{"id":3690,"date":"2024-10-25T00:30:23","date_gmt":"2024-10-24T22:30:23","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3690"},"modified":"2025-03-20T03:50:22","modified_gmt":"2025-03-20T02:50:22","slug":"kamenne-otazniky-bileho-more","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/10\/25\/kamenne-otazniky-bileho-more\/","title":{"rendered":"Kamenn\u00e9 otazn\u00edky B\u00edl\u00e9ho mo\u0159e"},"content":{"rendered":"

V B\u00edl\u00e9m mo\u0159i je \u0159ada ostrov\u016f. Hlavn\u00ed z nich \u2013 Soloveck\u00e9, a p\u016fl tuctu neobydlen\u00fdch \u017eulov\u00fdch ostrov\u016f Kuzovskj\u00e9ho souostrov\u00ed.<\/strong><\/p>\n

\"\"Mezi nimi maj\u00ed sv\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed pouze t\u0159i – Oljo\u0161in, Rusk\u00fd a N\u011bmeck\u00fd Kuzov.<\/p>\n

Soloveck\u00e9 ostrovy symbolizuj\u00ed jak\u00e9si \u00fazem\u00ed p\u0159echodu \u2013 zrozen\u00ed, p\u0159erodu a smrti, fyzick\u00e9 nebo symbolick\u00e9. Je to zem\u011b mnoha legend, a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny volaj\u00ed po prozkoum\u00e1n\u00ed a p\u00e1tr\u00e1n\u00ed, z \u010deho vznikly a co na nich m\u016f\u017ee b\u00fdt re\u00e1ln\u00e9ho. Jsou to i p\u0159\u00edb\u011bhy o divotvorn\u00fdch zakladatel\u00edch t\u011bchto m\u00edst Zosimy, Savvatija a Germana.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.1: Kamennn\u00fd tr\u016fn na Rusk\u00e9m Kuzovu o hmotnosti asi patn\u00e1ct tun<\/em><\/p>\n

N\u00edzk\u00e9 kamenn\u00e9 labyrinty (v m\u00edstn\u00edm pojmenov\u00e1n\u00ed „vavilony“), byly nalezeny na v\u0161ech ostrovech Soloveck\u00e9ho souostrov\u00ed. Do dne\u0161n\u00edch dn\u00ed se jich zachovalo v\u00edce ne\u017e t\u0159icet. Na Velk\u00e9m Soloveck\u00e9m ostrov\u011b je n\u011bkolik obnoven\u00fdch labyrint\u016f (rekonstruovan\u00fdch na z\u00e1klad\u011b n\u00e1kres\u016f soloveck\u00e9ho archeologa Krasnova). A na Velk\u00e9m Zaje\u010d\u00edm ostrov\u011b jsou t\u0159i origin\u00e1ln\u00ed labyrinty, postaven\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. (obr.3)<\/p>\n

Labyrinty se nach\u00e1zej\u00ed na Velk\u00e9m Soloveck\u00e9m ostrov\u011b, na v\u00fdchodn\u00edm v\u00fdb\u011b\u017eku Anzersk\u00e9ho ostrova, v bl\u00edzkosti mysu Kalguev a na Velk\u00e9m Zaje\u010d\u00edm ostrov\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V Pomo\u0159ansku za hranicemi Soloveck\u00fdch ostrov\u016f jsou v \u00fast\u00edch \u0159ek Verzugi, Kemi, Ponoja aj. I kdy\u017e jde o labyrinty r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f, v\u017edy se nach\u00e1zej\u00ed v bl\u00edzkosti mo\u0159e – na ostrovech a poloostrovech, v \u00fast\u00edch \u0159ek; a vstup do nich je v\u017edy od pevniny. Takov\u00e9 bludi\u0161t\u011b existuj\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

Ve st\u0159edu labyrintu je \u010dasto v\u011bt\u0161\u00ed konstrukce z kamen\u016f. Alexander Brjusov, archeolog a bratr b\u00e1sn\u00edka Valerije Brjusova, prozkoumal bludi\u0161t\u011b na Velk\u00e9m Zaje\u010d\u00edm ostrov\u011b. Objevil kamenn\u00e9 seskupen\u00ed v centru, ale nic uvnit\u0159 nena\u0161el a tak vynesen\u00e9 kameny z vnit\u0159ku vynesl ke vchodu do labyrintu, kde le\u017ei dodnes.
\nVznikla \u0159ada hypot\u00e9z o \u00fa\u010delech labyrint\u016f. V\u011bt\u0161ina se u\u017e ve chv\u00edli jejich vysloven\u00ed zhroutila pod n\u00e1porem do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00edch fakt\u016f. A tak v\u011bdci u\u017e ve 20. letech 20. stolet\u00ed rozhodli, \u017ee nedojde k jejich naru\u0161en\u00ed do doby, dokud nevzniknou nov\u00e9 my\u0161lenky o smyslu labyrint\u016f, nebo nov\u00e9 metody v\u00fdzkumu.<\/p>\n

A tak v\u0161echny bludi\u0161t\u011b p\u0159e\u017eily dodnes neporu\u0161en\u00e9 a jsou hust\u011b zarostl\u00e9 brusinkami. (obr. 2, 4)<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

A naj\u00edt nov\u00e9 teorie nebude snadn\u00e9. Koneckonc\u016f, jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 je jasn\u00e1, je to, \u017ee labyrinty byly pou\u017eity pro jak\u00e9si ritu\u00e1ly. A rozlu\u0161tit v\u00fdznam ritu\u00e1l\u016f nikdy nebylo pro v\u011bdeck\u00e9 paradigma snadn\u00e9.<\/p>\n

Na Kuzovsk\u00e9m souostrov\u00ed jsou i dal\u0161\u00ed turistick\u00e9 atrakce \u2013 vedle bludi\u0161\u0165 jou zde i dal\u0161\u00ed kamenn\u00e9 pam\u00e1tky. Byly prozkoum\u00e1ny expedicemi v\u011bdc\u016f Karelsk\u00e9ho historick\u00e9ho muzea pod veden\u00edm I.M.Mullo v 60. letech 20. stolet\u00ed. Od t\u00e9 doby je odborn\u00e9 i laick\u00e9 ve\u0159ejnosti toto souostrov\u00ed zn\u00e1m\u00e9 slavn\u00fdmi starov\u011bk\u00fdmi pam\u00e1tkami, z\u0159ejm\u011b n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi komplexy, stejn\u011b jako velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm posv\u00e1tn\u00fdch kamen\u016f \u2013 zvan\u00fdch \u201eseidy\u201c. Celkem se zde nach\u00e1z\u00ed asi 800 r\u016fzn\u00fdch kamenn\u00fdch seskupen\u00ed. Jen na N\u011bmeck\u00e9m Kuzovu je jich asi 300.<\/p>\n

\u201eSejdy\u201c lze rozd\u011blit do t\u0159\u00ed skupin.<\/p>\n

Prvn\u00ed – obrovsk\u00e9 balvany, postaven\u00e9 na ledovcem na jak\u00fdchsi „no\u017ek\u00e1ch“ – mal\u00fdch kamenech, co\u017e vypad\u00e1 velmi p\u016fsobiv\u011b.<\/p>\n

Druh\u00e9 \u2013 seidy – modly v podob\u011b hrub\u00e9ho lidsk\u00e9ho poprs\u00ed. Tento balvany, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed tvar a velikost horn\u00ed \u010d\u00e1sti lidsk\u00e9ho t\u011bla, na kter\u00fdch n\u011bkdy le\u017e\u00ed kameny ve tvaru hlavy. Jsou nap\u0159. na bezejmenn\u00fdch Kuzovsk\u00fdch ostrovech.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00ed skupina – st\u0159edn\u011b velk\u00e9 balvany, na kter\u00fdch na polo\u017eeno n\u011bkolik men\u0161\u00edch kamen\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Na Rusk\u00e9m Kuzov\u011b je svatyn\u011b na vrcholu \u017eulov\u00e9 hory zvan\u00e9 Lys\u00e1. Na jej\u00edch svaz\u00edch je v\u00edce ne\u017e 350 seid\u016f, p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00fdch jako na N\u011bmeck\u00e9m Kuzov\u011b. Jedin\u00fd rozd\u00edl je p\u0159\u00edtomnost „kamenn\u00fdch bab“ \u2013 co\u017e jsou seidy – modly, kter\u00e9 dostaly sv\u00e9 jm\u00e9no z podobnosti poloveck\u00fdch kamenn\u00fdch bab na euroasijsk\u00fdch step\u00edch.<\/p>\n

Objeven\u00ed saamsk\u00fdch svaty\u0148 Na N\u011bmeck\u00e9m a Rusk\u00e9m Kuzovu bylo velmi v\u00fdznamn\u00e9: prvn\u00ed kultovn\u00ed pam\u00e1tky starov\u011bk\u00fdch Saam\u016f byly nalezeny v oblastech, kde Saami u\u017e d\u00e1vno ne\u017eij\u00ed. To znamen\u00e1, \u017ee objeven\u00e9 svatyn\u011b spadaj\u00ed do velmi hlubok\u00e9ho starov\u011bku, ale nejsou etnografick\u00fdmi objekty.<\/p>\n

Nejvy\u0161\u0161\u00ed body souostrov\u00ed:. N\u011bmeck\u00fd Kuzov – 134 m, a Rusk\u00fd Kuzov – 123 m. To je nejvy\u0161\u0161\u00ed v\u00fd\u0161ina v cel\u00e9m Karelsk\u00e9m B\u011blomo\u0159\u00ed.<\/p>\n

Unik\u00e1tn\u00ed kultovn\u00ed komplex byl objeven na v\u00fd\u0161in\u011b ostrova Ole\u0161in Kuzov. Nach\u00e1z\u00ed se zde 2 labyrinty a 8 dolmen\u016f. Jeden z labyrint\u016f je svou stavbou naprosto jedine\u010dn\u00fd.<\/p>\n

Podle legendy Saam\u016f, starov\u011bk\u00fdch obyvatel\u016f B\u00edl\u00e9ho mo\u0159e, seidy pom\u00e1haly lidem p\u0159i ryba\u0159en\u00ed a lovu. Proto je stav\u011bli na vysok\u00fdch b\u0159ez\u00edch a ostrovech tak, aby byly vid\u011bt z d\u00e1lky.<\/p>\n

Ale samotn\u00e1 mo\u017enost fungov\u00e1n\u00ed lid\u00ed na Kuzovsk\u00fdch ostrovech je podm\u00edn\u011bno p\u0159\u00edtomnost\u00ed les\u016f a k\u0159ovin. Zejm\u00e9na N\u011bmeck\u00fd Kuzov m\u00e1 t\u0159i mal\u00e9 h\u00e1je a les v rozsedlin\u00e1ch („i na skal\u00e1ch rostou stromy“). To v\u0161e by mohlo b\u00fdt pova\u017eov\u00e1no za d\u016fkaz existence idol\u016f a\u017e z doby kamenn\u00e9.<\/p>\n

V roce 2005 se na Soloveck\u00e9 ostrovy vydala expedice jist\u00e9ho Konstantina Sevenarda.<\/p>\n

Byla to tehdy nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1 osobnost Petrohradu. Tvrdil, \u017ee si od d\u011btstv\u00ed pamatuje sv\u00e9 minul\u00e9 \u017eivoty, a p\u0159esn\u011b p\u0159edchoz\u00ed \u017eivot zcela konkr\u00e9tn\u00edho \u010dlov\u011bka, jeho\u017e jm\u00e9no bylo Feb nebo Fab, co\u017e byl v\u016fdce vzbou\u0159en\u00fdch \u00c1rijc\u016f. U\u017e jako chlapec Kos\u0165a \u0161okoval sv\u00e9 rodi\u010de, kdy\u017e mluvil o n\u011bkter\u00fdch v\u011bcech, je\u017e jako d\u00edt\u011b nem\u011bl zn\u00e1t.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad hovo\u0159il o \u00fatoku na n\u011bjak\u00e9 m\u011bsto v T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed u vchodu do podzemn\u00edho sv\u011bta, kam odch\u00e1z\u00ed du\u0161e mrtv\u00fdch. Tento vchod je pr\u00fd skute\u010dn\u00fd, a naproti n\u011bmu je obraz sfingy.<\/p>\n

P\u0159ed smrt\u00ed v p\u0159edchoz\u00edm \u017eivot\u011b pr\u00fd sta\u010dil nadiktovat p\u0159edat sv\u00fdm poddan\u00fdm \u00c1rijc\u016fm slovn\u00edk hieroglyf\u016f, kter\u00e9 Fab pou\u017eil p\u0159i vytv\u00e1\u0159en\u00ed \u201eKamenn\u00e9 knihy\u201c na pob\u0159e\u017e\u00ed B\u00edl\u00e9ho mo\u0159e. V\u0161echny ud\u00e1losti \u017eivota v\u016fdce Feba po odchodu na sever jsou pops\u00e1ny v textu na sk\u00e1le, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed u m\u011bste\u010dka Santuda v T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu.<\/p>\n

Je to pr\u00fd d\u016fkaz o existenci v\u016fdce Feba, kter\u00e9 jsou \u00fadajn\u011b shodn\u00e9 s textem v Kamenn\u00e9 knize. Ta se pr\u00fd nach\u00e1z\u00ed na dn\u011b n\u00e1dr\u017ee B\u011blomo\u0159sk\u00e9 vodn\u00ed elektr\u00e1rny. P\u0159i stavb\u011b Santudinsk\u00e9 hydroelektr\u00e1rny voda zaplavila tyto n\u00e1pisy, ale jsou st\u00e1le k dispozici. A vstup do podsv\u011bt\u00ed se sfingou v T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu byl zaplaven n\u00e1dr\u017e\u00ed Nureksk\u00e9 hydroelektr\u00e1rny, jej\u00ed\u017e hr\u00e1z je nejvy\u0161\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

Sevenardovy fantazie samoz\u0159ejm\u011b narazily na fakta \u2013 p\u0159ed stavbou v\u0161ech n\u00e1dr\u017e\u00ed byly oblasti, ohro\u017een\u00e9 zatopen\u00edm, prozkoum\u00e1ny archeology a nalezen\u00e9 artefakty odvezeny do muze\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.4 Seid na N\u011bmeck\u00e9m Kuzov\u011b je asi metr vysok\u00fd. Ni\u017e\u0161\u00ed k\u00e1men, podle mechu, zde let\u00ed mo\u017en\u00e1 p\u00e1r tis\u00edc let, horn\u00ed kameny jsou polo\u017eeny d\u0159\u00edve. Ned\u00e1 se to jinak datovat.<\/em><\/p>\n

Ale o Kamenn\u00e9 knize koluje \u0159ada legend. Knihu pr\u00fd vid\u011bl samotn\u00fd Lomonosov, co\u017e vysv\u011btluje jeho skv\u011blou kari\u00e9ru.<\/p>\n

A tak\u00e9, \u017ee ji vid\u011bl Nikolaj Gumiljov ve v\u011bku 18 let, kdy\u017e v roce 1904 cestovat po rusk\u00e9m severu. Je v\u0161ak ot\u00e1zka, jestli ji vid\u011bl, ale podal o n\u00ed zpr\u00e1vu carovi Mikul\u00e1\u0161i I. Dal\u0161\u00ed v\u00fdzkumy byly proto u\u017e financov\u00e1ny ruskou st\u00e1tn\u00ed pokladnou. Byla zorganizov\u00e1na expedice na Kuzovsk\u00e9 souostrov\u00ed, kter\u00e1 odkryla jakousi hrobku a v n\u00ed jedine\u010dn\u00fd zlat\u00fd h\u0159eben. Sevenard tvrd\u00ed, \u017ee b\u011bhem jeho expedice v l\u00e9t\u011b 2005, objevil tento otev\u0159en\u00fd hrob (z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu jej nazval „hrobkou kr\u00e1lovny Mob“) na vrcholu jednoho z kopc\u016f Rusk\u00e9ho Kuzova.<\/p>\n

H\u0159eben, nazvan\u00fd „Hyperborejsk\u00fd\u201c, byl nalezen na Kuzovsk\u00fdch ostrovech expedic\u00ed Rusk\u00e9 akademie v\u011bd, veden\u00fdch expertem na rusk\u00fd sever Vizem v roce 1898. Tento n\u00e1lez Vize popisuje takto:<\/p>\n

„P\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch jsme se rozhodli rozebrat kamennou pyramidu na ostrov\u011b, kter\u00e1 se naz\u00fdv\u00e1 Rusk\u00fd Kuzov. Bohu\u017eel, pyramida byla pr\u00e1zdn\u00e1, a my jsme u\u017e cht\u011bli ukon\u010dit pr\u00e1ci na ostrov\u011b, kdy\u017e jsem po\u017e\u00e1dal d\u011bln\u00edky, ani\u017e bych doufal v n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, aby je\u0161t\u011b zvedli velkou kamennou desku v bl\u00edzkosti pyramidy.
\nPod deskou, k m\u00e9 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 radosti, se objevily dal\u0161\u00ed kameny, t\u011bsn\u011b p\u0159ilo\u017een\u00e9 k sob\u011b. A\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den jsme byli schopni odkr\u00fdt tento hrob. Vikingov\u00e9 nepoh\u0159b\u00edvali sv\u00e9 mrtv\u00e9, a nestav\u011bli kamenn\u00e9 hrobky, a tak jsem dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee tento hrob pat\u0159\u00ed daleko star\u0161\u00ed civilizaci. V hrobce byla kostra \u017eeny, a pouze jeden jedin\u00fd objekt. U hlavy \u017eeny byl zlat\u00fd h\u0159eben \u00fa\u017easn\u00e9ho \u0159emesln\u00e9ho proveden\u00ed. Na n\u011bm byla rytina d\u00edvky v tunice, sed\u00edc\u00ed na z\u00e1dech dvou delf\u00edn\u016f.“<\/p>\n

Podle legendy daroval tento h\u0159eben velkov\u00e9voda Sergej Michajlovi\u010d (na \u017e\u00e1dost Mikul\u00e1\u0161e II.) Matyld\u011b K\u0161esinsk\u00e9. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee h\u0159eben st\u00e1le n\u011bkde je v s\u00eddle K\u0161esinsk\u00fdch v Petrohrad\u011b.<\/p>\n

V knize „Chrupkaja v\u011b\u010dnos\u0165\u201c (K\u0159ehk\u00e1 v\u011b\u010dnost) \u2013 (je t\u0159eba p\u0159ipomenout, \u017ee jde o beletrii, jej\u00ed\u017e d\u016fv\u011bryhodnost lze srovnat se zn\u00e1m\u00fdm \u201eK\u00f3dem da Vinci\u201c) pr\u00fd tento h\u0159eben koupila v roce 1904 Americk\u00e1 asociace zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch l\u00f3\u017e\u00ed za 6,5 mili\u00f3n\u016f zlat\u00fdch rubl\u016f, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 300 mili\u00f3n\u016fm US dolar\u016f kupn\u00ed s\u00edly v dne\u0161n\u00ed dob\u011b.<\/p>\n

Zn\u00e1me legendy o \u00c1rijc\u00edch, kte\u0159\u00ed na sever do\u0161li z dalek\u00e9 Indie a zalo\u017eili b\u00e1jnou Hyperboreu (\u0159ecky – Zem\u011b na severu), a na kter\u00fdch stav\u011bl i Sevenard.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, p\u0159i cest\u011b do Kem se p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed \u0159eka Indomanka – levostrann\u00fd p\u0159\u00edtok \u0159eky Kemy. Jej\u00ed n\u00e1zev okam\u017eit\u011b upout\u00e1 typick\u00fdm sanskrtsk\u00fdm ko\u0159enem „Ind.“ \u0158ek s takov\u00fdm ko\u0159enem je mnoho pr\u00e1v\u011b na m\u00edstech \u00fadajn\u00e9ho p\u0159es\u00eddlen\u00ed \u00c1rijc\u016f: Indigirka, Indogi, Indegi, Indigi, Indi\u010djok na severu do zn\u00e1m\u00e9 \u0159eky Indus v Indii.<\/p>\n

„Sever“ – slovo, kter\u00e9 m\u00e1 bl\u00edzko k v\u00fdznamu \u201ezachoval\u00fd\u201c, mo\u017en\u00e1 v sanskrtu: „jiskra, lesk, vyza\u0159uj\u00edc\u00ed sv\u011btlo, ho\u0159et.“ Po ztr\u00e1t\u011b p\u016fvodn\u00edho v\u00fdznamu jsou zde dal\u0161\u00ed odkazy, n\u011bkter\u00e9 podobnosti. Nap\u0159\u00edklad, n\u011bkter\u00fdm lidem se p\u0159i slov\u011b \u201esever\u201c vybav\u00ed pol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159e. Ale p\u016fvodn\u00ed v\u00fdznam „severu“ – to je „z\u00e1\u0159, lesk\u201c.<\/p>\n

Podle legend o Hyperborei by bylo mo\u017en\u00e9 i vysv\u011btlit \u00fa\u010del labyrint\u016f \u2013 je to cesta Slunce na pol\u00e1rn\u00ed obloze.
\nSeskupen\u00ed kamen\u016f v centru je symbol legend\u00e1rn\u00ed hory Meru pod Pol\u00e1rn\u00ed hv\u011bzdou.<\/p>\n

Kamenn\u00e9 sestavy \u201esejdy\u201c \u2013 jsou al\u0161\u00ed symboly hory Meru.<\/p>\n

Tyto h\u00e1danky st\u00e1le \u010dekaj\u00ed na sv\u00e9 \u0159e\u0161itele.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V B\u00edl\u00e9m mo\u0159i je \u0159ada ostrov\u016f. Hlavn\u00ed z nich \u2013 Soloveck\u00e9, a p\u016fl tuctu neobydlen\u00fdch \u017eulov\u00fdch ostrov\u016f Kuzovskj\u00e9ho souostrov\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":566,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,24,83,76],"class_list":["post-3690","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-evropa","tag-megality","tag-rusko"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3690","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3690"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3690\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3697,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3690\/revisions\/3697"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/566"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3690"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3690"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3690"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}