{"id":3339,"date":"2024-08-24T00:45:32","date_gmt":"2024-08-23T22:45:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3339"},"modified":"2024-10-26T23:51:19","modified_gmt":"2024-10-26T21:51:19","slug":"zahadna-geometrie-nazcy-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/08\/24\/zahadna-geometrie-nazcy-2\/","title":{"rendered":"Z\u00e1hadn\u00e1 geometrie Nazcy (2)"},"content":{"rendered":"

Sv\u011btov\u011b proslul\u00e1 „expozice“ z\u00e1hadn\u00fdch starov\u011bk\u00fdch obraz\u016f na n\u00e1horn\u00ed plo\u0161in\u011b Nazca je na \u00fazem\u00ed Republiky Peru, p\u0159ibli\u017en\u011b 400 kilometr\u016f ji\u017en\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta Lima a 50 kilometr\u016f od pob\u0159e\u017e\u00ed Tich\u00e9ho oce\u00e1nu, mezi m\u011bsty Nazca a Palpa.<\/strong> T\u00e1hne se pod\u00e9l pampy ploch\u00e9 jako st\u016fl, vysokohorsk\u00e9 planiny And, ve v\u00fd\u0161ce asi 1000 metr\u016f nad mo\u0159em, ob\u010das siln\u011b \u010dlenit\u00e9 \u0159\u00ed\u010dn\u00edmi \u00fadol\u00edmi, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b u\u017e d\u00e1vno vyschl\u00fdmi.<\/p>\n

Tradi\u010dn\u00ed ot\u00e1zky – kdo, kdy a jak?<\/strong><\/p>\n

Za prv\u00e9, co p\u0159edstavuj\u00ed tyto obrazy a znaky na povrchu pou\u0161t\u011b, neboli geoglyfy, jak se n\u011bkdy naz\u00fdvaj\u00ed? Z v\u00fd\u0161ky vypadaj\u00ed sv\u011btlej\u0161\u00ed ne\u017e okoln\u00ed ter\u00e9n. Jde o \u010d\u00e1ry nebo plochy, geometrick\u00e9 tvary, obrazy r\u016fzn\u00fdch zv\u00ed\u0159at. Z povrchu zem\u011b je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee p\u016fda v pou\u0161ti je pokryta \u010detn\u00fdmi mal\u00fdmi kameny (obl\u00e1zky a \u0161t\u011brk jsou tmav\u011b hn\u011bd\u00e9, proto\u017ee jsou pokryty tzv. „pou\u0161tn\u00edm lakem“ – sol\u00ed \u017eeleza a manganu). A kresby jsou m\u011blk\u00e9 r\u00fdhy, z nich\u017e byly tyto tmav\u00e9 kameny odstran\u011bny, aby bylo obna\u017eeno sv\u011btlej\u0161\u00ed p\u00eds\u010ditohlinit\u00e9 podlo\u017e\u00ed. Kameny byly odsunuty na okraj \u010dar, kde se hromad\u00ed ve form\u011b rol\u00ed. Stejn\u011b tak jsou zbaveny tmav\u00fdch kamen\u016f plochy o \u0161\u00ed\u0159ce n\u011bkolika metr\u016f v podob\u011b podlouhl\u00fdch troj\u00faheln\u00edk\u016f, lichob\u011b\u017en\u00edk\u016f a obd\u00e9ln\u00edk\u016f. Jejich \u0161\u00ed\u0159ka je a\u017e 80 metr\u016f, d\u00e9lka nejv\u011bt\u0161\u00edho obd\u00e9ln\u00edku je 730 m!<\/p>\n

Klima peru\u00e1nsk\u00e9 pampy je extr\u00e9mn\u011b such\u00e9 – jihov\u00fdchodn\u00ed pas\u00e1ty, nar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed do And, nech\u00e1vaj\u00ed ve\u0161kerou vlhkost na jejich v\u00fdchodn\u00edm \u00fapat\u00ed, a nad pampu p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed hork\u00e9 such\u00e9 v\u011btry. To p\u0159isp\u00edv\u00e1 k zachov\u00e1n\u00ed obraz\u016f po cel\u00e1 stalet\u00ed, ne-li tis\u00edcilet\u00ed. Ale v\u00fdjime\u010dn\u011b such\u00e9 podneb\u00ed znemo\u017e\u0148uje zem\u011bd\u011blstv\u00ed i v\u016fbec pobyt osob. Zavla\u017eovan\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed je mo\u017en\u00e9 pouze ve v\u00fdjime\u010dn\u00fdch \u0159\u00ed\u010dn\u00edch \u00fadol\u00edch, p\u0159i\u010dem\u017e jedno takov\u00e9 \u00fadol\u00ed nen\u00ed schopno nakrmit v\u00edce ne\u017e tis\u00edc lid\u00ed \u2013 a to je jedna nebo dv\u011b vesnice.<\/p>\n

Archeologov\u00e9 se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee ob\u0159\u00ed obrazy na povrchu pou\u0161t\u011b vytvo\u0159ili Indi\u00e1ni tzv. kultury Nazca, kter\u00e1 existovala od 2. stolet\u00ed p\u0159. n.l. do \u2013 5. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu, jej\u00ed\u017e materi\u00e1ln\u00ed stopy (keramika, dom\u00e1c\u00ed pot\u0159eby) byly nalezeny ve vykop\u00e1vk\u00e1ch v \u00fadol\u00ed \u0159eky Nazca. Stejn\u00e1 keramika (st\u0159epy n\u00e1dob) byla nalezena na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech v pamp\u011b. Z\u00e1kladem pro identifikaci obrazc\u016f t\u00e9to kultu\u0159e byla skute\u010dnost, \u017ee n\u011bkter\u00e9 n\u00e1m\u011bty malovan\u00e9 keramiky zobrazuj\u00ed pt\u00e1ky a zv\u00ed\u0159ata podobn\u011b jako na obrazech v pou\u0161ti. Ale takov\u00fd z\u00e1v\u011br nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd. Jak p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Maria Scholten, keramika byla nalezena na povrchu obrazc\u016f, tzn., \u017ee obrazce v pamp\u011b jsou star\u0161\u00ed a kresby na hrnc\u00edch pouze kop\u00edrovaly, co je na pou\u0161ti, nikoli naopak. Nejsou nav\u00edc mo\u017en\u00e9 po stylu ani proveden\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

M. Scholten \u0159\u00edk\u00e1:<\/p>\n

„Porovn\u00e1me-li obrazy na povrchu pampy \u2013 plynul\u00e9, pon\u011bkud prot\u00e1hl\u00e9 a vytvo\u0159en\u00e9 s mistrovskou dovednost\u00ed, sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o volnosti pohybu – to, podle m\u00e9ho n\u00e1zoru, je nemo\u017en\u00e9 srovn\u00e1vat s obrazy na keramice \u2013 ty jsou hrub\u00e9 a kostrbat\u00e9. N\u011bkdy se vzory shoduj\u00ed: to jsou ale zv\u00ed\u0159ata peru\u00e1nsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed. Ale keramika z Nazky se vyzna\u010duje hrub\u00fdm primitivismem, to nen\u00ed charakteristick\u00e9 pro obrazy na povrchu pampy.“<\/p>\n

A je\u0161t\u011b jeden argument: v posledn\u00edch letech byly objeveny nov\u00e9 oblasti pampy, pokryt\u00e9 stejn\u00fdmi liniemi a kresbami jako na Nazce. Jsou v peru\u00e1nsk\u00e9 provincii Arequipa (pou\u0161\u0165 Maya a Sigua, \u00fadol\u00ed \u0159eky Osmary nedaleko m\u011bsta Moquegua), a tak\u00e9 v chilsk\u00e9 provincii Antofagasta (pou\u0161\u0165 Tarakatar v poho\u0159\u00ed Pintados). V podstat\u011b tyto obrazy jsou omezeny na p\u00e1s pod\u00e9l And o d\u00e9lce v\u00edce ne\u017e 1300 kilometr\u016f. Je zcela neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, aby to v\u0161e bylo provedeno jedn\u00edm mal\u00fdm domorod\u00fdm kmenem, \u017eij\u00edc\u00edm v jedom mal\u00e9m \u0159\u00ed\u010dn\u00edm \u00fadol\u00ed. I zde v Nazce, na plo\u0161e cca 700 km2, je mno\u017estv\u00ed vykonan\u00e9 pr\u00e1ce tak obrovsk\u00e9, \u017ee je to nep\u0159edstaviteln\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd \u00fakol pro mal\u00fd kmen. Maria Reiche odhadovala, \u017ee pro ru\u010dn\u00ed odstran\u011bn\u00ed kamen\u016f z povrchu velk\u00fdch ploch bylo nutn\u00e9 po\u010d\u00edtat s vynalo\u017een\u00edm 500 \u010dlov\u011bkorok\u016f pr\u00e1ce. A jak dlouho muselo trvat proveden\u00ed v\u0161ech obraz\u016f a tis\u00edc\u016f lini\u00ed, \u010d\u00edtaj\u00edc\u00edch dlouh\u00e9 kilometry!<\/p>\n

Jak mohla primitivn\u00ed spole\u010dnost, jej\u00ed\u017e v\u0161echny s\u00edly musely b\u00fdt nasm\u011brov\u00e1ny k z\u00edsk\u00e1n\u00ed ob\u017eivy tolika lid\u00ed, organizovat a prov\u00e1d\u011bt takovou obrovskou pr\u00e1ci? A to v\u0161e, p\u0159ipome\u0148me, des\u00edtky a stovky kilometr\u016f od jejich vesnice, bez vody, bez pastvy a paliva, bez ta\u017en\u00fdch zv\u00ed\u0159at (sta\u0159\u00ed Peru\u00e1nci je nepou\u017e\u00edvali), a v prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 i m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 opr\u00e1vn\u011bn\u011b srovn\u00e1vaj\u00ed s rozp\u00e1lenou troubou.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Tak\u017ee, na prvn\u00ed dv\u011b ot\u00e1zky polo\u017een\u00e9 v n\u00e1zvu t\u00e9to \u010d\u00e1sti, \u017e\u00e1dn\u00e1 z navr\u017een\u00fdch hypot\u00e9z nen\u00ed schopna p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b odpov\u011bd\u011bt. Nev\u00edme, kdo a kdy „pomaloval “ peru\u00e1nskou a chilskou pampu. M\u016f\u017eeme jen \u0159\u00edci, \u017ee to bylo d\u011bl\u00e1no dlouho p\u0159ed \u0161pan\u011blskou conquistou i p\u0159ed civilizac\u00ed Ink\u016f a \u017ee rozsah proveden\u00fdch prac\u00ed byl obrovsk\u00fd. Probl\u00e9m se st\u00e1v\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edce komplikovan\u011bj\u0161\u00edm, kdy\u017e se dozv\u00edme o kvalit\u011b proveden\u00fdch prac\u00ed.<\/p>\n

Mezi obrazy p\u0159evl\u00e1daj\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 linie (jejich \u0161\u00ed\u0159ka na zemi je asi deset centimetr\u016f). Pampa je jimi protk\u00e1na ve v\u0161ech sm\u011brech. T\u00e1hnou se stovky i tis\u00edce metr\u016f (jsou zde dlouh\u00e9 a p\u011bt a dokonce i deset kilometr\u016f). Podle Hawkinse (7), jsou tyto linie \u201e…p\u0159ekvapiv\u011b rovn\u00e9. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 odchylka ve sm\u011bru je ne v\u00edce ne\u017e 9 \u00fahlov\u00fdch minut. Toto \u010d\u00edslo p\u0159edstavuje limit p\u0159esnosti podle fotogrammetrick\u00e9 pr\u00e1ce. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, star\u00e9 linie byly provedeny p\u0159esn\u011bji, ne\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 ud\u011blat za pomoc\u00ed modern\u00edch metod leteck\u00e9ho sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed.“<\/p>\n

Je t\u0159eba tak\u00e9 poznamenat, \u017ee linie Nazca vedou bez ohledu na nerovnosti ter\u00e9nu.<\/p>\n

Na obr. 1, p\u0159evzat\u00e9 z knihy Maria Reiche, je jasn\u011b vid\u011bt, jak dv\u011b paraleln\u00ed linie (p\u0159\u00edsn\u011b vzato nejsou ani dv\u011b, ale t\u0159i, proto\u017ee lev\u00e1 linie je dvojit\u00e1) t\u00e1hnouc\u00ed se nejprve v \u00fadol\u00ed vyschl\u00e9 \u0159eky, a pot\u00e9, bez jak\u00e9hokoli odch\u00fdlen\u00ed z p\u0159edchoz\u00edho sm\u011bru, pokra\u010duj\u00ed po strm\u00e9m stoup\u00e1n\u00ed po svahu dobr\u00fdch n\u011bkolik set metr\u016f a\u017e na vy\u0161\u0161\u00ed planinu.<\/p>\n

Nelze se zbavit dojmu, jakoby v\u0161e bylo vytvo\u0159eno za pomoci paprsku n\u011bjak\u00e9ho fantastick\u00e9ho reflektoru, kter\u00fd vyt\u00fd\u010dil linie na povrchu zem\u011b.<\/p>\n

A p\u0159esto, ve zmatku lini\u00ed je minim\u00e1ln\u011b alespo\u0148 jedna z\u00e1konitost. Konkr\u00e9tn\u011b: mnoh\u00e9 z nich vych\u00e1z\u00ed z n\u011bkter\u00fdch center, rozb\u00edhaj\u00ed se z nich na r\u016fzn\u00e9 sm\u011bry v podob\u011b 6 paprsk\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Na obr. 2, p\u0159evzat\u00e9 z knihy M. Reiche, jsou takov\u00e1 jakoby hv\u011bzd\u011b podobn\u00e1 centra ozna\u010dena krou\u017eky.<\/p>\n

Obvykle se nach\u00e1z\u00ed na vrcholu kopc\u016f a jsou navz\u00e1jem spojeny \u010darami. Nicm\u00e9n\u011b, tato centra jsou n\u011bkdy nejen na povrchu pampy, ale sp\u00ed\u0161e na strm\u00fdch svaz\u00edch \u0159ek znateln\u011b n\u00ed\u017ee pod vrchem (viz lev\u00fd horn\u00ed roh, obr. 2). Z hlediska geodet\u016f to je naprosto nepochopiteln\u00e9. Pokud takov\u00e1 centra m\u011bla b\u00fdt v\u00fdchoz\u00edm bodem n\u011bkter\u00fdch s\u00edt\u00ed (nap\u0159\u00edklad triangulace) na povrchu pampy, pak ty z nich, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed na svaz\u00edch \u0159ek (n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f pod vrchem), postr\u00e1daj\u00ed smysl. V podstat\u011b je takov\u00e9 centrum neviditeln\u00e9 z dal\u0161\u00edch referen\u010dn\u00edch bod\u016f a muselo m\u00edt souvislost s touto s\u00edt\u00ed. Ka\u017edou linii, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z takov\u00e9ho centra, by bylo pot\u0159eba nejprve „dot\u00e1hnout“ na prudk\u00fd sr\u00e1z k povrchu pampy, zachovat ov\u0161em p\u0159itom st\u00e1le neuv\u011b\u0159iteln\u011b vysokou p\u0159esnost a pak pokra\u010dovat na tomto povrchu. Takov\u00fd, tzv. „referen\u010dn\u00ed bod“ v s\u00edti je zcela zbyte\u010dn\u00fd a dokonce \u0161kodliv\u00fd (z hlediska p\u0159esnosti pr\u00e1ce). Copak by nebylo l\u00e9pe sestoupit na rovinu a um\u00edstit celou „triangula\u010dn\u00ed“ s\u00ed\u0165 na ni?<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 2) Sch\u00e9matick\u00e1 mapa jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti Nazcy (podle Marie Reiche). 1\/ linie, 2\/ plochy, 3\/ obrazce, 4\/ geologick\u00e9 zlomy, 5\/ hv\u011bzdice, odkud se rozb\u00edhaj\u00ed linie, 6\/ oblast, detailn\u011bji na obr. 2a)<\/em><\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee o tyto probl\u00e9my se tv\u016frci „obraz\u016f“ na Nazca nestarali. S mimo\u0159\u00e1dnou lehkost\u00ed pokreslili povrch pampy t\u0159in\u00e1cti tis\u00edci lini\u00ed s p\u0159esnost\u00ed, kter\u00e1 udivuje modern\u00ed geodety, a p\u0159itom pou\u017e\u00edvali takovou z\u00e1kladn\u00ed s\u00ed\u0165, kter\u00e1 jim jen zkomplikovala pr\u00e1ci. A po tom v\u0161em historici a archeologov\u00e9 \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee celou tuto kyklopskou pr\u00e1ci s \u00fa\u017easnou p\u0159esnost\u00ed prov\u00e1d\u011bly mal\u00e9 kmeny, na technologick\u00e9 \u00farovni doby kamenn\u00e9, je\u017e neznaly p\u00edsmo, nato\u017e magnetick\u00fd kompas.<\/p>\n

Zde v Nazce tedy nar\u00e1\u017e\u00edme na paradox – objem a kvalita odveden\u00e9 pr\u00e1ce n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b p\u0159evy\u0161uje mo\u017enosti primitivn\u00ed spole\u010dnosti, o jak\u00e9 m\u00e1me ofici\u00e1ln\u011b p\u0159ij\u00edman\u00e9 p\u0159edstavy.<\/p>\n

Krom\u011b lini\u00ed na Nazce jsou zde d\u00e1le stovky „silnic“ (slangov\u00e9 ozna\u010den\u00ed v\u00fdzkumn\u00edky Nazcy). Takov\u00e9 rovn\u00e9 p\u00e1sy o \u0161\u00ed\u0159ce do 60 cm na povrchu, vytvo\u0159en\u00e9 stejn\u011b jako linie, odstran\u011bn\u00edm hrub\u0161\u00edch kamen\u016f z povrchu. Jsou zde tak\u00e9 \u010detn\u00e9 „planiny“ – obd\u00e9ln\u00edky, lichob\u011b\u017en\u00edky a troj\u00faheln\u00edky, odli\u0161n\u00e9 od tmav\u00e9ho povrchu. Uprost\u0159ed nich p\u0159evl\u00e1daj\u00ed oblasti v podob\u011b \u00fazk\u00fdch, velmi prot\u00e1hl\u00fdch troj\u00faheln\u00edk\u016f, s vrcholov\u00fdm \u00fahlem nejv\u00fd\u0161e 17\u00b0. N\u011bkdy silnice a prot\u00e1hl\u00e9 troj\u00faheln\u00edky tak\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z n\u011bjak\u00e9ho centr\u00e1ln\u00edho bodu. A kone\u010dn\u011b, uprost\u0159ed v\u0161ech t\u011bchto chaotick\u00fdch lini\u00ed, „silnic“ a „planin“, je rozpt\u00fdleno n\u011bkolik des\u00edtek ob\u0159\u00edch obraz\u016f zv\u00ed\u0159at, rostlin a n\u011bkolik fantastick\u00fdch tvor\u016f. Tyto obr\u00e1zky jsou nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee publicist\u00e9 se o nich zmi\u0148uj\u00ed nej\u010dast\u011bji.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr\u00e1zek (3) ukazuje ve stejn\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku (17), nejtypi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed z t\u011bchto obraz\u016f. Tyto \u00fadaje si zaslou\u017e\u00ed, abychom si o nich \u0159ekli v\u00edce.<\/em><\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Sv\u011btov\u011b proslul\u00e1 „expozice“ z\u00e1hadn\u00fdch starov\u011bk\u00fdch obraz\u016f na n\u00e1horn\u00ed plo\u0161in\u011b Nazca je na \u00fazem\u00ed Republiky Peru, p\u0159ibli\u017en\u011b 400 kilometr\u016f ji\u017en\u011b od<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":450,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,81,22],"class_list":["post-3339","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-geoglyfy","tag-jizni-amerika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3339","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3339"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3339\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3340,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3339\/revisions\/3340"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/450"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3339"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3339"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3339"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}