{"id":265,"date":"2023-04-02T00:13:29","date_gmt":"2023-04-01T22:13:29","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=265"},"modified":"2023-04-04T22:24:49","modified_gmt":"2023-04-04T20:24:49","slug":"bude-odhaleno-tajemstvi-voynichova-rukopisu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/04\/02\/bude-odhaleno-tajemstvi-voynichova-rukopisu\/","title":{"rendered":"Bude odhaleno tajemstv\u00ed Voynichova rukopisu?"},"content":{"rendered":"

Tajemn\u00fd soubor symbol\u016f a n\u00e1kres\u016f, zn\u00e1m\u00fd jako Voynich\u016fv rukopis, podn\u011bcuje badatele u\u017e p\u0159es 100 let.<\/strong><\/p>\n

D\u00edky radiokarbonov\u00e9mu datov\u00e1n\u00ed bylo mo\u017en\u00e9 prok\u00e1zat, \u017ee byl naps\u00e1n na po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed, tj. o v\u00edce ne\u017e 100 let d\u0159\u00edve, ne\u017e se dosud p\u0159edpokl\u00e1dalo. (1)<\/p>\n

„Voynich\u016fv rukopis“ je pojmenov\u00e1n po americk\u00e9m sb\u011brateli. V roce 1912 Wilfrid Voynich, bibliofil a velk\u00fd milovn\u00edk star\u00fdch knih, jej na\u0161el v knihovn\u011b jezuitsk\u00e9 koleje, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed ve Villa Mondragon ve Frascati, nedaleko \u0158\u00edma.<\/p>\n

Je to mal\u00e1 kn\u00ed\u017eka o rozm\u011brech 18 a 25 cm a o 235 stran\u00e1ch. V\u0161echny z nich jsou popsan\u00e9 ru\u010dn\u011b psan\u00fdm textem a hrub\u011b nakreslen\u00fdmi ilustracemi, na kter\u00fdch jsou mo\u017en\u00e1 astrologick\u00e9 diagramy, nezn\u00e1m\u00e9 rostliny a nah\u00e9 \u017eeny.<\/p>\n

Ilustrace jsou p\u0159ekvapiv\u00e9, ale blednou ve srovn\u00e1n\u00ed s textem. Kniha je ps\u00e1na v jazyce, kter\u00fd je modern\u00edm lingvist\u016fm \u00fapln\u011b nezn\u00e1m\u00fd, nebo je za\u0161ifrov\u00e1n. A\u0165 je to tak \u010di onak, sto let nikdo nem\u016f\u017ee pochopit, co autor napsal.<\/p>\n

„Voynich\u016fv rukopis“ nen\u00ed nejtajemn\u011bj\u0161\u00ed knihou v d\u011bjin\u00e1ch lidstva n\u00e1hodou.<\/p>\n

\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee je slavn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e „Necronomicon“, ke kter\u00e9mu se opakovan\u011b vracel ve sv\u00fdch pov\u00eddk\u00e1ch H.P. Lovecraft. (2)<\/p>\n

Vznik Voynichova rukopisu st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 z\u00e1hadou.<\/p>\n

Prvn\u00ed zm\u00ednka o n\u011bm se datuje do 1586 roku, kdy ho koupil Rudolf II., \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 a \u010desk\u00fd kr\u00e1l, jeden z nejv\u00fdst\u0159edn\u011bj\u0161\u00edch vl\u00e1dc\u016f v\u0161ech dob.<\/p>\n

Rudolf II. sb\u00edral trpasl\u00edky a m\u011bl ve sv\u00e9 arm\u00e1d\u011b pluk voj\u00e1k\u016f ob\u0159\u00edho vzr\u016fstu. Obklopil se astrology, m\u011bl velk\u00fd z\u00e1jem o r\u016fzn\u00e9 hry a \u0161ifry, miloval hudbu a byl posedl\u00fd okultismem. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1jem v\u011bnoval alchymii. Shrom\u00e1\u017edil vynikaj\u00edc\u00ed knihovnu na toto t\u00e9ma a v\u011bnoval spoustu pen\u011bz, aby vydal d\u00edla slavn\u00fdch alchymist\u016f.<\/p>\n

V polovin\u011b osmdes\u00e1t\u00fdch let 16. stolet\u00ed se na dvo\u0159e Rudolfa II. objevil cizinec, kter\u00fd mu prodal jedinou knihu za 600 zlat\u00fdch duk\u00e1t\u016f. V t\u011bchto dob\u00e1ch to byla rekordn\u00ed \u010d\u00e1stka – p\u0159evedeno na sou\u010dasn\u00e9 pen\u00edze to je asi 50 tis\u00edc dolar\u016f!<\/p>\n

Astronomick\u00e1 suma ukazuje, \u017ee „Voynich\u016fv rukopis“ (samoz\u0159ejm\u011b tehdy pod jin\u00fdm n\u00e1zvem) u\u010dinil na c\u00edsa\u0159e nesmazateln\u00fd dojem.<\/p>\n

Ke knize je p\u0159ilo\u017een dopis.<\/p>\n

Psalo se v n\u011bm, \u017ee jde o d\u00edlo slavn\u00e9ho Angli\u010dana Rogera Bacona (3), kter\u00fd \u017eil v 13. stolet\u00ed, a kter\u00fd byl pova\u017eov\u00e1n za p\u0159edch\u016fdce astronomick\u00fdch my\u0161lenek Kopern\u00edka.<\/p>\n

Nen\u00ed zn\u00e1mo, zda \u0161lo o n\u00e1hodu nebo nikoliv, \u017ee rok p\u0159ed koup\u00ed knihy Rudolfem II., v Praze p\u0159edn\u00e1\u0161el o R. Baconovi John Dee (4), slavn\u00fd anglick\u00fd mo\u0159eplavec, astrolog, kouzeln\u00edk, \u0161pion i okultista.<\/p>\n

V roce 1608, Rudolf, kter\u00e9mu zb\u00fdvaly u\u017e jen \u010dty\u0159i roky \u017eivota, dal knihu Jacobu de Tepenescu, \u0159editeli c\u00edsa\u0159sk\u00fdch zahrad.<\/p>\n

V roce 1622 p\u0159ech\u00e1z\u00ed do vlastnictv\u00ed nezn\u00e1m\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd j\u00ed odk\u00e1zal ve sv\u00e9 z\u00e1v\u011bti rektoru pra\u017esk\u00e9 univerzity, jm\u00e9nem Johannes Marcus Marci (Marcus Marci z Kronlandu \u2013 Lan\u0161krouna, 1595 \u2013 1667).<\/p>\n

Knihu v roce 1666 Marcus poslal s pr\u016fvodn\u00edm dopisem do \u0158\u00edma, jezuitovi Anastasiu Kircherovi.<\/p>\n

Pak se stopy „Voynichova rukopisu“ ztr\u00e1c\u00ed.<\/p>\n

Dlouho na n\u011bj padal prach zapomn\u011bn\u00ed. A\u017e do roku 1912, kdy ho na\u0161el a koupil Voynich.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

O p\u016fl stolet\u00ed pozd\u011bji, v roce 1961, se dostal „Voynich\u016fv rukopis“ k newyorsk\u00e9mu bibliofilovi Henry Krausovi.<\/p>\n

Koupil ho za 24,5 tis\u00edc dolar\u016f, ocenil ho na 160 tis\u00edc USD, ale naj\u00edt kupce se mu nepoda\u0159ilo.<\/p>\n

V roce 1969 v\u011bnoval Kraus „Voynich\u016fv rukopis“ Universit\u011b v Yale, kde je ulo\u017een dodnes v knihovn\u011b pod katalogov\u00fdm \u010d\u00edslem 408 MS.<\/p>\n

Bezpochyby, Wilfrid Voynich cht\u011bl rozlu\u0161tit tajemn\u00fd rukopis.<\/p>\n

Za t\u00edmto \u00fa\u010delem poslal fotokopie knihy \u0159ad\u011b odborn\u00edk\u016f, ale i p\u0159es nejlep\u0161\u00ed v\u016fli a velk\u00e9 \u00fasil\u00ed des\u00edtek prominentn\u00edch v\u011bdc\u016f a kryptograf\u016f, rukopis z\u016fstal z\u00e1hadou.<\/p>\n

P\u0159ed rozborem teori\u00ed o rukopisu je t\u0159eba podat z\u00e1kladn\u00ed informace:<\/p>\n

Rukopis je naps\u00e1n v nezn\u00e1m\u00e9m jazyce. Znaky jsou tak zmaten\u00e9, \u017ee v\u011bdci se st\u00e1le h\u00e1daj\u00ed, z kolika je vlastn\u011b rukopis sestaven. Rozptyl je velk\u00fd: 19 – 28. Ani jeden z nich se nepodob\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9mu p\u00edsmenu v jak\u00e9mkoli evropsk\u00e9m jazyce.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. V rukopise je mnoho obr\u00e1zk\u016f podivn\u00fdch rostlin<\/em><\/p>\n

V\u0161echny evropsk\u00e9 \u0161ifry z po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed jsou pops\u00e1ny v knize „Steganographie“, kterou napsal Johannes Trithemius, biskup ze Sponheymu (5), kter\u00fd vedle teologie se zaj\u00edmal i o alchymii a metody, jak \u0161ifrovat citliv\u00e9 informace.<\/p>\n

Jen\u017ee \u0161ifra, pou\u017eit\u00e1 autorem „Voynichova rukopisu“, se nepodob\u00e1 ani jedn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 \u0161if\u0159e z t\u00e9 doby.<\/p>\n

Za sto let pokus\u016f o dek\u00f3dov\u00e1n\u00ed bylo vysloveno mnoho teori\u00ed. N\u011bkter\u00e9 ban\u00e1ln\u00ed, ale n\u011bkter\u00e9 i docela origin\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

Dr. Lev Levitov, autor knihy „\u0158e\u0161en\u00ed Voynichova rukopisu“ (6), byl nap\u0159\u00edklad p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee to byl jedin\u00fd p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed dokument \u201eVelk\u00e9ho kac\u00ed\u0159stv\u00ed“, kter\u00e9 vzniklo v It\u00e1lii a na\u0161lo sv\u016fj nejvy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdraz v podob\u011b kac\u00ed\u0159stv\u00ed Albigensk\u00fdch ve francouzsk\u00e9m Languedocu v 30 letech 13. stolet\u00ed.<\/p>\n

Lev\u00edtov je p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee knihu nebude mo\u017eno nikdy p\u0159e\u010d\u00edst, ne proto, \u017ee je za\u0161ifrovan\u00e1, ale proto\u017ee je ps\u00e1na zvl\u00e1\u0161tn\u00edm p\u00edsmem, kter\u00e9 je p\u0159episem takzvan\u00e9ho polyglotsk\u00e9ho jazyka do p\u00edsemn\u00e9 podoby.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Pokud budeme postupovat chronologicky, pak je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee prvn\u00ed, kdo „Voynich\u016fv rukopis“ dek\u00f3doval, byl v roce 1921 William Romaine Newbold. (7) Po pe\u010dliv\u00e9m p\u0159ezkoum\u00e1n\u00ed knihy pod mikroskopem, do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee p\u00edsmena nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd smysl.<\/p>\n

To hlavn\u00ed je toti\u017e technika jejich naps\u00e1n\u00ed, co\u017e nen\u00ed viditeln\u00e9 pouh\u00fdm okem \u2013 linky a te\u010dky a jin\u00e9 zna\u010dky, kter\u00e9, jak Newbold tvrdil, odpov\u00edd\u00e1 stenografii, b\u011b\u017en\u00e9 u starov\u011bk\u00fdch \u0158ek\u016f.<\/p>\n

Bohu\u017eel, po dal\u0161\u00ed kontrole se zjistilo, \u017ee „\u010d\u00e1rky“, kter\u00e9 Newbold objevil, byly jen trhliny v inkoustu, kter\u00e9 vznikly v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu.<\/p>\n

V roce 1943 se Joseph M. Feely (8) sna\u017eil rozlu\u0161tit „Voynich\u016fv rukopis“ za p\u0159edpokladu, \u017ee jeho autorem byl Roger Bacon. Pokusil se porovnat \u010detnost v\u00fdskytu n\u011bkter\u00fdch znak\u016f v tajemn\u00e9 knize, s \u010detnost\u00ed v\u00fdskytu ur\u010dit\u00fdch znak\u016f v dal\u0161\u00edch d\u00edlech R. Bacona. Jen\u017ee tento pokus nep\u0159inesl \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdsledek.<\/p>\n

V roce 1970 Robert Brumbaugh, analyzoval „Voynich\u016fv rukopis“ za pomoci zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161ifry. Sd\u011blil, \u017ee \u0161lo o jedno st\u0159edov\u011bk\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed o elix\u00edru ml\u00e1d\u00ed, nebo podvod z 16. stolet\u00ed. (9)<\/p>\n

V roce 1986, Michael Barlow (10) navrhl, \u017ee autorem pad\u011blku je s\u00e1m Wilfrid Voynich.<\/p>\n

P\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00ed teorie je, \u017ee autorem pad\u011blku byl anglick\u00fd dobrodruh Edward Kelley, kter\u00fd \u017eil v 16. stolet\u00ed. (11)<\/p>\n

Gordon Rugg, u\u010ditel z Reading university (12), se domn\u00edv\u00e1, \u017ee Kelley, kter\u00fd byl mimo jin\u00e9 \u017eold\u00e1k, plagi\u00e1tor, alchymista, a dokonce i polygamista, cht\u011bl jen vyd\u011blat na l\u00e1sce c\u00edsa\u0159e Rudolfa ke v\u0161emu tajemn\u00e9mu a neobvykl\u00e9mu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Je zn\u00e1mo, \u017ee c\u00edsa\u0159 nakupoval i r\u016fzn\u00e9 jin\u00e9 pad\u011blky, nap\u0159\u00edklad pr\u00e1ce o alchymii, vytvo\u0159en\u00e9, ve srovn\u00e1n\u00ed s Voynichov\u00fdm rukopisem, mnohem neohraban\u011bji.<\/p>\n

Dochovaly se dokumenty, z nich\u017e je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Edward Kelley p\u0159i\u0161el ke dvoru Rudolfa II. v roce 1584. P\u0159ibli\u017en\u011b ve stejnou dobu c\u00edsa\u0159 zakoupil tajemnou knihu. Nelze vylou\u010dit, \u017ee pr\u00e1v\u011b od tohoto anglick\u00e9ho dobrodruha.<\/p>\n

Pokud Kelley z\u00edskal za „Voynich\u016fv rukopis“ velk\u00e9 pen\u00edze, nep\u0159inesly mu \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Rudolf II. z n\u011bj ud\u011blal vrchn\u00edho alchymistu a poru\u010dil mu ud\u011blat zlato. Kdy\u017e vy\u0161lo najevo, \u017ee Angli\u010dan nezn\u00e1 tajemstv\u00ed Kamene mudrc\u016f, na\u0159\u00eddil ho uv\u011bznit a posadil ho do temnice. V roce 1595 \u010dty\u0159icetilet\u00fd Edward Kelley zem\u0159el. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee se zabil p\u0159i \u00fat\u011bku, kdy\u017e spadl z vysok\u00e9 v\u011b\u017ee.<\/p>\n

Jako posledn\u00ed verzi lze uv\u00e9st teorii, kterou vyslovil Jacques Guy (13). Podle n\u011bj byl „Voynich\u016fv rukopis“ starov\u011bk\u00fdm pokusem zprost\u0159edkovat n\u011bjak\u00fd orient\u00e1ln\u00ed jazyk, jako je \u010d\u00edn\u0161tina \u010di vietnam\u0161tina, do podoby abecedy.<\/p>\n

Poda\u0159\u00ed se n\u011bkdy roz\u0161ifrovat tajemnou knihu?<\/p>\n

Pokud je to podvrh, pak nikoli.<\/p>\n

Pokusy o \u0159e\u0161en\u00ed v\u0161ak pokra\u010duj\u00ed. Posledn\u00ed hypot\u00e9za se op\u00edr\u00e1 o botanick\u00e9 poznatky a zanikl\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 jazyky Latinsk\u00e9 Ameriky. (14)<\/p>\n

Odkazy<\/strong><\/p>\n

(1) To Crack the Voynich Code. University of Arizona. Online: http:\/\/www.arizona.edu\/crack-voynich-code<\/a><\/em>
\n(2) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Howard_Phillips_Lovecraft<\/a><\/em>
\n(3) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Roger_Bacon<\/a><\/em>
\n(4) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/John_Dee<\/a><\/em>
\n(5) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Johannes_Trithemius<\/a><\/em>
\n(6) \u0420\u0443\u0441\u0441\u043a\u0430\u044f \u0432\u0435\u0440\u0441\u0438\u044f – \u0420\u0430\u0437\u0433\u0430\u0434\u043a\u0430 \u043c\u0430\u043d\u0443\u0441\u043a\u0440\u0438\u043f\u0442\u0430 \u0412\u043e\u0439\u043d\u0438\u0447\u0430. 14.2.2012. Internet: http:\/\/via-midgard.info\/news\/19577-russkaya-versiya-razgadka-manuskripta-vojnicha.html<\/a><\/em>
\n(7) http:\/\/voynich.wikia.com\/wiki\/William_Romaine_Newbold<\/a><\/em>
\n(8) http:\/\/voynich.wikia.com\/wiki\/Joseph_Martin_Feely<\/a><\/em>
\n(9) http:\/\/voynich.wikia.com\/wiki\/Robert_S_Brumbaugh<\/a><\/em>
\n(10) http:\/\/hoaxes.org\/archive\/permalink\/the_voynich_manuscript<\/a><\/em>
\n(11) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Edward_Kelley<\/a><\/em>
\n(12) http:\/\/voynich.wikia.com\/wiki\/Gordon_Rugg<\/a><\/em>
\n(13) http:\/\/voynich.wikia.com\/wiki\/Jacques_Guy<\/a><\/em>
\n(14) Napsal Voynich\u016fv rukopis Indi\u00e1n? ZaZ, 22. 2. 2014, online: http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/index.php?option=com_content&view=article&id=444:napsal-voynichuv-rukopis-indian&catid=4:historie&Itemid=7<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tajemn\u00fd soubor symbol\u016f a n\u00e1kres\u016f, zn\u00e1m\u00fd jako Voynich\u016fv rukopis, podn\u011bcuje badatele u\u017e p\u0159es 100 let.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":318,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[19],"tags":[47,51],"class_list":["post-265","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zahady","tag-pismo","tag-rukopis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/265","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=265"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/265\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":319,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/265\/revisions\/319"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/318"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=265"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=265"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=265"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}