{"id":4069,"date":"2024-12-20T00:18:25","date_gmt":"2024-12-19T23:18:25","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=4069"},"modified":"2025-07-11T04:30:44","modified_gmt":"2025-07-11T02:30:44","slug":"pripad-glozel","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/12\/20\/pripad-glozel\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edpad Glozel"},"content":{"rendered":"

Neobvykl\u00fd objev<\/strong><\/p>\n

V roce 1924, \u00c9mile Fradin<\/em> (1906-2010), sedmn\u00e1ctilet\u00fd syn sedl\u00e1ka z Glozelu, vesni\u010dky v departementu de l’Allier (Francie), narazil na jeden z nejsporn\u011bj\u0161\u00edch archeologick\u00fdch objev\u016f v\u0161ech dob.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.1 \u00c9mile Fradin (1904-2010), dr\u017e\u00ed kopii pr\u00e1v\u011b vydan\u00e9 knihy, kter\u00e1 zp\u016fsobila jeho proslulost<\/em><\/p>\n

Jeho kr\u00e1va p\u0159i pastv\u011b spadla do d\u00edry v poli kousek od farmy. Po vypro\u0161t\u011bn\u00ed zv\u00ed\u0159ete z d\u00edry, Fradin a jeho rodina objevili k\u00e1men na okraji j\u00e1my. Vyt\u00e1hli zhruba ov\u00e1ln\u00fd k\u00e1men (uveden\u00fd v literatu\u0159e jako Fosse ovale), se zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi znaky. Na\u0161li tak\u00e9 lidskou lebku a \u0159adu z\u00e1hadn\u00fdch artefakt\u016f, v\u010detn\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00e9 kosti, opracovan\u00e9 obl\u00e1zky, a hlin\u011bn\u00fd hrnec s tajemn\u00fdmi symboly.<\/p>\n

Z\u00e1hadn\u00fd n\u00e1lez upoutal Emilovu pozornost. Od m\u00edstn\u00edho u\u010ditele si p\u016fj\u010dil knihy o archeologii, ve kter\u00fdch byl kresby prav\u011bk\u00fdch objekt\u016f, kter\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaly n\u00e1lezy z pole jeho otce.<\/p>\n

\"\"Zpr\u00e1va o n\u00e1lezu zaujala Dr. Anton\u00edna Morleta (1882-1965), horliv\u00e9ho amat\u00e9rsk\u00e9ho archeologa, kter\u00fd zah\u00e1jil rozs\u00e1hl\u00e9 vykop\u00e1vky na poli, kde do\u0161lo k n\u00e1lezu. Domn\u00edval se, \u017ee \u00c9mile na\u0161el neobvykl\u00e9 a jedine\u010dn\u00e9 p\u0159edm\u011bty neolitick\u00e9ho charakteru.<\/p>\n

Morlet rychle publikoval sv\u00e9 objevy, je\u017e upoutaly pozornost francouzsk\u00e9 akademick\u00e9 obce. Vyvolaly n\u00e1le\u017eit\u00e9 vzru\u0161en\u00ed, nebo\u0165 n\u00e1lezy nijak nep\u0159ipom\u00ednaly dosud zn\u00e1m\u00e9 neolitick\u00e9 poz\u016fstatky z Francie ani z jin\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed sv\u011bta. N\u011bkter\u00e9 vypadaly jako dost primitivn\u00ed modern\u00ed pad\u011blky, vyroben\u00e9 n\u011bk\u00fdm s mal\u00fdmi nebo v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fdmi archeologick\u00fdmi poznatky. Podez\u0159en\u00ed padalo na mlad\u00e9ho \u00c9mile, a trvalo po cel\u00fd jeho dlouh\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Oblast z\u00edskala nov\u00fd n\u00e1zev le Champ des Morts, Pole mrtv\u00fdch.<\/p>\n

Pokusy vy\u0159e\u0161it z\u00e1hadu<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Krajina v Glozelu v roce 2002<\/em><\/p>\n

Byly jmenov\u00e1ny dv\u011b vy\u0161et\u0159ovac\u00ed komise, kter\u00e9 m\u011bly zkoumat m\u00edsta n\u00e1lez\u016f.<\/p>\n

Fradinovi z\u0159\u00eddili mal\u00e9 muzeum vedle sv\u00e9ho statku, kde soust\u0159edili v\u00edce ne\u017e dva tis\u00edce p\u0159edm\u011bt\u016f z Le Champ des Morts, co\u017e p\u0159ineslo pen\u00edze. Policejn\u00ed razie na Fradinov\u011b farm\u011b m\u011bly odhalit pad\u011blatelskou d\u00edlnu, rozbila sklen\u011bn\u00e9 vitr\u00edny a zabavila n\u011bkter\u00e9 p\u0159edm\u011bty. \u00c9mile odpov\u011bd\u011bl \u017ealobou, a cel\u00e1 situace se zvrhla do nepopsateln\u00e9ho zmatku, ur\u00e1\u017eek, \u017ealob a oso\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Akademick\u00fd sv\u011bt rozhodl, \u017ee m\u00edsto nestoj\u00ed za ztr\u00e1tu \u010dasu, a \u017ee jde o primitivn\u00ed podvod, sp\u00e1chan\u00fd \u00c9mile Fradinem. Dodnes jen m\u00e1lo lid\u00ed v archeologick\u00e9 sc\u00e9n\u011b je p\u0159ipraveno o tom v\u016fbec diskutovat.<\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku roku 1970 se Hugh McKerrell a jeho kolegov\u00e9 rozhodli otestovat keramiku z Glozelu nov\u011b vyvinutou termoluminiscen\u010dn\u00ed technikou. K p\u0159ekvapen\u00ed v\u011bdc\u016f, testovan\u00e9 objekty neuk\u00e1zaly p\u016fvod do 20. let 20. stolet\u00ed, ani do doby neolitu. N\u00e1lezy spadaly od pozdn\u00ed doby \u017eelezn\u00e9 do gallo-\u0159\u00edmsk\u00e9ho obdob\u00ed (zhruba 200 p\u0159.n.l. a\u017e 400 n.l.).<\/p>\n

Vzhledem k tomu, \u017ee technika termoluminescence byla je\u0161t\u011b nov\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b, zji\u0161t\u011bn\u00ed bylo zpochyb\u0148ov\u00e1no a ignorov\u00e1no. Nicm\u00e9n\u011b, v pr\u016fb\u011bhu n\u011bkolika p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch let vzniklo sdru\u017een\u00ed Les Amis de Glozel (P\u0159\u00e1tel\u00e9 Glozelu), kter\u00e9 sdru\u017eovalo archeology, v\u011bdce i amat\u00e9ry, kte\u0159\u00ed se zasazovali o znovuotev\u0159en\u00ed diskuse k n\u00e1lez\u016fm.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Bizarn\u00ed keramick\u00fd obli\u010dej s „n\u00e1pisem“ z Glozelu<\/em><\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e9 n\u00e1zory<\/strong><\/p>\n

Nen\u00ed p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee akademick\u00e1 sc\u00e9na na nov\u00e9 \u00fadaje nereagovala. Zku\u0161ebn\u00ed v\u00fdkopy proveden\u00e9 na m\u00edst\u011b v roce 1983 nep\u0159inesly jak\u00fdkoliv archeologick\u00fd materi\u00e1l. Zpr\u00e1va nebyla nikdy zve\u0159ejn\u011bna, ale pronikla na ve\u0159ejnost v roce 1995. Ozna\u010duje n\u00e1lezy jako st\u0159edov\u011bk\u00e9, z obdob\u00ed 5500 \u2013 1500 n.l., m\u016f\u017ee obsahovat n\u00e1lezy ze star\u0161\u00ed doby \u017eelezn\u00e9, ale i pad\u011blky.<\/p>\n

P\u0159i pohledu na bizarn\u00ed artefakty z Glozelu, kdy objekty s rytinami vypadaj\u00ed jako d\u011btinsk\u00e9 pokusy z dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed vyr\u00e1b\u011bt p\u0159edm\u011bty ve stylu paleolitu, n\u00e1pisy na desce vypadaj\u00ed jako n\u00e1hodn\u00e9 symboly p\u0159evzat\u00e9 z r\u016fzn\u00fdch starov\u011bk\u00fdch skript\u016f, hrnce jsou tak \u0161patn\u011b provedeny, jako by je ned\u011blali hrn\u010d\u00ed\u0159i; \u00fadajn\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 lidsk\u00e9 ostatky jsou jen sb\u00edrky kosti z lebky. Z doby \u017eelezn\u00e9 nebo Gallo-\u0159\u00edmsk\u00e9 doby se nena\u0161ly \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed artefakty (keramika, mince, bro\u017ee atd.).<\/p>\n

V roce 1982 Hans-Rudolf Hitz v knize \u201eAls man noch protokeltisch sprach: Versuch einer Entzifferung der Inschriften von Glozel\u201c, navrhl, \u017ee n\u00e1pisy maj\u00ed keltsk\u00fd p\u016fvod a poch\u00e1z\u00ed z obdob\u00ed mezi 3. stolet\u00edm p\u0159.n.l. a 1. stolet\u00edm n.l.<\/p>\n

Alice Gerard navrhla v knize Glozel : Bones of Contention (2005), \u017ee \u0161lo o sp\u011b\u0161n\u011b vyroben\u00e9 ritu\u00e1ln\u00ed p\u0159edm\u011bty, pro pou\u017eit\u00ed v n\u011bjak\u00e9m temn\u00e9m a m\u00edstn\u00edm kultu; snad st\u0159edov\u011bk\u00fd materi\u00e1l p\u0159edstavuje p\u0159e\u017eit\u00ed tohoto kultu nebo jeho n\u00e1padit\u00e9 o\u017eiven\u00ed.<\/p>\n

P\u0159esto termoluminiscen\u010dn\u00ed data jsou znepokojuj\u00edc\u00ed. N\u011bco podivn\u00e9ho se ud\u00e1lo v Glozelu na konci prvn\u00edho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159.n.l.<\/p>\n

\u00c9mile Fradin trval na sv\u00e9 nevin\u011b a\u017e do sv\u00e9 smrti v pokro\u010dil\u00e9m v\u011bku 103 let a odm\u00edtl p\u0159ijmout i data z termoluminiscence. Trval na tom, \u017ee „jeho“ m\u00edsto byla opravdu neolitick\u00e1 osada.<\/p>\n

Podle:<\/em><\/strong><\/p>\n