{"id":2592,"date":"2024-05-01T00:25:14","date_gmt":"2024-04-30T22:25:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2592"},"modified":"2024-05-20T00:50:21","modified_gmt":"2024-05-19T22:50:21","slug":"chodil-clovek-vedle-dinosauru","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/05\/01\/chodil-clovek-vedle-dinosauru\/","title":{"rendered":"Chodil \u010dlov\u011bk vedle dinosaur\u016f?"},"content":{"rendered":"

Na p\u0159\u00edkladu \u00fadajn\u00fdch lidsk\u00fdch stop, kter\u00e9 jsou vedle stop dinosaur\u016f a jejich\u017e st\u00e1\u0159\u00ed je pr\u00fd asi 108 \u2013 94 mili\u00f3n\u016f let, m\u016f\u017eeme vid\u011bt, jak \u017eij\u00ed a vyv\u00edj\u00ed se m\u00fdty.<\/strong><\/p>\n

\"\"A tak\u00e9 d\u00edky tomu m\u016f\u017eeme pochopit, pro\u010d maj\u00ed tak dlouh\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot. Jako v\u017edy, v z\u00e1kladech t\u00e9to dobr\u00e9 \u017eivotaschopnosti m\u00fdtu le\u017e\u00ed jedna ze z\u00e1kladn\u00edch vlastnost\u00ed lidsk\u00e9 psychiky, kterou lze stru\u010dn\u011b charakterizovat takto: \u010d\u00edm jednodu\u0161\u0161\u00ed je vysv\u011btlen\u00ed, t\u00edm v\u00edc mu v\u011b\u0159\u00edme.<\/p>\n

Tato lidsk\u00e1 vlastnost, stejn\u011b jako mnoho dal\u0161\u00edch, se objevila u na\u0161ich p\u0159edk\u016f v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch, kdy \u017eivot nebyl pro primitivn\u00ed lidi je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 bezpe\u010dn\u00fd. \u010casto se st\u00e1valo, \u017ee na dlouh\u00e9 a d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdzy situace prost\u011b nebyl \u010das. T\u0159eba pokud \u010dlov\u011bk p\u0159i po\u017e\u00e1ru v savan\u011b dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lel, na jakou stranu m\u00e1 ut\u00e9ci, tak uho\u0159el, ne\u017e p\u0159ijal spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Proto v t\u011bchto dob\u00e1ch p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u00fdb\u011br podpo\u0159il nejrychlej\u0161\u00ed analytick\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd podal nejjednodu\u0161\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed pro to, co se stalo.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u010casy se zm\u011bnily, a \u017eivot lidsk\u00e9 rasy se stal klidn\u011bj\u0161\u00edm, ale tato star\u00e1 syst\u00e9mov\u00e1 anal\u00fdza z\u016fstala v na\u0161em podv\u011bdom\u00ed. \u010casto se vyskytuje ve stresov\u00fdch situac\u00edch (jako u\u010debnicov\u00fd p\u0159\u00edklad je heslo \u2013 \u201eKdo ute\u010de – vyhraje“), a tak\u00e9 tehdy, kdy\u017e se lid\u00e9 setkaj\u00ed s neobvykl\u00fdm nebo paradoxn\u00edm jevem (proto\u017ee ka\u017ed\u00fd paradox je druh mal\u00e9ho nap\u011bt\u00ed a stresu).<\/p>\n

P\u0159esn\u011b to se stalo s tzv. stopy dinosaur\u016f<\/em> a lid\u00ed, kter\u00e9 v roce 1909 objevil texask\u00fd chlapec Ernest Adams<\/em> p\u0159i proch\u00e1zce kolem \u0159eky Paluxy<\/em> bl\u00edzko m\u011bsta Glen Rose<\/em> (USA).<\/p>\n

P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, s\u00e1m objevitel o n\u011bjak\u00fdch lidsk\u00fdch stop\u00e1ch ani nehlesl, jen \u0159ekl m\u00edstn\u00edmu u\u010diteli p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, \u017ee vid\u011bl na skal\u00e1ch v bl\u00edzkosti \u0159eky podivn\u00e9 t\u0159\u00edprst\u00e9 stopy. Teprve v roce 1938 se k nim vypravil paleontolog Roland Bird<\/em>, kter\u00fd provedl prvn\u00ed v\u011bdeck\u00fd popis tohoto objevu. (1)<\/p>\n

I Bird,<\/em> a to je to nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, tak\u00e9 nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00e9 lidsk\u00e9 stopy \u2013 ve sv\u00e9 pr\u00e1ci napsal, \u017ee b\u0159eh \u0159eky Paluxy<\/em> je „po\u0161lap\u00e1n“ stopy b\u00fdlo\u017erav\u00fdch dinosaur\u016f \u2013 sauropod\u016f<\/em> (2), podobn\u00fdch slavn\u00fdm Brontosaur\u016fm,<\/em> ale mnohem men\u0161\u00edch. Pozd\u011bji tam na\u0161el stopy dvouprst\u00fdch nevelk\u00e9ho drav\u00e9ho dinosaura \u2013 teropoda<\/em> (3), kter\u00fd, podle v\u0161eho, honil sauropoda<\/em> s jasn\u00fdm c\u00edlem. Bird<\/em> i stanovil st\u00e1\u0159\u00ed stop (co\u017e bylo pozd\u011bji potvrzeno izotopov\u00fdm m\u011b\u0159en\u00edm), a tak\u00e9 zjistil, \u017ee v dob\u00e1ch dinosau\u0159\u00edch proch\u00e1zek zde nebyl b\u0159eh, ale m\u011blk\u00e1 voda, tzn., \u017ee stopy byly d\u00edky tomu zachov\u00e1ny v bahnit\u00fdch sedimentech.<\/p>\n

Zde je t\u0159eba trochu odbo\u010dit a zd\u016fraznit to, co p\u0159\u00edznivci verze „\u010dlov\u011bka v dob\u011b dinosaur\u016f“ \u00faporn\u011b ignoruj\u00ed – stopy z\u016fstaly v bahn\u011b, co\u017e v\u017edy deformuje otisk. N\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed d\u016fkazy postr\u00e1daj\u00ed smysl – ka\u017ed\u00fd m\u011bl mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, aby se to ji\u017e d\u00e1vno vyzkou\u0161el v praxi. To je d\u016fvod, pro\u010d Bird<\/em> nemohl p\u0159esn\u011b ur\u010dit, kter\u00fd z dinosaur\u016f ud\u011blal dan\u00e9 otisky – stopy byly siln\u011b deformovan\u00e9. Krom\u011b toho, pozd\u011bj\u0161\u00ed vlivy (nap\u0159\u00edklad voda, nebo v\u011btrn\u00e1 eroze) tak\u00e9 docela „rozmazaly“ jejich obraz.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Tak\u017ee Bird<\/em> podal kompletn\u00ed popis t\u011bchto stop, a publikoval n\u011bkolik \u010dl\u00e1nk\u016f, ale o nijak\u00e1 senzace se nekonala – i kdy\u017e takov\u00fd n\u00e1lez stop dinosaur\u016f nebyl a nen\u00ed nijak \u010dast\u00fd a senzaci by si zaslou\u017eil. Nicm\u00e9n\u011b, pr\u00e1v\u011b z jeho publikac\u00ed vyrostl m\u00fdtus, kter\u00fd \u017eije dodnes.<\/p>\n

Jeho fotografie a kresby poslou\u017eily jako ilustrace k \u010dl\u00e1nku kreacionisty, zakladatele tzv. \u201eSpole\u010dnosti potopy\u201c Clifforda L. Burdicka<\/em> (1919-2005) (4), kter\u00fd vyhl\u00e1sil, \u017ee jasn\u011b vid\u00ed fotografie lidsk\u00fdch stop.<\/p>\n

Tohoto ctihodn\u00e9ho kreacionistu nijak netr\u00e1pil fakt, \u017ee velikost t\u011bchto stop v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech p\u0159ekro\u010dila 68 cm, tedy dvojn\u00e1sobek velikosti pr\u016fm\u011brn\u00e9 d\u00e9lky lidsk\u00e9ho chodidla, kter\u00e1 z\u0159\u00eddka p\u0159evy\u0161uje 34 cm. To hlavn\u00ed se stalo – pov\u011bst byla vytvo\u0159ena, a mno\u017estv\u00ed odp\u016frc\u016f evolu\u010dn\u00ed teorie ji b\u011bhem n\u011bkolika dal\u0161\u00edch let rozneslo do sv\u011bta. Je s podivem, \u017ee po dlouhou dobu, nikdo z t\u011bch, kdo fandil verzi lidsk\u00e9 existence v obdob\u00ed k\u0159\u00eddy, se neobt\u011b\u017eoval j\u00edt do Texasu a pod\u00edvat se na tyto stopy osobn\u011b – kreacionist\u00e9 p\u0159eb\u00edrali hojn\u011b jen fotografie Birda s Burdickov\u00fdm v\u00fdkladem. Nen\u00ed tak\u00e9 divu, \u017ee v\u011bdci t\u011bmto „argument\u016fm“ nev\u011bnovali pozornost \u2013 takov\u00e9 pomatence nepova\u017eovali za d\u016fstojn\u00e9 soupe\u0159e a partnery k diskusi.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Ernest George Adams<\/em><\/p>\n

Teprve a\u017e v roce 1968 baptistick\u00fd kn\u011bz Stanley Taylor<\/em>, majitel mal\u00e9 filmov\u00e9 produk\u010dn\u00ed spole\u010dnosti „Films for Christ\u201c (Filmy pro Krista),<\/em> shrom\u00e1\u017edil skupinu kreacionist\u016f k v\u00fdzkumu koryta \u0159eky Paluxy. V\u00fdzkum pokra\u010doval a\u017e do roku 1972, a v roce 1973 Taylor<\/em> vydal film „Stopy nohou v kameni.“<\/em> Film se rychle stal velmi popul\u00e1rn\u00edm: prom\u00edtal se ve \u0161kol\u00e1ch, kostelech a na zased\u00e1n\u00edch kreacionistick\u00fdch skupin po cel\u00e9 Americe. Teprve pot\u00e9 paleontologov\u00e9 reagovali na „machinace“ sv\u00fdch soupe\u0159\u016f – v roce 1979 student biologie Glen Kuban (5) se za\u010dal zab\u00fdvat argumenty kreacionist\u016f. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed l\u00e9to spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem \u0161li do Glen Rose, aby d\u016fkladn\u011b prozkoumali v\u0161echny otisky.<\/p>\n

Zde dejme slovo p\u0159\u00edmo Glenovi Kubanovi.<\/em> Ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b o proveden\u00fdch studi\u00edch (podrobnosti lze nal\u00e9zt zde (6) napsal:<\/p>\n

„… M\u016fj partner Tim Bartolomew a j\u00e1 jsme provedli \u0159adu m\u011b\u0159en\u00ed, fotografi\u00ed a gumov\u00fdch odlitk\u016f z \u00fadajn\u00fdch „lidsk\u00fdch\u201c stop. V\u0161imli jsme si, \u017ee mnoho „lidsk\u00fdch stop“ z Taylorov\u00fdch \u00fadaj\u016f m\u011bly spole\u010dnou podlouhlou, zaoblenou patu a reli\u00e9fn\u00ed \u010d\u00e1st kolem zadn\u00ed \u010d\u00e1sti a bok\u016f stopy, co\u017e se podstatn\u011b li\u0161\u00ed od toho, co by se dalo o\u010dek\u00e1vat od prav\u00fdch lidsk\u00fdch stop. V\u011bt\u0161ina je roz\u0161\u00ed\u0159ena ve form\u011b otev\u0159en\u00e9ho p\u00edsmene „V“ v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti a n\u011bkter\u00e9 nesly dlouh\u00e9 m\u011blk\u00e9 dr\u00e1\u017eky v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti, co\u017e je v rozporu s otisky lidsk\u00fdch nohou. P\u0159edn\u00ed hrana stopy tak ukazuje na t\u0159i prsty (dinosau\u0159\u00ed) nohy, ale roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zadn\u00ed \u010d\u00e1sti bylo udivuj\u00edc\u00ed a zd\u00e1lo se, v souladu s p\u0159edpokladem skupiny z Loma Linda o tom, \u017ee tyto stopy jsou jednodu\u0161e po\u0161kozen\u00fdmi exempl\u00e1\u0159i typick\u00fdch t\u0159\u00edprst\u00fdch otisk\u016f stop dinosaur\u016f.<\/p>\n

Na z\u00e1klad\u011b pozorovan\u00fdch vlastnost\u00ed stop, jsem vyslovil hypot\u00e9zu o tom, \u017ee mo\u017en\u00e1 existoval dinosaurus, kter\u00fd m\u00edsto toho, aby chodil norm\u00e1ln\u011b jako v\u011bt\u0161ina dvounoh\u00fdch dinosaur\u016f s podporou pouze na prstech, mo\u017en\u00e1 chodil s rozlo\u017een\u00edm hmotnosti na paty a plosku, a vytv\u00e1\u0159el tak prot\u00e1hl\u00e9 otisky. To by vysv\u011btlilo v\u0161echny znaky stop – a absence jasn\u00fdch otisk\u016f prst\u016f p\u0159ipadaj\u00edc\u00edch na jednoho z n\u011bkolika mo\u017en\u00fdch faktor\u016f, jako jsou eroze, otisk prstu, nebo nejprve prsty (kv\u016fli pevn\u00e9mu podkladu, kter\u00fd by mohl tak\u00e9 vysv\u011btlit malou hloubku pod\u00e9ln\u00fdch stop).“<\/p>\n

I kdy\u017e v\u00fdzkum Kubana ud\u011blal zd\u00e1nliv\u011b kone\u010dn\u011b pov\u011bstnou te\u010dku nad „i“ \u2013 tedy v\u0161e, co bylo pova\u017eov\u00e1no za lidsk\u00e9 stopy, bylo jednodu\u0161e v\u00fdsledkem eroze, jako\u017e i skute\u010dnost, \u017ee dinosau\u0159i, kte\u0159\u00ed zde chodili v bahn\u011b, mohli \u0161lapat po cel\u00e9m povrchu nohy (co\u017e u t\u011bchto je\u0161t\u011br\u016f nebylo vlastn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 \u010dast\u00e9).<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, kreacionist\u00e9 nekapitulovali. Po t\u0159ech letech od pr\u016fzkumu Kubana,<\/em> b\u00fdval\u00fd baptistick\u00fd kn\u011bz, doktor antropologie Carl Edward Baugh<\/em> (1936) (7) zah\u00e1jil vykop\u00e1vky v bl\u00edzkosti \u0159eky Paluxy s c\u00edlem vyvr\u00e1tit z\u00e1v\u011bry sv\u00e9ho soupe\u0159e.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, je t\u0159eba poznamenat, \u017ee reverend Baugh<\/em> se doktorem antropologie jmenoval s\u00e1m od sebe \u2013 nena\u0161ly se toti\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy po jeho diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci, ani d\u016fkazy o tom, \u017ee ji v\u016fbec kdy obh\u00e1jil. Nicm\u00e9n\u011b, z m\u00edst v\u00fdzkum\u016f tohoto \u201eantropologa\u201c najednou za\u010daly proudit sam\u00e9 senza\u010dn\u00ed n\u00e1lezy, jeden z\u00e1hadn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00fd \u2013 jednou \u0159ekl, \u017ee objevil \u010detn\u00e9 lidsk\u00e9 stopy, podruh\u00e9 i lidsk\u00fd prst a zuby … a dokonce i kamenn\u00e9 kladivo!<\/p>\n

Kuban<\/em> se rozhodl znovu zkontrolovat b\u0159eh \u0159eky Paluxy<\/em> a o rok pozd\u011bji prozkoumal v\u0161echna m\u00edsta, kde pracoval Baugh.<\/em> Nicm\u00e9n\u011b brzy zjistil, \u017ee tam nen\u00ed nic nov\u00e9ho, jen nov\u00e9 stejn\u011b podlouhl\u00e9 dinosau\u0159\u00ed stopy, ale u\u017e ve velmi \u0161patn\u00e9m stavu. Krom\u011b toho po kontrole \u00fadajn\u00e9ho lidsk\u00e9ho zubu se uk\u00e1zalo, \u017ee jde o zub ryby, a prst byl jen dob\u0159e vyle\u0161t\u011bn\u00fd obl\u00e1zek a kladivo byla zbra\u0148, kter\u00e1 byla pou\u017eita Indi\u00e1ny p\u0159ed 200 lety.<\/p>\n

Nav\u00edc, pe\u010dliv\u00fd Kuban<\/em> se zkontaktoval s m\u00edstn\u00edm farm\u00e1\u0159em Alfredem Westem<\/em>, kter\u00fd zpo\u010d\u00e1tku pom\u00e1hal s pr\u016fzkumy Baugha.<\/em> A ten d\u016fkladn\u011b vypov\u011bd\u011bl, jak\u00e9 metody Baugh<\/em> pou\u017e\u00edval – nap\u0159\u00edklad pod z\u00e1minkou „o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed“ otisk\u016f lidsk\u00fdch prst\u016f v jedn\u00e9 ze stop, Baugh,<\/em> mo\u017en\u00e1 \u017ee neuv\u011bdom\u011ble, s\u00e1m vytvo\u0159il takov\u00e9 otisky. A pak nev\u00e1hal tvrdit, \u017ee „o\u010di\u0161t\u011bn\u00e9“ stopy opravdu pat\u0159\u00ed \u010dlov\u011bku.<\/p>\n

Po \u010dase Glena Kubana<\/em> z\u0159ejm\u011b za\u010dal cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh nudit a tak se rozhodl s n\u00edm jednou prov\u017edy skoncovat. V roce 1985 osobn\u011b pozval \u0161\u00e9fa Institutu pro v\u00fdzkum stvo\u0159en\u00ed, Johna Morrise<\/em> a dal\u0161\u00ed kreacionisty,<\/em> \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed verzi Burdicka, Taylora<\/em> a Baugha,<\/em> k \u0159ece Paluxy.<\/em> Biolog je provedl p\u0159es v\u0161echna archeologick\u00e1 nalezi\u0161t\u011b, uk\u00e1zal jim vzorky otisk\u016f a nakonec p\u0159esv\u011bd\u010dil sv\u00e9 oponenty, \u017ee se v minulosti v\u0161ichni v\u00e1\u017en\u011b m\u00fdlili. To v\u0161e ud\u011blalo velmi hlubok\u00fd dojem na Morrise,<\/em> kter\u00fd o rok pozd\u011bji vydal knihu „Tajemstv\u00ed \u0159eky Paluxy<\/em>„, na jejich\u017e str\u00e1nk\u00e1ch p\u0159iznal, \u017ee v\u0161ichni, kdo v\u011b\u0159\u00ed v lidsk\u00e9 stopy u Glenn Rose<\/em>, se m\u00fdl\u00ed. Vyzval tak\u00e9 v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e, aby nev\u011b\u0159ili na „d\u016fkazy“ Baugha,<\/em> kter\u00fd byl obvin\u011bn z \u00famysln\u00e9ho fal\u0161ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Mohlo by se zd\u00e1t, \u017ee m\u00fdtus o lidech, kte\u0159\u00ed \u017eili spole\u010dn\u011b s dinosaury musel zem\u0159\u00edt jednou prov\u017edy – ale to se nestalo. St\u00e1le a st\u00e1le \u0159ada \u010dasopis\u016f a webov\u00fdch str\u00e1nek nad\u00e1le \u0161\u00ed\u0159\u00ed bludy o „lidech na b\u0159ez\u00edch Paluxy“, je\u017e \u017eili s dinosaury. Je pravda, \u017ee novin\u00e1\u0159i nemus\u00ed v\u0161emu rozum\u011bt \u2013 jejich hlavn\u00edm c\u00edlem je \u010dtenost a sledovanost. Ale pro\u010d v tento m\u00fdtus, i kdy\u017e byl jednou d\u016fkladn\u011b vysv\u011btlen, lid\u00e9 st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u011b\u0159\u00ed?<\/p>\n

Faktem je, \u017ee aby bylo mo\u017en\u00e9 pochopit argumentaci Kubana,<\/em> mus\u00ed b\u00fdt \u010dlov\u011bk nejen odborn\u00edkem na dinosaury a jejich stopy, ale tak\u00e9 m\u00edt pov\u011bdomost o dal\u0161\u00edch v\u011bd\u00e1ch, jako je geologie a geochemie. A takov\u00fdch lid\u00ed je, bohu\u017eel, m\u00e1lo. Proto se zd\u00e1 pro v\u011bt\u0161inu lid\u00ed verze kreacionist\u016f jednodu\u0161\u0161\u00ed, proto\u017ee j\u00ed m\u016f\u017ee porozum\u011bt ka\u017ed\u00fd. A to je pr\u00e1v\u011b ona funkce lidsk\u00e9 psychiky, o kter\u00e9 je zm\u00ednka v \u00favodu tohoto \u010dl\u00e1nku …<\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/www.naturalhistorymag.com\/picks-from-the-past\/241755\/thunder-in-his-footsteps<\/a> <\/em>
\n(2) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Sauropodi<\/a> <\/em>
\n(3) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Theropoda<\/a><\/em>
\n(4) http:\/\/creationwiki.org\/Clifford_Burdick<\/a><\/em>
\n(5) Glen Kuban – http:\/\/paleo.cc\/<\/a><\/em>
\n(6) http:\/\/sivatherium.narod.ru\/creawork\/g_kuban\/taylor\/taylor.htm<\/a> <\/em>
\n(7) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Carl_Baugh<\/a><\/em><\/p>\n

\u010ct\u011bte v\u00edce:<\/em><\/p>\n