{"id":2602,"date":"2024-05-04T00:51:24","date_gmt":"2024-05-03T22:51:24","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2602"},"modified":"2024-05-20T03:17:39","modified_gmt":"2024-05-20T01:17:39","slug":"jak-to-bylo-s-kameny-dzopu-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/05\/04\/jak-to-bylo-s-kameny-dzopu-1\/","title":{"rendered":"Jak to bylo s kameny Dzop\u016f? (1)"},"content":{"rendered":"

O kamenech Dzopa se zmi\u0148uje \u0159ada publikac\u00ed, knih a \u010dl\u00e1nk\u016f.<\/strong><\/p>\n

\"\"P\u0159\u00edb\u011bh o z\u00e1hadn\u00fdch kamenech, nalezen\u00fdch v jeskyn\u00edch v Bajan Kara Ula<\/em> v z\u00e1padn\u00ed \u010c\u00edn\u011b se stal zn\u00e1m\u00fdm p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky Erichu von D\u00e4nikenovi<\/em> (1), kter\u00fd o nich psal ve sv\u00e9 druh\u00e9 a t\u0159et\u00ed knize \u201eZp\u011bt ke hv\u011bzd\u00e1m\u201c <\/em>a \u201eSetba z vesm\u00edru“,<\/em> i kdy\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00edm o nich psal Robert Charroux<\/em> (2). Od t\u00e9 doby se p\u0159\u00edb\u011bh pravideln\u011b opakuje v ufologick\u00e9 a z\u00e1hadologick\u00e9 literatu\u0159e v mnoha obm\u011bn\u00e1ch.<\/p>\n

Oblast Bayan Kara Ula (Bayan Kara Shan<\/em> nebo Bayan Har Shan)<\/em> se nach\u00e1z\u00ed kolem 97\u00b0E 34\u00b0 N), v provinci\u00edch Qinghai (Tsinghai)<\/em> a Si-chuan,<\/em> zasahuj\u00edc\u00ed na \u0159eky Tontian He (Yangtze Kiang)<\/em> a Za Qu (Mekong)<\/em>. Do pom\u011brn\u011b ned\u00e1vn\u00e9 doby to byla velmi izolovan\u00e1 oblast.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 1 Fotografie \u00fadajn\u011b ukazuje jeden z „kamene Dzopa“<\/em><\/p>\n

Podle p\u0159\u00edb\u011bhu v lednu 1938 \u010d\u00ednsk\u00fd archeolog Chu Pu Tei (od roku 2009 \u010d\u00ednsk\u00e1 verze jm\u00e9na – \u9f50\u798f\u6cf0, Qi Futai nebo Qifu Tai), u\u010dinil pozoruhodn\u00fd objev v m\u00edstn\u00ed jeskyni. Ta obsahovala \u0159adu hrob\u016f, zat\u00edmco jej\u00ed st\u011bny byly zdobeny kresbami lid\u00ed s prot\u00e1hl\u00fdmi hlavami s obrazy Slunce, M\u011bs\u00edce a hv\u011bzd. Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee hroby obsahuj\u00ed poz\u016fstatky bytost\u00ed vysok\u00fdch jen o n\u011bco m\u00e1lo v\u00edce ne\u017e metr, s abnorm\u00e1ln\u011b velk\u00fdmi lebkami. Archeologov\u00e9 tak\u00e9 na\u0161li kamenn\u00fd disk s pr\u016fm\u011brem o n\u011bco v\u00edce ne\u017e 300 mm, s otvorem ve st\u0159edu. Dr\u00e1\u017eka na povrchu disku vedla spir\u00e1lovit\u011b sm\u011brem od st\u0159edov\u00e9ho otvoru k okraji a tvo\u0159ila dvojitou spir\u00e1lu. Dal\u0161\u00edch 716 disk\u016f bylo nalezeno v jin\u00fdch jeskyn\u00edch.<\/p>\n

Disky byly zasl\u00e1ny r\u016fzn\u00fdm u\u010denc\u016fm k prozkoum\u00e1n\u00ed. Jeden z nich, profesor Tsum Um Nui z Pekingsk\u00e9 akademie pro starov\u011bk\u00e1 studia, zjistil, \u017ee spir\u00e1lov\u00e9 dr\u00e1\u017eky byly vlastn\u011b \u0159ada znak\u016f napsan\u00fdch v nezn\u00e1m\u00e9m jazyce. V roce 1962 ozn\u00e1mil, \u017ee se mu je poda\u0159ilo p\u0159elo\u017eit. Podle jeho p\u0159ekladu se ciz\u00ed kosmick\u00e1 lo\u010f z\u0159\u00edtila v oblasti Bayan Har Shan a to p\u0159ed dvan\u00e1cti tis\u00edci lety. Cizinci, kter\u00e9 m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 nazvali Dropa nebo Dzopa, nemohli opravit svou lo\u010f a sna\u017eili se p\u0159izp\u016fsobit podm\u00ednk\u00e1m na Zemi. M\u00edstn\u00ed lid\u00e9 n\u00e1roda Ham (nebo Kam nebo Kham, v z\u00e1vislosti na zdroji), v\u0161ak cizince lovili a v\u011bt\u0161inu z nich pozab\u00edjeli. Vzhledem k tomu, \u017ee lid\u00e9 Ham byli tak\u00e9 vzr\u016fstem mal\u00ed lid\u00e9, nen\u00ed jasn\u00e9, zda kostry nalezen\u00e9 v jeskyn\u00edch byli cizinci Dropa\/Dzopa nebo domorodci Ham. Tvrd\u00ed se tak\u00e9, \u017ee cizinci se s\u0148atky sbl\u00ed\u017eili s m\u00edstn\u00edmi obyvateli, tak\u017ee identifikace p\u016fvodu koster je obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 2<\/em><\/p>\n

Publikace \u010d\u00ednsk\u00e9ho profesora a jeho zji\u0161t\u011bn\u00ed bylo p\u0159ijato s ned\u016fv\u011brou a s\u00e1m byl ozna\u010den za lh\u00e1\u0159e. Odstoupil z pekingsk\u00e9 Akademie, emigroval do Japonska, kde zem\u0159el kr\u00e1tce pot\u00e9. Nicm\u00e9n\u011b, sov\u011bt\u0161t\u00ed v\u011bdci se za\u010dali zaj\u00edmat o disky; n\u011bkolik jich bylo posl\u00e1no do Moskvy, kde chemick\u00e1 anal\u00fdza zjistila, \u017ee disky obsahovaly velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed kobaltu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 3 Jedna z polaroidov\u00fdch fotografi\u00ed Wegenera dvou kamen\u016f Dropa<\/em><\/p>\n

V roce 1974 rakousk\u00fd in\u017een\u00fdr Ernst Wegener<\/em> (nebo Wegerer podle n\u011bkter\u00fdch verz\u00ed), na\u0161el dva disky v muzeu v Banpo (Banpo Bowuguan)<\/em> v Xi’an<\/em> v provincii Shaanxi.<\/em> \u0158editel muzea mu nemohl nic bli\u017e\u0161\u00edho \u0159\u00edct o disc\u00edch, jejich\u017e stav se za\u010dal zhor\u0161ovat, ale dovolil mu je vyfotografovat.<\/p>\n

Do roku 1994 disky zmizely a \u00fadajn\u011b i kur\u00e1tor. Oblast Banpo<\/em> je zn\u00e1m\u00e1 pro svou neolitickou (Yangshao)<\/em> kulturu, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed asi dev\u011bt kilometr\u016f od centra m\u011bsta Xi’an<\/em> na b\u0159ehu \u0159eky Chanhe;<\/em> Muzeum je postaveno na m\u00edst\u011b nalezi\u0161t\u011b a je ur\u010deno pro objekty, kter\u00e9 tam byly nalezeny.<\/p>\n

A skute\u010dnost?<\/strong><\/p>\n

A\u010dkoli p\u0159\u00edb\u011bh je bohat\u00fd na nep\u0159\u00edm\u00e9 detaily, uk\u00e1zal se b\u00fdt fikc\u00ed.<\/p>\n

Prvotn\u00edm zdrojem je \u010dl\u00e1nek v sov\u011btsk\u00e9m \u010dasopise \u041b\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u043d\u0430\u044f \u0433\u0430\u0437\u0435\u0442\u0430 (Literaturnaja Gazeta)<\/em> (3) ze dne 9. \u00fanora 1960 s 2, kde prob\u00edhala diskuse o hypot\u00e9z\u00e1ch Matest M. Agresta<\/em> (4) (1915-2005) o tom, \u017ee mimozem\u0161\u0165an\u00e9 mohli nav\u0161t\u00edvit Zemi v d\u00e1vn\u00e9 minulosti a zanechali zde stopy po sv\u00e9m pobytu.<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b byl p\u0159eti\u0161t\u011bn v pln\u00e9m rozsahu jako \u010dl\u00e1nek „Hypot\u00e9zy, domn\u011bnky a dohady: stopy vedouc\u00ed do vesm\u00edru“,<\/em> podepsan\u00fd Valentin Isaakovich Ri\u010d <\/em>a Michail Borisovi\u010d \u010cern\u011bnko<\/em>, v \u010dasopise \u041d\u043e\u0432\u043e\u0435 \u0420\u0443\u0441\u0441\u043a\u043e\u0435 \u0421\u043b\u043e\u0432\u043e (Novoje Russkoje slovo, aktu\u00e1ln\u00ed v\u00fdtah z rusk\u00e9ho tisku).<\/em> (5) Je to \u010dasopis v rusk\u00e9m jazyce, vyd\u00e1van\u00fd v USA od roku 1910. \u010cl\u00e1nek vy\u0161el 30. b\u0159ezna 1960 (Volume 12 No. 9), na str. 24-26.<\/p>\n

Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee tyto \u010dl\u00e1nky obsahovaly p\u0159\u00edb\u011bh je\u0161t\u011b p\u0159ed \u00fadajn\u00fdm p\u0159ekladem kamen\u016f archeologem Tsum Um Nui. P\u0159edpokl\u00e1dalo se, \u017ee Valentin Ri\u010d a Michail \u010cern\u011bnko nikdy neexistovali a prav\u00ed auto\u0159i se skr\u00fdvali za pseudonymy. Jen\u017ee oba vydali knihu v roce 1964: \u0421\u043a\u0432\u043e\u0437\u044c \u043c\u0430\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0439 \u043a\u0440\u0438\u0441\u0442\u0430\u043b\u043b: \u043f\u043e\u0432\u0435\u0441\u0442\u044c \u043e \u043c\u044b\u0441\u043b\u0438 („Magick\u00fd krystal: P\u0159\u00edb\u011bh my\u0161lenek“),<\/em> o um\u011bl\u00fdch diamantech (6), a Valentin Ri\u010d<\/em> zve\u0159ejnil \u010dl\u00e1nky \u201e\u041e\u0445\u043e\u0442\u0430 \u0437\u0430 \u044d\u043b\u0435\u043c\u0435\u043d\u0442\u0430\u043c\u0438 („Hon na prvky“)<\/em> v roce 1982 a \u201e\u0412 \u043f\u043e\u0438\u0441\u043a\u0430\u0445 \u044d\u043b\u0435\u043c\u0435\u043d\u0442\u043e\u0432\u201c („P\u0159i hled\u00e1n\u00ed prvk\u016f“)<\/em> v roce 1985, a tak se zd\u00e1, \u017ee to byli skute\u010dn\u00ed spisovatel\u00e9 – populariz\u00e1to\u0159i v\u011bdy.<\/p>\n

O dva roky pozd\u011bji (1962) se p\u0159\u00edb\u011bh objevil v \u010dervencov\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed Das Vegetarische Universum, n\u011bmeck\u00e9ho \u010dasopisu pro vegetari\u00e1ny. Zde p\u0159\u00edb\u011bh publikoval Reinhardt Wegemann<\/em> pod n\u00e1zvem \u201eUFO In der Vorzeit? Die Hieroglyphen von Baian-Kara-Ula („UFO v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch? Hieroglyfy z Bayan Kara Ula“)<\/em>. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee p\u0159\u00edb\u011bh je p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1n tiskov\u00e9 agentu\u0159e DINA, Tokio. Jen\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 takov\u00e1 tiskov\u00e1 agentura nikdy neexistovala. DINA byla tajn\u00e1 policie v Chile za gener\u00e1la Pinocheta a nebo mexick\u00e1 tov\u00e1rna na n\u00e1kladn\u00ed automobily, tak\u017ee nen\u00ed jasn\u00e9, co tato zkratka znamen\u00e1. Mo\u017en\u00e1 by to mohla b\u00fdt Deutsche Internationale Nachrichtenagentur, jen\u017ee ani takov\u00e1 agentura se nikdy nena\u0161la.<\/p>\n

Stejn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, ze stejn\u00e9 (z\u0159ejm\u011b neexistuj\u00edc\u00ed) tiskov\u00e9 agentury, op\u011bt od Reinhardta Wegemanna<\/em>, byl vyd\u00e1n v UFO-Nachrichten,<\/em> n\u011bmeck\u00e9m \u010dasopise o UFO, v \u010dervenci 1964. Nena\u0161la se v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e1 stopa po Reinhardtu Wegemannovi.<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh, jak byl zve\u0159ejn\u011bn v Das Vegetarische Universum<\/em>, p\u0159evzala belgick\u00e1 organizace UFO BUFOI, a publikovala jeho francouzsk\u00fd p\u0159eklad v b\u0159eznu-dubnu 1965 ve sv\u00e9m bulletinu (\u010d\u00edslo 4). Rusk\u00fd p\u0159eklad t\u00e9to verze se objevil v roce 1967. T\u00edm se kruh uzav\u00edr\u00e1.<\/p>\n

Rusk\u00fd p\u0159eklad vytvo\u0159il Vlja\u010deslav Zajcev<\/em> a uve\u0159ejnil ho pod n\u00e1zvem „N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci z vesm\u00edru: V\u011bda versus fikce“ \u010dasopis Sputnik: v\u00fdb\u011br ze sov\u011btsk\u00e9ho tisku<\/em>, v roce 1967. Sputnik<\/em> byl vyd\u00e1v\u00e1n v mnoha zem\u00edch v r\u016fzn\u00fdch jazyc\u00edch (v\u010detn\u011b \u010de\u0161tiny), a tak se p\u0159\u00edb\u011bh dostal do sv\u011bta.<\/p>\n

Jak to tedy bylo s disky Dropa?<\/em> Za prv\u00e9, \u017ee p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e1 velmi, velmi pochybn\u00fd rodokmen. T\u00e9m\u011b\u0159 deset let koloval sv\u011btem, ne\u017e na konci 60. let padl na \u00farodnou p\u016fdu, ovlivnil Ericha von D\u00e4nikena<\/em> a dostal se do jeho knih.<\/p>\n

Skute\u010dn\u00ed Dropa<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 4 Tibet\u0161t\u00ed ko\u010dovn\u00ed pastevci, zn\u00e1m\u00ed jako drop-ka<\/em><\/p>\n

Dropa jsou p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed tibetsk\u00e9 n\u00e1horn\u00ed plo\u0161iny. Jejich n\u00e1zev, je Drop-ka, v r\u00e1mci syst\u00e9mu Gould-Parkinson transliterace pro tibet\u0161tinu – znamen\u00e1 „samota“ nebo „obyvatel z vysok\u00fdch pastvin“ (7), co\u017e vcelku p\u0159esn\u011b popisuje jejich prost\u0159ed\u00ed poloko\u010dovn\u00e9ho n\u00e1roda na n\u00e1horn\u00ed planin\u011b. (8)
\nOstatn\u00ed postavy p\u0159\u00edb\u011bhu nelze nijak identifikovat. Archeolog Tsum Um Nui se zd\u00e1 b\u00fdt skute\u010dn\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 jm\u00e9no, ale nikdy nikdo takov\u00fd nebyl v Peking Academy for Ancient studies a nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1znamy o archeologovi jm\u00e9nem Chu Pu Tei: v\u0161echny zm\u00ednky tohoto jm\u00e9na nebo k jeho alternativn\u00edmu hl\u00e1skov\u00e1n\u00ed Qi Futai se vztahuj\u00ed jen k p\u0159\u00edb\u011bh\u016fm o kamenech Dropa.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 5 \u00dadajn\u00e9 „Dropa k\u00e1men“<\/em><\/p>\n

Fotografie p\u0159ipisovan\u00e9 jinak nezn\u00e1m\u00e9mu Wegenerovi se zdaj\u00ed b\u00fdt skute\u010dn\u00e9, ale pouze ukazuj\u00ed kamenn\u00e9 disky s d\u00edrou uprost\u0159ed a dvojitou spir\u00e1lou. Ty byly sou\u010d\u00e1st\u00ed starov\u011bk\u00fdch had\u00edch kult\u016f a jsou zn\u00e1my jako Bi disky. (9)<\/p>\n

Jedna z fotografi\u00ed \u00fadajn\u00e9ho disku – ne od Wegenera<\/em> – ukazuje, jak je op\u0159en o \u017eidli, jen\u017ee jeho pr\u016fm\u011br m\u00e1 mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 300 mm z p\u0159\u00edb\u011bhu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 6. \u010cl\u00e1nek Reinhardta Wegemanna z \u010dervence 1962 v \u010dasopise \u201eDas Vegetarische Universum\u201c.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 7 Spisovatel Vja\u010deslav K. Zajcev (nepl\u00e9st si to s m\u00f3dn\u00edm n\u00e1vrh\u00e1\u0159em Vlja\u010deslavem (Sl\u00e1va) Zajcevem)\u00a0<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 8 Kresba z \u010dasopisu Sputnik<\/em><\/p>\n

Nen\u00ed nic divn\u00e9ho, \u017ee kur\u00e1tor muzea ji\u017e nebyl ve funkci po dvaceti letech: i odborn\u00edci z muze\u00ed mohou zm\u011bnit zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, j\u00edt do d\u016fchodu nebo zem\u0159\u00edt.<\/p>\n

Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, z\u00e1v\u011br je z\u0159ejm\u00fd \u2013 jde o v\u00fdmysl. P\u0159\u00edb\u011bh ale tak dal podn\u011bt k vzniku dal\u0161\u00edho podvodu – neexistuj\u00edc\u00ed desky Lolladoff.<\/em><\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Erich_von_D%C3%A4niken<\/a><\/em>
\n(2) http:\/\/fr.wikipedia.org\/wiki\/Robert_Charroux<\/a> <\/em>
\n(3) http:\/\/www.lgz.ru\/<\/a> <\/em>
\n(4) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Matest_M._Agrest<\/a> <\/em>
\n(5) http:\/\/web.archive.org\/web\/20111022125459\/http:\/\/www.nrs.com\/<\/a> <\/em>
\n(6) http:\/\/books.google.com\/books\/about\/\u0421\u043a\u0432\u043e\u0437\u044c_\u043c\u0430\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0439_\u043a\u0440\u0438.html?id=05o5AQAAIAAJ<\/a> <\/em>
\n(7) https:\/\/www.youtube.com\/watch?hl=en-GB&gl=NG&v=XwPOFB5Jjpo<\/a><\/em>
\n(8) http:\/\/isaacstillwell.com\/dropka\/<\/a> <\/em>
\n(9) http:\/\/books.google.ca\/<\/a><\/em><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O kamenech Dzopa se zmi\u0148uje \u0159ada publikac\u00ed, knih a \u010dl\u00e1nk\u016f.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":714,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,49],"class_list":["post-2602","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-asie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2602","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2602"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2602\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2614,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2602\/revisions\/2614"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/714"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2602"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2602"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2602"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}