{"id":2708,"date":"2024-05-26T00:28:06","date_gmt":"2024-05-25T22:28:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2708"},"modified":"2024-06-06T04:15:26","modified_gmt":"2024-06-06T02:15:26","slug":"poklady-otce-crespi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/05\/26\/poklady-otce-crespi\/","title":{"rendered":"Poklady otce Crespi"},"content":{"rendered":"

V roce 1981 vyslou\u017eil\u00fd americk\u00fd arm\u00e1dn\u00ed plukovn\u00edk Wendell Stephens<\/em> nav\u0161t\u00edvil v ekv\u00e1dorsk\u00e9m m\u011bst\u011b Cuenca<\/em> v\u00fdst\u0159edn\u00edho italsk\u00e9ho katolick\u00e9ho kn\u011bze, Otce Crespi.<\/em><\/strong><\/p>\n

Okam\u017eit\u011b nabyl dojmu, \u017ee pr\u00e1v\u011b potkal Adolfa Hitlera<\/strong> po plastice, kter\u00fd zde v p\u0159estrojen\u00ed do\u017e\u00edv\u00e1 sv\u00e9 dny\u2026<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Otec Crespi uprost\u0159ed sv\u00e9 sb\u00edrky<\/em><\/p>\n

Zkoumal tis\u00edce Hitlerov\u00fdch fotografi\u00ed a byl st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce znepokojen, \u017ee na\u0161el Hitlera. Dokonce popsal neoceniteln\u00e9 um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo, kter\u00e9 Otec Crespi m\u011bl ve sv\u00e9m odlehl\u00e9m dom\u011b v hor\u00e1ch a kter\u00e9 pat\u0159ilo Hitlerovi. Ale nikdo ho nebral v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kdo to byl, ten tajemn\u00fd Otec Crespi?<\/strong><\/p>\n

\"\"Carlos Crespi<\/strong> <\/em>(1891 \u2013 1982) s\u00e1m o sob\u011b prohla\u0161oval, \u017ee poch\u00e1zel z italsko-rakousk\u00e9 rodiny ze severn\u00ed It\u00e1lie.<\/p>\n

Na podzim roku 1943 p\u0159i\u0161el do Vatik\u00e1nu. Tam nav\u0161t\u011bvoval semin\u00e1\u0159 a slou\u017eil jako novic. Pozd\u011bji byl vysv\u011bcen na kn\u011bze. To v\u0161e za zav\u0159en\u00fdmi zdmi Vatik\u00e1nu. U\u017e to je podivuhodn\u00e9, nebo\u0165 do uzav\u0159en\u00e9ho m\u011bsta se statutem svrchovan\u00e9ho st\u00e1tu se vstupovalo velmi t\u011b\u017eko, zvl\u00e1\u0161t\u011b ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech. Crespi pak dostal m\u00edsto jako kur\u00e1tor um\u011bn\u00ed pro vatik\u00e1nsk\u00e9 sb\u00edrky, co\u017e je pro \u010derstv\u011b vysv\u011bcen\u00e9ho kn\u011bze, i kdy\u017e ve v\u011bku p\u0159es 50 let obzvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdznamn\u00e1 funkce.<\/p>\n

Jeho prac\u00ed pr\u00fd bylo zodpov\u00eddat za katalogizaci sb\u00edrek um\u011bn\u00ed v hodnot\u011b miliard dolar\u016f. Tak\u00e9 pracoval na z\u00e1chran\u011b nedoceniteln\u00fdch um\u011bleck\u00fdch sb\u00edrek, kter\u00e9 byly ukradeny nacisty a n\u011bjak se dostaly po v\u00e1lce do rukou Vatik\u00e1nu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V roce 1956 byl Crespi posl\u00e1n jako kn\u011bz do m\u011bsta Cuence v Ekv\u00e1doru. M\u011bsto bylo zn\u00e1m\u00e9 lovc\u016fm nacist\u016f jako mo\u017en\u00fd \u00fakryt vysoce postaven\u00fdch pohlav\u00e1r\u016f. Uva\u017eovalo se, \u017ee se sem uch\u00fdlil Martin Borman a dal\u0161\u00ed nacist\u00e9. Crespi zde \u017eil samot\u00e1\u0159sk\u00fdm \u017eivotem jako vesnick\u00fd kn\u011bz a \u00fadajn\u011b sv\u00e9 pen\u00edze rozd\u00e1val chud\u00fdm vesni\u010dan\u016fm a Indi\u00e1n\u016fm.<\/p>\n

Tak\u00e9 \u00fadajn\u011b platil vesni\u010dan\u016fm za ochranu sv\u00e9ho soukrom\u00ed. Vesni\u010dan\u00e9 \u0159\u00edkali, \u017ee ho \u010dasto nav\u0161t\u011bvovali n\u011bjac\u00ed N\u011bmci.<\/p>\n

Crespi se v\u0161ak p\u0159esto stal zn\u00e1m\u00fdm d\u00edky sv\u00e9 sb\u00edrce podivn\u00fdch um\u011bleck\u00fdch d\u011bl. Sest\u00e1vala se z r\u016fzn\u00fdch reli\u00e9f\u016f na plechu a kovov\u00fdch desk\u00e1ch, v\u010detn\u011b r\u016fzn\u00fdch hlin\u011bn\u00fdch figurek a so\u0161ek a dal\u0161\u00edch r\u016fzn\u00fdch s t\u00edm souvisej\u00edc\u00edch artefakt\u016f. Crespi soust\u0159edil tuto sb\u00edrku d\u00edky tomu, \u017ee si z\u00edskal d\u016fv\u011bru m\u00edstn\u00edch Indi\u00e1n\u016f a ti mu um\u011bleck\u00e9 p\u0159edm\u011bty nedoz\u00edrn\u00e9 hodnoty, v\u010detn\u011b masivn\u00edch zlat\u00fdch desek, nosili z jak\u00e9hosi nalezi\u0161t\u011b. Na desk\u00e1ch byly zobrazeny r\u016fzn\u00e9 v\u00fdjevy a hietoglyfy. Crespi prohla\u0161oval, \u017ee skute\u010dn\u00e1 historie t\u00e9to oblasti byla mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e archeologov\u00e9 tvrd\u00ed. Ti v\u0161ak celou sb\u00edrku ozna\u010dili za sn\u016f\u0161ku pad\u011blk\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Crespi na dotazy, odkud tyto artefakty poch\u00e1z\u00ed, sd\u011blil, \u017ee je m\u00edstn\u00ed lid\u00e9 vynesli z podzemn\u00edch jeskynn\u00edch syst\u00e9m\u016f v d\u017eungli. Otec Crespi \u0159ekl, \u017ee ekv\u00e1dor\u0161t\u00ed Indi\u00e1ni tak\u00e9 na\u0161li obrovskou kamennou pyramidu, se spoustou archeologick\u00fdch poklad\u016f, kter\u00e9 postupn\u011b vynesli do jeho muzea.<\/p>\n

Crespi tuto mimo\u0159\u00e1dnou sb\u00edrku um\u00edstil na n\u00e1dvo\u0159\u00ed kostela Maria Auxiliadora, kter\u00fd m\u011bl na starosti, a vytvo\u0159il zde n\u011bco jako muzeum.<\/p>\n

V\u011bdeck\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed artefakt\u016f se nikdy neuskute\u010dnilo. \u0158ada artefakt\u016f byla zni\u010dena p\u0159i po\u017e\u00e1ru 20. \u010dervence 1962. Pot\u00e9 byly zbytky um\u00edst\u011bny na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u0158ada artefakt\u016f byla pr\u00fd z ryz\u00edho zlata a st\u0159\u00edbra a jej\u00ed cena pr\u00fd byla mnoho mili\u00f3n\u016f dolar\u016f. Je podivuhodn\u00e9, \u017ee chud\u00ed vesni\u010dan\u00e9 tak snadno odn\u00e1\u0161eli z nalezi\u0161\u0165 masivn\u00ed kusy drah\u00fdch kov\u016f a spokojili se s odm\u011bnou od oby\u010dejn\u00e9ho vesnick\u00e9ho kn\u011bze, nam\u00edsto toho, aby je zpen\u011b\u017eili jinak.<\/p>\n

Richard Wingate nav\u0161t\u00edvil sb\u00edrku na konci 70. let, a napsal, \u017ee asi 70.000 kus\u016f artefakt\u016f zab\u00edralo t\u0159i m\u00edstnosti. \u0160lo pr\u00fd o slo\u017eit\u011b vytvarovan\u00e9 plechy ze zlata, st\u0159\u00edbra a dal\u0161\u00edch materi\u00e1l\u016f, v\u010detn\u011b kovu, kter\u00fd p\u0159ipom\u00ednal hlin\u00edk. Ka\u017ed\u00fd \u010dtvere\u010dn\u00ed centimetr plech\u016f byl zdoben slo\u017eit\u00fdmi vzory a obrazy, mnohdy p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed egyptsk\u00e9 a sumersk\u00e9 motivy.<\/p>\n

Po smrti Carlose Crespi v roce 1982 se op\u011bt objevily zpr\u00e1vy o jeho sb\u00edrce. N\u011bkter\u00e9 artefakty pr\u00fd byly prod\u00e1ny do centr\u00e1ln\u00ed banky v Ekv\u00e1doru, ale o desk\u00e1ch ze zlata a st\u0159\u00edbra nebylo u\u017e v\u016fbec sly\u0161et.<\/p>\n

S histori\u00ed podivn\u00e9 sb\u00edrky souvis\u00ed i dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy. Je to p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad \u201ekovov\u00e9 knihovny z jeskyn\u011b Tayos.\u201c<\/strong><\/p>\n

Jde o naprostou le\u017e, kter\u00e1 byla \u017eivena v pr\u016fb\u011bhu n\u011bkolika desetilet\u00ed r\u016fzn\u00fdmi dobrodruhy, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd m\u011bl k tomu sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u016fvody.<\/p>\n

Cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o podivn\u00e9 kovov\u00e9 knihovn\u011b odstartoval jist\u00fd Petronio Jaramillo <\/strong><\/em>(1929-1996), kter\u00fd o n\u011bm napsal fiktivn\u00ed rom\u00e1n. Teprve jeho b\u00fdval\u00e1 man\u017eelka, kter\u00e1 p\u0159episovala jeho dikt\u00e1ty, potvrdila, \u017ee byl od po\u010d\u00e1tku v\u00fdmyslem jej\u00edho man\u017eela. Je ot\u00e1zka, kdo koho inspiroval \u2013 jestli Crespi Jaramillo nebo Jaramillo Crespiho. To u\u017e t\u011b\u017eko n\u011bkdo zjist\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. P. Jaramillo – S. Hall<\/em><\/p>\n

Ale v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku Jaramillo<\/em> zjistil, \u017ee by se mohl p\u0159\u00edb\u011bh vyplatit, pokud ho bude vyd\u00e1vat za skute\u010dnost. Pokusil se proto oklamat spisovatele a badatele Pino Turolla<\/em> (autora knihy Beyond the Andes) (1) a p\u0159im\u011bt ho ke koupit tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu. Pino se v\u0161ak nedal zm\u00e1st.<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh ale ukradl v 60. l\u00e9tech argentinsk\u00fd podnikatel ma\u010farsk\u00e9ho p\u016fvodu Juan Moricz<\/strong> <\/em>a p\u0159edlo\u017eil ho sv\u011btu jako sv\u016fj vlastn\u00ed unik\u00e1tn\u00ed objev. Moricz p\u016fvodn\u011b zast\u00e1val teorii o tom, \u017ee ma\u010farsk\u00fd n\u00e1rod je v podstat\u011b spojen prakticky s ka\u017edou pozemskou civilizac\u00ed. Vy\u0161perkoval p\u0159\u00edb\u011bh je\u0161t\u011b fantastick\u00fdm tvrzen\u00edm o tom, \u017ee jde o m\u00edsto kontakt\u016f pozem\u0161\u0165an\u016f s mimozem\u0161\u0165any. M\u00f3ricz tvrdil, \u017ee na\u0161el v jedn\u00e9 z tajn\u00fdch jeskynn\u00edch m\u00edstnost\u00ed poklad s n\u011bkolika zlat\u00fdmi deskami, kter\u00e9 byly pokryty nezn\u00e1m\u00fdmi hieroglyfy, je\u017e zcela jist\u011b obsahuj\u00ed z\u00e1znamy o skute\u010dn\u00e9 historii lidstva a pokro\u010dil\u00fdch znalostech ztracen\u00e9 civilizace. Juan uspo\u0159\u00e1dal n\u011bkolik expedic do jeskyn\u011b, ale \u017e\u00e1dn\u00fd z \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f expedice nikdy nevid\u011bl nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. S. Hall – J. Moritz<\/em><\/p>\n

Juan Moricz<\/em> zjevn\u011b pou\u017e\u00edval tyto pov\u00edda\u010dky k podpo\u0159e vlastn\u00ed t\u011b\u017eby zlata po cel\u00e9m ji\u017en\u00edm Ekv\u00e1doru.<\/p>\n

Tak se o p\u0159\u00edb\u011bhu dozv\u011bd\u011bl Erich von D\u00e4niken.<\/em><\/strong> V roce 1972 se setkal s J. Moriczem, kter\u00fd ho vzal na tajnou v\u00fdpravu do podzemn\u00ed jeskyn\u011b. Tuto akci pak popsal ve sv\u00e9 knize: „Gold of Gods“ (2) takto:<\/p>\n

„Podzemn\u00ed chodby jsou vesm\u011bs pravo\u00fahl\u00e9, jednou \u00fazk\u00e9, jindy \u0161irok\u00e9, st\u011bny jsou hladk\u00e9, \u010dasto jakoby hlazen\u00e9. Strop rovn\u00fd, pota\u017een\u00fd jakousi glazurou. To ov\u0161em nejsou chodby vznikl\u00e9 p\u0159irozenou cestou \u2013 tak vypadaj\u00ed dne\u0161n\u00ed leteck\u00e9 kryty. (111) M\u00e9 pochybnosti zmizely a naplnil m\u011b pocit velk\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

\u201eChodby, jako je tato,kterou pr\u00e1v\u011b jdeme,\u201c tvrd\u00ed Moricz a Pe\u0148a, \u201ese t\u00e1hnou pod Ecuadorem a Peru v d\u00e9lce mnoha set kilometr\u016f.\u201c (3)<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh zaujal n\u011bmeck\u00e9 novin\u00e1\u0159e z novin „Der Spiegel“ a „Stern“, kte\u0159\u00ed se obr\u00e1tili k Moriczovi o dal\u0161\u00ed informace. Moricz v\u0161ak pop\u0159el jak setk\u00e1n\u00ed s D\u00e4nikenem, tak i n\u00e1v\u0161t\u011bvu podzemn\u00ed jeskyn\u011b. Tento konflikt velmi podkopal D\u00e4nikenovu pov\u011bst, nebo\u0165 byl ozna\u010den za lh\u00e1\u0159e.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. J. Moritz<\/em><\/p>\n

V roce 1975si D\u00e4nikenovu knihu p\u0159e\u010detl Stanley Hall,<\/em> <\/strong>skotsk\u00fd badatel. Vyhledal Moritze a ten p\u0159iznal, \u017ee se sch\u016fzka s D\u00e4nikenem v roce 1972 skute\u010dn\u011b odehr\u00e1la v oblasti „Guayaquil“ v Cuenca, kde do\u0161lo k setk\u00e1n\u00ed s Otcem Carlosem Crespi. U n\u011bj D\u00e4niken spat\u0159il sb\u00edrku velmi podivuhodn\u00fdch artefakt\u016f. Na jeho dotazy po p\u016fvodu p\u0159edm\u011bt\u016f mu bylo odpov\u011bzeno, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z hlubok\u00e9ho podzem\u00ed – jak\u00e9si podzemn\u00ed knihovny. Jen\u017ee pr\u00fd na n\u00e1v\u0161t\u011bvu tohoto m\u00edsta nebyl \u010das. A tak mu uk\u00e1zali jen malou jeskyni asi 30 minut od Cuenca s t\u00edm, \u017ee jde o m\u00edsto, kter\u00e9 je napojeno na rozs\u00e1hl\u00fd podzemn\u00ed labyrint. D\u00e4niken na to sko\u010dil. Ozv\u011bny tohoto konfliktu lze nal\u00e9zt v dal\u0161\u00edch D\u00e4nikenov\u00fdch knih\u00e1ch.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Zpr\u00e1vy o zlat\u00fdch desk\u00e1ch nemohly z\u016fstat nepov\u0161imnuty ani C\u00edrkv\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista Svat\u00fdch Posledn\u00edch Dn\u016f, tedy mormon\u016f. Pr\u00e1v\u011b ti odv\u00edj\u00ed po\u010d\u00e1tky sv\u00e9 c\u00edrkve od zlat\u00fdch desek, kter\u00e9 tajemn\u00ed and\u011bl\u00e9 Moroni p\u0159edali Johnu Smithovi.<\/p>\n

Stanly Hall uspo\u0159\u00e1dal v roce 1976 bohat\u011b dotovanou britsko-ekv\u00e1dorskou v\u00fdpravu. Dokonce p\u0159esv\u011bd\u010dil k \u00fa\u010dasti i Neila Armstronga, prvn\u00edho mu\u017ee na M\u011bs\u00edci!<\/p>\n

V\u00fdpravy do oblasti ekv\u00e1dorsk\u00e9 Amazonie, nazvan\u00e9 Morona-Santiago, zn\u00e1m\u00e9 jako Cueva de los Tayos (Jeskyn\u011b Tayos), se \u00fa\u010dastnilo asi 150 \u010dlen\u016f, a bylo mezi nimi mnoho voj\u00e1k\u016f obou n\u00e1rod\u016f. Mormoni ji pr\u00fd tajn\u011b financovali, nebo\u0165 podle jejich legendy se zlat\u00e9 desky objev\u00ed op\u011bt n\u011bkde v And\u00e1ch. A n\u00e1zev provincie perfektn\u011b vyhovoval – Morona je podobn\u00fd jako Moroni, „And\u011bl Odhaluj\u00edc\u00ed“.<\/p>\n

Podle jedn\u011bch zpr\u00e1v expedice na\u0161la zlat\u00e9 desky a tajn\u011b je odvezla z Ekv\u00e1doru. Podle jin\u00e9 verze m\u011bla b\u00fdt expedice uvedena v omyl, aby se k desk\u00e1m dostali jen zasv\u011bcenci.<\/p>\n

Jist\u00e9 ov\u0161em je, \u017ee expedice nedosp\u011bla k \u017e\u00e1dn\u00e9mu objevu poz\u016fstatk\u016f starov\u011bk\u00e9 vysp\u011bl\u00e9 civilizace.<\/p>\n

Kr\u00e1tce pot\u00e9 do\u0161lo k rozkolu mezi M\u00f3riczem a v\u016fdcem expedice Stanley Hallem.<\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Stan Hall se s t\u00edm v\u0161ak nesm\u00ed\u0159il. Vymy\u0161len\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh Jaramillo ho zcela ovl\u00e1dl. Hall napsal sm\u011b\u0161nou knihu \u201eTayos Gold\u201c, kter\u00e1 v podstat\u011b nem\u00e1 smysl. V knize tvrdil, \u017ee „skute\u010dn\u00e1“ jeskyn\u011b Tayos je vlastn\u011b na \u0159ece Pastaza. Ale ani zde se nic nena\u0161lo.<\/p>\n

A\u017e profesion\u00e1ln\u00ed japonsk\u00e1 expedice pronikla do jeskyn\u011b Tayos d\u00e1l ne\u017e kdokoliv jin\u00fd – dos\u00e1hla t\u00e9m\u011b\u0159 20 km od vchodu. Ale ani zde \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz starov\u011bk\u00e9 vysp\u011bl\u00e9 civilizace nena\u0161la.<\/p>\n

Od t\u00e9 doby u\u017e jen mnoz\u00ed r\u00e1doby pr\u016fzkumn\u00edci, novin\u00e1\u0159i a dal\u0161\u00ed p\u0159episova\u010di kop\u00edrovali cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh v mnoha obm\u011bn\u00e1ch.<\/p>\n

Svou p\u0159\u00edle\u017eitost v p\u0159i\u017eiven\u00ed se na tajemnosti jihoamerick\u00e9 Amazonie vyc\u00edtili i dal\u0161\u00ed podvodn\u00edci. Tak se zrodila Kronika Akakor, nem\u00e9n\u011b zaj\u00edmav\u00fd podvod jist\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho chytr\u00e1ka. Ale to u\u017e je jin\u00e1 kapitola.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

O co tedy vlastn\u011b \u0161lo?<\/strong><\/p>\n

Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee podiv\u00ednsk\u00fd kn\u011bz, znalec a milovn\u00edk um\u011bn\u00ed, p\u0159edal m\u00edstn\u00edm \u0159emesln\u00edk\u016fm vzory egyptsk\u00e9ho aj. um\u011bn\u00ed a nechal je vyrobit voln\u011b pojat\u00e9 repliky t\u011bchto obraz\u016f do r\u016fzn\u00fdch plech\u016f, nebo \u0161okuj\u00edc\u00ed figurky a zobrazen\u00ed.<\/p>\n

Zde vyc\u00edtili svou p\u0159\u00edle\u017eitost r\u016fzn\u00ed dobrodruhov\u00e9. Zv\u011bsti o zlatu a st\u0159\u00edbru jsou pak u\u017e jen nafouknut\u00e9 smy\u0161lenky, maj\u00edc\u00ed za \u00fa\u010del jen nal\u00e1kat d\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9 sponzory k financov\u00e1n\u00ed expedic t\u0159eba za \u00fapln\u011b jin\u00fdm \u00fa\u010delem.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Nen\u00ed proto nic divn\u00e9ho, \u017ee artefakty nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd odborn\u00edk nevid\u011bl, plechov\u00e9 artefakty \u201esho\u0159ely\u201c (!), a po zlat\u00fdch desk\u00e1ch se slehla zem.<\/p>\n

Z\u016fstaly jen fotografie artefakt\u016f, kter\u00e9 dodnes koluj\u00ed po internetu, nad kter\u00fdmi \u017easnou nekriti\u010dt\u00ed zast\u00e1nci \u201etajemn\u00fdch souvislost\u00ed\u201c mezi um\u011bleck\u00fdmi motivy Star\u00e9ho a Nov\u00e9ho sv\u011bta a \u00fadajn\u00fdmi poz\u016fstatky zanikl\u00fdch civilizac\u00ed a mimozemsk\u00fdch astronaut\u016f\u2026<\/p>\n

Odkazy:<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/www.pinoturolla.com\/<\/a> <\/em>
\n(2) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Erich_von_D\u00e4niken<\/a> <\/em>
\n(3) D\u00e4niken, Erich von: Setba z vesm\u00edru. Svoboda-Libertas, Praha 1993, s. 8-9<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V roce 1981 vyslou\u017eil\u00fd americk\u00fd arm\u00e1dn\u00ed plukovn\u00edk Wendell Stephens nav\u0161t\u00edvil v ekv\u00e1dorsk\u00e9m m\u011bst\u011b Cuenca v\u00fdst\u0159edn\u00edho italsk\u00e9ho katolick\u00e9ho kn\u011bze, Otce Crespi.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[53,41,22,27,33],"class_list":["post-2708","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-historie","category-zahady","tag-amerika","tag-archeologie","tag-jizni-amerika","tag-kritika","tag-podvod"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2708","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2708"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2708\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2727,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2708\/revisions\/2727"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2708"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2708"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2708"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}