zd\u016fraz\u0148ovali dvoj\u00ed aspekt sv\u011bta, v n\u011bm\u017e \u017eij\u00ed. Existovaly bytosti, kter\u00e9 se podobaly lidem, ale neznali artikulovanou \u0159e\u010d. Tak\u00e9 existovala stvo\u0159en\u00ed jako kentau\u0159i, satyrov\u00e9 atd., kter\u00e1 m\u011bla t\u011blo podobaj\u00edc\u00ed se z\u00e1rove\u0148 lidsk\u00e9mu i zv\u00ed\u0159ec\u00edmu. Nar\u00e1\u017eky na tyto dva aspekty skute\u010dnosti jsou ve ve\u0161ker\u00e9 \u0159eck\u00e9 literatu\u0159e tak \u010dast\u00e9, \u017ee je problematick\u00e9 spojovat je pouze s mytologi\u00ed. Pro \u0158eky nebyly tyto nap\u016fl lidsk\u00e9 nap\u016fl zv\u00ed\u0159ec\u00ed bytosti v ni\u010dem bo\u017esk\u00e9, ale naopak zcela hmotn\u00e9, nerozplynuly se v obl\u00e1\u010dek, nebyly pr\u016fhledn\u00e9, bylo mo\u017eno je vid\u011bt, sly\u0161et a dot\u00fdkat se jich.<\/p>\n

Jsem tedy opr\u00e1vn\u011bn p\u0159ipustit, \u017ee experimentov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vedlo k zelen\u00fdm d\u011btem, neandrt\u00e1lsk\u00e9mu \u010dlov\u011bku zast\u0159elen\u00e9mu z pu\u0161ky, \u010dty\u0159metrov\u00e9 opici, kter\u00e1 b\u011bh\u00e1 po Americe 20. stolet\u00ed, zapo\u010dalo ji\u017e na po\u010d\u00e1tku lidstva a pokra\u010duje a\u017e do na\u0161\u00ed doby. \u017d\u00e1dn\u00e9 z t\u011bchto stvo\u0159en\u00ed nevypad\u00e1 ostatn\u011b na to, \u017ee by um\u011blo \u0159\u00eddit meziplanet\u00e1rn\u00ed raketu \u010di cestovat v \u010dase. Jedn\u00e1 se o zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 nebyla nikdy spat\u0159ena s jin\u00fdm n\u00e1strojem \u010di vyroben\u00fdm p\u0159edm\u011btem ne\u017e s p\u0159ilbou. Dovedou je tam, kde se maj\u00ed objevit a pak je zase odvedou, stejn\u011b jako experiment\u00e1tor d\u00e1v\u00e1 pry\u010d s\u00fdr kryse z bludi\u0161t\u011b.<\/p>\n

A\u017e dosud jsme hovo\u0159ili o obrech. Byli tak\u00e9 v\u00edd\u00e1ni sk\u0159\u00edtkov\u00e9, m\u016f\u017eeme se v\u0161ak pt\u00e1t, zda jde o tent\u00fd\u017e jev. \u017d\u00e1dn\u00fd sv\u011bdek v sou\u010dasnosti sk\u0159\u00edtky nepopisuje a nem\u00e1me otisky nohou. Zato v\u0161ak legendy v\u0161ech zem\u00ed hovo\u0159\u00ed o mal\u00fdch mu\u017e\u00ed\u010dc\u00edch, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed pod zem\u00ed. Dokonce jeden kov – kobalt, m\u00e1 jm\u00e9no podle jednoho ze slov ozna\u010duj\u00edc\u00edch trpasl\u00edky – kobald. Nezd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee by trpasl\u00edci byli spat\u0159eni od roku 1138, kdy byl jeden chycen ve sklep\u011b jednoho n\u011bmeck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Byl \u00fapln\u011b \u010dern\u00fd a nemluvil \u017e\u00e1dn\u00fdm jazykem.<\/p>\n

Nakonec ho pustili, aby vid\u011bli, co ud\u011bl\u00e1: vr\u00e1til se do sklepa, kde ho nalezli, zvedl k\u00e1men a utekl tunelem, kde se nikomu nepoda\u0159ilo ho sledovat, tunel zape\u010detili k\u0159\u00ed\u017eem a p\u0159i tom u\u017e z\u016fstalo.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee legenda o trpasl\u00edc\u00edch nesouvis\u00ed s existuj\u00edc\u00edmi africk\u00fdmi Pygmeji, kter\u00e9 neznali Keltov\u00e9 ani ameri\u010dt\u00ed Indi\u00e1ni. A p\u0159ece velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u00fastn\u00edch tradic u Indi\u00e1n\u016f obou Amerik pr\u00e1v\u011b tak jako u Kelt\u016f \u010di v\u0161eobecn\u011b u Evropan\u016f hovo\u0159\u00ed o t\u011bchto podzemn\u00edch sk\u0159\u00edtc\u00edch. Margaretta Murrayov\u00e1 ve sv\u00e9m Bohovi \u010darod\u011bj\u016f dokonce tvrd\u00ed, \u017ee \u010darod\u011bjnictv\u00ed je jejich d\u00e1vn\u00fdm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm. Pr\u00e1ce Margaretty Murrayov\u00e9, t\u00e9to vynikaj\u00edc\u00ed antropolo\u017eky, velmi ovlivnily Lovecrafta.<\/p>\n

P\u0159ece jen mi v\u0161ak p\u0159ipad\u00e1, \u017ee kdyby pod Angli\u00ed existovala jeskynn\u00ed zem\u011b, na\u0161li bychom ji na\u0161imi modern\u00edmi p\u0159\u00edstroji. Pokud tyto jeskyn\u011b nemaj\u00ed ochranu proti seismick\u00e9 sond\u00e1\u017ei: takov\u00e1 v\u011bc, zd\u00e1 se, \u017ee existuje a u\u017e\u00edv\u00e1 se pro utajen\u00ed zkou\u0161ek atomov\u00fdch zbran\u00ed. To je ale p\u0159ece jenom dost nepravd\u011bpodobn\u00e9.<\/p>\n

Sp\u00ed\u0161e si mysl\u00edm, \u017ee trpasli\u010d\u00ed rasy \u017eily \u0159ekn\u011bme do st\u0159edov\u011bku. Pak je ov\u0161em divn\u00e9, \u017ee nenach\u00e1z\u00edme nikdy kostry.<\/p>\n

A\u0165 je tomu jakkoli, nach\u00e1z\u00edme v dne\u0161n\u00ed dob\u011b zelen\u00e9 d\u011bti, obry a obludy v\u0161ech druh\u016f, ale sk\u0159\u00edtky ne. A nesna\u017ete se mi namluvit, \u017ee trpasl\u00edci \u0159\u00edd\u00ed l\u00e9taj\u00edc\u00ed stroje nebo tal\u00ed\u0159e, proto\u017ee j\u00e1 na UFO prost\u011b nev\u011b\u0159\u00edm!<\/p>\n

Na legend\u00e1ch, t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se mal\u00fdch lidi\u010dek, je zaj\u00edmav\u00fd n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed bod: v\u0161echny tyto legendy tvrd\u00ed, \u017ee kdo z\u016fstal n\u011bkolik dn\u00ed v zemi sk\u0159\u00edtk\u016f, vrac\u00ed se na zem a\u017e po n\u011bkolika stalet\u00edch. To op\u011bt p\u0159ipom\u00edn\u00e1 smr\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed \u010dasu, dok\u00e1zan\u00e9 teoretiky relativity. Nicm\u00e9n\u011b mi nep\u0159ipad\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 spr\u00e1vn\u00e9 za\u0159azovat sk\u0159\u00edtky, \u0161otky, trpasl\u00edky apod. mezi projevy mimozemc\u016f. Ani nem\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 chuti \u0159adit tam r\u016fzn\u00e1 podivn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata popsan\u00e1 Heuvalmansem, Sandersonem a Por\u0161nevein. D\u017eungle a oce\u00e1ny nejsou \u00fapln\u011b prozkoum\u00e1ny a j\u00e1 o,sobn\u011b jsem zcela ochoten p\u0159ipustit naprosto p\u0159irozenou existenci plesiosaur\u016f v Atlantiku, dvacetimetrov\u00fdch had\u016f v Ji\u017en\u00ed Americe a ps\u016f s dv\u011bma nosy. Ty hady a psa toti\u017e pozoroval Fawcett p\u0159ed sv\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zmizen\u00edm. M\u016f\u017eeme docela dob\u0159e p\u0159ipustit, \u017ee n\u011bkter\u00e1 tato zv\u00ed\u0159ata \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u011b p\u0159e\u017eila a nemus\u00edme do toho zav\u00e1d\u011bt mimozemsk\u00e9 experiment\u00e1tory.<\/p>\n

Zato jsem n\u00e1chyln\u00fd pova\u017eovat za sou\u010d\u00e1st t\u011bchto pokus\u016f mimozemsk\u00e9ho p\u016fvodu tzv. klepav\u00e9 duchy. Tento jev, naz\u00fdvan\u00fd odborn\u011b poltergeist existuje bez diskuze. Je sly\u0161et klep\u00e1n\u00ed a \u00fadery, p\u0159edm\u011bty se d\u00e1vaj\u00ed samy do pohybu, to v\u0161e p\u0159ed televizn\u00edmi kamerami, novin\u00e1\u0159i a parapsychologick\u00fdmi experty. Stal se dokonce takov\u00fd p\u0159\u00edpad, \u017ee l\u00e1hev \u017eevelsk\u00e9ho louhu se postavila vertik\u00e1ln\u011b do vzduchu nad hlavu v\u00fdznamn\u00e9ho odborn\u00edka na parapsychologii, otev\u0159ela se, p\u0159eklopila se a polila ho. To vede k domn\u011bnce, \u017ee jsou i zlomysln\u00ed experiment\u00e1to\u0159i.<\/p>\n

Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee jev nast\u00e1v\u00e1 nej\u010dast\u011bji v p\u0159\u00edtomnosti chlapce \u010di d\u011bv\u010dete v pubert\u011b, kte\u0159\u00ed v\u0161ak za n\u011bho nejsou nikdy v\u011bdom\u011b zodpov\u011bdn\u00ed.<\/p>\n

Jev poltergeist byl p\u0159edm\u011btem velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed hloup\u00fdch teori\u00ed, nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak byla teorie jednoho psychoanalytika, kter\u00fd tvrdil, \u017ee je to fantom, nikoli v\u0161ak osobnosti n\u00fdbr\u017e komplexu. Komplex m\u016f\u017ee m\u00edt podle n\u011bho tak silnou existenci v osobnosti, \u017ee p\u0159e\u017eije i smrt t\u011bla. Chud\u00e1k Freud!<\/p>\n

Hypot\u00e9za, \u017ee tyto jevy vytv\u00e1\u0159\u00ed experiment\u00e1tor nebo skupiny experiment\u00e1tor\u016f, aby registrovali na\u0161e reakce, mi p\u0159ipad\u00e1 podstatn\u011b p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed. My sami jedn\u00e1me podobn\u011b p\u0159i na\u0161ich experiment\u00e1ln\u00edch studi\u00edch na zv\u00ed\u0159atech.<\/p>\n

O existenci p\u0159\u00edzrak\u016f lze diskutovat, existence klepav\u00fdch duch\u016f (poltergeist) v\u0161ak je zcela prok\u00e1z\u00e1na. Pov\u0161imn\u011bme si, \u017ee jsou ne\u0161kodn\u00ed a absolutn\u011b nikdy nic zl\u00e9ho nikomu neud\u011blali. S jednou v\u00fdjimkou p\u0159ece v roce 1966. Anglick\u00e1 televize cht\u011bla vys\u00edlat obraz poltergeistu ze star\u00e9ho n\u011bkolikapatrov\u00e9ho domu a do kamery prudce str\u010dily neviditeln\u00e9 ruce – co\u017e bylo zachyceno a odvys\u00edl\u00e1no jinou kamerou – a shodily ji o t\u0159i poschod\u00ed n\u00ed\u017ee. Jen t\u011bsn\u011b minula jednoho televizn\u00edho report\u00e9ra, kter\u00e9ho to mohlo velice dob\u0159e zab\u00edt.<\/p>\n

P\u0159\u00edpad je ojedin\u011bl\u00fd, a pokud se jednalo o komplex, pak to byl komplex velmi intenzivn\u00ed a antitelevizn\u00ed.<\/p>\n

A\u017e na tyto detaily se poltergeisty dosti podobaj\u00ed pokus\u016fm na laboratorn\u00edch zv\u00ed\u0159atech, kter\u00e9 nemaj\u00ed dost inteligence \u010di p\u0159edstavivosti, aby dok\u00e1zaly naj\u00edt experiment\u00e1tora. Proto m\u00e1m tendenci je \u0159adit do t\u00e9\u017ee kategorie jako zelen\u00e9 mu\u017e\u00ed\u010dky. A\u017e na ten rozd\u00edl, \u017ee dob\u0159e prok\u00e1zan\u00fd p\u0159\u00edpad zelen\u00e9ho d\u00edt\u011bte existuje jenom jeden, zat\u00edmco klepav\u00ed duchov\u00e9 se projevuj\u00ed \u010dast\u011bji, po\u010det zcela prok\u00e1zan\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f jde do deseti tis\u00edc\u016f.<\/p>\n

Zaslou\u017eili by v\u00e1\u017en\u00e9 studium s m\u011b\u0159\u00edc\u00ed aparaturou citlivou na v\u0161echny druhy pol\u00ed. Mo\u017en\u00e1 by se n\u00e1m poda\u0159ilo t\u00edmto zp\u016fsobem naj\u00edt experiment\u00e1tory. A mysl\u00edm si, \u017ee modern\u00ed technika je zcela posta\u010duj\u00edc\u00ed, tak jako Pasteurova technika \u00fapln\u011b sta\u010dila na to, aby na\u0161el mikroby.<\/p>\n

Mysl\u00edm si v\u0161ak, \u017ee by k tomu byl t\u0159eba badatel se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mentalitou, dostate\u010dn\u011b paranoidn\u00ed, ale ne zase p\u0159\u00edli\u0161. Nebo\u0165 p\u0159edstava, \u017ee jsme pozorov\u00e1ni bytostmi, kter\u00e9 sami nevid\u00edme a \u017ee s n\u00e1mi manipuluj\u00ed nezn\u00e1m\u00e9 s\u00edly, je typicky paranoidn\u00ed. Kdybychom ji p\u0159ehnali, mohla by n\u00e1s dov\u00e9st do bl\u00e1zince. Pokud v\u0161ak na druh\u00e9 stran\u011b tato p\u0159edstava zcela chyb\u00ed, pak p\u0159\u00edpadn\u00fd badatel nem\u016f\u017ee prov\u00e9st experiment\u00e1ln\u00ed mont\u00e1\u017e, kter\u00e1 by umo\u017enila zjistit, zda jsme pozorov\u00e1ni \u010di zda je s n\u00e1mi manipulov\u00e1no. Je to k\u0159ehk\u00e1 rovnov\u00e1ha na ost\u0159\u00ed b\u0159itvy.<\/p>\n

Nen\u00ed samoz\u0159ejm\u011b mo\u017en\u00e9 vyvolat existenci takov\u00e9ho pozorovatele, je v\u0161ak t\u0159eba si v\u0161imnout, \u017ee \u0159ada v\u011bdc\u016f je v\u00fdst\u0159edn\u00edch a jednoho dne si ur\u010dit\u011b n\u011bkter\u00fd takov\u00fd v\u00fdst\u0159edn\u00edk vezme do hlavy, \u017ee prok\u00e1\u017ee existenci experiment\u00e1tor\u016f. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se to ji\u017e stalo, ale byli to lid\u00e9 dost opatrn\u00ed a dost starostliv\u00ed, aby se nenechali zav\u0159\u00edt, tak rad\u011bji nic nepublikovali. Obecn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed se v tomto ohledu jist\u011b zm\u011bn\u00ed, tak jako se zm\u011bnilo vzhledem k mikrob\u016fm. Sammelweiss byl pron\u00e1sledov\u00e1n, Pasteur pot\u00edr\u00e1n, ale modern\u00ed mikrobiologov\u00e9 dost\u00e1vaj\u00ed Nobelovy ceny. Prvn\u00edho badatele, kter\u00fd pod\u00e1 d\u016fkazy, \u017ee jsme pozorov\u00e1ni, ur\u010dit\u011b zav\u0159ou (do bl\u00e1zince). Druh\u00fd bude m\u00edt pot\u00ed\u017ee, jeho n\u00e1sledovn\u00edci v\u0161ak mo\u017en\u00e1 vytvo\u0159\u00ed novou v\u011bdu, kter\u00e1 bude p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm generac\u00edm p\u0159ipadat stejn\u011b p\u0159irozen\u00e1 jako mikrobiologie. Tato v\u011bda bude z racionalistick\u00e9ho hlediska studovat jevy, o kter\u00fdch pojedn\u00e1v\u00e1 tato kniha a mo\u017en\u00e1 i jin\u00e9 jako nap\u0159. posedlost \u010f\u00e1blem.<\/p>\n

Je zaj\u00edmav\u00e9 se pt\u00e1t, jak\u00e9 by mohly b\u00fdt d\u016fsledky takov\u00e9ho objevu. Pokud jsme pozorov\u00e1ni, mus\u00edme uk\u00e1zat pozorovatel\u016fm, \u017ee jsme inteligentn\u00ed bytosti.<\/p>\n

Proto\u017ee je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee to nev\u011bd\u00ed, a my si mus\u00edme uv\u011bdomit, \u017ee na\u0161e chov\u00e1n\u00ed – v\u00edkendov\u00e9 a letn\u00ed st\u011bhov\u00e1n\u00ed, na\u0161e v\u00e1lky, koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory atd., je o tom sotva p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed.<\/p>\n

Vn\u011bj\u0161\u00ed pozorovatel, i kdy\u017e pozorovatel\u00e9, kte\u0159\u00ed na n\u00e1s prov\u00e1d\u011bj\u00ed pokusy, jsou mnohem inteligentn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e my, nic to nem\u011bn\u00ed na skute\u010dnosti, \u017ee jsou vn\u011bj\u0161\u00ed, si m\u016f\u017ee docela dob\u0159e myslet, \u017ee na\u0161e \u010dinnost je jen slo\u017eit\u00fdm podm\u00edn\u011bn\u00fdm reflexem jako u v\u010del, mravenc\u016f a termit\u016f. Na to upozor\u0148oval u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed p\u016fl stolet\u00edm Maurois ve Zlomc\u00edch v\u0161eobecn\u00fdch d\u011bjin, 1892. Mauroisovy post\u0159ehy dokonale plat\u00ed i v roce 1970. Pozorovatel\u00e9 a manipul\u00e1tor t\u0159eba i mnohem inteligentn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jsme my, nemusej\u00ed z na\u0161ich aktivit v\u016fbec nic pochopit.<\/p>\n

Jak ud\u011blat dojem, \u017ee jsme inteligentn\u00ed? Mravenci maj\u00ed n\u00e1stroje a obd\u011bl\u00e1vaj\u00ed zahrady, v\u010dely znaj\u00ed geometrii a p\u0159ece a\u0165 pr\u00e1vem \u010di omylem v\u011bt\u0161ina pozorovatel\u016f se shoduje v tom, \u017ee inteligentn\u00ed nejsou.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee v bytostech, kter\u00e9 zapaluj\u00ed a zh\u00e1\u0161ej\u00ed hv\u011bzdy, nevzbuzuj\u00ed na\u0161e primitivn\u00ed n\u00e1stroje dojem, \u017ee jsme inteligentn\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e s t\u011bmito n\u00e1stroji nakl\u00e1d\u00e1me jako v Hiro\u0161im\u011b nebo Auschwitz. Teilhard de Chardin si p\u0159edstavoval p\u0159\u00edstroje schopn\u00e9, by\u0165 na velkou vzd\u00e1lenost, odhalovat inteligenci. Je to kr\u00e1sn\u00e1 p\u0159edstava, ale bytosti, kter\u00e9 nemaj\u00ed takov\u00e9 p\u0159\u00edstroje k dispozici a pou\u017e\u00edvaj\u00ed experiment\u016f a pozorov\u00e1n\u00ed, bezpochyby dosud nez\u00edskaly d\u016fkazy o na\u0161\u00ed inteligenci.<\/p>\n

Pozn\u00e1mka o ututl\u00e1n\u00ed<\/strong><\/p>\n

Denis do Rougemont napsal, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00faskokem \u010f\u00e1bla bylo to, \u017ee n\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee neexistuje. Stejn\u011b je tomu u t\u011bchto hypotetick\u00fdch bytost\u00ed, kter\u00e9 naz\u00fdv\u00e1m Inteligence \u010di Experiment\u00e1to\u0159i. Po ka\u017ed\u00e9m pokusu mus\u00ed vynulovat syst\u00e9m, aby mohli za\u010d\u00edt znovu, tak je tomu ostatn\u011b v ka\u017ed\u00e9m v\u011bdeck\u00e9m v\u00fdzkumu, nap\u0159\u00edklad ve fyzice a v chemii: je t\u0159eba odstranit statickou elekt\u0159inu a magnetizaci z minul\u00e9ho pokusu, um\u00fdt n\u00e1dob\u00ed pou\u017eit\u00e9 v minul\u00e9m chemick\u00e9m pokusu atd. Experiment\u00e1to\u0159i tedy mus\u00ed po ka\u017ed\u00e9 manipulaci s na\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00edm n\u00e1m d\u00e1t n\u011bjak\u00e9 uspokojiv\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, abychom uv\u011b\u0159ili, \u017ee se nic ned\u011blo. Charles Fort to naz\u00fdv\u00e1 „systematick\u00e9 ututl\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c.<\/p>\n

M\u011bli jsme na to velice kr\u00e1sn\u00fd p\u0159\u00edklad v souvislosti s neandrt\u00e1lsk\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho objevil Bernard Heuvalmans. Podle p\u0159edposledn\u00edch zpr\u00e1v prohl\u00e1sil jeden v\u00fdrobce figur\u00edn do v\u00fdkladn\u00edch sk\u0159\u00edn\u00ed, \u017ee Heuvalmansovo zv\u00ed\u0159e vyrobil on z nafukovac\u00ed s\u00e1dry, na kterou nalepil chlupy. Bohu\u017eel Heuvalmansovy fotografie – a s\u00e1m jsem je vid\u011bl – ukazuj\u00ed jasn\u011b, \u017ee chlupy vyr\u016fstaj\u00ed p\u0159irozen\u011b z k\u016f\u017ee. Vynulov\u00e1n\u00ed se tedy dost dob\u0159e nepovedlo.<\/p>\n

Je zn\u00e1mo mnoho dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f a jeden z nejlep\u0161\u00edch, pokud se t\u00fd\u010de nezda\u0159en\u00e9ho ututl\u00e1n\u00ed se stal v dubnu 1817 v Almondsbarry ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii. Mlad\u00e1 \u017eena oble\u010den\u00e1 do s\u00e1r\u00ed, kter\u00e1 nemluvila \u017e\u00e1dn\u00fdm zn\u00e1m\u00fdm jazykem, klepala na dve\u0159e n\u011bkolika dom\u016f. Patrn\u011b neum\u011bla ps\u00e1t, ukazovala na sebe prstem a \u0159\u00edkala: „Karab\u00fa“. Pozd\u011bji se poda\u0159ilo, \u017ee napsala abecedu a ur\u010dila v naprosto nezn\u00e1m\u00e9m jazyce \u010d\u00edslovky do patn\u00e1cti. Sv\u016fj jazyk naz\u00fdvala „javesu“. Potom jeden portugalsk\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk, kter\u00fd tudy projel, Manuel Lynesso, ozn\u00e1mil, \u017ee zn\u00e1 jazyk „javesu“, a \u017ee mlad\u00e1 \u017eena je princezna, kterou unesli z Indon\u00e9sie pir\u00e1ti a odvezli do Anglie.<\/p>\n

Po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b se prok\u00e1zalo, \u017ee portugalsk\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk je podvodn\u00edk, kter\u00fd si celou historku vymyslel jednodu\u0161e proto, \u017ee cht\u011bl mluvit s tou d\u00edvkou. Je\u0161t\u011b pozd\u011bji ona sama prohl\u00e1sila, \u017ee legrace u\u017e trvala dost dlouho, \u017ee je Angli\u010danka, jmenuje se Mary Wilcoxov\u00e1, a \u017ee si v\u0161echno vymyslela.<\/p>\n

Ale historka o Mary Wilcoxov\u00e9 byla tak\u00e9 vymy\u0161len\u00e1 a nikdy \u017e\u00e1dn\u00e1 Mary Wilcoxov\u00e1 neexistovala. Nakonec se provdala za jednoho Angli\u010dana, porodila a vychovala d\u011bti a zem\u0159ela v Bristolu ve v\u011bku sedmdes\u00e1ti let, ani\u017e by podala uspokojiv\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed sv\u00e9ho dobrodru\u017estv\u00ed.<\/p>\n

Jak \u0159\u00edk\u00e1 Charles Fort, ti, kte\u0159\u00ed ututl\u00e1vaj\u00ed tento druh jev\u016f, to n\u011bkdy d\u011blaj\u00ed \u0161patn\u011b. Nikdo p\u0159ed Fo\u0159tem nemyslel nikdy na to, aby se ptal, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee nevzd\u011blan\u00e1 Angli\u010danka vynalezla mluven\u00fd jazyk, komplexn\u00ed jazyk s abecedou a zcela origin\u00e1ln\u00ed syst\u00e9m ozna\u010den\u00ed \u010d\u00edslovek.<\/p>\n

Podle : Berger, J.: Mimozemsk\u00e9 v d\u011bjin\u00e1ch. Liberta, Regensburg, 1984<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jednoho srpnov\u00e9ho odpoledne roku 1887 u vesnice Banjos ve \u0160pan\u011blsku d\u011blali roln\u00edci na poli, kdy\u017e vid\u011bli, jak z jeskyn\u011b vych\u00e1zej\u00ed<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4329,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[24,58],"class_list":["post-4328","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-evropa","tag-mimozemstane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4328","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4328"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4328\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4330,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4328\/revisions\/4330"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4329"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4328"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4328"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4328"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}