{"id":261,"date":"2023-03-27T00:26:06","date_gmt":"2023-03-26T22:26:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=261"},"modified":"2024-09-30T22:48:56","modified_gmt":"2024-09-30T20:48:56","slug":"bermudsky-trojuhelnik","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/03\/27\/bermudsky-trojuhelnik\/","title":{"rendered":"Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk"},"content":{"rendered":"
\u2013 z\u00e1hada, p\u0159\u00edrodn\u00ed \u00fakaz, skute\u010dnost, a nebo legenda<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

\n

Od doby, kdy p\u0159ed tis\u00edci lety prvn\u00ed mo\u0159eplavci napjali plachty sv\u00fdch \u010dlun\u016f, se rozs\u00e1hl\u00e9 a nevyzpytateln\u00e9 plochy oce\u00e1n\u016f staly zdrojem \u010detn\u00fdch m\u00fdt\u016f a z\u00e1had, m\u00edsty zabydlen\u00fdmi podivn\u00fdmi obludami s nevysv\u011btlitelnou moc\u00ed.<\/p>\n

Zn\u00e1m\u00e9 jsou historky o mo\u0159sk\u00fdch pann\u00e1ch nebo o Krakenovi, sedmdes\u00e1timetrov\u00e9 oblud\u011b, kter\u00e1 ni\u010dila lod\u011b a zab\u00edjela, n\u00e1mo\u0159n\u00edky. Nov\u011bj\u0161\u00edho data je \u0161patn\u00e1 pov\u011bst tzv. bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku. Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk, kdo by neznal legendu v\u0161ech z\u00e1hadolog\u016f, kterou lze naj\u00edt v oblasti mezi Portorikem, Miami a Bermudsk\u00fdm souostrov\u00edm. Z\u00e1hadn\u011b zde miz\u00ed lodi, letadla i jejich pos\u00e1dky. Alespo\u0148 to tvrd\u00ed milovn\u00edci z\u00e1had. N\u011bkte\u0159\u00ed jsou dokonce p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee pr\u00e1v\u011b tady je jak\u00e9si lovi\u0161t\u011b, kde vesm\u00ed\u0159an\u00e9 z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed „vzorky lidsk\u00e9 civilizace“. Anebo je snad v\u0161echno kolem slavn\u00e9 z\u00e1hady jen docela oby\u010dejn\u00fd humbuk?<\/p>\n

Pro\u010d bermudsk\u00fd a pro\u010d zrovna troj\u00faheln\u00edk?<\/strong><\/p>\n

Pro\u010d se mluv\u00ed a p\u00ed\u0161e zrovna o bermudsk\u00e9m a zrovna o troj\u00faheln\u00edku? Nejprve bych cht\u011bla podotknout, \u017ee \u00fastav zem\u011bpisn\u00fdch jmen Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch neuzn\u00e1v\u00e1 Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk jako ofici\u00e1ln\u00ed jm\u00e9no, a tak neudr\u017euje \u017e\u00e1dnou kartot\u00e9ku t\u00e9to oblasti pod t\u00edmto jm\u00e9nem.<\/p>\n

Bermudsk\u00fd (l\u00e9pe \u0159e\u010deno \u010e\u00e1belsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk podle ofici\u00e1ln\u00edho n\u00e1zvu) je pomysln\u00e1 oblast um\u00edst\u011bn\u00e1 jihov\u00fdchodn\u011b od Atlantick\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Bohu\u017eel v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nev\u00edme o \u017e\u00e1dn\u00fdch map\u00e1ch, kde jsou zachyceny p\u0159esn\u00e9 hranice Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku. Av\u0161ak hlavn\u00ed mapa t\u00e9to oblasti je dostupn\u00e1 v U.S. Naval Oceanographic Office ve Washingtonu D.C. 20390, kde t\u00e9m\u011b\u0159 kdokoliv z n\u00e1s m\u016f\u017ee zaj\u00edt a prostudovat tuto podrobnou mapu. V \u00fa\u0159edn\u00edm ob\u011b\u017en\u00edku Vil. United States Puerto Rico Coast Guard No. 5720 se uv\u00e1d\u00ed: „Bermudsk\u00fd, neboli \u010e\u00e1belsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk je pomysln\u00e1 oblast p\u0159i jihov\u00fdchodn\u00edm atlantsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed USA, zn\u00e1m\u00e1 vysok\u00fdm po\u010dtem neobjasn\u011bn\u00fdch zmizen\u00ed lod\u00ed, mal\u00fdch \u010dlun\u016f a letadel. Vrcholy troj\u00faheln\u00edku se nach\u00e1zej\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b na Bermud\u00e1ch, v Miami (Florida) a San Juanu (Portoriko).“<\/p>\n

Pro\u010d se tedy mluv\u00ed a p\u00ed\u0161e zrovna o bermudsk\u00e9m a zrovna o troj\u00faheln\u00edku? V\u0161echno to z\u00e1le\u017e\u00ed na lidech, na spisovatel\u00edch, na novin\u00e1\u0159\u00edch. Historie vzniku n\u00e1zv\u016f jsou n\u011bkdy dosti nejasn\u00e9. Oblast v z\u00e1padn\u00edm Atlantiku naz\u00fdvan\u00e1 t\u00e9\u017e bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk nem\u00e1 zdaleka jenom tento jedin\u00fd n\u00e1zev. \u0158\u00edk\u00e1 se j\u00ed tak\u00e9:<\/p>\n

* \u010f\u00e1blovo nebo \u010f\u00e1belsk\u00e9 mo\u0159e
\n* h\u0159bitov Atlantiku
\n* mo\u0159e voodoo (podle n\u00e1zvu \u010darod\u011bjnictv\u00ed v Karibsk\u00e9m mo\u0159i)
\n* mo\u0159e zatracenc\u016f (nebo t\u00e9\u017e p\u0159edpekl\u00ed zatracenc\u016f).<\/p>\n

Ze v\u0161ech t\u011bchto pojmenovan\u00ed se nakonec nejv\u00edce pou\u017e\u00edv\u00e1 bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk. A pro\u010d tedy bermudsk\u00fd? Snad proto, \u017ee ostrov Bermudy tvo\u0159\u00ed jeden vrchol troj\u00faheln\u00edku a snad tak\u00e9 proto, \u017ee mnoho z\u00e1hadn\u00fdch zmizen\u00ed bylo pr\u00e1v\u011b kolem Bermud.<\/p>\n

A pro\u010d zrovna troj\u00faheln\u00edk? Snad proto, \u017ee je to dost jednoduch\u00fd \u00fatvar vymezen\u00fd pouh\u00fdmi t\u0159emi body.<\/p>\n

Kruh nebo \u010dtverec se vymezuje na map\u011b obt\u00ed\u017en\u011b. Vrcholy bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku jsou Bermudy – Portoriko – Miami na Florid\u011b. Toto vymezen\u00ed se ov\u0161em nesm\u00ed br\u00e1t \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd badatel, spisovatel nebo propag\u00e1tor ur\u010duje polohu bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku trochu jinak. N\u011bkte\u0159\u00ed k n\u011bmu p\u0159id\u00e1vaj\u00ed pruh mo\u0159e u pob\u0159e\u017e\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, tak\u00e9 \u010d\u00e1st mo\u0159e severn\u011b od Kuby a Haiti nebo \u010d\u00e1st Mexick\u00e9ho z\u00e1livu nebo dokonce cel\u00fd a jin\u00ed zase severn\u00ed kus Karibsk\u00e9ho mo\u0159e. Jeho rozloha se p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 k rozloze Britsk\u00fdch ostrov\u016f. Kdybychom trvali na vymezen\u00ed troj\u00faheln\u00edku ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdmi t\u0159emi body, pak bychom zjistili, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 polovina v\u0161ech z\u00e1hadn\u00fdch zmizen\u00ed, kter\u00e9 daly vzniknout m\u00fdtu bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku se do n\u011bj nevejde. Tak\u017ee nakonec dojdeme k z\u00e1v\u011bru, \u017ee bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk vlastn\u011b nen\u00ed troj\u00faheln\u00edk jako \u00fatvar, ale pouze n\u00e1zev, kter\u00fd poprv\u00e9 pou\u017eil Ameri\u010dan E. W. Jones, kter\u00fd v roce 1950 napsal knihu s n\u00e1zvem \u201eBermuda Triangle\u201c. Byla to pouze mal\u00e1 publikace, kter\u00e1 upadla v zapomn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

\"\"Po tomto Ameri\u010danovi se v\u011bnovalo problematice bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku mnoho novin\u00e1\u0159\u016f a spisovatel\u016f. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je ale Charles Berlitz<\/em> se svoj\u00ed knihou \u201eThe Bermuda Triangle\u201c<\/em>, kter\u00e1 vy\u0161la v roce 1974. Podle odhadu vy\u0161lo t\u00e9to knihy b\u011bhem n\u011bkolika let v r\u016fzn\u00fdch vyd\u00e1n\u00edch na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b 20 mili\u00f3nu exempl\u00e1\u0159\u016f. \u010cten\u00e1\u0159i jsou senzacechtiv\u00ed a bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk a jeho z\u00e1hady byl pro novin\u00e1\u0159e a spisovatele vd\u011b\u010dn\u00e9 t\u00e9ma. N\u011bkte\u0159\u00ed p\u00ed\u0161\u00ed o z\u00e1had\u00e1ch a nadp\u0159irozen\u00fdch jevech, t\u011bch je v\u011bt\u0161ina, n\u011bkte\u0159\u00ed zase dokazuj\u00ed, \u017ee se v bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku zase nic z\u00e1hadn\u00e9ho a nadp\u0159irozen\u00e9ho ned\u011bje, t\u011bch je ov\u0161em men\u0161ina. A tak jak to vlastn\u011b je?<\/p>\n

Je bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk z\u00e1hada, skute\u010dnost nebo pouze legenda?<\/p>\n

Hav\u00e1rie nebo z\u00e1hadn\u00e1 zmizen\u00ed?<\/strong><\/p>\n

\"\"Jeden z badatel\u016f v oblasti nevysv\u011btliteln\u00fdch jev\u016f, Ivan T. Sanderson<\/em>, vyslovil p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk je jednou z des\u00edtek oblast\u00ed zn\u00e1m\u00fdch jako temn\u00e9 v\u00edry. Nejv\u011bt\u0161\u00ed popularitu ov\u0161em z\u00e1had\u011b ud\u011blal ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd americk\u00fd autor Charles Berlitz<\/em> knihou „Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk“, kter\u00e1 vy\u0161la roku 1974 a vyvolala senzaci. O 3 roky pozd\u011bji vy\u0161el druh\u00fd Berlitz\u016fv bestseller nazvan\u00fd „Beze stopy\u201c. \u00dadaje uv\u00e1d\u011bn\u00e9 v obou knih\u00e1ch byly piln\u011b p\u0159episov\u00e1ny dal\u0161\u00edmi autory, a tak se dostaly do sv\u011bta varovn\u00e9 zpr\u00e1vy, \u017ee u Bermud se skute\u010dn\u00e9 d\u011bje mnoho z\u00e1hadn\u00e9ho. Bohu\u017eel p\u0159evzat\u00e9 zcela nekriticky. Lod\u011b pr\u00fd mizely v tajemn\u00e9 oblasti u\u017e v 19. stolet\u00ed a patrn\u011b i d\u0159\u00edve.<\/p>\n

Kolumbova \u0161\u0165astn\u00e1 hv\u011bzda<\/strong><\/p>\n

\u00dapln\u011b prvn\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd p\u00edsemn\u00e9 zaznamenal podivn\u00e9 jevy, se kter\u00fdmi se setkal v oblasti Bermud, nebyl nikdo men\u0161\u00ed ne\u017e Kry\u0161tof Kolumbus<\/em>. 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1492, kdy se jeho flotila plavila Sargasov\u00fdm mo\u0159em, on a jeho n\u00e1mo\u0159n\u00edci spat\u0159ili obrovsk\u00fd ohniv\u00fd p\u00e1s, kter\u00fd p\u0159el\u00e9tl p\u0159es nebe a zmizel v mo\u0159i – tak si to alespo\u0148 Kolumbus zapsal do sv\u00e9ho den\u00edku. O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji zjistil, \u017ee lodn\u00ed kompas se chov\u00e1 velice podivn\u011b. Tak\u017ee to byl ve skute\u010dnosti u\u017e Kry\u0161tof Kolumbus, kdo zde nejsp\u00ed\u0161 za\u017eil podivn\u00e9 v\u011bci, jako prvn\u00ed Evropan v t\u011bchto vod\u00e1ch. Kdy\u017e se lod\u011b slavn\u00e9ho admir\u00e1la plavily 11. \u0159\u00edjna 1492 po dlouh\u00fdch t\u00fddnech cesty na z\u00e1pad st\u00e1le je\u0161t\u011b po \u0161ir\u00e9m mo\u0159i, m\u011bli toho jeho lid\u00e9 u\u017e dost. Mluv\u00ed se o tom, \u017ee kdy\u017e psychicky vys\u00edlen\u00e9 pos\u00e1dky lod\u00ed slavn\u00e9 flotily admir\u00e1la Kry\u0161tofa Kolumba za\u010daly pochybovat, \u017ee n\u011bkdy doraz\u00ed k pevnin\u011b, admir\u00e1l v\u0161ak st\u00e1le tvrdil, \u017ee zem\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt daleko, zahl\u00e9dl kr\u00e1tce po setm\u011bn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edk Rodrigo de Triana v d\u00e1lce podivn\u00e9 sv\u011btlo. Bylo v\u0161ak velmi podivn\u00e9: stoupalo od obzoru vzh\u016fru a zase klesalo zp\u011bt, \u201e…jako \u0161patn\u00e1 voskovice, kter\u00e1 se rozsv\u011bcuje a zhas\u00edn\u00e1, jako by se houpala nahoru a dol\u016f…\u201c, objevovala se i podivn\u00e1 sv\u011btla pod mo\u0159skou hladinou. Lodn\u00ed den\u00edk o tom \u0159\u00edk\u00e1: „…pak bylo spat\u0159eno je\u0161t\u011b jednou nebo dvakr\u00e1t. Bylo to jako voskov\u00e1 sv\u00edce, kter\u00e1 se houpala nahoru a dol\u016f, co\u017e by se v\u0161ak jen pram\u00e1lo lidem bylo zd\u00e1lo jako zn\u00e1mka zem\u011b. Nicm\u00e9n\u011b admir\u00e1l si byl jist, zem\u011b je velmi bl\u00edzko…“<\/p>\n

Dodnes se nevyjasnilo, co to bylo za \u00fakazy. M\u016f\u017eeme se jenom domn\u00edvat, \u017ee plamenn\u00fd p\u00e1s byl pravd\u011bpodobn\u011b pouh\u00fd meteorit. Probl\u00e9my s kompasem zahrnovaly pouze odchylky v ukazov\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u00e9ho a magnetick\u00e9ho severu. Podivn\u00e1 z\u00e1\u0159e mohla poch\u00e1zet z ostrov\u016f pobl\u00ed\u017e Hispa\u0148oly nebo z Hispa\u0148oly samotn\u00e9. Pravdou v\u0161ak je, \u017ee za p\u00e1r hodin do\u0161lo k objevu Ameriky. Zb\u00fdv\u00e1 dodat, \u017ee v\u0161e se odehr\u00e1lo na severu karibsk\u00e9 oblasti v „bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku\u201c. Z\u00e1hadou z\u016fst\u00e1v\u00e1, kdo mu to tehdy sv\u00edtil na cestu, kter\u00e1 otev\u0159ela novou kapitolu v d\u011bjin\u00e1ch lidstva.<\/p>\n

O 477 let pozd\u011bji popisuje podobn\u00fd jev v bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku i pos\u00e1dka kosmick\u00e9 lodi Apollo 12: \u201eVid\u00edme z\u00e1blesky \u017eiv\u00e9ho ohn\u011b a jsou to dokonce posledn\u00ed viditeln\u00e1 sv\u011btla na na\u0161\u00ed planet\u011b.“\u00a0James B. Chester<\/em><\/p>\n

Poj\u010fme tedy o krok nazp\u011bt a osv\u011b\u017eme si na\u0161\u00ed pam\u011b\u0165 alespo\u0148 n\u011bkolika z\u00e1hadn\u00fdmi p\u0159\u00edpady, kter\u00e9 ve sv\u00e9 dob\u011b zp\u016fsobily zna\u010dn\u00fd rozruch. N\u011bkdy 26. \u00fanora 1855 byl nalezen v Sargasov\u00e9m mo\u0159i trojst\u011b\u017en\u00edk James B. Chester<\/em>. V kajut\u00e1ch se na\u0161ly p\u0159evr\u00e1cen\u00e9 \u017eidle, stoly, od\u011bvy a osobn\u00ed v\u011bci n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f byly rozh\u00e1zeny po palub\u011b, ale n\u00e1mo\u0159n\u00edci nikde, ani pam\u00e1tky po \u017eiv\u00e9m \u010dlov\u011bku. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee by se v\u0161ichni n\u00e1mo\u0159n\u00edci zbl\u00e1znili a nask\u00e1kali do mo\u0159e? Byli snad n\u011bk\u00fdm uneseni? Dodnes se vedou spory o tom co za\u00fato\u010dilo na lo\u010f, \u017ee to „cosi“ vyvolalo mezi os\u00e1dkou paniku.<\/p>\n

Mary Celeste<\/strong><\/p>\n

Mo\u0159e \u010das od \u010dasu beze stopy pohltilo n\u011bjakou lodi s jej\u00ed pos\u00e1dkou. Jin\u00fdm tajemn\u00fdm p\u0159\u00edpadem je n\u00e1lez opu\u0161t\u011bn\u00e9 brigantiny Mary Celeste<\/em>. Mezi nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy z bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku paradoxn\u011b pat\u0159i ty nejstar\u0161\u00ed, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed je\u0161t\u011b z dob p\u0159ed vypuknut\u00edm medi\u00e1ln\u00ed hore\u010dky, kdy auto\u0159i nem\u011bli tolik d\u016fvod\u016f si vym\u00fd\u0161let. Sem pat\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159\u00edb\u011bh brigantiny Mary Celeste, v n\u011bm\u017e se vedle pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fdch fakt objevuj\u00ed i n\u011bkter\u00e9 podivn\u00e9, dosud m\u00e1lo zmi\u0148ovan\u00e9 detaily.<\/p>\n

Tento dvojst\u011b\u017en\u00edk vyplul 5. listopadu z newyorsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu a m\u011bl nam\u00ed\u0159eno do Janova. O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji – 4. prosince 1872 – ho nalezla britsk\u00e1 briga Dei Gratia mezi Azorsk\u00fdmi ostrovy a Portugalskem. Kdy\u017e byla brigantina Mary Celeste na dohled, p\u016fsobila rozli\u010dn\u00fdmi dojmy. Na prvn\u00ed pohled bylo jasn\u00e9, \u017ee s n\u00ed nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. Plachty byly potrhan\u00e9 a visely nak\u0159ivo, ale lo\u010f byla v perfektn\u00edm stavu. Na palub\u011b nikdo nebyl. Proto\u017ee lo\u010f neodpov\u00eddala na sign\u00e1ly, vyslal k n\u00ed britsk\u00fd kapit\u00e1n \u010dlun. Jeho pos\u00e1dka zjistila, \u017ee Mary Celeste je prakticky nepo\u0161kozen\u00e1 – ale pos\u00e1dka je pry\u010d. V\u0161e nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee se na palub\u011b odehr\u00e1ly velmi podivn\u00e9 v\u011bci. V\u0161echna okna zadn\u00ed n\u00e1stavby byla pe\u010dliv\u011b zakryta plachtovinou a zatlu\u010dena prkny. V p\u0159\u00eddi opu\u0161t\u011bn\u00e9 lodi, t\u011bsn\u011b nad \u010darou ponoru, zela dvoumetrov\u00e1 d\u00edra. Jinak se zd\u00e1la lo\u010f v po\u0159\u00e1dku, schopn\u00e1 plavby a trup lodi byl prakticky nepo\u0161kozen\u00fd – s jedinou, av\u0161ak podivnou v\u00fdjimkou. Po obou stran\u00e1ch p\u0159\u00edd\u011b se v m\u011bd\u011bn\u00e9 ob\u0161\u00edvce pod \u010darou ponoru t\u00e1hly dlouh\u00e9 hlubok\u00e9 r\u00fdhy zp\u016fsoben\u00e9 n\u011b\u010d\u00edm velmi ostr\u00fdm.<\/p>\n

Komise, kter\u00e1 v\u011bc vy\u0161et\u0159ovala, se sna\u017eila obvinit pos\u00e1dku Dei Gratie<\/em> z pir\u00e1tsk\u00e9ho p\u0159epaden\u00ed Mary Celeste, musela ji v\u0161ak pro nedostatek d\u016fkaz\u016f zprostit viny. Obvin\u011bn\u00ed bylo o to absurdn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee v\u0161echny pen\u00edze, \u0161perky, listiny, osobn\u00ed majetek, lodn\u00ed kufry (na ne\u0161\u0165astn\u00e9 lodi se plavila i kapit\u00e1nova \u017eena) a dal\u0161\u00ed cennosti z\u016fstaly na palub\u011b, chyb\u011bl jen sextant a z\u00e1chrann\u00e9 \u010dluny. N\u00e1klad – soudky s alkoholem – byl naprosto v po\u0159\u00e1dku, co\u017e vylu\u010dovalo tu mo\u017enost p\u0159epaden\u00ed lodi pir\u00e1ty. Z\u00e1soby j\u00eddla a vody byly dostate\u010dn\u00e9, chyb\u011bla tedy jen pos\u00e1dka, 10 lid\u00ed v\u010detn\u011b man\u017eelky a mal\u00e9 dcerky kapit\u00e1na. V podpalub\u00ed se nach\u00e1zela asi stopa vody. Vstupy do podpalub\u00ed byly odkryty, budka s kompasem rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bna, stropn\u00ed okno v kapit\u00e1nov\u011b kajut\u011b bylo otev\u0159eno. V kapit\u00e1nov\u011b kajut\u011b byl nalezen italsk\u00fd me\u010d, na jeho\u017e ost\u0159\u00ed bylo n\u011bco, co bylo zprvu pova\u017eov\u00e1no za krev, av\u0161ak laboratorn\u00ed rozbory tuto domn\u011bnku vyvr\u00e1tily. Bylo jasn\u00e9, \u017ee lo\u010f byla opu\u0161t\u011bna ve sp\u011bchu. Lodn\u00ed den\u00edk z\u016fstal nedot\u010den\u00fd; posledn\u00ed z\u00e1pis, star\u00fd dev\u011bt dn\u00ed, nenazna\u010doval \u017e\u00e1dn\u00e9 hroz\u00edc\u00ed pot\u00ed\u017ee. Lodn\u00ed den\u00edk kon\u010dil datem 24. listopadu 1872 a hovo\u0159il o tom, \u017ee Mary Celeste pluje na sou\u0159adnic\u00edch 36\u00b057′ severn\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky a 27\u00b020′ z\u00e1padn\u00ed d\u00e9lky. Krom\u011b toho ale v salonu le\u017eela b\u0159idlicov\u00e1 tabulka se z\u00e1pisem o poloze z 25. listopadu, tedy o den pozd\u011bji ne\u017e posledn\u00ed z\u00e1pis v lodn\u00edm den\u00edku. Podle n\u00ed plula plachetnice ten den kolem ostrova Santa Maria v Azorsk\u00e9m souostrov\u00ed, tedy v oblasti, kter\u00e1 b\u00fdv\u00e1 do bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku rovn\u011b\u017e zahrnov\u00e1na. Je\u0161t\u011b podivn\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak bylo, \u017ee p\u00edsmo nepat\u0159ilo ani kapit\u00e1novi, ani prvn\u00edmu d\u016fstojn\u00edkovi – a nikdo dal\u0161\u00ed z pos\u00e1dky u\u017e navigaci neovl\u00e1dal…<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed bylo, \u017ee lo\u010f se – u\u017e bez pos\u00e1dky a navzdory neklidn\u00e9mu mo\u0159i a bou\u0159i – st\u00e1le dr\u017eela sv\u00e9ho kursu, a to v\u00edce ne\u017e 500 mil (tj. 800 km), tj. do chv\u00edle, kdy byla objevena. Pro\u010d kapit\u00e1n lo\u010f opustil? Jak mohl on a ostatn\u00ed z lodi beze stopy zmizet? Byly vysloveny teorie jako vzbou\u0159en\u00ed pos\u00e1dky, strach z n\u00e1hl\u00e9ho v\u00fdbuchu n\u00e1kladu, vzplanut\u00ed moru, \u00fanos, \u00fat\u011bk pos\u00e1dky po zji\u0161t\u011bn\u00ed n\u00e1hl\u00e9ho po\u017e\u00e1ru, ale nena\u0161ly se stopy po ohni. Dal\u0161\u00ed teorie se op\u00edr\u00e1 o zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee v lodn\u00edch z\u00e1sob\u00e1ch byl nalezen chl\u00e9b naka\u017een\u00fd n\u00e1melem. V\u011bd\u011blo se, \u017ee pr\u00e1v\u011b n\u00e1mel vyskytuj\u00edc\u00ed se v chlebu ji\u017e d\u0159\u00edve zap\u0159\u00ed\u010dinil n\u00e1hl\u00e1 \u0161\u00edlenstv\u00ed a dokonce smrt, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zelo nelogick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Konzumace kontaminovan\u00e9ho chleba s n\u00e1slednou otravou s projevy \u0161\u00edlenstv\u00ed mohla zp\u016fsobit, \u017ee cel\u00e1 pos\u00e1dka nask\u00e1kala do mo\u0159e – toto vysv\u011btlen\u00ed lze mo\u017en\u00e1 vzt\u00e1hnout i na jin\u00e9 p\u0159\u00edpady opu\u0161t\u011bn\u00fdch lod\u00ed, ale to jsou pouze domn\u011bnky.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e po stu letech je Mary Celeste pova\u017eov\u00e1na za ob\u011b\u0165 z\u00e1hadn\u00e9 s\u00edly, kter\u00e1 \u010d\u00edh\u00e1 na sv\u00e9 ob\u011bti v bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku. Tolik fakta.<\/p>\n

Okna zadn\u00ed n\u00e1stavby byla zatlu\u010dena prkny a zakryta plachtovinou, jako by se tam cht\u011bla zmizel\u00e1 pos\u00e1dka opevnit. V m\u011bd\u011bn\u00e9 ob\u0161\u00edvce pod \u010darou ponoru byly dlouh\u00e9 a hlubok\u00e9 r\u00fdhy. Tak o tom ve sv\u00e9 knize p\u00ed\u0161e Charles Berlitz.<\/p>\n

Nikoho v\u0161ak nenapadlo Berlitzovy \u00fadaje ov\u011b\u0159it. Ud\u011blal to ov\u0161em Lawrenc David Kusche z Arizonsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed knihovny ve spolupr\u00e1ci s Deborah Blouinovou. V\u00fdpisy z archiv\u016f poji\u0161\u0165oven i americk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva v roce 1973 dok\u00e1zaly, \u017ee Berlitz si v podstat\u011b ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f bohapust\u011b vym\u00fd\u0161lel. Kusche napsal dv\u011b knihy. Nem\u011bly v\u0161ak takov\u00fd \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fd \u00fasp\u011bch jako Berlitzovy bestsellery. Inu, lid\u00e9 miluj\u00ed sp\u00ed\u0161e romantiky tajemn\u00fdch z\u00e1had, ne\u017e prost\u00e1 a tak\u00e9 zpravidla nez\u00e1\u017eivn\u00e1 fakta.<\/p>\n

Star\u00fd mu\u017e a troj\u00faheln\u00edk smrti<\/strong><\/p>\n

Na palub\u00e1ch lod\u00ed a letadel mizej\u00edc\u00edch v bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku v\u011bt\u0161inou odch\u00e1zeli z tohoto sv\u011bta lid\u00e9, jejich\u017e jm\u00e9na nikomu nic ne\u0159\u00edkala. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdjimku v tomto ohledu p\u0159edstavuje jeden z prvn\u00edch popsan\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f a obrovskou popularitu tajemn\u00e9mu „troj\u00faheln\u00edku“ p\u0159ineslo zmizen\u00ed lodi, na n\u00ed\u017e se plavil Joshua Slocum. N\u00e1m, suchozemc\u016fm, jeho jm\u00e9no patrn\u011b mnoho ne\u0159ekne, ale na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed \u0161lo patrn\u011b o nejslavn\u011bj\u0161\u00edho mo\u0159eplavce doby. Jde toti\u017e sv\u00e9ho \u010dasu o velmi popul\u00e1rn\u00ed historickou osobnost, kterou dodnes znaj\u00ed p\u0159inejmen\u0161\u00edm mnoz\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed jachta\u0159i a milovn\u00edci mo\u0159e. Slocum byl toti\u017e v\u016fbec prvn\u00ed \u010dlov\u011bk v historii, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo samotn\u00e9mu na mal\u00e9 plachetnici obeplout zem\u011bkouli. Joshua Slocum se narodil roku 1844 a u\u017e v ran\u00e9m ml\u00e1d\u00ed ode\u0161el na mo\u0159e. Za\u010d\u00ednal jako prost\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk, vypracoval se na d\u016fstojn\u00edka a posl\u00e9ze i na kapit\u00e1na. Kdy\u017e v pades\u00e1ti letech ode\u0161el do v\u00fdslu\u017eby, koupil vy\u0159azenou jeden\u00e1ctimetrovou plachetnici Spray a v \u010dervenci roku 1895 vyrazil na mo\u0159skou pou\u0165 kolem cel\u00e9 zem\u011bkoule zcela s\u00e1m. Trvala mu cel\u00e9 t\u0159i roky, nicm\u00e9n\u011b zv\u00edt\u011bzil. Spray se stala nejslavn\u011bj\u0161\u00ed sportovn\u00ed jachtou, Joshua Slocum nejslavn\u011bj\u0161\u00edm jachta\u0159em. Unik\u00e1tn\u00edm v\u00fdkonem se proslavil. O sv\u00e9 cest\u011b napsal knihu. Dnes bychom \u0159ekli bestseller a kniha, kterou o cest\u011b napsal, \u0161la (a dodnes jde) dob\u0159e na odbyt. Slocum byl po n\u00e1vratu z cesty kolem sv\u011bta finan\u010dn\u011b zaji\u0161t\u011bn, dokonce se na star\u00e1 kolena o\u017eenil a usadil na ostrov\u011b Martha’s Vineyard. Spray v\u0161ak neopustil a na podzim roku 1909 ve v\u011bku p\u011bta\u0161edes\u00e1ti let se s n\u00ed zase vydal na del\u0161\u00ed plavbu do Ji\u017en\u00ed Ameriky. Doplul v\u0161ak pouze do oblasti dne\u0161n\u00edho bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku, kde zmizel. Nena\u0161el se ani vrak lod\u011b, ani mrtv\u00e9 t\u011blo, ani vyplaven\u00e9 trosky jeho plachetnice, kter\u00e9 by napov\u011bd\u011bly o osudu osam\u011bl\u00e9ho mo\u0159eplavce. Tehdy poprv\u00e9 se mo\u0159e v okol\u00ed Floridy dostalo do pop\u0159ed\u00ed z\u00e1jmu senzacechtiv\u00e9 ve\u0159ejnosti. Tehdy je\u0161t\u011b nebyli v m\u00f3d\u011b mimozem\u0161\u0165an\u00e9 a jin\u00e9 dimenze, spekulovalo se sp\u00ed\u0161e o pir\u00e1tech, sr\u00e1\u017ece nebo sebevra\u017ed\u011b. Nic z toho se v\u0161ak nepoda\u0159ilo dok\u00e1zat. Na t\u00e9to lodi v oblasti bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku zmizel i Joshua Slocum, prvn\u00ed jachta\u0159, kter\u00fd obeplul zem\u011bkouli s\u00e1m.<\/p>\n

Bruce Gernon<\/strong><\/p>\n

N\u011bkdy \u0161lo o prokazatelnou katastrofu, kter\u00e1 m\u011bla o\u010dit\u00e9 sv\u011bdky, kte\u0159\u00ed p\u0159e\u017eili. Prav\u00fdm opakem z\u00e1hadn\u00e9ho zmizen\u00ed pos\u00e1dky Mary Celeste je z\u00e1chrana dvou pilot\u016f, kte\u0159\u00ed let\u011bli nad bermudsk\u00fdm troj\u00faheln\u00edkem. Dne 4. prosince 1970 vzl\u00e9tl Bruce Gernon spolu se sv\u00fdm otcem ve sportovn\u00edm letadle z ostrova Andros na Baham\u00e1ch a zam\u00ed\u0159il k Palm Beach na Florid\u011b. Gernonovo letadlo bylo vz\u00e1p\u011bt\u00ed obklopeno podivn\u00fdm mrakem tvaru doutn\u00edku. Nejednalo se o \u017e\u00e1dn\u00fd oby\u010dejn\u00fd mrak. \u201eJeho st\u011bny byly z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00e9 s mal\u00fdmi obl\u00e1\u010dky, kter\u00e9 rotovaly ve sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek uvnit\u0159 mraku,“ vypr\u00e1v\u011bl Gernon pozd\u011bji. Na jeho konci zahl\u00e9dl otvor, nabral rychlost a unikl. M\u00edsto na \u010derstv\u00fd vzduch se v\u0161ak dostalo letadlo do podivn\u00e9ho \u0161ed\u00e9ho oparu. Gemon zahl\u00e9dl ostrov; podle uplynul\u00e9ho \u010dasu usoudil, \u017ee jde o ostr\u016fvky Bimini. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch v\u0161ak bezpe\u010dn\u011b poznal Miami Beach na Florid\u011b. Po p\u0159ist\u00e1n\u00ed si Gemon ov\u011b\u0159il \u010das. Vzd\u00e1lenost, kterou norm\u00e1ln\u011b p\u0159elet\u011bl asi za 75 minut, p\u0159ekonal tentokr\u00e1t za pouh\u00fdch 45 minut a nav\u00edc sp\u00e1lil o 45 litr\u016f benz\u00ednu m\u00e9n\u011b ne\u017e obvykle. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech Gernon hovo\u0159il o tom, \u017ee je jedn\u00edm z t\u011bch \u0161\u0165astn\u00fdch, kter\u00fdm se poda\u0159ilo proj\u00edt \u010dasovou smy\u010dkou, p\u0159e\u017e\u00edt n\u00e1strahy bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku a podat o nich sv\u011bdectv\u00ed.<\/p>\n

Cyclops<\/strong><\/p>\n

Cyclops byla americk\u00e1 lo\u010f, kter\u00e1 zmizela 4. b\u0159ezna 1918 na cest\u011b z Barbadosu do Norfolku ve Virginii. Na palub\u011b bylo 309 \u010dlen\u016f pos\u00e1dky. Lo\u010f disponovala v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e b\u011b\u017en\u00fdm r\u00e1diov\u00fdm spojen\u00edm a v dob\u011b zmizen\u00ed vezla jako n\u00e1klad manganovou rudu. V dob\u011b, kdy Cyclops zmizel, st\u00e1le je\u0161t\u011b zu\u0159ila v\u00e1lka, m\u011blo se tedy nejprve za to, \u017ee se stala ob\u011bt\u00ed N\u011bmc\u016f – bu\u010f, \u017ee najela na n\u011bmeckou minu, nebo \u017ee j\u00ed potopila n\u011bmeck\u00e1 ponorka \u010di v\u00e1le\u010dn\u00e1 lo\u010f. Po v\u00e1lce v\u0161ak tyto teorie vzaly za sv\u00e9, proto\u017ee se prok\u00e1zalo, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b v dan\u00e9 oblasti nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 miny a neoperovaly tam ani jejich lod\u011b \u010di ponorky.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky se n\u011bme\u010dt\u00ed agenti v Ji\u017en\u00ed Americe p\u0159ihl\u00e1sili s t\u00edm, \u017ee mezi n\u00e1klad um\u00edstili \u010dasovan\u00e9 bomby. Dal\u0161\u00ed vysv\u011btluj\u00edc\u00ed teorie prav\u00ed, \u017ee na lodi do\u0161lo ke vzpou\u0159e, jeliko\u017e kapit\u00e1n byl nesnesiteln\u00fd a zna\u010dn\u011b podiv\u00ednsk\u00fd, mo\u017en\u00e1 a\u017e du\u0161evn\u011b vy\u0161inut\u00fd, jeliko\u017e byl pravideln\u011b v\u00edd\u00e1n, jak kr\u00e1\u010d\u00ed po m\u016fstku oble\u010den\u00fd jen ve spodk\u00e1ch a s bu\u0159inkou na hlav\u011b. I dal\u0161\u00ed hypot\u00e9za operuje s kapit\u00e1nem jako\u017eto s kl\u00ed\u010dovou osobou – byl p\u016fvodem N\u011bmec, co\u017e vedlo k my\u0161lence, \u017ee zradil a p\u0159evedl lo\u010f na stranu nep\u0159\u00edtele. Tomu by odpov\u00eddala i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed okolnost plavby – Cyclops se toti\u017e po vyplut\u00ed z Barbadosu n\u00e1hle obr\u00e1til ji\u017en\u00edm sm\u011brem, m\u00edsto ur\u010den\u00fdm severn\u00edm. Lo\u010f zmizela za p\u011bkn\u00e9ho po\u010das\u00ed, v\u00e1l jen m\u00edrn\u00fd v\u00edtr, ale za moment se zm\u00edtala v bou\u0159i. Podle n\u011bkter\u00fdch domn\u011bnek mohla Cyclops st\u00e1hnout do mo\u0159e obrovsk\u00e1 chobotnice, nebo se lo\u010f prost\u011b potopila za bou\u0159e. Na dno mohla Cyclops poslat i n\u00e1hl\u00e1 se\u0161ov\u00e1 vlna (tento pojem si vysv\u011btl\u00edme o n\u011bco d\u00e1le). Je docela zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee jedna z vysv\u011btluj\u00edc\u00edch teori\u00ed, jej\u00edm\u017e autorem je M. S. Tisdall a kter\u00e1 \u0159\u00edkala, \u017ee Cyclops se mo\u017en\u00e1 p\u0159evr\u00e1til dnem vzh\u016fru, poskytla n\u00e1m\u011bt pro film „Dobrodru\u017estv\u00ed Poseidonu“ (s Gene Hackmanem v hlavn\u00ed roli).<\/p>\n

Letka avenger\u016f, kter\u00e1 zmizela po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce<\/strong><\/p>\n

Nemizej\u00ed jen lod\u011b, mizej\u00ed i letouny a tady zmizelo hned p\u011bt v\u00e1le\u010dn\u00fdch bombard\u00e9r\u016f najednou. Sv\u00e9ho \u010dasu slavnou z\u00e1hadou bylo zmizen\u00ed p\u011bti americk\u00fdch letoun\u016f TMB 3 Avenger letky Flight 19. Bylo to n\u011bkdy koncem roku 1945 a z USA byla vysl\u00e1na do It\u00e1lie eskadra sedmi bombard\u00e9r\u016f. Leteck\u00e1 z\u00e1kladna Fort Lauderdale, Miami, hodiny ukazuj\u00ed 14.10, je 5. prosince 1945 a od betonov\u00e9 rozjezdov\u00e9 dr\u00e1hy se odlepuje posledn\u00ed ze skupiny letadel. Skupina m\u00ed\u0159\u00ed na v\u00fdchod. Byl to b\u011b\u017en\u00fd let a po\u010das\u00ed bylo p\u0159\u00edzniv\u00e9. Z dochovan\u00fdch arch\u00edv\u016f se m\u016f\u017eeme jen dohadovat, co se vlastn\u011b stalo. Byl zachycen rozhovor mezi pos\u00e1dkami lod\u00ed a letadel, kter\u00fd jasn\u011b ukazuje na to, \u017ee ztratili orientaci. N\u011bkdo se ptal, co ukazuje jeho kompas, a potom je\u0161t\u011b dodal: \u201eV\u016fbec nev\u00edm, kde jsme. Asi jsme po posledn\u00ed obr\u00e1tce zbloudili.“ Komunikace je\u0161t\u011b chv\u00edli b\u011b\u017eela, byly sd\u011bleny orienta\u010dn\u00ed body, kter\u00e9 m\u011bly pomoci pilot\u016fm v jejich zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b. Po\u010das\u00ed se za\u010dalo zhor\u0161ovat. Kapit\u00e1nem jednoho z letadel byl Dick Stern, jeho letoun se dostal za kr\u00e1sn\u00e9 noci, asi 500 km od Bermud do siln\u00fdch ot\u0159es\u016f a jeho stroj za\u010dal prudce ztr\u00e1cet v\u00fd\u0161ku. Stroj se v\u0161ak poda\u0159ilo ovl\u00e1dnout a p\u0159ist\u00e1l na leti\u0161ti v Bermud\u00e1ch. Po chv\u00edli se objevuje je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed stroj, kter\u00fd se dostal do obdobn\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00ed, ale ostatn\u00edch p\u011bt zmizelo \u00fapln\u011b beze stopy. Do z\u00e1chrann\u00e9 akce vstupuj\u00ed dva avengery. Vyd\u00e1vaj\u00ed se hledat sv\u00e9 ztracen\u00e9 kamar\u00e1dy, kter\u00fdm ji\u017e mo\u017en\u00e1 doch\u00e1z\u00ed palivo ve stroj\u00edch. Smutn\u00e9 ud\u00e1losti, jakoby tento den nebraly konce. Po ur\u010dit\u00e9 chv\u00edli se ztrat\u00ed i z\u00e1chrann\u00e9 letouny. Velen\u00ed se nevzd\u00e1valo a na druh\u00fd den vyslalo do p\u0159ibli\u017en\u00e9 oblasti mo\u017en\u00e9 nehody dal\u0161\u00ed letouny, kter\u00e9 m\u011bly p\u00e1trat po trosk\u00e1ch letadel, nebo po pos\u00e1dk\u00e1ch. Bohu\u017eel se nic nena\u0161lo a tak nad touto ud\u00e1losti vis\u00ed st\u00e1le jeden velk\u00fd otazn\u00edk. Milovnici z\u00e1had jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee letouny i se sv\u00fdmi piloty zmizely v \u010dasoprostorov\u00e9 d\u00ed\u0159e, odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee byly zhltnuty vesm\u00ed\u0159any. Americk\u00e9 vojensk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo je vsak realisti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed. V\u00fdsledky podrobn\u00e9ho \u0161et\u0159en\u00ed nazna\u010duj\u00ed, \u017ee s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed piloti vinou naviga\u010dn\u00ed chyby zabloudili. Letouny se s pr\u00e1zdn\u00fdmi n\u00e1dr\u017eemi z\u0159\u00edtily do mo\u0159e. Americk\u00e9 bombard\u00e9ry tedy zmizely roku 1945 beze stopy.<\/p>\n

V roce 1991 se objevily zpr\u00e1vy, \u017ee trosky letoun\u016f byty nalezeny asi 15 km od Fort Lauderdale na Florid\u011b, ale cel\u00e1 causa z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le nejasn\u00e1. Tehdy toti\u017e v\u00fdzkumn\u00e1 lo\u010f Deep See objevila v t\u00e9to oblasti na dn\u011b n\u011bkolik avenger\u016f v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti. Jeden nalezen\u00fd vrak m\u011bl dokonce \u010d\u00edslo shodn\u00e9 s \u010d\u00edslem stroje z osudov\u00e9 letky Flight 19. Mluv\u010d\u00ed US Navy v\u0161ak \u0159ekl, \u017ee vojensk\u00e9 letouny „\u010d\u00edsla d\u011bd\u00ed“ a \u017ee jde o letoun z hav\u00e1rie, kter\u00e1 je star\u0161\u00edho data, n\u011bkdy z v\u00e1le\u010dn\u00fdch let 1943 a\u017e 1945. V m\u00edst\u011b n\u00e1lezu byl cvi\u010dn\u00fd bombardovac\u00ed c\u00edl. Trosky byly t\u00edm, co zbylo z letadel, jejich\u017e pilotn\u00ed \u017e\u00e1ci je nezvl\u00e1dli a havarovali. Avengery ne\u0161\u0165astn\u00e9 letky Flight 19 tedy nalezeny nebyly. Nen\u00ed to v\u0161ak rozhodn\u011b d\u016fvod k tvrzen\u00ed, \u017ee v trag\u00e9dii m\u011bli prsty proradn\u00ed mal\u00ed zelen\u00ed pidimu\u017e\u00edci z l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f. Ostatn\u011b nic takov\u00e9ho nenapadlo \u017e\u00e1dn\u00e9ho z novin\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed o p\u0159\u00edpadu zmizen\u00ed letoun\u016f avenger bezprost\u0159edn\u011b po ud\u00e1losti psali. V \u010dervnu 1950 v\u0161ak zmizela ve stejn\u00e9 oblasti n\u00e1kladn\u00ed lo\u010f Sandra a tehdej\u0161\u00ed noviny zve\u0159ejnily seznam z\u00e1hadn\u00fdch zmizen\u00ed dal\u0161\u00edch lod\u00ed. Objevila se prvn\u00ed podez\u0159en\u00ed, \u017ee jde o oblast p\u0159ivol\u00e1vaj\u00edc\u00ed trag\u00e9die.<\/p>\n

Z\u00e1hadologov\u00e9 zav\u011bt\u0159ili: je v\u0161echno opravdu tak, jak se tu tvrd\u00ed? Po zmizen\u00ed letky avenger\u016f se vr\u0161ila jedna z\u00e1hada za druhou: ztracen\u00e9 stroje, posuny v \u010dase, p\u0159edm\u011bty vyno\u0159uj\u00edc\u00ed se z mo\u0159e. Stejnou rychlost\u00ed vznikaly i hypot\u00e9zy: mimozem\u0161\u0165an\u00e9, podmo\u0159sk\u00e1 civilizace, Atlan\u0165an\u00e9, obrovsk\u00e9 bubliny plynu, infrazvuk p\u016fsoben\u00fd bou\u0159emi. Trochu stranou pozornost\u00ed z\u00e1hadolog\u016f z\u016fstala jedna velmi pravd\u011bpodobn\u00e1 hypot\u00e9za – Florida se sv\u00fdm kosmick\u00fdm p\u0159\u00edstavem a strategicky dob\u0159e um\u00edst\u011bn\u00e1 Kuba byly zaj\u00edmav\u00e9 i pro v\u00fdzkumn\u00edky z n\u011bkdej\u0161\u00edho SSSR. A sov\u011bt\u0161t\u00ed v\u011bdci se o probl\u00e9m bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku skute\u010dn\u011b \u017eiv\u011b zaj\u00edmali. S koncem studen\u00e9 v\u00e1lky tak\u00e9 ubylo zpr\u00e1v o z\u00e1had\u00e1ch v t\u00e9to oblasti.<\/p>\n

Marine Sulphur Queen<\/strong><\/p>\n

Marine Sulphur Queen byla 142 metr\u016f dlouh\u00e1 n\u00e1kladn\u00ed lo\u010f, kter\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017eela 15 000 tun roztaven\u00e9 s\u00edry v ocelov\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00edch. Vyplula z Beauraontu v Texasu a m\u011bla nam\u00ed\u0159eno do Norfolku ve Virginii. Pos\u00e1dku tvo\u0159ilo t\u0159icetidev\u00edti\u010dlenn\u00e9 mu\u017estvo. Posledn\u00ed zpr\u00e1va, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z lodi Marine Sulphur Queen, poch\u00e1zela z 3. \u00fanora 1963, kdy hl\u00e1sila svou pozici – bl\u00edzko Key West ve Floridsk\u00e9 \u00fa\u017ein\u011b – a zpr\u00e1va neobsahovala nic, co by nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Lo\u010f se za\u010dala poh\u0159e\u0161ovat tehdy, kdy\u017e neodpov\u011bd\u011bla na telegrafickou zpr\u00e1vu. Dne 6. \u00fanora pob\u0159e\u017en\u00ed hl\u00eddka tedy zah\u00e1jila p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. To bylo zakon\u010deno 15. \u00fanora s nulov\u00fdm v\u00fdsledkem, ale o p\u011bt dn\u00ed pozd\u011bji vojensk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo ohl\u00e1silo n\u00e1lez z\u00e1chrann\u00e9 vesty z Marine Sulphur Queen na \u0161ir\u00e9m mo\u0159i, 24 km ji\u017en\u011b od Key West. Rozb\u011bhlo se tedy nov\u00e9 p\u00e1tr\u00e1n\u00ed, nebylo v\u0161ak objeveno nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen dal\u0161\u00ed z\u00e1chrann\u00e1 vesta. Skeptici vyslovili teorie zahrnuj\u00edc\u00ed v\u00fdbuch s\u00edry, p\u0159evrhnut\u00ed lod\u011b, najet\u00ed na minu \u010di zadr\u017een\u00ed Kub\u00e1nci. Absence t\u011bl by mohla b\u00fdt vysv\u011btlena faktem, \u017ee tamn\u00ed vody jsou ob\u00fdv\u00e1ny \u017eraloky a barakudami. Sirn\u00fd plyn mo\u017en\u00e1 unikl z barel\u016f a otr\u00e1vil pos\u00e1dku, a to tak rychle, \u017ee nesta\u010dila vyslat nouzov\u00e9 vol\u00e1n\u00ed. Smrt\u00edc\u00ed d\u00e1vka plynu mohla uniknout i velmi \u00fazkou sp\u00e1rou. Tankery typu T-2, kter\u00e9ho\u017e druhu byla i Marin\u011b Sulphur Queen, m\u011bly \u0161patnou pov\u011bst, co se poruchovosti t\u00fd\u010de – v p\u0159ede\u0161l\u00fdch letech se t\u0159i T-2 v p\u016fli rozlomily. Z doby, kdy Marine Sulphur Queen zmizela, poch\u00e1z\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed od d\u016fstojn\u00edk\u016f z lodi Honduras Flag Ba\u0148ana, \u017ee jejich lo\u010f se dostala do oblasti, kde byl c\u00edtit siln\u00fd \u0161tiplav\u00fd z\u00e1pach – bylo to 15 mil od mysu San Antonio, z\u00e1padn\u00edho c\u00edpu Kuby, a to je\u0161t\u011b p\u0159ed \u00fasvitem 3.\u00fanora. Spekulovalo se, \u017ee z\u00e1pach poch\u00e1zel ze s\u00edry, kter\u00e1 unikla z potopen\u00e9 \u010di ztroskotan\u00e9 lodi.<\/p>\n

Cessna<\/strong><\/p>\n

D\u00e1le zn\u00e1me p\u0159\u00edpad, kdysi dva mlad\u00ed lid\u00e9 vylet\u011bli ve sv\u00e9m letadle Cessna. Po n\u011bjak\u00e9m \u010dase v\u0161ak ztratili orientaci a asi dv\u011b hodiny krou\u017eili nad ostrovem, kter\u00fd oba popsali jako pust\u00fd. Jejich letadlo ani jeho vrak se nikdy nena\u0161lo, p\u0159esto\u017ee ho hledala nejv\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed a nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1chrann\u00e1 jednotka na sv\u011bt\u011b cel\u00fd t\u00fdden. Nikdy nebyla vy\u0159e\u0161ena z\u00e1hada, pro\u010d pilotka nevid\u011bla mohutn\u00fd hotel, t\u00e1hnouc\u00ed se p\u0159es cel\u00fd ostrov, jen\u017e byl samoz\u0159ejm\u00e9 velice dob\u0159e osv\u011btlen. Bylo dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee to byl pr\u00e1v\u011b tento ostrov, nad kter\u00fdm krou\u017eili. Popsali to toti\u017e n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci hotelu, kter\u00fdm byl dvouhodinov\u00fd zvuk krou\u017e\u00edc\u00edho letadla velice nep\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/p>\n

Sv\u011bdectv\u00ed<\/strong><\/p>\n

Ne ka\u017ed\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s podivn\u00fdmi jevy v Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku m\u00e1 fat\u00e1ln\u00ed n\u00e1sledky. N\u011bkolik lid\u00ed, kte\u0159\u00ed z nebezpe\u010dn\u00e9 situace vyv\u00e1zli, o sv\u00e9m z\u00e1\u017eitku pod\u00e1vaj\u00ed sv\u011bdectv\u00ed. Jedn\u00edm z nich je i kapit\u00e1n Don Henry, \u010dlov\u011bk s letit\u00fdmi zku\u0161enostmi coby n\u00e1mo\u0159n\u00ed kapit\u00e1n, kter\u00fd vypr\u00e1v\u00ed o ud\u00e1losti, kterou za\u017eil v roce 1966. „Vraceli jsme se na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b mezi Portorikem a Fort Lauderdale. Byli jsme pry\u010d t\u0159i dny a v z\u00e1v\u011bsu jsme m\u011bli pr\u00e1zdnou cisternovou lo\u010f, kter\u00e1 p\u0159edt\u00edm vezla ropn\u00fd nitr\u00e1t. Byl jsem na palub\u011b Good News, 53 metr\u016f dlouh\u00e9 vle\u010dn\u00e9 lod\u011b se dv\u011bma tis\u00edci ko\u0148sk\u00fdmi silami. P\u0159\u00edv\u011bs, kter\u00fd jsme t\u00e1hli, v\u00e1\u017eil 2 500 tun a byl na lan\u011b 333 metr\u016f za n\u00e1mi. Dorazili jsme do oblasti Tongue of the Ocean, kdy\u017e jsme projeli Exumas. Hloubka byla asi 1100 metr\u016f. Bylo odpoledne, po\u010das\u00ed bylo dobr\u00e9, obloha jasn\u00e1. Za\u0161el jsem na n\u011bkolik minut do kajuty na z\u00e1di m\u016fstku, kdy\u017e jsem n\u00e1hle zaslechl ten k\u0159ik. Vy\u0161el jsem z kajuty na m\u016fstek a zavolal jsem: „Co se to tam k \u010dertu d\u011bje?“ Automaticky jsem se pod\u00edval na kompas, kter\u00fd se prot\u00e1\u010del ve sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek. Nebyl d\u016fvod, aby se n\u011bco takov\u00e9ho m\u011blo n\u011bkdy st\u00e1t – jedin\u00e9 m\u00edsto krom\u011b zdej\u0161\u00ed oblasti, o kter\u00e9m jsem se doslechl, \u017ee v n\u011bm k n\u011b\u010demu podobn\u00e9mu doch\u00e1z\u00ed, bylo na \u0159ece sv. Vav\u0159ince v Kingstonu, kde je snad velk\u00e9 lo\u017eisko \u017eeleza nebo kde mo\u017en\u00e1 meteorit na dn\u011b zp\u016fsobuje takov\u00e9 bl\u00e1zniv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed kompasu. Nev\u011bd\u011bl jsem, co se stalo, ale d\u011blo se n\u011bco velk\u00e9ho. Zd\u00e1lo se, \u017ee voda p\u0159ich\u00e1z\u00ed ze v\u0161ech sm\u011br\u016f. Horizont zmizel – v\u016fbec jsme ho nevid\u011bli – voda, obloha a horizont splynuly v jedno. Nevid\u011bli jsme, kde se nach\u00e1z\u00edme. A\u0165 u\u017e \u0161lo o cokoli, obralo n\u00e1s to o ve\u0161kerou energii z na\u0161ich gener\u00e1tor\u016f. V\u0161echny elektrick\u00e9 spot\u0159ebi\u010de a z\u00e1suvky n\u00e1hle p\u0159estaly b\u00fdt pod proudem. Gener\u00e1tory st\u00e1le pracovaly, ale nedod\u00e1valy \u017e\u00e1dnou energii. Lodn\u00ed in\u017een\u00fdr se pokou\u0161el nahodit p\u0159\u00eddavn\u00fd gener\u00e1tor, ale nemohl ho nastartovat. D\u011blal jsem si starost o vlek. Lano bylo napnut\u00e9, ale j\u00e1 jsem ho nevid\u011bl. Zd\u00e1lo se, \u017ee ho zahalil mrak, a vlny kolem n\u011bj se zd\u00e1ly mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v ostatn\u00edch oblastech. Na\u0159\u00eddil jsem pln\u00fd plyn. Nevid\u011bl jsem, kam jedeme, ale cht\u011bl jsem se z toho propaden\u00e9ho m\u00edsta dostat co nejrychleji. Zd\u00e1lo se, \u017ee n\u00e1s chce n\u011bco p\u0159it\u00e1hnout nazp\u00e1tek, ale \u00fapln\u011b se mu to neda\u0159\u00ed. Kdy\u017e jsme z toho vyjeli, jako bychom se dostali z mlhav\u00e9 z\u00e1clony. Kdy\u017e se n\u00e1m to poda\u0159ilo, vle\u010dn\u00e9 lano tr\u010delo vodorovn\u011b – jako ten star\u00fd indi\u00e1nsk\u00fd trik s provazem – a na jeho konci nebylo vid\u011bt nic, jen ta v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 mlha kolem. Vysko\u010dil jsem na hlavn\u00ed palubu, lo\u010f zabrala. Ztracen\u00fd p\u0159\u00edv\u011bs vyjel z mlhy, ale nikde jinde \u017e\u00e1dn\u00e1 mlha nebyla. Vlastn\u011b jsem mohl vid\u011bt do d\u00e1lky asi 17 kilometr\u016f. V oblasti mlhy, kde byl p\u016fvodn\u011b p\u0159\u00edv\u011bs, byla z\u010de\u0159en\u00e1 voda, i kdy\u017e vlny nebyly p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e9.<\/p>\n

Rozhodn\u011b nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd hrdina, proto\u017ee m\u011b ani nenapadlo, abych se tam vracel a zjistil, co to tam bylo. Za\u017eili jste n\u011bkdy ten pocit, kdy\u017e v\u00e1s dva lid\u00e9 tahaj\u00ed za ruce v opa\u010dn\u00fdch sm\u011brech? M\u011bli jsme pocit, \u017ee jsme byli v oblasti nebo v m\u00edst\u011b, kde n\u011bkdo nebo n\u011bco cht\u011blo, abychom byli jinde ne\u017e tam, kam jsme m\u011bli nam\u00ed\u0159eno. Horizont byl ml\u00e9\u010dn\u00fd. Kdy\u017e jsme odjeli, museli jsme znovu nab\u00edjet baterie. Musel jsem vyhodit pades\u00e1t baterek do ru\u010dn\u00ed sv\u00edtilny. Sly\u0161el jsem, \u017ee n\u011bkter\u00fdm lidem se p\u0159ihodilo tot\u00e9\u017e a jednou dokonce vlek zmizel i s lidmi na palub\u011b a s u\u0159\u00edznut\u00fdm vle\u010dn\u00fdm lanem.“<\/p>\n

P\u0159\u00edrodn\u00ed vlivy jako mo\u017en\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny<\/strong><\/p>\n

Z\u00e1hy se objevily \u00favahy, co je vlastn\u011b p\u0159\u00ed\u010dinou v\u0161ech nevysv\u011btliteln\u00fdch katastrof – t\u0159eba\u017ee auto\u0159i t\u011bchto \u00favah pov\u011bt\u0161inou dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee ono „nevysv\u011btliteln\u00e9“ je a bylo ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f vysv\u011btleno p\u0159edev\u0161\u00edm bedliv\u00fdmi poji\u0161\u0165ovnami. Je zn\u00e1mo, \u017ee poji\u0161\u0165ovny hned tak nevydaj\u00ed pen\u00edze a v\u0161echny ud\u00e1lost\u00ed bedliv\u00e9 \u0161et\u0159\u00ed. P\u0159i hav\u00e1ri\u00edch letadel a lod\u00ed jde toti\u017e o nemal\u00e9 \u010d\u00e1stky. Byly publikov\u00e1ny v\u0161elijak\u00e9 \u00favahy. Z uveden\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f jasn\u011b vypl\u00fdv\u00e1, jak asi prob\u00edhaj\u00ed zmizen\u00ed v Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku. Od zmizen\u00ed v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011btov\u00fdch oce\u00e1n\u016f se li\u0161\u00ed hlavn\u011b t\u00edm, \u017ee v\u011bt\u0161inou nehl\u00e1s\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, nevolaj\u00ed r\u00e1diem o pomoc a po jejich zmizen\u00ed se nenajdou \u017e\u00e1dn\u00e9 trosky. Trag\u00e9die v t\u00e9to oblasti jsou dvoj\u00edho druhu:<\/p>\n

a) ztr\u00e1cej\u00ed se cel\u00e9 lod\u011b a letadla v\u010detn\u011b pos\u00e1dky
\nb) n\u011bkdy zmiz\u00ed jen pos\u00e1dka – ob\u010das je nalezena tzv. bludn\u00e1 lo\u010f, tj. lo\u010f, kter\u00e1 se plav\u00ed bez pos\u00e1dky.<\/p>\n

Oblast naz\u00fdvan\u00e1 Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk se vyzna\u010duje n\u011bkolika velice podivn\u00fdmi jevy \u010di zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi skute\u010dnostmi, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 si te\u010f vyjmenujeme:<\/p>\n

    \n
  • B\u00edl\u00e9 vody na Baham\u00e1ch<\/strong><\/em>. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1\u0159e v mo\u0159i, kter\u00e1 se vyskytuje u Baham pobl\u00ed\u017e z\u00e1padn\u00edch okraj\u016f Sargasov\u00e9ho mo\u0159e. Je vid\u011bt samoz\u0159ejm\u011b jen v noci. Pos\u00e1dka Apolla 12 informovala, \u017ee tyto sv\u00edtiv\u00e9 pruhy byla posledn\u00ed sv\u011btla ze Zem\u011b, kter\u00e1 p\u0159i sv\u00e9m letu na M\u011bs\u00edc vid\u011bla. Tento \u00fakaz b\u00fdv\u00e1 vysv\u011btlov\u00e1n r\u016fzn\u011b: jako slin rozv\u00ed\u0159en\u00fd rybami ve vod\u011b, jako hejna ryb nebo jin\u00e1 organick\u00e1 hmota, z\u0159ejm\u011b plankton.<\/li>\n
  • Magnetick\u00e9 anom\u00e1lie<\/strong><\/em>. Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk je pr\u00fd jedno ze dvou m\u00edst na sv\u011bt\u011b, kde magnetick\u00fd kompas ukazuje ke skute\u010dn\u00e9mu (tj. geografick\u00e9mu) severn\u00edmu p\u00f3lu a nikoli k magnetick\u00e9mu, jak je tomu u zbytku sv\u011bta. Rozd\u00edl mezi t\u011bmito dv\u011bma sm\u011bry (ke geografick\u00e9mu a magnetick\u00e9mu severn\u00edmu p\u00f3lu), kter\u00fd je t\u0159eba br\u00e1t v \u00favahu ve zbytku sv\u011bta, se ozna\u010duje jako variace kompasu. Pokud se \u010dlov\u011bk plav\u00ed kolem sv\u011bta, pohybuje se rozp\u011bt\u00ed variace v odchylce a\u017e o 20 stup\u0148\u016f. Jestli\u017ee se variace kompasu neeliminuje, m\u016f\u017ee navig\u00e1tor skon\u010dit daleko mimo zam\u00fd\u0161len\u00fd kurs. Dal\u0161\u00ed neblaze proslulou oblast\u00ed, kde se tento jev (st\u0159elka kompasu ukazuj\u00edc\u00ed ke geografick\u00e9mu severn\u00edmu p\u00f3lu) vyskytuje, je \u010e\u00e1blovo mo\u0159e, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed u jihov\u00fdchodn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Japonska. Takt\u00e9\u017e ono je zn\u00e1m\u00e9 z\u00e1hadn\u00fdmi zmizen\u00edmi.<\/li>\n
  • Poruchy p\u0159\u00edstroj\u016f.<\/strong><\/em> V nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e to jsou poruchy kompas\u016f, kter\u00e9 nelze vysv\u011btlit p\u0159edchoz\u00ed popsanou anom\u00e1li\u00ed. Kompasy se v ur\u010dit\u00fdch oblastech Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku doslova zbl\u00e1zn\u00ed, st\u0159elky se prot\u00e1\u010dej\u00ed, ukazuj\u00ed \u00fapln\u011b nesmysln\u00e9 a pokud je k dispozici v\u00edce kompas\u016f, ka\u017ed\u00fd ukazuje \u00fapln\u011b jinak. \u010casto tak\u00e9 ostatn\u00ed p\u0159\u00edstroje na lodi \u010di v letadle p\u0159estanou fungovat. Ob\u010das je pos\u00e1dka konfrontov\u00e1na s jevem, kter\u00fd \u010dasto hl\u00e1s\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se bl\u00ed\u017ee setkali s UFO – tzv. energetick\u00e9 vys\u00e1t\u00ed, tj. ve\u0161ker\u00e1 elektrick\u00e1 energie se najednou ztrat\u00ed.<\/li>\n
  • Mo\u0159e.<\/strong> <\/em>V\u011bt\u0161ina zmizen\u00ed se odehr\u00e1la pr\u00e1v\u011b v tomto zvl\u00e1\u0161tn\u00edm kousku oce\u00e1nu, zn\u00e1m\u00fdm hlavn\u011b coby oblast t\u0159en\u00ed \u00faho\u0159\u016f. Stojat\u00e9 vody Sargasov\u00e9ho mo\u0159e nah\u00e1n\u011bly d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016fm hr\u016fzu – \u010dasto se toti\u017e stalo, \u017ee bu\u010f d\u00edky tomuto aspektu, nebo vinou chaluh, jimi\u017e bohat\u011b opl\u00fdv\u00e1, \u010di bezv\u011bt\u0159\u00edm, kter\u00e9 v t\u00e9to oblasti \u010dasto panuje, zde lod\u011b uv\u00edzly. Ani dnes nen\u00ed tato oblast zrovna nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Jsou zde i dal\u0161\u00ed, sp\u00ed\u0161e drobn\u00e9 zaj\u00edmavosti, jako nap\u0159\u00edklad ta, \u017ee ob\u010das pot\u00e1p\u011b\u010di v t\u011bchto m\u00edstech pozoruj\u00ed, \u017ee ryby plavou b\u0159ichem vzh\u016fru (samoz\u0159ejm\u011b \u017eiv\u00e9 ryby), \u010deho\u017e p\u0159\u00ed\u010dinou mohou b\u00fdt pr\u00e1v\u011b magnetick\u00e9 poruchy.<\/li>\n
  • Po\u010das\u00ed.<\/em><\/strong> V karibsko-atlantick\u00e9 oblasti je po\u010das\u00ed velice prom\u011bnliv\u00e9 a nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9. Bou\u0159e p\u0159ich\u00e1zej\u00ed rychle a n\u00e1hle, co\u017e zp\u016fsobuje probl\u00e9my lod\u00edm a letadl\u016fm.<\/li>\n
  • Topografie.<\/em><\/strong> Dno zdej\u0161\u00edho oce\u00e1nu je neoby\u010dejn\u011b rozmanit\u00e9 -jsou zde jak rozs\u00e1hl\u00e9 m\u011bl\u010diny kolem ostrov\u016f, tak i n\u011bkter\u00e9 z nejhlub\u0161\u00edch vodn\u00edch p\u0159\u00edkop\u016f na sv\u011bt\u011b. Vlivem p\u016fsoben\u00ed siln\u00fdch mo\u0159sk\u00fdch proud\u016f nad mnoha \u00fatesy je dno ve stavu neust\u00e1l\u00e9 zm\u011bny a nov\u00e1 naviga\u010dn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed vznikaj\u00ed velmi rychle. Oblast\u00ed prot\u00e9k\u00e1 Golfsk\u00fd proud, a to pom\u011brn\u011b velkou rychlost\u00ed. Ten m\u016f\u017ee trosky zan\u00e9st daleko. Pokud se trosky potop\u00ed, mohou zmizet v pohybliv\u00e9m p\u00edsku, kter\u00fd je pr\u00e1v\u011b v oblasti kolem Floridy, kudy prot\u00e9k\u00e1 Golfsk\u00fd proud. Tekouc\u00ed p\u00edsky mohou lehce pohltit i zna\u010dn\u011b velk\u00e9 lod\u011b. V oblasti se tak\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 v\u00fdskyt nevybuchl\u00fdch bomb a leteck\u00fdch min ze sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek, p\u0159\u00edpadn\u011b ze sou\u010dasn\u00fdch cvi\u010dn\u00fdch bojov\u00fdch akc\u00ed. Pod mo\u0159skou hladinou se ukr\u00fdv\u00e1 i dal\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, a to tzv. modr\u00e9 d\u00edry. Jedn\u00e1 se o tunely mezi v\u00e1pencov\u00fdmi \u00fatesy a dal\u0161\u00edmi podmo\u0159sk\u00fdmi v\u00e1pencov\u00fdmi \u00fatvary, kter\u00e9 se vyskytuj\u00ed v cel\u00e9 oblasti Baham. P\u0159ed d\u00e1vn\u00fdmi \u010dasy byly tyto d\u00edry v\u00e1pencov\u00e9 jeskyn\u011b ve skal\u00e1ch nad povrchem mo\u0159e, ale n\u00e1sledkem vzestupu hladiny oce\u00e1nu, zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00e9m t\u00e1n\u00edm ledovc\u016f (asi p\u0159ed 12 000 – 15 000 lety) se z t\u011bchto jeskyn\u00ed staly „modr\u00e9 d\u00edry“. Tyto v\u00e1pencov\u00e9 jeskyn\u011b a chodby, kter\u00e9 se \u010dasto v\u011btv\u00ed, sm\u011b\u0159uj\u00ed a\u017e k okraji pevninsk\u00e9ho prahu; n\u011bkter\u00e9 z nich pokra\u010duj\u00ed dol\u016f, skrz v\u00e1pencov\u00e9 formace do hloubky a\u017e 500 metr\u016f, dal\u0161\u00ed jsou spojeny podvodn\u00edmi chodbami a jeskyn\u011bmi s ostrovn\u00edmi jezery a n\u00e1dr\u017eemi na v\u011bt\u0161\u00edch ostrovech Baham, kter\u00e9 se sice nach\u00e1zej\u00ed kilometry od mo\u0159e, ale p\u0159esto se jejich hladiny sni\u017euj\u00ed a zvy\u0161uj\u00ed v souladu s p\u0159\u00edlivem a odlivem oce\u00e1nu.<\/li>\n<\/ul>\n

    St\u00e1v\u00e1 se, \u017ee mo\u0159sk\u00e9 ryby se objev\u00ed daleko ve vnitrozem\u00ed – byly tam zaneseny podvodn\u00edmi proudy t\u00edmto podmo\u0159sk\u00fdm syst\u00e9mem. Jednou se dokonce stalo, \u017ee v n\u00e1dr\u017ei vzd\u00e1len\u00e9 32 km od pob\u0159e\u017e\u00ed se objevil sedmimetrov\u00fd \u017eralok. Modr\u00e9 d\u00edry jsou v r\u016fzn\u00fdch vzd\u00e1lenostech od hladiny mo\u0159e.<\/p>\n

    Pot\u00e1p\u011b\u010di informuj\u00ed, \u017ee uvnit\u0159 modr\u00fdch d\u011br jsou velmi siln\u00e9 proudy, kter\u00e9 souvisej\u00ed s p\u0159\u00edlivem a odlivem – ty vylu\u010duj\u00ed obrovsk\u00e9 masy vody dovnit\u0159 d\u011br a zp\u016fsobuj\u00ed tak efekt trycht\u00fd\u0159e se siln\u00fdmi v\u00edry na hladin\u011b. Takov\u00fd v\u00edr m\u016f\u017ee do modr\u00e9 d\u00edry st\u00e1hnout malou lo\u010f i s pos\u00e1dkou, \u010deho\u017e d\u016fkazem jsou men\u0161\u00ed lod\u011b a \u010dluny, nalezen\u00e9 v hloubce mezi 20 a 30 metry vkl\u00edn\u011bn\u00e9 uvnit\u0159 modr\u00fdch d\u011br. Tyto \u00fatvary a jevy s nimi spojen\u00e9 mohou tedy vysv\u011btlit zmizen\u00ed n\u011bkter\u00fdch mal\u00fdch plavidel, ne v\u0161ak velk\u00fdch lod\u00ed a u\u017e v\u016fbec ne letadel. Ov\u0161em v\u00edry jako takov\u00e9 jsou v oblasti Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku obzvl\u00e1\u0161t\u011b hojn\u00e9. V oblasti tak\u00e9 velmi \u010dasto zu\u0159\u00ed torn\u00e1da, kter\u00e1 vznikaj\u00ed v ur\u010dit\u00fdch obdob\u00edch a kter\u00e1 zvedaj\u00ed do v\u00fd\u0161ky obrovsk\u00e9 tunely vody. Jedno \u010di v\u00edce torn\u00e1d nad mo\u0159skou hladinou m\u016f\u017ee na kusy rozmetat malou lo\u010f \u010di n\u00edzko let\u00edc\u00ed letadlo. Za denn\u00edho sv\u011btla lze tunel torn\u00e1da uvid\u011bt a vyhnout se mu, ne tak v\u0161ak v noci.<\/p>\n

    Dal\u0161\u00edm jevem, kter\u00fd by mohl b\u00fdt odpov\u011bdn\u00fd za mizen\u00ed lod\u00ed, a tak\u00e9 je z toho do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry podez\u00edr\u00e1n, jsou slapov\u00e9 vlny. Ty vznikaj\u00ed obvykle v d\u016fsledku podmo\u0159sk\u00fdch zem\u011bt\u0159esen\u00ed, ob\u010das i v\u00fdbuchu podmo\u0159sk\u00e9 sopky. Vznik t\u011bchto velk\u00fdch vln z\u00e1vis\u00ed na n\u011bkolika podm\u00edne\u010dn\u00fdch jevech: podmo\u0159sk\u00fdch zem\u011bt\u0159esen\u00edch a sesuvech p\u016fdy, atmosf\u00e9rick\u00e9m tlaku, v\u011btru, bou\u0159k\u00e1ch a hurik\u00e1nech. Tyto obrovsk\u00e9 vlny se mohou zni\u010dehonic objevit na klidn\u00e9m mo\u0159i a mohou dosahovat v\u00fd\u0161ky a\u017e 40 metr\u016f.<\/p>\n

    Dal\u0161\u00edmi nebezpe\u010dn\u00fdmi vlnami jsou vlny tsunami.<\/em> Takt\u00e9\u017e tyto vlny jsou zp\u016fsobeny seismick\u00fdmi poruchami, av\u0161ak dosahuj\u00ed zna\u010dn\u011b v\u011bt\u0161\u00edch v\u00fd\u0161ek – a\u017e 70 metr\u016f, i tyto vlny se objevuj\u00ed bez varov\u00e1n\u00ed a velice snadno dok\u00e1\u017eou lo\u010f p\u0159evr\u00e1tit \u010di potopit N\u011bkdy se lo\u010f p\u0159i st\u0159etu s tsunami dokonce rozlom\u00ed nap\u016fl. Velmi neobvykl\u00e9 a ni\u010div\u00e9 jsou se\u0161ov\u00e9 vlny. Jsou to stojat\u00e9 vlny, kter\u00e9 obvykle vznikaj\u00ed podvodn\u00edmi sesuvy p\u016fdy, zp\u016fsoben\u00fdmi oddalov\u00e1n\u00edm jednotliv\u00fdch ker zemsk\u00e9 k\u016fry. Tyto men\u0161\u00ed stojat\u00e9 vlny nevypadaj\u00ed tak dramaticky jako tsunami, jejich ni\u010div\u00e1 s\u00edla v\u0161ak nen\u00ed o nic men\u0161\u00ed – maj\u00ed nesm\u00edrnou s\u00edlu d\u00edky velk\u00fdm p\u0159\u00edval\u016fm vody, kter\u00e9 se za nimi hromad\u00ed. Jsou velmi nebezpe\u010dn\u00e9 i v tom, \u017ee kdy\u017e se p\u0159ibli\u017euj\u00ed, daj\u00ed se h\u016f\u0159e rozpoznat. Toto byty tedy jevy, kter\u00e9 by mohly b\u00fdt odpov\u011bdn\u00e9 za zni\u010den\u00ed lod\u00ed. A letadla?<\/p>\n

    Tak jednak jsou to ji\u017e v\u00fd\u0161e vzpom\u00ednan\u00e1 torn\u00e1da, ta v\u0161ak nejsou jedin\u00e1. I v atmosf\u00e9\u0159e existuj\u00ed jevy, kter\u00e9 lze v ur\u010dit\u00fdch sm\u011brech p\u0159irovnat ke slapov\u00fdm vln\u00e1m. V r\u016fzn\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch vanou r\u016fzn\u00e9 v\u011btry, a proto se m\u016f\u017ee stoupaj\u00edc\u00ed nebo klesaj\u00edc\u00ed letadlo mnohokr\u00e1t setkat se siln\u00fdmi v\u011btry, kter\u00e9 vanou z jin\u00e9ho sm\u011bru, ne\u017e kter\u00fd ur\u010doval v\u011btrn\u00fd pytel na leti\u0161ti. Kdy\u017e je tento ne\u010dekan\u00fd v\u00edtr dost siln\u00fd, m\u016f\u017ee to m\u00edt pro letadlo tragick\u00e9 n\u00e1sledky. Tento faktor je ozna\u010dov\u00e1n jako „v\u011btrn\u00e9 sm\u00fdk\u00e1n\u00ed“ a mezi p\u0159\u00ed\u010dinami ztr\u00e1t letadel v\u0161eobecn\u011b zauj\u00edm\u00e1 jedno z p\u0159edn\u00edch m\u00edst. Zes\u00edlen\u00e1 forma tohoto jevu se naz\u00fdv\u00e1 turbulence za jasn\u00e9ho po\u010das\u00ed (zkratka CAT) a p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 se ke stojat\u00fdm se\u0161ov\u00fdm vln\u00e1m, proto\u017ee se stejn\u011b jako ony objevuje n\u00e1hle a neo\u010dek\u00e1van\u00e9 za klidn\u00e9ho po\u010das\u00ed. Turbulence m\u016f\u017ee j\u00edt bu\u010f horn\u00edm nebo doln\u00edm sm\u011brem \u010di v r\u016fzn\u00fdch vodorovn\u00fdch sm\u011brech. P\u0159i nep\u0159\u00edzniv\u00e9 kombinaci rychlosti a sm\u011bru CAT a letu letadla je n\u00e1sledek srovnateln\u00fd s \u010deln\u00ed sr\u00e1\u017ekou letadla s kamennou zd\u00ed.<\/p>\n

    Bohu\u017eel, CAT se ned\u00e1 p\u0159esn\u011b p\u0159edpov\u011bd\u011bt, i kdy\u017e obecn\u011b plat\u00ed, \u017ee se s n\u00ed lze setkat na okraji rychl\u00e9ho vzdu\u0161n\u00e9ho proud\u011bn\u00ed, kter\u00e9 je ekvivalentn\u00ed k mo\u0159sk\u00e9mu proud\u011bn\u00ed a pohybuje se oblohou nad zem\u00ed podobn\u011b jako t\u0159eba Golfsk\u00fd proud oce\u00e1nem. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jeho rychlost je zna\u010dn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed – oproti Golfsk\u00e9mu proudu, kter\u00fd proud\u00ed rychlost\u00ed \u010dty\u0159 a m\u00e9n\u011b uzl\u016f, vzdu\u0161n\u00e9 proud\u011bn\u00ed m\u016f\u017ee dosahovat rychlosti a\u017e dv\u011b st\u011b uzl\u016f.<\/p>\n

    Pr\u00e1v\u011b \u00fa\u010dinkem CAT by tedy bylo mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlit zmizen\u00ed n\u011bkter\u00fdch lehk\u00fdch letadel v Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku – CAT je mohla roztrhat na kousky \u010di svrhnout do mo\u0159e. Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk je skute\u010dn\u011b enormn\u011b neklidn\u00e1 oblast a pravd\u011bpodobn\u011b za v\u011bt\u0161inou zmizen\u00ed stoj\u00ed pr\u00e1v\u011b tyto neblah\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed vlivy. Zcela jist\u011b v\u0161ak ne za v\u0161emi, proto\u017ee zde pravd\u011bpodobn\u011b funguj\u00ed je\u0161t\u011b jin\u00e9 vlivy, kter\u00e9 jsou mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edrodn\u00edho, mo\u017en\u00e1 ale tak\u00e9 um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu. Wilbert B. Smith, expert na elektroniku, st\u00e1l v \u010dele v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu o magnetismu a gravitaci, kter\u00fd mu zadala kanadsk\u00e1 vl\u00e1da a kter\u00fd prob\u011bhl v roce 1950. Podle n\u011bj se pr\u00e1v\u011b tyto elementy (tj. magnetismus a gravitace) pod\u00edlej\u00ed na ztr\u00e1t\u00e1ch letadel. Prohl\u00e1sil, \u017ee objevil specifick\u00e1, rozlohou relativn\u011b mal\u00e1 m\u00edsta (asi 335 metr\u016f v pr\u016fm\u011bru, kter\u00e9 se v\u0161ak sm\u011brem vzh\u016fru roz\u0161i\u0159uj\u00ed a sahaj\u00ed do zna\u010dn\u00e9 v\u00fd\u0161ky), o kter\u00fdch se vyjad\u0159oval jako o „oblastech sn\u00ed\u017een\u00e9 vazby“. Tyto oblasti mohou podle n\u011bj vyvolat turbulenci, schopnou roztrhnout letadlo. Tyto oblasti jsou neviditeln\u00e9 a nezmapovateln\u00e9, co\u017e vypl\u00fdv\u00e1 z n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho z\u00e1pisu, kter\u00fd provedl s\u00e1m Smith: „Nev\u00edme, zda se oblasti sn\u00ed\u017een\u00e9 vazby pohybuj\u00ed nebo zda po \u010dase miz\u00ed. Kdy\u017e jsme n\u011bkter\u00e9 z nich hledali po t\u0159ech a\u017e \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch, nena\u0161li jsme po nich ani stopu.“<\/p>\n

    Hypot\u00e9zy<\/strong><\/p>\n

    * P\u0159irozen\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny<\/strong><\/em><\/p>\n

    Mnoho badatel\u016f se p\u0159ikl\u00e1n\u00ed k n\u00e1zoru, \u017ee naprosto v\u0161echna zmizen\u00ed se daj\u00ed vysv\u011btlit p\u0159irozen\u00fdmi p\u0159\u00ed\u010dinami, a to bu\u010f p\u0159\u00edrodn\u00edmi vlivy popsan\u00fdmi v\u00fd\u0161e, selh\u00e1n\u00edm lidsk\u00e9ho faktoru nebo kombinac\u00ed oboj\u00edho.
    \nIvan Sanderson je autorem teorie o v\u00edrech elektromagnetick\u00fdch poruch. Kdy\u017e tento \u010dlov\u011bk mapoval zmizen\u00ed lod\u00ed a letadel na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, zjistil, \u017ee v\u011bt\u0161ina z\u00e1hadn\u00fdch zmizen\u00ed se soust\u0159edila do \u0161esti oblast\u00ed, kter\u00e9 maj\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b tvar koso\u010dtverce a zahrnuj\u00ed i Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk a \u010e\u00e1blovo mo\u0159e. Ivan Sanderson vytvo\u0159il teorii, \u017ee takov\u00fdchto m\u00edst s projevuj\u00edc\u00edmi se anom\u00e1liemi je na sv\u011bt\u011b celkem 12 a rozkl\u00e1daj\u00ed se v dvaasedmdes\u00e1tistup\u0148ov\u00fdch intervalech po cel\u00e9 zem\u011bkouli. 10 z nich je na 36. stupni severn\u00ed \u010di ji\u017en\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky – tedy 5 na ji\u017en\u00ed a 5 na severn\u00ed polokouli a zbyl\u00e1 dv\u011b jsou na obou p\u00f3lech. Nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u011bhlas Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku vysv\u011btluje t\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b v n\u011bm je provoz nejhust\u0161\u00ed a t\u00edm p\u00e1dem zmizen\u00ed nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed. Prav\u00e9 elektromagnetick\u00e9 poruchy s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uj\u00ed bl\u00e1zn\u011bn\u00ed kompas\u016f a nefunk\u010dnost palubn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f.<\/p>\n

    * „Okna“<\/strong><\/em><\/p>\n

    Dr. Michael Persinger, v\u011bdec specializuj\u00edc\u00ed se na v\u00fdzkum elektromagnetick\u00fdch a jin\u00fdch energetick\u00fdch pol\u00ed a jejich p\u016fsoben\u00ed na lidsk\u00fd mozek, je autorem teorie tzv.“oken“. On a jeho t\u00fdm p\u0159i\u0161li s p\u0159edstavou tzv. tranzient\u016f, co\u017e maj\u00ed b\u00fdt mal\u00e9 „bubliny“ elektrick\u00e9 energie, kter\u00e9 voln\u011b pluj\u00ed atmosf\u00e9rou pod\u00e9l magnetick\u00fdch pol\u00ed. Ty mohou vzniknout \u0159adou geofyzik\u00e1ln\u00edch proces\u016f a jsou v\u011bt\u0161inou neviditeln\u00e9. Obvykle se daj\u00ed odhalit jenom podle \u00fa\u010dink\u016f, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed, kdy\u017e mozek absorbuje jejich energii a reaguje na ni. Pr\u00e1v\u011b v m\u00edstech, kde jsou \u00fadajn\u011b „okna\u201c se tyto tranzienty vyskytuj\u00ed ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed. Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk je pova\u017eov\u00e1n za oblast s \u201eoknem“, a pr\u00e1v\u011b vzduchem pluj\u00edc\u00ed tranzienty p\u0159i st\u0159etu s lod\u00ed \u010di letadlem mohou zap\u0159\u00ed\u010di\u0148ovat poruchy p\u0159\u00edstroj\u016f. Je docela dob\u0159e mo\u017en\u00e9, kov tyto \u00fatvary p\u0159itahuje. Nav\u00edc „okna“ jsou pr\u00fd i branami do jin\u00e9ho \u010dasoprostoru, \u010d\u00edm\u017e by dala vysv\u011btlit zmizen\u00ed beze stopy – dopravn\u00ed prost\u0159edky mohly „oknem“ vstoupit do jin\u00e9ho \u010dasoprostoru, ze kter\u00e9ho se u\u017e nevr\u00e1tily. Tyto teorie tak\u00e9 ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem vysv\u011btluj\u00ed aspekt UFO. Dr. Persigner zast\u00e1v\u00e1 my\u0161lenku, \u017ee pozorovan\u00e9 sv\u00edt\u00edc\u00ed koule nemus\u00ed b\u00fdt UFO, jak se v\u0161eobecn\u011b p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, ale mohou to b\u00fdt planouc\u00ed tranzienty, kter\u00e9 se vzn\u00e1\u0161\u00ed vzduchem.
    \nOb\u011b p\u0159edchoz\u00ed hypot\u00e9zy maj\u00ed hlavn\u00ed prvek spole\u010dn\u00fd – za p\u0159\u00ed\u010dinu mizen\u00ed pova\u017euj\u00ed elektromagnetick\u00e9 anom\u00e1lie. Teorie elektromagnetick\u00e9 energie jako p\u0159\u00ed\u010diny se dot\u00fdk\u00e1 i lidsk\u00fdch selh\u00e1n\u00ed – bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee osoby, jejich\u017e du\u0161evn\u00ed stav ovlivnily siln\u00e9 magnetick\u00e9 proudy, mohou ztratit kontrolu nad letadly nebo lod\u011bmi a t\u00edm zp\u016fsobit jejich z\u0159\u00edcen\u00ed nebo potopen\u00ed, anebo \u017ee takto posti\u017een\u00ed lid\u00e9 mohou lo\u010f v d\u016fsledku siln\u00e9ho psychologick\u00e9ho stresu opustit (jin\u00fdmi slovy nask\u00e1kat do mo\u0159e). Je v\u0161ak nutno \u0159\u00edci, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159e\u017eili setk\u00e1n\u00ed s podivn\u00fdmi jevy v troj\u00faheln\u00edku, si na \u017e\u00e1dn\u00e9 du\u0161evn\u00ed poruchy nevzpom\u00ednaj\u00ed. Teorie magnetick\u00fdch anom\u00e1li\u00ed takt\u00e9\u017e podporuje domn\u011bnky o \u010dasoprostorov\u00fdch deformac\u00edch \u010di zborcen\u00edch. Nen\u00ed jist\u00e9, zda elektromagnetick\u00e9 poruchy v Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku jsou st\u00e1l\u00e9 nebo je mus\u00ed n\u011bco aktivovat.<\/p>\n

    * UFO<\/strong><\/em><\/p>\n

    Z oblasti Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku jsou \u010dasto hl\u00e1\u0161ena pozorov\u00e1n\u00ed neidentifikovan\u00fdch l\u00e9taj\u00edc\u00edch objekt\u016f, co\u017e mnoh\u00fdm badatel\u016fm vnuklo my\u0161lenku, \u017ee pr\u00e1v\u011b UFO by mohlo b\u00fdt odpov\u011bdn\u00e9 za mizen\u00ed lid\u00ed, lod\u00ed a letadel. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b opu\u0161t\u011bn\u00e9 lodi provokuj\u00ed fantazii zast\u00e1nc\u016f t\u00e9to teorie, kte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee pos\u00e1dky byly uneseny mimozem\u0161\u0165any, pravd\u011bpodobn\u011b za \u00fa\u010delem v\u00fdzkumu. Zmizen\u00ed lod\u00ed \u010di letadel se interpretuje tak, \u017ee byly bu\u010f uneseny, aby ciz\u00ed bytosti zkoumaly stupe\u0148 na\u0161eho technick\u00e9ho v\u00fdvoje, anebo \u017ee byly zni\u010deny p\u0159i st\u0159etu s UFO, a to sp\u00ed\u0161e ne\u00famysln\u011b – jeden z autor\u016f uv\u00e1d\u00ed domn\u011bnku, \u017ee mimozemsk\u00e1 lo\u010f ve tvaru disku by mohla m\u00edt po obvodu gener\u00e1tory katodov\u00e9ho paprsku, kter\u00e9 by ionizovaly vzduch p\u0159ed strojem a t\u00edm by vznikalo vakuum, do kter\u00e9ho by se stroj pohyboval.<\/p>\n

    Kapsy ionizovan\u00e9ho vzduchu, kter\u00e9 by po sob\u011b takov\u00fd stroj zanech\u00e1val, by mohly docela dob\u0159e zap\u0159\u00ed\u010dinit turbulenci za jasn\u00e9ho po\u010das\u00ed, kter\u00e1 m\u016f\u017ee znamenat pro letadla s n\u00ed se st\u0159etnuv\u0161\u00ed zk\u00e1zu. Tato hypot\u00e9za se v\u011btv\u00ed na dva sm\u011bry, z nich\u017e jeden prav\u00ed, \u017ee mimozem\u0161\u0165an\u00e9 p\u0159il\u00e9taj\u00ed z vesm\u00edru, druh\u00fd zahrnuje domn\u011bnku, \u017ee si pod mo\u0159skou hladinou z\u0159\u00eddili kolonie a odtamtud vys\u00edlaj\u00ed pr\u016fzkumn\u00e9 v\u00fdpravy.<\/p>\n

    V tomto bod\u011b se tato hypot\u00e9za \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b kryje s hypot\u00e9zou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed. Teorie vin\u00edc\u00ed z mizen\u00ed lod\u00ed a letadel mimozem\u0161\u0165any vych\u00e1z\u00ed ze skute\u010dnosti, \u017ee v oblasti Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku byly neidentifikovateln\u00e9 p\u0159edm\u011bty vid\u011bny jak na nebi, tak pod vodou. Mnoz\u00ed sv\u011bdci tak\u00e9 uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee vid\u011bli UFO vl\u00e9tnout do mo\u0159e \u010di z n\u011bj vyl\u00e9tnout.<\/p>\n

    * Podmo\u0159sk\u00e9 civilizace<\/strong><\/em><\/p>\n

    Teorie podmo\u0159sk\u00fdch civilizac\u00ed zahrnuje jednak mimozem\u0161\u0165any, jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno pod bodem p\u0159edchoz\u00edm, tak i civilizace, jejich\u017e p\u016fvod je „domovsk\u00fd“. Maj\u00ed to b\u00fdt tvorov\u00e9, kte\u0159\u00ed pro\u0161li svou vlastn\u00ed evoluc\u00ed a kte\u0159\u00ed mohou b\u00fdt c\u0159viliza6 n\u011b mnohem vysp\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e my. Oni mo\u017en\u00e1 un\u00e1\u0161ej\u00ed lod\u011b a letadla za \u00fa\u010delem v\u00fdzkumu, jak daleko jsme v technick\u00e9m pokroku. Mo\u017en\u00e1 se strachuj\u00ed o svou \u0159\u00ed\u0161i a v n\u00e1s tu\u0161\u00ed jej\u00ed nebezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

    * St\u00e1le \u010dinn\u00e9 energetick\u00e9 komplexy d\u00e1vn\u00e9 civilizace<\/strong><\/em><\/p>\n

    Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk je jedno z m\u00edst, kam badatel\u00e9 umis\u0165uj\u00ed ztracen\u00fd kontinent – Atlantidu. Jestli existovala \u010di ne, to dnes nikdo nev\u00ed, faktem v\u0161ak je, \u017ee v bl\u00edzkosti Bimini a Baham v\u016fbec byly na dn\u011b mo\u0159e nalezeny velk\u00e9 komplexy budov, poch\u00e1zely-li v\u0161ak z Atlantidy, nen\u00ed v\u016fbec jist\u00e9. Tyto budovy v\u0161ak zna\u010d\u00ed, \u017ee zde p\u0159ed n\u011bkolika tis\u00edci lety musela existovat vysoce rozvinut\u00e1 civilizace, av\u0161ak s p\u0159\u00edchodem t\u00e1n\u00ed ledovc\u016f, kdy se hladina sv\u011btov\u00fdch oce\u00e1n\u016f zvedla zhruba o 200 metr\u016f, nav\u017edy zmizela v mo\u0159i. Teorii energetick\u00fdch zdroj\u016f d\u00e1vn\u00e9 civilizace vlastn\u011b poprv\u00e9 vyslovil sp\u00edc\u00ed prorok Edgar Cayce – slavn\u00fd americk\u00fd l\u00e9\u010ditel a m\u00e9dium, kter\u00fd v transu ur\u010doval l\u00e9\u010debn\u00e9 prost\u0159edky a metody, kter\u00e9 v\u017edy fungovaly. Cayce sd\u011blil, \u017ee d\u00e1vn\u00ed Atlan\u0165an\u00e9 pou\u017e\u00edvali jako zdroj energie ur\u010dit\u00e9 krystaly, kter\u00e9 byly um\u00edst\u011bny v oblasti Bimini a kter\u00e9 se podle v\u0161eho pozd\u011bji potopily do Tongue of the Ocean, hlubok\u00e9ho podmo\u0159sk\u00e9ho ka\u0148onu u ostrova Andros na Baham\u00e1ch. Podle tohoto v\u00fdkladu se krystal jako\u017eto zdroj energie pono\u0159il do hloubky asi dvou kilometr\u016f na z\u00e1pad od ostrova Andros a st\u00e1le je\u0161t\u011b vys\u00edl\u00e1 svou energii tak ovliv\u0148uje kompasy a elektronick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed dne\u0161n\u00edch lod\u00ed a letadel stejn\u011b jako kdysi m\u00e1tly navig\u00e1tory fale\u0161n\u00e9 ohn\u011b na z\u00e1pad\u011b ostrova Barbados.<\/p>\n

    Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

    Od \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, kdy zr\u00e1dn\u00fd kus mo\u0159e plnil str\u00e1nky novin tak\u0159ka pravideln\u011b, ustoupila tato z\u00e1hada pon\u011bkud do pozad\u00ed. K rozlu\u0161t\u011bn\u00ed se v\u0161ak nep\u0159ibl\u00ed\u017eila. Sp\u00ed\u0161e naopak. Jak je vid\u011bt z p\u0159edchoz\u00edho dlouh\u00e9ho v\u00fd\u010dtu fakt\u016f, v Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku se skute\u010dn\u011b d\u011bje n\u011bco neobvykl\u00e9ho, n\u011bco, \u010demu zat\u00edm nerozum\u00edme. Co se t\u00fd\u010de mizen\u00ed: je bezpochyby, \u017ee v t\u00e9to oblasti miz\u00ed lod\u011b a letadla ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e ne\u017e v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta, a ne zcela se to d\u00e1 vysv\u011btlit zdej\u0161\u00edm hust\u00fdm provozem. P\u0159esto\u017ee zdej\u0161\u00ed zmizen\u00ed jsou pom\u011brn\u011b dob\u0159e zdokumentovan\u00e1, v\u011bt\u0161inou se nedojde k n\u011bjak\u00e9mu jednozna\u010dn\u00e9mu, p\u0159ijateln\u00e9mu a v\u011brohodn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru. V\u017edy z\u016fst\u00e1v\u00e1 mnoho otazn\u00edk\u016f. Je to pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee \u010dasto se nenajdou absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 trosky, ze kter\u00fdch by se mohlo usuzovat na zp\u016fsob destrukce.<\/p>\n

    Tato absence trosek \u010di p\u0159edm\u011bt\u016f ze ztracen\u00fdch lod\u00ed a letadel je v t\u00e9to oblasti mnohem \u010dast\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta, stejn\u00e9 tak zmizen\u00ed bez jak\u00e9hokoli n\u00e1znaku ze strany lodi \u010di letadla, \u017ee je n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku. Zmizen\u00ed v Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku jsou \u010dasto (ne v\u017edy) prov\u00e1zena podivn\u00fdmi okolnostmi. Zd\u00e1 se, \u017ee od 60. let miz\u00ed letadla a plavidla se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se frekvenc\u00ed, ale toto je pravd\u011bpodobn\u011b skute\u010dn\u011b podm\u00edn\u011bno st\u00e1le houstnouc\u00edm provozem v t\u00e9to oblasti. Je to jak\u00e1si p\u0159\u00edm\u00e1 \u00fam\u011bra: v\u00edce stroj\u016f p\u0159epluje \u010di p\u0159elet\u00ed – v\u00edce jich zmiz\u00ed. Pokud se jedn\u00e1 o p\u0159irozen\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny ztroskot\u00e1n\u00ed, to, co lze aplikovat na lod\u011b, nelze vztahovat na letadla a naopak. Ostatn\u00ed hypot\u00e9zy jsou v\u011bt\u0161inou „univerz\u00e1ln\u00ed“, tj. lze je aplikovat jak na lod\u011b, tak na letadla. A\u010dkoli v Bermudsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku prob\u011bhly mnoh\u00e9 v\u00fdzkumy, nedohodli se badatel\u00e9 na \u017e\u00e1dn\u00e9 jednozna\u010dn\u00e9 teorii, kter\u00e9 by zmizen\u00ed p\u0159ijateln\u011b vysv\u011btlovala.<\/p>\n

    Co si myslet o p\u0159\u00edpadech, kdy letadlo kr\u00e1tce p\u0159ed p\u0159ist\u00e1n\u00edm na deset minut zmizelo z radaru, na\u010de\u017e bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee v\u0161em lidem na palub\u011b hodinky ukazuj\u00ed o 10 minut m\u00e9n\u011b, ne\u017e byl skute\u010dn\u00fd \u010das? Nebo o z\u00e1\u017eitku pilota, kter\u00fd spat\u0159il, jak se nad Portorick\u00fdm p\u0159\u00edkopem oce\u00e1n n\u00e1hle zvedl do obrovsk\u00e9ho okrouhl\u00e9ho kopce, jako by pod hladinou nastal atomov\u00fd v\u00fdbuch, proto\u017ee masa vody nabrala tvar velk\u00e9ho kv\u011bt\u00e1ku? Tento \u00fatvar m\u011bl asi 800 – 1600 metr\u016f v pr\u016fm\u011bru a jeho v\u00fd\u0161ka byla asi polovi\u010dn\u00ed. Na jeho pozd\u011bj\u0161\u00ed dotazy adresovan\u00e9 r\u016fzn\u00fdm instituc\u00edm mu bylo sd\u011bleno, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b v dan\u00e9 oblasti neprob\u011bhlo nic neobvykl\u00e9ho. Co m\u011b se t\u00fd\u010de, domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee zde skute\u010dn\u011b p\u016fsob\u00ed n\u011bjak\u00e9 magnetick\u00e9 anom\u00e1lie p\u0159irozen\u00e9ho p\u016fvodu, kter\u00e9 zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uj\u00ed poruchy palubn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f, v jejich\u017e d\u016fsledku lod\u011b ztroskotaj\u00ed a letadla havaruj\u00ed. Vezm\u011bme si takovou letku 19. Je mo\u017en\u00e9, dokonce pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee jej\u00ed letadla skute\u010dn\u011b skon\u010dila n\u011bkde na dn\u011b mo\u0159sk\u00e9m, z uveden\u00fdch fakt\u016f v\u0161ak jasn\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee p\u016fvodcem t\u00e9to trag\u00e9die bylo bl\u00e1zniv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed kompas\u016f a n\u00e1sledn\u00e1 naprost\u00e1 desorientace pilot\u016f. A podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed kompas\u016f muselo b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm zap\u0159\u00ed\u010din\u011bno, a s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed to bylo pr\u00e1v\u011b n\u011bjakou magnetickou anom\u00e1li\u00ed. Nezavrhuji ani my\u0161lenku, \u017ee letadla \u010di lod\u011b skute\u010dn\u011b nedobrovoln\u011b vstoupily do jin\u00e9 dimenze, proto\u017ee se zd\u00e1, \u017ee zak\u0159iven\u00ed \u010dasoprostoru skute\u010dn\u00e9 souvis\u00ed s elektromagnetick\u00fdmi poruchami, tud\u00ed\u017e je docela dob\u0159e mo\u017en\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b v oblasti Bermudsk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku takov\u00e9to „trhliny v opon\u011b \u010dasu a prostoru“ jsou. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, Bermudsk\u00e9mu troj\u00faheln\u00edku je asi lep\u0161\u00ed se vyhnout.<\/p>\n

    Mary Dawson (z \u010dasopisu Svoboda sv\u011bdom\u00ed, archiv KPUFO)<\/em><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    \u2013 z\u00e1hada, p\u0159\u00edrodn\u00ed \u00fakaz, skute\u010dnost, a nebo legenda<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":150,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[19],"tags":[39,37],"class_list":["post-261","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zahady","tag-bermudy","tag-severni-amerika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/261","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=261"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/261\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3211,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/261\/revisions\/3211"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/150"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=261"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=261"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=261"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}