{"id":409,"date":"2023-06-17T00:26:55","date_gmt":"2023-06-16T22:26:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=409"},"modified":"2023-04-17T23:50:36","modified_gmt":"2023-04-17T21:50:36","slug":"malta-krizovatka-stredomorskych-kultur","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/06\/17\/malta-krizovatka-stredomorskych-kultur\/","title":{"rendered":"Malta – k\u0159i\u017eovatka st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch kultur"},"content":{"rendered":"

Kamenn\u00e1 minulost<\/strong><\/p>\n

Malta vstoupila do historie lidstva, jakmile z\u00edskali mo\u0159eplavci dostate\u010dn\u00e9 znalosti a zku\u0161enosti, aby se ji\u017e nemuseli plavit jen pod\u00e9l pob\u0159e\u017e\u00ed a mohli se pustit na \u0161ir\u00e9 mo\u0159e. Bylo to asi p\u0159ed sedmi tis\u00edci lety a z t\u00e9 doby se tak\u00e9 datuj\u00ed nejstar\u0161\u00ed poz\u016fstatky maltsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed.<\/p>\n

Mezi prvn\u00edmi os\u00eddlenci nebyli jen mo\u0159eplavci, ale tak\u00e9 zem\u011bd\u011blci, kte\u0159\u00ed s sebou ze Sic\u00edlie p\u0159ivezli d\u016fle\u017eit\u00e9 produkty: je\u010dmen, primitivn\u00ed p\u0161enici a \u010do\u010dku, ale i hov\u011bz\u00ed dobytek, ovce, kozy a prasata. Vyznali se v hrn\u010d\u00ed\u0159stv\u00ed a sv\u00e9 v\u00fdrobky zdobili podobn\u00fdmi ornamenty jako hrn\u010d\u00ed\u0159i na Sic\u00edlii.<\/p>\n

Asi po tis\u00edci letech se na Malt\u011b objevila nov\u00e1 kultura, kterou s sebou patrn\u011b p\u0159inesla druh\u00e1 vlna p\u0159ist\u011bhovalc\u016f. Dal\u0161\u00ed zm\u011bny pak n\u00e1sledovaly a\u017e do doby asi p\u0159ed 3500 lety, kdy se tu objevili nov\u00ed obyvatel\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed jedine\u010dn\u00e9 stavby, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed \u043a nejp\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00edm prehistorick\u00fdm pam\u00e1tn\u00edk\u016fm.<\/p>\n

Megalitick\u00e9 \u00fatvary<\/strong><\/p>\n

jsou i jinde kolem St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e a v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b, kde slou\u017eily jako hroby, av\u0161ak stavby na Malt\u011b a ostrov\u011b Gozo byly chr\u00e1my. Dodnes se jich z t\u00e9to kultury, kter\u00e1 p\u0159e\u017eila jedno tis\u00edcilet\u00ed, zachovalo t\u0159iadvacet.<\/p>\n

Hypogeum Hal Saflieni, obdivuhodn\u00fd podzemn\u00ed stavebn\u00ed komplex, slou\u017eil jako poh\u0159ebi\u0161t\u011b.
\n\u041a nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159\u00ed Ggantija, D\u016fm obr\u016f, na ostrov\u011b Gozo. Z pta\u010d\u00ed perspektivy vypad\u00e1 tento komplex jako p\u00edsmeno D. Jeho zhruba p\u016flkruhovou k\u0159ivku vytv\u00e1\u0159\u00ed obvodov\u00e1 ze\u010f vybudovan\u00e1 z balvan\u016f gigantick\u00fdch rozm\u011br\u016f a rovnou linii vykresluje pr\u016f\u010del\u00ed. Uvnit\u0159 stoj\u00ed dva chr\u00e1my. Vn\u011bj\u0161\u00ed zdi star\u0161\u00edho a v\u011bt\u0161\u00edho z nich jsou z tvrd\u00e9ho a hrub\u00e9ho kor\u00e1lov\u00e9ho v\u00e1pence, zat\u00edmco vchod byl postaven z jemn\u011b opracovan\u00e9ho kamene. Vnit\u0159n\u00ed st\u011bny pokr\u00fdvala \u010derven\u011b zbarven\u00e1 s\u00e1dra, jej\u00ed\u017e zbytky se dochovaly dodnes. Do olt\u00e1\u0159e byly vytes\u00e1ny spir\u00e1lov\u00e9 reli\u00e9fy. V zemi byl objeven otvor, do n\u011bho\u017e se podle n\u00e1zoru n\u011bkter\u00fdch archeolog\u016f z\u0159ejm\u011b vl\u00e9valy tekut\u00e9 ob\u011bti. S podobn\u00fdmi otvory, kter\u00e9 se v maltsk\u00fdch chr\u00e1mech z t\u00e9to doby b\u011b\u017en\u011b vyskytuj\u00ed, z\u0159ejm\u011b souvis\u00ed tis\u00edce zlomk\u016f poh\u00e1r\u016f zvl\u00e1\u0161tn\u00ed formy: byly pravd\u011bpodobn\u011b pou\u017eity \u043a vylit\u00ed ob\u011btovan\u00e9 tekutiny a potom podle ritu\u00e1lu rozbity.<\/p>\n

Druh\u00fd chr\u00e1m m\u00e1 m\u00edrn\u011b zaoblen\u00fd interi\u00e9r z pe\u010dliv\u011b opracovan\u00fdch kamenn\u00fdch desek. St\u0159echa byla z\u0159ejm\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e1. N\u00e1dvo\u0159\u00ed Ggantije je vydl\u00e1\u017ed\u011bno obrovsk\u00fdmi kamenn\u00fdmi bloky zapu\u0161t\u011bn\u00fdmi do zem\u011b.<\/p>\n

Podobn\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed najdeme i p\u0159ed chr\u00e1my v Mnajd\u0159e na ji\u017en\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Malty. Ty jsou zaj\u00edmav\u011b vestav\u011bny do dutiny v n\u00e1vr\u0161\u00ed a chr\u00e1n\u011bny tak p\u0159ed mo\u0159sk\u00fdmi v\u011btry. Najdeme tu p\u0159\u00edklad detailu p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9ho pro v\u0161echny maltsk\u00e9 chr\u00e1my: otvor v kamenn\u00e9 desce, kter\u00e1 odd\u011bluje chr\u00e1mov\u00fd prostor od dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti, je\u017e m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vchod zven\u010d\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee t\u00edmto otvorem vyhla\u0161ovala osoba, skryt\u00e1 za deskou, proroctv\u00ed a p\u0159\u00edkazy.<\/p>\n

Z chr\u00e1mu v Tarxienu poch\u00e1z\u00ed socha zvan\u00e1 Tlust\u00e1 pan\u00ed, a\u010dkoli nen\u00ed z\u0159ejm\u00e9, zda jde o \u017eenu. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee je to bo\u017estvo, jemu\u017e byl chr\u00e1m zasv\u011bcen. Jin\u00e1 socha v Tarxienu p\u0159edstavovala z\u0159ejm\u011b stoj\u00edc\u00ed bohyni a byla asi t\u0159i metry vysok\u00e1. Zachovala se z n\u00ed bohu\u017eel jen spodn\u00ed \u010d\u00e1st, od pasu dol\u016f. Nic srovnateln\u00e9ho co do velikosti se z t\u00e9 doby nena\u0161lo nikde ve St\u0159edomo\u0159\u00ed v\u010detn\u011b \u0158ecka. Zd\u00e1 se, \u017ee to byla bohyn\u011b plodnosti, jej\u00ed\u017e kult souvisel i se smrt\u00ed.<\/p>\n

Tvar chr\u00e1m\u016f byl pravd\u011bpodobn\u011b odvozen z hrobek, kter\u00e9 byly vytes\u00e1ny nap\u0159\u00edklad do sk\u00e1ly v Xemxiji v z\u00e1livu sv. Pavla na severov\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Malty.<\/p>\n

Vyskytl se v\u0161ak z\u0159ejm\u011b i opa\u010dn\u00fd postup. Hypogeum Hal Saflieni, obdivuhodn\u00fd podzemn\u00ed komplex vytesan\u00fd do sk\u00e1ly, je z\u0159ejm\u011b kopi\u00ed chr\u00e1mu postaven\u00e9ho norm\u00e1ln\u011b na zemi. Na rozd\u00edl od chr\u00e1m\u016f slou\u017eila tato stavba jako poh\u0159ebi\u0161t\u011b – byly zde nalezeny poz\u016fstatky \u0161esti a\u017e sedmi tis\u00edc lid\u00ed. Byly v n\u00ed v\u0161ak i ob\u011btn\u00ed otvory a dal\u0161\u00ed chr\u00e1mov\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed, tak\u017ee se zde pravd\u011bpodobn\u011b krom\u011b poh\u0159b\u016f konaly i n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 ob\u0159ady.<\/p>\n

Ve slu\u017eb\u011b voj\u00e1k\u016f<\/strong><\/p>\n

V roce 1530 se na Malt\u011b usadil johanit\u00e9, k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fd \u0159\u00e1d sv. Jana zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pod n\u00e1zvem Malt\u00e9z\u0161t\u00ed ryt\u00ed\u0159i. Ti byli roku 1522 vypuzeni tureck\u00fdm sult\u00e1nem Sulejmanem II. ze sv\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 ostrovn\u00ed dr\u017eavy na Rhodu, kam se tento jeruzal\u00e9msk\u00fd \u0159\u00e1d dostal p\u0159es Kypr. T\u0159ia\u010dty\u0159icet let pot\u00e9 poslal Sulejman 181 lod\u00ed se 40 tis\u00edci mu\u017ei na palub\u011b, aby oblehli Maltu a zbavili tureck\u00fd obchod znovu a ji\u017e definitivn\u011b p\u0159ek\u00e1\u017eek, kter\u00e9 mu kladli do cesty \u0159\u00e1dov\u00ed ryt\u00ed\u0159i.<\/p>\n

Na \u0161pici poloostrova, na n\u011bm\u017e dnes stoj\u00ed Valletta, se od 15. stolet\u00ed ty\u010dila str\u00e1\u017en\u00ed v\u011b\u017e a kaple zasv\u011bcena sv. Elmovi, patronu n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f. V roce 1488 tu byla vybudov\u00e1na pevnost, kterou Malt\u00e9z\u0161t\u00ed ryt\u00ed\u0159i v roce 1551 je\u0161t\u011b zes\u00edlili. Ta ovl\u00e1dala p\u0159\u00edstup k p\u0159\u00edstav\u016fm po obou stran\u00e1ch poloostrova. A pr\u00e1v\u011b tady se p\u0159i tureck\u00e9m oble\u017een\u00ed odehr\u00e1ly nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed boje. Pevnost se udr\u017eela jednat\u0159icet dn\u00ed, ne\u017e ji Turci dobyli.<\/p>\n

\u017de Sulejmanova snaha nakonec ztroskotala, bylo z\u00e1sluhou mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch velitelsk\u00fdch schopnost\u00ed Jeana de la Valette, francouzsk\u00e9ho ryt\u00ed\u0159e a tehdej\u0161\u00edho velmistra johanitsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. \u0160est m\u011bs\u00edc\u016f po odplut\u00ed tureck\u00e9 flotily polo\u017eil La Valette z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men k nov\u00e9mu m\u011bstu, vybudovan\u00e9mu na sk\u00e1le a pojmenovan\u00e9mu po n\u011bm Valletta. Stavbu za\u010dal italsk\u00fd stavitel Francesco Laparelli, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm pracoval pro Medicejsk\u00e9 ve Florencii a pro pape\u017ee Pia IV. v \u0158\u00edm\u011b.<\/p>\n

Valletta nebyla vybudov\u00e1na jako pouh\u00e1 pevnost, ale jako opevn\u011bn\u00e9 m\u011bsto, kter\u00e9 mohlo v p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti pojmout obyvatele okoln\u00edho venkova i s dobytkem, stejn\u011b jako mnoho stoupenc\u016f ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du, kte\u0159\u00ed neust\u00e1le na ostrov p\u0159ich\u00e1zeli. Stavbu dokon\u010dil v roce 1571 Gerolamo Cassar, Laparelliho m\u00edstn\u00ed pomocn\u00edk. Cassar dovedl vyu\u017e\u00edt p\u0159irozenou \u010dlenitost ter\u00e9nu a dal m\u011bstu – p\u0159es jednotv\u00e1rnost ploch\u00fdch st\u0159ech a pr\u016f\u010del\u00ed – zaj\u00edmav\u00e9 a rozmanit\u00e9 obrysy.<\/p>\n

Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky za\u017eila Malta druh\u00e9 velk\u00e9 oble\u017een\u00ed, tentokr\u00e1t ze vzduchu. Mocnosti Osy tu podnikly 3343 n\u00e1let\u016f, p\u0159i nich\u017e bylo na m\u011bsto svr\u017eeno \u0161estn\u00e1ct tis\u00edc tun pum. Prvn\u00ed z nich zas\u00e1hla d\u011blo na vysok\u00e9m n\u00e1spu pevnosti Saint Elmo. Tento leteck\u00fd \u00fader z 11. \u010dervna 1940 dnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jen jednoduch\u00fd kamenn\u00fd pomn\u00edk.<\/p>\n

Tak\u00e9 pevnost San Angelo za Velk\u00fdm p\u0159\u00edstavem m\u00e1 svou historii. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee tu sv\u00e9 chr\u00e1my m\u011bli F\u00e9ni\u010dan\u00e9, \u0158ekov\u00e9 i \u0158\u00edman\u00e9 a zdej\u0161\u00ed kaple je pr\u00fd postavena nad \u0159eck\u00fdm chr\u00e1mem. Sloup podp\u00edraj\u00edc\u00ed jej\u00ed za\u0161pi\u010dat\u011blou klenbu je z \u010derven\u00e9 \u017euly, tedy z kamene, jen\u017e se na Malt\u011b nevyskytuje, a je tedy z\u0159ejm\u011b poz\u016fstatkem pohansk\u00fdch dob.<\/p>\n

Prvn\u00ed pevnost tu zbudovali Arabov\u00e9, a Normani, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li po nich, tu z\u0159\u00eddili sv\u00e9 administrativn\u00ed centrum. Za Malt\u00e9zsk\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f tu pak vznikla sm\u011bsice staveb obklopen\u00e1 hustou st\u0159edomo\u0159skou vegetac\u00ed. Britov\u00e9 vr\u00e1tili m\u00edstu star\u00fd lesk z doby Norman\u016f, kdy\u017e tu z\u0159\u00eddili hlavn\u00ed stan velitele maltsk\u00e9 pos\u00e1dky a potom n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladnu. Je tu i hromadn\u00fd hrob ryt\u00ed\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli p\u0159i tureck\u00e9m oble\u017een\u00ed, i podzemn\u00ed v\u011bzen\u00ed, do n\u011bho\u017e byli vsazov\u00e1ni \u201ezbloudil\u00ed“ ryt\u00ed\u0159i, aby tam rozj\u00edmali o sv\u00fdch skutc\u00edch. Krut\u011b tu byli utla\u010dov\u00e1ni otroci, kte\u0159\u00ed slou\u017eili na \u0159\u00e1dov\u00fdch gal\u00e9r\u00e1ch. Jejich pochmurn\u00e9 ubytovny byly p\u0159\u00edmo u p\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b, aby se mohli rychle a bez pot\u00ed\u017e\u00ed dostat na paluby lod\u00ed.<\/p>\n

Dlouhou vojenskou minulost Malty p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed rozs\u00e1hl\u00e1 opevn\u011bn\u00ed, kter\u00e1 vybudovali Malt\u00e9z\u0161t\u00ed ryt\u00ed\u0159i a zdokonalili Britov\u00e9. P\u0159i jejich projektov\u00e1n\u00ed na\u0161t\u011bst\u00ed stavitel\u00e9 nehled\u011bli jen na to, aby odolala d\u011blov\u00fdm koul\u00edm a \u010dasu, ale tak\u00e9 na jejich vzhled. A tak jsou dnes hradby obklopuj\u00edc\u00ed Vallettu a Velk\u00fd p\u0159\u00edstav imponuj\u00edc\u00edm p\u0159\u00edsp\u011bvkem \u043a architektonick\u00e9mu vzhledu Malty.<\/p>\n

Probl\u00e9my vy\u0159e\u0161en\u00e9 i nevy\u0159e\u0161en\u00e9<\/strong><\/p>\n

V roce 1575 za\u010dali Malt\u00e9z\u0161t\u00ed ryt\u00ed\u0159i, kte\u0159\u00ed se v 11. stolet\u00ed ustavili jako bratrstvo poskytuj\u00edc\u00ed pomoc poutn\u00edk\u016fm do Svat\u00e9 zem\u011b, budovat nemocnici bl\u00edzko pevnosti Saint Elmo u \u00fast\u00ed Velk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu tak, aby pacienti mohli b\u00fdt do nemocnice p\u0159en\u00e1\u0161eni p\u0159\u00edmo z lod\u00ed. \u00dastav, kter\u00fd m\u011bl na tehdej\u0161\u00ed dobu vysokou \u00farove\u0148, slou\u017eil bohat\u00fdm i chud\u00fdm, byli sem p\u0159ij\u00edm\u00e1ni p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci r\u016fzn\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed a dokonce i muslimov\u00e9. O sto let pozd\u011bji byla p\u0159i nemocnici zalo\u017eena \u0161kola anatomie a l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, kter\u00e1 umo\u017e\u0148ovala studium medic\u00edny i m\u00edstn\u00edm obyvatel\u016fm. Kdy\u017e Maltu v roce 1798 dobyl Napoleon Bonaparte, vyhnal pacienty a uloupil st\u0159\u00edbrn\u00e9 n\u00e1stroje a n\u00e1dob\u00ed, aby uhradil n\u00e1klady na vp\u00e1d do Egypta. Po bombardov\u00e1n\u00ed za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pak z\u016fstaly z budov jen hol\u00e9 zdi.<\/p>\n

V roce 1978 se za\u010dalo s obnovou cel\u00e9ho komplexu. V p\u0159ekvapiv\u011b kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b byla zrestaurov\u00e1na star\u00e1 budova a vybudov\u00e1no Kongresov\u00e9 st\u0159edisko; S\u00e1l republiky pojme t\u00e9m\u011b\u0159 tis\u00edc osob a je za\u0159\u00edzen i pro koncerty a divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed. V dal\u0161\u00ed budov\u011b se po\u0159\u00e1daj\u00ed recepce, jsou tu slu\u017eby pro \u00fa\u010dastn\u00edky konferenc\u00ed a restaurace pro tis\u00edc host\u016f.<\/p>\n

Mdina je nejstar\u0161\u00ed m\u011bsto Malty. Znali ji ji\u017e F\u00e9ni\u010dan\u00e9 a \u0158\u00edman\u00e9 j\u00ed dali jm\u00e9no Melitta, co\u017e je \u0159ecky v\u010dela, nebo\u0165 v\u010del\u00ed med se z ostrova vyv\u00e1\u017eel. Z tohoto slova tak\u00e9 mo\u017en\u00e1 poch\u00e1z\u00ed jm\u00e9no Malta. Mdina dominuje okoln\u00ed krajin\u011b a nad n\u00ed se ty\u010d\u00ed \u010derven\u00e1 klenba katedr\u00e1ly ze 17. stolet\u00ed. N\u011bkter\u00e9 domy v \u00fazk\u00fdch uli\u010dk\u00e1ch byly zalo\u017eeny ji\u017e v dob\u011b, kdy Maltu ovl\u00e1dali Normani. Za m\u011bstsk\u00fdmi hradbami se zachoval star\u00fd \u0159\u00edmsk\u00fd d\u016fm a rozs\u00e1hl\u00e9 katakomby.<\/p>\n

Hradby Mdiny uj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed na j\u00edlovit\u00e9 p\u016fd\u011b, a budovy, kter\u00e9 se o n\u011b op\u00edraj\u00ed, jsou ohro\u017eeny. Proto\u017ee sk\u00e1la je a\u017e jednadvacet metr\u016f pod mazlavou p\u016fdou, nic nepomohl pokus zastavit pohyb blokem betonu o v\u00fd\u0161ce patn\u00e1cti metr\u016f, kter\u00fd byl um\u00edst\u011bn \u043a z\u00e1klad\u016fm hradeb. Tak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed tohoto obt\u00ed\u017en\u00e9ho probl\u00e9mu zahrnulo UNESCO do sv\u00e9ho pl\u00e1nu.<\/p>\n

Na men\u0161\u00edm ostrov\u011b maltsk\u00e9ho souostrov\u00ed jsou podobn\u011b ohro\u017eeny zdi pevnosti Gozo, kter\u00e1 svou polohou na pahorku poskytovala v\u00fdbornou p\u0159\u00edrodn\u00ed ochranu p\u0159ed \u00fatokem. Ve t\u0159et\u00edm stolet\u00ed ji \u0158\u00edman\u00e9 spolu s m\u011bstem pod pevnost\u00ed popisovali jako \u201ekvetouc\u00ed“. Dnes je ji\u017e polovina pevnostn\u00edch objekt\u016f v trosk\u00e1ch.<\/p>\n

Malt\u0161tina<\/p>\n

V\u0161imli jsme si jen n\u011bkolika pam\u00e1tek dlouh\u00e9 kulturn\u00ed historie Malty. Nelze v\u0161ak zapomenout na \u017eiv\u00fd v\u00fdtvor n\u00e1roda, \u043a n\u011bmu\u017e maj\u00ed Mal\u0165an\u00e9 v\u0159el\u00fd vztah. Je to jejich \u0159e\u010d, malt\u0161tina. Jej\u00ed ko\u0159eny jsou semitsk\u00e9 a jej\u00ed z\u00e1klad poch\u00e1z\u00ed patrn\u011b od F\u00e9ni\u010dan\u016f. Velk\u00fd vliv na n\u00ed zanechala dv\u011b stolet\u00ed arabsk\u00e9ho panstv\u00ed, kter\u00e9 se datovalo od roku 1870. Obohacena byla i stalet\u00edmi styku s latinou, \u0161pan\u011bl\u0161tinou, ital\u0161tinou a angli\u010dtinou.
\nGramatick\u00e1 struktura dne\u0161n\u00ed malt\u0161tiny se podob\u00e1 struktu\u0159e arab\u0161tiny a asi \u010dty\u0159icet procent maltsk\u00fdch slov m\u00e1 semitsk\u00fd p\u016fvod. Zbytek slovn\u00ed z\u00e1soby poch\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161inou z rom\u00e1nsk\u00fdch jazyk\u016f. Malt\u0161tina je rovn\u011b\u017e jedin\u00fdm semitsk\u00fdm jazykem, kter\u00fd je ps\u00e1n latinkou.<\/p>\n

D\u011bjiny psan\u00e9 malt\u0161tiny jsou pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00e9, a\u010dkoli n\u011bkter\u00e9 maltsk\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 pam\u00e1tky jsou star\u00e9 u\u017e p\u011bt set let. Ale teprve v polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let na\u0161eho stolet\u00ed byla malt\u0161tina spolu s angli\u010dtinou uzn\u00e1na za \u00fa\u0159edn\u00ed jazyk.<\/p>\n

Z archivu KPUFO<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kamenn\u00e1 minulost<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":415,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[24],"class_list":["post-409","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-evropa"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/409","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=409"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/409\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":410,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/409\/revisions\/410"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/415"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=409"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=409"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=409"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}