{"id":3221,"date":"2024-09-30T00:46:50","date_gmt":"2024-09-29T22:46:50","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3221"},"modified":"2024-10-01T14:12:03","modified_gmt":"2024-10-01T12:12:03","slug":"velke-zimbabwe","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/09\/30\/velke-zimbabwe\/","title":{"rendered":"Velk\u00e9 Zimbabwe"},"content":{"rendered":"

B\u011bhem sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed za\u010dali Arabov\u00e9, jako hlavn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed obchodn\u00edci, vytla\u010dovat Portugalce na pob\u0159e\u017e\u00ed Mosambiku.<\/strong><\/p>\n

\"\"\u0160\u00ed\u0159ily se zde p\u0159\u00edb\u011bhy o kr\u00e1li jm\u00e9nem Monomotapa<\/em> (1), kter\u00fd vl\u00e1dl z m\u011bsta, jen\u017e se naz\u00fdvalo Symb\u00e3oe nebo Zimb\u00e3oche,<\/em> v ur\u010dit\u00e9 vzd\u00e1lenosti na v\u00fdchod. Podle n\u011bkter\u00fdch verz\u00ed t\u011bchto p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, Monomotapov\u016fv<\/em> pal\u00e1c byl pokryt pl\u00e1ty zlata, ale v roce 1531,<\/p>\n

Vicente Pegado<\/em>, kapit\u00e1n pos\u00e1dky v Sofala,<\/em> psal o zni\u010den\u00fdch kamenn\u00fdch pevnostech, v\u011b\u017e\u00edch v\u00edce ne\u017e „dvan\u00e1ct s\u00e1h\u016f“ vysok\u00fdch, dolech a upozornil, \u017ee Symb\u00e3oe znamen\u00e1 „soud“ v m\u00edstn\u00edm jazyce.<\/p>\n

V roce 1552 se portugalsk\u00fd historik Jo\u00e3o de Barros<\/em> (1496 – 1570) (2) domn\u00edval, \u017ee to bylo Axum,<\/em> m\u011bsto kr\u00e1lovny ze S\u00e1by.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.1 Fantazijn\u00ed ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed „\u017deny v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f Monomotapa“ od Johanna Theodore de Bry a Johanna Israel de Bry v \u201eIndie orientalis\u201c, z roku 1599<\/em><\/p>\n

Byly to p\u0159\u00edb\u011bhy z druh\u00e9 ruky od arabsk\u00fdch obchodn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed obchodovali s lidmi z vnitrozem\u00ed, ale Portugalci tam cestovat nemohli.<\/p>\n

V roce 1871, kdy\u017e Evropan\u00e9 za\u010dali zkoumat vnitrozem\u00ed ji\u017en\u00ed Afriky, geolog a cestovatel Karl Gottlieb Mauch<\/em> (1837-1875) (3) se rozhodl prozkoumat legend\u00e1rn\u00ed z\u0159\u00edceniny Monomotapa,<\/em> o kter\u00fdch sly\u0161el ze spis\u016f n\u011bmeck\u00e9ho mision\u00e1\u0159e jm\u00e9nem Alexander Merensky<\/em> (1837-1918) (4), jen\u017e o nich psal v roce 1867.<\/p>\n

Mauch<\/em> p\u0159esv\u011bd\u010dil m\u00edstn\u00edho pr\u016fvodce, sb\u011bratele slonov\u00e9 kosti George Philipse<\/em>, aby jej dovedl ke z\u0159\u00edcenin\u011b Zimbabwe.<\/p>\n

Ruiny byly p\u0159\u00edli\u0161 zarostl\u00e9, ne\u017e aby je bylo mo\u017en\u00e9 prozkoumat. Cestovatel\u00e9 se setkali se star\u0161\u00edm domorodcem Babareke,<\/em> kter\u00fd jim \u0159ekl, \u017ee byl synem posledn\u00edho velekn\u011bze kultu, kter\u00fd kdysi ob\u011btoval voly v t\u011bchto trosk\u00e1ch. Nic ne\u017e toto se Mauch a Philips nedozv\u011bd\u011bli.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.2 Centrum komplexu Velk\u00e9 Zimbabwe<\/em><\/p>\n

Velk\u00e9 Zimbabwe<\/em> (5) le\u017e\u00ed v \u0161irok\u00e9m \u00fadol\u00ed \u0159eky Mapudzi,<\/em> p\u0159\u00edtoku \u0159eky Sabi, kter\u00e1 \u00fast\u00ed do Indick\u00e9ho oce\u00e1nu na jih od Sofala. Krajina je \u017eula, s mal\u00fdmi pahorky a skalami, kter\u00e9 exfoliac\u00ed (trhliny) odpadaj\u00ed z exponovan\u00fdch skaln\u00edch st\u011bn, jak se teplota m\u011bn\u00ed v pr\u016fb\u011bhu roku.<\/p>\n

To poskytuje pohodln\u011b dostupn\u00fd stavebn\u00ed materi\u00e1l, kter\u00fd byl pou\u017eit staviteli Velk\u00e9ho Zimbabwe a okoln\u00edch lokalit. Dal\u0161\u00edm pou\u017eit\u00fdm materi\u00e1lem byl mastek, jeho\u017e nalezi\u0161t\u011b je vzd\u00e1leno 24 km vzd\u00e1len\u00e9, a dov\u00e1\u017eena byla tak\u00e9 b\u0159idlice a k\u0159emen.<\/p>\n

Z\u0159\u00edcenina Velk\u00e9 Zimbabwe<\/em> stoj\u00ed na vrcholu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b strm\u00e9ho pahorku, a pokr\u00fdv\u00e1 oblast o rozloze 0,65 km2. Nejv\u011bt\u0161\u00ed stavba je elipticky uzav\u0159en\u00fd prostor (n\u011bkdy nazvan\u00fd Temple – Chr\u00e1m, v Eliptick\u00e9 ohrad\u011b), s Akropol\u00ed v horn\u00ed \u010d\u00e1sti kopce, 550 m na sever. Existuj\u00ed dal\u0161\u00ed ruiny v \u00fadol\u00ed na severu a v\u00fdchod\u011b. Aby arab\u0161t\u00ed obchodn\u00edci odradili sv\u00e9 portugalsk\u00e9 rivaly, \u0159ekli jim, \u017ee budovy byly postaveny z poskl\u00e1dan\u00fdch kamen\u016f, i kdy\u017e zdi byly om\u00edtnut\u00e9.<\/p>\n

Stejn\u011b jako mnoho evropsk\u00fdch objevitel\u016f, Mauch po n\u00e1vratu do N\u011bmecka vydal knihu o sv\u00e9 cest\u011b. A tak\u00e9, jako mnoho Evropan\u016f, kte\u0159\u00ed nalezli podivn\u00e9 ruiny, se sna\u017eil vysv\u011btlit, jakou kulturu objevil.<\/p>\n

Myslel si, \u017ee domorodec Babareke<\/em> jim popsal semitsk\u00fd ritu\u00e1l a \u017ee trosky jsou biblick\u00e9 m\u011bsto Ofir, m\u00edsto legend\u00e1rn\u00edch dol\u016f kr\u00e1le \u0160alamouna (6). Jedna ze zni\u010den\u00fdch budov byla pr\u00fd kopie \u0160alamounova chr\u00e1mu, zat\u00edmco velk\u00fd ov\u00e1ln\u00fd kryt (kter\u00fd on nazval Zimbabye)<\/em> byla kopie pal\u00e1ce, ve kter\u00e9m kr\u00e1lovna ze S\u00e1by \u017eila v Jeruzal\u00e9m\u011b. V\u011b\u0159il, \u017ee Zimbabwe bylo postaveno f\u00e9nick\u00fdmi architekty.<\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Mauchova kniha zp\u016fsobila v Evrop\u011b rozruch a ruiny se staly l\u00e1kadlem pro lovce poklad\u016f, kte\u0159\u00ed cht\u011bli naj\u00edt \u0160alomounovy poklady.<\/p>\n

Kdy\u017e Cecil Rhodes<\/em> (1853-1902) (7) zalo\u017eil v roce 1889 Ji\u017en\u00ed Rhodesii<\/em> (8) (v podstat\u011b soukromou spole\u010dnost, kter\u00e1 spravovala obrovsk\u00e9 \u00fazem\u00ed se zna\u010dn\u00fdm ziskem), ruiny se staly sou\u010d\u00e1st\u00ed panstv\u00ed jihoafrick\u00fdch osadn\u00edk\u016f Willi a Harry Posseltov\u00fdch.<\/p>\n

Willi se pokusil odstranit vy\u0159ez\u00e1van\u00fd mastek z jedn\u00e9 z ruin v roce 1888, ale byl napaden m\u00edstn\u00edmi obyvateli. Podle jedn\u00e9 verze p\u0159\u00edb\u011bhu, v roce 1889, vy\u0159ez\u00e1van\u00fd mastek ve tvaru pt\u00e1ka (9), koupil v\u00fdm\u011bnou za p\u0159ikr\u00fdvky a cetky a prodal je Cecilu Rhodesovi, zat\u00edmco je\u0161t\u011b jin\u00e1 verze tvrd\u00ed, \u017ee je schoval, aby jej pozd\u011bji vr\u00e1til na m\u00edsto.<\/p>\n

V knize \u201eThe Early Days of Mashonaland and a Visit to Great Zimbabwe Ruins\u201c<\/em>, na\u0159\u00edkal na nedostatek poklad\u016f.<\/p>\n

Archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky a dezinterpretace<\/strong><\/p>\n

V roce 1891 archeolog James Theodore Bent<\/em> (1852 – 1897) (10) str\u00e1vil dva m\u011bs\u00edce v\u00fdkopy v trosk\u00e1ch, odstranil pt\u00e1ky z mastku a p\u0159evezl je do muzea v Kapsk\u00e9m M\u011bst\u011b (vr\u00e1tily se do Zimbabwe v roce 1981).<\/p>\n

V prvn\u00edch letech existence kolonie Ji\u017en\u00ed Rhodesie, byla z\u0159\u00edzena Spole\u010dnost pro star\u00e9 ruiny (Ancient Ruins Company), s v\u00fdslovn\u00fdm \u00fa\u010delem hledat v nich poklady.<\/p>\n

Spr\u00e1vce Mashonalandu<\/em> (11), Leander Starr Jameson<\/em> (1853-1917) (12), zah\u00e1jil v\u00fdkopy na \u010dty\u0159iceti m\u00edstech, co\u017e vyneslo o n\u011bco v\u00edce ne\u017e 5 kg zlata, ale zni\u010dilo stratigrafickou integritu lokalit.<\/p>\n

Archeolog Bent byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee stavby byly postaveny n\u00e1rodem kr\u00e1lovny ze S\u00e1by Sabaeans (13), F\u00e9ni\u010dany a dal\u0161\u00edmi semitsk\u00fdmi n\u00e1rody, p\u0159esn\u011b tak, jak se domn\u00edval Mauch. To zakl\u00e1dal na p\u0159\u00edtomnosti mastku, falick\u00e9m tvaru k\u00f3nick\u00e9 v\u011b\u017ee a ov\u00e1ln\u00e9ho tvaru velk\u00e9 zdi, co\u017e p\u0159ipom\u00edn\u00e1 budovu na Ma’rib (\u0645\u0623\u0631\u0628, Jemen) (14), identifikovan\u00e9m jako pal\u00e1c Harim z Bilqis, kr\u00e1lovny ze S\u00e1by.<\/p>\n

Tak\u00e9 navrhl, \u017ee Velk\u00e9 Zimbabwe<\/em> je toto\u017en\u00e9 jak s biblickou zem\u00ed Ofir<\/em> a zem\u00ed Punt<\/em> ze starov\u011bk\u00fdch egyptsk\u00fdch text\u016f, a \u017ee vzkv\u00e9tala pod arabsk\u00fdm vlivem a\u017e do st\u0159edov\u011bku.<\/p>\n

V\u011b\u0159il, \u017ee mince \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Antoninus Pius<\/em> (138 a\u017e 161 n.l.) nalezen\u00e9 v d\u016fln\u00ed \u0161acht\u011b v Mutale (Zimbabwe, Umtali p\u0159ed rokem 1982) (15) posiluje jeho z\u00e1v\u011bry. Bohu\u017eel, to je v\u0161echno, co o t\u00e9to minci je zn\u00e1mo.<\/p>\n

Pozd\u011bj\u0161\u00ed pr\u016fzkumn\u00edci a archeologov\u00e9 se shodli s n\u00e1zorem Benta.<\/p>\n

Prvn\u00ed byl Karl (nebo Carl) Peters (1856-1918) (16), zakladatel n\u011bmeck\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Afriky Tanganiky (dnes Tanzanie) (17), sice m\u00edsto nikdy nenav\u0161t\u00edvil, ale prozkoumal jen trosky v\u00fdchodn\u011bji v letech 1899-1900. Jeho rasistick\u00e9 postoje (pova\u017eoval populaci Tanganiky za „nemocn\u00e9 a zbyte\u010dn\u00e9 smet\u00ed“, a n\u00e1zory, \u017ee by m\u011bla b\u00fdt pou\u017eita b\u00edl\u00fdmi osadn\u00edky bu\u010f na nucen\u00e9 pr\u00e1ce nebo vyhlazeni), jasn\u011b zabarvily jeho pohled na to, kdo mohl postavit tyto stavby.<\/p>\n

A\u017e v roce 1902 nov\u00fd legislativn\u00ed rada Ji\u017en\u00ed Rhodesie schv\u00e1lil z\u00e1kon na ochranu historick\u00fdch lokalit a kur\u00e1torem se stal novin\u00e1\u0159 Richard Nicklin Hall<\/em> (1853-1914).<\/p>\n

R. Hall str\u00e1vil dva roky hlouben\u00edm velk\u00e9ho v\u00fdkopu. V\u011b\u0159il, \u017ee by mohl rozli\u0161it dva kulty – uct\u00edv\u00e1n\u00ed Slunce, semitsk\u00e9 (mo\u017en\u00e1 Himyarite Arab\u016f), a druh\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 arabsk\u00e9 – odd\u011blen\u00e9 zde dlouhou dobu. Hall tedy cht\u011bl otev\u0159en\u011b m\u00edsto \u201eo\u010distit\u201c, z\u00e1m\u011brn\u011b odstran\u011bn\u00edm v\u0161eho, co by mohlo souviset s m\u00edstn\u00edmi africk\u00fdmi n\u00e1rody, co\u017e popsal jeden hostuj\u00edc\u00ed archeolog jako „bezohlednost … hor\u0161\u00ed ne\u017e cokoli, co jsem kdy vid\u011bl.“<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b dal\u0161\u00ed v\u00fdkopy prov\u00e1d\u011bl David Randall-MacIver<\/em> (1873-1945) (18) v roce 1905. Jeho z\u00e1v\u011bry byly zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed pro koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vu. B\u011bhem v\u00fdkop\u016f nena\u0161el nic jin\u00e9ho, ne\u017e domorod\u00e9 africk\u00e9 artefakty a dov\u00e1\u017een\u00e9 zbo\u017e\u00ed (v\u010detn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00fdch persk\u00fdch kor\u00e1lk\u016f, skla a \u010d\u00ednsk\u00e9ho porcel\u00e1nu, v\u0161echno ze 14. stolet\u00ed a pozd\u011bj\u0161\u00ed doby). Richard Nicklin Hall jeho \u010dinnost kritizoval, co\u017e vyvolalo ostr\u00e9 spory, kter\u00e9 trvaly n\u011bkolik let.<\/p>\n

Obnoven\u00e9 vykop\u00e1vky v roce 1929, prov\u00e1d\u011bn\u00e9 Gertrudou Caton-Thompson (1888 – 1985) (19), potvrdily objev MacIvera, \u017ee nalezen\u00fd materi\u00e1l poch\u00e1zel z doby mnohem pozd\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e z doby \u0160alomouna, i kdy\u017e se poda\u0159ilo prok\u00e1zat jeho p\u016fvod do dev\u00e1t\u00e9ho nebo des\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed n.l.<\/p>\n

V roce 1950 Samuel Dickson Sandes<\/em> (1899-1984) (20), spr\u00e1vce n\u00e1rodn\u00edho parku v Zimbabwe, objevil d\u0159ev\u011bn\u00e9 nadpra\u017e\u00ed, kter\u00e9 bylo pou\u017eito jako kryt na eliptick\u00e9 budov\u011b, a datoval je radioaktivn\u00ed metodou C14 na 1304 \u00b1 55 n.l., s pravd\u011bpodobnost\u00ed 98% s p\u00e1dem do rozsahu 619-819 n.l.<\/p>\n

Rhodesijsk\u00fd archeolog Roger Summers<\/em> (21) pou\u017eil toto zji\u0161t\u011bn\u00ed a v roce 1955 navrhl je\u0161t\u011b o n\u011bco star\u0161\u00ed p\u016fvod, ale ne d\u0159\u00edve ne\u017e p\u00e1t\u00e9 stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu. N\u00e1zory Summerse na domorod\u00fd p\u016fvod Velk\u00e9ho Zimbabwe a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch m\u00edst ho dostaly do konfliktu s koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vou, kter\u00e1 za\u010dala s tvrdou lini\u00ed s prosazov\u00e1n\u00edm p\u016fvodu tohoto m\u00edsta.<\/p>\n

Rasistick\u00e9 interpretace<\/strong><\/p>\n

Objevy Randall-MacIvera neuml\u010del zast\u00e1nce ciz\u00edch p\u016fvodc\u016f Velk\u00e9ho Zimbabwe. Stejn\u011b tak byl prosazov\u00e1n semitsk\u00fd p\u016fvod dr\u00e1vidsk\u00e9 kultury v ji\u017en\u00ed Indii, nebo Malaya (p\u016fvodn\u00edch obyvatel Madagaskaru).<\/p>\n

Teorie semitsk\u00e9ho p\u016fvodu byla pos\u00edlena dobrodru\u017en\u00fdm rom\u00e1nem Doly kr\u00e1le \u0160alamouna<\/em>, publikovan\u00fdm v roce 1895, \u010d\u00edm\u017e autor Henry Rider Haggard<\/em> (1856-1925) (22) v podstat\u011b vytvo\u0159il nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed trosek, i p\u0159es nemo\u017enost jejich datov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

V roce 1930 n\u011bmeck\u00fd etnolog Leo Viktor Frobenius<\/em> (1873-1938) (23) ozn\u00e1mil v novin\u00e1ch Cape Town, \u017ee identifikoval „zdroj civilizace, kter\u00e1 vytvo\u0159ila Zimbabwe a mnoho stovek z\u0159\u00edcenin roztrou\u0161en\u00fdch po cel\u00e9 Rhodesii, portugalsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Afriky a n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1stech Bechuanalandu“.<\/em> Ozna\u010dil jejich st\u00e1\u0159\u00ed mezi 4000 a\u017e 1000 p\u0159.n.l., tedy mnohem d\u0159\u00edve, ne\u017e zjistili archeologov\u00e9, a v\u011b\u0159il, \u017ee staviteli byli Sumerov\u00e9 z okol\u00ed Kaspick\u00e9ho mo\u0159e. Frobenius tak\u00e9 tvrdil, \u017ee Atlantida se nach\u00e1zela v ji\u017en\u00ed Africe. (24)<\/p>\n

Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee v\u00fdklad p\u016fvodu tohoto m\u00edsta byl v 19. a na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed zabarven rasov\u00fdmi p\u0159edsudky na stran\u011b b\u00edl\u00fdch evropsk\u00fdch pr\u016fzkumn\u00edk\u016f a pozd\u011bji osadn\u00edk\u016f. Badatel\u00e9, cestovatel\u00e9, staro\u017eitn\u00edci i archeologov\u00e9 byli p\u0159esv\u011bd\u010deni o tom, \u017ee tak slo\u017eit\u00e1 pam\u00e1tka nem\u016f\u017ee b\u00fdt domorod\u00e9ho africk\u00e9ho p\u016fvodu, a tak ignorovali, nespr\u00e1vn\u011b vykl\u00e1dali, a z\u00e1m\u011brn\u011b ni\u010dili d\u016fkazy. Vykop\u00e1vky, prov\u00e1d\u011bn\u00e9 po v\u00edce ne\u017e stolet\u00ed, prok\u00e1zaly nade v\u0161\u00ed pochybnost, \u017ee Velk\u00e9 Zimbabwe je zcela p\u016fvodn\u00ed pam\u00e1tkou.<\/p>\n

A skute\u010dnost?<\/strong><\/p>\n

Kolem p\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu se zde us\u00eddlili pastevci z kultury Gokomere. Kamenn\u00e1 architektura poch\u00e1z\u00ed z 12. – 15. stolet\u00ed n.l. podle radiokarbonov\u00e9ho datov\u00e1n\u00ed, a z 14. Stolet\u00ed podle importovan\u00e9 keramiky a skla.<\/p>\n

Po\u010d\u00e1tky Velk\u00e9ho Zimbabwe a souvisej\u00edc\u00edch pam\u00e1tek lze ch\u00e1pat jako reakci na \u00fapadek kr\u00e1lovstv\u00ed Mapungubwe (25), st\u00e1tu, kter\u00fd le\u017eel d\u00e1l na jih, a kter\u00fd byl charakterizov\u00e1n svou hierarchickou spole\u010dnost\u00ed a \u0161irok\u00fdm obchodn\u00edm spojen\u00edm p\u0159es starov\u011bk\u00fd p\u0159\u00edstav Rhapta (26) s Isl\u00e1msk\u00fdm obchodn\u00edm p\u0159\u00edstavem Kilwa Kisiwani (27).<\/p>\n

Na z\u00e1klad\u011b anal\u00fdzy DNA m\u00edstn\u00edch obyvatel Lemba, se uk\u00e1zaly semitsk\u00e9 vazby, tak\u017ee n\u00e1rok na \u017eidovsk\u00fd p\u016fvod se zd\u00e1 b\u00fdt potvrzen. (28)<\/p>\n

P\u016fvodn\u011b v\u0161ak byly tyto semitsk\u00e9 vazby vysloveny na z\u00e1klad\u011b ob\u0159ezan\u00fdch falick\u00fdch soch, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed v n\u011bkter\u00fdch ruin\u00e1ch. Vytv\u00e1\u0159en\u00e9 archeologick\u00e9 paralely v poh\u0159ebn\u00ed praxi, stylu atd., vyvolaly velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed kritiky. Rozhodn\u011b nelze n\u00e1rod Lemba ozna\u010dovat za „\u017eidovskou Diasporu“.<\/p>\n

V 60. a 70. letech 20. stolet\u00ed se Velk\u00e9 Zimbabwe stalo symbolem hnut\u00ed africk\u00fdch nacionalist\u016f. B\u00edl\u00e1 vl\u00e1da Ji\u017en\u00ed Rhodesie vydala jednostrann\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti na britsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1v\u011b v roce 1965, a potla\u010dila p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 d\u016fkazy, \u017ee se jedn\u00e1 o africk\u00fdch p\u016fvod pam\u00e1tek.<\/p>\n

Archeolog, kter\u00fd m\u011bl na starosti pam\u00e1tky Ji\u017en\u00ed Rhodesie, Paul Sinclair v rozhovoru \u0159ekl, \u017ee musel b\u00fdt tehdy velmi opatrn\u00fd p\u0159i styc\u00edch s novin\u00e1\u0159i. Vl\u00e1da zadr\u017eovala spr\u00e1vn\u00e9 informace, cenzurovala pr\u016fvodce, muzea, u\u010debnice, rozhlasov\u00e9 programy, noviny a filmy. Ka\u017ed\u00e9mu hrozilo, \u017ee ztrat\u00ed svou pr\u00e1ci, pokud by ve\u0159ejn\u011b \u0159ekl, \u017ee \u010derno\u0161i postavili Zimbabwe.<\/p>\n

V roce 1964, sci-fi spisovatel Lyon Sprague de Camp<\/em> (29) napsal: „Zimbabwe m\u011blo tu sm\u016flu, \u017ee uv\u00edzlo ve velk\u00e9m sporu dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed o rozd\u00edlech mezi rasami lid\u00ed. Ti, kte\u0159\u00ed cht\u011bli uk\u00e1zat, \u017ee b\u00edl\u00e1 rasa je lep\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed byli dychtiv\u00ed uk\u00e1zat, \u017ee Zimbabwe bylo postaveno b\u00edl\u00fdmi.\u201c<\/em><\/p>\n

Kdy\u017e zanikla Ji\u017en\u00ed Rhodesie<\/em>, a v roce 1980 dostala v\u011bt\u0161inovou vl\u00e1du, nov\u00fd st\u00e1t si zvolil n\u00e1zev Zimbabwe (30) podle tohoto m\u00edsta. Navzdory politick\u00fdm a ekonomick\u00fdm probl\u00e9m\u016fm, kter\u00fdmi zem\u011b proch\u00e1z\u00ed, Velk\u00e9 Zimbabwe z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u00fdznamn\u00fdm symbolem africk\u00e9 hrdosti.<\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_of_Mutapa<\/a> <\/em>
\n(2) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Jo\u00e3o_de_Barros<\/a> <\/em>
\n(3) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karl_Mauch<\/a> <\/em>
\n(4) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Alexander_Merensky<\/a> <\/em>
\n(5) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe<\/a> <\/em>
\n(6) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ophir<\/a> <\/em>
\n(7) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cecil_Rhodes<\/a> <\/em>
\n(8) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Southern_Rhodesia<\/a> <\/em>
\n(9) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zimbabwe_Bird<\/a> <\/em>
\n(10) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Theodore_Bent<\/a> <\/em>
\n(11) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mashonaland<\/a> <\/em>
\n(12) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Leander_Starr_Jameson<\/a> <\/em>
\n(13) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sabaeans<\/a> <\/em>
\n(14) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ma’rib<\/a> <\/em>
\n(15) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mutare<\/a> <\/em>
\n(16) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karl_Peters<\/a> <\/em>
\n(17) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/German_East_Africa<\/a> <\/em>
\n(18) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/David_Randall-MacIver<\/a> <\/em>
\n(19) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gertrude_Caton\u2013Thompson<\/a> <\/em>
\n(20) http:\/\/sandesancestry.net\/individual\/499-samuel-dickson-sandes-1899-1984<\/a> <\/em>
\n(21) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Roger_Summers<\/a> <\/em>
\n(22) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Henry_Rider_Haggard<\/a> <\/em>
\n(23) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Leo_Frobenius<\/a> <\/em>
\n(24) http:\/\/www.nigerianbestforum.com\/blog\/on-the-trail-of-leo-frobenius-100-yrs-after\/<\/a><\/em>
\n(25) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_of_Mapungubwe<\/a> <\/em>
\n(26) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rhapta<\/em>
\n(27) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kilwa_Kisiwani<\/a><\/em>
\n(28) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lemba_people<\/a> <\/em>
\n(29) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/L._Sprague_de_Camp<\/a> <\/em>
\n(30) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zimbabwe<\/a> <\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

B\u011bhem sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed za\u010dali Arabov\u00e9, jako hlavn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed obchodn\u00edci, vytla\u010dovat Portugalce na pob\u0159e\u017e\u00ed Mosambiku.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1000,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[20,41],"class_list":["post-3221","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-afrika","tag-archeologie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3221","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3221"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3221\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3226,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3221\/revisions\/3226"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1000"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3221"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3221"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3221"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}