{"id":3509,"date":"2024-12-15T00:36:17","date_gmt":"2024-12-14T23:36:17","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3509"},"modified":"2025-01-02T18:41:42","modified_gmt":"2025-01-02T17:41:42","slug":"do-epicentra-polemiky-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/12\/15\/do-epicentra-polemiky-4\/","title":{"rendered":"Do epicentra polemiky (4)"},"content":{"rendered":"

Z arch\u00edvu ZaZ p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme sta\u0165 z roku 1964, vyslovuj\u00edc\u00ed jednu z mnoha fantastick\u00fdch hypot\u00e9z na podstatu fenom\u00e9nu Tunguzsk\u00e9ho jevu \u2013 paprsek z hv\u011bzdy 61 Labut\u011b\u2026<\/strong><\/p>\n

Nyn\u00ed druh\u00e1 ot\u00e1zka: P\u0159ilet\u011bl v letech 1882\u201483 na Zemi optick\u00fd sign\u00e1l z vesm\u00edru?<\/p>\n

Rok 1882. \u201eByl jsem v kr\u00e1lovsk\u00e9 observato\u0159i v Greenwischi a asi v 10 hodin 15 minut r\u00e1no se najednou rozpoutala siln\u00e1 magnetick\u00e1 bou\u0159e. Doufal jsem, \u017ee se objev\u00ed pol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159e,“ p\u00ed\u0161e ve sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 zpr\u00e1v\u011b astronom Mounder.<\/p>\n

\u201eKdy\u017e pol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159e u\u017e za\u010dala pomalu hasnout, objevil se na severov\u00fdchod\u011b v doln\u00ed \u010d\u00e1sti oblohy velk\u00fd zelenav\u011b z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed kotou\u010d. Jako by se vznesl od horizontu. Za\u010dal se pohybovat po obloze pr\u00e1v\u011b tak p\u0159\u00edmo\u010da\u0159e a rovnom\u011brn\u011b, jako se pohybuj\u00ed Slunce, M\u011bs\u00edc, hv\u011bzdy a planety. Pouze tis\u00edckr\u00e1t rychleji. To, \u017ee se zd\u00e1l zpo\u010d\u00e1tku okrouhl\u00fdm, bylo pravd\u011bpodobn\u011b v\u00fdsledkem jeho optick\u00e9 perspektivn\u00ed zkratky. Pon\u011bvad\u017e \u010d\u00edm v\u00edc se p\u0159ibli\u017eoval k zenitu, jeho tvar se prodlu\u017eoval. Kdy\u017e p\u0159et\u00ednal rovn\u00edk, m\u011bl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 tvar velmi prot\u00e1hl\u00e9 elipsy. Ne nadarmo pak mnoz\u00ed pozorovatel\u00e9 mluvili o tom, \u017ee jeho tvar p\u0159ipom\u00ednal torp\u00e9do, v\u0159eteno nebo \u010dlunek… Jakmile p\u0159elet\u011bl rovn\u00edk, jeho d\u00e9lka se za\u010dala zmen\u0161ovat. Zmizel z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem. Celou cestu prolet\u011bl m\u00e9n\u011b ne\u017e za dv\u011b minuty a zmizel v 6 hodin 5 sekund… Tato skvrna, podobaj\u00edc\u00ed se torp\u00e9du mi nep\u0159ipom\u00ednala ani jedno zn\u00e1m\u00e9 nebesk\u00e9 t\u011bleso… Zd\u00e1lo se pevn\u00fdm, a proto mnoz\u00ed pozorovatel\u00e9 usoudili, \u017ee to byl \u201emeteor“… J\u00e1 v\u0161ak m\u00e1m osobn\u011b dojem, \u017ee p\u0159ipom\u00ednalo sp\u00ed\u0161e sv\u011btlo sv\u011btlometu op\u00edraj\u00edc\u00ed se o mrak a klouzaj\u00edc\u00ed po jeho povrchu.“ Za 11 let a 8 m\u011bs\u00edc\u016f \u2014 26. srpna 1894 \u2014 se neoby\u010dejn\u00fd optick\u00fd jev opakoval. D. Menzel uv\u00e1d\u00ed v knize \u201eO l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u00edch\u201c vypr\u00e1v\u011bn\u00ed jednoho ze zku\u0161en\u00fdch pozorovatel\u016f: \u201eD\u00edval jsem se sm\u011brem k souhv\u011bzd\u00ed Kassiopea a najednou jsem spat\u0159il k sv\u00e9mu ohromen\u00ed, jak b\u00edl\u00e1 skvrna vedle dvou hv\u011bzd prvn\u00ed velikosti znenad\u00e1n\u00ed zapl\u00e1la jasn\u00fdm svitem a prom\u011bnila se v jasn\u011b ohrani\u010den\u00fd kotou\u010d, jeho\u017e pr\u016fm\u011br p\u0159evy\u0161oval p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159ikr\u00e1t pr\u016fm\u011br Jupitera…“<\/p>\n

Tento \u00fadaj je nesm\u00edrn\u011b cenn\u00fd, pon\u011bvad\u017e se v n\u011bm hovo\u0159\u00ed, odkud paprsek let\u011bl. To znamen\u00e1, \u017ee je mo\u017en\u00e9 je\u0161t\u011b jednou prov\u011b\u0159\u00ed na\u0161e z\u00e1v\u011bry. V\u017edy\u0165 paprsek mohl j\u00edt z takov\u00e9ho bodu oblohy, kter\u00fd je zna\u010dn\u011b vzd\u00e1len od 61 Labut\u011b. Ov\u0161em dv\u011b nejjasn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdy souhv\u011bzd\u00ed Kassiopea jsou nato\u010deny pr\u00e1v\u011b sm\u011brem k souhv\u011bzd\u00ed Labut\u011b. Nav\u00edc pr\u00e1v\u011b v on\u00e9 \u010d\u00e1sti souhv\u011bzd\u00ed Labut\u011b obr\u00e1cen\u00e9 ke Kassiopei se nach\u00e1z\u00ed 61 Labut\u011b!<\/p>\n

Interval mezi sign\u00e1ly \u2014 pr\u016fm\u011brn\u011b 11 a\u017e 12 let \u2014 souhlas\u00ed p\u0159ekvapiv\u011b s dobou, b\u011bhem n\u00ed\u017e sv\u011btlo p\u0159ekon\u00e1 vzd\u00e1lenost mezi Sluncem a 61 Labut\u011b. Nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee tento interval obsahuje informaci: ukazuje vzd\u00e1lenost, z kter\u00e9 se sign\u00e1ly vys\u00edlaj\u00ed.<\/p>\n

Stopy mimozemsk\u00e9ho \u017eivota nen\u00ed nutno tedy hledat v Bibli nebo ve skaln\u00edch malb\u00e1ch. Tyto stopy mus\u00ed b\u00fdt ve spektrogramech hv\u011bzd. Je t\u0159eba znovu prozkoumat spetrogramy nejbli\u017e\u0161ich slunc\u00ed. Je nutno vyu\u017e\u00edt nejnov\u011bj\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e9 aparatury k z\u00edsk\u00e1n\u00ed nov\u00fdch spektrogram\u016f \u2014 v prvn\u00ed \u0159ad\u011b s 61 Labut\u011b. Kol\u00eds\u00e1n\u00ed intenzity spektr\u00e1ln\u00edch \u010dar, kter\u00e9 bylo d\u0159\u00edve p\u0159ipisov\u00e1no nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1hodn\u00fdm p\u0159\u00ed\u010din\u00e1m, m\u016f\u017ee b\u00fdt nyn\u00ed roz\u0161ifrov\u00e1no jako optick\u00e9 sign\u00e1ly civilizac\u00ed planet\u00e1rn\u00edch soustav jin\u00fdch hv\u011bzd.<\/p>\n

Lety p\u0159es mezihv\u011bzdn\u00e9 vzd\u00e1lenosti jsou slo\u017eit\u00e9 i pro vysoce vysp\u011bl\u00e9 lidstvo. Takov\u00e9 cesty budou trvat des\u00edtky a mo\u017en\u00e1 stovky let. Abychom v\u0161ak mohli l\u00e9tat od hv\u011bzdy k hv\u011bzd\u011b je t\u0159eba v\u011bd\u011bt, kam a pro\u010d tam let\u011bt. Proto p\u0159ed p\u0159\u00edletem hv\u011bzdolet\u016f \u2014 jak u\u017e jsme uvedli \u2014 mus\u00ed doj\u00edt k pr\u016fzkumu sv\u011bteln\u00fdm paprskem. A trasy budou prolo\u017eeny tam, kde existuje \u017eivot. To znamen\u00e1 nejd\u0159\u00edv paprskov\u00fd pr\u016fzkum, pak rozhovory pomoc\u00ed t\u011bchto paprsk\u016f a teprve potom let d\u00e1lkov\u00fdch hv\u011bzdolet\u016f…<\/p>\n

Dosud byl podniknut pouze jedin\u00fd pokus zachytit sign\u00e1ly jin\u00fdch civilizac\u00ed: r\u00e1diov\u00fd pr\u016fzkum podle tzv. projektu OZMA. Z\u00e1kladem projektu byla idea americk\u00fdch v\u011bdc\u016f G. Kokkoniho a F. Morrisona, kterou vyslovili v \u010dl\u00e1nku \u201eProbl\u00e9my mezihv\u011bzdn\u00e9ho spojen\u00ed\u201c (1959).<\/p>\n

\u201eHled\u00e1n\u00ed slab\u00e9ho sign\u00e1lu v \u0161irok\u00e9m p\u00e1smu na nezn\u00e1m\u00e9 vln\u011b je t\u011b\u017ek\u00e9,“ p\u00ed\u0161\u00ed Kokkoni a Morrison. \u201eOv\u0161em v r\u00e1diov\u00e9m p\u00e1smu je vlna, kter\u00e1 mus\u00ed b\u00fdt zn\u00e1ma v\u0161em, je\u017e zkoumaj\u00ed vesm\u00edr: je to z\u00e1\u0159en\u00ed neutr\u00e1ln\u00edho vod\u00edku (vlna 21 cm). M\u016f\u017eeme pln\u011b p\u0159ipustit, \u017ee citliv\u00fd p\u0159ij\u00edma\u010d pro tuto vlnu m\u016f\u017ee b\u00fdt postaven v ran\u00e9m st\u00e1diu rozvoje radioastronomie. Stav na\u0161ich pozemsk\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f skute\u010dn\u011b potvrzuje podobn\u00fd p\u0159edpoklad, proto se domn\u00edv\u00e1me, \u017ee je t\u0159eba prov\u00e1d\u011bt pr\u016fzkum pr\u00e1v\u011b na t\u00e9to vln\u011b.“<\/p>\n

Na podzim roku 1960 bylo zah\u00e1jeno podle projektu OZMA \u201evy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed“ vesm\u00edru na vln\u011b 21 cm. Astronomov\u00e9 vyu\u017eili 27metrov\u00fd radioteleskop v Z\u00e1padn\u00ed Virginii. Pozorov\u00e1n\u00ed se prov\u00e1d\u011bla n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, ale bezv\u00fdsledn\u011b.<\/p>\n

Domn\u00edv\u00e1me se, \u017ee nezdar byl zcela z\u00e1konit\u00fd. Pro\u010d byla pro pr\u016fzkum vybr\u00e1na pr\u00e1v\u011b vlna 21 cm? Je to standardn\u00ed vlna z\u00e1\u0159en\u00ed kosmick\u00e9ho vod\u00edku. Je v\u0161ak oblast\u00ed i st\u00e1l\u00fdch p\u0159irozen\u00fdch poruch. Sign\u00e1ly, kter\u00e9 p\u0159ij\u00edmaj\u00ed prvn\u00ed r\u00e1diov\u00e9 aparatury, maj\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed p\u016fvod. Tak tomu bylo i s oby\u010dejn\u00fdm pozemsk\u00fdm r\u00e1diem. Prvn\u00ed apar\u00e1t Popova p\u0159ij\u00edmal nap\u0159\u00edklad sign\u00e1ly \u201evyslan\u00e9“ bou\u0159kou. Podobn\u011b pracuj\u00ed i sou\u010dasn\u00e9 radioteleskopy, kter\u00e9 lov\u00ed hlasy kosmick\u00fdch bou\u0159\u00ed. Ale pro\u010d se maj\u00ed um\u011bl\u00e9 sign\u00e1ly hledat tam, kde existuj\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed poruchy?<\/p>\n

Je mo\u017eno se domn\u00edvat, \u017ee \u201esign\u00e1ln\u00ed civilizace“ vy\u0161le sign\u00e1ly po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed nikoliv s na\u0161imi p\u0159\u00edstroji, ale p\u0159\u00edmo s n\u00e1mi. Po\u0161le sign\u00e1ly, kter\u00e9 budou jasn\u011b srozumiteln\u00e9 v\u0161em.<\/p>\n

Na prvn\u00ed pohled se zd\u00e1 nemo\u017en\u00e9 p\u0159edem \u2014 ne\u017e bude nav\u00e1z\u00e1n prvn\u00ed kontakt \u2014 v\u011bd\u011bt, jak vypad\u00e1 zrak mysl\u00edc\u00edch bytost\u00ed na ostatn\u00edch planet\u00e1ch. O vn\u011bj\u0161\u00edm vzhledu, o zp\u016fsobu \u017eivota, o stavb\u011b t\u011bl ciz\u00edch rozumn\u00fdch bytost\u00ed zat\u00edm nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011brohodn\u00e9 \u00fadaje.<\/p>\n

Ale p\u0159esto v\u00edme, jak\u00e9 sv\u011btlo vid\u00ed.<\/p>\n

O\u010di a ostatn\u00ed smyslov\u00e9 org\u00e1ny vznikly u zv\u00ed\u0159at p\u0159irozenou cestou jako prost\u0159edek boje za existenci. Jestli\u017ee existuj\u00ed na planet\u011b, je\u017e je bl\u00edzko k velmi roz\u017ehaven\u00e9, a proto mod\u0159ej\u0161\u00ed hv\u011bzd\u011b ne\u017e je Slunce (jako nap\u0159\u00edklad Rigel v souhv\u011bzd\u00ed Oriona), n\u011bjac\u00ed vid\u00edc\u00ed \u017eivo\u010dichov\u00e9, pak jejich o\u010di jsou pravd\u011bpodobn\u011b daleko citliv\u011bj\u0161\u00ed ke sv\u011btlu v modr\u00e9 \u010d\u00e1sti spektra ne\u017e na\u0161e. Ale na planet\u00e1ch bl\u00edzk\u00fdch k chladn\u011bj\u0161\u00edm, to znamen\u00e1 k \u010derven\u011bj\u0161\u00edm hv\u011bzd\u00e1m, mus\u00ed b\u00fdt asi daleko citliv\u011bj\u0161\u00ed op\u011bt k \u010derven\u00e9mu sv\u011btlu. Samoz\u0159ejm\u011b na\u0161e Slunce se nestalo \u017elut\u00fdm, aby odpov\u00eddalo citlivosti na\u0161ich o\u010d\u00ed. Naopak, n\u00e1\u0161 zrak m\u011bnilo takov\u00fdm zp\u016fsobem, aby p\u0159ij\u00edmal nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed na\u0161\u00ed hv\u011bzdy.<\/p>\n

Mysl\u00edc\u00ed bytosti mohou b\u00fdt r\u016fzn\u00e9, ale ur\u010dit\u011b vid\u00ed sv\u00e9 slunce: bez toho by toti\u017e nemohly zv\u00edt\u011bzit v evolu\u010dn\u00edm procesu a nemohly by se st\u00e1t mysl\u00edc\u00edmi bytostmi.<\/p>\n

Ti, kdo vys\u00edlaj\u00ed sign\u00e1ly sm\u011brem ke Slune\u010dn\u00ed soustav\u011b, nic nev\u00ed o Zemi, jej\u00edch lidech, o stupni techniky. Je jim v\u0161ak zn\u00e1mo, \u017ee obyvatel\u00e9 Slune\u010dn\u00ed soustavy mus\u00ed vid\u011bt slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo. Proto budou posl\u00e1ny pravd\u011bpodobn\u011b nikoliv r\u00e1diov\u00e9 vlny, ale pr\u00e1v\u011b sv\u011bteln\u00e9 paprsky odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed svou barvou slune\u010dn\u00edmu sv\u011btlu.<\/p>\n

G. Kokkoni a F. Morrison nevzali v \u00favahu tuto mo\u017enost, pon\u011bvad\u017e v roce 1959 na\u0161e technika je\u0161t\u011b neznala zp\u016fsoby optick\u00e9 signalizace na mezihv\u011bzdn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Nyn\u00ed takov\u00e9 zp\u016fsoby existuj\u00ed.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b sou\u010dasn\u00e9 lasery jsou je\u0161t\u011b nedokonal\u00e9. Kdybychom vypo\u010d\u00edtali energii nutnou k signalizaci dejme tomu s 61 Labut\u011b na z\u00e1klad\u011b charakteristik sou\u010dasn\u00fdch laser\u016f, pak by bylo t\u0159eba p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 spot\u0159eby energie. Ale opakujeme, \u017ee lasery d\u011blaj\u00ed teprve prvn\u00ed kroky. Zat\u00edm d\u00e1vaj\u00ed rozpt\u00fdlen\u00fd sv\u011bteln\u00fd paprsek, ov\u0161em \u00fahel rozptylu laserov\u00e9ho paprsku se velmi rychle zmen\u0161uje se zdokonalov\u00e1n\u00edm aparatury. Za n\u011bkolik let budeme moci p\u0159ed\u00e1vat optick\u00e9 paprsky bez energetick\u00fdch ztr\u00e1t…<\/p>\n

Domn\u011bnka, kterou vyslovujeme, po\u010d\u00edt\u00e1 s d\u016fkazy, kter\u00e9 jsou z hlediska pravd\u011bpodobnosti r\u016fzn\u00e9. Ale p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o nutnosti hledat paprskov\u00e9 sign\u00e1ly z bl\u00edzk\u00fdch hv\u011bzd se n\u00e1m zd\u00e1 naprosto nesporn\u00fdm. Mysl\u00edme, \u017ee p\u0159i\u0161la doba k ustaven\u00ed st\u00e1l\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed p\u00e1trac\u00ed slu\u017eby po optick\u00fdch sign\u00e1lech z nejbli\u017e\u0161\u00edch a nejperspektivn\u011bj\u0161\u00edch v tomto smyslu hv\u011bzd. Z toho je t\u0159eba i vych\u00e1zet p\u0159i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu \u201esign\u00e1ln\u00edch civilizac\u00ed“.<\/p>\n

V. \u017duravlevov\u00e1 \u2013 G. Altov (1963)<\/em><\/p>\n

Archiv KPUFO<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Z arch\u00edvu ZaZ p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme sta\u0165 z roku 1964, vyslovuj\u00edc\u00ed jednu z mnoha fantastick\u00fdch hypot\u00e9z na podstatu fenom\u00e9nu Tunguzsk\u00e9ho jevu \u2013<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1155,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17,19],"tags":[55,25,59],"class_list":["post-3509","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-veda","category-zahady","tag-astronomie","tag-katastrofy","tag-vesmir"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3509","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3509"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3509\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3510,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3509\/revisions\/3510"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1155"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3509"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3509"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3509"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}