{"id":3507,"date":"2024-11-15T00:31:12","date_gmt":"2024-11-14T23:31:12","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3507"},"modified":"2025-01-02T18:42:10","modified_gmt":"2025-01-02T17:42:10","slug":"do-epicentra-polemiky-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/11\/15\/do-epicentra-polemiky-3\/","title":{"rendered":"Do epicentra polemiky (3)"},"content":{"rendered":"

Z arch\u00edvu ZaZ p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme sta\u0165 z roku 1964, vyslovuj\u00edc\u00ed jednu z mnoha fantastick\u00fdch hypot\u00e9z na podstatu fenom\u00e9nu Tunguzsk\u00e9ho jevu \u2013 paprsek z hv\u011bzdy 61 Labut\u011b\u2026<\/strong><\/p>\n

Profesor \u0160klovskij p\u00ed\u0161e ve sv\u00e9 knize \u201eVesm\u00edr, \u017eivot, rozum“: \u201ePrvn\u00ed, kdo obr\u00e1til pozornost na mo\u017enost pou\u017eit\u00ed laser\u016f ke kosmick\u00e9mu spojen\u00ed, byli dva ameri\u010dt\u00ed v\u011bdci. Jejich pr\u00e1ce byla zve\u0159ejn\u011bna v roce 1961. Dnes je jasn\u00e9, \u017ee kvantov\u00e9 optick\u00e9 gener\u00e1tory (lasery) umo\u017en\u00ed pos\u00edlat paprsek na vzd\u00e1lenosti, kter\u00e9 je mo\u017eno m\u011b\u0159it des\u00edtkami sv\u011bteln\u00fdch let…“ Sou\u010dasn\u00e1 \u00farove\u0148 rozvoje laserov\u00e9 techniky u\u017e umo\u017e\u0148uje projektovat kosmick\u00e9 spojen\u00ed na mezihv\u011bzdn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Proto je daleko jednodu\u0161\u0161\u00ed pos\u00edlat k pr\u016fzkumu Velk\u00e9ho kosmu sv\u011bteln\u00e9 paprsky ne\u017e mezihv\u011bzdn\u00e9 lodi. Dokonce i tehdy, budeme-li u\u017e m\u00edt podobn\u00e9 hv\u011bzdolety, je jejich start bez p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho sv\u011bteln\u00e9ho pr\u016fzkumu nemysliteln\u00fd. Existuje patrn\u011b jasn\u00e1 a logick\u00e1 z\u00e1konitost: Jako prvn\u00ed p\u0159ilet\u00ed k ciz\u00edm planet\u00e1m nikoli kosmick\u00e9 lodi, ale paprsky. Tak nap\u0159. radiolokace M\u011bs\u00edce byla uskute\u010dn\u011bna d\u0159\u00edv, ne\u017e tam p\u0159ist\u00e1la sov\u011btsk\u00e1 raketa. Paprsky radiolok\u00e1tor\u016f u\u017e se dot\u00fdkaj\u00ed povrchu na\u0161ich soused\u016f ve Slune\u010dn\u00ed soustav\u011b: Marsu, Venu\u0161e, Merkuru. V \u010dervnu 1962 byla provedena prvn\u00ed lokace M\u011bs\u00edce sv\u011bteln\u00fdm paprskem laseru.<\/p>\n

Je mo\u017eno s jistotou p\u0159edv\u00eddat, \u017ee i p\u0159ed mezihv\u011bzdn\u00fdmi lety se bude nejd\u0159\u00edv prov\u00e1d\u011bt pr\u016fzkum sv\u011bteln\u00fdm paprskem. Zat\u00edm m\u016f\u017eeme jenom sn\u00edt o mezihv\u011bzdn\u00fdch lod\u00edch. P\u0159itom v\u0161ak lasery \u2014 i kdy\u017e je jim sotva n\u011bkolik let! \u2014 umo\u017e\u0148uj\u00ed vytvo\u0159it soustavu optick\u00e9ho spojen\u00ed na mezihv\u011bzdn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Nap\u0159\u00edklad soustava, kter\u00e1 se skl\u00e1d\u00e1 z 25 laser\u016f, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd je vybaven \u010dty\u0159palcov\u00fdm dalekohledem (4X24,4 mm), umo\u017eni zachycovat optick\u00e9 sign\u00e1ly z n\u011bkolika des\u00edtek nejbli\u017e\u0161\u00edch hv\u011bzd. Maji-li bl\u00edzk\u00e9 hv\u011bzdy planety se \u201esign\u00e1ln\u00edmi civilizacemi“, pak se sm\u011brem k Zemi u\u017e nejednou patrn\u011b pos\u00edlaly sv\u011bteln\u00e9 paprsky s v\u00fdzvou. Podobn\u00fd paprsek m\u016f\u017ee vytvo\u0159it celkem \u0161irok\u00fd a nep\u0159\u00edli\u0161 jasn\u00fd ku\u017eel. V tom p\u0159\u00edpad\u011b se bude Zem\u011b nach\u00e1zet dlouho (hodiny a dny) v hranic\u00edch tohoto ku\u017eelu. V\u00fdzvu je pak nutno hledat ve spektrogramech hv\u011bzd. Z\u00e1blesky paprsku (te\u010dky a \u010d\u00e1rky) se budou jevit jako zm\u011bna intenzity jedn\u00e9 ze spektr\u00e1ln\u00edch \u010dar. Bude-li paprsek jasn\u011bj\u0161\u00ed a u\u017e\u0161\u00ed, sklouzne sv\u011bteln\u00e1 skvrna po zemsk\u00e9m povrchu. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se m\u016f\u017ee poda\u0159it zpozorovat sign\u00e1l pouh\u00fdm okem. Pozorovateli se bude zd\u00e1t, \u017ee se objevila jasn\u00e1 hv\u011bzda, p\u0159i\u010dem\u017e po obloze v t\u00e9 dob\u011b p\u0159eb\u011bhne sv\u011bteln\u00fd sloup (nebo sv\u011bteln\u00e1 skvrna). Kone\u010dn\u011b je-li paprsek velmi \u00fazk\u00fd a intenz\u00edvn\u00ed, \u201evybuchne“ v atmosf\u00e9\u0159e. Energie paprsku, kter\u00fd m\u00e1 vysokou teplotu, se p\u0159ed\u00e1 vzduchu, kter\u00fd p\u0159ijde s paprskem do styku. A to bu\u010f povede k okam\u017eit\u00e9mu v\u00fdbuchu nebo vznikne roz\u017ehaven\u00e1 plazma, je\u017e se soust\u0159ed\u00ed do gigantick\u00e9ho kulov\u00e9ho blesku, kter\u00fd pak vybuchne.<\/p>\n

Pozorovatel uvid\u00ed obraz podobaj\u00edc\u00ed se tomu, jak\u00fd byl p\u0159i v\u00fdbuchu tunguzsk\u00e9ho t\u011blesa.<\/p>\n

Vysoko na nebi se objev\u00ed \u201ebolid“, kter\u00fd se bude rychle p\u0159ibli\u017eovat k zemsk\u00e9mu povrchu. Tvar bolidu bude bu\u010f kruhov\u00fd nebo ov\u00e1ln\u00fd. Sv\u011bteln\u00fd \u201ebolid“ na rozd\u00edl od oby\u010dejn\u00fdch bude i jasn\u011bji z\u00e1\u0159it. V okam\u017eiku jeho v\u00fdbuchu pak pozorovatel uvid\u00ed sv\u011bteln\u00fd sloup m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do horn\u00edch vrstev atmosf\u00e9ry.<\/p>\n

Um\u011bl\u00e9 kulov\u00e9 blesky vytv\u00e1\u0159en\u00e9 sou\u010dasn\u00fdmi lasery jsou zat\u00edm celkem nevelik\u00e9. Ale u\u017e p\u0159i pr\u016fm\u011bru jednoho metru se jejich energie rovn\u00e1 energii 30 kg TNT. P\u0159i pr\u016fm\u011bru 100 metr\u016f s\u00edla v\u00fdbuchu \u2014 pouze v d\u016fsledku zv\u011bt\u0161eni objemu \u2014 vzroste mili\u00f3nkr\u00e1t. S objemem vzroste i koncentrace energie. Proto plazmov\u00e1 koule o pr\u016fm\u011bru 50\u2014200 m mus\u00ed vybuchnout s energii \u0159\u00e1dov\u011b n\u011bkolika megatun (a pr\u00e1v\u011b takov\u00e1 byla\u2014podle v\u0161ech v\u00fdpo\u010dt\u016f \u2014 energie tunguzsk\u00e9ho v\u00fdbuchu). Abychom rozeb\u00edrali detailn\u011b v\u00fdbuch, k n\u011bmu\u017e tehdy p\u0159i setk\u00e1n\u00ed paprsku s atmosf\u00e9rou do\u0161lo, na to je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzo. Ale to, co pozorovali o\u010dit\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 30. \u010dervna 1908, se v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nepodob\u00e1 p\u00e1du oby\u010dejn\u00e9ho meteoritu. Naopak, cel\u00fd obraz si p\u0159\u00edmo vynucuje z\u00e1v\u011br, \u017ee tu \u0161lo o setk\u00e1n\u00ed s paprskem o vysok\u00e9 teplot\u011b. P\u0159i p\u00e1du sichote-alinsk\u00e9ho meteoritu z\u016fstala na obloze siln\u00e1 prachov\u00e1 stopa, kterou bylo mo\u017eno pozorovat n\u011bkolik hodin. Tento meteorit se rozpadl na \u017eelezn\u00e9 \u00falomky. Kdyby tunguzsk\u00e9 t\u011bleso m\u011blo podobnou strukturu nebo dokonce kdyby bylo kometou (to znamen\u00e1 sm\u011bs\u00ed ledu a prachu), musela by z\u016fstat na nebi je\u0161t\u011b z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed stopa. Ale stopa tunguzsk\u00e9ho t\u011blesa \u2014 a v tom se p\u0159ekvapiv\u011b v\u011bt\u0161ina sv\u011bdk\u016f shoduje \u2014 byla naprosto jin\u00e1. Hle, co vypr\u00e1v\u00ed jeden z nich: \u201e…ve vzduchu se objevilo n\u011bco jako z\u00e1\u0159eni kruhovit\u00e9ho tvaru, kter\u00e9 dosahovalo rozm\u011br\u016f poloviny M\u011bs\u00edce… Za t\u00edmto z\u00e1\u0159en\u00edm z\u016fst\u00e1vala stopa jako modrav\u00fd p\u00e1s.“ To byla bu\u010f plazma hasnouc\u00ed po pr\u016fchodu paprsku nebo stopa, je\u017e z\u016fstala na s\u00edtnici oka…<\/p>\n

Je zn\u00e1mo, \u017ee des\u00edtky kilometr\u016f daleko od m\u00edsta v\u00fdbuchu bylo vid\u011bt sloup roz\u017ehaven\u00fdch plyn\u016f, kter\u00fd dos\u00e1hl v\u00fd\u0161e kolem dvaceti kilometr\u016f. Kdyby byl v\u00fdbuch vyvol\u00e1n meteoritem, kometou nebo katastrofou kosmick\u00e9 lodi, pro\u010d by byl nam\u00ed\u0159en vzh\u016fru? Pro\u010d se plamen zvedl ve tvaru sloupu kolmo k zemsk\u00e9mu povrchu a nikoliv na v\u0161echny strany? K v\u00fdbuchu do\u0161lo podle domn\u011bnek ve v\u00fd\u0161i kolem p\u011bti kilometr\u016f. To znamen\u00e1, \u017ee kdyby ohe\u0148 p\u016fsobil na v\u0161echny strany, musel b\u00fdt na m\u00edst\u011b v\u00fdbuchu vyp\u00e1len hlubok\u00fd kr\u00e1ter. Ale to se nestalo. A nemohlo tomu tak b\u00fdt, jednalo-li se o soust\u0159ed\u011bn\u00fd sv\u011bteln\u00fd paprsek. V\u00fdbuch \u201epaprskov\u00e9ho bolidu\u201c odpov\u00edd\u00e1 tomu okam\u017eiku, kdy paprsek (je-li souvisl\u00fd a nep\u0159etr\u017eit\u00fd) zaujal vertik\u00e1ln\u00ed polohu vzhledem k zemsk\u00e9mu povrchu a pronik\u00e1 do nevelk\u00e9 hloubky. Nebo (je-li p\u0159eru\u0161ovan\u00fd) tehdy, kdy\u017e pod\u00e9l paprsku b\u011b\u017e\u00ed dal\u0161\u00ed impuls.<\/p>\n

V obou p\u0159\u00edpadech mus\u00ed b\u00fdt v\u00fdbuch pozorov\u00e1n jako ohniv\u00fd sloup, jen\u017e se ztr\u00e1c\u00ed kdesi v roz\u0159ed\u011bn\u00fdch vrstv\u00e1ch atmosf\u00e9ry ve v\u00fd\u0161i 15\u201425 kilometr\u016f. To, neexistuje kr\u00e1ter ani \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 poz\u016fstatky z kosmick\u00e9ho t\u011blesa, objas\u0148uje p\u0159irozen\u011b pln\u011b hypot\u00e9za \u201eo sv\u011bteln\u00e9m paprsku.“<\/p>\n

Paprsek, kter\u00fd nese ur\u010ditou informaci, je t\u00e9m\u011b\u0159 ur\u010dit\u011b p\u0159eru\u0161ovan\u00fd. M\u016f\u017ee m\u00edt i slo\u017eitou strukturu: \u00fast\u0159edn\u00ed jeho \u010d\u00e1st m\u016f\u017ee b\u00fdt obklopena \u0161irok\u00fdm svazkem slab\u0161\u00edch paprsk\u016f, kter\u00e9 informuj\u00ed o tom, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed \u00fazk\u00fd \u201ehlavn\u00ed“ paprsek. To umo\u017e\u0148uje vysv\u011btlit i optick\u00e9 jevy p\u0159ed a po v\u00fdbuchu (sv\u011bt\u00e9lkov\u00e1n\u00ed dva dny p\u0159ed katastrofou a t\u0159i dny po n\u00ed).<\/p>\n

Optick\u00fd paprsek se \u0161\u00ed\u0159\u00ed p\u0159\u00edmo\u010da\u0159e. Proto je mo\u017eno ur\u010dit \u2014 (i kdy\u017e samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b) \u2014 odkud p\u0159i\u0161el. V\u00fdval lesa na m\u00edst\u011b v\u00fdbuchu m\u00e1 kruhov\u00fd nebo p\u0159esn\u011bji slab\u011b eliptick\u00fd tvar. O\u010dit\u00ed sv\u011bdkov\u00e9, kte\u0159\u00ed se nach\u00e1zeli na jih od v\u00fdbuchu, vid\u011bli ohniv\u00fd sloup m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed vzh\u016fru. To znamen\u00e1, \u017ee paprsek m\u011bl sm\u011br bl\u00edzk\u00fd k zenitu.<\/p>\n

\u201ePaprskov\u00fd bolid“ p\u0159ilet\u011bl z jihu. Vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed pozorovatel\u00e9 mluv\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b o \u201ekouli“. Bli\u017e\u0161\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 popisuj\u00ed \u201etunguzsk\u00e9 t\u011bleso“ jako kruhovit\u00e9. Proto je mo\u017eno se domn\u00edvat, \u017ee paprsek v dob\u011b v\u00fdbuchu byl pon\u011bkud odklon\u011bn od zenitu k jihu. M\u011blo-li setk\u00e1n\u00ed paprsku s hust\u00fdmi vrstvami atmosf\u00e9ry kruhovit\u00fd tvar, kter\u00fd bylo mo\u017eno rozli\u0161it pouh\u00fdm okem, pak v bod\u011b v\u00fdbuchu byl paprsek naklon\u011bn k obzoru pod \u00fahlem 71\u201475 stup\u0148\u016f.<\/p>\n

\u0160\u00ed\u0159ka m\u00edsta katastrofy je dob\u0159e zn\u00e1ma \u2014 60 stup\u0148\u016f. Paprsek mohl b\u00fdt posl\u00e1n pouze z hv\u011bzdy, kter\u00e1 m\u00e1 sklon kolem 40\u201445 stup\u0148\u016f. V tomto p\u00e1su \u2014 budeme-li souhlasit s hypot\u00e9zou \u201esv\u011bteln\u00e9ho paprsku\u201c – se mus\u00ed nach\u00e1zet hv\u011bzda s planet\u00e1rn\u00ed soustavou p\u0159\u00edhodnou pro rozvoj \u017eivota.<\/p>\n

Pobl\u00ed\u017e Slune\u010dn\u00ed soustavy jen m\u00e1lo hv\u011bzd snese podobn\u00e1 m\u011b\u0159\u00edtka. V okruhu patn\u00e1cti sv\u011bteln\u00fdch let pouze 7 hv\u011bzd m\u00e1 sv\u00edtivost a dobu \u017eivota v\u00edce m\u00e9n\u011b shodnou s na\u0161\u00edm Sluncem.<\/p>\n

A kupodivu! Ve vyzna\u010den\u00e9m n\u00e1mi p\u00e1smu je vhodn\u00e1 hv\u011bzda. Je to hv\u011bzda 61 Labut\u011b, maj\u00edc\u00ed sklon 38 stup\u0148\u016f 15 minut. Je od Slunce vzd\u00e1lena 11,1 sv\u011bteln\u00fdch let. Velmi d\u016fle\u017eit\u00fdm d\u016fkazem domn\u011bnky o \u201esv\u011bteln\u00e9m paprsku“ je to, \u017ee tato hv\u011bzda je nejen jednou z nejbli\u017e\u0161\u00edch Zemi, ale nejbli\u017e\u0161\u00ed v prov\u011b\u0159ovan\u00e9m p\u00e1smu. A d\u00e1le je jednou z nejperspektivn\u011bj\u0161\u00edch, pokud jde o mo\u017enost existence vysoce rozvinut\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n

61 Labut\u011b m\u00e1 planety. Nem\u016f\u017eeme je sice zpozorovat ani v nejsiln\u011bj\u0161\u00edch dalekohledech, ale matematicky je jejich existence prok\u00e1z\u00e1na velmi p\u0159esn\u011b. Dokonce se poda\u0159ilo vypo\u010d\u00edtat hmotu nejv\u011bt\u0161\u00ed z planet…<\/p>\n

61 Labut\u011b je ov\u0161em dvojhv\u011bzda (skl\u00e1d\u00e1 se ze dvou \u010derven\u00fdch trpasl\u00edk\u016f o n\u011bco star\u0161\u00edch ne\u017e Slunce). Doned\u00e1vna se mnoz\u00ed astronomov\u00e9 domn\u00edvali, \u017ee u takov\u00fdch hv\u011bzd nem\u016f\u017ee b\u00fdt stabiln\u00edch planet\u00e1rn\u00edch drah. Ov\u0161em uk\u00e1zalo se, \u017ee to nen\u00ed pravda. \u017de je nutno tento n\u00e1zor poopravit.<\/p>\n

Pro 61 Labut\u011b jsme my nejbli\u017e\u0161\u00edmi sousedy. Paprsek mohl b\u00fdt samoz\u0159ejm\u011b vysl\u00e1n i z planet\u00e1rn\u00ed soustavy pat\u0159\u00edc\u00ed jin\u00e9 vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzd\u011b. Ale \u201epodez\u0159en\u00ed“ pad\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm na 61 Labut\u011b.<\/p>\n

Pro\u010d byl \u201etunguzsk\u00fd sign\u00e1l“ p\u0159ijat v roce 1908? Nebyly analogick\u00e9, ale slab\u0161\u00ed sign\u00e1ly p\u0159edt\u00edm a pot\u00e9? Pro\u010d m\u011bl sign\u00e1l onoho roku v\u00fdbu\u0161n\u00fd charakter?<\/p>\n

Pokus\u00edme se odpov\u011bd\u011bt na v\u0161echna \u201epro\u010d“. Ov\u0161em mus\u00edme se vydat do oblasti, kter\u00e1 u\u017e le\u017e\u00ed na hranici mezi v\u011bdou a v\u011bdeckou fantastikou. Pro sou\u010dasnou astronomii \u2014 chce-li za\u010d\u00edt pl\u00e1novat d\u00e1lkov\u00fd pr\u016fzkum \u2014 to je naprosto p\u0159irozen\u00e1 cesta.<\/p>\n

Paprsek dolet\u011bl k Zemi v roce 1908. Cosi jej pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159inutilo vyslat 11 let p\u0159edt\u00edm. Nedo\u0161lo na Zemi 22,2 let p\u0159ed tunguzsk\u00fdm v\u00fdbuchem k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu, co by m\u011blo podobu kosmick\u00e9ho sign\u00e1lu? Paprsek, kter\u00fd dorazil 30. \u010dervna 1908, mohl b\u00fdt posl\u00e1n jako odpov\u011b\u010f na podobn\u00fd sign\u00e1l. Je jasn\u00e9, \u017ee obdob\u00ed 22,2 let je obdob\u00edm teoretick\u00fdm a minim\u00e1ln\u00edm. Aby paprsek nesouc\u00ed odpov\u011b\u010f nahmatal Zemi, musel n\u011bjakou dobu bloudit pobl\u00ed\u017e Slunce. Takov\u00e9 \u201enahmat\u00e1v\u00e1n\u00ed“ se samoz\u0159ejm\u011b neorganizuje naslepo: pro ka\u017edou hv\u011bzdu je mo\u017eno velmi snadno ur\u010dit tzv. z\u00f3nu \u017eivota, v n\u00ed\u017e se mohou nach\u00e1zet obydlen\u00e9 planety. Z\u00f3nou \u017eivota kolem na\u0161eho Slunce je \u00fazk\u00fd kruhov\u00fd p\u00e1s od dr\u00e1hy Venu\u0161e po dr\u00e1hu Marsu. Ale i tehdy, bloud\u00ed-li paprsek st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed z\u00f3ny \u017eivota, nen\u00ed lehk\u00e9 Zemi zachytit. Proto minim\u00e1ln\u00ed lh\u016ftu 22,2 let je t\u0159eba d\u00e1le zv\u00fd\u0161it o n\u011bkolik dal\u0161\u00edch rok\u016f.<\/p>\n

27. srpna 1883 bylo mo\u017eno pozorovat nejv\u011bt\u0161\u00ed vulkanick\u00fd jev v d\u011bjin\u00e1ch lidstva \u2014 v\u00fdbuch sopky Krakatau. Je to sv\u00fdmi rozm\u011bry ud\u00e1lost zcela v\u00fdjime\u010dn\u00e1. Vyvr\u017een\u00ed roz\u017ehaven\u00e9 plazmy povede v d\u016fsledku vz\u00e1jemn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed s ionosf\u00e9rou k r\u00e1diov\u00e9mu z\u00e1\u0159en\u00ed. P\u0159i v\u00fdbuchu Krakatau byl vysl\u00e1n do kosmick\u00e9ho prostoru siln\u00fd r\u00e1diov\u00fd impuls (mo\u017en\u00e1 i impuls sv\u011bteln\u00fd), kter\u00fd mohl b\u00fdt p\u0159ijat 11,1 let pot\u00e9 na 61 Labuti.<\/p>\n

Paprskov\u00e1 hypot\u00e9za r\u00fdsuje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obraz: V planet\u00e1rn\u00ed soustav\u011b 61 Labut\u011b existuje vysp\u011bl\u00e1 civilizace. Tato civilizace u\u017e d\u00e1vno vys\u00edl\u00e1 optick\u00e9 sign\u00e1ly (laserov\u00e9ho typu) sm\u011brem ke Slunci. Jeden z takov\u00fdch sign\u00e1l\u016f patrn\u011b p\u0159ibyl v roce 1882\u20141883. V\u00fdbuch sopky Krakatau v roce 1883 vyslal siln\u00fd r\u00e1diov\u00fd impuls, kter\u00fd mohl b\u00fdt na 61 Labut\u011b pochopen jako odpov\u011bdi. V souvislosti s t\u00edm bylo rozhodnuto uskute\u010dnit pokus: p\u0159esn\u011bji ur\u010dit polohu adres\u00e1ta a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed paprsek se setkal se Zem\u00ed 30. \u010dervna 1908. M\u011bl zna\u010dn\u011b velkou s\u00edlu, dostate\u010dnou pro optickou lokaci. Je nutno podtrhnout, \u017ee lokaci na velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti je vhodn\u011bj\u0161\u00ed prov\u00e1d\u011bt nikoliv radiolok\u00e1tory, ale pr\u00e1v\u011b optick\u00fdmi prost\u0159edky.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Z arch\u00edvu ZaZ p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme sta\u0165 z roku 1964, vyslovuj\u00edc\u00ed jednu z mnoha fantastick\u00fdch hypot\u00e9z na podstatu fenom\u00e9nu Tunguzsk\u00e9ho jevu \u2013<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1155,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17,19],"tags":[55,25,59],"class_list":["post-3507","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-veda","category-zahady","tag-astronomie","tag-katastrofy","tag-vesmir"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3507","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3507"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3507\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3508,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3507\/revisions\/3508"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1155"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3507"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3507"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3507"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}