{"id":3741,"date":"2024-09-29T00:10:43","date_gmt":"2024-09-28T22:10:43","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3741"},"modified":"2025-03-31T01:02:04","modified_gmt":"2025-03-30T23:02:04","slug":"legenda-o-zlatem-vlaku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/09\/29\/legenda-o-zlatem-vlaku\/","title":{"rendered":"Legenda o „zlat\u00e9m vlaku“"},"content":{"rendered":"

V polovin\u011b srpna 2015 rozv\u00ed\u0159ily hladinu ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed zpr\u00e1vy o objevu legend\u00e1rn\u00edho „zlat\u00e9ho vlaku“ se 300 tunami zlata v polsk\u00e9m Doln\u00edm Slezsku.<\/strong>
\nV mnoha polsk\u00fdch m\u00e9di\u00edch bylo ozn\u00e1meno, \u017ee dva nejmenovan\u00ed nad\u0161enci se dotazovali u m\u00edstn\u00ed advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159e v Swiebodzice, zda je leg\u00e1ln\u00ed mo\u017enost, aby z\u00edskali 10% z hodnoty grandi\u00f3zn\u00edho n\u00e1lezu. Hleda\u010di poklad\u016f tvrdili, \u017ee objevili jeden ze dvou vlak\u016f se zlatem T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, \u00fadajn\u011b „ztracen\u00fdch“ v t\u011bchto horsk\u00fdch oblastech v posledn\u00edch dnech v\u00e1lky.<\/p>\n

Legenda<\/strong><\/p>\n

Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee legenda o \u201ezlat\u00e9m vlaku\u201c nen\u00ed v\u016fbec nov\u00e1. Objevila se na po\u010d\u00e1tku 60. let 20. stolet\u00ed a \u010dast\u00fdm opakov\u00e1n\u00edm se st\u00e1le transformuje.<\/p>\n

Legenda \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee v d\u016fsledku rychl\u00e9ho postupu Rud\u00e9 arm\u00e1dy, nacist\u00e9 rozhodli o evakuaci aktiv centr\u00e1ln\u00ed banky Breslau (nyn\u00ed Wroclaw). Bylo rozhodnuto pou\u017e\u00edt nejrozumn\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob, tj. po \u017eeleznici. Proto na za\u010d\u00e1tku kv\u011btna 1945 byly bedny se zlatem nalo\u017eeny na obrn\u011bn\u00fd vlak a odvezeny z m\u011bsta, do bl\u00edzkosti m\u011bsta Freiburg ve Slezsku (Freiburg in Schlesien, dnes Swiebodzice), nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se 54 km na jihoz\u00e1pad od Breslau (Wroclaw).<\/p>\n

V r\u016fzn\u00fdch zdroj\u00edch se lze setkat s dal\u0161\u00edmi, n\u011bkdy \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b protich\u016fdn\u00fdmi „modifikacemi“ t\u00e9to legendy – nap\u0159\u00edklad, \u017ee „zlat\u00fd vlak“ bu\u010f st\u00e1l na depu, nebo jel cestou k hradu F\u00fcrstenstein (polsky Ksi\u0105\u017c).<\/p>\n

D\u00e1le se legenda rozv\u00edj\u00ed p\u0159edv\u00eddateln\u011b v souladu se z\u00e1kony tohoto \u017e\u00e1nru: Masivn\u00ed d\u011blost\u0159elba Rud\u00e9 arm\u00e1dy, postupuj\u00edc\u00ed sm\u011brem k Breslau (Wroclaw), byla sly\u0161et a\u017e ve m\u011bst\u011b Freiburg (Swiebodzice), a tak vlak okam\u017eit\u011b zm\u011bnil sm\u011br mezi hory, na jihoz\u00e1pad k b\u00fdval\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 hranici.<\/p>\n

V legend\u011b se zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee obrn\u011bn\u00fd vlak, nalo\u017een\u00fd zlatem, vyjel z Freiburgu (Swiebodzice), ale do Waldenburgu (polsky Wa\u0142brzych) nedorazil, „ztratil se“ n\u011bkde po cest\u011b pr\u00fd n\u011bkde mezi 61 a 65 kilometrem.<\/p>\n

A skute\u010dnost?<\/strong><\/p>\n

Prvn\u00edm probl\u00e9mem, podkop\u00e1vaj\u00edc\u00edm d\u016fv\u011bryhodnost p\u0159\u00edb\u011bhu, je \u00fapln\u00e1 absence jak\u00fdchkoliv dokument\u016f potvrzuj\u00edc\u00edch existenci zlat\u00fdch rezerv v pevnosti Breslau a tedy i jejich evakuaci. Loty\u0161\u0161\u00ed badatel\u00e9 p\u00e1trali po nich 14 let, a nena\u0161ly se ani v archivech N\u011bmecka nebo Ruska.<\/p>\n

Historick\u00e1 realita<\/strong><\/p>\n

20. \u010dervence 1944 nastoupil na m\u00edsto gener\u00e1la Buhle, n\u00e1\u010deln\u00edka \u0161t\u00e1bu arm\u00e1dy a poradce Hitlera k veden\u00ed operac\u00ed na v\u00fdchod\u011b, kter\u00fd byl zran\u011bn v bunkru p\u0159i atent\u00e1tu na Hitlera, gener\u00e1lplukovn\u00edk Heinz Wilhelm Guderian, zku\u0161en\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed voj\u00e1k.<\/p>\n

Guderian po prostudov\u00e1n\u00ed zpravodajsk\u00fdch zpr\u00e1v o p\u0159\u00edprav\u011b masivn\u00edho \u00fatoku Rud\u00e9 arm\u00e1dy pod\u00e9l \u0159eky Odry, okam\u017eit\u011b p\u0159istoupil k p\u0159\u00edprav\u011b frontov\u00e9 linie. Bylo jasn\u00e9, \u017ee udr\u017eet frontu dostupn\u00fdmi silami a prost\u0159edky nebude mo\u017en\u00e9, a Breslau bude obsazeno.<\/p>\n

Jen p\u011bt dn\u016f po jmenov\u00e1n\u00ed Guderiana, na z\u00e1klad\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zpr\u00e1vy vrchn\u00edho velen\u00ed 25. \u010dervence 1944, Hitler prohl\u00e1sil Breslau (Wroclaw) pevnost\u00ed. Za\u010dala p\u0159\u00edprava m\u011bsta na dlouh\u00e9 a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed oble\u017een\u00ed, do\u0161lo k demolici a p\u0159ebudov\u00e1n\u00ed centra pro vybudov\u00e1n\u00ed p\u0159ist\u00e1vac\u00ed plochy pro z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed pevnosti, evakuaci v\u00fdroby a zam\u011bstnanc\u016f.<\/p>\n

Polo\u017eme si ot\u00e1zku: pro\u010d se ve m\u011bst\u011b, kter\u00e9 se od l\u00e9ta 1944 p\u0159ipravuje na nevyhnuteln\u00e9 obl\u00e9h\u00e1n\u00ed, uchov\u00e1v\u00e1 300 tun zlata dal\u0161\u00ed dlouh\u00e9 m\u011bs\u00edce?<\/p>\n

Pokud v bance byly n\u011bjak\u00e9 drahocennosti, pak byly vyvezeny z m\u011bsta u\u017e d\u00e1vno v \u010dervenci 1944, tj. v\u00edce ne\u017e \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed, brzy po za\u010d\u00e1tku p\u0159\u00edpravy m\u011bsta na obranu.<\/p>\n

Ov\u0161em je t\u0159eba p\u0159ipomenout, \u017ee cel\u00e9 zlat\u00e9 rezervy N\u011bmecka \u010d\u00edtaly v t\u00e9 dob\u011b u\u017e jen o n\u011bco v\u00edce ne\u017e 100 tun. V \u00fanoru 1945 byly v\u0161echny zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed z\u00e1soby zlata p\u0159evezeny do soln\u00e9ho dolu Merkers, kde je na\u0161li ameri\u010dt\u00ed voj\u00e1ci 7. dubna 1945. Bylo zaji\u0161t\u011bno asi 100 tun kovu, co\u017e bylo 93,2% toho, co N\u011bmecko m\u011blo na konci v\u00e1lky.<\/p>\n

Nyn\u00ed se pod\u00edvejme na dal\u0161\u00ed fakta. \u00datok Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy byl zah\u00e1jen 23. ledna 1945, ale skute\u010dn\u00e9 oble\u017een\u00ed m\u011bsta Breslau (Wroclaw), za\u010dalo 13. \u00fanora 1945 a trvalo a\u017e do 6. kv\u011btna 1945. Nicm\u00e9n\u011b, dokonce je\u0161t\u011b t\u0159i dny p\u0159ed \u00fatokem, 19. ledna 1945, Gauleiter Karl Hanke, na\u0159\u00eddil v\u0161em lidem, nehod\u00edc\u00edm se k vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b, aby okam\u017eit\u011b opustili m\u011bsto a evakuovali se ve sm\u011bru na Dr\u00e1\u017e\u010fany. M\u011bsto m\u011blo asi 250.000 civilist\u016f a pos\u00e1dku o s\u00edle asi 45 tis\u00edc voj\u00e1k\u016f. Pot\u00e9 za\u010daly m\u011bs\u00edce krvav\u00fdch bitev o m\u011bsto a \u00fasil\u00ed Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy zlomit obranu z bok\u016f a vz\u00edt Breslau do obkl\u00ed\u010den\u00ed.<\/p>\n

K 13. \u00fanoru 1945 past \u00fapln\u011b sklapla, m\u011bsto bylo zcela obkl\u00ed\u010deno. Od t\u00e9 chv\u00edle, bylo zcela zablokov\u00e1no ve\u0161ker\u00e9 pozemn\u00ed a \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed, zejm\u00e9na linie Breslau – (Dr\u00e1\u017e\u010fany) – Hirshberg (Durynsko), a leteck\u00e9 spojen\u00ed s opevn\u011bn\u00fdm m\u011bstem se tak\u00e9 zcela zastavilo. O t\u011bchto okolnostech zjevn\u011b ti, co legendu vymysleli, nem\u011bli tu\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Tak\u017ee: pokud bylo m\u011bsto zcela blokov\u00e1no u\u017e od 13. \u00fanora 1945, jak se z m\u011bsta dostal obrn\u011bn\u00fd vlak pln\u00fd zlata, kter\u00fd \u00fadajn\u011b vyjel z Breslau na „za\u010d\u00e1tku kv\u011btna 1945“? I kdyby zde byl n\u011bjak\u00fd obrn\u011bn\u00fd vlak, pak mohl opustit m\u011bsto nejpozd\u011bji 13. \u00fanora 1945.<\/p>\n

A existoval zde v\u016fbec n\u011bjak\u00fd obrn\u011bn\u00fd vlak?<\/strong><\/p>\n

Je samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee vlak nelze p\u0159ehl\u00e9dnout. Jedin\u00fd obrn\u011bn\u00fd vlak, urychlen\u011b vytvo\u0159en\u00fd v r\u00e1mci p\u0159\u00edpravy na obl\u00e9h\u00e1n\u00ed v \u017eelezni\u010dn\u00ed oprav\u00e1rensk\u00e9 tov\u00e1rn\u011b v Breslau, byl sv\u011b\u0159en veliteli bateri\u00ed protivzdu\u0161n\u00e9 obrany, oberleutnantu Paul Poerselovi. Vlak byl vyzbrojen \u010dty\u0159mi protitankov\u00fdmi zbran\u011bmi, a \u010dty\u0159mi 88 mm d\u011bly, a nach\u00e1zel se na \u017eelezni\u010dn\u00ed odbo\u010dce u Trebnitts Strasse, kde br\u00e1nil m\u011bstsk\u00e9 leti\u0161t\u011b Gandau (nyn\u00ed m\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st Gadow Ma\u0142y). Ale 27.dubna 1945 (podle jin\u00fdch zdroj\u016f, u\u017e 1. dubna 1945), byl masivn\u00ed d\u011blost\u0159elbou na m\u011bstskou \u010derpac\u00ed stanici vlak po\u0161kozen a ztratil t\u0159etinu obsluhy.<\/p>\n

Po oprav\u011b, dan\u00e9 mo\u017enostmi v podm\u00ednk\u00e1ch obkl\u00ed\u010den\u00ed a neust\u00e1l\u00fdch boj\u016f, byl vlak um\u00edst\u011bn na severn\u00edm \u00faseku fronty, u Stadthaftenu (oblast na severu u \u0159eky), aby \u010delil n\u00e1hl\u00fdm \u00fatok\u016fm Rud\u00e9 arm\u00e1dy (obrann\u00e9 linie vedla u nyn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Kar\u0142owice). Vlak Paula Porsela zas\u00e1hl sedm tank\u016f Rud\u00e9 arm\u00e1dy a t\u0159i \u0161turmoviky Il 2. Tedy zde, na severu m\u011bsta, byl jedin\u00fd obrn\u011bn\u00fd vlak, kter\u00fd st\u00e1l na kolej\u00edch a\u017e do kapitulace Breslau dne 6. kv\u011btna 1945 a samoz\u0159ejm\u011b nikam z m\u011bsta neodjel.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

P\u0159ipus\u0165me ale, \u017ee n\u011bjak\u00fd vlak skute\u010dn\u011b jel tak, jak vypr\u00e1v\u00ed legenda.<\/p>\n

Vlak, nalo\u017een\u00fd zlatem, vyjel z bodu „A“ (Freiburg ve Slezsku) ve sm\u011bru k bodu „B“ (Waldenburg) a\u2026 poda\u0159ilo se mu se „ztratit“ v oblasti „C“, kter\u00fd je jen asi 10 km daleko… P\u0159itom, tato cesta neproch\u00e1z\u00ed nijak\u00fdmi divok\u00fdmi sout\u011bskami, ale vede pom\u011brn\u011b hust\u011b os\u00eddlenou oblast\u00ed, dnes \u00fapln\u011b zastav\u011bnou. Jedin\u00fd pr\u00e1zdn\u00fd a neobydlen\u00fd \u00fasek, kter\u00fd je v\u00fdslovn\u011b uveden v legend\u011b o „zlat\u00e9m vlaku“ (61-65 km), jsou prvn\u00ed 2,5 kilometry jihoz\u00e1padn\u011b od Freiburg in Schlesien, kde dr\u00e1ha proch\u00e1z\u00ed v okol\u00ed obce Liebichau a tajemn\u00e9ho hradu F\u00fcrstenstein (Ksi\u0105\u017c). (D) Pr\u00e1v\u011b z\u00e1mek F\u00fcrstenstein figuruje jako hlavn\u00ed \u010dl\u00e1nek v legend\u011b o ztracen\u00e9m vlaku, a opravdu obsahuje jedno temn\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 v letech 1943-1945 znalo jen p\u00e1r zasv\u011bcenc\u016f. Je o to, \u017ee v listopadu 1943 byly v prostoru pod poho\u0159\u00edm Eulenberg a u z\u00e1mku F\u00fcrstenstein zah\u00e1jeny pr\u00e1ce na v\u00fdstavb\u011b tajn\u00fdch podzemn\u00edch prostor\u016f nejvy\u0161\u0161\u00edho velen\u00ed nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, zn\u00e1m\u00e9 jako „P\u0159\u00edbytek obr\u016f\u00bb n\u011bm. „Anlage Riese“ – na obr\u00e1zku oblast (E).<\/p>\n

M\u011blo j\u00edt o ob\u0159\u00ed podzemn\u00ed m\u011bsto, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze \u0161esti \u010d\u00e1st\u00ed, vytesan\u00fdch do sk\u00e1ly. Byly r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed a byly um\u00edst\u011bny na r\u016fzn\u00fdch stran\u00e1ch hory (pozd\u011bji bylo v pl\u00e1nu jejich propojen\u00ed). M\u011bly bezpe\u010dn\u011b pojmout t\u00e9m\u011b\u0159 27.000 osob nejvy\u0161\u0161\u00edho velen\u00ed, a tak\u00e9 \u0161t\u00e1bn\u00ed a pomocn\u00fd person\u00e1l.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee s\u00e1m Hitler, a kupodivu, pr\u00fd i jeho kolega Mussolini m\u011bli \u017e\u00edt odd\u011blen\u011b od v\u0161ech v z\u00e1mku F\u00fcrstenstein. Pro jejich bezpe\u010dnost byl ve sk\u00e1le pod hradem vytes\u00e1n tak\u00e9 rozs\u00e1hl\u00fd dvou\u00farov\u0148ov\u00fd syst\u00e9m chodeb jako podzemn\u00ed \u00fakryt, do kter\u00e9ho bylo mo\u017en\u00e9 se dostat z apartm\u00e1 z\u00e1mku v p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1hl\u00e9ho bombardov\u00e1n\u00ed rychlostn\u00edmi v\u00fdtahy. V l\u00e9t\u011b roku 1944 byla stavba u hradu t\u00e9m\u011b\u0159 dokon\u010dena.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Hrad F\u00fcrstenstein (Ksi\u0105\u017c)<\/em><\/p>\n

Dnes je Ksi\u0105\u017c (F\u00fcrstenstein) p\u0159\u00edstupn\u00fd ve\u0159ejnosti, ale nikoli syst\u00e9m podzemn\u00edch chodeb, nebo\u0165 jsou tam um\u00edst\u011bny senzory seismologick\u00e9 laborato\u0159e.<\/p>\n

To je d\u016fle\u017eit\u00e9 vz\u00edt v \u00favahu, nebo\u0165 zde nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd prostor pro n\u011bjak\u00fd tajemn\u00fd \u00fakryt a cel\u00e9ho vlaku u\u017e v\u016fbec ne. V\u0161echny podzemn\u00ed prostory pod z\u00e1mkem byly prozkoum\u00e1ny a zaji\u0161t\u011bny (opakovan\u011b i \u010dleny loty\u0161sk\u00e9ho badatelsk\u00e9ho t\u00fdmu) a tedy neobsahuje \u017e\u00e1dn\u00e9 „nezn\u00e1m\u00e9“ tunely, kter\u00e9 by mohly skr\u00fdvat vlak.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Pl\u00e1n podzemn\u00edho \u00fakrytu pod hradem Ksi\u0105\u017c<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Komplex tunel\u016f „Sauferhofer“ (Osovka)<\/em><\/p>\n

Pod\u00edvejme se je\u0161t\u011b na oblast, kudy m\u011bl \u00fadajn\u00fd \u201ezlat\u00fd vlak\u201c jet, z \u0161ir\u0161\u00edho hlediska.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Na map\u011b \u017eelezni\u010dn\u00edch komunikac\u00ed v Doln\u00edm Slezsku je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee hlavn\u00ed trasa, vedouc\u00ed z Breslau, vede pr\u00e1v\u011b po severoz\u00e1padn\u00ed v\u011btvi, p\u0159es \u017eelezni\u010dn\u00ed uzel Legnica (Liegnitz). A pr\u00e1v\u011b tuto tra\u0165 p\u0159eru\u0161il 13. \u00fanora 1945 p\u0159\u00edchod Rud\u00e9 arm\u00e1dy, \u010d\u00edm\u017e bylo u\u017e natrvalo zablokov\u00e1no spojen\u00ed s m\u011bstem.<\/p>\n

\u010cervenou barvou je ozna\u010den\u00fd \u00fasek, kde \u00fadajn\u011b zmizel \u201ezlat\u00fd vlak\u201c. Pokud se n\u00e1klad zlata nedostal do Waldenburgu (Walbrzych\/Wa\u0142brzych) po \u017elut\u00e9 linii, kam jel a pro\u010d v\u016fbec n\u011bkam jel? Skute\u010dnost\u00ed je, \u017ee zjevn\u00fdm dodatkem k legend\u011b je n\u00e1znak, \u017ee vlak jel na jihoz\u00e1pad, sm\u011brem k hranici s \u010ceskoslovenskem, sna\u017eil se uniknout p\u0159ed postupuj\u00edc\u00ed Rudou arm\u00e1dou ve sm\u011bru na Prahu.<\/p>\n

Jen\u017ee… p\u0159\u00edm\u00e1 cesta z Breslau do Prahy prost\u011b neexistuje, nen\u00ed dodnes (a ti, co tvo\u0159ili legendu, to tak\u00e9 asi nev\u011bd\u011bli). V\u0161echny cesty na z\u00e1pad vedou na Dr\u00e1\u017e\u010fany, p\u0159es hlavn\u00ed uzel Legnica, kter\u00fd lze „objet“ jihoz\u00e1padn\u00ed v\u011btv\u00ed p\u0159es \u017eelezni\u010dn\u00ed uzel G\u00f6rlitz \u2013 tj. zelen\u00e1 linie, vedouc\u00ed p\u0159es Waldenburg (Wa\u0142brzych). Po modr\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e na jihov\u00fdchod to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, jednodu\u0161e proto, \u017ee je to slep\u00e1 cesta, kter\u00e1 kon\u010dila v horsk\u00e9 vesnici Lichtenau (dnes Lichkov v \u010cR).<\/p>\n

Podle legendy se tedy vlak „ztratil“ na dob\u0159e p\u0159ehledn\u00e9m a obydlen\u00e9m \u00fazem\u00ed, na trati o d\u00e9lce asi 10 km, s t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159eru\u0161en\u00fdm \u0159et\u011bzem vesnic pod\u00e9l cesty, a mezi dv\u011bma hlavn\u00edmi \u017eelezni\u010dn\u00edmi uzly Waldeburg-K\u00f6nigzelt (nyn\u00ed Wa\u0142brzych \u2013 Jaworzyna Slaska).
\n—————-
\nStoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee p\u0159ed takov\u00fdmi zhruba deseti lety, legenda o „zlat\u00e9m vlaku“ vypadala trochu jinak. Vlak pln\u00fd zlata p\u0159i\u0161el ne z Breslau, jako je tomu v sou\u010dasn\u00e9 verzi, ale p\u0159\u00edmo z Berl\u00edna, aby byly impozantn\u00ed z\u00e1soby zlata ukryty na hor\u0161\u00ed \u010dasy, p\u0159\u00edmo v horsk\u00e9 oblasti Doln\u00edho Slezska, v Hitlerov\u011b nov\u011b stav\u011bn\u00e9m bunkru.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, i toto vysv\u011btlen\u00ed nar\u00e1\u017e\u00ed na fakt, kter\u00e9 ji\u017e bylo zm\u00edn\u011bno – u\u017e \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed oble\u017een\u00edm Breslau n\u011bmeck\u00e9 \u00fa\u0159ady a vojensk\u00e9 velen\u00ed na v\u0161ech \u00farovn\u00edch p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011blo, \u017ee udr\u017eet frontu pravd\u011bpodobn\u011b nebude mo\u017en\u00e9 a oblast bude zjeca jist\u011b obsazena postupuj\u00edc\u00ed Rudou arm\u00e1dou.<\/p>\n

Za takov\u00e9 situace manipulovat s mno\u017estv\u00edm drah\u00fdch kov\u016f je nesmysln\u00e9 a trestuhodn\u00e9.<\/p>\n

V t\u00e9to souvislosti je d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd z \u0161esti prvk\u016f podzemn\u00edho komplexu Anlage Riese v t\u00e9 dob\u011b v\u016fbec nebyl funk\u010dn\u00ed a nebyl vhodn\u00fd ani jako \u00fakryt. Na podzim roku 1944 byly ve skal\u00e1ch \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vyra\u017eeny hlavn\u00ed tunely a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b za\u010dala beton\u00e1\u017e vnit\u0159n\u00edch st\u011bn konstrukce a hydroizolace. O n\u011bco lep\u0161\u00ed byl stav prac\u00ed na nadzemn\u00ed \u010d\u00e1sti hradu Furstenberg (Ksiaz), ale stav prac\u00ed na podzemn\u00ed \u010d\u00e1sti hradu, byl tak\u00e9 na pov\u00e1\u017eenou. Je t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee razit tunely ve sk\u00e1le p\u0159edstavuje obrovsk\u00e9 technologick\u00e9 i lidsk\u00e9 vyp\u011bt\u00ed.<\/p>\n

Faktem je, \u017ee na p\u0159\u00edkaz Guderiana bylo v \u0159\u00edjnu a listopadu 1944 n\u011bkolik tis\u00edc v\u011bz\u0148\u016f koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f ze v\u0161ech pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f, \u00fa\u010dastn\u00edc\u00edch se t\u00e9to tajn\u00e9 v\u00fdstavby, posl\u00e1no na nucen\u00e9 stavby opevn\u011bn\u00ed pod\u00e9l \u0159eky Odry. To znamen\u00e1, \u017ee v\u00fdstavba podzemn\u00edch prostor\u016f se v podstat\u011b zastavila na podzim roku 1944.<\/p>\n

\u00dazem\u00ed, o kter\u00e9m je zde \u0159e\u010d, je sou\u010d\u00e1st\u00ed Dolnoslezsk\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 oblasti, kde byla koncentrovan\u00e1 pr\u016fmyslov\u00e1 s\u00edla N\u011bmecka.<\/p>\n

Od za\u010d\u00e1tku masivn\u00edho spojeneck\u00e9ho bombardov\u00e1n\u00ed m\u011bst a tov\u00e1ren v Por\u00fa\u0159\u00ed a st\u0159edn\u00edm N\u011bmecku, bylo rozhodnuto p\u0159esunout v\u0161echna strategick\u00e1 pr\u016fmyslov\u00e1 odv\u011btv\u00ed na \u00fazem\u00ed T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, na jihov\u00fdchod, do Slezska, Durynska a do \u010cech. Cel\u00e1 hornat\u00e1 oblast Doln\u00edho Slezska byla v letech 1943-1945 p\u0159em\u011bn\u011bna na ob\u0159\u00ed, dob\u0159e hl\u00eddan\u00e9 „mraveni\u0161t\u011b“ s des\u00edtkami pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f (pobo\u010dky koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f), kde v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci dnem i noc\u00ed rubali sk\u00e1ly nebo pracovali v podzemn\u00edch tov\u00e1rn\u00e1ch.<\/p>\n

Den p\u0159ed n\u00e1v\u0161t\u011bvou velitele Guderiana u Hitlera, 19. b\u0159ezna 1945 p\u0159i proch\u00e1zce s adjutanty mezi ruinami po sv\u00e9 berl\u00ednsk\u00e9 metropoli Hitler n\u00e1hle p\u0159istoupil k nov\u00e9 vojensk\u00e9 koncepci, kter\u00e1 zn\u011bla: „Kdy\u017e zem\u0159eme, pak s sebou vezmeme cel\u00fd sv\u011bt…“, a pot\u00e9 dal hysterick\u00fd p\u0159\u00edkaz p\u0159ipravit se ke zni\u010den\u00ed \u201ev\u0161eho“… Nastal chaos.<\/p>\n

Samostatnou vyhl\u00e1\u0161kou se stal pokyn Heinricha Himmlera zni\u010dit v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a zlikvidovat v\u011bzn\u011b koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, p\u0159\u00edmo v podzemn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00edch. N\u00e1sledoval rozkaz M. Bormanna oblastn\u00edm gaulaitr\u016fm z 23.b\u0159ezna 1945, aby se „provedla destrukce“, a zni\u010dila se cel\u00e1 infrastruktura, stavby, elektrick\u00e9 veden\u00ed, tov\u00e1rny, elektr\u00e1rny, p\u0159ehrady a mosty, v podstat\u011b v\u0161e, co by mohlo b\u00fdt n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem bol\u0161evik\u016fm u\u017eite\u010dn\u00e9.<\/p>\n

V d\u016fsledku tajn\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed ministra Alberta Speera s voj\u00e1ky, Wehrmacht nest\u00edhal vykonat tento p\u0159\u00edkaz, a t\u00fdlov\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed gener\u00e1la Bulla, pod r\u016fzn\u00fdmi z\u00e1minkami nedod\u00e1valo pot\u0159ebn\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u00fdbu\u0161nin. Vojensk\u00e9 veden\u00ed nest\u00edhalo plnit tento p\u0159\u00edkaz. V\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed se demontovalo, uskladnilo, nebo ulo\u017eilo do beden a \u010dekalo na evakuaci, ale s prolomen\u00edm z\u00e1padn\u00ed fronty se situace zm\u011bnila na nep\u0159edstaviteln\u00fd chaos.<\/p>\n

28. b\u0159ezna 1945 p\u0159ijal Guderian dal\u0161\u00ed nal\u00e9hav\u00e9 rozkazy u\u017e zcela nep\u0159\u00ed\u010detn\u00e9ho Hitlera. Vybral si \u0161estit\u00fddenn\u00ed dovolenou, a rozhodl se ji\u017e nepokra\u010dovat v ji\u017e jasn\u011b prohran\u00e9 v\u00e1lce, rozlou\u010dil se se sv\u00fdmi kolegy a odjel do Rakouska, kde se v Tyrolsku 10. kv\u011btna 1945 vzdal Ameri\u010dan\u016fm.<\/p>\n

Jeho n\u00e1stupce gener\u00e1l G. Heinrici se zoufale sna\u017eil udr\u017eet Dolnoslezskou pr\u016fmyslovou oblast. Krvav\u00e9 boje v podh\u016f\u0159\u00ed pokra\u010dovaly t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd duben, a prob\u00edhaly jen 30 km od m\u00edst, o kter\u00fdch je zde \u0159e\u010d.<\/p>\n

21. dubna 1945 Heinrici, po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee ji\u017e nen\u00ed mo\u017en\u00e9 zastavit postup Rud\u00e9 arm\u00e1dy, se obr\u00e1til na Hitlera s prosbou p\u0159esunout sv\u016fj \u0161t\u00e1b, ale s pochopen\u00edm se u vrchn\u00edho velitele nedo\u010dkal. Heinrici ode\u0161el na frontu, a s t\u011b\u017ek\u00fdm sv\u011bdom\u00edm 27. dubna 1945, navzdory Hitlerov\u00fdm rozkaz\u016fm, na\u0159\u00eddil sv\u00fdm vojsk\u016fm ustoupit.<\/p>\n

Soupravy s demontovan\u00fdm pr\u016fmyslov\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm z mnoha tov\u00e1ren v t\u00e9to oblasti, nemohlo b\u00fdt evakuov\u00e1no, a na jejich zni\u010den\u00ed u\u017e prost\u011b nebyl \u010das ani zdroje, tak\u017ee nejcenn\u011bj\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed bylo uskladn\u011bno do v\u0161ech mo\u017en\u00fdch tunel\u016f, podzemn\u00edch tov\u00e1ren a sklad\u016f. Po v\u00e1lce zde do\u0161lo k mnoha n\u00e1lez\u016fm takov\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. Pokud to bylo mo\u017en\u00e9, bylo to jako trofejn\u00ed materi\u00e1l p\u0159evezeno do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, jako sou\u010d\u00e1st v\u00e1le\u010dn\u00fdch reparac\u00ed. To trvalo a\u017e do roku 1957, kdy\u017e se sem po odsunu N\u011bmc\u016f za\u010dalo st\u011bhovat postupn\u011b polsk\u00e9 obyvatelstvo. Praxe byla takov\u00e1, \u017ee po demont\u00e1\u017ei za\u0159\u00edzen\u00ed, se z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f, vchody do podzemn\u00edch prostor vyhazovaly do pov\u011bt\u0159\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichny takov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 objekty byly \u017eenisty Rud\u00e9 arm\u00e1dy v obdob\u00ed 1948-1957, zcela zni\u010deny.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Tunelov\u00fd komplex objektu „R\u00fcdiger“ (objekt S3), ve kter\u00e9m m\u011blo b\u00fdt komunika\u010dn\u00ed centrum<\/em><\/p>\n

Dnes se v\u0161ak \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee sov\u011btsk\u00e1 trofejn\u00ed komanda, zam\u011bstnan\u00e1 pov\u00e1le\u010dn\u00fdm v\u00fdvozem technick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed, nebyla p\u0159\u00edli\u0161 horliv\u00e1 p\u0159i hled\u00e1n\u00ed, a celou \u0159adu za\u0159\u00edzen\u00ed v t\u00e9to oblasti zde zanechala. Zejm\u00e9na je p\u0159ipom\u00edn\u00e1n velmi temn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o podzemn\u00ed muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b v Strzegom „Objekt 694“, kter\u00fd N\u011bmci zlikvidovali i s person\u00e1lem.<\/p>\n

Znamen\u00e1 to tedy, \u017ee ne v\u0161echno bylo prozkoum\u00e1no a pot\u00e9 zni\u010deno a tedy se otev\u00edr\u00e1 mo\u017enost pro hled\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho, co uniklo zk\u00e1ze. Tedy i zlat\u00e9ho vlaku\u2026<\/p>\n

Kde se tedy tajemn\u00fd \u201ezlat\u00fd vlak\u201c hled\u00e1?<\/strong><\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed je soust\u0159ed\u011bno kolem technick\u00e9ho tunelu (projektovan\u00e9) d\u00e9lky 1970 metr\u016f, vedouc\u00edho od b\u00fdval\u00e9 vesnice Libenhau (od keramick\u00e9 tov\u00e1rny), sm\u011brem k hradu Ksi\u0105\u017c. (tunel \u010d. 1) Nav\u00edc, jeden z bezejmenn\u00fdch nad\u0161enc\u016f zjistil, \u017ee za n\u00e1lezem je Tadeusz S\u0142owikowski, kter\u00fd za\u010dal s\u00e9rii televizn\u00edch report\u00e1\u017e\u00ed „Tajemstv\u00ed 65 kilometru\u201c vys\u00edlan\u00fdch na TV kan\u00e1lu „TVP Wroc\u0142aw“, kde uk\u00e1zal \u0159adu n\u011bmeck\u00fdch map s nazna\u010den\u00fdm n\u00e1lezem.<\/p>\n

Je t\u0159eba dodat, \u017ee ke stavb\u011b tohoto tunelu se zapo\u010dalo na po\u010d\u00e1tku roku 1944, nicm\u00e9n\u011b, o stupni rozpracovanosti nen\u00ed nic jist\u00e9ho zn\u00e1mo.<\/p>\n

Podle technologick\u00fdch odhad\u016f odborn\u00edk\u016f by s pr\u016fm\u011brn\u00fdm denn\u00edm v\u00fdkonem trvalo pouze rub\u00e1n\u00ed ve sk\u00e1le nejm\u00e9n\u011b 1,5 roku. K dokon\u010den\u00ed tunelu v podzem\u00ed z\u00e1mku Ksiasz nedo\u0161lo. Neexistuje zde \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdstup.<\/p>\n

\u0160et\u0159en\u00ed tedy prob\u00edh\u00e1 na styku „\u017elut\u00e9“ a „\u010derven\u00e9“ linie, tam, kde se tunel sm\u011b\u0159uje o do zem\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed 2015 se objevila nov\u00e1 „senza\u010dn\u00ed“ zpr\u00e1va o objevu „dal\u0161\u00edho“ tunelu \u010d. 2 se zlat\u00fdm vlakem a ve stejn\u00e9 oblasti.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Vyno\u0159ila se i legenda o paraleln\u00edm tunelu (\u010d. 3 \u2013 \u010derven\u00e1 linie), proch\u00e1zej\u00edc\u00edm 100 metr\u016f od st\u00e1vaj\u00edc\u00edho tunelu (\u017elut\u00e1 \u010d\u00e1ra), p\u0159ipojuj\u00edc\u00ed se k dr\u00e1ze Waldenburg-Ditterbah a Bad Sarlottenbr\u00fcn (nyn\u00ed polsky Wa\u0142brzych G\u0142\u00f3wny a Jedlina-Zdr\u00f3j).<\/p>\n

Podstatou t\u00e9to pov\u011bsti je to, \u017ee pr\u00e1v\u011b zde m\u011blo b\u00fdt postaveno podzemn\u00ed vlakov\u00e9 depo pro Hitlera (pl\u00e1ny opravdu existuj\u00ed), a \u00fadajn\u011b bylo tak\u00e9 postaveno a zamaskov\u00e1no, nebo\u0165 obsahuje nes\u010detn\u00e9 poklady T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 objasnit cel\u00fd komplex prac\u00ed loty\u0161sk\u00fdch badatel\u016f v l\u00e9tech 2008-2011, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky o existenci tohoto tunelu se nena\u0161ly – (um\u00edst\u011bn\u00ed instalac\u00ed sm\u011brovek, port\u00e1l, nebo n\u00e1znaky zm\u011bny konstrukce hlavn\u00edho tunelu), nebo na povrchu (v\u011btrac\u00ed \u0161achty, podp\u016frn\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed, atd.), bohu\u017eel neexistuj\u00ed…<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V r\u00e1mci hled\u00e1n\u00ed „zlat\u00e9ho vlaku“ se objevila i tzv. „verze Podsibirsk\u00e9ho.“ Na rozd\u00edl od jin\u00fdch autor\u016f legend \u201ezlat\u00e9ho vlaku\u201c, autor t\u00e9to verze je dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd.<\/p>\n

V roce 1995 se m\u00edstn\u00ed etnograf W\u0142adys\u0142aw Podsibirski proslavil s\u00e9ri\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f v m\u00edstn\u00edm a celost\u00e1tn\u00edm tisku s v\u00edce ne\u017e odv\u00e1\u017en\u00fdm tvrzen\u00edm, \u017ee „zlat\u00fd vlak“ se nach\u00e1z\u00ed v okol\u00ed b\u00fdval\u00e9 tov\u00e1rny v Petersdorfu (nyn\u00ed je to polsk\u00e9 m\u011bsto Pechovici, a tov\u00e1rna se naz\u00fdvala – Fabrik GmbH Z\u00fcr Verwertung Chemischer ERZEUGNISSE). A to tvrdil p\u0159esto, \u017ee tento z\u00e1vod, vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed v\u00fdbu\u0161niny v\u016fbec nebyl podzemn\u00ed.<\/p>\n

Podsibirski to tvrdil d\u00edky tomu, \u017ee na\u0161el n\u011bkolik slep\u00fdch kolej\u00ed v lese ji\u017en\u011b od b\u00fdval\u00e9 tov\u00e1rny v Pechovici, a tak navrhl (v podstat\u011b si vyfabuloval) existenci n\u011bkter\u00fdch demontovan\u00fdch \u017eeleznic, vedouc\u00edch do kopce. Nejprve takov\u00e9 koleje vymyslel pouze dv\u011b (posledn\u00ed dv\u011b vlevo), a po roce 2007 se jejich po\u010det zv\u00fd\u0161il na p\u011bt (t\u0159i na prav\u00e9 stran\u011b).<\/p>\n

Na m\u00edst\u011b navrhovan\u00e9ho port\u00e1lu do hory, na st\u0159edn\u00ed v\u011btvi, p\u0159\u00edmo za tov\u00e1rnou, t\u00fdm Podsibirsk\u00e9ho provedl ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 v\u00fdkopy. Nebyl nalezen \u017e\u00e1dn\u00fd port\u00e1l, pr\u016fzkumn\u00e9 operace skon\u010dily. Nyn\u00ed, kdy\u017e opu\u0161t\u011bn\u00e9 j\u00e1my zatopila voda, jsou vyd\u00e1v\u00e1ny za skute\u010dn\u00e9 p\u016fvodn\u00ed trasy tunelu z roku 1944\u2026<\/p>\n

Pr\u016fzkumy loty\u0161sk\u00fdch badatel\u016f uk\u00e1zaly, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed dr\u00e1hy tudy nevedly a n\u00e1znaky tunel\u016f nep\u0159esahuj\u00ed hloubku n\u011bkolika metr\u016f. Sp\u00ed\u0161e jde o nedokon\u010den\u00e9 stavby vinn\u00fdch skl\u00edpk\u016f. \u017d\u00e1dn\u00e9 stopy po pozemn\u00ed infrastruktu\u0159e podzemn\u00edch objekt\u016f nebyly objeveny.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

Z lokalizace, kde \u201ezlat\u00fd vlak“ \u00fadajn\u011b zmizel, vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee je mezi dv\u011bma hlavn\u00edmi turistick\u00fdmi atrakcemi t\u00e9to oblasti. Jin\u00fdmi slovy, v\u0161e se to\u010d\u00ed kolem ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho podzemn\u00edho objektu \u201eAnlage Riese\u201c a z\u00e1mku Ksi\u0105\u017c (F\u00fcrstenstein).<\/p>\n

To m\u016f\u017ee b\u00fdt d\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem pro vznik i fungov\u00e1n\u00ed t\u00e9to legendy, kter\u00e1 m\u00e1 sv\u016fj \u00fa\u010del a slou\u017e\u00ed konkr\u00e9tn\u00edm c\u00edl\u016fm.<\/p>\n

Probl\u00e9m je v tom, \u017ee p\u0159ed deseti lety m\u00edstn\u00ed vojensko-histori\u010dt\u00ed podnikatel\u00e9 zp\u0159\u00edstupnili turist\u016fm dva ze \u0161esti podzemn\u00edch komplex\u016f objektu \u201eAnlage Riese\u201c, a to „Dorfbah“ a „Sauferhofen“ (dal\u0161\u00ed jsou po\u0161kozen\u00e9 v\u00fdbuchy nebo v\u016fbec potenci\u00e1ln\u011b nebezpe\u010dn\u00e9).<\/p>\n

Je jasn\u00e9, \u017ee jeden a p\u016fl hodiny placen\u00e9 prohl\u00eddky vlhk\u00fdch tunel\u016f, vytesan\u00fdch do sk\u00e1ly, jsou nudn\u00e9 i pro nad\u0161ence.<\/p>\n

A proto\u017ee p\u0159\u00edjmy m\u00edstn\u00edch podnikatel\u016f, z\u00e1vis\u00ed od proudu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se cht\u011bj\u00ed sezn\u00e1mit s pochmurn\u00fdm d\u011bdictv\u00edm druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, a tak\u00e9 ve\u0161ker\u00e9 m\u00edstn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed z\u00e1vis\u00ed na m\u00edstn\u00edch zaj\u00edmavostech, bylo pot\u0159eba p\u0159ij\u00edt s novou legendou, hrani\u010d\u00edc\u00ed s hysteri\u00ed zlat\u00e9 hore\u010dky. A tak se i v l\u00e9t\u011b 2015 stalo.<\/p>\n

Nen\u00ed to ale prvn\u00ed pokus o zviditeln\u011bn\u00ed t\u00e9to oblasti.<\/p>\n

P\u0159ipome\u0148me, \u017ee na po\u010d\u00e1tku roku 2000, m\u00edstn\u00ed „historik“ Igor Witkowski, skv\u011ble zaplavil z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia (vznikly filmy BBC a Discovery, byla vyd\u00e1na s\u00e9rie knih, v\u010d. v \u010cR\u2026), nesmysly o podzemn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch tov\u00e1rn\u00e1ch na v\u00fdrobu hv\u011bzdolet\u016f „Haunebu“ a tajemn\u00e9ho \u201eZvonu\u201c. Ty byly schovan\u00e9 ve stejn\u00e9 oblasti u m\u011bsta Wa\u0142brzych. Ke sv\u00fdm poh\u00e1dk\u00fdm vyu\u017eil, ve v\u0161\u00ed v\u00e1\u017enosti, i kostru konven\u010dn\u00ed chladic\u00ed v\u011b\u017ee d\u00e1vno zni\u010den\u00e9 chemi\u010dky Ludwikowice (n\u011bm. Ludwigsdorf), jako \u00fadajn\u00fd odrazov\u00fd m\u016fstek „l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f\u201c T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee je zde trval\u00e1 snaha upoutat na tuto oblast pozornost.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br je jasn\u00fd: Legenda o Zlat\u00e9m vlaku je nerealistick\u00e1 bajka, co\u017e lze dolo\u017eit na cel\u00e9 \u0159ad\u011b faktor\u016f.<\/p>\n

V\u00fdvoj af\u00e9ry lze snadno odhadnout. P\u0159isl\u00edben\u00e1 senzace se jaksi nebude konat, a legenda o „zlat\u00e9m vlaku“ se bude st\u00e1le om\u00edlat v des\u00edtk\u00e1ch \u010dl\u00e1nk\u016f, film\u016f a knih. V\u017edy na za\u010d\u00e1tku a konci turistick\u00e9 sez\u00f3ny se legenda bude periodicky o\u017eivovat n\u011bjakou novou z\u00e1hadou.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V polovin\u011b srpna 2015 rozv\u00ed\u0159ily hladinu ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed zpr\u00e1vy o objevu legend\u00e1rn\u00edho „zlat\u00e9ho vlaku“ se 300 tunami zlata v polsk\u00e9m<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3742,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,24,27,33],"class_list":["post-3741","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-evropa","tag-kritika","tag-podvod"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3741","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3741"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3741\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3754,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3741\/revisions\/3754"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3742"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3741"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3741"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3741"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}