{"id":3138,"date":"2024-07-27T00:41:22","date_gmt":"2024-07-26T22:41:22","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3138"},"modified":"2024-09-02T01:52:19","modified_gmt":"2024-09-01T23:52:19","slug":"pravda-o-skutecnem-drakulovi-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/07\/27\/pravda-o-skutecnem-drakulovi-2\/","title":{"rendered":"Pravda o skute\u010dn\u00e9m Drakulovi (2)"},"content":{"rendered":"

Jak\u00fd byl vlastn\u011b prototyp krve\u017e\u00edzniv\u00e9ho up\u00edra \u2013 kn\u00ed\u017ee Vlad Tepes?<\/strong><\/p>\n

\"\"M\u00fdty a skute\u010dnost<\/strong><\/p>\n

Ml\u00e1d\u00ed Dracula pro\u017eil v krut\u00e9m zajet\u00ed u Turk\u016f<\/strong><\/p>\n

Datum narozen\u00ed Draculy je st\u00e1le p\u0159edm\u011btem dohad\u016f. Zn\u00e1mo je pouze obdob\u00ed – mezi lety 1429 a 1431. Nicm\u00e9n\u011b, m\u00edsto narozen\u00ed je zn\u00e1mo – je to m\u011bsto Sighisoara v Transylv\u00e1nii. Ve st\u0159edov\u011bku pat\u0159ilo do uhersk\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed, nyn\u00ed – Rumunsku.<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00fd fakt: v Sighisoara v t\u00e9 dob\u011b byla jen katolick\u00e1 c\u00edrkev, ale rodina Draculy pat\u0159ila k pravoslavn\u00fdm. A byla velmi n\u00e1bo\u017eensky zalo\u017eena. Kn\u00ed\u017eetem Vala\u0161ska se Dracul\u016fm otec stal v roce 1436. Pak se rod Basarab p\u0159est\u011bhoval do m\u011bsta Targovi\u0161te – hlavn\u00edho m\u011bsta Vala\u0161ska. P\u0159ibli\u017en\u011b o rok pozd\u011bji, matka budouc\u00edho slavn\u00e9ho kn\u00ed\u017eete zem\u0159ela.<\/p>\n

Kdy\u017e byl Vlad III. v\u00fdrostkem, byl se sv\u00fdm bratrem posl\u00e1n tureck\u00e9mu sult\u00e1novi „na znamen\u00ed oddanosti.“ V zajet\u00ed z\u016fstal, podle r\u016fzn\u00fdch zdroj\u016f, od 4 do 5 let. Historici se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b tureck\u00e9 v\u011bzen\u00ed nejv\u00edce Draculu ovlivnilo. Existuj\u00ed nejm\u00e9n\u011b dv\u011b verze, pro\u010d. Prvn\u00ed z nich \u2013 siln\u011b n\u00e1bo\u017eensky zalo\u017een\u00e9ho prince se n\u00e1sil\u00edm pokusili donutit k p\u0159ijet\u00ed isl\u00e1mu. Ale ten to nikdy neud\u011blal. Jeho bratra Radu v\u0161ak zlomili a ten opustil svou v\u00edru. Za druh\u00e9 – du\u0161evn\u00ed zdrav\u00ed budouc\u00edho kn\u00ed\u017eete podkopalo sexu\u00e1ln\u00ed obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed jeho mlad\u0161\u00edho bratra (mo\u017en\u00e1 i jeho sam\u00e9ho) ze strany tureck\u00e9ho d\u011bdice tr\u016fnu.<\/p>\n

Pozice mlad\u00e9ho d\u011bdice tr\u016fnu Vala\u0161ska u tureck\u00e9ho sult\u00e1na se stalo obzvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00fdch, kdy\u017e k\u0159es\u0165ansk\u00e9 zem\u011b obnovily v\u00e1lku s Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. Jejich otec pak psal poddan\u00fdm: „Pochopte, j\u00e1 cht\u011bl umo\u017enit sv\u00fdm mal\u00fdm d\u011btem, aby byly zabity kv\u016fli k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu sv\u011btu.“ Ale Turci se rozhodli ponechat chlapce na\u017eivu a nad\u00e1le je pou\u017e\u00edvat pro politick\u00fd n\u00e1tlak.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 5 Sighisoara v Rumunsku, kde se narodil Vlad Dracula. M\u00edstn\u00edm obyvatel\u016fm se poda\u0159ilo zachovat st\u0159edov\u011bkou desku na dom\u011b, kde se narodil slavn\u00fd Vala\u0161sk\u00fd kn\u00ed\u017ee.<\/em><\/p>\n

Dracula popravil \u0161lechtice, kte\u0159\u00ed zradili jeho otce<\/strong><\/p>\n

Zat\u00edmco Dracula byl v tureck\u00e9m zajet\u00ed, byli jeho otec a star\u0161\u00ed bratr zabiti p\u0159i p\u0159evratu, zosnovan\u00e9m Ma\u010fary. Prodejn\u00ed \u0161lechtici p\u0159isp\u011bli k jeho smrti. Kdy\u017e se Drakula dostal k moci po zajet\u00ed, nemilosrdn\u011b s nimi z\u00fa\u010dtoval. V rumunsk\u00fdch letopisech se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v roce 1457 pozval zr\u00e1dn\u00e9 \u0161lechtice na velikono\u010dn\u00ed hostinu. Na konci hostiny vtrhli do hodovn\u00ed s\u00edn\u011b voj\u00e1ci a rozp\u00e1rali zr\u00e1dc\u016fm b\u0159icha. Podle pov\u011bst\u00ed \u0161lo asi o 500 lid\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b, historici dokl\u00e1daj\u00ed jen 10 lid\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 6 Hrad Bran v Transylv\u00e1nii je turist\u016fm p\u0159edv\u00e1d\u011bn jako „Dracul\u016fv hrad“. Ve skute\u010dnosti zde kn\u00ed\u017ee pob\u00fdval jen n\u011bkolik noc\u00ed.<\/em><\/p>\n

Dracula odm\u00edtl platit da\u0148 Turk\u016fm v podob\u011b d\u011bt\u00ed<\/strong><\/p>\n

Aby bylo mo\u017en\u00e9 se vypo\u0159\u00e1dat s Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, Dracula se rozhodl za\u010d\u00edt posilovat Vala\u0161sko. Da\u0148 Turk\u016fm platil, ale pouze zlatem. D\u00e1t chlapce k v\u00fdcviku tureck\u00fdch sbor\u016f jani\u010d\u00e1r\u016f, on rozhodn\u011b odm\u00edtl.<\/p>\n

Aby obnovil po\u0159\u00e1dek na Vala\u0161sku, Dracula se nep\u0159\u00e1telil s proturecky orientovan\u00fdmi \u0161lechtici. Ti ho za to otev\u0159en\u011b nen\u00e1vid\u011bli. Mnoh\u00fdm z nich vzal p\u016fdu a dal ji roln\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed projevili odvahu v bitv\u011b. Zachovalo se sedm dokument\u016f podepsan\u00fdch Drakulou, ve kter\u00fdch osvobozuje \u0159adu vesnic od feud\u00e1ln\u00ed z\u00e1vislosti.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.7 M\u011bsto Sighisoara v Transylv\u00e1nii, kde se Dracula se narodil. Vlevo – jeden ze st\u0159edov\u011bk\u00fdch portr\u00e9t\u016f kn\u00ed\u017eete.<\/em><\/p>\n

Dracula p\u00e1lil vesnice<\/strong><\/p>\n

V roce 1457, Vlad III uspo\u0159\u00e1dal krvavou v\u00fdpravu proti transylv\u00e1nsk\u00fdm m\u011bst\u016fm Sibiu a Bra\u0161ov. D\u016fvodem bylo, \u017ee m\u00edstn\u00ed \u0161lechtici se sna\u017eili na n\u011bj zorganizovat atent\u00e1t. Transylv\u00e1nsk\u00e1 \u0161lechta toti\u017e podpo\u0159ila n\u00e1rok na tr\u016fn jeho mlad\u0161\u00edho bratra Radu \u2013 toho, kter\u00fd konvertoval k isl\u00e1mu a byl v\u011brn\u00fd Turk\u016fm.
\nV pr\u016fb\u011bhu t\u00e9to kampan\u011b bylo zni\u010deno a sp\u00e1leno 10 vesnic. V\u0161echny ostatn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 zem\u011b pova\u017eovali ta\u017een\u00ed Drakuly za „vnit\u0159n\u00ed z\u00e1le\u017eitost“ Vala\u0161ska. Kroniky t\u00e9 doby, pokud se o t\u00e9to \u201emalichernosti\u201c v\u016fbec zm\u00ednily, tak jen mimochodem – nikdo z evropsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f Draculu nijak neodsoudil. Ve srovn\u00e1n\u00ed s 15 let trvaj\u00edc\u00edmi husitsk\u00fdmi v\u00e1lkami to byla opravdu jen mali\u010dkost.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 8 Z\u00e1b\u011br z filmu „Dr\u00e1kula“, 1992<\/em><\/p>\n

Vlad III. podporoval c\u00edrkev<\/strong><\/p>\n

P\u0159ekvapiv\u00e9 je, \u017ee prototyp up\u00edra byl hluboce v\u011b\u0159\u00edc\u00ed k\u0159es\u0165an. Po dobu sv\u00e9 vl\u00e1dy Dracula aktivn\u011b podporoval pravoslavnou c\u00edrkev \u2013 postavil chr\u00e1my, kl\u00e1\u0161ter\u016fm dal p\u016fdu zr\u00e1dn\u00fdch \u0161lechtic\u016f, a d\u00e1val pen\u00edze na charitu. Existuj\u00ed d\u016fkazy, \u017ee pomohl financovat nejen v\u00fdstavbu chr\u00e1m\u016f na Vala\u0161sku, ale tak\u00e9 daroval pen\u00edze kl\u00e1\u0161ter\u016fm na ho\u0159e Athos v \u0158ecku.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.9 Interi\u00e9r hradu Bran v Transylv\u00e1nii. Fotky z ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek.<\/em><\/p>\n

Dracula udr\u017eoval obyvatelstvo ve strachu<\/strong><\/p>\n

Existuje legenda, \u017ee vl\u00e1dce shrom\u00e1\u017edil k j\u00eddlu v\u0161echny chud\u00e9 z Vala\u0161ska, a kdy\u017e se najedli, tak je up\u00e1lil. To v\u0161ak nen\u00ed potvrzeno \u017e\u00e1dn\u00fdm dokumentem. Je v\u0161ak zn\u00e1mo, \u017ee Dracula byl nesmi\u0159iteln\u00fd k zlod\u011bj\u016fm \u2013 ty opravdu nabod\u00e1val na k\u016fl. Tak byla kr\u00e1de\u017e na Vala\u0161sku opravdu p\u0159\u00edsn\u011b potla\u010dena. Dekretem kn\u00ed\u017eete byly um\u00edst\u011bny na hlavn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta zlat\u00e9 m\u00edsy. P\u00edt z nich mohl kdokoli. M\u00edsy ale nebyly nijak st\u0159e\u017eeny. Nikdo se po mnoho let neodv\u00e1\u017eil m\u00edsy ukr\u00e1st.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.10 Pohled z hradu Bran v Transylv\u00e1nii. Obraz vlevo – portr\u00e9t otce Draculy, Vlad II.<\/em><\/p>\n

Dracula \u00fato\u010dil na nep\u0159\u00edtele v noci<\/strong><\/p>\n

V roce 1461 Dracula nezaplatil poplatek Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Ve stejn\u00e9 dob\u011b vstoupil na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Bulharska, tehdy okupovan\u00e9 Turky, kde osvobodil m\u00edstn\u00ed obyvatelstvo. V\u0161em pravoslavn\u00fdm navrhl, aby se p\u0159est\u011bhovali na Vala\u0161sko do bezpe\u010d\u00ed. Cel\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 Evropa Drakulovi blaho\u0159e\u010dila. M\u00e1lo se to v\u0161ak l\u00edbilo vl\u00e1dci Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Evrop\u0161t\u00ed vl\u00e1dci podporovali Draculu ale pouze slovy.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.11 Hrad Poenari. Z jedn\u00e9 z jeho hradeb se vrhla man\u017eelka Draculy, aby unikla tureck\u00e9mu zajet\u00ed.<\/em><\/p>\n

O n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji dorazila na Vala\u0161sko 120 tis\u00edcov\u00e1 arm\u00e1da tureck\u00e9ho sult\u00e1na. Na pomoc kn\u00ed\u017eeti nep\u0159i\u0161el ani jeden spojenec. Draculovi nezbylo nic jin\u00e9ho ne\u017e ustoupit do vnitrozem\u00ed. Ale ud\u011blal to chyt\u0159e. Na jeho rozkaz roln\u00edci sp\u00e1lili sv\u00e9 vesnice, zni\u010dili \u00farodu a dobytek, otr\u00e1vili studny. Turci sice postupovali, ale utrp\u011bli \u010detn\u00e9 ztr\u00e1ty. A Drakula napadal jejich t\u00e1bory se sv\u00fdmi nepo\u010detn\u00fdmi odd\u00edly v\u00fdhradn\u011b v noci, \u0161\u00ed\u0159il strach a zmatek, tekla krev. To nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s up\u00edry, ale s taktikou partyz\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky. Arm\u00e1du Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e zachv\u00e1tila panika. Drakula dos\u00e1hl sv\u00e9ho c\u00edle \u2013 vyvolal u nep\u0159\u00e1tel strach.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.12 Obr\u00e1zek vlevo – jeden z pamflet\u016f proti Tepes, ti\u0161t\u011bn\u00fd b\u011bhem jeho v\u011bzn\u011bn\u00ed v Ma\u010farsku.<\/em><\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak\u00fd byl vlastn\u011b prototyp krve\u017e\u00edzniv\u00e9ho up\u00edra \u2013 kn\u00ed\u017ee Vlad Tepes?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":762,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,24,67],"class_list":["post-3138","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-evropa","tag-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3138","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3138"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3138\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3139,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3138\/revisions\/3139"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/762"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3138"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3138"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3138"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}