{"id":2747,"date":"2024-05-29T00:06:18","date_gmt":"2024-05-28T22:06:18","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2747"},"modified":"2024-06-24T01:18:46","modified_gmt":"2024-06-23T23:18:46","slug":"kam-se-podely-martanske-kanaly","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/05\/29\/kam-se-podely-martanske-kanaly\/","title":{"rendered":"Kam se pod\u011bly mar\u0165ansk\u00e9 kan\u00e1ly?"},"content":{"rendered":"

14. b\u0159ezna 1877, se narodil jeden astronomick\u00fd m\u00fdtus, kter\u00fd \u017eil t\u00e9m\u011b\u0159 sto let.<\/strong><\/p>\n

\"\"Tento den astronom Schiaparelli objevil na povrchu Marsu kan\u00e1ly, kter\u00e1 pozd\u011bji byly pova\u017eov\u00e1ny za stopy d\u00e1vn\u00e9 civilizace Mar\u0165an\u016f. A\u017e v\u00fdzkumn\u00e1 sonda „Mariner 9“ v\u0161echny p\u0159esv\u011bd\u010dila, \u017ee tyto kan\u00e1ly byly jen optick\u00fd klam.<\/p>\n

Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee italsk\u00fd astronom Giovanni Virginio Schiaparelli<\/em> <\/strong>(1835-1910), kter\u00fd 14. b\u0159ezna 1877 pozoroval povrch Marsu, nebyl prvn\u00ed, kdo vid\u011bl tyto notoricky zn\u00e1m\u00e9 „kan\u00e1ly“. Ji\u017e v roce 1862 astronomov\u00e9 A. Secchi, U. Dawes a E. Golden vid\u011bli na povrchu Rud\u00e9 planety n\u011bkter\u00e9 jemn\u00e9 linie, jejich\u017e podstatu neum\u011bli vysv\u011btlit. Schiaparelli byl ale prvn\u00ed, kdo tyto struktury nazval „Canali“ a t\u00edm polo\u017eil z\u00e1kladn\u00ed m\u00fdtus, \u017ee pr\u00fd na rud\u00e9 planet\u011b kdosi a kdysi rozvinul civilizaci, jejich stopy lze vid\u011bt dodnes.<\/p>\n

\u00a0\"\"<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc \u2013 ze z\u00e1kladn\u00ed pr\u00e1ce italsk\u00e9ho astronoma nevypl\u00fdvalo, \u017ee tyto struktury jsou um\u011bl\u00e1 vodn\u00ed d\u00edla. Probl\u00e9m je v tom, \u017ee italsk\u00e9 slovo „canali“ ozna\u010duje d\u00edlo p\u0159\u00edrodn\u00edho i um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\n

Tak\u017ee p\u016fvodn\u011b tv\u016frcem civilizace na Marsu nebyl italsk\u00fd u\u010denec, ale p\u0159ekladatel, kter\u00fd jeho pr\u00e1ce p\u0159elo\u017eil do angli\u010dtiny (byl to americk\u00fd astronom Percival Lowell<\/em><\/strong> (1855-1916)). Byl to on, kdo pokryl Mars s\u00edt\u00ed „kan\u00e1l\u016f“ \u2013 nebo\u0165 v anglick\u00e9m jazyce toto slovo jasn\u011b ozna\u010duje um\u011bl\u00e1 vodn\u00ed d\u00edla.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee pozd\u011bji s\u00e1m Lovell vid\u011bl tyto s\u00edt\u011b kan\u00e1l\u016f na Marsu a dokonce m\u011b\u0159il jejich \u0161\u00ed\u0159ku \u2013 a uk\u00e1zalo se, \u017ee nejsiln\u011bj\u0161\u00ed z nich dosahovaly stovky metr\u016f. Tento objev tak inspiroval americk\u00e9ho v\u011bdce, \u017ee na vlastn\u00ed n\u00e1klady postavil hv\u011bzd\u00e1rnu a zbytek sv\u00e9ho \u017eivota v\u011bnoval pozorov\u00e1n\u00ed Rud\u00e9 planety.<\/p>\n

V\u00fdsledkem byla velmi podrobn\u00e1 mapa povrchu Marsu (na kterou Lovell zakreslil asi \u0161est set kan\u00e1l\u016f), stejn\u011b jako nau\u010dn\u011b popul\u00e1rn\u00ed kniha „Mars jako m\u00edsto \u017eivota“ (Mars as the Abode of Life), na jejich\u017e str\u00e1nk\u00e1ch autor tvrdil, \u017ee podle vzhledu kan\u00e1l\u016f je mar\u0165an\u0161t\u00ed zem\u011bd\u011blci vykopali pro p\u0159\u00edvod vody do pol\u00ed, nebo\u0165 se soust\u0159e\u010fuj\u00ed v bl\u00edzkosti pol\u00e1rn\u00edch \u010depi\u010dek planety.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Percival Lowell<\/em><\/p>\n

Pokud jde o Schiaparelli, ten byl ke sv\u00e9mu objevu mnohem kriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed. Pouze v roce 1895 (tj. po 22 letech) v\u011bdec p\u0159ipustil, \u017ee j\u00edm objeven\u00e9 „canali“ mohou b\u00fdt i um\u011bl\u00e9 stavby. Nicm\u00e9n\u011b p\u0159ipustil, \u017ee tato ot\u00e1zka nem\u016f\u017ee b\u00fdt vy\u0159e\u0161ena, dokud na Rud\u00e9 planet\u011b nebudou zji\u0161t\u011bny dal\u0161\u00ed spolehliv\u00e9 zn\u00e1mky o existenci inteligentn\u00ed civilizace. Giovanni Schiaparelli tedy nem\u016f\u017ee b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za tv\u016frce m\u00fdtu o mar\u0165ansk\u00e9 civilizaci.<\/p>\n

Ov\u0161em t\u00edm, kdo skute\u010dn\u011b m\u00fdtus vytvo\u0159il, byl ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Percival Lowell. Jeho kniha se okam\u017eit\u011b stala bestsellerem, hypot\u00e9za, \u017ee kan\u00e1ly na Rud\u00e9 planet\u011b jsou um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu, se okam\u017eit\u011b stala popul\u00e1rn\u00ed nejen mezi v\u011bdci, ale i mezi \u0161irokou ve\u0159ejnost\u00ed. Nav\u00edc, z\u00e1jem o problematiku \u017eivota na Marsu podn\u00edtil Lovella a jeho stoupence k aktivn\u00edmu p\u016fsoben\u00ed i na ve\u0159ejn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch. To v\u0161e vedlo k tomu, \u017ee my\u0161lenka obydlen\u00e9ho Marsu se stala na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed velmi popul\u00e1rn\u00ed v masov\u00e9m pov\u011bdom\u00ed. Stala se inspirac\u00ed pro mnoho spisovatel\u016f sci-fi, jako H.G. Wells<\/em> (1866-1946), Edgar Rice Burroughs<\/em> (1875-1950) a Alexej Tolstoj<\/em> (1883-1945), (p\u0159ipome\u0148me jeho rom\u00e1n „Aelita“).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Av\u0161ak ihned po vyd\u00e1n\u00ed Lovellovy knihy vznikly i skeptick\u00e9 hlasy. Nap\u0159\u00edklad, v roce 1907, slavn\u00fd biolog a spoluautor Darwinovy evolu\u010dn\u00ed teorie Alfred Russel Wallace<\/strong> <\/em>(1823-1913) publikoval knihu „Je Mars obydlen\u00fd?“ ve kter\u00e9 (na z\u00e1klad\u011b tehdy dostupn\u00fdch \u00fadaj\u016f o Rud\u00e9 planet\u011b), p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dolo\u017eil, \u017ee teplota na povrchu Marsu je mnohem ni\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e se d\u0159\u00edve myslelo, a tlak vzduchu je p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzk\u00fd pro existenci vody v kapaln\u00e9m skupenstv\u00ed. To znamen\u00e1, \u017ee tam neproud\u00ed kapaln\u00e1 voda, a tedy jeho obyvatel\u00e9 nemus\u00ed kopat tak velmi dlouh\u00e9 a \u0161irok\u00e9 kan\u00e1ly.<\/p>\n

Mnohem zni\u010duj\u00edc\u00ed r\u00e1nu teorii um\u011bl\u00fdch kan\u00e1l\u016f zasadili sv\u00fdm pozorov\u00e1n\u00edm astronomov\u00e9 Edward Barnard<\/em> (1857-1923) a Eugene Antoniadi<\/em> (1870-1944), kte\u0159\u00ed zkoumali povrch Marsu b\u011bhem p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed v roce 1909 dostate\u010dn\u011b siln\u00fdm dalekohledem. Tito v\u011bdci se rozhodli pod\u00edvat bl\u00ed\u017ee na tajemn\u00e9 kan\u00e1ly, a pou\u017eili k tomu posledn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed Lovellovy mapy. Jen\u017ee, nevid\u011bli t\u00e9m\u011b\u0159 nic, jen chaotick\u00e9 a matouc\u00ed s\u00edt\u011b velmi jemn\u00fdch lini\u00ed!<\/p>\n

Eug\u00e8ne Antoniadi<\/em> na z\u00e1v\u011br t\u00e9to pr\u00e1ce napsal, \u017ee: „Hypot\u00e9za o existenci \u00fadajn\u00e9 geometrick\u00e9 s\u00edt\u011b byla s kone\u010dnou platnost\u00ed vyvr\u00e1cena, za pou\u017eit\u00ed nejsiln\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f na\u0161\u00ed doby a nebyly nalezeny \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy t\u00e9to s\u00edt\u011b, nebo\u0165 zji\u0161t\u011bn\u00e9 detaily jsou mnohem jemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159\u00edm\u00e9 kan\u00e1ly, kter\u00e9 by byly l\u00e9pe viditeln\u00e9.“<\/em><\/p>\n

Na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledk\u016f t\u00e9to pr\u00e1ce dal\u0161\u00ed astronom Edward Maunder<\/em> (1851-1928) navrhl, \u017ee tyto kan\u00e1ly nejsou nic v\u00edc, ne\u017e norm\u00e1ln\u00ed optick\u00e1 iluze. Navrhl experiment, ve kter\u00e9m byl \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm uk\u00e1z\u00e1n ze zna\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti disk s chaotick\u00fdmi shluky skvrn. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni \u00fa\u010dastn\u00edci experimentu uvedli, \u017ee vid\u00ed s\u00ed\u0165 kan\u00e1l\u016f! Tak v\u011bdec dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b Lovell a Schiaparelli vid\u011bli jen shluky r\u016fzn\u00fdch objekt\u016f, jako zlomy, impaktn\u00ed kr\u00e1tery nebo terasy, kter\u00e9 z d\u016fvodu \u0161patn\u00e9ho rozli\u0161en\u00ed optick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f pova\u017eovali za kan\u00e1ly.<\/p>\n

Je s podivem, \u017ee i po tomto experimentu Maundera (kter\u00fd se konal v roce 1910) i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 60 letech dal\u0161\u00ed astronomov\u00e9 vid\u011bli r\u016fznou s\u00ed\u0165 kan\u00e1l\u016f na povrchu Marsu, a toto vysv\u011btlen\u00ed ignorovali. Tento spor nevy\u0159e\u0161ily ani fotografie povrchu Rud\u00e9 planety, proto\u017ee na n\u011bkter\u00fdch sn\u00edmc\u00edch bylo n\u011bco, co p\u0159ipom\u00ednalo kan\u00e1ly, zat\u00edmco na jin\u00fdch ne.<\/p>\n

Posledn\u00ed te\u010dku v ot\u00e1zce stop d\u00e1vn\u00e9 mar\u0165ansk\u00e9 civilizace dala americk\u00e1 sonda Mariner-9, kter\u00e1 se v roce 1971 stala prvn\u00ed um\u011blou dru\u017eic\u00ed Marsu. Kamery sondy pokryly 85 procent povrchu planety s rozli\u0161en\u00edm 1 a\u017e 2 km a \u017e\u00e1dn\u00e9 kan\u00e1ly nenalezly.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Je tedy fakt, \u017ee n\u011bkter\u00e9 struktury, kter\u00e9 astronomov\u00e9 d\u0159\u00edve pova\u017eovali za stopy d\u00e1vn\u00e9 civilizace, byly Marinerem identifikov\u00e1ny. Anal\u00fdza sn\u00edmk\u016f pln\u011b potvrdila p\u0159edpoklady Maundera \u2013 \u0161lo o \u0159et\u011bz kr\u00e1ter\u016f, zlom\u016f, h\u0159eben\u016f hor a \u00fatesy b\u00fdval\u00fdch mar\u0165ansk\u00fdch \u0159ek. Tak byla v roce 1972 ot\u00e1zka mar\u0165ansk\u00fdch kan\u00e1l\u016f nakonec uzav\u0159ena, i kdy\u017e se tento m\u00fdtus ob\u010das objev\u00ed na str\u00e1nk\u00e1ch popul\u00e1rn\u011b v\u011bdeck\u00fdch knih a \u010dl\u00e1nk\u016f v m\u00e9di\u00edch.<\/p>\n

I kdy\u017e je v p\u0159\u00edpadu mar\u0165ansk\u00fdch kan\u00e1l\u016f v\u0161e jasn\u00e9, st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 z\u00e1hadou, pro\u010d Lovell p\u0159epracoval pr\u00e1ci Schiaparelliho, p\u0159elo\u017eil velmi nejednozna\u010dn\u00fd pojem „canali“ jako „kan\u00e1ly“. Je t\u0159eba vz\u00edt v \u00favahu skute\u010dnost, \u017ee doba druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed byla dobou budov\u00e1n\u00ed velk\u00fdch splavn\u00fdch kan\u00e1l\u016f. Nap\u0159. stavba Suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu byla dokon\u010dena v roce 1869 a v roce 1880 za\u010dala stavba Panamsk\u00e9ho pr\u016fplavu. A proto\u017ee pozornost ve\u0159ejnosti byla v\u011bnov\u00e1na t\u011bmto projekt\u016fm, interpretace pozorovan\u00fdch lini\u00ed na Marsu jako um\u011bl\u00e9 kan\u00e1ly byla zcela p\u0159irozen\u00e1.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

14. b\u0159ezna 1877, se narodil jeden astronomick\u00fd m\u00fdtus, kter\u00fd \u017eil t\u00e9m\u011b\u0159 sto let.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":470,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17,19],"tags":[65],"class_list":["post-2747","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-veda","category-zahady","tag-mars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2747","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2747"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2747\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2754,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2747\/revisions\/2754"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/470"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2747"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2747"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2747"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}