{"id":3114,"date":"2024-07-26T00:58:07","date_gmt":"2024-07-25T22:58:07","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=3114"},"modified":"2024-09-02T00:01:59","modified_gmt":"2024-09-01T22:01:59","slug":"zimbabwe-zlate-doly-krale-salamouna-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/07\/26\/zimbabwe-zlate-doly-krale-salamouna-2\/","title":{"rendered":"Zimbabwe – Zlat\u00e9 doly kr\u00e1le \u0160alamouna (2)"},"content":{"rendered":"

Tajemn\u00e1 \u010derno\u0161sk\u00e1 civilizace<\/strong><\/p>\n

\"\"Mauch a po n\u011bm i dal\u0161\u00ed cestovatel\u00e9 byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee Zimbabwe postavili lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li ze severu.<\/p>\n

P\u0159\u00e1n\u00ed bylo i v tomto p\u0159\u00edpad\u011b otcem my\u0161lenky. Opravdu t\u011b\u017eko toti\u017e m\u016f\u017eeme v tomto ov\u00e1lu, klasick\u00e9 form\u011b jihoafrick\u00e9 vesnice kraalu odvozen\u00e9 z ohrad pro skot a r\u00e1kosov\u00fdch plot\u016f, hledat lomen\u00e9 a v\u00fdrazn\u00e9 linie architektury Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu.<\/p>\n

Obrovskou kamennou pevnost jako by n\u011bkdo vykrou\u017eil pomoc\u00ed kru\u017e\u00edtka, jej\u00ed kamenn\u00e9 kv\u00e1dry byly ulo\u017eeny tak pe\u010dliv\u011b a dovedn\u011b, \u017ee se n\u00e1m skoro \u00fapln\u011b zachovala jedna ku\u017eelovit\u00e1 v\u011b\u017e a t\u0159\u00edsetmetrov\u00e1 hradba, vysok\u00e1 deset metr\u016f a p\u0159i \u00fapat\u00ed siln\u00e1 p\u011bt metr\u016f. V\u00fdpo\u010dty uk\u00e1zaly, \u017ee v hradb\u00e1ch Zimbabwe je ulo\u017eeno patn\u00e1ct tis\u00edc tun kamene.<\/p>\n

Vstupn\u00ed br\u00e1na do pevnosti se u\u017e d\u00e1vno z\u0159\u00edtila. Ale kdy\u017e projdeme \u0161t\u011brbinou mezi dv\u011bma dovnit\u0159 zaoblen\u00fdmi konci hradby, uvid\u00edme vlevo \u201etajnou“ chodbu k v\u011b\u017ei, \u00fazkou mezeru mezi hlavn\u00ed a pomocnou hradebn\u00ed zd\u00ed, dlouhou \u0161edes\u00e1t metr\u016f. V\u011b\u017e vid\u011bl Posselt je\u0161t\u011b naprosto neporu\u0161enou, stejn\u011b jako mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed budovy uvnit\u0159 Zimbabwe, kter\u00e9 my u\u017e nikdy neuvid\u00edme. A m\u016f\u017ee za to kr\u00e1l \u0160alamoun a geolog Mauch.<\/p>\n

V pat\u00e1ch za Posseltem dorazili k \u0159ece Limpopo dal\u0161\u00ed lovci poklad\u016f izraelsk\u00e9ho kr\u00e1le. V\u00edra v jejich existenci byla tak siln\u00e1, \u017ee nov\u00e9 a nov\u00e9 lupi\u010dsk\u00e9 bandy p\u0159evracely naruby star\u00e9 budovy, srovn\u00e1valy se zem\u00ed pevnosti a bouraly pal\u00e1ce. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed z nich je zlatokop Neal, kter\u00fd zalo\u017eil Spole\u010dnost pro v\u00fdzkum pam\u00e1tek d\u00e1vnov\u011bku. Za p\u011bt let \u201eprozkoumala“ tato spole\u010dnost podle samotn\u00e9ho Neala t\u0159ia\u010dty\u0159icet m\u00edst a nalezla 500 unc\u00ed zlata v podob\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f. V\u0161echny byly ozna\u010deny jako n\u00e1lezy \u201ebez um\u011bleck\u00e9 hodnoty“, roztaveny a zlato prod\u00e1no. Ale, jak p\u00ed\u0161e Basil Davidson, \u201e… kolik zlat\u00fdch staro\u017eitnost\u00ed na\u0161li dal\u0161\u00ed prospekto\u0159i, kolik p\u0159edm\u011bt\u016f bylo roztaveno a nav\u017edy ztraceno a jak\u00e9 \u0161kody byly nap\u00e1ch\u00e1ny, to u\u017e se asi nikdo nedozv\u00ed.<\/p>\n

Nikdo ze zlatokop\u016f p\u0159ece nem\u011bl z\u00e1jem na tom, aby zveli\u010doval sv\u00e9 n\u00e1lezy, a tak na sebe obracel ne\u017e\u00e1douc\u00ed pozornost vl\u00e1dn\u00edch org\u00e1n\u016f i konkurence. Mnohem v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed bylo tv\u00e1\u0159it se skromn\u011b. P\u0159iznal-li Neal p\u011bt set unc\u00ed, co\u017e je asi 14 kilogram\u016f zlata, pak si jist\u011b dovedeme p\u0159edstavit, kolik nedoz\u00edrn\u011b cenn\u00fdch d\u011bl \u010derno\u0161sk\u00e9ho um\u011bn\u00ed musel zni\u010dit.<\/p>\n

Mezi \u201ez\u00e1sluhy“ milovn\u00edk\u016f star\u00fdch rozvalin v\u0161ak nepat\u0159\u00ed jenom ni\u010den\u00ed zlat\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. P\u0159i honb\u011b za nimi toti\u017e soustavn\u011b ni\u010dili v\u0161echny stavebn\u00ed pam\u00e1tky, na kter\u00e9 p\u0159i\u0161li. Po t\u011bch t\u0159ia\u010dty\u0159iceti, kter\u00e9 vyloupil Neal, v\u011bt\u0161inou nez\u016fstalo ani stopy. Dokonce v samotn\u00e9m Zimbabwe, s n\u00edm\u017e si neporadil \u010das ani nep\u0159\u00e1tel\u00e9, zni\u010dil Neal n\u011bkolik staveb uvnit\u0159 pevnosti a strhl vrcholek ku\u017eelovit\u00e9 v\u011b\u017ee. Sb\u011bratel\u00e9 se tedy jaksepat\u0159\u00ed \u010dinili. A kdy\u017e roku 1902 vzal st\u00e1t starov\u011bk\u00e9 pam\u00e1tky zvl\u00e1\u0161tn\u00edm v\u00fdnosem pod ochranu, pokra\u010dovali ve sv\u00e9m d\u00edle tajn\u011b d\u00e1l. Byly ov\u0161em i \u0161\u0165astn\u00e9 v\u00fdjimky a p\u0159\u00edkladem jedn\u00e9 z nich je n\u00e1lez na kopci Mapungubwe.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Tento pahorek le\u017e\u00ed ji\u017en\u011b od Zimbabwe. Mezi vesnicemi kmene Vend\u016f jsou roztrou\u0161eny bursk\u00e9 farmy. Farm\u00e1\u0159 van Graan se roku 1932 rozhodl, \u017ee se pod\u00edv\u00e1 na posv\u00e1tnou horu Mapungubwe, o kter\u00e9 u\u017e tolik sly\u0161el, a zkus\u00ed zlatokopeck\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Av\u0161ak v\u0161echny jeho pokusy dostat se nahoru po strm\u00fdch sr\u00e1zech, kter\u00e9 se ty\u010dily nad rovinou, byly marn\u00e9. M\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 mu odm\u00edtali uk\u00e1zat cestu. \u201eAfri\u010dan\u00e9 se neodv\u00e1\u017eili na tento pahorek ani uk\u00e1zat prstem a kdy\u017e se o n\u011bm mluvilo, d\u00e1vali si pozor, aby byli k Mapungubwe obr\u00e1ceni z\u00e1dy. Vystoupit na n\u011bj znamenalo jistou smrt, nebo\u0165 hora byla zasv\u011bcena mocn\u00fdm boh\u016fm p\u0159edk\u016f, kte\u0159\u00ed tam ukryli sv\u00e9 podklady.“<\/p>\n

Nakonec se v\u0161ak van Graanovi p\u0159ece jen poda\u0159ilo naj\u00edt \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu prozradil, jak se dostane na ploch\u00e9 temeno pahorku. V hou\u0161tin\u00e1ch byla skryta \u00fazk\u00e1 skaln\u00ed rozsedlina, tajn\u00e1 cesta vzh\u016fru. Van Graan, jeho syn a t\u0159i pr\u016fvodci si tedy klestili pr\u016fchod trnit\u00fdm hlo\u017e\u00edm. Ocitli se u rozsedliny a tu se uk\u00e1zalo, \u017ee v n\u00ed jsou vytes\u00e1ny do sk\u00e1ly sch\u016fdky. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch u\u017e hleda\u010di poklad\u016f st\u00e1li p\u0159ed vysokou st\u011bnou z kamen\u016f a kdy\u017e ji obe\u0161li, byli na vrcholu.<\/p>\n

Ned\u00e1vn\u00fd lij\u00e1k odplavil m\u00edsty vrstvu prachu, a tak m\u011bli p\u0159ed o\u010dima pole, poset\u00e9 \u00falomky keramiky i kousky \u017eeleza a m\u011bdi. Tu a tam probleskovala i zrnka zlata. Hleda\u010di zlata se vrhli na zem a za\u010dali ji rozr\u00fdvat no\u017ei. Zanedlouho se u\u017e vedle nich vr\u0161ila hromada zlat\u00fdch n\u00e1lez\u016f, figurky nosoro\u017ec\u016f, zlat\u00e9 desti\u010dky, dr\u00e1t… Nalezli tak\u00e9 lidskou kostru, kter\u00e1 se v\u0161ak rozpadla v prach, jakmile se j\u00ed dotkli…<\/p>\n

\u201eBadatel\u00e9“ shrom\u00e1\u017edili asi dva kilogramy zlata a rozhodli se o v\u0161em ml\u010det, tak\u017ee tento n\u00e1lez mohl tedy bleskurychle zmizet. Van Graan\u016fv syn v\u0161ak na\u0161t\u011bst\u00ed studoval historii a zm\u00ednil se o tom sv\u00e9mu profesoru Fouch\u00e9mu v Pretorii.<\/p>\n

Profesor neprodlen\u011b uv\u011bdomil \u00fa\u0159ady a ty okam\u017eit\u011b vyslaly na m\u00edsto profesora van Riet Loveno, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo naj\u00edt v\u0161echny \u00fa\u010dastn\u00edky \u201eexpedice44 a p\u0159esv\u011bd\u010dit je, aby sv\u00e9 n\u00e1lezy neroztavili.<\/p>\n

Archeologick\u00e1 v\u00fdprava, kter\u00e1 tam pozd\u011bji pracovala, dosp\u011bla k z\u00e1v\u011bru, \u017ee temeno pahorku je vlastn\u011b star\u00e1 nekropole, kde byli poh\u0159b\u00edv\u00e1ni kmenov\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edci a rodov\u00e1 \u0161lechta. Uk\u00e1zalo se, \u017ee za t\u00edmto \u00fa\u010delem sem bylo zezdola vyta\u017eeno deset tis\u00edc tun zeminy. Archeolog van Tonder objevil \u201ekr\u00e1lovsk\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b“ s t\u0159iadvaceti kostrami. Dv\u011b z nich byly spout\u00e1ny dvoukilov\u00fdm zlat\u00fdm \u0159et\u011bzem, t\u0159et\u00ed m\u011bla na nohou stovky zlat\u00fdch n\u00e1ramk\u016f. Objevila se i spousta zlat\u00fdch desti\u010dek a asi dvan\u00e1ct tis\u00edc zlat\u00fdch kor\u00e1lk\u016f. Poh\u0159ebi\u0161t\u011b v Mapungubwe dodnes nen\u00ed je\u0161t\u011b ani zdaleka prozkoum\u00e1no cel\u00e9.<\/p>\n

Av\u0161ak z\u0159\u00edcenin\u00e1m Zimbabwe byl i nad\u00e1le up\u00edr\u00e1n jejich \u010derno\u0161sk\u00fd p\u016fvod. Kolik domn\u011bnek o jejich vzniku se vyst\u0159\u00eddalo! Kr\u00e1l \u0160alamoun z\u016fst\u00e1val dlouho uchaze\u010dem \u010d\u00edslo jedna, ale postupem \u010dasu jej st\u00e1le \u010dast\u011bji nahrazovali Sabejci z ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bie, F\u00e9ni\u010dan\u00e9 i Egyp\u0165an\u00e9. St\u00e1\u0159\u00ed staveb se odhadovalo nejm\u00e9n\u011b na dva tis\u00edce let, co\u017e znamenalo zna\u010dn\u00fd krok zp\u00e1tky ve srovn\u00e1n\u00ed s Portugalci, kte\u0159\u00ed v 16. stolet\u00ed nepochybovali, \u017ee Zimbabwe vyrostlo za panov\u00e1n\u00ed monomotapy.<\/p>\n

Jako hlas volaj\u00edc\u00edho na pou\u0161ti zn\u011blo prohl\u00e1\u0161en\u00ed profesora F. C. Selouse, vynikaj\u00edc\u00edho znalce Afriky, kter\u00fd tvrdil, \u017ee n\u011bkter\u00e9 africk\u00e9 kmeny je\u0161t\u011b dnes buduj\u00ed kamenn\u00e9 stavby stejn\u00e9ho typu. Roku 1905 se Britsk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 spole\u010dnost rozhodla tento probl\u00e9m objasnit a vyslala ke z\u0159\u00edcenin\u00e1m Zimbabwe zku\u0161en\u00e9ho archeologa Davida Randalla Mac Ivera. Jeho zpr\u00e1va ozna\u010duje jak\u00e9koliv domn\u011bnky o mimozemsk\u00e9m nebo starov\u011bk\u00e9m p\u016fvodu Zimbabwe za naprost\u00fd nesmysl. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee pevnost postavili Afri\u010dan\u00e9 ve 14. a 15. stolet\u00ed.<\/p>\n

Zd\u00e1lo by se tedy, \u017ee ot\u00e1zka je uzav\u0159ena. Bohu\u017eel cel\u00e1 \u0159ada v\u011bdc\u016f a amat\u00e9rsk\u00fdch historik\u016f v Anglii, ale p\u0159edev\u0161\u00edm v Rhodesii a ji\u017en\u00ed Africe, p\u0159ijala Mac Iverovu zpr\u00e1vu velmi nep\u0159\u00e1telsky. Jejich odpor byl tak siln\u00fd, \u017ee roku 1929 bylo nutno vyslat dal\u0161\u00ed v\u00fdpravu, kterou tentokr\u00e1t vedla dr. Gertruda Catonov\u00e1-Thompsonov\u00e1. Na z\u00e1klad\u011b sv\u00e9ho v\u00fdzkumu napsala dr. Catonov\u00e1-Thompsonov\u00e1 knihu Kultura Zimbabwe, klasick\u00e9 d\u00edlo z\u00e1kladn\u00edho v\u00fdznamu, v n\u011bm\u017e se zcela p\u0159ipojuje k Mac Iverov\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm. Podle n\u00ed vznikly stavby v dob\u011b odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed evropsk\u00e9mu st\u0159edov\u011bku a jejich tv\u016frcem byl bantusk\u00fd lid. Dal\u0161\u00ed vykop\u00e1vky s pou\u017eit\u00edm uhl\u00edkov\u00e9 a radioaktivn\u00ed anal\u00fdzy potvrdily, \u017ee prvn\u00ed stavby v Zimbabwe vznikly v 6. a\u017e 7. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu a \u017ee pevnosti lid\u00e9 opustili p\u0159ibli\u017en\u011b v roce 1750. To v\u0161ak je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee by zast\u00e1nci teorie o \u201ezemi Ofir“ slo\u017eili zbran\u011b. Vznikla i p\u0159epychov\u00e1 publikace o Zimbabwe, vydan\u00e1 v roce 1975 v Jihoafrick\u00e9 republice. Autor knihy nelitoval n\u00e1mahy ani \u010dasu, aby op\u011bt vyvol\u00e1val k \u017eivotu st\u00edny F\u00e9ni\u010dan\u016f a jin\u00fdch \u201eu\u0161lechtil\u00fdch b\u011bloch\u016f“.<\/p>\n

Jedna d\u016fle\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 dodnes nevy\u0159e\u0161ena. Nev\u00edme toti\u017e p\u0159esn\u011b, kdo Zimbabwe postavil. Existuje n\u011bkolik teori\u00ed, kter\u00e9 spojuj\u00ed vznik komplexu s t\u00edm \u010di on\u00edm africk\u00fdm n\u00e1rodem. Ov\u0161em ve star\u00e9 Africe doch\u00e1zelo k \u010dast\u00e9mu st\u011bhov\u00e1n\u00ed kmen\u016f a n\u00e1rod\u016f, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch p\u0159edev\u0161\u00edm na jih. Z toho obdob\u00ed v\u0161ak nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 pam\u00e1tky, a proto nelze s jistotou \u0159\u00edci, kdo vlastn\u011b se stavbou Zimbabwe za\u010dal.<\/p>\n

Nejsp\u00ed\u0161e m\u00e1 pravdu dr. Catonov\u00e1-Thompsonov\u00e1, kter\u00e1 pova\u017euje za zakladatele Zimbabwe a za jeho prvn\u00ed stavitele bantusky mluv\u00edc\u00ed Tongy. Kolem 12. stolet\u00ed byli tito p\u0159edkov\u00e9 dne\u0161n\u00edch Bantu\u016f poko\u0159eni nebo vytla\u010deni lidem ze skupiny \u0161onsk\u00e9, jejich\u017e vl\u00e1dce nesl titul monomotapa. Ve stavebn\u00edch prac\u00edch v Zimbabwe i na jin\u00fdch m\u00edstech pak pokra\u010dovalo i Monomotapovo kr\u00e1lovstv\u00ed. Vznikaj\u00ed kamenn\u00e9 pevn\u016fstky i budovy v Naletali, Regin\u011b, Khami a jinde. \u00dazem\u00ed na jih od Limpopo je poseto stovkami osad i pevnost\u00ed. K t\u00e9to nebo p\u0159\u00edbuzn\u00e9 kultu\u0159e pat\u0159\u00ed i nekropole v Mapungubwe.<\/p>\n

Monomotap\u016fv st\u00e1t se zhroutil koncem 17. stolet\u00ed. Do tohoto obdob\u00ed spad\u00e1 posledn\u00ed rozmach pevnosti v Zimbabwe, kterou tentokr\u00e1t p\u0159estavoval a roz\u0161i\u0159oval vl\u00e1dce, kter\u00fd nyn\u00ed u\u017e nesl titul mambo \u010di changamire. Potom se v\u0161ak objevili nov\u00ed dobyvatel\u00e9 a Zimbabwe bylo opu\u0161t\u011bno…<\/p>\n

Budoucnost tento obraz ur\u010dit\u011b dopln\u00ed a zp\u0159esn\u00ed na z\u00e1klad\u011b nov\u00fdch vykop\u00e1vek a v\u00fdzkum\u016f. Zimbabwe v\u0161ak v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b z\u016fstane pozoruhodn\u00fdm pam\u00e1tn\u00edkem africk\u00e9 minulosti, jedine\u010dn\u00fdm komplexem, vytvo\u0159en\u00fdm africk\u00fdm lidem bez ciz\u00edch vzor\u016f.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tajemn\u00e1 \u010derno\u0161sk\u00e1 civilizace<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1000,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[20,41],"class_list":["post-3114","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-afrika","tag-archeologie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3114","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3114"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3114\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3115,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3114\/revisions\/3115"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1000"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3114"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3114"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3114"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}