{"id":3962,"date":"2024-12-10T00:59:15","date_gmt":"2024-12-09T23:59:15","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3962"},"modified":"2025-07-02T03:05:23","modified_gmt":"2025-07-02T01:05:23","slug":"po-stopach-genese","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/12\/10\/po-stopach-genese\/","title":{"rendered":"Po stop\u00e1ch genese"},"content":{"rendered":"

K ji\u017en\u00edmu p\u00f3lu bylo 325 mil. Do Nov\u00e9ho roku 1968 chyb\u011bly t\u0159i dny.<\/strong><\/p>\n

Slunce vy\u0161lo p\u0159ed t\u0159emi m\u011bs\u00edci; nezapadne, dokud neuplynou dal\u0161\u00ed t\u0159i m\u011bs\u00edce. A tak bylo p\u011bkn\u00e9 sv\u011btlo a dobr\u00e9 po\u010das\u00ed pro horolezectv\u00ed – klidno p\u0159i teplot\u00e1ch nula a\u017e minus 5 stup\u0148\u016f.<\/p>\n

\u0158eka ledu, kterou dva mlad\u00ed mu\u017ei p\u0159ech\u00e1zeli, dosahovala hloubky jeden a p\u016fl m\u00edle; skalnat\u00fd svah, kter\u00fd byl nad ledovcem, se zvedal dal\u0161\u00ed p\u016fl m\u00edle vysoko. Horolezci za\u010dali zdol\u00e1vat tuto posledn\u00ed polovinu m\u00edle.<\/p>\n

P\u0159e\u0161li starou uhelnou sloj, kterou roztaven\u00e1 sk\u00e1la, vytla\u010den\u00e1 p\u0159ed d\u00e1vn\u00fdmi \u010dasy z nitra Zem\u011b, spekla v leskl\u00fd grafit. Dev\u011bt stop od \u00fapat\u00ed svahu na\u0161li n\u011bjak\u00e9 zkamen\u011bliny list\u016f prost\u00e9ho tvaru. Dv\u011b st\u011b stop od nich p\u0159i\u0161li na mali\u010dk\u00fd otisk na kameni v b\u00fdval\u00e9m koryt\u011b \u0159eky.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Neb\u00fdt hlem\u00fd\u017ed\u011b<\/strong><\/p>\n

Otisk m\u011bl podivn\u00fd tvar. Jeho \u0161ed\u00e1 barva byla pon\u011bkud tmav\u0161\u00ed ne\u017e \u0161e\u010f sk\u00e1ly kolem n\u011bho. Maj\u00ed ho vykopat?<\/p>\n

D\u016fkladn\u011b ho prohl\u00ed\u017eeli, hovo\u0159ili o n\u011bm a rozhodli se, \u017ee to neud\u011blaj\u00ed. Jak postupovali d\u00e1le a sb\u00edrali obl\u00e1zky a \u00falomky skal p\u0159i hled\u00e1n\u00ed stop po zem\u011bpise d\u00e1vn\u00e9 Antarktidy, vzpom\u00ednka na podivn\u00fd otisk jim ru\u0161ila my\u0161lenky. Ud\u011blali chybu, kdy\u017e ho p\u0159e\u0161li? M\u011bli by se pro n\u011bj vr\u00e1tit?<\/p>\n

Po chv\u00edli \u0161li zp\u00e1tky a znovu si prohl\u00e9dli tu podivnou stopu. Byla jen dva a p\u016fl palce dlouh\u00e1 a jeden a p\u016fl palce \u0161irok\u00e1. Tak mal\u00e1 v\u011bc by musela b\u00fdt hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1, aby st\u00e1la za \u010das, kter\u00fd by jim zabralo jej\u00ed vypro\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Znovu se rozhodli, \u017ee otisk nevykopou. A znovu pokra\u010dovali ve v\u00fdstupu. Ale ten podivn\u00fd obr\u00e1zek je po\u0159\u00e1d stra\u0161il. Pot\u0159et\u00ed se vr\u00e1tili, aby se na n\u011bj pod\u00edvali. Bylo to 28. prosince pozd\u011b odpoledne. Znovu uva\u017eovali a tentokr\u00e1t se rozhodli sejmout podivnou kresbu se sk\u00e1ly a vz\u00edt ji s sebou.<\/p>\n

Mali\u010dk\u00fd obr\u00e1zek n\u00e1hodou le\u017eel t\u00e9m\u011b\u0159 uprost\u0159ed jinak nedot\u010den\u00e9ho p\u00edskovcov\u00e9ho \u010dtverce. \u010ctverec m\u011b\u0159il nap\u0159\u00ed\u010d jednu stopu a na v\u0161ech \u010dty\u0159ech stran\u00e1ch byl ohrani\u010den prasklinami, zp\u016fsoben\u00fdmi pov\u011btrnostn\u00edmi vlivy. Mu\u017ei pou\u017eili dl\u00e1t na konci sv\u00fdch geologick\u00fdch klad\u00edvek, aby praskliny roz\u0161\u00ed\u0159ili. M\u011bli v \u00famyslu vyjmout \u010dtverec neporu\u0161en\u00fd. Jakmile v\u0161ak dl\u00e1ta pronikla asi jeden palec pod povrch, sk\u00e1la se roz\u0161t\u011bpila a podivn\u00e1 kresba se rozsypala na deset kousk\u016f. Mlad\u00ed mu\u017ei kousky posb\u00edrali a stoupali d\u00e1l po svahu.<\/p>\n

Cestou objevili pole lodyh a ko\u0159en\u016f zkamen\u011bl\u00e9 vegetace. Na\u0161li tak\u00e9 ulitu hlem\u00fd\u017ed\u011b, kter\u00fd \u017eil v Antarktid\u011b p\u0159ed 200 mili\u00f3ny let.<\/p>\n

Hlem\u00fd\u017e\u010f byl n\u00e1lez, kter\u00fd st\u00e1l za \u0159e\u010d. Pokud v\u011bd\u011bli, hlem\u00fd\u017e\u010f takov\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed nebyl na antarktick\u00e9 pevnin\u011b je\u0161t\u011b nikdy objeven. A dva mlad\u00ed mu\u017ei – Peter J. Barrett z Nov\u00e9ho Z\u00e9landu a David Johnston z New Jersey – o n\u011bm na konci pracovn\u00edho dne pomoc\u00ed p\u0159enosn\u00e9 vys\u00edla\u010dky pov\u011bd\u011bli sv\u00fdm druh\u016fm z v\u00fdzkumn\u00e9 v\u00fdpravy – Ralphovi J. Bailliemu, tak\u00e9 z New Jersey, a Angli\u010danovi dr. Davidovi H. Elliottovi.<\/p>\n

Baillie si vzpom\u00edn\u00e1, \u017ee kdy\u017e Barrett popisoval hlem\u00fd\u017ed\u011b, hlas se mu chv\u011bl vzru\u0161en\u00edm. Pak se t\u00f3n hovoru zm\u011bnil a Barrett \u0159ekl jakoby nic: „Na\u0161li jsme je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho, ale nem\u016f\u017eeme poznat, co to je. Mohla by to b\u00fdt kost.“<\/p>\n

Pak vypr\u00e1v\u011bl, jak s Johnstonem v\u00e1hali, ne\u017e se rozhodli tu tajemnou v\u011bc vykopat. Baillie byl ze \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e9 v\u00fdpravy jedin\u00fd (v\u0161ichni byli z \u00dastavu pro pol\u00e1rn\u00ed v\u00fdzkum p\u0159i Universit\u011b st\u00e1tu Ohio v Columbii), kdo m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pr\u016fpravu v paleontologii. Na n\u011bm bylo, aby radil Barrettovi, vedouc\u00edmu v\u00fdpravy.<\/p>\n

T\u011bsto pro rekonstrukci<\/strong><\/p>\n

„Zabalte kousky do toaletn\u00edho pap\u00edru a zach\u00e1zejte s nimi \u0161etrn\u011b,“ doporu\u010doval Baillie, ne\u017e ob\u011b poln\u00ed skupiny (ka\u017ed\u00e1 na m\u00edle daleko od spole\u010dn\u00e9 z\u00e1kladny na Otwaysk\u00e9m mas\u00edvu) p\u0159eru\u0161ily spojen\u00ed, aby, ne\u017e p\u016fjdou sp\u00e1t, mohly na dobrou noc zavolat na McMurdo Sound, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

Barrett skute\u010dn\u011b kousky zabalil do toaletn\u00edho pap\u00edru a pap\u00edr nacpal do krabice, ze kter\u00e9 se postupn\u011b ztr\u00e1cely d\u00e1vky potravin, pro n\u011b\u017e byla p\u016fvodn\u011b ur\u010dena. Krabici vezli na san\u00edch dlouh\u00fdch t\u0159in\u00e1ct stop za motorov\u00fdmi san\u011bmi, na nich\u017e on a Johnston jeli zp\u00e1tky do z\u00e1kladny na Otwaysk\u00e9m mas\u00edvu.<\/p>\n

Jakmile Baillie uvid\u011bl, co bylo v toaletn\u00edm pap\u00edru, v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 co d\u011blat s kost\u00ed. Ale nejd\u0159\u00edve se nemohl rozhodnout, zda je to kost z oboj\u017eiveln\u00edka nebo z plaza. Jeho prvn\u00edm \u00fakolem bylo d\u00e1t kousky spr\u00e1vn\u011b dohromady a ud\u011blal to tak, \u017ee rozm\u00edchal t\u011bsto na omelety, aby ho mohl pou\u017e\u00edt jako lepidla. Sestavov\u00e1n\u00ed mu trvalo skoro celou noc. Bailliemu se to poda\u0159ilo ud\u011blat tak, \u017ee sed\u011bl ve spac\u00edm pytli.<\/p>\n

Kdy\u017e byl hotov, byl si jist, \u017ee slo\u017eil dohromady fragment lebky jednoho z prvn\u00edch zv\u00ed\u0159at, kter\u00e1 vystoupila z mo\u0159e a pohybovala se po planet\u011b. Rozhoduj\u00edc\u00edm kl\u00ed\u010dem k z\u00e1had\u011b byly \u0159\u00e1dky m\u011blk\u00fdch jamek, kter\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eily kost. V hlav\u00e1ch ryb tyto jamky slou\u017e\u00ed jako receptory tlaku, upozor\u0148uj\u00ed na zm\u011bny v hloubce nebo na bl\u00edzkost dravce. Jsou-li tyto jamky na hlav\u011b jin\u00e9ho \u017eivo\u010dicha ne\u017e ryby, pak kosti musely pat\u0159it tvor\u016fm, kte\u0159\u00ed vod\u011b zcela neunikli.<\/p>\n

Antarktick\u00fd prim\u00e1t<\/strong><\/p>\n

Potom fragment kosti nesl osobn\u011b Baillie. M\u011bl ho v plechov\u00e9 krabici a m\u00e1lem ho ztratil, kdy\u017e letadlo z Antarktidy p\u0159ist\u00e1lo na Nov\u00e9m Z\u00e9land\u011b. Celn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk v m\u011bst\u011b Christchurch byl odhodl\u00e1n ho d\u00e1t jako biologickou l\u00e1tku do karant\u00e9ny. \u00da\u0159edn\u00edk povolil, kdy\u017e ho ujistili, \u017ee zkamen\u011blina ztratila v\u0161echno, co na n\u00ed bylo biologick\u00e9ho, p\u0159ed mnoha geologick\u00fdmi obdob\u00edmi. Ale st\u00e1le trval na tom, \u017ee si kost ponech\u00e1 v opatrov\u00e1n\u00ed, dokud v\u00fdprava neodlet\u00ed ke b\u0159eh\u016fm Ameriky.<\/p>\n

Baillie p\u0159ist\u00e1l v New Yorku 14. \u00fanora 1968 a hned \u0161el do Americk\u00e9ho p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9ho musea, kde bylo veden\u00ed geologick\u00fdch ter\u00e9nn\u00edch v\u00fdprav, jich\u017e se pr\u00e1v\u011b \u00fa\u010dastnil. N\u00e1rodn\u00ed v\u011bdeck\u00e1 nadace, kter\u00e1 financovala antarktickou v\u00fdpravu st\u00e1tu Ohio, byla ji\u017e 13. b\u0159ezna 1968 p\u0159ipravena ohl\u00e1sit, \u017ee fragment kosti byl form\u00e1ln\u011b potvrzen mezin\u00e1rodn\u011b uzn\u00e1van\u00fdm expertem v paleontologii obratlovc\u016f, dr. Edwinem H. Colbertem. Dr. Colbert \u0159ekl, \u017ee zlomek kosti poch\u00e1z\u00ed z doln\u00ed \u010delisti labyrinthodonta (1), kter\u00fd \u017eil asi p\u0159ed 200 mili\u00f3ny let. Usoudil, \u017ee cel\u00e9 zv\u00ed\u0159e bylo dlouh\u00e9 a\u017e \u010dty\u0159i stopy. D\u00e1le prohl\u00e1sil, \u017ee to je prvn\u00ed zkamen\u011blina pozemsk\u00e9ho obratlovce, kter\u00e1 byla nalezena v Antarktid\u011b.<\/p>\n

Nebylo by zcela p\u0159esn\u00e9, kdybychom \u0159ekli, \u017ee Peter Barrett a David Johnston objevili kost jednoho ze sv\u00fdch p\u0159edk\u016f. Nebo\u0165 labyrinthodont pat\u0159il k v\u011btvi \u010deledi oboj\u017eiveln\u00edk\u016f, kter\u00e1 se ve v\u00fdvojov\u00e9 linii zastavila u mrtv\u00e9ho bodu. Ale oboj\u017eiveln\u00edci m\u011bli p\u0159\u00edbuzn\u00e9, z nich\u017e vznikli plazi, a u plaz\u016f se d\u00e1le vyvinul syst\u00e9m pohybu a reprodukce p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fd pro obratlovce, a\u017e se jim kone\u010dn\u011b nap\u0159\u00edmila p\u00e1te\u0159 a nad n\u00ed se objevil mozek, schopn\u00fd si vymyslet nes\u010detn\u00e9 starosti, kter\u00e9 tr\u00e1p\u00ed modern\u00edho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Jedin\u00e9 centrum<\/strong><\/p>\n

Nehled\u011b na to, \u017ee se v objevu, kter\u00fd p\u0159inesla antarktick\u00e1 v\u00fdprava z Ohia, pravdiv\u011b obr\u00e1\u017eej\u00ed cesty v\u011bdy – zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pr\u016fprava, oddanost a odhodl\u00e1n\u00ed, v\u00e1h\u00e1n\u00ed, n\u00e1hody, p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00ed n\u00e1rodnostn\u00edch rozd\u00edl\u016f na cest\u011b za pozn\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 je prosp\u011b\u0161n\u00e9 v\u0161em civilizovan\u00fdm lidem – n\u00e1lez zkamen\u011bliny labyrinthodonta v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u00edv\u00e1 k nejprud\u0161\u00ed polemice v sou\u010dasn\u00e9 p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 filosofii: ke sporu o tom, nakolik v\u00fdvoj Zem\u011b utv\u00e1\u0159el v\u00fdvoj \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Kdy\u017e n\u011bmeck\u00fd meteorolog Alfred Wegener (2) psal \u010dtvrtou revizi sv\u00e9 teorie o posunu pevnin, pouk\u00e1zal p\u0159i dokazov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 teze devaten\u00e1ctkr\u00e1t na Antarktidu. Podle jeho rekonstrukce prehistorick\u00e9 minulosti v\u0161echna pevnina na zem\u011bkouli kdysi existovala jako jedin\u00fd prakontinent, kter\u00fd nazval Gondwana. Pozd\u011bji, z d\u016fvod\u016f, kter\u00e9 se Wegener nepokusil specifikovat, se tato soudr\u017en\u00e1 masa rozpadla. Ob\u011b Ameriky se posunuly na z\u00e1pad, zat\u00edmco Austr\u00e1lie se pohnula k jihu a k v\u00fdchodu a uvolnila tak d\u0159\u00edve pevninami obklopenou Antarktidu, kter\u00e1 se pak p\u0159esunula k ji\u017en\u00edmu p\u00f3lu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kritici Wegenerov\u00fdch idej\u00ed zd\u016fraz\u0148ovali, \u017ee jeho v\u011bc bude sporn\u00e1, dokud nebude moci dok\u00e1zat, \u017ee v Antarktid\u011b kdysi \u017eily tyt\u00e9\u017e druhy zv\u00ed\u0159at jako v ji\u017en\u00ed Africe, na Madagaskaru a v Austr\u00e1lii. To Wegener dok\u00e1zat nemohl, i kdy\u017e pouk\u00e1zal na p\u0159\u00edbuzn\u00e9 rysy u mnoha druh\u016f rostlin a primitivn\u00edch organism\u016f.
\nObjev kosti labyrinthodonta v Antarktid\u011b postavil teorii o posunu pevnin na nov\u00fd z\u00e1klad. Zkamen\u011bliny labyrinthodonta byly toti\u017e nalezeny pr\u00e1v\u011b v t\u011bch oblastech Afriky, Madagaskaru a Austr\u00e1lie, kter\u00e9 podle Wegenerova pojet\u00ed Gondwany p\u0159il\u00e9haly k Antarktid\u011b.<\/p>\n

Labyrinthodont, kter\u00e9ho vynesli na sv\u011btlo Peter Barrett, David Johnston a Ralph Baillie, se nemohl do Antarktidy dostat p\u0159es mo\u0159e, proto\u017ee tato ran\u00e1 v\u011btev \u010deledi oboj\u017eiveln\u00edk\u016f nesnesla slanou vodu. \u017dila v bl\u00e1t\u011b nebo na bl\u00e1t\u011b p\u0159i okraj\u00edch sladkovodn\u00edch \u0159ek, jezer a m\u011blk\u00fdch vnitropevninsk\u00fdch mo\u0159\u00ed. Mimo to byl labyrinthodont tropick\u00fd \u017eivo\u010dich. Nem\u011bl \u017e\u00e1dnou vnit\u0159n\u00ed kontrolu teploty, kter\u00e1 by ho chr\u00e1nila proti chladu; nemohl by \u017e\u00edt v dne\u0161n\u00edm pol\u00e1rn\u00edm podneb\u00ed.<\/p>\n

St\u00e1\u0159\u00ed fragmentu \u010delistn\u00ed kosti, kter\u00fd p\u0159inesla v\u00fdzkumn\u00e1 v\u00fdprava z Ohia, by se mohlo st\u00e1t ur\u010duj\u00edc\u00edm bodem na \u010dasov\u00e9 stupnici pro posun pevnin. Jestli\u017ee se Antarktid\u011b neobjev\u00ed potomci labyrinthodonta, m\u016f\u017eeme z toho vyvodit, \u017ee se ji\u017en\u00ed pol\u00e1rn\u00ed kontinent odtrhl od Gondwany b\u011bhem t\u00e9to prvn\u00ed obrovsk\u00e9 etapy v biologick\u00e9m v\u00fdvoji.<\/p>\n

Neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 p\u0159izp\u016fsobivost<\/strong><\/p>\n

Ur\u010dit\u00fd druh \u010dty\u0159ploutv\u00e9 ryby vyplul z vodn\u00edho rodi\u0161t\u011b v\u0161ech \u017eiv\u00fdch organism\u016f na b\u0159eh. Ale tato ryba, kter\u00e1 se toulala po zemi, z\u016fstala rybou. M\u011bla jen velice p\u0159echodnou obranu proti t\u00ed\u017ei.<\/p>\n

V prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 bylo pro jej\u00ed p\u0159edky b\u011b\u017en\u00e9, mohla \u010dele\u010f ryb plout, proto\u017ee ji nadn\u00e1\u0161ela v\u00e1ha obklopuj\u00edc\u00ed vody. Nemohla spadnout ke dnu, nemohlo ji vysu\u0161it horko, nemohla zmrznout zimou. A vaj\u00ed\u010dka pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed generaci mohly ryby kl\u00e1st kdekoliv. Kdy\u017e labyrinthodont vystoupil na b\u0159eh, zm\u011bnil cel\u00fd zp\u016fsob \u017eivota.<\/p>\n

Poh\u00e1n\u011b\u010di schopnost, kterou je obda\u0159en vln\u00edc\u00ed se ocas ryby, p\u0159e\u0161la u oboj\u017eiveln\u00edk\u016f na ploutve, kter\u00e9 se pro tento \u00fa\u010del vyvinuly v nohy. Aby oboj\u017eiveln\u00edk udr\u017eel rovnov\u00e1hu, co\u017e ryba prov\u00e1d\u011bla ploutvemi, op\u00edral se o ocas. P\u00e1te\u0159 musela zes\u00edlit, aby odolala t\u00ed\u017ei, k\u016f\u017ee musela zpevn\u011bt, aby nedo\u0161lo k vysou\u0161en\u00ed, pl\u00edce se musely vyvinout, aby mohly p\u0159ij\u00edmat kysl\u00edk ze vzduchu m\u00edsto z vody, u\u0161i musely nar\u016fst, aby rozli\u0161ovaly zvukov\u00e9 vlny v \u0159id\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00ed, ne\u017e je voda, a o\u010di se musely pokr\u00fdt pohybliv\u00fdmi v\u00ed\u010dky.<\/p>\n

Pro svou neuv\u011b\u0159itelnou p\u0159izp\u016fsobivost vl\u00e1dla \u010dele\u010f oboj\u017eiveln\u00edk\u016f Zemi 150 mili\u00f3n\u016f let nebo i v\u00edce. Ale nikdy doopravdy neunikla vod\u011b: musela se vracet alespo\u0148 k ba\u017einat\u00fdm b\u0159eh\u016fm, aby mohla nakl\u00e1st vaj\u00ed\u010dka bez obav, \u017ee je zni\u010d\u00ed slunce.<\/p>\n

Nakonec nad oboj\u017eiveln\u00edky po\u010detn\u011b p\u0159evl\u00e1dli a p\u0159ekonali je jejich n\u00e1sledovn\u00edci plazi, a to z jednoho prost\u00e9ho d\u016fvodu. Plazi vynalezli vaj\u00ed\u010dko s v\u00e1penatou sko\u0159\u00e1pkou, kter\u00e9 se mohlo kl\u00e1st na zem a dozr\u00e1lo ve slune\u010dn\u00edm teple. Bez tohoto vyn\u00e1lezu plaz\u016f by se linie \u017eivo\u010dich\u016f s p\u00e1te\u0159\u00ed nikdy neudr\u017eela tak dlouho, aby mohla p\u0159in\u00e9st vyn\u00e1lez savc\u016f – vejce zraj\u00edc\u00ed uvnit\u0159 t\u011bla.<\/p>\n

Doklad geolog\u016f<\/strong><\/p>\n

Shodou okolnost\u00ed N\u00e1rodn\u00ed v\u011bdeck\u00e1 nadace ohl\u00e1sila objev fragmentu \u010delistn\u00ed kosti labyrinthodonta v Antarktid\u011b necel\u00e9 dva t\u00fddny po tom, co byla v britsk\u00e9m \u010dasopise Nature uve\u0159ejn\u011bna jin\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 zpr\u00e1va podporuj\u00edc\u00ed teorii, \u017ee Antarktida, Madagaskar, Afrika a Ji\u017en\u00ed Amerika byly kdysi \u010d\u00e1stmi jedin\u00e9ho prakontinentu.<\/p>\n

P\u0159\u00edsp\u011bvek do \u010dasopisu Nature napsali Lawrence A. Frakes a John C. Crowell, geologov\u00e9 pracuj\u00edc\u00ed pobo\u010dk\u00e1ch Kalifornsk\u00e9 university. Oba dva mu\u017ei studovali odpad naplaven\u00fd p\u0159i zaledn\u011bn\u00ed ji\u017en\u00ed polokoule a sestavili obraz postglaci\u00e1ln\u00edch \u0161t\u011brkov\u00fdch n\u00e1nos\u016f, zasahuj\u00edc\u00edch od Braz\u00edlie k transantarktick\u00e9mu horsk\u00e9mu \u0159et\u011bzu, kam v\u00fdprava z Pol\u00e1rn\u00edho institutu z Ohia um\u00edstila zkamen\u011blinu labyrinthodonta.<\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Labyrinthodontia<\/a> <\/em>
\n(2) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Alfred_Wegener<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

K ji\u017en\u00edmu p\u00f3lu bylo 325 mil. Do Nov\u00e9ho roku 1968 chyb\u011bly t\u0159i dny.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":573,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,42,29],"class_list":["post-3962","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-geologie","tag-zivocichove"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3962","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3962"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3962\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3965,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3962\/revisions\/3965"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/573"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3962"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3962"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3962"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}