{"id":3343,"date":"2024-10-09T00:57:22","date_gmt":"2024-10-08T22:57:22","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3343"},"modified":"2024-10-27T00:06:14","modified_gmt":"2024-10-26T22:06:14","slug":"3343","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/10\/09\/3343\/","title":{"rendered":"Z\u00e1hadn\u00e1 geometrie Nazcy (4)"},"content":{"rendered":"

Sv\u011btov\u011b proslul\u00e1 „expozice“ z\u00e1hadn\u00fdch starov\u011bk\u00fdch obraz\u016f na n\u00e1horn\u00ed plo\u0161in\u011b Nazca je na \u00fazem\u00ed Republiky Peru, p\u0159ibli\u017en\u011b 400 kilometr\u016f ji\u017en\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta Lima a 50 kilometr\u016f od pob\u0159e\u017e\u00ed Tich\u00e9ho oce\u00e1nu, mezi m\u011bsty Nazca a Palpa.<\/strong> T\u00e1hne se pod\u00e9l pampy ploch\u00e9 jako st\u016fl, vysokohorsk\u00e9 planiny And, ve v\u00fd\u0161ce asi 1000 metr\u016f nad mo\u0159em, ob\u010das siln\u011b \u010dlenit\u00e9 \u0159\u00ed\u010dn\u00edmi \u00fadol\u00edmi, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b u\u017e d\u00e1vno vyschl\u00fdmi.<\/p>\n

Sn\u00edm\u00e1n\u00ed plochy?<\/strong><\/p>\n

V\u00fdzkumy kreseb na Nazce ukazuj\u00ed, \u017ee cel\u00fd tento kaleidoskop obraz\u016f se skl\u00e1d\u00e1 z n\u011bkolika typ\u016f, kter\u00e9 se vz\u00e1jemn\u011b p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nebo zcela ni\u010d\u00ed p\u0159edchoz\u00ed. Po\u0159ad\u00ed sledu obraz\u016f byla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

1. Nejprve byla nanesena s\u00ed\u0165 „op\u011brn\u00fdch bod\u016f“, ze kter\u00fdch v r\u016fzn\u00fdch sm\u011brech byly provedeny tenk\u00e9 \u010d\u00e1ry r\u016fzn\u00fdch d\u00e9lek (ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed jemn\u00fdch lini\u00ed bylo tak\u00e9 provedeno dodate\u010dn\u011b, kolem „referen\u010dn\u00edch bod\u016f“).
\n2. Mezit\u00edm byly zobrazeny figury zv\u00ed\u0159at a dal\u0161\u00edch symbolick\u00fdch postav. Pravidlo bylo, aby linie jejich obrysu byla spojena s jednou z tenk\u00fdch lini\u00ed, jakoby vych\u00e1zela z n\u00ed a nebo se vracela.
\n3. Byly naneseny „silnice“.
\n4. Byly vytvo\u0159eny geometrick\u00e9 tvary (troj\u00faheln\u00edky, lichob\u011b\u017en\u00edky a pruhy), a p\u0159itom tvary jedn\u011bch se \u010dasto p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed s jin\u00fdmi tvary (tj. bylo zde n\u011bkolik f\u00e1z\u00ed jejich tvorby).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

To je zn\u00e1zorn\u011bno na obr. 5, kde lze vysledovat r\u016fzn\u00e1 stadia prac\u00ed na jedn\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed \u010d\u00e1sti pampy. Byla p\u016fvodn\u011b zalo\u017eena s\u00ed\u0165 tenk\u00fdch \u010dar \/1\/. K jedn\u00e9 z nich byl p\u0159ipojen obraz „pavouka“ \/2\/. Na to v\u0161echno byla nanesena s\u00ed\u0165 \u201esilnic“ \/3\/. Pot\u00e9 n\u00e1sledovalo proveden\u00ed n\u011bkolik \u00fazk\u00fdch p\u00e1s\u016f \/4\/, a p\u0159ekryt\u00fdch \u0161irok\u00fdm p\u00e1sem \/5\/ dal\u0161\u00edho sm\u011bru.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

A na obr. 6 jsou p\u0159edstaveny dal\u0161\u00ed dv\u011b oblasti, kde je z\u0159eteln\u00e9, jak p\u00e1sy \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ni\u010d\u00ed s\u00ed\u0165 jemn\u00fdch linek a stylizovan\u00e9 zobrazen\u00ed pt\u00e1k\u016f. Mimochodem, to odporuje totemove hypot\u00e9ze, i hypot\u00e9ze, \u017ee obrazy byly ur\u010den\u00e9 k p\u0159il\u00e1k\u00e1n\u00ed pozornosti vesm\u00edrn\u00fdch nebo bo\u017esk\u00fdch bytost\u00ed.<\/p>\n

Ukazuje to, \u017ee tv\u016frci obraz\u016f v pamp\u011b si necenili obraz\u016f zv\u00ed\u0159at – to byla jen etapa v jejich nepochopiteln\u00e9 pr\u00e1ci, kter\u00e1 nen\u00ed zat\u00edm v\u016fbec jasn\u00e1. Nen\u00ed sch\u016fdn\u00e1 ani hypot\u00e9za, \u017ee jeden kmen zobrazoval na povrchu pou\u0161t\u011b sv\u00e9 totemy, a jin\u00fd, nep\u0159\u00e1telsk\u00fd, je ni\u010dil. Jak je zn\u00e1zorn\u011bno na stejn\u00e9m obr\u00e1zku, totemy nejsou zcela zni\u010deny, ale jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b, nav\u00edc k odstran\u011bn\u00ed obrazu nebylo nutn\u00e9 prov\u00e1d\u011bt p\u00e1s n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e plocha obrazu samotn\u00e9ho. Samotn\u00e1 povaha obraz\u016f, stupe\u0148 jejich zachov\u00e1n\u00ed nazna\u010duje, \u017ee „projekt Nazca“ byl proveden stejn\u00fdm tv\u016frcem, krok za krokem.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Vra\u0165me se zp\u011bt k map\u011b jednoho \u00faseku pampy (obr. 2). V uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ploch (a \u010d\u00e1sti jemn\u00fdch lini\u00ed), se ukazuje ur\u010dit\u00e1 z\u00e1konitost. Konkr\u00e9tn\u011b, v\u011bt\u0161ina jsou zna\u010dn\u011b prot\u00e1hl\u00e9 troj\u00faheln\u00edky, a jsou orientovan\u00e9 v jednom ze dvou sm\u011br\u016f : SZ 345 \u00b0 – JV 165 \u00b0 a SV 70 \u00b0 – JZ 250 \u00b0 (potvrzeno statistickou anal\u00fdzou). To znamen\u00e1, \u017ee podlouhl\u00e9 plochy jsou na povrchu v pravideln\u00e9 s\u00edti 10 m\u00edrn\u011b zkosen\u00fdch obd\u00e9ln\u00edk\u016f (tento obr\u00e1zek zn\u00e1zor\u0148uje s\u00ed\u0165 siln\u00fdmi \u010darami). Zeptejte se geologa, co m\u016f\u017ee znamenat takov\u00e1 struktura, ten v\u00e1m \u0159ekne, \u017ee je to s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed s\u00ed\u0165 aktivn\u00edch poruch v zemsk\u00e9 k\u016f\u0159e.<\/p>\n

Na obr. 2 jsou v\u00fdrazn\u011b p\u0159eru\u0161ovan\u00fdmi \u010darami zv\u00fdrazn\u011bn\u00e9 p\u00e1sy o \u0161\u00ed\u0159ce asi 800 metr\u016f, ke kter\u00fdm je p\u0159ipojeno mno\u017estv\u00ed plo\u0161ek. Podle n\u011bkter\u00fdch n\u00e1zor\u016f je tento p\u00e1s ozna\u010den\u00edm p\u00e1sma siln\u00e9ho zlomu, mo\u017en\u00e1 hlubinn\u00e9ho. Ty sam\u00e9 zlomy (SZ 345 \u00b0) ve vztahu k t\u00e9to z\u00f3n\u011b jsou tzv. operativn\u00ed. Mimochodem, je to sm\u011br (SZ 345 \u00b0), ukazuje nejen na sm\u011br roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch plo\u0161in, ale tak\u00e9 na tenk\u00e9 \u010d\u00e1ry, kter\u00e9 jakoby prodluzuji tyto plo\u0161ky.<\/p>\n

Nazna\u010duje to tedy zaj\u00edmav\u00fd z\u00e1v\u011br : Tv\u016frci kreseb na planin\u011b Nazca um\u00edstili sv\u00e9 obr\u00e1zky na poruchov\u00fdch z\u00f3n\u00e1ch! Hledali tyto oblasti, nejprve jako kdyby t\u00e1pali, a pak jakoby vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed z\u00fa\u017eili.<\/p>\n

Je nutn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee aktivn\u00ed geologick\u00e9 poruchy v zemsk\u00e9 k\u016f\u0159e zde v horsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed produkuj\u00ed siln\u00e9 nap\u011bt\u00ed, co\u017e vede k zem\u011bt\u0159esen\u00ed v t\u011bchto oblastech a jsou pozorov\u00e1ny neobvykl\u00e9 poruchy elektromagnetick\u00e9ho pole, tepeln\u00e9ho toku a dal\u0161\u00ed jevy.<\/p>\n

Peru\u00e1nsko – chilsk\u00e1 pampa je, podle posledn\u00edch \u00fadaj\u016f, m\u00edstem st\u0159etu dvou hlavn\u00edch litosf\u00e9rick\u00fdch desek Zem\u011b : Tichomo\u0159sk\u00e9 a jihoamerick\u00e9. V z\u00f3n\u011b styku t\u011bchto desek v And\u00e1ch se zem\u011bt\u0159esen\u00ed vyskytuj\u00ed \u010dasto, v\u010detn\u011b dal\u0161\u00edch katastrofick\u00fdch sil (jako nap\u0159. zni\u010den\u00e9 chilsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed v roce 1970), je zde mnoho aktivn\u00edch zlom\u016f, sopek, periodicky doch\u00e1z\u00ed k t\u0159en\u00ed tektonick\u00fdch desek.<\/p>\n

Nev\u00edme, k \u010demu pot\u0159ebovali auto\u0159i obrazc\u016f na planin\u011b Nazca vyzna\u010dit tyto zlomov\u00e9 struktury. Ale je mo\u017en\u00e9, \u017ee je aktivn\u011b vyhled\u00e1vali. Jednotliv\u00e9 f\u00e1ze jejich pr\u00e1ce tomu nasv\u011bd\u010duj\u00ed.<\/p>\n

Zpo\u010d\u00e1tku byla s\u00ed\u0165 vyzna\u010dena kotevn\u00edmi body. Z nich v r\u016fzn\u00fdch sm\u011brech byly polo\u017eeny linie ke hled\u00e1n\u00ed poruch zemsk\u00e9 k\u016fry. Jak toto hled\u00e1n\u00ed bylo prov\u00e1d\u011bno, nev\u00edme, vid\u00edme na zemi pouze trasy (linie), jak\u00e9si stopy, kter\u00e9 z\u016fstaly na povrchu pampy.<\/p>\n

Alla Tarasovna B\u011bloko\u0148 (20) jako prvn\u00ed vyslovila hypot\u00e9zu, \u017ee tento pr\u016fzkum byl proveden na d\u00e1lku, tedy z ur\u010dit\u00e9 v\u00fd\u0161ky, a obrazce, kter\u00e9 z\u016fstaly na povrchu pou\u0161t\u011b (linie, apod. obrazce) jsou pravd\u011bpodobn\u011b v\u00fdsledkem n\u011bjak\u00e9ho druhu interakce energie se zem\u00ed. Tato p\u016fsoben\u00ed se prov\u00e1d\u00ed shora, ze zakotven\u00e9ho apar\u00e1tu v ur\u010dit\u00e9 v\u00fd\u0161ce nad zemi, za pomoci n\u011bjak\u00e9ho paprsku (jako je nap\u0159\u00edklad laser nebo svazek vysokoenergetick\u00fdch \u010d\u00e1stic). P\u0159\u00edkladem podobn\u00fdch akc\u00ed je radarov\u00fd pr\u016fzkum oblast\u00ed z vrtuln\u00edku, letadla nebo dru\u017eice Zem\u011b – \u00fazk\u00fd zaost\u0159en\u00fd paprsek r\u00e1diov\u00fdch vln prob\u00edh\u00e1 po povrchu zem\u011b jednu linii za druhou (skenov\u00e1n\u00ed) a v\u00fdsledkem je zobrazen\u00ed obrazu odra\u017een\u00e9ho sign\u00e1lu (jen\u017ee na rozd\u00edl od Nazky na\u0161e radary na zemi nezanech\u00e1vaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy).<\/p>\n

Hypot\u00e9zu, \u017ee obrazce na planin\u011b Nazca byly vytvo\u0159eny na d\u00e1lku, podporuje skutecnost jejich zkreslen\u00ed, jakoby prota\u017een\u00fd a zkosen\u00fd tvar n\u011bkter\u00fdch z nich („Condor“, „Kolib\u0159\u00edk“, „Pes“ a dal\u0161\u00ed). K tomuto zkreslen\u00ed by mohlo doj\u00edt v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se obraz prom\u00edtal na povrch zem\u011b ne p\u0159\u00edmo nad zem\u00ed v ur\u010dit\u00e9 v\u00fd\u0161ce, tj. v \u00fahlu 90 \u00b0 k povrchu, ale pod v\u00edce ostr\u00fdm \u00fahlem k horizontu (mimochodem, k podobn\u00e9mu zkreslen\u00ed by nedo\u0161lo, pokud by se obrazce prov\u00e1d\u011bly pozemn\u00ed metodou.)<\/p>\n

Bylo rozhodnuto otestovat tuto hypot\u00e9zu. Do\u0161lo k pokusu transformovat jeden z t\u011bchto „asymetrick\u00fdch“ obrazc\u016f – „Condor“ – na norm\u00e1ln\u00ed symetrickou formu a ur\u010dit, pod jak\u00fdm \u00fahlem k horizontu a z jak\u00e9 v\u00fd\u0161ky byl vyroben tento obrazec.<\/p>\n

Tento obrazec byl transformov\u00e1n na Kated\u0159e geod\u00e9zie a kartografie na univerzit\u011b v Kyjev\u011b, pod veden\u00edm docenta S.P. Bodn\u00e1ra. P\u0159evod v\u00fdkresu byl proveden dv\u011bma zp\u016fsoby – pomoc\u00ed po\u010d\u00edta\u010de (Adobe Photoshop 5.0), jako\u017e i prost\u0159ednictv\u00edm usm\u011br\u0148ova\u010de MTF. V\u00fdsledky jsou uvedeny na obr. 7.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Transformovan\u00fd „kondor “ \u2013 je v prav\u00e9 \u010d\u00e1sti obr.7, ozna\u010den\u00fd p\u00edsmenem \/B\/ – m\u00e1 v\u00edce symetrick\u00fd tvar: linie k\u0159\u00eddel jsou kolmo k ose t\u011bla, apod. P\u0159i tom nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledky byly z\u00edsk\u00e1ny, kdy\u017e se prekreslen\u00ed prov\u00e1d\u011blo po linii, nazna\u010den\u00e9 na lev\u00e9 stran\u011b obr\u00e1zku \/A\/. Tato linie m\u00e1 sm\u011br SV 92 \u00b0. Pri prohl\u00eddce leteck\u00e9 fotografie t\u00e9to \u010d\u00e1sti pampy (uveden\u00e9 v knize M. Scholtena (18), se uk\u00e1zalo, \u017ee tato linie je i v ter\u00e9nu! Ta se t\u00e1hne pod\u00e9l stejn\u00e9ho azimutu VSV 92 \u00b0 na „referen\u010dn\u00ed bod“ E p\u0159es bod D s obrazem „Condora“ (viz troj\u00faheln\u00edk, vypln\u011bn\u00fd barvou na obr. 2). Ale dos\u00e1hnout pln\u00e9 symetrie jednoduch\u00e9ho obrazu ot\u00e1\u010den\u00edm kolem ur\u010dit\u00e9 osy se nepoda\u0159ilo: lev\u00e1 noha a lev\u00e1 polovina ocasu je v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e prav\u00e1.<\/p>\n

Prohl\u00eddka leteck\u00fdch sn\u00edmk\u016f uk\u00e1zala, \u017ee lev\u00e1 doln\u00ed \u010d\u00e1st obrazu „Condora“ se nach\u00e1z\u00ed na nehlubok\u00e9 prohlubni na povrchu pampy, proto lev\u00e1 noha a lev\u00e1 strana ocasu pt\u00e1ka je rozta\u017eena v\u00edce ne\u017e zbytek obrazu, kter\u00fd byl prom\u00edt\u00e1n na rovn\u00e9m povrchu pampy. Toto nem\u011bn\u00ed hlavn\u00ed z\u00e1v\u011br, kter\u00fd lze vyvodit z tohoto experimentu: takov\u00e9 zkreslen\u00ed by vzniklo v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee vzor byl prom\u00edt\u00e1n na povrch pampy pod \u00fahlem 14 stup\u0148\u016f k obzoru z v\u00fd\u0161ky 355 metr\u016f nad zem\u00ed! P\u0159\u00edstroj visel ve vzduchu nad „referen\u010dn\u00edm bodem“ E a jeho „paprsek“ nar\u00fdsoval „Condora“ pod \u00fahlem 14 \u00b0 k obzoru ve vzd\u00e1lenosti asi 1400 m (horizont\u00e1ln\u00ed) od „referen\u010dn\u00edho bodu“ E. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nelze tento z\u00e1v\u011br br\u00e1t za kone\u010dn\u00fd, ale jde o velmi zaj\u00edmav\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Podle jin\u00e9 verze doktora fyzik\u00e1ln\u011b-matematick\u00fdch v\u011bd, vedouc\u00edho laborato\u0159e odd\u011blen\u00ed fyziky planet z institutu pro vesm\u00edrn\u00fd v\u00fdzkum Rusk\u00e9 akademie v\u011bd (RAN) Leonida Ksanfomaliti, na rozd\u00edl od mnoha jin\u00fdch n\u00e1zor\u016f linie a spir\u00e1ly \u017e\u00e1dn\u00fd smyslupln\u00fd v\u00fdznam nemaj\u00ed.<\/p>\n

Byl to produkt technick\u00fdch operac\u00ed, nap\u0159\u00edklad zkou\u0161ek n\u011bjak\u00e9ho paprsku. T\u0159eba jako kdy\u017e si zkou\u0161\u00edme pero, ne\u017e za\u010dneme n\u011bco z\u00e1va\u017en\u00e9ho ps\u00e1t.<\/p>\n

Tak\u00e9 dr. Ksafomaliti vych\u00e1zel z toho, \u017ee i p\u0159es zvln\u011bn\u00fd ter\u00e9n jsou linie rovn\u00e9 p\u0159i v\u00fdb\u011bru konkr\u00e9tn\u00edho m\u00edsta pozorov\u00e1n\u00ed ze vzduchu. D\u00e1 se tedy zjistit \u00fahel, odkud byly r\u00fdsov\u00e1ny linie a doktor Ksanfomaliti ho ur\u010dil: za\u0159\u00edzen\u00ed bylo instalov\u00e1no ve v\u00fd\u0161ce asi 40 kilometr\u016f nad Zem\u00ed.<\/p>\n

\u201eAni j\u00e1 nerozum\u00edm tomu, pro\u010d n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci nebo p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci vysoce vysp\u011bl\u00fdch starov\u011bk\u00fdch civilizac\u00ed viseli nad ne\u017eivou pou\u0161t\u00ed v Nazce a oza\u0159ovali pou\u0161\u0165,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Ksanfomaliti, \u201ea p\u0159itom museli pl\u00fdtvat obrovsk\u00fdm mno\u017estv\u00edm energie.<\/p>\n

Jak\u00fd to m\u011blo pro n\u011b v\u00fdznam? Dosavadn\u00ed verze v\u00fdzkumn\u00edk\u016f, \u017ee to byl kosmodrom ciz\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f nebo \u017ee linie p\u0159edstavuj\u00ed astronomick\u00fd kalend\u00e1\u0159, neodol\u00e1 ani nejm\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed kritice. Skute\u010dn\u00fd \u00fa\u010del je\u0161t\u011b nebyl odhalen.“ (21)<\/p>\n

Tak\u017ee, v t\u011bch m\u00edstech, kde linie narazily na v\u00fdznamn\u00fd bod, byl tam um\u00edst\u011bn symbol ve tvaru stylizovan\u00e9ho obrazu zv\u00ed\u0159ete. Pravd\u011bpodobn\u011b tyto symboly obsahuj\u00ed n\u011bkter\u00e9 kvalitativn\u00ed informace, kter\u00e9 jsou srozumiteln\u00e9 jen t\u011bm, kdo je pou\u017e\u00edval. Dnes tak\u00e9 \u0161iroce pou\u017e\u00edv\u00e1me takov\u00e9 symbolick\u00e9 stylizovan\u00e9 kresby – jen vzpome\u0148me na lebku a zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 hn\u00e1ty (symbol nebezpe\u010d\u00ed, atd.), nebo znaky a symboly na topografick\u00fdch map\u00e1ch. Tak byla p\u0159edb\u011b\u017en\u011b m\u00edsta ozna\u010dena v ter\u00e9nu, a kde bylo mo\u017en\u00e9 prov\u00e9st detailn\u00ed pr\u00e1ce.<\/p>\n

V kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi se pr\u00e1ce v tomto prostoru soust\u0159edily na r\u00fdsov\u00e1n\u00ed velk\u00fdch troj\u00faheln\u00edk\u016f, lichob\u011b\u017en\u00edk\u016f a za\u010dalo odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed vrchn\u00ed vrstvy p\u016fdy.<\/p>\n

Tmav\u00e1 krusta na povrchu kamen\u016f vznikla v d\u016fsledku rozd\u00edlu denn\u00edch a no\u010dn\u00edch teplot. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st kamen\u016f se ochlad\u00ed, a z hloubky p\u016fdy stoup\u00e1 na povrch kapil\u00e1rn\u00ed rostouc\u00ed vlhkost z p\u016fdy s rozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi solemi. Vrchn\u00ed \u010d\u00e1st kamen\u016f je vyh\u0159\u00edvan\u00e1, voda se odpa\u0159\u00ed a na povrchu se usazuj\u00ed kamenn\u00e9 soli, p\u0159edev\u0161\u00edm slou\u010deniny \u017eeleza a manganu. Po mnoho let na povrchu kamen\u016f roste tmav\u00e1 k\u016fra o tlou\u0161\u0165ce zlomk\u016f milimetru.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V\u00fdzkum Tomasze Gorka z univerzity v Mnichov\u011b (SRN) sice neobjas\u0148uje p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1hadu tis\u00edc\u016f \u010dar na planin\u011b Nazca v Peru, ale sp\u00ed\u0161e otv\u00edr\u00e1 nov\u00e9 ot\u00e1zky. V\u011bdci zjistili, \u017ee \u010dar je mnohem v\u00edce, ne\u017e je dosud zn\u00e1mo.<\/p>\n

V\u00fdzkumn\u00edci prozkoumali okol\u00ed m\u011bsta Palpa (400 km ji\u017en\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta Peru Limy), tedy tam, kde jsou v\u011bt\u0161inou slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed geometrick\u00e9 tvary – lichob\u011b\u017en\u00edky, troj\u00faheln\u00edky, a dal\u0161\u00ed linie.<\/p>\n

Bylo prozkoum\u00e1no v\u00edce ne\u017e 60 hektar\u016f za pomoc\u00ed p\u0159\u00edstroj\u016f za zaznamen\u00e1n\u00ed magnetick\u00fdch anom\u00e1li\u00ed. A bylo zji\u0161t\u011bno: pod viditeln\u00fdmi \u010darami existuje je\u0161t\u011b mnoho dal\u0161\u00edch.<\/p>\n

Stejn\u011b jako pod obrazy um\u011blc\u016f nach\u00e1z\u00edme rentgenov\u00fdm proza\u0159ov\u00e1n\u00edm p\u016fvodn\u00ed kompozice, zakryt\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00edmi malbami, tak i zde se objevily \u00fapln\u011b jin\u00e9 obrazce.<\/p>\n

Zp\u016fsob nar\u00fdsov\u00e1n\u00ed lini\u00ed je zn\u00e1m\u00fd. \u010cerven\u00e9 kameny jsou odklizeny stranou, a z\u016fst\u00e1v\u00e1 jen sv\u011btlej\u0161\u00ed podklad.<\/p>\n

Kdo v l\u00e9tech od 400 p\u0159. n.l. a\u017e 650 na\u0161eho letopo\u010dtu r\u00fdsoval v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00e9 linie nezn\u00e1me. A nyn\u00ed se uk\u00e1zalo, \u017ee nev\u00edme u\u017e v\u016fbec nic o tom, kdo r\u00fdsoval obrazce p\u0159ed t\u00edm.<\/p>\n

Ale zd\u00e1 se, \u017ee pr\u00e1ce byla p\u0159\u00edsn\u011b \u010dasov\u011b napl\u00e1nov\u00e1na. Obrazce pe\u010dliv\u011b udr\u017eovali a nebo se r\u00fdsovaly nov\u00e9. To, co nyn\u00ed vid\u00edme ze vzduchu, je ona nejnov\u011bj\u0161\u00ed verze.<\/p>\n

Kolega Tom\u00e1\u0161e Gorka Carsten Lambers z n\u011bmeck\u00e9 University v Konstanci potvrzuje: magnetick\u00e1 anom\u00e1lie \u010dar existuj\u00ed. P\u0159itom n\u011bkter\u00e9 jsou siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e u jin\u00fdch. Na obr.12 je vid\u011bt, jak temn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1ry ukazuj\u00ed star\u0161\u00ed obrazce.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Co ov\u0161em znamen\u00e1 takov\u00fd objev je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u016fbec domy\u0161leno. V\u011bdci se dosud domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee \u010d\u00e1ry byly vytvo\u0159eny lidmi za \u00fa\u010delem n\u011bjak\u00e9ho ritu\u00e1lu, a lid\u00e9 po nich chodili tam a zp\u011bt.<\/p>\n

Jakoby tyto cesty m\u011bly n\u011bjak\u00fd v\u00fdznam, ale dosud nev\u00edme jak\u00fd. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee je magnetick\u00fdmi anom\u00e1liemi n\u011bco za\u0161ifrov\u00e1no ? (22)<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Sv\u011btov\u011b proslul\u00e1 „expozice“ z\u00e1hadn\u00fdch starov\u011bk\u00fdch obraz\u016f na n\u00e1horn\u00ed plo\u0161in\u011b Nazca je na \u00fazem\u00ed Republiky Peru, p\u0159ibli\u017en\u011b 400 kilometr\u016f ji\u017en\u011b od<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":450,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,81,22],"class_list":["post-3343","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-geoglyfy","tag-jizni-amerika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3343","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3343"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3343\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3345,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3343\/revisions\/3345"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/450"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3343"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3343"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3343"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}