{"id":3765,"date":"2024-11-28T00:25:37","date_gmt":"2024-11-27T23:25:37","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3765"},"modified":"2025-04-22T00:31:20","modified_gmt":"2025-04-21T22:31:20","slug":"kolebka-lidstva-byla-v-arktide","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/11\/28\/kolebka-lidstva-byla-v-arktide\/","title":{"rendered":"Kol\u00e9bka lidstva byla v Arktid\u011b?"},"content":{"rendered":"<p><strong>V &#8222;Avest\u011b&#8220; (1) staro\u00edr\u00e1nsk\u00e9 sb\u00edrce posv\u00e1tn\u00fdch text\u016f, je naps\u00e1no, \u017ee kdysi existovala zem\u011b, kde se od z\u00e1padu k v\u00fdchodu t\u00e1hlo vysok\u00e9 poho\u0159\u00ed.<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Tato zem\u011b m\u011bla m\u00edrn\u00e9 klima, byla bohat\u00e1 na obil\u00ed, a m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee jejich vlast\u00ed je souhv\u011bzd\u00ed Velk\u00e9 Medv\u011bdice&#8230;<\/p>\n<p>N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee touto z\u00e1hadnou zem\u00ed byla Arktida, kde tak\u00e9 byla kol\u00e9bka civilizace.<\/p>\n<p>Konec zlat\u00e9ho v\u011bku<\/p>\n<p>Zlat\u00fd v\u011bk t\u00e9to zem\u011b skon\u010dil n\u00e1hlou zm\u011bnou klimatu. V &#8222;Avest\u011b&#8220; se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u0159eky se rozlily, a sn\u00edh za\u010dal &#8222;bodat jako b\u00edl\u00e9 v\u010dely&#8220;. Deset m\u011bs\u00edc\u016f v roce bylo velmi chladno, a teplo trvalo jen dva m\u011bs\u00edce. Dokonce ani kn\u011b\u017e\u00ed nev\u011bd\u011bli p\u0159edem, kdy vyjde slunce.<\/p>\n<p>Na za\u010d\u00e1tku XX. stolet\u00ed Tilak, syn brahm\u00e1\u00edna, kter\u00fd m\u011bl evropsk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, se pono\u0159il do studia v Indii podivn\u00e9ho ob\u0159adu v\u00edt\u00e1n\u00ed rann\u00edho Slunce. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u00e9 se mu zd\u00e1lo, \u017ee lid\u00e9 prov\u00e1d\u011bli ritu\u00e1ly ur\u010den\u00e9 slunci, cel\u00fdch 12 m\u011bs\u00edc\u016f. Napsal sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, n\u011bmeck\u00e9mu filozofu M\u00fcllerovi:<\/p>\n<p>&#8222;Tento postoj k Slunci nemohl vzniknout v Indii, kde v\u00fdchod i z\u00e1pad slunce prob\u00edh\u00e1 velmi rychle. Jedin\u00e9 m\u00edsto, kde se \u010dek\u00e1 na Slunce je Severn\u00ed p\u00f3l.&#8220;<\/p>\n<p>Z toho vyvodil, \u017ee p\u0159edkov\u00e9 Indoevropan\u016f p\u0159i\u0161li odn\u011bkud ze severu, ze kter\u00e9ho je vyhnalo n\u00e1hl\u00e9 chladn\u00e9 po\u010das\u00ed.<\/p>\n<p>Zd\u00e1 se, \u017ee potomci obyvatel Arktidy se roz\u0161\u00ed\u0159ili po cel\u00e9 Eurasii. D\u016fkazem toho jsou odkazy antick\u00fdch autor\u016f, kte\u0159\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed, kter\u00e9 naz\u00fdvali Hyperborejci, je mnoh\u00e9 nau\u010dili. To znamen\u00e1, \u017ee jsme v podstat\u011b jejich potomci &#8230;<\/p>\n<p>V\u011bdeck\u00e9 d\u016fkazy<\/p>\n<p>Pol\u00e1rn\u00edk J. J. Gakkel objevil velk\u00fd podmo\u0159sk\u00fd horsk\u00fd h\u0159bet, kter\u00fd se t\u00e1hne p\u0159es Arktidu od Novosibi\u0159sk\u00fdch ostrov\u016f k ostrovu Ellesmere v kanadsk\u00e9m Arktick\u00e9m souostrov\u00ed.<\/p>\n<p>Senzaci ve v\u011bdeck\u00e9m sv\u011bt\u011b vyvolala skute\u010dnost, \u017ee h\u0159eben se nach\u00e1z\u00ed v Severn\u00edm ledov\u00e9m oce\u00e1nu, kter\u00fd byl doposud pova\u017eov\u00e1n za hlubok\u00e9 mo\u0159e. Horsk\u00fd h\u0159bet se zvedal ze dna Arktick\u00e9 p\u00e1nve, a m\u00edsty dosahuje v\u00fd\u0161ky a\u017e \u010dty\u0159 kilometr\u016f.<\/p>\n<p>Je mo\u017en\u00e9, \u017ee cel\u00fd h\u0159bet, a nebo jeho \u010d\u00e1sti, byly p\u016fvodn\u011b nad hladinou oce\u00e1nu. Nazna\u010duj\u00ed to terasy o \u0161\u00ed\u0159ce a\u017e 26 m, kter\u00e9 byly vytvo\u0159eny vlnami. Dal\u0161\u00edm znakem jsou ploch\u00e9, stolovit\u00e9 hory. I to je n\u00e1znak toho, \u017ee byly ovlivn\u011bny vlnobit\u00edm.<\/p>\n<p>Vzorky obl\u00e1zk\u016f, \u0161t\u011brku, balvan\u016f a p\u00edsku z Lomonosova h\u0159betu byly pe\u010dliv\u011b analyzov\u00e1ny. Padla mo\u017enost, \u017ee spadly na h\u0159bet z plovouc\u00edch ledov\u00fdch ker. V\u0161echny z nich vznikly na m\u00edst\u011b, a nejsou zaneseny z jin\u00e9 pevniny. To znamen\u00e1, \u017ee vznikly v dob\u00e1ch, kdy byl h\u0159eben nad hladinou.<\/p>\n<p>N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee tajemn\u00e1 Sannikovova zem\u011b (2), (3), (4) a jin\u00e9 ostrovy, o kter\u00fdch vypr\u00e1v\u00ed m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 Jukagiri, mohly existovat, ale nikdy nebyly nalezeny, proto\u017ee zmizely pod vodou v pom\u011brn\u011b ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b.<\/p>\n<p><strong>Kdy zanikla Arktida?<\/strong><\/p>\n<p>V\u011bdci se neshoduj\u00ed v ur\u010den\u00ed doby, kdy do\u0161lo k pono\u0159en\u00ed Lomonosova h\u0159betu pod vodu. Podle datov\u00e1n\u00ed z 20. stolet\u00ed, se to mohlo st\u00e1t p\u0159ed 100.000 lety. Podle jin\u00fdch n\u00e1zor\u016f \u0161lo o dobu daleko bli\u017e\u0161\u00ed, kdy u\u017e ale existoval &#8222;\u010dlov\u011bk rozumn\u00fd&#8220;, a tedy mohl b\u00fdt tv\u016frcem tajemn\u00e9 hyperborejsk\u00e9 civilizace, tedy v dob\u011b asi a\u017e 500 p\u0159. n.l.<\/p>\n<p>Podle slavn\u00e9ho pol\u00e1rn\u00edho cestovatele, profesora M. M. Jermolajeva (1905 \u2013 1991) (5), se asi p\u0159ed 3000 lety zm\u011bnil hydrologick\u00fd re\u017eim v n\u011bkter\u00fdch vod\u00e1ch Severn\u00edho ledov\u00e9ho oce\u00e1nu, co\u017e m\u011blo vliv na zm\u011bny reli\u00e9fu jeho dna.<\/p>\n<p>Tepl\u00e9 klima vzniklo asi p\u0159ed 8000 lety, pot\u00e9, co posledn\u00ed doba ledov\u00e1 skon\u010dila. Ale p\u0159ed 2500 lety za\u010dalo nov\u00e9 ochlazen\u00ed. Arktida v t\u00e9to dob\u011b by mohl slou\u017eit jako most mezi Asi\u00ed a Amerikou v procesu sv\u011btov\u00e9ho zalidn\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>Prezident Geografick\u00e9 spole\u010dnosti RF, akademik Alexej Tre\u0161nikov se domn\u00edv\u00e1, \u017ee \u010d\u00e1sti Lomonosova h\u0159betu mohly b\u00fdt nad hladinou je\u0161t\u011b p\u0159ed 8 &#8211; 18.000 lety. Podle n\u011bj se v oblasti Lomonosova h\u0159betu mohly n\u011bkter\u00e9 vrcholy, vlivem r\u016fzn\u00fdch seizmick\u00fdch proces\u016f dostat k hladin\u011b oce\u00e1nu, nebo dokonce vystoupat nad jeho \u00farove\u0148. To znamen\u00e1, \u017ee v Arktid\u011b se takov\u00e9 procesy mohou odehr\u00e1t i dnes a tak doj\u00edt k objeven\u00ed dosud nezn\u00e1m\u00fdch ostrov\u016f &#8230;<\/p>\n<p><strong><em>Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n<p><em>(1) <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Avesta\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Avesta<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(2) <a href=\"https:\/\/ru.wikipedia.org\/wiki\/%D0%97%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F_%D0%A1%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/ru.wikipedia.org\/<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(3) <a href=\"https:\/\/ru.wikipedia.org\/wiki\/%D0%97%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F_%D0%A1%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0_%28%D1%84%D0%B8%D0%BB%D1%8C%D0%BC%29\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/ru.wikipedia.org\/<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(4) <a href=\"https:\/\/ru.wikipedia.org\/wiki\/%D0%97%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F_%D0%A1%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0_%28%D1%80%D0%BE%D0%BC%D0%B0%D0%BD%29\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/ru.wikipedia.org<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(5) <a href=\"https:\/\/ru.wikipedia.org\/wiki\/%D0%95%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BB%D0%B0%D0%B5%D0%B2,_%D0%9C%D0%B8%D1%85%D0%B0%D0%B8%D0%BB_%D0%9C%D0%B8%D1%85%D0%B0%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/ru.wikipedia.org\/<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V &#8222;Avest\u011b&#8220; (1) staro\u00edr\u00e1nsk\u00e9 sb\u00edrce posv\u00e1tn\u00fdch text\u016f, je naps\u00e1no, \u017ee kdysi existovala zem\u011b, kde se od z\u00e1padu k v\u00fdchodu t\u00e1hlo<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":560,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[49],"class_list":["post-3765","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-asie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3765","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3765"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3765\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3766,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3765\/revisions\/3766"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/560"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3765"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3765"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3765"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}