{"id":400,"date":"2023-04-20T00:11:29","date_gmt":"2023-04-19T22:11:29","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=400"},"modified":"2024-02-23T03:16:57","modified_gmt":"2024-02-23T02:16:57","slug":"zapomenuta-tajemstvi-malty-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/04\/20\/zapomenuta-tajemstvi-malty-1\/","title":{"rendered":"Zapomenut\u00e1 tajemstv\u00ed Malty"},"content":{"rendered":"

Podzemn\u00ed chr\u00e1my<\/strong>
\nMalta a Gozo. D\u011bjiny ostrov\u016f jsou opravdu pestr\u00e9 a posuzov\u00e1n\u00ed minulosti je velice komplikovan\u00e9. Poz\u016fstatky v\u0161ech kultur se p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed, mno\u017e\u00ed se neobvykl\u00e9 n\u00e1lezy. V\u0161echny p\u0159\u00edru\u010dky jsou t\u00e9m\u011b\u0159 zajedno s popisem pam\u00e1tek a objasn\u011bn\u00edm jejich vzniku. Archeologov\u00e9 se ostatn\u011b jako v\u017edy shoduj\u00ed a p\u0159edkl\u00e1daj\u00ed jednozna\u010dn\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed. Tis\u00edce turist\u016f se ka\u017ed\u00fd rok nech\u00e1vaj\u00ed un\u00e1\u0161et letopo\u010dty vzniku megalitick\u00fdch chr\u00e1m\u016f a pochybn\u00fdm objasn\u011bn\u00edm p\u016fvodu Cart Ruts. Megalitick\u00e9 stavby maj\u00ed b\u00fdt kolem 6000 let star\u00e9. Jist\u00e9 je, \u017ee postupem s nov\u00fdmi vykop\u00e1vkami se st\u00e1\u0159\u00ed posouv\u00e1 jednozna\u010dn\u011b dozadu. Z\u00e1nik kultury kter\u00e1 tyto stavby naposled u\u017e\u00edvala, se datuje kolem 2600 p. n. l. N\u00e1hl\u00fd z\u00e1nik, pro\u010d a jak vysv\u011btluj\u00ed pouze teorie. Existuj\u00ed domn\u011bnky, podle nich\u017e inteligentn\u00ed, n\u00e1bo\u017eensk\u00fd n\u00e1rod padl za ob\u011b\u0165 p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrof\u011b nebo i invazi cizinc\u016f. Indicie na kontakty d\u00e1vn\u00e9 Malty s Egyptem a dokonce s Indi\u00ed vytv\u00e1\u0159ej\u00ed jen dal\u0161\u00ed otazn\u00edky. Zrovna tak vznik a \u00fa\u010del stavby v Hal Saflieni \u2013 Hypog\u00e4um nen\u00ed dodnes objasn\u011bn.<\/p>\n

Tajemn\u00e1 Malta nejsou jenom Hypog\u00e4um, kamenn\u00e9 chr\u00e1my, tajemn\u00e9 koleje. Ostrovy skr\u00fdvaj\u00ed dal\u0161\u00ed tajemstv\u00ed gigantick\u00fdch rozm\u011br\u016f. Jsou j\u00edm podzemn\u00ed labyrinty neb\u00fdval\u00e9 d\u00e9lky. V\u011bt\u0161ina podzem\u00edch prostor je neprozkoum\u00e1na, zasyp\u00e1na. Nehledaj\u00ed se systematicky, objev\u00ed se sp\u00ed\u0161e n\u00e1hodou. O jejich existenci se dov\u00edd\u00e1me z literatury. Hypog\u00e4um je jen malou \u010d\u00e1st\u00ed podzem\u00ed.<\/p>\n

Existuj\u00ed zm\u00ednky v p\u00edsemnostech, kde se tvrd\u00ed, \u017ee je\u0161t\u011b na za\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed muselo b\u00fdt mo\u017en\u00e9, dostat se podzem\u00edm z jednoho na druh\u00fd konec Malty. Ostrov m\u011bl b\u00fdt doslovn\u011b sem tam provrt\u00e1n. \u010c\u00e1st slou\u017eila jako katakomby. O t\u011bchto p\u0159ekvapiv\u00fdch skute\u010dnostech p\u00ed\u0161e ji\u017e r. 1940 National Geographic Magazine. \u010cl\u00e1nky jsou od sv\u011btozn\u00e1m\u00fdch cestovatel\u016f, Edward Hamilton a Richard Walter. Tito vysv\u011btluj\u00ed mimo jin\u00e9, pro\u010d ji\u017e za t\u011bchto \u010das\u016f nebylo mo\u017en\u00e9 do t\u011bchto labyrint\u016f vstupovat. N\u011bkdy ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech vstoupila do jednoho z tunel\u016f \u0161koln\u00ed skupina s u\u010ditelem. Nevr\u00e1tili se. P\u0159es okam\u017eitou a d\u016fkladnou p\u00e1trac\u00ed akci, organisovanou tehdej\u0161\u00ed britskou arm\u00e1dou, se nedostavil \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdsledek. Nutno podotknout, \u017ee bylo nasazeno specieln\u00ed vyhled\u00e1vac\u00ed komando. Obyvatel\u00e9 dlouho p\u0159in\u00e1\u0161eli britsk\u00e9 spr\u00e1v\u011b zpr\u00e1vy z r\u016fzn\u00fdch kout\u016f ostrova o v\u00fdk\u0159ic\u00edch a n\u00e1\u0159c\u00edch z podzem\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e1 z\u00e1chrann\u00e1 pr\u00e1ce nep\u0159inesla v\u00fdsledky. \u017d\u00e1ci i u\u010ditel\u00e9 se ztratili nav\u017edy. Po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b byli prohl\u00e1\u0161eni za mrtv\u00e9. Za \u010das byla v\u011bt\u0161ina v\u00fdchod\u016f do labyrint\u016f z na\u0159\u00edzen\u00ed tehdej\u0161\u00edho guvern\u00e9ra odst\u0159elem zasyp\u00e1na a uzav\u0159ena. Zbyly jen mal\u00e9 lok\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti.<\/p>\n

Co je zn\u00e1mo o podzem\u00ed?<\/strong><\/p>\n

Na ostrovech bylo vybudov\u00e1no n\u011bkolik podzemn\u00edch m\u011bst. Poznatky o t\u011bchto podzemn\u00edch s\u00eddli\u0161t\u00edch jsou k dispozici jen v hrub\u00fdch rysech. Prostory pod zem\u00ed byly vybudovan\u00e9 v\u011bt\u0161inou jako \u00fakryty p\u0159ed n\u00e1jezdy pir\u00e1t\u016f. Jeden z t\u011bchto podzemn\u00edch \u00fakryt\u016f \u2013 labyrint\u016f, se nach\u00e1zel v oblasti Dingl\u00ed \u2013 Klipp na jihu Malty.<\/p>\n

Tento komplex m\u011bl b\u00fdt z\u0159ejm\u011b p\u016fvodem z 11. stolet\u00ed. Jednoduch\u00e9 chodby byly v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu zdokonalov\u00e1ny k mo\u017enosti trval\u00e9ho pobytu velk\u00e9ho po\u010dtu obyvatel. Zhotoveno bylo v\u017edy n\u011bkolik pater.<\/p>\n

Ve 13. stolet\u00ed zde \u017eila dohromady skute\u010dn\u00e1 spole\u010dnost min. 2 500 d\u011bln\u00edk\u016f, zem\u011bd\u011blc\u016f a \u0159emesln\u00edk\u016f.<\/p>\n

Rozd\u00edly mezi obyvateli podzem\u00ed a nadzem\u00ed se po generace prohlubovaly natolik, \u017ee p\u0159. s\u0148atky byly mo\u017en\u00e9 jen mezi nadzem\u00edm a nebo podzem\u00edm. Obyvatel\u00e9 venkovn\u00edho sv\u011bta naz\u00fdvali lidi z podzem\u00ed Troglodyty.<\/p>\n

Stolet\u00ed pot\u00e9 ovl\u00e1dli ostrov Johanit\u00e9, nato po dlouh\u00e9m obl\u00e9h\u00e1n\u00ed 1565, kdy bylo ji\u017e za\u017eehn\u00e1no nebezpe\u010d\u00ed osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a sarac\u00e9nsk\u00fdch pir\u00e1t\u016f, se Troglodyt\u00e9 na povrch nehodlali vr\u00e1tit. Ji\u017e tenkr\u00e1t Jezuit\u00e9 a i Johanit\u00e9 posoudili tento podzemn\u00ed sv\u011bt jako pozoruhodnou kuriositu. Zm\u011bnu p\u0159inesla teprve britsk\u00e1 okupace v 19 stol., a to jen z d\u016fvod\u016f, \u017ee doch\u00e1zelo st\u00e1le v\u00edce ke genetick\u00e9 deformaci p\u0159i p\u0159\u00edbuzensk\u00fdch s\u0148atc\u00edch v podzem\u00ed. Obyvatel\u00e9 jesky\u0148 byli p\u0159es\u00eddleni do vesnic Zebbug a Siggiewi. Troglodyt\u00e9 nep\u0159ijali tyto zm\u011bny nijak lehce, nen\u00ed divu, za t\u00e9m\u011b\u0159 9 stolet\u00ed byla vytvo\u0159ena vlastn\u00ed kultura. Doch\u00e1zelo neust\u00e1le ke konflikt\u016fm, obyvatel\u00e9 podzem\u00ed se br\u00e1nili a vraceli se neust\u00e1le p\u0159es z\u00e1kaz zp\u011bt. Britov\u00e9 to nevy\u0159e\u0161ili samoz\u0159ejm\u011b nijak jinak, ne\u017e vojensk\u00fdm n\u00e1sil\u00edm. Podzemn\u00ed m\u011bsto Dingl\u00ed – Klipp bylo r. 1857 vyhozeno do vzduchu. Zmizela tak nen\u00e1vratn\u011b jedna ze zaj\u00edmav\u00fdch kultur na\u0161eho sv\u011bta. Dnes v\u00ed jen m\u00e1lo obyvatel Malty pravdu o skute\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b pod zem\u00ed. Dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed podzem\u00ed byla Agatha, (Rabat) dnes zn\u00e1ma v\u00edcem\u00e9n\u011b jako k\u0159es\u0165ansk\u00e9 katakomby. Jist\u00e9 je, \u017ee podzemn\u00ed komplex je rozs\u00e1hl\u00fd, chodby dnes \u010d\u00edtaj\u00ed 7 000 m, z \u010deho\u017e turista m\u016f\u017ee nav\u0161t\u00edvit pouze sotva jednu desetinu. Podle v\u00fdzkum\u016f byly labyrinty z\u0159ejm\u011b p\u0159izp\u016fsobov\u00e1ny v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu r\u016fzn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Kdy a k jak\u00fdm p\u0159esn\u011b nen\u00ed mo\u017eno ur\u010dit. Podzem\u00ed St. Agathy poskytlo mno\u017estv\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1lez\u016f, kter\u00e9 p\u0159ipsaly jen dal\u0161\u00ed nezodpov\u011bzen\u00e9 ot\u00e1zky z minulosti ostrov\u016f a o \u00farovni prad\u00e1vn\u00e9 civilizace.<\/p>\n

Nap\u0159. u jednoho lidsk\u00e9ho skeletu byla zji\u0161t\u011bna operace – otev\u0159en\u00ed (trepanace) lebky, kde je mo\u017eno s jistotou usoudit, \u017ee se tento z\u00e1sah vyda\u0159il, okraje \u0159ez\u016f narostly, pacient musel tedy \u017e\u00edt d\u00e1le. \u010c\u00e1st expon\u00e1t\u016f je mo\u017eno shl\u00e9dnout p\u0159\u00edmo v soukrom\u00e9m muzeu St. Agatha. Ka\u017ed\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk si m\u016f\u017ee prohl\u00e9dnout n\u00e1hodn\u00e9 n\u00e1lezy, kter\u00e9 nesou jednozna\u010dn\u011b pe\u010de\u0165 Egypta. Pov\u011bt\u0161inou nalezen\u00e9 p\u0159i stavb\u011b dom\u016f a silnic kolem Mdiny a Rabatu. Egyptsk\u00e9 figury z v\u00e1pence, dokonce n\u011bkolik sloup\u016f Djed, o kter\u00fdch p\u0159evl\u00e1d\u00e1 dnes n\u00e1zor, \u017ee maj\u00ed co spole\u010dn\u00e9ho s elekt\u0159inou. St\u00e1\u0159\u00ed, p\u0159. t\u011bchto sloupk\u016f nalezen\u00fdch na Malt\u011b, bylo datov\u00e1no na ca. 600 p.n.l. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost si zasluhuj\u00ed typicky egyptsk\u00e9 Uschebtis, co\u017e byly mal\u00e9 lidsk\u00e9 so\u0161ky, kter\u00e9 m\u011bly podle egyptsk\u00e9 mytologie chr\u00e1nit zem\u0159el\u00e9ho od fyzick\u00e9 pr\u00e1ce. A to t\u00edm, \u017ee p\u0159evzaly na sebe tento \u00fad\u011bl, pokud byl zesnul\u00fd povol\u00e1n k pln\u011bn\u00ed pracovn\u00edch povinnost\u00ed.. Existuj\u00ed tedy opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 domn\u011bnky, \u017ee Malta musela b\u00fdt v minulosti bu\u010f egyptskou koloni\u00ed, nebo alespo\u0148 jak\u00fdmsi obchodn\u00edm partnerem. Na ot\u00e1zky kolem t\u00e9to temn\u00e9 minulosti neexistuje jednozna\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Zrovna tak n\u00e1lezy kter\u00e9 byly jednozna\u010dn\u011b p\u0159i\u0159azeny do kultury Indus a Harappa. Jedn\u00e1 se bronzov\u00e9 figurky, zobrazuj\u00edc\u00ed star\u00e9 indick\u00e9 bo\u017estvo, Vishnu a Shivu Nataraja. Zrovna tak Krishnu, ov\u0161em jako d\u00edt\u011b (reinkarnace Vishny). Jedny z t\u011bchto indick\u00fdch nejcenn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1lez\u016f byly u\u010din\u011bny pr\u00e1v\u011b p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch jednoho v\u016fbec nejstar\u0161\u00edho megalitick\u00e9ho chr\u00e1mu, Skorba. Ten je tak\u00e9 nejv\u00edc zni\u010den, dochovaly se opravdu u\u017e jen zbytky. Snad proto nebyly p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed n\u00e1lezy br\u00e1ny archeology od za\u010d\u00e1tku nijak v\u00e1\u017en\u011b. Neexistovalo toti\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Tak d\u00e1vn\u00e9 kontakty do vzd\u00e1len\u00e9 Indie byly nemo\u017en\u00e9 a jsou v\u011bdci bohu\u017eel ignorov\u00e1ny dodnes.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed Hypog\u00e4um?<\/p>\n

P\u0159ed n\u011bkolika lety byla u m\u011bsta Marsaskala, kter\u00e9 le\u017e\u00ed na v\u00fdchod\u011b Malty, u\u010din\u011bna jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch senzac\u00ed. Objeven byl dal\u0161\u00ed rozs\u00e1hl\u00fd podzemn\u00ed komplex, podobn\u00fd Hall Saflieni. Podzemn\u00ed stavba sah\u00e1 do 20ti metrov\u00e9 hloubky a sest\u00e1v\u00e1 ze \u010dty\u0159 pater. Vykop\u00e1na a vy\u010di\u0161t\u011bna byla zat\u00edm jen velice mal\u00e1 \u010d\u00e1st.<\/p>\n

M\u016f\u017eeme doufat, \u017ee postupem \u010dasu p\u0159ijde na denn\u00ed sv\u011btlo ur\u010dit\u011b p\u00e1r p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edch artefakt\u016f. Pro turisty je ov\u0161em zat\u00edm tento zaj\u00edmav\u00fd komplex nep\u0159\u00edstupn\u00fd.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm neoby\u010dejn\u00fdm objevem byl komplex poz\u016fstatk\u016f staveb, podobn\u00fdch megalitick\u00fdm chr\u00e1m\u016fm. \u017de tato skute\u010dnost je pop\u00edr\u00e1na archeology jako nemo\u017enou, neudivuje. Tento komplex se toti\u017e nach\u00e1z\u00ed na ur\u010dit\u00e9m m\u00edst\u011b bl\u00edzko pob\u0159e\u017e\u00ed, ov\u0161em pod mo\u0159skou hladinou. N\u011bmeck\u00e1 expedice AAS, kter\u00e1 podala o podmo\u0159sk\u00fdch v\u00fdzkumech zpr\u00e1vu v \u010dasopise S.Z., toto m\u00edsto taj\u00ed. Na\u0161e expedice z\u00edskala tyto \u00fadaje i s n\u00e1kresy v map\u011b, \u010dirou n\u00e1hodou. Snad se najde \u010dasem zku\u0161en\u00fd a sehran\u00fd t\u00fdm pot\u00e1p\u011b\u010d\u016f.
\nV\u00e1clav Cihla
\nVoln\u011b zpracov\u00e1no podle \u010dasopisu Sagenhafte Zeiten, dopln\u011bno vlastn\u00edmi poznatky.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Podzemn\u00ed chr\u00e1my<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":415,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[24,61],"class_list":["post-400","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-evropa","tag-podzemi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/400","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=400"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/400\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":412,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/400\/revisions\/412"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/415"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=400"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=400"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=400"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}