{"id":2912,"date":"2024-06-15T00:53:55","date_gmt":"2024-06-14T22:53:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2912"},"modified":"2024-07-13T04:01:21","modified_gmt":"2024-07-13T02:01:21","slug":"mapa-vinlandu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/06\/15\/mapa-vinlandu\/","title":{"rendered":"Mapa Vinlandu"},"content":{"rendered":"

Jeden z otazn\u00edk\u016f, kter\u00fd se zrodil v druh\u00e9 polovin\u011b minul\u00e9ho stolet\u00ed a setrv\u00e1v\u00e1 dodnes, je tzv. Mapa Vinlandu.<\/strong>
\nNa t\u00e9to zem\u011bpisn\u00e9 map\u011b jsou zobrazeny obrysy severn\u00ed Ameriky, a to \u00fadajn\u011b z doby p\u016fl stolet\u00ed p\u0159ed vyplut\u00edm Kry\u0161tofa Kolumba<\/em><\/strong> (1451-1506). Ur\u010dit\u00e1 \u010d\u00e1st v\u011bdeck\u00e9 komunity se \u00faporn\u011b sna\u017e\u00ed o dok\u00e1z\u00e1n\u00ed jej\u00ed pravosti.<\/p>\n

Na map\u011b, nakreslen\u00e9 na kusu za\u017eloutl\u00e9ho pergamenu o rozm\u011brech 28 \u00d7 41 cm, je zobrazeno pob\u0159e\u017e\u00ed Severn\u00ed Ameriky, dva pr\u016flivy, kter\u00e9 se podobaj\u00ed Hudsonov\u011b z\u00e1livu a z\u00e1livu St. Lawrence.<\/p>\n

Vedle Afriky, Asie a Evropy jsou v severn\u00edm Atlantiku zobrazeny t\u0159i ostrovy Isolanda Ibernica (Island), Grouelanda (Gr\u00f3nsko) a Vinland (Vinland) a latinsk\u00fd n\u00e1pis Vinilanda Insula Byarno reperta et leipho sociis („ostrov Vinland, objeven druhy Bjarni a Leifem“).<\/em><\/p>\n

Jak je uvedeno v lev\u00e9m horn\u00edm rohu v latinsk\u00e9m textu, z v\u016fle P\u00e1n\u011b, po dlouh\u00e9 cest\u011b p\u0159es led na jihu od ostrova Gr\u00f3nsko k dal\u0161\u00edm nebezpe\u010dn\u00fdm oblastem z\u00e1padn\u00edho oce\u00e1nu, Bjarni<\/em> a Leif Eriksson<\/em> objevili novou a velmi \u00farodnou zemi, kterou pojmenovali Vinland.<\/em><\/p>\n

Henrik (Henricus<\/em> nebo Eric),<\/em> biskup Gr\u00f3nska a sousedn\u00edch zem\u00ed, se odebral do t\u00e9to prostorn\u00e9 a velmi bohat\u00e9 zem\u011b, pokorn\u011b plnit vy\u0161\u0161\u00ed v\u016fli z lo\u0148sk\u00e9ho roku, na\u0161eho Svat\u00e9ho otce Paschalia, a z\u016fstal tam ve jm\u00e9nu v\u0161emohouc\u00edho Boha na dlouhou dobu v l\u00e9t\u011b i v zim\u011b a pak se vr\u00e1til zp\u011bt do Gr\u00f3nska.<\/p>\n

Podle tohoto textu, dva skandin\u00e1v\u0161t\u00ed mo\u0159eplavci Bjarni<\/em> a Leif<\/em> u\u010dinili tento objev v roce 999, to jest 493 let p\u0159ed objeven\u00edm Ameriky Kry\u0161tofem Kolumbem, a kter\u00fd, ne\u017e se vydal na svou cestu, mohl b\u00fdt inspirov\u00e1n pr\u00e1v\u011b touto mapou.<\/p>\n

Obsah textu z mapy se p\u0159ekvapiv\u011b shoduje s islandsk\u00fdmi s\u00e1gami a dal\u0161\u00edmi zdroji.<\/p>\n

V \u0159ad\u011b islandsk\u00fdch letopis\u016f je uvedeno, \u017ee v roce 1121 se biskup Gr\u00f3nska Eric<\/em> vydal do Vinlandu.<\/em><\/p>\n

Je pozoruhodn\u00e1 tak\u00e9 zm\u00ednka o pape\u017ei. Pontifik\u00e1t Paschala II.<\/em> spad\u00e1 do obdob\u00ed od 13.srpna 1099 do 21.ledna 1118. (1)<\/p>\n

Kde se tato mapa vzala?<\/strong><\/p>\n

V roce 1957 jist\u00fd knihkupec v Barcelon\u011b,<\/em> vystavil k prodeji spole\u010dn\u011b s touto mapou pozdn\u011b st\u0159edov\u011bkou kopii knihy Historia Tartaorum – „Historie Tatar\u016f“,<\/em> napsanou franti\u0161k\u00e1nsk\u00fdm mnichem, mision\u00e1\u0159em Johannes de Plano Carpini<\/em>, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil Mongolsko v roce 1245-1247. (2)<\/p>\n

Americk\u00fd obchodn\u00edk s um\u011bn\u00edm z Connecticutu Laurence Whitten<\/em> si koupil mapu i knihu za 3.500 dolar\u016f. Za 250 tis\u00edc dolar\u016f ji v roce 1959 koupil anonymn\u00ed mecen\u00e1\u0161. Jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, \u0161lo o absolventa univerzity v Yale, americk\u00e9ho obchodn\u00edka, filantropa a mecen\u00e1\u0161e um\u011bn\u00ed Paula Mellona. (3)
\nNarodil se 11.6.1907, byl z\u00e1stupcem \u0161\u00e9fredaktora nejstar\u0161\u00edho studentsk\u00e9ho \u010dasopisu v USA \u201eYale Daily News\u201c, ale byl i tak\u00e9 \u010dlenem tajn\u00e9 spole\u010dnosti Scroll and Key (\u201eSvitek a kl\u00ed\u010d\u201c). (4)<\/p>\n

P\u0159izval ke zkoum\u00e1n\u00ed mapy odborn\u00edky z Britsk\u00e9ho muzea, ale a\u017e do roku 1965 nebyly pln\u011b prozkoum\u00e1ny. Ale pozd\u011bji, b\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch desetilet\u00ed, kdy\u017e se o map\u011b dozv\u011bd\u011bla \u0161irok\u00e1 ve\u0159ejnost, debata o pravosti se rozpoutala naplno.<\/p>\n

V roce 1995 byla poji\u0161t\u011bna na 25 mili\u00f3n\u016f americk\u00fdch dolar\u016f.<\/p>\n

Mapa Vinlandu byla podrobena d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdze.<\/p>\n

V inkoustu byly nalezeny \u010d\u00e1stice oxidu titani\u010dit\u00e9ho – vz\u00e1cn\u00e9ho miner\u00e1lu anatas.<\/em> (5)<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci vyhl\u00e1sili, \u017ee anatas<\/em> nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159\u00edtomen v inkoustu na b\u00e1zi uhl\u00edku. Jeliko\u017e anatas<\/em> za\u010dal b\u00fdt pr\u016fmyslov\u011b vyr\u00e1b\u011bn poprv\u00e9 a\u017e v roce 1917, zd\u00e1la se b\u00fdt situace jasn\u00e1 \u2013 mapa Vinlandu<\/em> nemohla vzniknout d\u0159\u00edve ne\u017e po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce.<\/p>\n

V\u00fdzkumnice Jacqueline Olin<\/em> ale dok\u00e1zala, \u017ee anatas<\/em> mohl b\u00fdt vyroben z miner\u00e1lu ilmenit,<\/em> obsahuj\u00edc\u00ed titan.<\/em> (6) Je to \u017eelezo-titanov\u00fd miner\u00e1l, pou\u017e\u00edvan\u00fd ve st\u0159edov\u011bku k z\u00edsk\u00e1n\u00ed sulf\u00e1tu \u017eeleza – suroviny pro n\u00e1t\u011brov\u00e9 hmoty.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Ve sv\u00e9m projevu na XXIII. konferenci o historii kartografie v Kodani, rektor D\u00e1nsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed Dr. Ren\u00e9 Larsen<\/em> \u0159ekl, \u017ee anatas<\/em> mohl b\u00fdt p\u0159\u00edtomen v p\u00edsku, kter\u00fd se v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch sypal ru\u010dn\u011b na psan\u00fd text, aby rychleji uschnul.<\/p>\n

Larsen \u0159ekl, \u017ee za p\u011bt let v\u00fdzkumu on a jeho kolegov\u00e9 nezjistili \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy po pad\u011bl\u00e1n\u00ed Mapy Vinlandu.
\nPe\u010dliv\u00fd pr\u016fzkum mapy Vinlandu a knihy „D\u011bjiny Tatar\u016f“ od Plano Carpini, se kterou byla zakoupena uk\u00e1zal mal\u00e9 otvory v pergamenu, kter\u00e9 ud\u011blali mal\u00ed brouci ve d\u0159ev\u011b. \u00dapln\u011b toto\u017en\u00e9 byly i ve str\u00e1nk\u00e1ch knihy. Z toho se usoudilo, \u017ee oboje \u2013 mapa i kniha – byly spolu velmi dlouho. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee mapa Vinlandu byla vyrobena na po\u010d\u00e1tku minul\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n

Jasno do p\u0159\u00edpadu nevneslo ani zkoum\u00e1n\u00ed radioaktivn\u00edm uhl\u00edkem C14 v roce 1995. Jeden vzorek uk\u00e1zal st\u00e1\u0159\u00ed v 19. Stolet\u00ed, druh\u00fd se uk\u00e1zal b\u00fdt o 500 let star\u0161\u00ed\u2026<\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1dejme, \u017ee v\u011bdci nebudou nikdy schopni prok\u00e1zat pravost mapy Vinlandu, ale prvenstv\u00ed objevitele Ameriky, Kry\u0161tofa Kolumba nebude nikdy ohro\u017eeno.<\/p>\n

Nehled\u011b na spolehlivost \u00fadaj\u016f o pobytu Viking\u016f pod veden\u00edm Leifa Ericsona<\/em> v Severn\u00ed Americe v 10. stolet\u00ed, vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z Mapy Vinlandu, jedno je jist\u00e9: jejich pobyt nesehr\u00e1l nijak v\u00fdznamnou roli v \u017eivot\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9ho Evropana nebo domorodce v Nov\u00e9m sv\u011bt\u011b. To opravdu \u010dekalo a\u017e na objev Kry\u0161tofa Kolumba.<\/em><\/p>\n

Ot\u00e1zku p\u0159\u00edpadn\u00fdch kontakt\u016f domorod\u00fdch Ameri\u010dan\u016f s obyvateli jin\u00fdch kontinent\u016f vy\u0159e\u0161ila nakonec \u00fapln\u011b jin\u00e1 v\u011bda \u2013 genetika. (7) Zkoum\u00e1n\u00ed genetick\u00e9ho materi\u00e1lu p\u016fvodn\u00edch obyvatel Ameriky prok\u00e1zalo, \u017ee jejich DNA se do roku 1495 s jin\u00fdmi geny nem\u00edsila\u2026<\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/sk.wikipedia.org\/wiki\/Paschal_II.<\/a> <\/em>
\n(2) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Giovanni_da_Pian_del_Carpine<\/a> <\/em>
\n(3) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Paul_Mellon<\/a> <\/em>
\n(4) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scroll_and_Key<\/a> <\/em>
\n(5) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Anatas<\/a><\/em>
\n(6) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Ilmenit<\/a> <\/em>
\n(7) http:\/\/www.nature.com\/nature\/journal\/v506\/n7487\/506162a\/metrics\/news<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jeden z otazn\u00edk\u016f, kter\u00fd se zrodil v druh\u00e9 polovin\u011b minul\u00e9ho stolet\u00ed a setrv\u00e1v\u00e1 dodnes, je tzv. Mapa Vinlandu.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":560,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[53,41,33],"class_list":["post-2912","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-amerika","tag-archeologie","tag-podvod"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2912","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2912"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2912\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2914,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2912\/revisions\/2914"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/560"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2912"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2912"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2912"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}