{"id":3212,"date":"2024-08-30T00:31:39","date_gmt":"2024-08-29T22:31:39","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3212"},"modified":"2024-09-30T23:40:43","modified_gmt":"2024-09-30T21:40:43","slug":"turinske-platno-jen-divadelni-rekvizita","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/08\/30\/turinske-platno-jen-divadelni-rekvizita\/","title":{"rendered":"Tur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno \u2013 jen divadeln\u00ed rekvizita?"},"content":{"rendered":"

Historik britsk\u00e9ho p\u016fvodu odhalil tajemstv\u00ed z\u00e1hadn\u00e9ho obrysu t\u011bla na slavn\u00e9m pl\u00e1tn\u011b <\/strong>
\nTur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno je pova\u017eov\u00e1no za jedno z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch relikvi\u00ed.<\/strong><\/p>\n

Spory o jeho pravosti, mnohdy velmi ostr\u00e9, st\u00e1le prob\u00edhaj\u00ed. Zast\u00e1nci pravosti pl\u00e1tna jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee toto pl\u00e1tno pokr\u00fdvalo t\u011blo Je\u017e\u00ed\u0161e Krista po sejmut\u00ed z k\u0159\u00ed\u017ee. Jak jinak p\u0159ece vysv\u011btlit, \u017ee se na povrchu tkaniny z\u00e1zra\u010dn\u011b objevily obrysy obli\u010deje a t\u011bla Spasitele? Skeptici z \u0159ad v\u011bdc\u016f zpochyb\u0148uj\u00ed tuto verzi. Nicm\u00e9n\u011b, jasno st\u00e1le nen\u00ed.<\/p>\n

Pravd\u011bpodobn\u011b pr\u00e1v\u011b z tohoto d\u016fvodu ofici\u00e1ln\u00ed Vatik\u00e1n neuzn\u00e1v\u00e1 Tur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno jako prav\u00e9, i kdy\u017e ho pokl\u00e1d\u00e1 za d\u016fle\u017eitou p\u0159ipom\u00ednkou utrpen\u00ed Krista. Britsk\u00fd historik Charles Freeman (1) se rozhodl skoncovat s diskus\u00ed a dobrat se pravdy.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 1 St\u0159edov\u011bk\u00e1 rytina Antonio Tempesta, kde je zachyceno pl\u00e1tno<\/em><\/p>\n

Kde se vzala bedern\u00ed rou\u0161ka?<\/strong><\/p>\n

Sv\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 detektivn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed za\u010dal t\u00edm, \u017ee polo\u017eil jednoduchou ot\u00e1zku: „Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee tak slavnou relikvii po celou dobu jej\u00ed existence ve st\u0159edov\u011bku nenamaloval n\u011bjak\u00fd mal\u00ed\u0159?“ Uk\u00e1zalo se, \u017ee existuje n\u011bkolik jejich star\u00fdch zobrazen\u00ed. Nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00ed zobrazen\u00ed toho, co vypad\u00e1 jako Tur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno, zhotovil p\u0159ed n\u011bkolika stalet\u00edmi mal\u00ed\u0159 Antonio Tempesta (1555- 1630) (2) v roce 1613 jako rytinu a takov\u00e9 „pohlednice“, se tiskly v r\u016fzn\u00fdch letech (od 1578 do 1750) u p\u0159\u00edle\u017eitosti ve\u0159ejn\u00e9 demonstrace relikvie. Ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech bezpochyby vid\u00edme zn\u00e1m\u00e9 pl\u00e1tno.<\/p>\n

Um\u011blec pl\u00e1tno zobrazil tak d\u016fkladn\u011b, \u017ee neopomn\u011bl ani na stopy po\u0161kozen\u00ed, kter\u00e9 zp\u016fsobil po\u017e\u00e1r v roce 1532 (tehdy je\u0161t\u011b pl\u00e1tno nebylo ulo\u017eeno v Tur\u00edn\u011b, ale ve francouzsk\u00e9m Chambery). Je ale zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, \u017ee p\u0159ed n\u011bkolika stalet\u00edmi pl\u00e1tno vypadalo \u00fapln\u011b jinak.<\/p>\n

Za prv\u00e9, na star\u00fdch obr\u00e1zc\u00edch nevid\u00edme dnes u\u017e st\u011b\u017e\u00ed rozeznateln\u00fd otisk t\u011bla, ale jeho jasn\u011b z\u0159eteln\u00fd obrys.<\/p>\n

Za druh\u00e9, je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee m\u00e1me co do \u010din\u011bn\u00ed s obvykl\u00fdm pozitivn\u00edm odrazem, ne negativn\u00edm.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd bod: \u0159ada detail\u016f, kter\u00e9 byly zachyceny st\u0159edov\u011bk\u00fdm um\u011blcem, dnes chyb\u00ed. Nap\u0159\u00edklad, trnov\u00e1 koruna, pe\u010dliv\u011b zobrazen\u00e1 na star\u00fdch rytin\u00e1ch, dnes nen\u00ed, nevid\u00edme ani bedern\u00ed rou\u0161ku, zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed Kristovu nahotu (jde o zadn\u00ed stranu pl\u00e1tna). P\u00edsemn\u00e9 zdroje tak\u00e9 potvrzuj\u00ed, \u017ee p\u0159ed 500 lety, \u017ee pl\u00e1tno bylo jasn\u00fdm zobrazen\u00edm, kde byly jasn\u011b viditeln\u00e9 krvav\u00e9 r\u00e1ny a otev\u0159en\u00e9 jizvy – zn\u00e1mky mu\u010den\u00ed.<\/p>\n

To lze vysv\u011btlit pouze t\u00edm, \u017ee ve st\u0159edov\u011bku na tkaniny nan\u00e1\u0161eli barvy pro v\u011bt\u0161\u00ed z\u0159etelnost (co\u017e skon\u010dilo po roce 1563, kdy\u017e za\u010dal boj s „nemor\u00e1lnost\u00ed v um\u011bn\u00ed\u201c a hol\u00e9 h\u00fd\u017ed\u011b Spasitele byly narychlo zakryty.) V t\u011bch dob\u00e1ch lid\u00e9 nebyli dosud sezn\u00e1meni s mistrovsk\u00fdmi d\u00edly abstraktn\u00edho mal\u00ed\u0159stv\u00ed. A sotva rozmazan\u00fd otisk na pl\u00e1tn\u011b by se sotva stal objektem masov\u00e9ho uct\u00edv\u00e1n\u00ed a c\u00edlem pout\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Nezapome\u0148te, \u017ee musel konkurovat levn\u00fdm pad\u011blk\u016fm, vypo\u010d\u00edtan\u00fdm na vn\u011bj\u0161\u00ed efekt. V r\u016fzn\u00fdch dob\u00e1ch v Evrop\u011b vystavovali n\u011bkolik des\u00edtek pl\u00e1ten. Po\u010det h\u0159eb\u00edk\u016f, kter\u00fdmi byl uk\u0159i\u017eov\u00e1n Je\u017e\u00ed\u0161, dos\u00e1hl t\u0159ic\u00edtky. I dnes tvrd\u00ed alespo\u0148 p\u011bt chr\u00e1m\u016f v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch, \u017ee vlastn\u00ed hlavu Jana K\u0159titele.<\/p>\n

Na t\u011ble je 372 ran\u2026<\/strong><\/p>\n

U\u017e ve 14. stolet\u00ed c\u00edrkevn\u00ed hierarchie ani nenapadlo p\u0159edkl\u00e1dat pl\u00e1tno jako prav\u00e9. Tehdy se nevystavovalo v Tur\u00edn\u011b, ale ve m\u011bst\u011b Lirey. Tato farnost byla pod jurisdikc\u00ed biskupa Troyes Henry Poitiers (3). Kdy\u017e se pout\u011b do Lirey staly masov\u00fdmi, biskup osobn\u011b zkoumal relikvii a zjistil, \u017ee je umn\u011b namalovan\u00e1 barvami. Nav\u00edc zjistil toto\u017enost um\u011blce (bohu\u017eel, jeho jm\u00e9no se nezachovalo), tak\u017ee pl\u00e1tno bylo vyk\u00e1z\u00e1no z kostela v Lirey a bylo ulo\u017eeno na hrad\u011b ryt\u00ed\u0159e Geoffroi de Charny (4). Pr\u00e1v\u011b tento feud\u00e1ln\u00ed p\u00e1n, podle jeho vlastn\u00edch slov, pl\u00e1tno p\u0159ivezl z k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy. A teprve v roce 1390, pape\u017e Klement VII. povolil pou\u017e\u00edvat pl\u00e1tno b\u011bhem bohoslu\u017eby, ale trval na tom, aby p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm zve\u0159ejn\u011bn\u00edm bylo ve\u0159ejn\u011b prohl\u00e1\u0161eno, \u017ee nejde o prav\u00fd rub\u00e1\u0161 Spasitele.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 2. Pl\u00e1tno s p\u0159edn\u00edm otiskem t\u011bla<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 3 V roce 2010 v\u011bdci spo\u010d\u00edtali na t\u011ble zobrazen\u00e9ho mu\u017ee 372 ran. Z nich 159 jsou na p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti. Na obrazu jsou stopy ran na hrudn\u00edm ko\u0161i. \u010cerven\u00e9 plochy jsou stopy po bi\u010di. T\u0159\u00edbodov\u00e9 stopy jsou od ran \u0159\u00edmsk\u00e9ho bi\u010de \u2013 \u0161korpiona. Do bi\u010de byly vpleteny t\u0159i ocelov\u00e9 kuli\u010dky.<\/em><\/p>\n

Ve prosp\u011bch tvrzen\u00ed, \u017ee pl\u00e1tna nepoch\u00e1z\u00ed z doby Kristovy, a bylo namalov\u00e1no pozd\u011bji, ve 14. stolet\u00ed, sv\u011bd\u010d\u00ed i ikonografick\u00fd v\u00fdzkum. Sou\u010dasn\u00edci popisuj\u00ed jednohlasn\u011b, \u017ee zobrazen\u00e9 t\u011blo mu\u017ee na tkanin\u011b nebylo nezran\u011bn\u00e9 m\u00edsto. Jejich sv\u011bdectv\u00ed je potvrzeno studi\u00ed Barbary Facchini z Univerzity Ferrara. V roce 2010 pe\u010dliv\u011b zkoumala stopy na pl\u00e1tn\u011b, a na\u0161la na t\u011ble mu\u017ee 372 zran\u011bn\u00ed od \u00fader\u016f bi\u010dem – 159 bylo vp\u0159edu (na hrudn\u00edku, ramenech, b\u0159ichu a nohou) a 213 na zadn\u00ed \u010d\u00e1sti.<\/p>\n

Krom\u011b toho, podle tvaru ran zjistila, \u017ee zran\u011bn\u00ed byla zp\u016fsobena t\u0159emi druhy mu\u010d\u00edc\u00edch n\u00e1stroj\u016f. V\u011bj\u00ed\u0159ovit\u00e9 mod\u0159iny zp\u016fsobily hole. Velk\u00e9 krvav\u00e9 stopy jsou zp\u016fsobeny spleten\u00fdmi pruty. Ale nejhrozn\u011bj\u0161\u00ed r\u00e1ny z\u016fstaly po \u0161leh\u00e1n\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdm bi\u010dem, zvan\u00fdm \u0161korpi\u00f3n. D\u016ftky m\u011bly n\u011bkolik „ocas\u016f“, na jejich\u017e konci byly uv\u00e1z\u00e1ny ocelov\u00e9 trny nebo kost\u011bnn\u00e9 kuli\u010dky, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b rozpadly p\u0159i n\u00e1razu na t\u011blo. 35 procent ran bylo zasazeno pr\u00e1v\u011b „\u0161korpionem“.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 4 Na zadn\u00ed stran\u011b t\u011bla bylo napo\u010d\u00edt\u00e1no 213 ran<\/em><\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, podle Freemana, u\u017e toto zji\u0161t\u011bn\u00ed sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee autor obrazu nebyl sou\u010dasn\u00edkem Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. Skute\u010dnost\u00ed toti\u017e je, \u017ee m\u00f3da naturalisticky zobrazovat umu\u010den\u00ed Krista p\u0159ich\u00e1z\u00ed a\u017e na po\u010d\u00e1tku 14. stolet\u00ed. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ikonografick\u00e9 tradici auto\u0159i nikdy nekladli d\u016fraz na fyzick\u00e9 zran\u011bn\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 Spasiteli.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 5 Takto v\u011bdci zjistili povahu zran\u011bn\u00ed na z\u00e1dech<\/em><\/p>\n

Nav\u00edc, odkazy o tom, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 byl zbi\u010dov\u00e1n „\u0161korpi\u00f3nem“ se objevily pouze ve 14. stolet\u00ed. P\u0159ed t\u00edm se pou\u017eit\u00ed tohoto n\u00e1stroje nikde nikdo nezmi\u0148uje.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed d\u016fkaz pad\u011bl\u00e1n\u00ed pl\u00e1tna jsou – dlouh\u00e9 rovn\u00e9 vlasy Krista. Na prvn\u00edch ikon\u00e1ch, kter\u00e9 vznikly bezprost\u0159edn\u011b po uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e, je vyobrazen jako kudrnat\u00fd a kr\u00e1tkovlas\u00fd. Na kr\u00e1tk\u00fd sest\u0159ih Krista nep\u0159\u00edmo upozor\u0148uje apo\u0161tol Pavel v prvn\u00edm list\u011b Korintsk\u00fdm. P\u00ed\u0161e: „Co\u017epak v\u00e1s sama p\u0159\u00edroda neu\u010d\u00ed, \u017ee pro mu\u017ee jsou dlouh\u00e9 vlasy hanbou, kde\u017eto pro \u017eenu ct\u00ed? Vlasy jsou j\u00ed toti\u017e d\u00e1ny jako z\u00e1voj.\u201c (1Kor,11,14-15) Je nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by n\u011bco takov\u00e9ho apo\u0161tol napsal, pokud by m\u011bl Je\u017e\u00ed\u0161 dlouh\u00e9 vlasy. M\u00f3da dlouhovlas\u00e9ho Spasitele se objevila mnohem pozd\u011bji.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br:<\/strong> Mal\u00ed\u0159, autor Tur\u00ednsk\u00e9ho pl\u00e1tna byl dobr\u00fd znalec teologick\u00e9 literatury, ale okolnosti v\u00fdkonu trestu Krista, znal jen z hlediska sv\u00e9 doby.<\/p>\n

Roli krve sehr\u00e1la rum\u011blka<\/strong><\/p>\n

Ale mo\u017en\u00e1 st\u0159edov\u011bk\u00fd mal\u00ed\u0159 jednodu\u0161e nanesl barvy na kontury t\u011bla, z\u00e1zra\u010dn\u011b objeven\u00e9ho na star\u00e9 tkanin\u011b? A nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1, kdy\u017e zakryl z\u00e1zra\u010dn\u00fd otisk barvami? V\u00fdzkum textilu i \u010derven\u00e9 vrstvy nepotvrdily tuto verzi. Americk\u00fd chemik Walter McCrone (5), p\u0159edn\u00ed v\u011bdec v oblasti mikroskopie, zjistil, \u017ee se na vl\u00e1knech tkaniny nenach\u00e1zej\u00ed stopy lidsk\u00e9 krve nebo jin\u00fdch l\u00e1tek nezn\u00e1m\u00fdch v\u011bd\u011b.<\/p>\n

Roli krve sehr\u00e1la rum\u011blka – p\u0159\u00edrodn\u00ed \u0161arlatov\u00e9 barvivo na miner\u00e1ln\u00ed b\u00e1zi. Pr\u00e1v\u011b to mal\u00ed\u0159i \u010dasto pou\u017e\u00edvali ve st\u0159edov\u011bku. \u010c\u00e1stice rum\u011blky jsou lokalizov\u00e1ny v\u00fdhradn\u011b v t\u011bch m\u00edstech, kde um\u011blec zobrazil r\u00e1ny a krvav\u00e9 skvrny. V\u011bdci tak\u00e9 zjistili na pl\u00e1tn\u011b \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 b\u00edlkoviny. Nicm\u00e9n\u011b, toto je vysv\u011btleno skute\u010dnost\u00ed, \u017ee p\u0159ed nanesen\u00edm n\u00e1t\u011brov\u00fdch hmot bylo pl\u00e1tno m\u00e1\u010deno ve sm\u011bsi k\u0159\u00eddy a lepidlo na d\u0159evo, klihu (tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e9m jako kostn\u00ed klih). Toto lepidlo se p\u0159iprav\u00ed zpracov\u00e1n\u00edm kolagenu – pojivov\u00e9 tk\u00e1n\u011b zv\u00ed\u0159at. (6)<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 6 Pohlednice z v\u00fdstavy pl\u00e1tna v roce 1608<\/em><\/p>\n

Tkanina tak\u00e9 sama o sob\u011b nemohla b\u00fdt stejn\u011b star\u00e1 jako Je\u017e\u00ed\u0161. V roce 1988, t\u0159i nez\u00e1visl\u00e9 laborato\u0159e (v USA, \u0160v\u00fdcarsku a Velk\u00e9 Brit\u00e1nii) s vyu\u017eit\u00edm metody radiokarbonov\u00e9 anal\u00fdzy dosp\u011bly k z\u00e1v\u011bru, \u017ee tur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno spad\u00e1 mezi l\u00e9ty 1275 a 1381. Tento v\u00fdsledek p\u0159i\u0161el o deset let d\u0159\u00edve, ne\u017e Walter McCrone ur\u010dil st\u00e1\u0159\u00ed jin\u00fdmi metodami.<\/p>\n

Krom\u011b toho, expertka na textilie Susan Foulkes (6) zkoum\u00e1n\u00edm vzork\u016f pl\u00e1tna ur\u010dila, \u017ee metoda prokl\u00e1d\u00e1n\u00ed vl\u00e1ken, pou\u017e\u00edvan\u00e9 tv\u016frci pl\u00e1tna, nebyla je\u0161t\u011b v 1. stolet\u00ed zn\u00e1ma.<\/p>\n

Pl\u00e1tno bylo vyrobeno za pomoc\u00ed pokro\u010dil\u00e9ho tkac\u00edho stroje, kter\u00e9 bylo dovezeno z \u010c\u00edny do Evropy a\u017e ve st\u0159edov\u011bku. Tkanina tur\u00ednsk\u00e9ho pl\u00e1tna byla pravd\u011bpodobn\u011b vyrobena v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b (p\u0159\u00edpadn\u011b ji\u017en\u00edm N\u011bmecku nebo severn\u00ed It\u00e1lii). To je indikov\u00e1no p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed bavln\u011bn\u00fdch vl\u00e1ken. Spole\u010dn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed lnu a bavlny p\u0159i v\u00fdrob\u011b za\u010dalo a\u017e ve 13. stolet\u00ed.
\nJako Sherlock Holmes Charles Freeman metodou dedukce nazna\u010dil, jak se v\u0161echno ud\u00e1lo. Rub\u00e1\u0161 byl vytvo\u0159en ve 14. stolet\u00ed nezn\u00e1m\u00fdm autorem. Nicm\u00e9n\u011b, ten se nesna\u017eil o \u017e\u00e1dn\u00fd sv\u011btoborn\u00fd podvod. Sou\u010dasn\u00edci v\u011bd\u011bli, \u017ee pl\u00e1\u0161\u0165 nen\u00ed prav\u00fd artefakt, kter\u00fd by pokr\u00fdval t\u011blo Spasitele p\u0159i poh\u0159bu. Nav\u00edc, v Bibli je p\u0159\u00edmo naps\u00e1no, \u017ee tv\u00e1\u0159 Krista nepokr\u00fdvalo pl\u00e1tno, ale poh\u0159ebn\u00ed \u0161\u00e1tek. I tento \u0161\u00e1tek, mimochodem, je uchov\u00e1v\u00e1n jako relikvie v katedr\u00e1le San Salvador v Oviedu ve \u0160pan\u011blsku. (8)<\/p>\n

Pokud pl\u00e1tno nebylo ani pokusem o pad\u011blek, jak\u00fd byl jeho \u00fa\u010del? Uk\u00e1zalo se, \u017ee od 10. stolet\u00ed v n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m ob\u0159ad\u011b o Velikonoc\u00edch za\u010d\u00edn\u00e1 z\u00edsk\u00e1vat popularitu tajemstv\u00ed s n\u00e1zvem „Koho hled\u00e1te? („Quem Queritis?“). V\u011b\u0159\u00edc\u00ed sehr\u00e1vaj\u00ed sc\u00e9nku, kdy Marie a apo\u0161tolov\u00e9 p\u0159ich\u00e1z\u00ed k Bo\u017e\u00edmu hrobu a spat\u0159\u00ed and\u011bla. Ten se jich pt\u00e1: „Kdo hled\u00e1te?“<\/p>\n

Kdy\u017e dostane odpov\u011b\u010f, \u017ee hledaj\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e, and\u011bl vol\u00e1: „Nen\u00ed tady, vstal z mrtv\u00fdch!“ A jako d\u016fkaz ukazuje pl\u00e1tno, na kter\u00e9m je obrys t\u011bla Spasitele. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee pokud jde o dosa\u017een\u00ed emocion\u00e1ln\u00edho a um\u011bleck\u00e9ho vlivu, je v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pou\u017e\u00edt pl\u00e1tno, na kter\u00e9m je zn\u00e1zorn\u011bn\u00fd Je\u017e\u00ed\u0161 v \u017eivotn\u00ed velikosti, sp\u00ed\u0161e ne\u017e jen poh\u0159ebn\u00ed pl\u00e1tno s obrysy t\u011bla bez hlavy. Archivy obsahuj\u00ed v\u00edce ne\u017e 400 zpr\u00e1v o takov\u00e9 slavnostn\u00ed ceremonii, proveden\u00fdch na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech v Evrop\u011b. Znamen\u00e1 to, \u017ee pl\u00e1tno bylo jen divadeln\u00ed rekvizitou?<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 7 Kristus Pantokrator – ikona z kl\u00e1\u0161tera svat\u00e9 Kate\u0159iny na Sinaji (Egypt). Nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 ikonografick\u00e9 zobrazen\u00ed Krista. Tento kanonick\u00fd obraz se objevil pouze v VI. stolet\u00ed. Do t\u00e9to doby byl zobrazov\u00e1n Kristus jako kudrnat\u00fd a kr\u00e1tkovlas\u00fd.<\/em><\/p>\n

Co se stalo d\u00e1l? Vzhledem k \u010dast\u00e9mu pou\u017eit\u00ed pl\u00e1tna se barevn\u00e1 vrstva za\u010dala opad\u00e1vat na konci 18. stolet\u00ed. Pod vlivem ultrafialov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed (efekt vyp\u00e1len\u00ed) se zm\u011bnily p\u016fvodn\u00ed barvy. Dnes m\u016f\u017eeme pozorovat na m\u00edst\u011b kresby jen mlhav\u00fd, st\u011b\u017e\u00ed rozeznateln\u00fd obrys.<\/p>\n

Obrysy se stanou z\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed p\u0159i pohledu na negativn\u00ed obraz. Ale p\u016fvodn\u011b o negativ ne\u0161lo.<\/p>\n

Proto\u017ee jinak krevn\u00ed skvrny a tmav\u00e9 vlasy by musely b\u00fdt sv\u011btl\u00e9, nikoli tmav\u00e9, jako na pl\u00e1tn\u011b jsou.<\/p>\n

Argumenty ve prosp\u011bch um\u011bl\u00e9ho, a ne nadp\u0159irozen\u00e9ho p\u016fvodu pl\u00e1tna vypadaj\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. Ale t\u00edm ned\u011blaj\u00ed pam\u00e1tku ze 14. stolet\u00ed m\u00e9n\u011b zaj\u00edmavou.<\/p>\n

Co d\u00e1l?<\/strong><\/p>\n

Vyvst\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zka: ztratilo Tur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno v o\u010d\u00edch v\u011bdc\u016f aureolu posv\u00e1tnosti? Znamen\u00e1 to podkop\u00e1n\u00ed z\u00e1klad\u016f v\u00edry? Je jasn\u00e9, \u017ee ot\u00e1zka pravosti ostatk\u016f m\u00e1 pouze v\u011bdeckou hodnotu. Odhalen\u00ed podvod\u016f podvr\u017een\u00fdch ostatk\u016f svat\u00fdch nem\u011blo nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd vliv na samotn\u00e9 z\u00e1klady u\u010den\u00ed o Kristu.<\/p>\n

Parametry otisku na pl\u00e1tn\u011b<\/strong><\/p>\n

– Velikost pl\u00e1tna – 4,37 m dlouh\u00e9 a 1,13 m \u0161irok\u00e9
\n– Vzr\u016fst mu\u017ee – asi 180 cm (obraz na zadn\u00ed stran\u011b je o p\u00e1r centimetr\u016f del\u0161\u00ed ne\u017e na p\u0159edn\u00ed stran\u011b)
\n– Hmotnost soud\u011b podle siln\u00e9 postavy asi 80 a\u017e 85 kg.
\n– Prav\u00e1 ruka je del\u0161\u00ed ne\u017e lev\u00e1 asi o 7 cm.
\n– Na t\u011ble jsou 372 zran\u011bn\u00ed v d\u016fsledku \u00fader\u016f bi\u010dem: 159 na p\u0159edn\u00ed a 213 na zadn\u00ed stran\u011b.
\n– Otisky nohou jsou v rozporu s anatomii t\u011bla. V poloze, ve kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed, by nohy musely b\u00fdt ohnut\u00e9 v kolenou.<\/p>\n

Tur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno je jen z\u0159\u00eddka vystavov\u00e1no na ve\u0159ejnosti. Ale v roce 2015, po p\u011bti letech, bude op\u011bt uk\u00e1z\u00e1no od poloviny dubna do 16.srpna 2015. V\u00fdstava je v\u011bnov\u00e1na oslav\u011b 200. v\u00fdro\u010d\u00ed svat\u00e9ho Jana Bosco. Ochr\u00e1nci relikvie o\u010dek\u00e1vaj\u00ed, \u017ee k uct\u011bn\u00ed doraz\u00ed pape\u017e a v\u00edce ne\u017e 2 miliony poutn\u00edk\u016f z cel\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n

Odkazy:<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Charles_Freeman_%28historian%29<\/a> <\/em>
\n(2) http:\/\/fr.wikipedia.org\/wiki\/Henri_de_Poitiers<\/a> <\/em>
\n(3 http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Antonio_Tempesta<\/a><\/em>
\n(4) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoffroi_de_Charny<\/a> <\/em>
\n(5) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Walter_McCrone<\/a> <\/em>
\n(6) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Klih<\/a> <\/em>
\n(7) http:\/\/www.historytoday.com\/charles-freeman\/origins-shroud-turin<\/a> <\/em>
\n(8) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Oviedo_Cathedral<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Historik britsk\u00e9ho p\u016fvodu odhalil tajemstv\u00ed z\u00e1hadn\u00e9ho obrysu t\u011bla na slavn\u00e9m pl\u00e1tn\u011b Tur\u00ednsk\u00e9 pl\u00e1tno je pova\u017eov\u00e1no za jedno z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":509,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[24],"class_list":["post-3212","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-evropa"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3212","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3212"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3212\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3220,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3212\/revisions\/3220"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/509"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3212"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3212"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3212"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}