{"id":304,"date":"2023-04-01T00:34:42","date_gmt":"2023-03-31T22:34:42","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=304"},"modified":"2023-04-04T00:06:01","modified_gmt":"2023-04-03T22:06:01","slug":"bosenske-pyramidy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/04\/01\/bosenske-pyramidy\/","title":{"rendered":"Bosensk\u00e9 pyramidy?"},"content":{"rendered":"

Kopec nedaleko bosensk\u00e9ho st\u0159edov\u011bk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Visoko<\/em> m\u00e1 ji\u017e dnes zaji\u0161t\u011bn\u00e9 nesmazateln\u00e9 m\u00edsto v historii.<\/strong>
\nBu\u010f jako hlavn\u00ed \u010d\u00e1st evropsk\u00e9ho „\u00fadol\u00ed pyramid“,<\/em> kter\u00e9 v\u00fdrazn\u011b zm\u011bn\u00ed dosavadn\u00ed p\u0159edstavu historie, nebo jako d\u011bji\u0161t\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho novodob\u00e9ho archeologick\u00e9ho – bu\u010fme m\u00edrn\u00ed – omylu.<\/p>\n

Bosensk\u00e9 m\u011bste\u010dko Visoko asi 30 km severn\u011b od metropole Sarajeva ovl\u00e1dla „pyramidom\u00e1nie“. Jeho obyvatel\u00e9 se sna\u017e\u00ed vyd\u011blat na tvrzen\u00ed amat\u00e9rsk\u00e9ho archeologa Semira Osmanagi\u010de, kter\u00fd je p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee se tu nal\u00e9zaj\u00ed starobyl\u00e9 evropsk\u00e9 pyramidy. Osmanagi\u010d<\/em> vystudoval ekonomii v Sarajevu, a v USA m\u011bl stroja\u0159skou d\u00edlnu Met Company, Inc.<\/em> v Houstonu, Texas. M\u00e1 titul profesora antropologie, ov\u0161em na „Americk\u00e9 univerzit\u011b“ tj. soukrom\u00e9 vysok\u00e9 \u0161kole v Sarajevu, kter\u00e1 je v\u0161ak rovn\u011b\u017e zam\u011b\u0159en\u00e1 na ekonomii. (1)<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kopec Viso\u010dica v\u017edy udivoval m\u00edstn\u00ed obyvatele sv\u00fdmi \u010dty\u0159mi svahy se sklonem 30-35\u00b0 a 45\u00b0, sm\u011bruj\u00edc\u00edmi v\u00edce m\u00e9n\u011b ke sv\u011btov\u00fdm stran\u00e1m.<\/p>\n

Koncem \u0159\u00edjna 2005 poprv\u00e9 napsal bosensk\u00fd muslimsk\u00fd den\u00edk Dnevni Avaz (2) o senza\u010dn\u00edm odhalen\u00ed evropsk\u00e9 pyramidy pobl\u00ed\u017e vnitrozemsk\u00e9ho m\u011bsta Visoko. Objev kamenn\u00fdch staveb byl u\u010din\u011bn ji\u017e p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdzkumu v srpnu t\u00e9ho\u017e roku. Druh\u00fd t\u00fdden archeologick\u00fdch prac\u00ed se na\u0161ly kamenn\u00e9 bloky, kter\u00e9 podle Semira Osmanagi\u010de tvo\u0159ily zdi pyramidy. Tyto anom\u00e1lie podle n\u011bho jednozna\u010dn\u011b ukazuj\u00ed, \u017ee kopec nen\u00ed d\u00edlem p\u0159\u00edrody, n\u00fdbr\u017e um\u011bl\u00fdm v\u00fdtvorem prav\u011bk\u00e9 lidsk\u00e9 aktivity.<\/p>\n

„Kopec Viso\u010dica nemohl b\u00fdt formov\u00e1n p\u0159\u00edrodou,“ tvrd\u00ed geolo\u017eka Nadja Nuki\u010dov\u00e1. „My jsme to v\u011bd\u011bli ji\u017e dlouho, ale fantastick\u00fd objev p\u0159i\u0161el a\u017e nyn\u00ed.“ (3)<\/p>\n

Ostatn\u011b amat\u00e9rsk\u00fd archeolog Osmanagi\u010d<\/em> nep\u0159ijel do rodn\u00e9 Bosny objevovat, ale objevem potvrdit sv\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. „Viso\u010dica m\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 perfektn\u00ed troj\u00faheln\u00edkov\u00e9 svahy, obr\u00e1cen\u00e9 p\u0159esn\u011b na jednotliv\u00e9 sv\u011btov\u00e9 strany,“ \u0159\u00edk\u00e1 a p\u0159id\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed trumfy – ploch\u00fd vrcholek a „p\u0159\u00edstupov\u00e9 cesty“. „Tahle skute\u010dnost a tvar pyramidy mi bohat\u011b sta\u010dily. P\u0159\u00edroda prost\u011b nemohla takov\u00e9 perfektn\u00ed objekty stvo\u0159it.“<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Lo\u0148sk\u00fd p\u0159edb\u011b\u017en\u00fd pr\u016fzkum v lokalit\u011b kopce pobl\u00ed\u017e m\u011bsta trval n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f i ji\u017e po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed v\u00fdsledky potvrdily p\u016fvodn\u00ed p\u0159edpoklad, \u017ee kopec Viso\u010dica (650 m.n.m) skr\u00fdv\u00e1 monument sv\u00fdmi rozm\u011bry srovnateln\u00fdmi s obdobn\u00fdmi stavbami pod\u00e9l Nilu.<\/p>\n

Pyramida je p\u0159ibli\u017en\u011b 100 metr\u016f vysok\u00e1 s \u010dtvercovou z\u00e1kladnou o d\u00e9lce strany 220 metr\u016f. Podle pr\u016fzkumn\u00fdch prac\u00ed pr\u00fd uvnit\u0159 obsahuje prostory a jakousi monument\u00e1ln\u00ed hr\u00e1z. Plo\u0161ina je vytvo\u0159ena z kamenn\u00fdch blok\u016f a archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky pobl\u00ed\u017e povrchu odkryly \u010d\u00e1sti zd\u00ed a zbytky jednotliv\u00fdch stup\u0148\u016f pyramidy.<\/p>\n

Geologov\u00e9 a Osmanagi\u010d\u016fv t\u00fdm \u00fadajn\u011b narazili na ohlazen\u00e9 p\u00edskovcov\u00e9 desky, kter\u00e9 podle nich mohly tvo\u0159it podlahu pyramidy. Objevili tak\u00e9 stavebn\u00ed materi\u00e1l, netypick\u00fd pro tuto oblast, jeho\u017e pr\u00fd mohlo b\u00fdt pou\u017eito k vybudov\u00e1n\u00ed schodi\u0161t\u011b.<\/p>\n

Nedlouho po \u010dl\u00e1nku p\u0159i\u0161la dal\u0161\u00ed senzace – pyramidy jsou dv\u011b. V\u011bt\u0161\u00ed z nich byla zasv\u011bcena Bohu Slunce a men\u0161\u00ed pak, pod bl\u00edzk\u00fdm vrchem K\u0159i\u017e, Bohu M\u011bs\u00edce. Nav\u00edc se v okol\u00ed, ale i cel\u00e9 Bosn\u011b vyskytuj\u00ed kamenn\u00e9 zdi, kter\u00e9 jsou analogick\u00e9 zdem v Ji\u017en\u00ed Americe.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Indiana Jones?\u00a0<\/strong><\/p>\n

„A\u010dkoliv se my\u0161lenka pyramid v Evrop\u011b a obzvl\u00e1\u0161t\u011b v Bosn\u011b m\u016f\u017ee zd\u00e1t neuv\u011b\u0159iteln\u00e1, v\u011b\u0159\u00edme, \u017ee usp\u011bjeme,“<\/em> je p\u0159esv\u011bd\u010den Osmanagi\u010d,<\/em> kter\u00fd nos\u00ed na hlav\u011b plst\u011bn\u00fd klobouk ve stylu Indiana Jonese.<\/p>\n

Bosenskou „k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu proti dogmat\u016fm klasick\u00e9 archeologie“<\/em> zah\u00e1jil ji\u017e v dubnu roku 2004.<\/p>\n

P\u0159edb\u011b\u017en\u00fd v\u00fdzkum v roce 2005 Osmanagi\u010d uzav\u0159el zji\u0161t\u011bn\u00edm, \u017ee pod kopcem Viso\u010dica se skr\u00fdvaj\u00ed vysok\u00e9 terasovit\u00e9 schody pyramidy. Tato charakteristick\u00e1 schodi\u0161t\u011b jsou znakem pyramid St\u0159edn\u00ed Ameriky (neodpust\u00edm si pozn\u00e1mku – jak\u00e1 n\u00e1hoda, kdy\u017e je amat\u00e9rsk\u00fd archeolog patn\u00e1ct let studoval. Napsal o nich knihu „Sv\u011bt May\u00fa“ (4), kterou v\u0161ak odborn\u00edci naz\u00fdvaj\u00ed nev\u011bdeckou fantasmagori\u00ed (5). Tvrd\u00ed v n\u00ed nap\u0159., \u017ee Mayov\u00e9 jsou potomci Atlan\u0165an\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li na Zemi z Plej\u00e1d.) Jde pr\u00fd evidentn\u011b nejen o nejstar\u0161\u00ed pyramidu na sv\u011bt\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 o prvn\u00ed „neamerickou“ s o\u010dividn\u00fdmi znaky st\u0159edoamerick\u00fdch pyramid zasv\u011bcen\u00fdch Bohu Slunce. Osmanagi\u010d se domn\u00edv\u00e1, \u017ee pyramidy maj\u00ed stup\u0148ovit\u00fd tvar a vznikly p\u0159izp\u016fsoben\u00edm p\u016fvodn\u00edho ter\u00e9nu p\u0159ed 2,5 a\u017e 12 tis\u00edci lety.<\/p>\n

Podnikatel s\u00eddl\u00edc\u00ed v USA v\u0161ak nic nechce nic ponechat n\u00e1hod\u011b. Na pomoc sv\u00e9 hypot\u00e9ze, kterou popsal v knize Bosanska piramida Sunca, povolal dv\u011b mocn\u00e9 s\u00edly. Prvn\u00ed z nich je bosensk\u00e9 vlastenectv\u00ed. V\u017edy\u0165 rod\u00e1k\u016fm jist\u011b sladce zn\u00ed jeho prohl\u00e1\u0161en\u00ed: „Historie civilizace mus\u00ed b\u00fdt p\u0159eps\u00e1na. Bosna se stane gigantem na archeologick\u00e9 map\u011b sv\u011bta.“<\/em><\/p>\n

Druh\u00fdm spojencem jsou ti, kte\u0159\u00ed z jak\u00e9hokoliv d\u016fvodu zahl\u00ed\u017eej\u00ed na ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bdu. V historii lidstva je p\u0159ece tolik tajemn\u00e9ho a zkostnat\u011bl\u00ed archeologov\u00e9 to odm\u00edtaj\u00ed p\u0159ijmout – ostatn\u011b p\u0159e\u010dt\u011bte si von D\u00e4nikena… Jak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed je p\u0159edstava jak\u00e9si bl\u00ed\u017ee nespecifikovan\u00e9, ale zcela jist\u011b vysoce rozvinut\u00e9 preillyrsk\u00e9 civilizace na balk\u00e1nsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed Jadersk\u00e9ho mo\u0159e. Ta m\u011bla podle Osmanagi\u010de postavit p\u0159ed 27 000 lety na vrcholku Bosensk\u00e9 Pyramidy Slunce sv\u016fj chr\u00e1m. Samotn\u00e1 pyramida je v\u0161ak pr\u00fd star\u00e1 12 000 let. Chyba bosensk\u00e9ho Indiana Jonese? Nebo snad n\u00e1znak je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edho tajemstv\u00ed? Tak jako tak – voda na ml\u00fdn \u0161arlat\u00e1n\u016f v\u0161ech pokolen\u00ed. V\u0161ak si od nich Osmanagi\u010d vyslou\u017eil kladn\u00fd posudek. (6)<\/p>\n

Na sv\u00e9 si p\u0159ijdou i p\u0159\u00edvr\u017eenci nezn\u00e1m\u00fdch sil a energi\u00ed. Osmanagi\u010d<\/em> tvrd\u00ed, \u017ee \u00fadol\u00ed nedaleko m\u011bsta Visoko bylo vybr\u00e1no tajemn\u00fdmi staviteli proto, \u017ee je ohniskem energi\u00ed stejn\u00e9 jako G\u00edza v Egypt\u011b. To podle n\u011bj vysv\u011btluje i tvrzen\u00ed m\u00edstn\u00edch obyvatel, \u017ee tam nebyl nikdo za v\u00e1lky v letech 1992-95 zabit. „Pyramida je zachr\u00e1nila,“<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 Osmanagi\u010d.<\/p>\n

Bosensk\u00fd Indiana Jones do roku 2006 financoval v\u00fdkopov\u00e9 pr\u00e1ce ze sv\u00e9ho. Aby mohl v roce 2006 v archeologick\u00e9m v\u00fdzkumu pokra\u010dovat, pot\u0159eboval v p\u0159epo\u010dtu t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i miliony korun. Doufal, \u017ee je dostane od bosensk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f.<\/p>\n

Podle Osmanagi\u010de „Bosensk\u00e1 Pyramida Slunce“<\/em> vy\u017eaduje p\u0159ibli\u017en\u011b p\u011bt let intenzivn\u00edho pr\u016fzkumu. Je tak\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee ji podzemn\u00ed labyrint chodeb spojuje s „Bosenskou Pyramidou M\u011bs\u00edce“<\/em> pod sousedn\u00edm kopcem K\u0159i\u017e.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed pyramidy<\/strong><\/p>\n

„Ot\u00e1zku, zda tam je pyramida, nebo ne, si tu nikdo neklade,“<\/em> konstatuje \u0159editel Visock\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea Senad Hodovi\u010d. „Zdej\u0161\u00ed lid\u00e9 pevn\u011b v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee tam je, a jsou z toho cel\u00ed pry\u010d.“<\/em><\/p>\n

Jeden z m\u00edstn\u00edch hotel\u016f pojmenovan\u00fd Hollywood zm\u011bnil n\u00e1zev na motel Bosensk\u00e1 slune\u010dn\u00ed pyramida. Na sv\u00e9 webov\u00e9 str\u00e1nce se py\u0161n\u00ed: „Zat\u00edmco si budete pochutn\u00e1vat na na\u0161ich j\u00eddlech v na\u0161em restaurantu v \u0161est\u00e9m pat\u0159e, budete m\u00edt z\u00e1rove\u0148 p\u0159\u00edle\u017eitost vychutnat si velkolep\u00fd pohled na Slune\u010dn\u00ed pyramidu. M\u016f\u017eete se tak st\u00e1t sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1hady a z\u00e1zraku v na\u0161\u00ed oblasti.“<\/em><\/p>\n

Restaurace serv\u00edruj\u00ed j\u00eddla na tal\u00ed\u0159\u00edch ve tvaru troj\u00faheln\u00edku. Um\u011blci zhotovuj\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edv\u011bsky na kl\u00ed\u010de ve tvaru pyramidy. Obchodn\u00edci nab\u00edzej\u00ed tri\u010dka s n\u00e1pisem „M\u00e1m na zadn\u00edm dvorku pyramidu.“<\/p>\n

„Na\u0161e o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed jsou vysok\u00e1. Mohla by to b\u00fdt na\u0161e ropn\u00e1 studna,“<\/em> mysl\u00ed si Vehab Halilovic, kter\u00fd za\u010dal vy\u0159ez\u00e1vat pyramidy na d\u0159ev\u011bn\u00e9 suven\u00fdry jako fl\u00e9tny \u010di p\u00ed\u0161\u0165aly. Halilovic zhotovuje d\u0159ev\u011bn\u00e9 suven\u00fdry u\u017e 30 let. Podle jeho slov mu naposledy \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159\u00e1lo v roce 1984, kdy se v Sarajevu konaly zimn\u00ed olympijsk\u00e9 hry. Tehdy prodal spoustu suven\u00fdr\u016f s olympijsk\u00fdmi motivy. Po bosensk\u00e9 v\u00e1lce v letech 1992-95 za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt upom\u00ednkov\u00e9 p\u0159edm\u011bty pro p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky m\u00edrov\u00fdch sbor\u016f NATO. S postupuj\u00edc\u00ed stabilizac\u00ed Bosny se po\u010det voj\u00e1k\u016f sni\u017eoval a odbyti\u0161t\u011b pro Halilovi\u010dovy v\u00fdrobky se scvrkl. A pak p\u0159i\u0161la teorie o pyramid\u011b. „Jsme lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se rychle p\u0159izp\u016fsobuj\u00ed,“<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 pot\u00e9, co vyzkou\u0161el p\u00e1r t\u00f3n\u016f na nov\u00e9 fl\u00e9tn\u011b.<\/p>\n

Jin\u00fd zdej\u0161\u00ed rod\u00e1k Esef Fatic si otev\u0159el obch\u016fdek se suven\u00fdry a prod\u00e1v\u00e1 pyramidy zhotoven\u00e9 z hl\u00edny a d\u0159eva a tak\u00e9 trepky s obr\u00e1zkem pyramidy. „U\u017e m\u00e1me kupce. Od t\u00e9 doby, co se za\u010dalo mluvit o pyramid\u011b, jde byznys mnohem l\u00e9pe. Pokud v\u011bdci skute\u010dn\u00e9 potvrd\u00ed, \u017ee ‚n\u00e1\u0161 kopec skr\u00fdv\u00e1 pyramidu, tohle m\u00edsto o\u017eivne. Budou se sem. sj\u00ed\u017ed\u011bt lid\u00e9 z cel\u00e9ho sv\u011bta,“<\/em> maluje si r\u016f\u017eov\u011b budoucnost Fatic.<\/p>\n

Mo\u017enost, \u017ee kopce neskr\u00fdvaj\u00ed starov\u011bk\u00e9 pyramidy, si m\u00edstn\u00ed lid\u00e9 v\u016fbec nep\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed. Ostatn\u011b „v\u011bd\u00ed“, \u017ee v zemi existuje spousta z\u00e1hadn\u00fdch m\u00edst – sv\u011bt se s nimi v\u0161ak d\u0159\u00edve nemohl sezn\u00e1mit, proto\u017ee se „o takov\u00fdch v\u011bcech za komunist\u016f prost\u011b nesm\u011blo mluvit“. Se svou tro\u0161kou do ml\u00fdna p\u0159ich\u00e1z\u00ed i ji\u017e citovan\u00fd \u0159editel m\u00edstn\u00edho muzea. P\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee teorie pyramid bude spr\u00e1vn\u00e1. M\u00e9di\u00edm nezapomn\u011bl p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti sd\u011blit, \u017ee archeologov\u00e9 p\u0159ed desetilet\u00edmi objevili d\u016fle\u017eit\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 artefakty m\u011bsta. Ji\u017e tenkr\u00e1t se podle Senada Hodovi\u010de v odborn\u00fdch kruz\u00edch v\u011bd\u011blo, \u017ee s kopcem Viso\u010dica n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

Vykop\u00e1vky jako show<\/strong><\/p>\n

V dubnu Osmanagi\u010d<\/em> spolu s mezin\u00e1rodn\u00ed skupinou badatel\u016f z Bosny, Slovinska, Skotska, Rakouska a Austr\u00e1lie zah\u00e1jil v\u00fdkopov\u00e9 pr\u00e1ce, jej\u00edch\u017e v\u00fdsledek by pr\u00fd mohl definitivn\u011b potvrdit nebo vyvr\u00e1tit jeho teorii. C\u00edl akce osv\u011btlil \u0159editel v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu Osmanagi\u010d na sv\u00fdch webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch (7). T\u00fdm archeolog\u016f a geolog\u016f by m\u011bl o\u010distit celou oblast od ke\u0159\u016f a za\u010d\u00edt s opatrn\u00fdm otev\u0159en\u00edm \u0161esti \u0161irok\u00fdch sekc\u00ed tak, aby byl z\u0159eteln\u00fd pyramidov\u00fd charakter megalitick\u00fdch blok\u016f ka\u017ed\u00e9mu laikovi. Soub\u011b\u017en\u011b s t\u00edm druh\u00fd t\u00fdm spolu se speleology a geology za\u010dne se systematick\u00fdm pr\u016fzkumem podzemn\u00edho komplexu tunel\u016f. Budou se tak\u00e9 d\u00e1le sb\u00edrat od m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f informace, kter\u00e9 by pomohly s pl\u00e1novit\u00fdm pr\u016fzkumem dal\u0161\u00edch m\u00edst lokality.<\/p>\n

\"\"Do tunelu se nejd\u0159\u00edve vydal t\u00fdm z\u00e1chran\u00e1\u0159\u016f z nedalek\u00e9ho uheln\u00e9ho dolu a po nich n\u00e1sledovali archeologov\u00e9, geologov\u00e9 a dal\u0161\u00ed experti. T\u00fdmy pronikly do tunelu asi do hloubky 260 metr\u016f, tam ale zjistily, zeje dal\u0161\u00ed cestu blokuje z\u00e1val. M\u00e1 se za to, \u017ee tunel je dlouh\u00fd asi 3,8 kilometru. Badatel\u00e9 objevili tak\u00e9 dv\u011b k\u0159i\u017eovatky s dal\u0161\u00edmi tunely. Po 220 metrech bylo zaji\u0161t\u011bno k\u0159\u00ed\u017een\u00ed \u010dty\u0159 chodeb pod \u00fahlem zhruba 25 stup\u0148\u016f. Jeden z tunel\u016f k\u0159i\u017eovatky vede k podzemn\u00edmu jezeru a chodba na prav\u00e9 stran\u011b vede k pyramid\u011b. „Rozhodn\u011b to nen\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed \u00fatvar,“<\/em> sd\u011blila geolo\u017eka Nadja Nuki\u010dov\u00e1.<\/p>\n

V jednom z tunel\u016f byl nalezen p\u00edskovcov\u00fd monolit se z\u00e1hadn\u00fdm symbolem, jeho\u017e expertizu by m\u011bli prov\u00e9st v Egypt\u011b.<\/p>\n

„Indiana Jones“ Osmanagi\u010d<\/em> se v\u016fbec nebr\u00e1n\u00ed tomu, aby se cel\u00e1 akce zm\u011bnila v lidovou z\u00e1bavu a show. Na kopec Visoko v autech, na motork\u00e1ch a dokonce i v ko\u0148sk\u00fdch povozech proud\u00ed davy n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Jednoho slunn\u00e9ho dubnov\u00e9ho dne \u0161plhaly na zhruba 700 metr\u016f vysok\u00fd vrch \u0159ady lid\u00ed, zat\u00edmco kolem v\u00fdkop\u016f pochodovaly modelky ze sarajevsk\u00e9ho T\u00fddne m\u00f3dy, m\u00e1vaj\u00edc\u00ed pap\u00edrov\u00fdmi bosensk\u00fdmi vlaje\u010dkami. „Do\u010detli jsme se o t\u00e9 pyramid\u011b na internetu. Je \u00fa\u017easn\u00e9, \u017ee se n\u011bco tak velkolep\u00e9ho stalo v Bosn\u011b,“ \u0159\u00edk\u00e1 turistka Senada Wiitigenov\u00e1, kter\u00e1 do Bosny p\u0159icestovala na dovolenou z N\u011bmecka.<\/p>\n

Nedlouho po zah\u00e1jen\u00ed vykop\u00e1vek archeologov\u00e9 ozn\u00e1mili, \u017ee narazili na jednom ze svah\u016f na pravideln\u011b otesan\u00e9 bloky. „Jde o prvn\u00ed odhalen\u00e9 zdi pyramidy,“ tvrd\u00ed Osmanagi\u010d. „Vid\u00edme, \u017ee povrch je dokonale hladk\u00fd,“ poznamenal. Pod n\u00e1nosy hl\u00edny zat\u00edm kop\u00e1\u010di odhalili krom\u011b velk\u00fdch kamenn\u00fdch blok\u016f dl\u00e1\u017ed\u011bnou vstupn\u00ed plo\u0161inu a vchody do tunel\u016f.<\/p>\n

Obrovsk\u00e9 kamenn\u00e9 bloky pr\u00fd vypadaj\u00ed jako vyhlazen\u00e9 krychle a podle Osmanagi\u010de je zjevn\u00e9, \u017ee jejich povrch opracovali lid\u00e9. Osmanagi\u010d ozn\u00e1mil v roce 2006, \u017ee do l\u00e9ta by u\u017e podle n\u011bj pyramida m\u011bla b\u00fdt viditeln\u011b odhalena.<\/p>\n

Samir Osmanagi\u010d je p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee cel\u00fd komplex za\u010d\u00edn\u00e1 jakousi \u010dty\u0159icet metr\u016f \u0161irokou a dv\u011b st\u011b metr\u016f dlouhou n\u00e1stupn\u00ed plo\u0161inou z velmi p\u0159esn\u00e9 vypracovan\u00fdch (jinak ani tajemn\u00e9 civilizace nedok\u00e1zaly pracovat) kamenn\u00fdch pl\u00e1t\u016f s le\u0161t\u011bn\u00fdm povrchem o pr\u016fm\u011brn\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ce 10 a\u017e 12 centimetr\u016f. P\u0159\u00edstupov\u00e1 plo\u0161ina m\u00e1 charakter ob\u0159\u00edho schodi\u0161t\u011b vedouc\u00edho k pyramid\u011b.<\/p>\n

Vlasteneck\u00fd archeolog s du\u0161\u00ed obchodn\u00edka m\u00e1 v \u00famyslu otev\u0159\u00edt „bosensk\u00e9 \u00dadol\u00ed pyramid“ jako archeologick\u00fd park v roce 2008. Jeho projekt podporuje visokosk\u00e1 radnice, kter\u00e1 douf\u00e1, \u017ee by se oblast mohla st\u00e1t velkou turistickou atrakc\u00ed v zemi, je\u017e si po ni\u010div\u00e9 v\u00e1lce v 90. letech jen pomalu znovu z\u00edsk\u00e1v\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Nedalek\u00e9 doly a sdru\u017een\u00ed z\u00e1chran\u00e1\u0159\u016f nab\u00eddly sv\u00e9 slu\u017eby p\u0159i pr\u016fzkumu tunel\u016f. Univerzity v Sarajevu a Tuzle p\u0159isl\u00edbily expertizy a firmy v m\u011bst\u011b Visoko daruj\u00ed v\u00fdrobky a poskytuj\u00ed slu\u017eby. Dobrovoln\u00ed kop\u00e1\u010di poch\u00e1zej\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z \u0159ad nezam\u011bstnan\u00fdch mu\u017e\u016f z Visoka.<\/p>\n

Show, nad kterou „zkostnat\u011bl\u00fdm“ archeolog\u016fm, vy\u017eaduj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edmo steriln\u00ed prost\u0159ed\u00ed pro ter\u00e9nn\u00ed pr\u00e1ce a dodr\u017euj\u00edc\u00edch pe\u010dlivou evidenci artefakt\u016f, pravd\u011bpodobn\u011b vst\u00e1vaj\u00ed vlasy na hlav\u011b, pokra\u010duje. P\u0159\u00edmo u vykop\u00e1vek mana\u017eer potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho z\u00e1vodu prod\u00e1v\u00e1 pralinky nazvan\u00e9 Bosensk\u00e1 slune\u010dn\u00ed pyramida Lze koupit tri\u010dka sp\u011b\u0161n\u00e9 vyzdoben\u00e1 potiskem pyramidy, brandy v lahv\u00edch ve tvaru pyramidy a dal\u0161\u00ed „pyramidov\u00e9“ suven\u00fdry.<\/p>\n

Pohled zvrchu<\/strong><\/p>\n

Bosensk\u00e9 \u00fadol\u00ed pyramid doslova bobtn\u00e1. Vedle hlavn\u00ed pyramidy, kterou jej\u00ed objevitel nazval Slune\u010dn\u00ed, proto\u017ee pr\u00fd byla posv\u00e1tn\u00fdm m\u00edstem vyznava\u010d\u016f Slunce, zprvu identifikoval je\u0161t\u011b pyramidu M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed (kopec Plje\u0161evica) a k nim p\u0159idal i Dra\u010d\u00ed (Bu\u010din). To v\u0161ak pr\u00fd nen\u00ed kone\u010dn\u00fd po\u010det. „V \u0161irok\u00e9m okol\u00ed hory Viso\u010dica v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b, v\u010detn\u011b oblasti p\u0159i m\u011bst\u011b Tuzla, se nach\u00e1z\u00ed dev\u011bt pyramid. Potvrdily to i satelitn\u00ed sn\u00edmky NASA a dal\u0161\u00ed anal\u00fdzy,“ prohl\u00e1sil \u0161\u00e9f nejvy\u0161\u0161\u00edho bosensk\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho \u00fa\u0159adu Sulejman Tihi\u010d. S gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem UNESCO Koichirem Matsuurou se Tihi\u010d domluvil o p\u0159\u00edchodu t\u00fdmu egyptsk\u00fdch v\u011bdc\u016f do Bosny koncem \u010dervna 2006. (8) Viso\u010dicu ji\u017e v kv\u011btnu 2006 nav\u0161t\u00edvil geolog a specialista na pyramidy Ali Abda Barakat. „Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru je to druh pyramidy, pravd\u011bpodobn\u00e9 primitivn\u00ed pyramidy, jakou jsme zat\u00edm nepoznali,“ \u0159ekl novin\u00e1\u0159\u016fm.<\/p>\n

Pochybnosti<\/strong><\/p>\n

Ale mnoz\u00ed renomovan\u00ed archeologov\u00e9 jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee teorie, kter\u00e1 se p\u0159i\u010dinila o sv\u011btovost v m\u011bste\u010dka Visoko, je hol\u00fd nesmysl.<\/p>\n

„Dokonce i p\u0159i skrovn\u00fdch znalostech archeologie mus\u00ed b\u00fdt ka\u017ed\u00e9mu jasn\u00e9, \u017ee jedin\u00e9, co se v t\u011bch dob\u00e1ch v Evrop\u011b sta\u010dilo, byly uboh\u00e9 chatr\u010de, spousta lidi st\u00e1te je\u0161t\u011b \u017eila v jeskyn\u00edch nebo kamenn\u00fdch p\u0159\u00edbytc\u00edch,“ \u0159\u00edk\u00e1 p\u0159edseda Evropsk\u00e9 asociace archeolog\u016f profesor Anthony Harding. (9)<\/p>\n

Ostatn\u011b s\u00e1m Osmanagi\u010d vrchovatou m\u011brou pracuje na sv\u00e9 nev\u011brohodnosti. Ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fd egyptsk\u00fd odborn\u00edk Barakat nev\u00ed podle prohl\u00e1\u0161en\u00ed doktora Zahi Zawasse (10), \u0161\u00e9fa egyptsk\u00e9ho V\u00fdboru pro ochranu pam\u00e1tek (SCA), o pyramid\u00e1ch zhola nic a SOA nem\u00e1 s jeho prohl\u00e1\u0161en\u00edmi nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n

Gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk UNESCO obdr\u017eel v polovin\u011b \u010dervna 2006 dopis \u0161estadvaceti renomovan\u00fdch odborn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed Koichiro Matsuuru informuj\u00ed, \u017ee \u010dinnost Osmanagi\u010de m\u00e1 ve\u0161ker\u00e9 znaky pseudoarcheologie. Bosensk\u00fd Indiana Jones \u010din\u00ed z\u00e1v\u011bry je\u0161t\u011b p\u0159ed ter\u00e9nn\u00edmi v\u00fdzkumy, kter\u00e9 nav\u00edc prov\u00e1d\u011bl a prov\u00e1d\u00ed i p\u0159es nesouhlas bosensk\u00fdch geolog\u016f, archeolog\u016f a historik\u016f. Sv\u00fdm, doslova humpol\u00e1ck\u00fdm p\u0159\u00edstupem toti\u017e t\u011b\u017ece po\u0161kozuje \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 je doslova neocenitelnou pokladnic\u00ed. Prol\u00ednalo se tam p\u011bt odli\u0161n\u00fdch neolitick\u00fdch kultur, jsou tam illyrsk\u00e9 a \u0159\u00edmsk\u00e9 stavby, st\u0159edov\u011bk\u00e9 nekropole a Vysoko bylo ve 14. a 15. stolet\u00ed kr\u00e1lovskou metropol\u00ed. To v\u0161echno je pseudoarcheologickou show Osmanagi\u010de doslova devastov\u00e1no.<\/p>\n

M. Nejedl\u00fd<\/em><\/p>\n

Archiv ZaZ<\/em><\/p>\n

Odkazy:<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/American_University_in_Bosnia_and_Herzegovina<\/a><\/em>
\n(2) http:\/\/www.avaz.ba\/<\/a><\/em>
\n(3) http:\/\/scienceblogs.com\/clock\/2006\/11\/14\/the-saga-of-the-bosnian-pyrami\/<\/a><\/em>
\n(4) Osmanagic, S.: The World of Maya. Svjetlost, 2004, Sarajevo, Bosna a Hercegovina (jazyk: angli\u010dtina)<\/em>
\n(5) Rose, Mark: http:\/\/archive.archaeology.org\/online\/features\/osmanagic\/index.html<\/a><\/em>
\n(6) Leva-net, WM magaz\u00edn, Matrix, Osud.CZ, AC24, aj.<\/em>
\n(7) http:\/\/www.piramidasunca.ba\/eng\/<\/a><\/em>
\n(8) http:\/\/gnosis9.net\/view.php?cisloclanku=2006060007<\/a><\/em>
\n(9) http:\/\/www.e-a-a.org\/statement.pdf<\/a><\/em>
\n(10) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zahi_Hawass<\/a><\/em><\/p>\n

\u010ct\u011bte d\u00e1le:<\/em><\/strong><\/p>\n

http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Osmanagi\u0107_pyramid_hypothesis<\/em><\/a>
\nhttp:\/\/www.hurriyetdailynews.com\/default.aspx?pageid=438&n=bosnian-pyramid-created-by-nature-say-european-experts-2006-06-12<\/em><\/a>
\nhttp:\/\/www.nabilswelim.com\/downloads\/vic_10.pdf<\/em><\/a>
\nhttp:\/\/nabilswelim.com\/downloads\/Pyr_Hills.pdf.pdf<\/em><\/a>
\nhttp:\/\/archive.archaeology.org\/online\/features\/osmanagic\/update.html<\/em><\/a>
\nhttp:\/\/www.robertschoch.net\/Bosnian Geology Robert Schoch Pyramids Colette Dowell.htm<\/em><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kopec nedaleko bosensk\u00e9ho st\u0159edov\u011bk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Visoko m\u00e1 ji\u017e dnes zaji\u0161t\u011bn\u00e9 nesmazateln\u00e9 m\u00edsto v historii.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":306,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[24,27,33,48],"class_list":["post-304","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-evropa","tag-kritika","tag-podvod","tag-pyramidy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/304","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=304"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/304\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":316,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/304\/revisions\/316"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/306"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=304"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=304"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=304"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}