{"id":4268,"date":"2025-09-07T00:34:45","date_gmt":"2025-09-06T22:34:45","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4268"},"modified":"2025-08-02T20:51:04","modified_gmt":"2025-08-02T18:51:04","slug":"pribehy-o-bermudskem-trojuhelniku-nejsou-pohadky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2025\/09\/07\/pribehy-o-bermudskem-trojuhelniku-nejsou-pohadky\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bhy o Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku nejsou poh\u00e1dky"},"content":{"rendered":"

Existence obrovsk\u00fdch vra\u017eedn\u00fdch vln z mo\u0159sk\u00fdch legend byla prok\u00e1z\u00e1na<\/strong>
\nMo\u0159sk\u00e9 legendy vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o kolos\u00e1ln\u00edch vln\u00e1ch, kter\u00e9 se bez zjevn\u00e9ho d\u016fvodu objevuj\u00ed uprost\u0159ed klidn\u00e9ho mo\u0159e, ni\u010d\u00ed lod\u011b a stejn\u011b tak beze stopy miz\u00ed.<\/p>\n

Nejde o mo\u0159skou legendu, ale o vz\u00e1cn\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed jev: v\u011bdci uznali existenci vra\u017eedn\u00fdch vln. Pomohla n\u00e1hoda: v roce 2020 um\u00edstili v\u011bdci z t\u00fdmu MarineLabs speci\u00e1ln\u00ed b\u00f3je vybaven\u00e9 p\u0159\u00edstroji do Tich\u00e9ho oce\u00e1nu u pob\u0159e\u017e\u00ed Kanady. Jedna z b\u00f3j\u00ed ne\u010dekan\u011b zas\u00e1hla vlna vysok\u00e1 17,6 metru. P\u0159edt\u00edm i pot\u00e9 byl oce\u00e1n zcela klidn\u00fd. Data z b\u00f3je byla studov\u00e1na p\u011bt let a nyn\u00ed jsou kone\u010dn\u011b k dispozici dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e9 v\u00fdsledky. P\u00ed\u0161e o tom vyd\u00e1n\u00ed Science Alert (1).<\/p>\n

V\u011aDA TO NEUZN\u00c1VALA<\/strong><\/p>\n

V\u011bda existenci takov\u00fdch obrovsk\u00fdch vln v\u0161ak neuzn\u00e1vala. Ji\u017e v roce 1826 cestovatel Jules Dumont-D’Urville (1790-1842) na z\u00e1klad\u011b v\u00fdpov\u011bd\u00ed o\u010dit\u00fdch sv\u011bdk\u016f ozn\u00e1mil, \u017ee Indick\u00fdm oce\u00e1nem se p\u0159ehnala vlna vysok\u00e1 30 metr\u016f. Ale fyzik Fran\u00e7ois Arago (1786-1853) se mu vysm\u00e1l, proto\u017ee \u2013 no, to p\u0159ece nen\u00ed mo\u017en\u00e9, neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed mechanismus, kter\u00fd by takovou vlnu zp\u016fsobil. Vezm\u011bme si tsunami: tam je zdrojem vlny zem\u011bt\u0159esen\u00ed a na otev\u0159en\u00e9m mo\u0159i je t\u00e9m\u011b\u0159 neviditeln\u00e1, siln\u00e1 se st\u00e1v\u00e1 a\u017e u pob\u0159e\u017e\u00ed. To je jasn\u00e9. A co je to za jev? Samoz\u0159ejm\u011b v\u00fdmysl.<\/p>\n

\"\" \"\"<\/p>\n

Obr. Cestovatel Jules Dumont d’Urville se dostal do bou\u0159e u pob\u0159e\u017e\u00ed Nov\u00e9ho Z\u00e9landu. Foto: Barth\u00e9lemy Lovern, 1829. Foto: wikimedia.org.<\/em><\/p>\n

Nikdo necht\u011bl vypadat jako hlup\u00e1k, proto n\u00e1mo\u0159n\u00edci mezi sebou jen \u0161eptali o vra\u017eedn\u00fdch vln\u00e1ch. V polovin\u011b 20. stolet\u00ed se za\u010dalo mluvit o Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku. A\u010dkoli pr\u00e1v\u011b vra\u017eedn\u00e9 vlny mohly ji\u017e tehdy odhalit tajemstv\u00ed troj\u00faheln\u00edku, v\u011bda nad\u00e1le tvrdila, \u017ee takov\u00e9 vlny neexistuj\u00ed. A Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk byl prohl\u00e1\u0161en za \u201enovin\u00e1\u0159sk\u00e9 poh\u00e1dky\u201c.<\/p>\n

A pak, 1. ledna 1995, zas\u00e1hla ropnou plo\u0161inu v Severn\u00edm mo\u0159i vodn\u00ed vlna vysok\u00e1 26 metr\u016f. Sv\u011bdky toho byly des\u00edtky lid\u00ed. Okam\u017eit\u011b byl spu\u0161t\u011bn v\u011bdeck\u00fd program MaxWave, p\u0159ipojeny satelity, ale uk\u00e1zalo se, \u017ee se jedn\u00e1 o vz\u00e1cn\u00fd jev. Incident u pob\u0159e\u017e\u00ed Kanady v Tich\u00e9m oce\u00e1nu v roce 2020 je skute\u010dn\u00fdm darem. Nyn\u00ed (teprve nyn\u00ed!) nen\u00ed pochyb \u2013 vra\u017eedn\u00e9 vlny skute\u010dn\u011b existuj\u00ed.<\/p>\n

Vlna z roku 2020 je nav\u00edc (zat\u00edm) pova\u017eov\u00e1na za rekordn\u00ed. Byly i vy\u0161\u0161\u00ed vlny. Ale pokud vezmeme v \u00favahu v\u00fd\u0161ku ne \u201eobecn\u011b\u201c, ale relativn\u011b k sousedn\u00edm vln\u00e1m, pak ta z roku 2020 nem\u00e1 obdoby.<\/p>\n

ST\u011aNA VODY \u2013 NEBO P\u0158\u00cdMO DO PROPASTI<\/strong><\/p>\n

Vypad\u00e1 to jako \u201est\u011bna vody\u201c. Prost\u011b se val\u00ed na lo\u010f a lo\u010f nem\u016f\u017ee \u201esko\u010dit\u201c na takovou vlnu, jako p\u0159i b\u011b\u017en\u00e9 bou\u0159i. Mus\u00ed se touto st\u011bnou srazit.<\/p>\n

Neexistuj\u00ed lod\u011b, jejich\u017e konstrukce by byla navr\u017eena pro takov\u00fd kousek. Lo\u010f je vystavena tlaku, kter\u00fd je n\u011bkoliksetkr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e ten, kter\u00fd konstrukt\u00e9\u0159i p\u0159edpokl\u00e1dali p\u0159i nejtvrd\u0161\u00edm bezpe\u010dnostn\u00edm rezervn\u00edm pom\u011bru. Proto v\u0161e, co vy\u010dn\u00edv\u00e1 nad trupem, je jednodu\u0161e odtr\u017eeno jako piln\u00edkem.<\/p>\n

Nav\u00edc na lo\u010f tla\u010d\u00ed voda zespodu a jednodu\u0161e rozlom\u00ed trup na polovinu.<\/p>\n

Mnohem m\u00e9n\u011b \u010dast\u00e1 je \u201eopa\u010dn\u00e1 st\u011bna\u201c \u2013 prohlube\u0148 nebo propad s t\u00e9m\u011b\u0159 svisl\u00fdmi st\u011bnami, kter\u00e1 se pohybuje po oce\u00e1nu. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b lo\u010f prost\u011b spadne do propasti a je s n\u00ed konec.<\/p>\n

In\u017een\u00fd\u0159i \u0159\u00edkaj\u00ed: proto\u017ee parametry t\u011bchto vln nejsou d\u016fkladn\u011b zn\u00e1my, nen\u00ed mo\u017en\u00e9 vypo\u010d\u00edtat trup, kter\u00fd by jim odolal. Zb\u00fdv\u00e1 jedin\u00e9: vyhnout se setk\u00e1n\u00ed s takov\u00fdmi vlnami.<\/p>\n

Ale jak se jim vyhnout, kdy\u017e \u0161patn\u011b rozum\u00edme, odkud se berou?<\/p>\n

SAM\u00c9 HYPOT\u00c9ZY\u2026<\/strong><\/p>\n

Za\u010dn\u011bme jednoduchou ot\u00e1zkou: jak \u010dasto se vyskytuj\u00ed? \u00dadaje jsou protich\u016fdn\u00e9. Na jedn\u00e9 stran\u011b se tvrd\u00ed, \u017ee vlna zaznamenan\u00e1 v roce 2020 se vyskytuje jednou za 1300 let. Na druh\u00e9 stran\u011b, kdy\u017e provedli experiment a sledovali je ze satelit\u016f, objevili hned n\u011bkolik b\u011bhem n\u011bkolika t\u00fddn\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Jen se n\u00e1m zd\u00e1, \u017ee cel\u00e1 planeta je pod dohledem, v\u017edy\u0165 je tam tolik satelit\u016f a ty neust\u00e1le fotografuj\u00ed. Ve skute\u010dnosti je oce\u00e1n obrovsk\u00fd a jeho velk\u00e1 \u010d\u00e1st nen\u00ed nejen nav\u0161t\u011bvov\u00e1na, ale ani pozorov\u00e1na, a co se tam d\u011bje, nikdo nev\u00ed.<\/p>\n

V\u011bdci vyslovili n\u011bkolik hypot\u00e9z. Nejjednodu\u0161\u0161\u00ed je spojen\u00ed b\u011b\u017en\u00fdch vln. Kdy\u017e jedna vlna sv\u00fdm h\u0159ebenem naraz\u00ed na h\u0159eben druh\u00e9, jakoby se s\u010d\u00edtaly. P\u0159idejme k tomu je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed… Ale co zp\u016fsobuje, \u017ee se vlny s\u010d\u00edtaj\u00ed? V\u00fdpo\u010dty \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee je to t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9 (tak si to myslel i fyzik Arago).<\/p>\n

Elegantn\u011bj\u0161\u00ed je jin\u00e1 hypot\u00e9za: b\u011b\u017en\u00e9 vlny se jakoby zaost\u0159uj\u00ed a \u201e\u010do\u010dkami\u201c jsou… proudy. Ale ani to v\u00fdpo\u010dty nepotvrzuj\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b, pokud p\u0159id\u00e1me v\u00edtr, kter\u00fd se tak\u00e9 stane jakousi \u010do\u010dkou, pak je to docela mo\u017en\u00e9.<\/p>\n

A kone\u010dn\u011b t\u0159et\u00ed hypot\u00e9za \u2013 pr\u00e1v\u011b o v\u011btru. Podle n\u00ed se vlny neskl\u00e1daj\u00ed ve vod\u011b, ale ve vzduchu. V\u011btrn\u00e9 vlny se spojuj\u00ed a pot\u00e9 kompaktn\u00ed \u201evra\u017eedn\u00fd v\u00edtr\u201c vytv\u00e1\u0159\u00ed \u201evra\u017eednou vlnu\u201c.<\/p>\n

FYZICI HLEDAJ\u00cd ODPOV\u011a\u010e<\/strong><\/p>\n

Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee rusk\u00fdm fyzik\u016fm (p\u0159edev\u0161\u00edm Alexandru I. Dja\u010denkovi (*1957) se ji\u017e v nulov\u00fdch letech poda\u0159ilo z\u00edskat matematick\u00fd model takov\u00e9 vlny, kter\u00fd se shodoval s re\u00e1ln\u00fdmi vlnami. Jedn\u00e1 se o velmi vz\u00e1cn\u00fd p\u0159\u00edpad, kdy m\u00e1me matematick\u00fd model, ale fyzik\u00e1ln\u00ed mechanismus nen\u00ed zcela jasn\u00fd.<\/p>\n

P\u0159i studiu vlny z roku 2020 v\u011bdci dosp\u011bli k z\u00e1v\u011bru, \u017ee obrovskou roli hraj\u00ed n\u00e1hody. Mus\u00ed se sej\u00edt mnoho faktor\u016f. A nen\u00ed v\u017edy jasn\u00e9, kter\u00e9 p\u0159esn\u011b.<\/p>\n

Na druhou stranu se k tajemstv\u00ed p\u0159ibli\u017euj\u00ed optici, proto\u017ee sv\u011btlo je tak\u00e9 vlna. Po vy\u0159e\u0161en\u00ed Schr\u00f6dingerovy rovnice (t\u00e9 s ko\u010dkou v bedn\u011b) v\u011bdci pochopili, \u017ee teoreticky jsou mo\u017en\u00e9 velmi podivn\u00e9 jednotliv\u00e9 paprsky sv\u011btla, kter\u00e9 nazvali solitony. V roce 2010 byl takov\u00fd soliton, sv\u011bteln\u00fd, z\u00edsk\u00e1n v laborato\u0159i a o rok pozd\u011bji i na vod\u011b.<\/p>\n

Jak vid\u00edme, v\u011bda se p\u0159\u00edmo vrh\u00e1 na tento probl\u00e9m a mnoho v\u011bc\u00ed se stalo jasn\u00fdmi. Krom\u011b jedn\u00e9: kde p\u0159esn\u011b vznikne dal\u0161\u00ed vra\u017eedn\u00e1 vlna a jak stihnout odtamtud odv\u00e9st lod\u011b.<\/p>\n

JE JICH ST\u00c1LE V\u00cdCE<\/strong><\/p>\n

Nejnov\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy o t\u011bchto vln\u00e1ch: mohou b\u00fdt \u010dty\u0159ikr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e jsme kdy pozorovali. N\u011bkde stranou od tras komer\u010dn\u00edch lod\u00ed, kde je nikdo nevid\u00ed, jsou pr\u00e1v\u011b takov\u00e9. Po oce\u00e1nu se \u0159\u00edt\u00ed st\u011bna vody vysok\u00e1 sto metr\u016f. Je stra\u0161n\u00e9 si to jen p\u0159edstavit.<\/p>\n

A mo\u017en\u00e1 si to ani nemus\u00edme p\u0159edstavovat. Sporn\u00e1 (ale nevyvr\u00e1cen\u00e1) studie \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee s rozvojem glob\u00e1ln\u00edho oteplov\u00e1n\u00ed bude vra\u017eedn\u00fdch vln st\u00e1le v\u00edce. Uvid\u00edme na vlastn\u00ed o\u010di! Pamatujete si, \u017ee jsme zm\u00ednili, \u017ee vlny se mohou soust\u0159edit na proudy jako na \u010do\u010dky. Studie vych\u00e1z\u00ed pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to hypot\u00e9zy. A\u0165 u\u017e je spr\u00e1vn\u00e1 nebo ne, \u010dlov\u011bk j\u00ed nedobrovoln\u011b v\u011b\u0159\u00ed. Klima se zjevn\u011b zhor\u0161ilo, meteorologick\u00fdch anom\u00e1li\u00ed p\u0159ib\u00fdv\u00e1.<\/p>\n

Pokud jde o Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk, neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pochybnosti o tom, \u017ee pr\u00e1v\u011b vra\u017eedn\u00e9 vlny zni\u010dily lod\u011b a letadla. Ano, a letadla tak\u00e9 \u2013 proto\u017ee, jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, vlna ve vod\u011b \u2013 a s n\u00ed vlna i ve vzduchu. \u010cek\u00e1me na v\u00fdzkum, kter\u00fd nov\u00fdm zp\u016fsobem shrom\u00e1\u017ed\u00ed a vysv\u011btl\u00ed v\u0161echny spolehliv\u00e9 fakty o troj\u00faheln\u00edku.<\/p>\n

EXISTUJE DEV\u00c1T\u00c1 VLNA?<\/strong><\/p>\n

Obecn\u011b ano. Ale nemus\u00ed to b\u00fdt nutn\u011b dev\u00e1t\u00e1. Ji\u017e sta\u0159\u00ed lid\u00e9 si v\u0161imli, \u017ee vlny nejsou stejn\u00e9 v\u00fd\u0161ky. P\u0159i vz\u00e1jemn\u00e9m p\u016fsoben\u00ed se vlny navz\u00e1jem tlum\u00ed nebo navz\u00e1jem zesiluj\u00ed. Pr\u00e1v\u011b tento jev naz\u00fdv\u00e1me soliton (viz v\u00fd\u0161e) a ano, dev\u00e1t\u00e1 vlna je miniaturn\u00ed vra\u017eedn\u00e1 vlna. A tady za\u010d\u00edn\u00e1 legenda. \u0158ekov\u00e9 \u0159\u00edkali, \u017ee \u201ezl\u00e1\u201c vlna je ka\u017ed\u00e1 t\u0159et\u00ed, \u0158\u00edman\u00e9 \u2013 ka\u017ed\u00e1 dev\u00e1t\u00e1. A byli o n\u011bco bl\u00ed\u017e pravd\u011b. V\u011bda \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee vlna s maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161kou bude s v\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed sedm\u00e1, osm\u00e1 nebo dev\u00e1t\u00e1 ne\u017e nap\u0159\u00edklad p\u00e1t\u00e1.<\/p>\n

Probl\u00e9m Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku vy\u017eaduje d\u016fkladnou anal\u00fdzu: pro\u010d se vra\u017eedn\u00e9 vlny vyskytuj\u00ed \u010dast\u011bji pr\u00e1v\u011b tam, zda jsou v\u0161echny incidenty d\u016fv\u011bryhodn\u00e9. A tady jsou potvrzen\u00e9 p\u0159\u00edpady ztroskot\u00e1n\u00ed lod\u00ed v d\u016fsledku takov\u00fdch vln. V roce 1978 zni\u010dila vra\u017eedn\u00e1 vlna vysok\u00e1 20 metr\u016f lo\u010f MS Minchen. V roce 1980 to byl ropn\u00fd tanker MV Derbyshire, v obou p\u0159\u00edpadech zahynula cel\u00e1 pos\u00e1dka. Sov\u011btsk\u00e1 lo\u010f Kartli m\u011bla relativn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, byla zasa\u017eena u pob\u0159e\u017e\u00ed Skotska v roce 1991 a \u010d\u00e1st pos\u00e1dky se poda\u0159ilo zachr\u00e1nit.<\/p>\n

Navzdory v\u00fd\u0161e uveden\u00e9mu se n\u011bkdy lod\u011b n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vra\u017eedn\u00e9 vln\u011b vyhnou t\u00e9m\u011b\u0159 bez po\u0161kozen\u00ed, jako nap\u0159\u00edklad lo\u010f americk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva Ramapo v roce 1933, a\u010dkoli ji zas\u00e1hla vlna vysok\u00e1 34 metr\u016f.<\/p>\n

Odkazy<\/strong>\u00a0<\/em><\/p>\n

(1) Giant Wave in Pacific Ocean Was The Most Extreme ‚Rogue Wave‘ Ever Recorded : ScienceAlert<\/a>\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Existence obrovsk\u00fdch vra\u017eedn\u00fdch vln z mo\u0159sk\u00fdch legend byla prok\u00e1z\u00e1na<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":150,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17,19],"tags":[45],"class_list":["post-4268","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-veda","category-zahady","tag-more"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4268","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4268"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4268\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4271,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4268\/revisions\/4271"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/150"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4268"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4268"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4268"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}