{"id":3681,"date":"2024-10-24T00:38:41","date_gmt":"2024-10-23T22:38:41","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3681"},"modified":"2025-03-14T23:45:18","modified_gmt":"2025-03-14T22:45:18","slug":"moc-kazi-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/10\/24\/moc-kazi-2\/","title":{"rendered":"Moc kaz\u00ed (2)"},"content":{"rendered":"

Absolutn\u00ed moc kaz\u00ed absolutn\u011b.<\/strong><\/p>\n

JAN XXIII. (1410 \u2013 1415)<\/strong><\/p>\n

V ofici\u00e1ln\u00edm seznamu pape\u017e\u016f se jm\u00e9no Jan XXIII.<\/em> nach\u00e1z\u00ed a\u017e ve dvac\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed. O tom, \u017ee stejn\u00e9 jm\u00e9no se stejn\u00fdm \u010d\u00edslem nesl i pape\u017e, kter\u00fd \u017eil na po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed, katolick\u00e1 c\u00edrkev ml\u010d\u00ed. Je to tak – hlava krve\u017e\u00edzniv\u00e9ho pir\u00e1ta, vraha a prostop\u00e1\u0161n\u00edka byla korunov\u00e1na pape\u017eskou ti\u00e1rou. Krom\u011b toho, jeho panov\u00e1n\u00ed se dotklo neblaze i \u010desk\u00e9 historie, a tak se na jeho p\u016fsoben\u00ed pod\u00edv\u00e1me podrobn\u011bji.<\/p>\n

Balthazar Cossa<\/em> (1360 – 1370 ? \u2013 1419) se pokusil v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby skr\u00fdt hanebn\u00e9 str\u00e1nky sv\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed. Poch\u00e1zel z pir\u00e1tsk\u00e9 rodiny – dva star\u0161\u00ed brat\u0159i byli pov\u011b\u0161eni neapolsk\u00fdm kr\u00e1lem za pir\u00e1tstv\u00ed a bratr Gaspard<\/em> se stal admir\u00e1lem mo\u0159sk\u00fdch lupi\u010d\u016f. Pod jeho velen\u00edm se t\u0159in\u00e1ctilet\u00fd Balthazar<\/em> stal tak\u00e9 pir\u00e1tem. Na \u017e\u00e1dost sv\u00e9 matky, aby aspo\u0148 jeden syn se stal kn\u011bzem, naloupen\u00e9 prost\u0159edky v\u011bnoval na studium. Vstoupil na teologickou fakultu University v Boloni. D\u00edky sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti se rychle stal neform\u00e1ln\u00edm v\u016fdcem studentsk\u00e9 komunity, a vytvo\u0159il gang, zn\u00e1m\u00fd ve m\u011bst\u011b pod n\u00e1zvem \u201e10 \u010f\u00e1bl\u016f\u201c. Ve sv\u00e9m voln\u00e9m \u010dase tito budouc\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed, filozofov\u00e9 a l\u00e9ka\u0159i, okr\u00e1dali a zn\u00e1sil\u0148ovali \u017eeny.<\/p>\n

Jednou se ale sezn\u00e1mil s kr\u00e1snou Yandrou,<\/em> kter\u00e1 byla obvin\u011bna inkvizic\u00ed z \u010darod\u011bjnictv\u00ed. Balthazar<\/em> zabil str\u00e1\u017e, ale oba byli uv\u011bzn\u011bni a \u010dekala je hranice. Budouc\u00edmu pape\u017ei nebylo souzeno, aby byl popraven. Zabil str\u00e1\u017en\u00e9ho, kter\u00fd mu p\u0159inesl ve\u010de\u0159i, a v p\u0159estrojen\u00ed uprchl. Svou milenku nenechal inkvizici napospas. Spolu se sv\u00fdm bratrem a jeho pir\u00e1ty, ve spolupr\u00e1ci se svou studentskou bandou za\u00fato\u010dil na Bolognu, dobyl v\u011bzen\u00ed a Balthazar<\/em> vynesl kr\u00e1snou Yandru<\/em> v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Spole\u010dn\u011b uprchli do Pisy, kde na n\u011b \u010dekala bratrova lo\u010f.<\/p>\n

O rok pozd\u011bji u\u017e m\u011bl Balthazar Cossa<\/em> pod sv\u00fdm velen\u00edm celou pir\u00e1tskou flotilu, kter\u00e1 d\u011bsila severoafrick\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed a pob\u0159e\u017en\u00ed oblasti \u0160pan\u011blska, Francie a It\u00e1lie. Pir\u00e1ti pod veden\u00edm Cossa nemilosrdn\u011b plenili m\u011bsta a vesnice, ale na\u0161li nejbohat\u0161\u00ed ko\u0159ist v kostelech a v me\u0161it\u00e1ch. Pir\u00e1tsk\u00fd admir\u00e1l Cossa budoval vztahy s t\u00fdmy pir\u00e1t\u016f naprosto systematicky. Vypracoval smlouvu, ve kter\u00e9 byly jasn\u011b stanoveny pod\u00edly na ko\u0159isti pro v\u0161echny, od sebe po posledn\u00edho plav\u010d\u00edka. Tak\u00e9 v t\u00e9to smlouv\u011b byly stanoveny platby pojistn\u00e9ho, kter\u00e9 pir\u00e1t m\u016f\u017ee obdr\u017eet v p\u0159\u00edpad\u011b ztr\u00e1ty o\u010d\u00ed, rukou nebo jin\u00e9ho zran\u011bn\u00ed. Pir\u00e1ti si obl\u00edbili tento spravedliv\u00fd dokument natolik, \u017ee se stal po desetilet\u00ed vzorem pro dal\u0161\u00ed pir\u00e1ty a loupe\u017en\u00edky.<\/p>\n

\u0160t\u011bst\u00ed se obr\u00e1tilo z\u00e1dy ke Cossovi pot\u00e9, kdy\u017e po \u010dty\u0159ech letech pir\u00e1tstv\u00ed v roce 1385 pronikl do katedr\u00e1ly, a odnesl v\u0161echny dary, kter\u00e9 poutn\u00edci darovali Pann\u011b Marii. Pot\u00e9 prudk\u00e1 bou\u0159e zni\u010dila celou flotilu. Na mal\u00e9 b\u00e1rce se zachr\u00e1nili jen \u010dty\u0159i lid\u00e9: Balthazar, Yandra a jeho nejbli\u017e\u0161\u00ed druhov\u00e9. Podle pov\u011bsti se bou\u0159e uklidnila a\u017e pot\u00e9, co se mu\u017ei zav\u00e1zali p\u0159estat s loupen\u00edm a st\u00e1t se kn\u011b\u017e\u00edmi. Dostali se na b\u0159eh pobl\u00ed\u017e pevnosti Nocher. V t\u00e9 dob\u011b tam \u017eil pape\u017e Urban VI., jeden ze dvou pape\u017e\u016f, kter\u00fd zoufale sout\u011b\u017eil s Klementem VII, jen\u017e s\u00eddlil v Avignonu. Pape\u017e Urban, kter\u00fd si r\u00e1d u\u017e\u00edval pohled na mu\u010den\u00ed a popravy, nal\u00e9hav\u011b pot\u0159eboval asistenta. \u010casto zat\u00fdkal kardin\u00e1ly, kte\u0159\u00ed byli proti n\u011bmu, a aby od nich dostal p\u0159izn\u00e1n\u00ed, pot\u0159eboval krut\u00e9ho vy\u0161et\u0159ovatele a kata. Nen\u00ed zn\u00e1mo, jak Urban na\u0161el po\u017eadovan\u00e9 vlastnosti u zat\u010den\u00e9ho pir\u00e1ta, ale po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch se Cossa stal jeho d\u016fv\u011bryhodn\u00fdm pomocn\u00edkem. Znalosti, z\u00edskan\u00e9 na teologick\u00e9 fakult\u011b, Balthazarovi umo\u017enily rychlou kari\u00e9ru. Urban ocenil jeho slohov\u00e9 a diplomatick\u00e9 schopnosti.<\/p>\n

V roce 1389 Urban VI.<\/em> zem\u0159el. Jeho n\u00e1stupce, Bonif\u00e1c IX.,<\/em> se znal s rodinou Balthazara<\/em> a jeho schopnosti tak\u00e9 ocenil – v roce 1402 pov\u00fd\u0161il sv\u00e9ho asistenta na kardin\u00e1la, a vyslal ho do Bologne, jako pape\u017esk\u00e9ho leg\u00e1ta.<\/p>\n

Vatik\u00e1nsk\u00fd sekret\u00e1\u0159 Dietrich von Niem<\/em> vypov\u011bd\u011bl: \u201eCossa b\u011bhem sv\u00e9ho pobytu v \u0158\u00edm\u011b prov\u00e1d\u011bl nesl\u00fdchan\u00e9 \u201ev\u011bci\u201c. Bylo tam v\u0161echno: incest, zrada, n\u00e1sil\u00ed, a dal\u0161\u00ed odporn\u00e9 formy h\u0159\u00edchu, proti nim\u017e se kdysi obr\u00e1til Bo\u017e\u00ed hn\u011bv. Pouze v Boloni se Cosse poda\u0159ilo sv\u00e9st v\u00edce ne\u017e 200 \u017een. Za pape\u017ee \u0161el \u0159e\u0161it r\u016fzn\u00e9 ot\u00e1zky, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se c\u00edrkve a politiky, ale z\u00e1rove\u0148 nezapom\u00ednal na sv\u00e9 milostn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. Jeho milenky byly vdan\u00e9 \u017eeny, vdovy, d\u00edvky i jepti\u0161ky, kter\u00e9 \u017eily v kl\u00e1\u0161terech. N\u011bkter\u00e9 z nich ho milovaly a dobrovoln\u011b se staly jeho milenkami, ale n\u011bkter\u00e9 byly v kl\u00e1\u0161terech hrub\u011b zn\u00e1siln\u011bny.\u201c<\/em><\/p>\n

Kardin\u00e1l Cossa<\/em> ze sv\u00fdch b\u00fdval\u00fdch pir\u00e1tsk\u00fdch kump\u00e1n\u016f ud\u011blal biskupy a v\u011bnoval jim bohat\u00e9 farnosti. Jen svou milenku Yandru nechal zab\u00edt, proto\u017ee se pokusila otr\u00e1vit jinou jeho milenku.<\/p>\n

V b\u0159eznu 1409 byl v Pise svol\u00e1n koncil, kter\u00fd m\u011bl ukon\u010dit katolick\u00e9 rozkoly. Vzdoropape\u017eov\u00e9 Benedikt XIII.<\/em> z Avignonu, ani Gregor XII.<\/em> z \u0158\u00edma v\u0161ak nep\u0159ijeli. Pot\u00e9 kardin\u00e1lov\u00e9 a biskupov\u00e9, shrom\u00e1\u017ed\u011bni v Pise, ozn\u00e1mili sesazen\u00ed obou pape\u017e\u016f, a za\u010dali volit nov\u00e9ho. Cossa byl hork\u00fdm kandid\u00e1tem. Na jeho doporu\u010den\u00ed zvolili nov\u00e9ho pape\u017ee Alexandra V. Druz\u00ed pape\u017eov\u00e9 rozhodnut\u00ed neuznali, a tak m\u011bl sv\u011bt pape\u017ee t\u0159i.<\/p>\n

Alexander V.<\/em> vl\u00e1dl v\u0161ak jen 10 m\u011bs\u00edc\u016f. Zem\u0159el n\u00e1hle 3. kv\u011btna 1410, co\u017e vyvolalo drby o \u00fa\u010dasti kardin\u00e1la Cossy<\/em> na t\u00e9to smrti. B\u00fdval\u00fd pir\u00e1t se rozhodl, \u017ee je pro tuto funkci pln\u011b zral\u00fd, a souhlasil s t\u00edm, \u017ee ho nov\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed sedmn\u00e1cti kardin\u00e1l\u016f prohl\u00e1silo za pape\u017ee pod jm\u00e9nem Jan XXIII.<\/em> Pozd\u011bji pod\u011bkoval v\u0161em voli\u010d\u016fm bohat\u00fdmi dary, p\u016fdou i pen\u011bzi.<\/p>\n

Jan XXIII.<\/em> za\u010dal p\u0159ipravovat nov\u00fd koncil, kter\u00fd m\u011bl sjednotit katolick\u00fd sv\u011bt pod jeho vl\u00e1dou. Koncil za\u010dal 16. listopadu 1414 v n\u011bmeck\u00e9m m\u011bst\u011b Kostnici. Poprv\u00e9 se dostavili v\u0161ichni t\u0159i pape\u017eov\u00e9, kte\u0159\u00ed byli v t\u00e9 dob\u011b k dispozici.<\/p>\n

Nejprve ze v\u0161eho na\u0159\u00eddil Jan XXIII.<\/em>, aby \u010desk\u00fd kazatel Jan Hus<\/em> byl uv\u011bzn\u011bn, \u010d\u00edm\u017e po\u0161lapal v\u0161echny z\u00e1ruky jeho nedotknutelnosti. Jen\u017ee pak se Cossa ne\u010dekan\u011b dostal do stejn\u00e9ho v\u011bzen\u00ed. Avignonsk\u00fd a \u0159\u00edmsk\u00fd pape\u017e p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b koncilu neztr\u00e1celi \u010das. P\u0159ipravili ob\u017ealobu 74 odstavc\u016f, popisuj\u00edc\u00edch h\u0159\u00edchy jejich kolegy z Pisy. Zlo\u010diny to byly tak hrozn\u00e9, \u017ee dv\u011b des\u00edtky rad\u011bji v\u016fbec nezve\u0159ejnili, aby v\u011b\u0159\u00edc\u00ed nepod\u011bsili. Ale i zve\u0159ejn\u011bn\u00fd seznam byl v\u0161ak p\u016fsobiv\u00fd. Jan XXIII.<\/em> byl obvin\u011bn z vra\u017ed, prodeje c\u00edrkevn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f, n\u011bkdy n\u011bkolikr\u00e1t, zn\u00e1siln\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed set jepti\u0161ek, pokusu prodat relikvie sv. Jana za 50 tis\u00edc florin\u016f, sou\u017eit\u00ed s jeho matkou, dcerou, vnu\u010dkou, stejn\u011b jako man\u017eelkou jeho bratra, sodomie, a pop\u0159en\u00ed v\u0161ech ctnost\u00ed obecn\u011b. T\u0159e\u0161inkou na tomto dortu bylo obvin\u011bn\u00ed z pop\u0159en\u00ed posmrtn\u00e9ho \u017eivota, ned\u016fv\u011bry ve vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed mrtv\u00fdch a tak\u00e9 toho, \u017ee Jan XXIII. podporoval bezbo\u017en\u00edky. Cossa<\/em> byl ve v\u011bzen\u00ed nucen se vzd\u00e1t pape\u017esk\u00e9 ti\u00e1ry.<\/p>\n

Sice se mu poda\u0159ilo ut\u00e9ct z v\u011bzen\u00ed, a pokusil se znovu st\u00e1t pape\u017eem, ale koncil u\u017e m\u011bl vl\u00e1d n\u011bkolika pape\u017e\u016f dost. Po abdikaci Gregora XII.<\/em> sesadila Benedikta XIII.<\/em>, a zvolila jedin\u00e9ho pape\u017ee, Martina V.<\/em><\/p>\n

B\u00fdval\u00fd pir\u00e1t byl pod tlakem okolnost\u00ed schopen i pokorn\u00e9 p\u00fdchy. Na kolenou prosil odpu\u0161t\u011bn\u00ed od nov\u00e9ho pape\u017ee a Martin V. mu vr\u00e1til kardin\u00e1lsk\u00fd klobouk.<\/p>\n

Jeho finan\u010dn\u00ed situace byla v\u0161ak katastrof\u00e1ln\u00ed. P\u0159ed cestou do Kostnice p\u0159edal do \u00faschovy rodin\u011b Medici v\u0161echny poklady, z\u00edskan\u00e9 pir\u00e1tstv\u00edm a pape\u017estv\u00edm, celkem 30 tis\u00edc zlat\u00fdch florin\u016f. Kdy\u017e po t\u0159ech letech Cossa \u017e\u00e1dal o vr\u00e1cen\u00ed, mazan\u00fd Giovanni Medici<\/em> odpov\u011bd\u011bl: \u201eVzal jsem pen\u00edze od pape\u017ee Jana XXIII., a ochotn\u011b mu ho vr\u00e1t\u00edm, ale takov\u00fd pape\u017e u\u017e neexistuje.\u201c<\/em><\/p>\n

B\u00fdval\u00fd pir\u00e1t Balthazar Cossa<\/em> a b\u00fdval\u00fd pape\u017e Jan XXIII.<\/em> zem\u0159el v roce 1419 ve Florencii. Nad jeho hrobem byl postaven velkolep\u00fd pomn\u00edk, vytvo\u0159en\u00fd slavn\u00fdm Donatellem. Pr\u00e1ci socha\u0159e zaplatil Cosimo Medici.<\/em> Mo\u017en\u00e1 to byla n\u011bjak\u00e1 \u00falitba z \u00farok\u016f z d\u00e1vn\u00e9ho vkladu…<\/p>\n

***<\/p>\n

Zka\u017eenost pape\u017e\u016f a duchovn\u00edch se obecn\u011b stala jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f reformace, vzniku a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed protestantismu. V 16. stolet\u00ed byl Svat\u00fd stolec nucen se zm\u011bnit, aby v\u016fbec p\u0159e\u017eil. V roce 1555 byl zvolen pape\u017eem Pavel IV. dosud p\u0159edseda Svat\u00e9 inkvizice. Ten za\u010dal tvrd\u011b bojovat o mor\u00e1ln\u00ed charakter c\u00edrkve. Od t\u00e9to doby se pape\u017eov\u00e9 sna\u017e\u00ed v\u00e9st \u017eivotn\u00ed styl, kter\u00fd hl\u00e1saj\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Absolutn\u00ed moc kaz\u00ed absolutn\u011b.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1588,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[24,67],"class_list":["post-3681","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-evropa","tag-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3681","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3681"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3681\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3682,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3681\/revisions\/3682"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1588"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3681"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3681"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3681"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}