{"id":2570,"date":"2024-05-17T00:41:53","date_gmt":"2024-05-16T22:41:53","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2570"},"modified":"2024-05-19T00:59:46","modified_gmt":"2024-05-18T22:59:46","slug":"mimozemstane-kde-jste","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/05\/17\/mimozemstane-kde-jste\/","title":{"rendered":"Mimozem\u0161\u0165an\u00e9, kde jste?"},"content":{"rendered":"

Lidstvo m\u00e1 snad p\u0159ed sebou sv\u011btlou budoucnost a za\u010dne se roz\u0161i\u0159ovat do vzd\u00e1len\u00fdch oblast\u00ed vesm\u00edru.<\/strong> Skute\u010dnost, \u017ee za \u0159adu let v\u00fdzkumu vesm\u00edru jsme v na\u0161em bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed neobjevili \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky \u017eivota, ale tuto nad\u011bji nepodporuje.<\/p>\n

V roce 1961 Dr. Frank Drake, radioastronom z N\u00e1rodn\u00ed radioastronomick\u00e9 observato\u0159e v Green Banku odhadl po\u010det vysp\u011bl\u00fdch civilizac\u00ed v na\u0161\u00ed Galaxii, jejich\u017e sign\u00e1ly bychom m\u011bli zachytit. Drakeova rovnice se stala z\u00e1kladem v\u011bdeck\u00e9ho v\u00fdzkumu, kter\u00fd se soust\u0159edil na odhad jednotliv\u00fdch parametr\u016f Drakeovy rovnice. Dokonce velmi pesimistick\u00e9 odhady parametr\u016f Drakeovy rovnice vedou k z\u00e1v\u011bru, \u017ee mimozemsk\u00e9 civilizace mus\u00ed v na\u0161\u00ed Galaxii existovat v pom\u011brn\u011b velk\u00e9m po\u010dtu. Dosud ale p\u0159es ve\u0161kerou snahu radioastronom\u016f nebyl objeven \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1znak jejich existence. [X6] Existuje snad „Velk\u00fd filtr“, v jeho\u017e d\u016fsledku nepozorujeme \u017e\u00e1dn\u00e9 vysp\u011bl\u00e9 civilizace ve vesm\u00edru?<\/p>\n

Pr\u00e1ce biolog\u016f, astronom\u016f, fyzik\u016f a v\u011bdc\u016f v oblasti soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd nazna\u010duj\u00ed, \u017ee by takov\u00fd filtr m\u011bl b\u00fdt mnohem men\u0161\u00ed, ne\u017e dosud pozorujeme. Proto mus\u00ed b\u00fdt v na\u0161ich dosavadn\u00edch z\u00e1v\u011brech z\u00e1va\u017en\u00e1 chyba.<\/p>\n

Abychom zjistili, kde se tato chyba nach\u00e1z\u00ed a jak\u00e9 \u0161ance lidstvo v budoucnu m\u00e1, m\u011bli bychom p\u0159ehodnotit v\u0161echny uva\u017eovan\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 oblasti. D\u016fkazy mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed hled\u00e1me pomoc\u00ed r\u00e1diov\u00fdch sign\u00e1l\u016f, fosiln\u00edch n\u00e1lez\u016f na Marsu nebo pomoc\u00ed astronomie temn\u00e9 hmoty ve vesm\u00edru. \u017d\u00e1dn\u00e9 jsme dosud nenalezli. \u017divot jinde ve vesm\u00edru se snad mohl vyv\u00edjet jin\u00fdm zp\u016fsobem, jin\u00fdm sm\u011brem a nemusel v\u016fbec proj\u00edt na\u0161\u00ed technologickou \u00e9rou. Nebo mohl zaniknout kv\u016fli nezn\u00e1m\u00e9mu ohro\u017een\u00ed, kter\u00e9 dosud nezn\u00e1me, a kter\u00e9 mo\u017en\u00e1 stoj\u00ed n\u011bkde p\u0159ed n\u00e1mi.<\/p>\n

Enrico Fermi, Freeman J. Dyson, Michael H. Hart, Frank J. Tipler a dal\u0161\u00ed zd\u016fraz\u0148ovali souvislosti mezi negativn\u00edm v\u00fdsledkem projektu hled\u00e1n\u00ed mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed SETI (the Search for Extraterrestrial Intelligence) a faktem, \u017ee mimozem\u0161\u0165an\u00e9 je\u0161t\u011b dosud nekolonizovali na\u0161i Zemi. Nikdo v\u0161ak dosud dostate\u010dn\u011b nezkoumal souvislosti mezi t\u00edmto negativn\u00edm v\u00fdsledkem pozorov\u00e1n\u00ed a na\u0161\u00edm vlastn\u00edm v\u011bdeck\u00fdm v\u00fdzkumem.<\/p>\n

„Velk\u00e9 ticho“ (nebo tak\u00e9 Fermiho paradox) mus\u00ed v\u00e9st k revizi standardn\u00edho p\u0159\u00edstupu v jedn\u00e9 nebo v\u00edce oblast\u00ed v\u011bdy. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee touto reviz\u00ed objev\u00edme n\u011bkter\u00e1 dosud zcela skryt\u00e1 nebezpe\u010d\u00ed, kter\u00e1 ohro\u017euj\u00ed na\u0161i civilizaci. Pro\u010d jsme dosud p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee „Velk\u00e9 ticho“ nen\u00ed v\u00fdsledek, kter\u00fd od zkoum\u00e1n\u00ed vesm\u00edru o\u010dek\u00e1v\u00e1me?<\/p>\n

1. Drakeova rovnice<\/strong><\/p>\n

Drakeova rovnice odhaduje po\u010det vysp\u011bl\u00fdch civilizac\u00ed v na\u0161\u00ed Galaxii, jejich\u017e radiov\u00e9 sign\u00e1ly bychom zachytit. Jednotliv\u00e9 parametry t\u00e9to rovnice jsou p\u0159edm\u011btem samostatn\u00e9ho v\u011bdeck\u00e9ho v\u00fdzkumu. N\u011bkter\u00e9 parametry lze v\u011bdeck\u00fdmi metodami ji\u017e odhadnout, pro jin\u00e9 nem\u00e1me dosud \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 metody. Jak postupn\u011b rostou na\u0161e technick\u00e9 mo\u017enosti v\u00fdzkumu vesm\u00edru a t\u00edm se objevuj\u00ed nov\u00e9 mo\u017enosti, da\u0159\u00ed se v\u00fdrazn\u011b zp\u0159esnit odhady n\u011bkter\u00fdch parametr\u016f Drakeovy rovnice. P\u0159\u00edkladem jsou parametry f_p a n_e.<\/p>\n

Parametr f_p v Drakeov\u011b rovnici p\u0159edstavuje pod\u00edl hv\u011bzd, kter\u00e9 maj\u00ed planet\u00e1rn\u00ed syst\u00e9m. Teoretick\u00e9 modely tvrd\u00ed, \u017ee planety vznikaj\u00ed ze zbytkov\u00e9ho oblaku plynu a prachu, z n\u011bho\u017e vznikla centr\u00e1ln\u00ed hv\u011bzda.<\/p>\n

Hv\u011bzdy vznikaj\u00ed z plynoprachov\u00e9ho mra\u010dna o n\u00edzk\u00e9 teplot\u011b s velmi n\u00edzkou hustotou. D\u00edky vn\u011bj\u0161\u00edmu impulsu se mra\u010dno za\u010dne nepravideln\u011b smr\u0161\u0165ovat a kv\u016fli zachov\u00e1n\u00ed momentu hybnosti za\u010dne rotovat kolem ur\u010dit\u00e9 rota\u010dn\u00ed osy. Vlivem odst\u0159ediv\u00e9 s\u00edly se p\u016fvodn\u011b amorfn\u00ed plynoprachov\u00e9 mra\u010dno zm\u011bn\u00ed v pom\u011brn\u011b pravideln\u00fd rotuj\u00edc\u00ed ploch\u00fd disk chladn\u00e9 l\u00e1tky. Prachov\u00e1 zrna se za\u010dnou kupit do velmi tenk\u00e9ho rotuj\u00edc\u00edho disku a plyn se v\u011bt\u0161inou soust\u0159e\u010fuje v centr\u00e1ln\u00edm kulov\u00e9m t\u011blese a z \u010d\u00e1sti tvo\u0159\u00ed tlust\u0161\u00ed disk, kter\u00fd se prol\u00edn\u00e1 s prachov\u00fdm diskem. Prachov\u00e1 zrna se po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b soust\u0159e\u010fuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdlu\u010dn\u011b v prachov\u00e9m disku. Po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 simulace nazna\u010duj\u00ed, \u017ee b\u011bhem n\u011bkolika tis\u00edc\u016f let vznikaj\u00ed zrna o velikosti asi 10 milimetr\u016f a za dal\u0161\u00edch tis\u00edc let ji\u017e prachov\u00fd disk m\u016f\u017ee obsahovat kameny o rozm\u011brech a\u017e 5 kilometr\u016f (tzv. planetesim\u00e1ly prvn\u00ed generace).<\/p>\n

Za dobu asi 20 tis\u00edc vznikaj\u00ed planetesim\u00e1ly druh\u00e9 generace o pr\u016fm\u011bru asi 500 a\u017e 800 kilometr\u016f a hmotnosti asi 10^21 kilogramu. Tato t\u011blesa ji\u017e byla schopna na sebe v\u00e1zat plynnou atmosf\u00e9ru z p\u016fvodn\u00edho plynn\u00e9ho disku.<\/p>\n

Z planetesim\u00e1l druh\u00e9 generace postupn\u011b vznikaj\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdm gravita\u010dn\u00edm p\u016fsoben\u00edm jednotliv\u00e9 planety. V centr\u00e1ln\u00ed oblasti p\u016fvodn\u00edho disku kondenzuje protohv\u011bzda a po dosa\u017een\u00ed kritick\u00e9 hustoty a hmotnosti se v t\u00e9to protohv\u011bzd\u011b za\u017eehne termonukle\u00e1rn\u00ed reakce p\u0159em\u011bny vod\u00edku na h\u00e9lium.<\/p>\n

Prvn\u00edm d\u016fkazem tohoto teoretick\u00e9ho modelu vzniku hv\u011bzd a planet\u00e1rn\u00edch soustav se stala podrobn\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed hv\u011bzd, kter\u00e9 vyza\u0159uj\u00ed v\u00edce infra\u010derven\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, ne\u017e teoretick\u00e9 modely hv\u011bzd p\u0159edpov\u00eddaj\u00ed. Infra\u010derven\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed t\u011bchto hv\u011bzd bylo analyzov\u00e1no satelitem IRAS (the Infrared Astronomy Satellite) . Tyto hv\u011bzdy jsou obklopeny prachov\u00fdm mra\u010dnem, kter\u00e9 zabra\u0148uje pr\u016fchodu viditeln\u00e9ho sv\u011btla. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech byl pozorov\u00e1n prachov\u00fd disk.<\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1995 \u0161v\u00fdcar\u0161t\u00ed astronomov\u00e9 Michel Mayor a Dider Queloz ozn\u00e1mili pozorov\u00e1n\u00ed periodick\u00fdch zm\u011bn rychlosti hv\u011bzdy 51 Pegasi. Tyto zm\u011bny jsou zp\u016fsobeny pohybem hv\u011bzdy vp\u0159ed a vzad ve sm\u011bru zorn\u00e9ho paprsku. Astronomov\u00e9 do\u0161li k z\u00e1v\u011bru, \u017ee tento pohyb je zp\u016fsoben gravita\u010dn\u00edmi silami velk\u00e9 planety ob\u00edhaj\u00edc\u00ed kolem hv\u011bzdy. Rychlost hv\u011bzdy kol\u00eds\u00e1 kolem st\u0159edn\u00ed hodnoty o 50 metr\u016f za sekundu v cyklu \u010dty\u0159 dn\u00ed.<\/p>\n

Tyto v\u00fdsledky nez\u00e1visle na \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch astronomech potvrdili Dr. Geoff Marcy a Dr. Paul Butler ze St\u00e1tn\u00ed univerzity v San Francisco a z Kalifornsk\u00e9 univerzity.<\/p>\n

Hv\u011bzda 51 Pegasi m\u00e1 podobnou hmotnost, velikost a teplotu jako Slunce. Objeven\u00e1 planeta se ale nepodob\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 planet\u011b Slune\u010dn\u00ed soustavy. Jej\u00ed velmi kr\u00e1tk\u00e1 ob\u011b\u017en\u00e1 doba nazna\u010duje, \u017ee se pohybuje velmi t\u011bsn\u011b nad povrchem hv\u011bzdy. Pro srovn\u00e1n\u00ed, Merkur m\u00e1 ob\u011b\u017enou dobu 66 dn\u00ed. Z vysok\u00fdch variac\u00ed rychlosti hv\u011bzdy plyne, \u017ee planeta m\u00e1 hmotnost nejm\u00e9n\u011b polovinu hmotnosti Jupiteru. Jej\u00ed povrchov\u00e1 teplota z\u0159ejm\u011b dosahuje v\u00edce ne\u017e 1500 stup\u0148\u016f Celsia a proto nelze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee by na t\u00e9to planet\u011b existoval \u017eivot.<\/p>\n

Na zased\u00e1n\u00ed Americk\u00e9 astronomick\u00e9 spole\u010dnosti v lednu 1996 ozn\u00e1mili Dr. Marcy a Dr. Butler objev dal\u0161\u00edch dvou planet, kter\u00e9 ob\u00edhaj\u00ed kolem hv\u011bzd podobn\u00fdch Slunci. Jde o hv\u011bzdy 70 Virginis a 47 Ursa Majoris. Tyto planety jsou velmi velk\u00e9. Planeta hv\u011bzdy 70 Virginis m\u00e1 hmotnost asi \u0161estkr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e hmotnost Jupiteru, planeta hv\u011bzdy 47 Ursa Majoris m\u00e1 hmotnost asi dvakr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e hmotnost Jupiteru. 20. \u010dervna 1996 byla objevena dal\u0161\u00ed planeta ob\u00edhaj\u00edc\u00ed hv\u011bzdu tau Bootes (HD120136). Planeta m\u00e1 hmotnost asi 3,9 hmotnosti Jupiteru a jej\u00ed ob\u011b\u017en\u00e1 doba je 3,3 dne a polom\u011br ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1hy asi 8,3 astronomick\u00fdch jednotek.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed extrasol\u00e1rn\u00ed planeta byla objevena v polovin\u011b roku 1996 u bl\u00edzk\u00e9 hv\u011bzdy Lalande 21185 (BD+362147) s hmotnost\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b stejnou jako Jupiter a ob\u00edhaj\u00edc\u00ed asi ve vzd\u00e1lenosti planety Saturn. Hv\u011bzda Lalande 21185 se nach\u00e1z\u00ed 8,1 sv\u011bteln\u00e9ho roku od Slunce.<\/p>\n

David Grey z Univerzity v z\u00e1padn\u00edm Ohiu vyslovil pochybnosti o d\u016fkazech extrasol\u00e1rn\u00edch planet z nepatrn\u00e9ho dopplerovsk\u00e9ho posuvu ve spektrech hv\u011bzd. V \u010dasopise Nature v \u00fanoru 1997 uvedl, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b hv\u011bzdy 51 Pegasi m\u016f\u017ee b\u00fdt posuv ve spektru zp\u016fsoben nestabilitou samotn\u00e9 hv\u011bzdy. V\u011bdci z Caltechu interferometrem prok\u00e1zali, \u017ee hv\u011bzda 51 Pegasi je bin\u00e1rn\u00edm hv\u011bzdn\u00fdm syst\u00e9mem.<\/p>\n

V z\u00e1\u0159\u00ed 1998 byly ozn\u00e1meny dal\u0161\u00ed objevy extrasol\u00e1rn\u00edch planet kolem hv\u011bzdy HD187123 s ob\u011b\u017enou dobou t\u0159\u00ed dn\u016f a kolem hv\u011bzdy HD21027 s ob\u011b\u017enou dobou 473 dn\u00ed. Objevy extrasol\u00e1rn\u00edch planet vyvolaly diskusi, zda dr\u00e1ha a velikost planety Zem\u011b je b\u011b\u017en\u00e1 nebo anom\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee v\u0161echny dosud objeven\u00e9 planety m\u011bly bu\u010f polom\u011br dr\u00e1hy mnohem men\u0161\u00ed nebo mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e planeta Zem\u011b a v\u011bt\u0161inou m\u011bly mnohem v\u011bt\u0161\u00ed hmotnost.<\/p>\n

V kv\u011btnu 1999 dv\u011b nez\u00e1visl\u00e9 skupiny astronom\u016f ozn\u00e1mily objev hv\u011bzdy se t\u0159emi planetami. Nejbli\u017e\u0161\u00ed planeta kolem hv\u011bzdy Ypsilon Andromedae byla objevena ji\u017e d\u0159\u00edve. Hmotnosti planet jsou po \u0159ad\u011b 0,75, 2 a 4 hmotnosti Jupitera a vzd\u00e1lenosti jsou po \u0159ad\u011b 0,06, 0,83 a 2,5 astronomick\u00fdch jednotek. Hmotnost nejbli\u017e\u0161\u00ed planety p\u0159itom p\u0159edstavuje z\u00e1hadu, proto\u017ee podle r\u016fzn\u00fdch teori\u00ed planety o hmotnosti srovnateln\u00e9 s hmotnost\u00ed Jupiteru nemohou vzniknout pobl\u00ed\u017e centr\u00e1ln\u00ed hv\u011bzdy.<\/p>\n

V listopadu 1999 Geoffrey Marcy z Kalifornsk\u00e9 univerzity v Berkeley, Paul Buttler z Carnegie Institution a Greg Henry ze St\u00e1tn\u00ed univerzity v Tennessee ozn\u00e1mili pozorov\u00e1n\u00ed st\u00ednu planety proch\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159es kotou\u010dek vzd\u00e1len\u00e9 hv\u011bzdy. Do listopadu 1999 bylo objeveno celkem asi 30 extrasol\u00e1rn\u00edch planet.<\/p>\n

V prosinci 1999 astronomov\u00e9 z Univerzity v St. Andrews ozn\u00e1mili pozorov\u00e1n\u00ed sv\u011btla odra\u017een\u00e9ho od extrasol\u00e1rn\u00ed planety. Astronomov\u00e9 pozorovali sv\u011btlo odra\u017een\u00e9 p\u0159\u00edmo od planety, kter\u00e1 ob\u00edh\u00e1 kolem hv\u011bzdy tau Bootis asi 50 sv\u011bteln\u00fdch let od Slunce. P\u0159\u00edm\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed odra\u017een\u00e9ho sv\u011btla od planety je velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 kv\u016fli siln\u00e9mu z\u00e1\u0159en\u00ed centr\u00e1ln\u00ed hv\u011bzdy. Pozorovan\u00e1 planeta m\u00e1 modrozelenou barvu, dvojn\u00e1sobnou velikost a asi osmin\u00e1sobnou hmotnost planety Jupiter.<\/p>\n

Parametr n_e v Drakeov\u011b rovnici p\u0159edstavuje po\u010det planet fyzik\u00e1ln\u011b podobn\u00fdch Zemi v jednom planet\u00e1rn\u00edm syst\u00e9mu. V\u0161echny hv\u011bzdy maj\u00ed oblast, v n\u00ed\u017e planety maj\u00ed takovou teplotu, \u017ee se na jejich povrchu m\u016f\u017ee vyskytovat kapaln\u00e1 voda. Planety s fyzik\u00e1ln\u011b podobn\u00fdmi podm\u00ednkami jako m\u00e1 Zem\u011b jsou z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednkou mo\u017en\u00e9 existence \u017eivota ve form\u011b, v n\u00ed\u017e ho zn\u00e1me.<\/p>\n

Voda je prost\u0159ed\u00edm, ve kter\u00e9m prob\u00edhaj\u00ed v\u0161echny biochemick\u00e9 reakce a molekul\u00e1rn\u011b biologick\u00e9 procesy. Voda v kapaln\u00e9m stavu existuje jen v ur\u010dit\u00e9m rozsahu teplot a tlak\u016f.<\/p>\n

Pokud je planeta p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e1, jej\u00ed gravita\u010dn\u00ed pole nen\u00ed schopn\u00e9 udr\u017eet dostate\u010dn\u011b hustou atmosf\u00e9ru. Tato atmosf\u00e9ra se rozptyluje do vesm\u00edru a kapaln\u00e1 voda z povrchu se odpa\u0159\u00ed.<\/p>\n

Pokud je planeta p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1, jej\u00ed gravita\u010dn\u00ed pole m\u016f\u017ee udr\u017eet velmi hustou atmosf\u00e9ru. P\u0159i velk\u00e9m tlaku se voda m\u016f\u017ee vyskytovat v kapaln\u00e9m stavu pouze za velmi vysok\u00fdch teplot. P\u0159esto\u017ee zn\u00e1me n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edklady pozemsk\u00fdch organism\u016f, kter\u00e9 \u017eij\u00ed v hork\u00fdch pramenech nebo v oce\u00e1nech pobl\u00ed\u017e sopek, nen\u00ed jasn\u00e9, jak se adaptovaly na takov\u00e9 extr\u00e9mn\u00ed podm\u00ednky.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed mo\u017enost existence kapaln\u00e9 vody nazna\u010dily nov\u00e9 objevy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Jupiterova m\u011bs\u00edce Europa. Podle tiskov\u00e9 zpr\u00e1vy Jet Propulsion Laboratories z 9. dubna 1997 sonda Galileo po\u0159\u00edd\u00edla sn\u00edmky, kter\u00e9 vedou k z\u00e1v\u011bru, \u017ee ledov\u00e9 kry na povrchu m\u011bs\u00edce Europa pluj\u00ed na povrchu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tekut\u00e9ho oce\u00e1nu. Tento oce\u00e1n z\u0159ejm\u011b vznikl \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vlivem slapov\u00fdch sil Jupiteru a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b teplem z radioaktivn\u00edho rozpadu prvk\u016f uvnit\u0159 m\u011bs\u00edce. Podobnou my\u0161lenku vyslovil autor rom\u00e1nu „A Space Oddysey 2010“ Arthur C. Clark.<\/p>\n

Mohl vzniknout \u017eivot na m\u011bs\u00edci Europa? Snad, ale ve velmi primitivn\u00edch form\u00e1ch. Optimist\u00e9 v\u0161ak zast\u00e1vaj\u00ed nyn\u00ed n\u00e1zor, \u017ee m\u011bs\u00edce velikosti srovnateln\u00e9 se Zem\u00ed v extrasol\u00e1rn\u00edch syst\u00e9mech mohou b\u00fdt vhodn\u00fdm prost\u0159ed\u00edm pro vznik a v\u00fdvoj \u017eivota.<\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed planet fyzik\u00e1ln\u011b podobn\u00fdch planet\u011b Zemi by se m\u011blo zab\u00fdvat n\u011bkolik projekt\u016f. Projekt Kepler by m\u011bl vyu\u017e\u00edt fotometrie pro detekci p\u0159echodu planet velikosti Zem\u011b p\u0159es kotou\u010dek bl\u00edzk\u00e9 hv\u011bzdy. Projekt Darwin navr\u017een\u00fd Evropskou agenturou pro vesm\u00edr ESA (European Space Agency) by m\u011bl vyu\u017e\u00edvat infra\u010derven\u00e9ho interferometru pro detekci planet velikosti Zem\u011b u bl\u00edzk\u00fdch hv\u011bzd a detekovat spektroskopicky p\u0159\u00edtomnost atmosf\u00e9ry. Projekt ExNPS (Exploration of Neighboring Planetary Systems) N\u00e1rodn\u00edho \u00fa\u0159adu pro letectv\u00ed a vesm\u00edr NASA by m\u011bl vyu\u017e\u00edt interferometrie pro detekci planet podobn\u00fdch Zemi. [X6]<\/p>\n

Parametr f_i v Drakeov\u011b rovnici p\u0159edstavuje pod\u00edl planet s \u017eivotem, na nich\u017e vznikl inteligentn\u00ed \u017eivot d\u00edky tomu, \u017ee m\u011bl dostate\u010dnou dobu pro sv\u016fj v\u00fdvoj a p\u0159\u00edzniv\u00e9 podm\u00ednky.<\/p>\n

2. Kolonizace vesm\u00edru<\/strong><\/p>\n

\u017divot na Zemi se evolu\u010dn\u00edm v\u00fdvojem adaptoval natolik, \u017ee obsadil v\u0161echny mo\u017en\u00e9 ekologick\u00e9 niky. D\u0159\u00edve stabiln\u00ed populace a druhy se \u010dasem roz\u0161\u00ed\u0159ily do neobsazen\u00fdch oblast\u00ed planety. V\u0161echny zn\u00e1m\u00e9 formy \u017eivota maj\u00ed svoji „disperzn\u00ed f\u00e1zi“, v n\u00ed\u017e za\u010d\u00ednaj\u00ed pronikat do nov\u00fdch ekologick\u00fdch nik d\u00edky netrivi\u00e1ln\u00edm mutac\u00edm a pohlavn\u00edmu k\u0159\u00ed\u017een\u00ed a p\u0159itom vyu\u017e\u00edvaj\u00ed nov\u00e9 technologie. T\u00edmto zp\u016fsobem se \u017eivot nap\u0159\u00edklad dostal z mo\u0159e na sou\u0161 nebo do vzduchu.<\/p>\n

Podobn\u011b lidstvo pokra\u010duje ve v\u00fdvoji pokro\u010dil\u00fdch technologi\u00ed a obsazuje nov\u00e9 geografick\u00e9 a ekonomick\u00e9 niky. Nap\u0159\u00edklad v dob\u011b, kdy se \u010c\u00ednsk\u00e9 imp\u00e9rium na \u010das odd\u011blilo od okoln\u00edho sv\u011bta, ostatn\u00ed n\u00e1rody vyplnily takto vznikl\u00e9 mezery.<\/p>\n

Tento jev lze snadno pochopit na z\u00e1klad\u011b evolu\u010dn\u00ed teorie. Obecn\u011b se v\u017edy najde n\u011bkolik jedinc\u016f jednoho druhu, kte\u0159\u00ed se pokus\u00ed obsadit ur\u010ditou ekologickou niku, zat\u00edmco zbytek druhu \u017eije v nice p\u016fvodn\u00ed. D\u00edky r\u016fzn\u00fdm mutac\u00edm mohou tito jedinci m\u00edt v nov\u00e9 nice ur\u010ditou v\u00fdhodu v souboji s jedinci stejn\u00e9ho druhu nebo s jedinci jin\u00fdch druh\u016f. Podobn\u011b ve spole\u010dnosti existuj\u00ed vz\u00e1jemn\u011b sout\u011b\u017e\u00edc\u00ed populace, kdy p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed ty skupiny, kter\u00e9 maj\u00ed ur\u010ditou v\u00fdhodnou technologii. D\u00edky t\u00e9to technologii mohou vyplnit nov\u00e9 niky a stanou se ekonomicky a technicky siln\u00fdmi. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt objev spalovac\u00edho motoru, pomoc\u00ed n\u011bho\u017e do\u0161lo k prudk\u00e9mu rozvoji pozemn\u00ed dopravy.<\/p>\n

S rozvojem ka\u017ed\u00e9 civilizace nutn\u011b souvis\u00ed kolonizace. Lidstvo se vyv\u00edj\u00ed uvnit\u0159 komplexu ovliv\u0148uj\u00edc\u00edch se organiza\u010dn\u00edch, kulturn\u00edch, memetick\u00fdch [X2] a genetick\u00fdch syst\u00e9m\u016f. V\u0161echny tyto syst\u00e9my maj\u00ed dlouhodobou tendenci vyu\u017e\u00edt v\u0161echny reproduk\u010dn\u011b u\u017eite\u010dn\u00e9 zdroje.<\/p>\n

Proto lze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee jakmile se cestov\u00e1n\u00ed vesm\u00edrem stane dostupnou technologi\u00ed, na\u0161i potomci za\u010dnou kolonizovat prvn\u00ed planety, pozd\u011bji hv\u011bzdy a jin\u00e9 galaxie. Tato expanze do vesm\u00edru povede ve vzd\u00e1len\u00e9 budoucnosti k sout\u011b\u017een\u00ed jednotliv\u00fdch koloni\u00ed. R\u016fzn\u00e9 skupiny koloniz\u00e1tor\u016f se budou vyv\u00edjet r\u016fzn\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n

I velmi opatrn\u00fd v\u00fdvoj lidstva bude vy\u017eadovat st\u00e1le v\u00edce hmoty a energie. V kosmologicky kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b (n\u011bkolik mili\u00f3n\u016f let) mus\u00ed ka\u017ed\u00e1 civilizace narazit na z\u00e1sadn\u00ed omezen\u00ed sv\u00e9ho rozvoje. Rozvoj ka\u017ed\u00e9 civilizace nutn\u011b pokra\u010duje obsazov\u00e1n\u00edm nevyu\u017eit\u00fdch zdroj\u016f energie a hmoty, a to dokonce i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se setk\u00e1 s jin\u00fdmi civilizacemi ve vesm\u00edru. Tak doch\u00e1z\u00ed k lok\u00e1ln\u00edm tlak\u016fm na zdroje energie a hmoty.<\/p>\n

Evolu\u010dn\u00ed teorie vede k z\u00e1v\u011bru, \u017ee nutn\u011b mus\u00ed doch\u00e1zet k vz\u00e1jemn\u00fdm tlak\u016fm mezi kolonisty ve snaze udr\u017eet maxim\u00e1ln\u00ed ekonomick\u00fd r\u016fst. Tento boj prohraj\u00ed ty skupiny koloniz\u00e1tor\u016f, kter\u00e9 se budou ve vesm\u00edru pohybovat p\u0159\u00edli\u0161 pomalu, budou p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1hat nebo se budou p\u0159\u00edli\u0161 pomalu rozmno\u017eovat, aby po\u010detn\u011b p\u0159ev\u00e1\u017eily jin\u00e9 skupiny. Rostouc\u00ed tlak na zdroje nutn\u011b povede k realizaci velmi vzd\u00e1len\u00fdch pr\u016fzkumn\u00fdch let\u016f ve snaze z\u00edskat jako prvn\u00ed dosud neobydlen\u00e9 oblasti vesm\u00edru.<\/p>\n

Ji\u017e dnes lze odhadnout, jak\u00e9 technologie budou v budoucnu nutn\u00e9 pro realizaci kosmick\u00fdch let\u016f do vzd\u00e1len\u00fdch oblast\u00ed vesm\u00edru. Nov\u00e9 kosmick\u00e9 kor\u00e1by budou dostate\u010dn\u011b nez\u00e1visl\u00e9 na vn\u011bj\u0161\u00edch zdroj\u00edch. B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch stalet\u00ed se objev\u00ed kosmick\u00e9 stroje s vysokou u\u017eite\u010dnou z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed, se schopnost\u00ed reprodukce, zalo\u017een\u00e9 na nanotechnologi\u00edch a s um\u011blou inteligenc\u00ed na palub\u011b.<\/p>\n

Krom\u011b rychlosti sv\u011btla neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1va\u017en\u00e9 omezen\u00ed. Vesm\u00edrn\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i z\u0159ejm\u011b dos\u00e1hnou pomoc\u00ed nanotechnologi\u00ed mo\u017enost\u00ed \u0159\u00eddit atomovou strukturu hmoty, aby tak mohly z\u00edskat ve\u0161kerou pot\u0159ebnou energii.<\/p>\n

3. Expanze civilizac\u00ed do vesm\u00edru<\/strong><\/p>\n

B\u011bhem n\u011bkolika mili\u00f3n\u016f let na\u0161i potomci dos\u00e1hnou okam\u017eiku, kdy se budou explozivn\u011b \u0161\u00ed\u0159it rychlost\u00ed bl\u00edzkou rychlosti sv\u011btla do cel\u00e9 galaxie a pozd\u011bji do cel\u00e9ho vesm\u00edru. Cestov\u00e1n\u00ed rychlost\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e je rychlost sv\u011btla by vedlo k rychlej\u0161\u00ed expanzi.<\/p>\n

Lze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee takov\u00e1 expanze za \u010das dos\u00e1hne v\u0161ech oblast\u00ed, kter\u00e9 obsahuj\u00ed u\u017eite\u010dn\u00e9 zdroje energie a hmoty. Nejhodnotn\u011bj\u0161\u00ed zdroje hmoty a energie existuj\u00ed mezi hv\u011bzdami a v galaktick\u00fdch j\u00e1drech. Na\u0161i potomci ale budou z\u0159ejm\u011b schopni vyu\u017e\u00edt v\u0161echny dostupn\u00e9 zdroje energie v\u010detn\u011b planet\u00e1rn\u00edch soustav.<\/p>\n

Expanzi lidstva v takov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku by snad mohla b\u00fdt zastavena pouze jinou podobn\u011b expanduj\u00edc\u00ed mimozemskou civilizac\u00ed. Pokud by n\u011bjak\u00e1 kolonie byla zni\u010dena, brzy ji nahrad\u00ed jin\u00e1.<\/p>\n

Bez mo\u017enosti cestov\u00e1n\u00ed nadsv\u011btelnou rychlost\u00ed, kter\u00e1 by zaji\u0161\u0165ovala uniformitu v\u00fdvoje, se nutn\u011b objev\u00ed velk\u00e1 diversita mezi r\u016fzn\u00fdmi \u010d\u00e1stmi expanze a zejm\u00e9na pak mezi r\u016fzn\u00fdmi expanzemi. Lze o\u010dek\u00e1vat r\u016fzn\u00e9 kultury, jazyky nebo detaily ve tvaru t\u011bla. Mnohem men\u0161\u00ed diversita se bude objevovat u civilizac\u00ed, kter\u00e9 budou ve srovn\u00e1n\u00ed s jin\u00fdmi v reproduk\u010dn\u00ed nev\u00fdhod\u011b.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad si lze p\u0159edstavit vesm\u00edrn\u00e9 pred\u00e1tory, kte\u0159\u00ed vyhled\u00e1vaj\u00ed a ni\u010d\u00ed ostatn\u00ed formy \u017eivota. Obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed je pak ale pochopit, pro\u010d tito pred\u00e1to\u0159i nekolonizuj\u00ed v\u0161echny syst\u00e9my, kter\u00e9 nav\u0161t\u00edv\u00ed, kdy\u017e takov\u00e1 kolonizace je levn\u00e1. Agresivn\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i mohou tak\u00e9 znemo\u017enit p\u0159\u00edstup ke zdroj\u016fm energie jin\u00fdm skupin\u00e1m.<\/p>\n

Lze si tak\u00e9 p\u0159edstavit, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i ponech\u00e1vaj\u00ed ur\u010dit\u00e1 m\u00edsta nedot\u010dena, jako „p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace“, kter\u00e9 jsou zdrojem informace. Pak je ale obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit, pro\u010d by takto zachov\u00e1vali v\u011bt\u0161inu m\u00edst ve vesm\u00edru. Jin\u00e9 skupiny, kter\u00e9 by vyu\u017eily v\u00edce t\u011bchto m\u00edst jako zdroje pot\u0159ebn\u00e9 energie a hmoty, by v\u016f\u010di takov\u00fdm koloniz\u00e1tor\u016fm byly jist\u011b ve v\u00fdhod\u011b.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b je nutn\u00e9 o\u010dek\u00e1vat, \u017ee pokro\u010dil\u00e9 formy \u017eivota si r\u016fzn\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159izp\u016fsob\u00ed m\u00edsta, kter\u00e1 kolonizuj\u00ed. P\u0159\u00edrodn\u00ed syst\u00e9my nemaj\u00ed ide\u00e1ln\u00ed strukturu pro \u00fa\u010dely koloniz\u00e1tor\u016f a proto lze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee si tato m\u00edsta koloniz\u00e1to\u0159i p\u0159izp\u016fsob\u00ed. Existuje jen velmi m\u00e1lo p\u0159\u00edrodn\u00edch struktur, kter\u00e9 by vy\u017eadovaly nepatrn\u00e9 a m\u00e1lo viditeln\u00e9 zm\u011bny.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad ji\u017e pom\u011brn\u011b mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed jadern\u00e9ho odpadu vede ke zm\u011bn\u011b spektra dot\u010den\u00e9 hv\u011bzdy. Koloniz\u00e1to\u0159i mohou p\u0159em\u011bnit asteroidy kolem hv\u011bzdy na sol\u00e1rn\u00ed kolektory, kter\u00e9 zadr\u017e\u00ed podstatnou \u010d\u00e1st sv\u011bteln\u00e9 energie hv\u011bzdy. Takov\u00e9 zm\u011bny by se nutn\u011b musely projevit ve spektru, teplot\u011b a dal\u0161\u00edch fyzik\u00e1ln\u00edch vlastnostech dot\u0159en\u00e9 hv\u011bzdy. Vysp\u011bl\u00e9 civilizace mohou cel\u00e9 hv\u011bzdy rozebrat nebo je mohou obklopit Dysonovou sf\u00e9rou, na n\u00ed\u017e lze \u017e\u00edt mili\u00f3ny let. Velmi vysp\u011bl\u00e9 civilizace mohou dokonce rozebrat cel\u00e9 galaxie.<\/p>\n

Pokud by n\u011bkter\u00e1 pokro\u010dil\u00e1 forma \u017eivota kolonizovala na\u0161i vlastn\u00ed planetu, museli bychom o tom v\u011bd\u011bt. Tak\u00e9 bychom si jist\u011b v\u0161imli, kdyby n\u011bjak\u00e1 mimozemsk\u00e1 civilizace za\u010dala vyu\u017e\u00edvat jako zdroj hmoty a energie p\u00e1smo asteroid\u016f ve slune\u010dn\u00ed soustav\u011b. Pro takovou civilizaci by jist\u011b zaj\u00edmav\u00fdm zdrojem energie byl Jupiter nebo dokonce Slunce. Proto se m\u016f\u017eeme domn\u00edvat, \u017ee v bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed na\u0161eho Slunce se nevyskytuje \u017e\u00e1dn\u00e1 agresivn\u00ed civilizace, nebo n\u00e1s takov\u00e1 civilizace ponech\u00e1v\u00e1 jako „p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci“.<\/p>\n

Na\u0161e planeta nebo slune\u010dn\u00ed soustava nevypad\u00e1, jako by byla kolonizov\u00e1na n\u011bjakou pokro\u010dilou civilizac\u00ed. Nav\u00edc se n\u00e1m velmi dob\u0159e da\u0159\u00ed vysv\u011btlit chov\u00e1n\u00ed na\u0161\u00ed planety, slune\u010dn\u00ed soustavy, bl\u00edzk\u00fdch hv\u011bzd, Galaxie a dokonce jin\u00fdch galaxi\u00ed pomoc\u00ed „mrtv\u00fdch“ p\u0159\u00edrodn\u00edch proces\u016f, ani\u017e bychom se museli uchylovat k vysv\u011btlen\u00ed pomoc\u00ed \u010dinnosti pokro\u010dil\u00fdch forem \u017eivota. Na\u0161e vlastn\u00ed Galaxie se podob\u00e1 v\u0161em bl\u00edzk\u00fdm galaxi\u00edm a je t\u011b\u017ek\u00e9 uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee by cel\u00e1 n\u00e1mi viditeln\u00e1 oblast vesm\u00edru byla p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervac\u00ed mezi um\u011ble upraven\u00fdmi galaxiemi.<\/p>\n

Proto se lze opr\u00e1vn\u011bn\u011b domn\u00edvat, \u017ee dosud \u017e\u00e1dn\u00e1 civilizace ve vesm\u00edru nedos\u00e1hla sv\u00e9ho obdob\u00ed expanze. To ov\u0161em znamen\u00e1, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 civilizace o n\u011bkolik mili\u00f3n\u016f let star\u0161\u00ed ne\u017e je na\u0161e, tohoto obdob\u00ed je\u0161t\u011b nedos\u00e1hla.<\/p>\n

4. Velk\u00fd filtr<\/strong><\/p>\n

Uva\u017eujme nyn\u00ed z\u00e1sadn\u00ed evolu\u010dn\u00ed kroky, kter\u00e9 by mohly v\u00e9st k expanzi n\u011bjak\u00e9 civilizace ve viditeln\u00e9m vesm\u00edru:<\/p>\n

1. Vhodn\u00fd hv\u011bzdn\u00fd syst\u00e9m (v\u010detn\u011b existence organick\u00fdch l\u00e1tek).
\n2. Reprodukce organick\u00e9ho syst\u00e9mu (existence l\u00e1tky podobn\u00e9 RNA).
\n3. Jednoduch\u00fd (prokaryontn\u00ed) jednobun\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot.
\n4. Slo\u017eit\u00fd (eukaryontn\u00ed) jednobun\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot.
\n5. Pohlavn\u00ed reprodukce \u017eivota.
\n6. Mnohobun\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot.
\n7. N\u00e1stroje u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed \u017eivo\u010dichov\u00e9 s velk\u00fdm mozkem.
\n8. V\u00fdvoj lidstva.
\n9. Koloniza\u010dn\u00ed expanze do vesm\u00edru.<\/p>\n

„Velk\u00e9 ticho“ vede k z\u00e1v\u011bru, \u017ee jeden nebo v\u00edce krok\u016f je velmi nepravd\u011bpodobn\u00fdch. To je onen „Velk\u00fd filtr“ na cest\u011b od ne\u017eiv\u00e9ho vesm\u00edru k expanduj\u00edc\u00edmu \u017eivotu. Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina hv\u011bzd ve vesm\u00edru v\u00fd\u0161e uvedenou cestou v\u016fbec neprojde kv\u016fli sv\u00e9 nevhodn\u00e9 velikosti, nevhodn\u00e9 teplot\u011b, nep\u0159\u00edtomnosti planet a mnoha dal\u0161\u00edm fyzik\u00e1ln\u00edm podm\u00ednk\u00e1m.<\/p>\n

Skute\u010dnost, \u017ee vesm\u00edr vypad\u00e1, jako by byl bez jin\u00fdch forem \u017eivota, p\u0159edstavuje z\u00e1sadn\u00ed probl\u00e9m pro vysv\u011btlen\u00ed na\u0161\u00ed vlastn\u00ed existence. Pokud existuj\u00ed jin\u00e9 z\u00e1sadn\u011b odli\u0161n\u00e9 cesty ke vzniku vysp\u011bl\u00e9ho \u017eivota, pak zm\u00edn\u011bn\u00fd filtr mus\u00ed b\u00fdt je\u0161t\u011b mnohem v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159edstavujeme.<\/p>\n

5. N\u011bco je \u0161patn\u011b<\/strong><\/p>\n

Biologov\u00e9 a ostatn\u00ed v\u011bdci ji\u017e \u0159adu let pracuj\u00ed na p\u0159ijateln\u00e9m vysv\u011btlen\u00ed ka\u017ed\u00e9ho v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho evolu\u010dn\u00edho kroku, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017e\u00ed, aby pravd\u011bpodobnost takov\u00e9ho vysv\u011btlen\u00ed nebyla velmi mal\u00e1. Dnes ji existuj\u00ed p\u0159ijateln\u00e9 modely, kter\u00e9 vysv\u011btluj\u00ed vznik RNA a jej\u00ed reprodukce, vznik a v\u00fdvoj prokaryontn\u00edch bun\u011bk, vznik a v\u00fdvoj eukaryontn\u00edch bun\u011bk, vznik mnohobun\u011b\u010dn\u00fdch organism\u016f, vznik nervov\u00e9 soustavy a mozku a kone\u010dn\u011b vznik a v\u00fdvoj lidsk\u00e9 civilizace.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd takov\u00fd p\u0159ijateln\u00fd model m\u016f\u017ee p\u0159edstavovat jeden \u010dlen v Drakeov\u011b rovnici, kter\u00e1 odhaduje pravd\u011bpodobnost vzniku inteligentn\u00edho \u017eivota na n\u011bkter\u00e9 planet\u011b ve vesm\u00edru.<\/p>\n

Podobn\u011b technologi\u010dt\u00ed „optimist\u00e9“ uva\u017euj\u00ed r\u016fzn\u00e9 standardn\u00ed ekonomick\u00e9 trendy a standardn\u00edm ch\u00e1p\u00e1n\u00edm evolu\u010dn\u00edch proces\u016f se sna\u017e\u00ed zd\u016fvodnit p\u0159ijatelnost v\u00fd\u0161e popsan\u00e9 cesty ke kolonizaci vesm\u00edru v budoucnosti v kosmologicky kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase.<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci tento sc\u00e9n\u00e1\u0159 nepova\u017euj\u00ed za optimistick\u00fd. D\u00e1vaj\u00ed p\u0159ednost stabiln\u011bj\u0161\u00ed cest\u011b, kter\u00e1 by nevedla k ovl\u00e1dnut\u00ed \u010d\u00e1sti vesm\u00edru. Ale i p\u0159\u00edznivci stability mus\u00ed p\u0159iznat, \u017ee za dostate\u010dn\u011b dlouhou dobu, pokud lidstvo nem\u00e1 stagnovat, bude muset za\u010d\u00edt s kolonizac\u00ed okoln\u00edho vesm\u00edru. V\u017edy tedy existuje \u0161ance, \u017ee lidstvo se vyd\u00e1 cestou koloniza\u010dn\u00ed expanze.<\/p>\n

Pokud v\u0161echna uva\u017eovan\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed jsou alespo\u0148 minim\u00e1ln\u011b pravd\u011bpodobn\u00e1, pak na\u0161e pozorov\u00e1n\u00ed nazna\u010duj\u00ed, \u017ee n\u011bkde se skr\u00fdv\u00e1 z\u00e1va\u017en\u00e1 chyba a \u017ee jeden nebo v\u00edce krok\u016f je m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00fd. Pokud by byl nepravd\u011bpodobn\u00fd n\u011bkter\u00fd z prvn\u00edch evolu\u010dn\u00edch krok\u016f, pak bychom nemohli pozorovat v oblasti miliard sv\u011bteln\u00fdch let kolem n\u00e1s \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivot. Pokud je ale nepravd\u011bpodobn\u00fd posledn\u00ed krok ke koloniza\u010dn\u00ed expanzi do vesm\u00edru, pak to m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed d\u016fsledky pro na\u0161i vlastn\u00ed budoucnost. N\u00e1\u0161 vlastn\u00ed potenci\u00e1l mus\u00ed b\u00fdt mnohem men\u0161\u00ed, ne\u017e se dosud domn\u00edv\u00e1me. Optimismus t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se na\u0161\u00ed budoucnosti se tak stav\u00ed p\u0159\u00edmo proti optimismu t\u00fdkaj\u00edc\u00edho se v\u0161ech p\u0159edchoz\u00edch krok\u016f evolu\u010dn\u00edho v\u00fdvoje.<\/p>\n

6. Na\u0161e budoucnost<\/strong><\/p>\n

Racion\u00e1ln\u00ed optimismus t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se na\u0161\u00ed budoucnosti je p\u0159ijateln\u00fd pouze tehdy, pokud n\u011bkter\u00fd z uveden\u00fdch evolu\u010dn\u00edch krok\u016f je velmi m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00fd. Pokud takov\u00fd krok nenalezneme, pak mus\u00edme o\u010dek\u00e1vat, \u017ee pozemsk\u00e1 civilizace je\u0161t\u011b nepro\u0161la Velk\u00fdm filtrem. Takov\u00e1 budoucnost je jist\u011b chmurn\u00e1, ale na druh\u00e9 stran\u011b pov\u011bdom\u00ed o t\u00e9to skute\u010dnosti m\u016f\u017ee lidstvu tento fakt p\u0159ekonat.<\/p>\n

Pokud Velk\u00fd filtr le\u017e\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00e1mi, m\u011bli bychom se v\u00e1\u017en\u011b zab\u00fdvat pravd\u011bpodobn\u00fdmi sc\u00e9n\u00e1\u0159i dal\u0161\u00edho na\u0161eho v\u00fdvoje, jako je jadern\u00e1 v\u00e1lka nebo ekologick\u00e1 katastrofa, kter\u00e9 zabr\u00e1n\u00ed na\u0161\u00ed budouc\u00ed expanzi do vesm\u00edru. Velk\u00e9 ticho n\u00e1m pak nazna\u010duje, \u017ee p\u0159inejmen\u0161\u00edm jeden z t\u011bchto sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f m\u00e1 vysokou pravd\u011bpodobnost.<\/p>\n

S v\u011bdom\u00edm takov\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hrozby bychom se m\u011bli v\u00e1\u017en\u011b zab\u00fdvat dal\u0161\u00edm rozvojem na\u0161\u00ed civilizace. Snad bychom m\u011bli v\u011bnovat mnohem v\u011bt\u0161\u00ed pozornost ochran\u011b na\u0161ich ekosyst\u00e9m\u016f nebo dal\u0161\u00edmu rozvoji na\u0161\u00ed ekonomiky. M\u011bli bychom tak\u00e9 v\u00e1\u017en\u011b uva\u017eovat o mo\u017en\u00e9m ohro\u017een\u00ed na\u0161\u00ed civilizace r\u016fzn\u00fdmi fyzik\u00e1ln\u00edmi experimenty. Mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli v\u011bnovat v\u011bt\u0161\u00ed pozornost projekt\u016fm jako je Biosf\u00e9ra 2, kter\u00e9 alespo\u0148 \u010d\u00e1st lidstva uchr\u00e1n\u00ed p\u0159ed celosv\u011btovou katastrofou.<\/p>\n

Abychom zjistili, zda se Velk\u00fd filtr nach\u00e1z\u00ed ji\u017e v na\u0161\u00ed minulosti nebo le\u017e\u00ed n\u011bkde v na\u0161\u00ed budoucnosti, mus\u00edme prozkoumat v\u0161echna jeho p\u0159ijateln\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed. Takov\u00fd pr\u016fzkum se t\u00fdk\u00e1 v\u0161ech krok\u016f v\u00fdvoje \u017eivota na Zemi.<\/p>\n

7. Revize biologie<\/strong><\/p>\n

\u0158ada teoretick\u00fdch studi\u00ed, kter\u00e9 si kladou za c\u00edl vysv\u011btlit jednotliv\u00e9 evolu\u010dn\u00ed kroky, stoj\u00ed na my\u0161lence dlouh\u00fdch \u010dasov\u00fdch obdob\u00ed. Na druh\u00e9 stran\u011b zd\u016fvod\u0148ovan\u00e9 evolu\u010dn\u00ed kroky jsou \u010dasov\u011b velmi kr\u00e1tk\u00e9. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b zde se m\u016f\u017ee skr\u00fdvat chyba t\u011bchto teori\u00ed, kter\u00e9 tak mohou ignorovat n\u011bkter\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 faktory nebo detaily. Je obecn\u00fdm pravidlem, \u017ee jednoduch\u00fd p\u0159ijateln\u00fd model v\u011bt\u0161inou sel\u017ee p\u0159i pokusu vysv\u011btlit slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed jevy.<\/p>\n

Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee \u0159ada biolog\u016f o\u010dek\u00e1v\u00e1 mezi ne\u017eivou hmotou a inteligentn\u00edm \u017eivotem velk\u00fd filtr. Jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee astronomov\u00e9, kte\u0159\u00ed odhaduj\u00ed \u010dleny Drakeovy rovnice, dostate\u010dn\u011b neznaj\u00ed biologii. Poznamen\u00e1vaj\u00ed tak\u00e9, \u017ee vznik \u010dlov\u011bka mohl b\u00fdt pouhou, velmi \u0159\u00eddkou evolu\u010dn\u00ed n\u00e1hodou.<\/p>\n

Uva\u017eujme nyn\u00ed dva typy evolu\u010dn\u00edch krok\u016f. Prvn\u00edm typem je „diskr\u00e9tn\u00ed“ evolu\u010dn\u00ed krok, kter\u00fd mus\u00ed prob\u011bhnout v ur\u010dit\u00e9m kr\u00e1tk\u00e9m \u010dasov\u00e9m obdob\u00ed a pokud se neuskute\u010dn\u00ed, neuskute\u010dn\u00ed se ji\u017e nikdy v budoucnu. Takov\u00fd evolu\u010dn\u00ed krok nap\u0159\u00edklad m\u016f\u017ee vy\u017eadovat jist\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky, kter\u00e9 nastanou pouze jednou p\u0159i vzniku slune\u010dn\u00ed soustavy. Druh\u00fdm typem je evolu\u010dn\u00ed krok „pokus a omyl“, kter\u00fd pokud sel\u017ee, neovlivn\u00ed mo\u017enost sv\u00e9ho opakov\u00e1n\u00ed. Pr\u00e1v\u011b tohoto typu evolu\u010dn\u00edch krok\u016f se t\u00fdk\u00e1 Velk\u00fd filtr.<\/p>\n

8. Revize astrofyziky<\/strong><\/p>\n

Krom\u011b biologie existuje n\u011bkolik dal\u0161\u00edch mo\u017enost\u00ed jak vysv\u011btlit Velk\u00fd filtr tak\u00e9 ve fyzice a astronomii.<\/p>\n

Jednou z mo\u017enost\u00ed je, \u017ee rychlost let\u016f vesm\u00edrem a kolonizace hv\u011bzd a galaxi\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e se zd\u00e1. Takov\u00e9 cestov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt dokonce prakticky nemo\u017en\u00e9, a to i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee p\u0159\u00edpadn\u00e1 mimozemsk\u00e1 civilizace je schopna vyu\u017e\u00edt nanotechnologie. Nap\u0159\u00edklad mezihv\u011bzdn\u00e1 l\u00e1tka m\u016f\u017ee b\u00fdt mnohem h\u016f\u0159e pr\u016fchodn\u00e1, ne\u017e se dosud domn\u00edv\u00e1me. Pokud tomu tak skute\u010dn\u011b je, pak sice m\u00e1me mnohem v\u011bt\u0161\u00ed \u0161ance na p\u0159e\u017eit\u00ed, ale men\u0161\u00ed \u0161ance na pr\u016fzkum a kolonizaci hv\u011bzd v okol\u00ed slune\u010dn\u00ed soustavy. \u010c\u00edm ni\u017e\u0161\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt maxim\u00e1ln\u00ed rychlost cestov\u00e1n\u00ed vesm\u00edrem, t\u00edm men\u0161\u00ed Velk\u00fd filtr mus\u00edme vysv\u011btlit.<\/p>\n

Vesm\u00edr tak\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt mnohem men\u0161\u00ed, ne\u017e pozorujeme, nap\u0159\u00edklad kv\u016fli ur\u010dit\u00e9 netrivi\u00e1ln\u00ed topologii, kdy pozorovan\u00fd sv\u011bteln\u00fd ku\u017eel ud\u00e1lost\u00ed je ve skute\u010dnosti men\u0161\u00ed, ne\u017e pozorujeme. Op\u011bt mus\u00edme vysv\u011btlit men\u0161\u00ed Velk\u00fd filtr, ne\u017e se n\u00e1m dosud zd\u00e1.<\/p>\n

Optimistickou fyzik\u00e1ln\u00ed alternativou by bylo nap\u0159\u00edklad snadn\u00e9 vytvo\u0159en\u00ed lok\u00e1ln\u00edho „d\u011btsk\u00e9ho vesm\u00edru“ (baby universe), kter\u00fd by obsahoval neomezen\u00e9 mno\u017estv\u00ed energie a energie. D\u011btsk\u00fd vesm\u00edr je v\u00e1z\u00e1n k p\u016fvodn\u00edmu vesm\u00edru \u010derv\u00edmi d\u00edrami, tedy prostoro\u010dasov\u00fdmi topologick\u00fdmi tunely [2]. V takov\u00e9m vesm\u00edru v\u0161echny prob\u00edhaj\u00edc\u00ed procesy nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd vliv na p\u016fvodn\u00ed vesm\u00edr a nav\u00edc kolonist\u00e9 z takov\u00e9ho vesm\u00edru nemaj\u00ed mo\u017enost uniknout do p\u016fvodn\u00edho vesm\u00edru, snad jen pomoc\u00ed m\u00edstn\u00edch supernov.<\/p>\n

M\u016f\u017eeme tak uva\u017eovat t\u0159i astrofyzik\u00e1ln\u00ed alternativy, pomoc\u00ed nich\u017e lze vysv\u011btlit, zda n\u00e1\u0161 vesm\u00edr je napln\u011bn formami \u017eivota a zda na\u0161i m\u00edstn\u00ed oblast vesm\u00edru lze ch\u00e1pat jako izolovanou „zoologickou“ zahradu.<\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm je mo\u017en\u00e9, \u017ee rozs\u00e1hl\u00e9 projekty, jako jsou orbit\u00e1ln\u00ed sol\u00e1rn\u00ed kolektory postaven\u00e9 z asteroid\u016f, Dysonovy sf\u00e9ry nebo rozeb\u00edr\u00e1n\u00ed hv\u011bzd, jsou prakticky nemo\u017en\u00e9. To by vysv\u011btlilo, pro\u010d bl\u00edzk\u00e9 hv\u011bzdy nejsou ovlivn\u011bny \u010dinnost\u00ed inteligentn\u00edch bytost\u00ed. Druhou alternativou je mo\u017enost, \u017ee takov\u00e9 projekty nemus\u00ed v\u00fdrazn\u011b pozm\u011bnit spektra pozorovan\u00fdch hv\u011bzd. Posledn\u00ed alternativou je pro n\u00e1s velmi nep\u0159\u00edzniv\u00e1 mo\u017enost, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd inteligentn\u00ed \u017eivot v pozorovan\u00e9 \u010d\u00e1sti vesm\u00edru prost\u011b neexistuje.<\/p>\n

D\u00e1le je mo\u017en\u00e9, \u017ee rozvinut\u00fd inteligentn\u00ed \u017eivot kolonizuje „temnou hmotu“, kter\u00e1 tvo\u0159\u00ed podstatnou sou\u010d\u00e1st vesm\u00edru. Tento sc\u00e9n\u00e1\u0159 by mohl souviset se siln\u011bj\u0161\u00ed verz\u00ed soci\u00e1ln\u00ed hypot\u00e9zy „zoologick\u00e9 zahrady“, jak bude pops\u00e1no d\u00e1le.<\/p>\n

Dosud pova\u017eujeme temnou hmotu ve vesm\u00edru za ne\u017eivou hmotu, ale s rozvojem pr\u016fzkumu vesm\u00edru se m\u016f\u017ee uk\u00e1zat, \u017ee je tomu jinak. Ned\u00e1vn\u00e9 pr\u016fzkumy gravita\u010dn\u00edch \u010do\u010dek nazna\u010duj\u00ed, \u017ee zhruba polovina temn\u00e9 hmoty v galaktick\u00e9m halu se skl\u00e1d\u00e1 z objekt\u016f o hmotnosti od jedn\u00e9 do deseti hmotnost\u00ed Slunce a relativn\u011b m\u00e1lo je objekt\u016f o hmotnosti, kter\u00e1 je srovnateln\u00e1 s hmotnost\u00ed Zem\u011b. Dosud nejmen\u0161\u00ed pozorovan\u00fd objekt byl hn\u011bd\u00fd trpasl\u00edk o hmotnosti asi 20 a\u017e 50 hmotnost\u00ed Jupitera, kter\u00fd m\u00e1 absorp\u010dn\u00ed spektrum podobn\u00e9 spektru Jupitera.<\/p>\n

9. Revize soci\u00e1ln\u00edch teori\u00ed<\/strong><\/p>\n

Autor \u010dl\u00e1nku [X1] se domn\u00edv\u00e1, \u017ee podstatnou \u010d\u00e1st Velk\u00e9ho filtru bude mo\u017eno vysv\u011btlit pomoc\u00ed biologick\u00e9 evoluce \u017eivota a inteligence. P\u0159itom v\u0161ak \u0159ada fyzik\u016f, ve snaze vysv\u011btlit Velk\u00fd filtr, soust\u0159e\u010fuje pozornost na oblast, kter\u00e9 rozum\u00ed nejm\u00e9n\u011b, na soci\u00e1ln\u00ed v\u011bdy.<\/p>\n

Astronomov\u00e9 Carl Sagan a William Newman nap\u0159\u00edklad zast\u00e1vaj\u00ed n\u00e1zor, \u017ee bu\u010f se na\u0161e civilizace se zni\u010d\u00ed jadern\u00fdmi zbran\u011bmi, anebo se nau\u010d\u00ed \u017e\u00edt s ostatn\u00edmi skupinami ve vz\u00e1jemn\u00e9 toleranci, zbav\u00ed se sv\u00fdch predispozic\u00ed k snaze udr\u017eovat \u00fazem\u00ed a k agresi. Podle autor\u016f tato adaptace mus\u00ed prob\u00edhat s vysokou p\u0159esnost\u00ed u v\u0161ech jedinc\u016f, proto\u017ee jen tak lze zabr\u00e1nit rychl\u00e9mu vzniku agresivn\u00edho galaktick\u00e9mu imperialismu.<\/p>\n

Podobn\u011b Papagiannis zast\u00e1v\u00e1 n\u00e1zor, \u017ee lidstvo mus\u00ed p\u0159ekonat sv\u00e9 tendence k trval\u00e9mu materi\u00e1ln\u00edmu r\u016fstu a mus\u00ed je nahradit jin\u00fdmi nemateri\u00e1ln\u00edmi c\u00edli, d\u00edky nim\u017e p\u0159ekon\u00e1me krizi, ve kter\u00e9 se lidstvo nyn\u00ed nach\u00e1z\u00ed. Mimozemsk\u00e9 civilizace v Galaxii tak mohou b\u00fdt intelektu\u00e1ln\u011b zalo\u017een\u00e9 a mohou m\u00edt vysokou etiku a mor\u00e1lku. Takov\u00e1 civilizace m\u016f\u017ee zkvalit\u0148ovat sv\u016fj \u017eivot ani\u017e by pot\u0159ebovala dal\u0161\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed a energetick\u00e9 zdroje.<\/p>\n

Bohu\u017eel, takov\u00e9 p\u0159edstavy jsou schopny vysv\u011btlit pouze velmi malou \u010d\u00e1st Velk\u00e9ho filtru. Nelze toti\u017e o\u010dek\u00e1vat, \u017ee by se v\u0161echny civilizace v pozorovateln\u00e9 \u010d\u00e1sti vesm\u00edru chovaly v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdm zp\u016fsobem. Takov\u00e9 teorie jsou sp\u00ed\u0161e p\u0159\u00e1n\u00edm, ne\u017e v\u00e1\u017en\u00fdm pokusem vysv\u011btlit probl\u00e9m Velk\u00e9ho filtru pou\u017eit\u00edm soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd.<\/p>\n

Proto\u017ee na druh\u00e9 stran\u011b se \u0159ada odborn\u00edk\u016f domn\u00edv\u00e1, \u017ee ve vesm\u00edru mus\u00ed existovat mocn\u00e9 skupiny se snahou kolonizovat a zni\u010dit p\u0159\u00edpadn\u00e9 protivn\u00edky, nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd teoretick\u00fd d\u016fvod d\u00e1vat p\u0159ednost jedn\u00e9 nebo druh\u00e9 variant\u011b. Dokonce i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by civilizace m\u011bly jen n\u00edzkou tendenci ke kolonizaci, variace st\u00e1le nab\u00edz\u00ed mo\u017enost existence alespo\u0148 jedn\u00e9 agresivn\u00ed civilizace.<\/p>\n

Soci\u00e1ln\u00ed v\u011bdci maj\u00ed dobr\u00e9 d\u016fvody o\u010dek\u00e1vat vz\u00e1jemn\u011b sout\u011b\u017e\u00edc\u00ed populace, kter\u00e9 se sice sna\u017e\u00ed obsadit nov\u00e9 niky, ale kter\u00e9 budou v\u00e1hat rozpoutat v\u00e1lku se z\u00e1va\u017en\u00fdmi d\u016fsledky. Proto se m\u016f\u017eeme opr\u00e1vn\u011bn\u011b domn\u00edvat, \u017ee takov\u00e9 populace daj\u00ed p\u0159ednost mezihv\u011bzdn\u00e9 migraci p\u0159ed v\u00e1le\u010dn\u00fdm konfliktem.<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee d\u00edky na\u0161\u00ed schopnosti \u0159\u00eddit popula\u010dn\u00ed r\u016fst pomoc\u00ed genetick\u00fdch proces\u016f, se lidstvo osvobod\u00ed od „biologick\u00e9ho imperativu“ rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed a zvol\u00ed jin\u00e9 mo\u017enosti. Biologick\u00e9 organismy jsou schopny vyu\u017e\u00edt nejen v\u0161echny nab\u00edzen\u00e9 mo\u017enosti, ale st\u00e1le hledaj\u00ed mo\u017enosti nov\u00e9.<\/p>\n

Genetick\u00e9 in\u017een\u00fdrstv\u00ed sice m\u016f\u017ee v\u00fdznamn\u011b urychlit procesy variace, ale nezm\u011bn\u00ed z\u00e1kladn\u00ed evolu\u010dn\u00ed proces variace a n\u00e1sledn\u00e9 selekce nejv\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00edch \u017eivotn\u00edch forem. Aby se lidstvo vyhnulo tomuto p\u0159irozen\u00e9mu evolu\u010dn\u00edmu procesu, muselo by b\u00fdt schopno glob\u00e1ln\u00ed kontroly porodnosti. T\u00e9to kontroly lze dos\u00e1hnout pouze jistou formou sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy, kter\u00e1 by kontrolovala porodnost, vyrovnan\u00fdm ekonomick\u00fdm r\u016fstem a ur\u010ditou politikou.<\/p>\n

Zcela pesimistick\u00fdmi p\u0159edstavami jsou sc\u00e9n\u00e1\u0159e celosv\u011btov\u00e9 jadern\u00e9 v\u00e1lky nebo ekologick\u00e9 katastrofy. Aby se lidstvo vyhnulo ni\u010div\u00e9 jadern\u00e9 v\u00e1lce, mohlo by se snad roz\u0161\u00ed\u0159it po cel\u00e9 slune\u010dn\u00ed soustav\u011b a t\u00edm by pravd\u011bpodobnost ni\u010div\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho konfliktu v\u00fdrazn\u011b poklesla. Ekologick\u00e9 katastrof\u011b by zase mohla zabr\u00e1nit na\u0161e schopnost p\u0159ekonat svoji biologickou podstatu, nap\u0159\u00edklad pomoc\u00ed strojov\u00e9 (um\u011bl\u00e9) inteligence. A\u010dkoliv Velk\u00fd filtr snad lze vysv\u011btlit tak\u00e9 jin\u00fdmi zp\u016fsoby, pesimistick\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e jsou silnou motivac\u00ed pro jeho studium.<\/p>\n

Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee existuje ur\u010dit\u00e1 t\u0159\u00edda dosud n\u00e1m nezn\u00e1m\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch katastrof, kter\u00e9 vedou k z\u00e1niku cel\u00e9 civilizace. Zn\u00e1me takov\u00e9 p\u0159\u00edklady z minulosti, kdy relativn\u011b izolovan\u00e9 civilizace z n\u00e1m nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f zcela zanikly. Pokud l\u00e9pe pochop\u00edme tyto historick\u00e9 ud\u00e1losti, l\u00e9pe se vyhneme takov\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed katastrof\u011b v budoucnu.<\/p>\n

Ni\u010div\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e jsou implicitn\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed obvykl\u00e9 formulace Drakeovy rovnice. Na \u00farovni evolu\u010dn\u00edch krok\u016f Drakeova rovnice po\u017eaduje pravd\u011bpodobnost toho, \u017ee syst\u00e9m dos\u00e1hne dal\u0161\u00edho evolu\u010dn\u00edho kroku. Na na\u0161\u00ed \u00farovni ale Drakeova rovnice zji\u0161\u0165uje, jak\u00e1 je p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 doba, ne\u017e civilizace zanikne, a jak\u00e1 je \u0161ance, \u017ee se znovu objev\u00ed.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed mo\u017enou alternativn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed teori\u00ed je p\u0159edstava, \u017ee na\u0161i potomci ji\u017e nebudou nuceni spolu vz\u00e1jemn\u011b sout\u011b\u017eit, tak\u017ee evolu\u010dn\u00ed model ztrat\u00ed v tomto p\u0159\u00edpad\u011b sv\u016fj smysl. M\u016f\u017eeme si nap\u0159. p\u0159edstavit, \u017ee za p\u0159edpokladu uzav\u0159en\u00e9ho vesm\u00edru na\u0161e budouc\u00ed civilizace dos\u00e1hne mo\u017enosti nadsv\u011bteln\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed vesm\u00edrem. Potom se m\u016f\u017ee vyhnout okam\u017eiku, ne\u017e dojde k expanzi civilizace do vesm\u00edru, t\u00edm, \u017ee vytvo\u0159\u00ed stabiln\u00ed centr\u00e1ln\u00ed vl\u00e1du, kter\u00e1 se bude sna\u017eit udr\u017eet p\u0159irozen\u00e9 podm\u00ednky ve vesm\u00edru, proto\u017ee ka\u017ed\u00e9 m\u00edsto ve vesm\u00edru bude rychle dosa\u017eiteln\u00e9.<\/p>\n

Hypot\u00e9za nadsv\u011bteln\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed vesm\u00edrem ov\u0161em vyvol\u00e1v\u00e1 spoustu z\u00e1sadn\u00edch fyzik\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zek.<\/p>\n

Bez mo\u017enosti nadsv\u011bteln\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed by ve vesm\u00edru musely existovat civilizace, kter\u00e9 by udr\u017eovaly konzervativn\u00ed politiku kolonizace vesm\u00edru. Tyto civilizace by svoji politiku vnucovaly ostatn\u00edm nekonzervativn\u00edm civilizac\u00edm, kter\u00e9 by musely z\u0159ejm\u011b b\u00fdt v ur\u010dit\u00e9 vojensk\u00e9 nev\u00fdhod\u011b v p\u0159\u00edpad\u011b konfliktu. Nav\u00edc by pr\u016fm\u011brn\u00e1 hustota nekonzervativn\u00edch civilizac\u00ed musela b\u00fdt natolik n\u00edzk\u00e1, \u017ee v kosmologick\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtc\u00edch souhlas\u00ed s na\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00edm.<\/p>\n

\u017d\u00e1dnou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed teorii nevy\u017eaduje ji\u017e d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00e1 „zoologick\u00e1 hypot\u00e9za“, podle n\u00ed\u017e je n\u00e1mi pozorovateln\u00e1 oblast vesm\u00edru ochr\u00e1n\u011bna p\u0159ed kolonizac\u00ed jin\u00fdmi civilizacemi. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed teorii v\u0161ak vy\u017eaduje vysv\u011btlen\u00ed probl\u00e9mu, pro\u010d ve\u0161ker\u00e1 n\u00e1mi pozorovateln\u00e1 hmota ve vesm\u00edru le\u017e\u00ed uvnit\u0159 t\u00e9to p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace.<\/p>\n

Snad lze n\u00e1mi pozorovan\u00fd vzorek viditeln\u00e9 \u010d\u00e1sti vesm\u00edru vysv\u011btlit ur\u010ditou hustotou a povahou t\u011bchto p\u0159\u00edrodn\u00edch rezervac\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b ur\u010ditou nen\u00e1padnost\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b upraven\u00fdch oblast\u00ed. P\u0159itom mus\u00ed existovat ur\u010dit\u00fd v\u0161eobecn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd zp\u016fsob, jak\u00fdm se d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee dan\u00e1 hv\u011bzda je sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace. M\u016f\u017eeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee existuje ur\u010dit\u00fd sign\u00e1l ve velmi \u00fazk\u00e9m vlnov\u00e9m p\u00e1smu spektra hv\u011bzdy, kter\u00fd v\u0161echny civilizace jsou schopny detekovat.<\/p>\n

Hypot\u00e9za „zoologick\u00e9 zahrady“ nazna\u010duje, s jak\u00fdmi probl\u00e9my se lze setkat p\u0159i pokusu o \u010dist\u011b soci\u00e1ln\u00ed vysv\u011btlen\u00ed Velk\u00e9ho filtru, pokud se nepou\u017eij\u00ed n\u011bkter\u00e9 astrofyzik\u00e1ln\u00ed alternativy, jako je cestov\u00e1n\u00ed nadsv\u011btelnou rychlost\u00ed.<\/p>\n

10. Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

Dosud \u017e\u00e1dn\u00e1 ciz\u00ed civilizace nekolonizovala na\u0161i slune\u010dn\u00ed soustavu, ani \u017e\u00e1dnou soustavu v bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e1 civilizace na n\u011bkter\u00e9 z miliard hv\u011bzd v pozorovateln\u00e9 \u010d\u00e1sti vesm\u00edru dosud nedos\u00e1hla technologick\u00e9 \u00farovn\u011b, kter\u00e9 snad na\u0161e civilizace m\u016f\u017ee v budoucnu dos\u00e1hnout. Na\u0161e pozorov\u00e1n\u00ed ukazuj\u00ed, \u017ee mezi b\u011b\u017enou ne\u017eivou hmotou a pokro\u010dil\u00fdm expanduj\u00edc\u00edm \u017eivotem existuje Velk\u00fd filtr, kter\u00fd n\u00e1m zabra\u0148uje takov\u00fd \u017eivot pozorovat. Jak daleko je na\u0161e civilizace od tohoto filtru?<\/p>\n

Pokud m\u00e1me m\u00edt n\u011bjak\u00e9 optimistick\u00e9 vyhl\u00eddky do budoucna, mus\u00edme naj\u00edt ur\u010dit\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed velmi nepravd\u011bpodobn\u00e9 evolu\u010dn\u00ed kroky v historii \u017eivota na Zemi. Existuje n\u011bkolik kritick\u00fdch evolu\u010dn\u00edch krok\u016f typu pokus a omyl, kter\u00e9 se staly b\u011bhem biologick\u00e9 evoluce: vznik \u017eivota, jeho komplexnost, vznik pohlavn\u00edho rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed, vznik spole\u010denstv\u00ed, vznik rozumu a \u0159e\u010di. Pokud p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me, \u017ee celkem existuje zhruba dev\u011bt kritick\u00fdch evolu\u010dn\u00edch krok\u016f, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd trval pr\u016fm\u011brn\u011b 300 mili\u00f3n\u016f let, \u017ee pouze jedno procento v\u0161ech hv\u011bzd v pozorovan\u00e9 \u010d\u00e1sti vesm\u00edru takov\u00e9 kroky umo\u017e\u0148uje a \u017ee pouze jedno procento v\u0161ech civilizac\u00ed unikne vlastn\u00edmu zni\u010den\u00ed, pak jsme schopni vysv\u011btlit existenci Velk\u00e9ho filtru.<\/p>\n

R\u016fzn\u00e9 neobvykl\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky v\u00fdvoje inteligentn\u00edch civilizac\u00ed, kter\u00e9 n\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci hledaj\u00ed v astrofyzice nebo v soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd\u00e1ch, jsou m\u00e9n\u011b p\u0159ijateln\u00e9, ne\u017e v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 kritick\u00e9 evolu\u010dn\u00ed kroky. Tyto p\u0159ek\u00e1\u017eky toti\u017e vy\u017eaduj\u00ed jist\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky a um\u011bl\u00e9 p\u0159edpoklady.<\/p>\n

Rozvoj astrofyziky snad brzy p\u0159inese relevantn\u00ed informace. Astronomie temn\u00e9 hmoty m\u016f\u017ee brzy potvrdit nebo vyvr\u00e1tit hypot\u00e9zu „zoologick\u00e9 zahrady“. D\u016fkaz \u017eivota na Marsu m\u016f\u017ee prok\u00e1zat, \u017ee jeho vznik je nejsnaz\u0161\u00edm kritick\u00fdm evolu\u010dn\u00edm krokem.<\/p>\n

I v dal\u0161\u00edch oblastech v\u011bdy bylo dosa\u017eeno pokroku. \u0158ada t\u00fdm\u016f se zab\u00fdv\u00e1 ot\u00e1zkami po\u010d\u00e1tk\u016f \u017eivota na Zemi. Teoreti\u010dt\u00ed fyzikov\u00e9 v dohledn\u00e9 budoucnosti zjist\u00ed, zda bude v budoucnu cestov\u00e1n\u00ed nadsv\u011btelnou rychlost\u00ed teoreticky mo\u017en\u00e9. Spekulativn\u00ed in\u017een\u00fdrstv\u00ed pom\u00e1h\u00e1 odhadnout probl\u00e9my mezihv\u011bzdn\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed a projekt\u016f v kosmick\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. Astronomov\u00e9, matematikov\u00e9 a biologov\u00e9 se sna\u017e\u00ed odhadnout, jak dlouho je\u0161t\u011b bude Zem\u011b p\u0159\u00edzniv\u00e1 pro \u017eivot (pokud ji do t\u00e9 doby nezni\u010d\u00edme). Soci\u00e1ln\u00ed v\u011bdci se sna\u017e\u00ed objasnit d\u016fsledky kolonizace a sebezni\u010duj\u00edc\u00edch tendenc\u00ed.<\/p>\n

Snad nen\u00ed daleko doba, kdy kosmick\u00e9 sondy budou schopny prakticky ov\u011b\u0159it teorii mezihv\u011bzdn\u00e9 panspermie nap\u0159. nalezen\u00edm \u017eiv\u00fdch jednobun\u011b\u010dn\u00fdch organism\u016f v nitru komet. V\u00fdzkum projektu SETI pokra\u010duje v testov\u00e1n\u00ed hypot\u00e9zy, \u017ee \u017eivot je v pozorovateln\u00e9 \u010d\u00e1sti vesm\u00edru hust\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en, ale jeho pozorov\u00e1n\u00ed br\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00fd rozs\u00e1hl\u00fd filtr.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b bychom nem\u011bli zapom\u00ednat na neobvykl\u00e9 aspekty z\u00e1hady Velk\u00e9ho filtru. P\u0159edev\u0161\u00edm nesm\u00edme zapom\u00ednat na interdisciplin\u00e1rn\u00ed podstatu t\u00e9to z\u00e1hady. V\u011bdci ka\u017ed\u00e9ho v\u011bdeck\u00e9ho oboru mohou tvrdit, \u017ee podstata Velk\u00e9ho filtru se nach\u00e1z\u00ed v jin\u00e9m oboru. Ale d\u016fkaz lze p\u0159in\u00e9st pouze spolupr\u00e1c\u00ed v\u0161ech dot\u010den\u00fdch obor\u016f. Astronomov\u00e9 nemohou existenci Velk\u00e9ho filtru ve sv\u00e9m oboru odm\u00edtnout, pokud nap\u0159. nep\u0159ipust\u00ed hypot\u00e9zu, \u017ee snahou ka\u017ed\u00e9 civilizace je kolonizovat okoln\u00ed hv\u011bzdy. Biologov\u00e9 zase mohou nam\u00edtat, \u017ee vesm\u00edr nemus\u00ed b\u00fdt tak velk\u00fd, jak astronomov\u00e9 dosud tvrd\u00ed.<\/p>\n

P\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed hypot\u00e9zy Velk\u00e9ho filtru mus\u00edme zabr\u00e1nit tomu, aby byl probl\u00e9m „zameten pod koberec“ tvrzen\u00edm, \u017ee jeho podstata mus\u00ed le\u017eet n\u011bkde v dosud neprob\u00e1dan\u00e9 oblasti v\u011bdy, ani\u017e bychom p\u0159ipustili nep\u0159\u00edjemnou skute\u010dnost, \u017ee skute\u010dn\u011b jsme ve vesm\u00edru zcela sami, p\u0159\u00edpadn\u011b \u017ee p\u0159ed n\u00e1mi le\u017e\u00ed n\u011bjak\u00e1 dosud nezn\u00e1m\u00e1 osudov\u00e1 katastrofa.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b mus\u00edme pamatovat na to, \u017ee Velk\u00fd filtr je tak velk\u00fd, \u017ee p\u0159\u00edpadn\u00fd nepravd\u011bpodobn\u00fd kritick\u00fd krok mus\u00ed b\u00fdt dostate\u010dn\u011b nepravd\u011bpodobn\u00fd. I kdyby \u017eivot vznikl pouze na jedn\u00e9 hv\u011bzd\u011b ka\u017ed\u00e9 galaxie, st\u00e1le p\u0159ed n\u00e1mi le\u017e\u00ed probl\u00e9m filtru: pro\u010d nepozorujeme d\u016fsledky \u010dinnosti vysp\u011bl\u00fdch civilizac\u00ed?<\/p>\n

Uva\u017eujme situaci, kdy v ur\u010dit\u00e9m \u010dasov\u00e9m intervalu mus\u00ed prob\u011bhnout v ur\u010dit\u00e9m dan\u00e9m po\u0159ad\u00ed n\u011bkolik evolu\u010dn\u00edch krok\u016f typu „pokus a omyl“. Ka\u017ed\u00fd krok m\u00e1 ur\u010ditou konstantn\u00ed pravd\u011bpodobnost sv\u00e9ho \u00fasp\u011bchu na jednotku \u010dasu za podm\u00ednky, \u017ee p\u0159edchoz\u00ed krok prob\u011bhl \u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Pokud je pravd\u011bpodobnost \u00fasp\u011bchu v\u0161ech krok\u016f v dan\u00e9m \u010dasov\u00e9m intervalu n\u00edzk\u00e1, pak za p\u0159edpokladu, \u017ee v\u0161echny kroky prob\u011bhly, pr\u016fm\u011brn\u00fd \u010das proveden\u00ed ka\u017ed\u00e9ho „kritick\u00e9ho“ kroku nesouvis\u00ed s t\u00edm, nakolik je tento krok kritick\u00fd.<\/p>\n

\u0158ekn\u011bme, \u017ee m\u00e1me jednu hodinu na odemknut\u00ed p\u011bti z\u00e1mk\u016f s jedn\u00edm, dv\u011bma a\u017e p\u011bti \u010d\u00edseln\u00edky o deseti \u010d\u00edslech metodou pokus a omyl. O\u010dek\u00e1van\u00fd \u010das odemknut\u00ed prvn\u00edho z\u00e1mku je 0,01 hodiny, druh\u00e9ho 0,1 hodiny, t\u0159et\u00edho 1 hodina, \u010dtvrt\u00e9ho 10 hodin a p\u00e1t\u00e9ho 100 hodin. Nyn\u00ed se pod\u00edvejme na onen \u0159\u00eddk\u00fd p\u0159\u00edpad, kdy se n\u00e1m poda\u0159\u00ed za hodinu odemknout v\u0161ech p\u011bt z\u00e1mk\u016f. Pr\u016fm\u011brn\u00fd \u010das odemknut\u00ed prvn\u00edch dvou z\u00e1mk\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt 0,096 a 0,075 hodin, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 obvykle o\u010dek\u00e1van\u00e9mu \u010dasu 0,01 a 0,1 hodiny. Pr\u016fm\u011brn\u00fd \u010das odemknut\u00ed t\u0159et\u00edho z\u00e1mku ale m\u016f\u017ee b\u00fdt 0,2 hodiny a pr\u016fm\u011brn\u00fd \u010das odemknut\u00ed posledn\u00edch dvou z\u00e1mk\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt 0,24 hodiny. V\u0161echny kritick\u00e9 kroky, nez\u00e1visle na tom, nakolik jsou kritick\u00e9. Trvaj\u00ed zhruba stejn\u00fd \u010das, zat\u00edmco nekritick\u00e9 kroky zab\u00edraj\u00ed sv\u016fj obvykl\u00fd \u010das. Trv\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch krok\u016f m\u00e1 zhruba exponenci\u00e1ln\u00ed rozd\u011blen\u00ed (se standardn\u00ed odchylkou nejm\u00e9n\u011b 76% od st\u0159edn\u00ed hodnoty).<\/p>\n

Tento model lze pou\u017e\u00edt na evoluci \u017eivota na Zemi s t\u00edm, \u017ee hlavn\u00ed v\u00fdvojov\u00e9 zm\u011bny ve fosiln\u00edch z\u00e1znamech prob\u00edhaly zhruba rovnom\u011brn\u011b. Tento model je srovnateln\u00fd s jin\u00fdmi modely, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed nal\u00e9zt kritick\u00e9, nezbytn\u00e9 a jedine\u010dn\u00e9 kroky v evolu\u010dn\u00ed historii.<\/p>\n

Fosiln\u00ed z\u00e1znamy nazna\u010duj\u00ed p\u011bt zhruba stejn\u011b dlouh\u00fdch obdob\u00ed mezi velk\u00fdmi evolu\u010dn\u00edmi zm\u011bnami od vzniku Zem\u011b. Nejstar\u0161\u00ed fosiln\u00ed z\u00e1znamy jednoduch\u00e9ho jednobun\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota byly objeveny zhruba 0,9 miliardy let po ochlazen\u00ed Zem\u011b (tedy p\u0159ed asi 4,5 miliardou let). Nejstar\u0161\u00ed fosiln\u00ed z\u00e1znamy komplexn\u00edch jednobun\u011b\u010dn\u00fdch organism\u016f (eukaryont\u016f) se objevuj\u00ed po asi 2 miliard\u00e1ch let. Asi za 0,8 miliardy let evolu\u010dn\u00ed tempo dramaticky vzrostlo, z\u0159ejm\u011b se vznikem pohlavn\u00edho rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed. Po asi 0,5 miliardy let pozd\u011bji se objevil mnohobun\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot a za asi 0,6 miliardy let pot\u00e9 se objevil \u010dlov\u011bk.<\/p>\n

A\u010dkoliv tyto intervaly nejsou p\u0159esn\u011b stejn\u00e9, lze pro n\u011b pou\u017e\u00edt exponenci\u00e1ln\u00ed rozd\u011blen\u00ed pro dobu trv\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch kritick\u00fdch evolu\u010dn\u00edch krok\u016f na z\u00e1klad\u011b modelu „pokus a omyl“. P\u0159itom je nutn\u00e9 uva\u017eovat jist\u00e9 komplikace a nep\u0159esnosti.<\/p>\n

Za prv\u00e9, prvn\u00ed evolu\u010dn\u00ed krok mohl prob\u011bhnout kdykoliv od okam\u017eiku, kdy Zem\u011b byla dostate\u010dn\u011b chladn\u00e1, aby na n\u00ed mohl vzniknout \u017eivot. St\u00e1\u0159\u00ed t\u011bchto nejstar\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch fosili\u00ed z\u00e1vis\u00ed na vzniku hornin, kter\u00e9 mohly takov\u00e9 fosilie uchovat. Proto je nutn\u00e9 tento prvn\u00ed evolu\u010dn\u00ed krok kl\u00e1st do obdob\u00ed od 0,0 do 0,5 miliardy let po ochlazen\u00ed Zem\u011b. Nav\u00edc, proto\u017ee prost\u0159ed\u00ed na Zemi bylo neobvykl\u00e9, m\u011bly bychom ka\u017ed\u00fd \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd krok v tomto obdob\u00ed pova\u017eovat za diskr\u00e9tn\u00ed, v dal\u0161\u00edm obdob\u00ed neopakovateln\u00fd.<\/p>\n

Za druh\u00e9, v\u00fdskyt nejstar\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch komplexn\u00edch jedno- bun\u011b\u010dn\u00fdch organism\u016f odpov\u00edd\u00e1 obdob\u00ed vzniku kysl\u00edkov\u00e9 atmosf\u00e9ry na Zemi. Tento proces souvis\u00ed se zpomalen\u00edm oxidace kov\u016f v oce\u00e1nu. P\u0159ed t\u00edmto obdob\u00edm se eukaryontn\u00ed organismy, kter\u00e9 ve sv\u00e9m metabolismu vyu\u017e\u00edvaj\u00ed kysl\u00edk, p\u0159\u00edli\u0161 nevyskytovaly. Proto tento evolu\u010dn\u00ed krok nen\u00ed nutn\u00e9 pova\u017eovat za kritick\u00fd. Tomuto kroku mohl p\u0159edch\u00e1zet jeden nebo v\u00edce kritick\u00fdch krok\u016f, kter\u00e9 ale prob\u011bhly uvnit\u0159 populace p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9 na to, aby se objevila ve fosiln\u00edch z\u00e1znamech. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee tyto kroky vedly ke vzniku rostlin.<\/p>\n

Za t\u0159et\u00ed, kambrick\u00e1 exploze o 0,6 miliardy let pozd\u011bji tak\u00e9 souvisela s ur\u010dit\u00fdmi nez\u00e1visl\u00fdmi zm\u011bnami prost\u0159ed\u00ed, jak\u00fdm byl rozpad kontinentu Pangaea na kontinenty Laurasii a Gondwanu. Pokud pova\u017eujeme pr\u016fb\u011bh zm\u011bn prost\u0159ed\u00ed za n\u00e1hodn\u00fd, pak kambrickou explozi m\u016f\u017eeme popsat pomoc\u00ed dvojit\u00e9ho kritick\u00e9ho evolu\u010dn\u00edho kroku. Ur\u010dit\u00fd biologick\u00fd evolu\u010dn\u00ed krok vytvo\u0159il potenci\u00e1l, kter\u00fd ale nemohl vzniknout bez odpov\u00eddaj\u00edc\u00edho kroku v prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b relativn\u011b velk\u00fd mozek vzhledem k velikosti t\u011bla se objevil v obdob\u00ed radiace savc\u016f a pt\u00e1k\u016f po hromadn\u00e9m vym\u00edr\u00e1n\u00ed p\u0159ed 65 mili\u00f3ny lety. N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci, jako David Malcom Raup, se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee k t\u00e9to ud\u00e1losti do\u0161lo vn\u011bj\u0161\u00edm vlivem, jako byl dopad velk\u00e9ho meteoritu [1]. P\u0159i t\u00e9to ud\u00e1losti do\u0161lo k hromadn\u00e9mu vym\u0159en\u00ed dinosaur\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159edstavovali v\u00fdznamn\u00e9 konkurenty pt\u00e1k\u016f a savc\u016f. Evolu\u010dn\u00ed krok umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed v\u00fdvoj velk\u00e9ho mozku ale musel nastat ji\u017e asi p\u0159ed 300 mili\u00f3ny lety, kdy se vyvinuli prvn\u00ed p\u0159edch\u016fdci dne\u0161n\u00edch pt\u00e1k\u016f a savc\u016f. Z\u0159ejm\u011b posledn\u00ed v\u00fdznamn\u00fd evolu\u010dn\u00ed krok byl vznik \u0159e\u010dov\u00e9ho potenci\u00e1lu savc\u016f, ke kter\u00e9mu nemohlo doj\u00edt, dokud mozek savc\u016f nebyl dostate\u010dn\u011b velk\u00fd.<\/p>\n

Pokud tedy na\u0161e \u00favahy shrneme, tak prvn\u00ed evolu\u010dn\u00ed krok nebo kroky prob\u011bhly asi 0,5 miliardy po ochlazen\u00ed Zem\u011b. Pak k n\u011bkolika evolu\u010dn\u00edm krok\u016fm do\u0161lo pot\u00e9, co za\u010dal v atmosf\u00e9\u0159e Zem\u011b r\u016fst pom\u011br kysl\u00edku. Po asi 0,8 miliardy let do\u0161lo k jednomu nebo v\u00edce evolu\u010dn\u00edm krok\u016fm, kter\u00e9 vedly ke vzniku pohlavn\u00edho rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Po asi 0,5 miliardy let vznikly mnohobun\u011b\u010dn\u00e9 organismy a za asi 0,3 miliardy let se objevily prvn\u00ed pt\u00e1ci a savci. Za dal\u0161\u00edch 0,3 miliardy let se neobjevily \u017e\u00e1dn\u00e9 kritick\u00e9 evolu\u010dn\u00ed kroky, ale stabiln\u00ed v\u00fdvoj vedl k rozvoji nov\u00fdch mo\u017enost\u00ed. P\u0159ed 65 mili\u00f3ny lety do\u0161lo k ud\u00e1losti, kter\u00e1 vedla k prosazen\u00ed savc\u016f a k rozvoji jejich mozku a \u0159e\u010di.<\/p>\n

Trv\u00e1n\u00ed jednoho kroku lze stanovit zhruba na 0,3 miliardy let. Pak je p\u0159irozen\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee na vzniku \u017eivota se pod\u00edlel jeden kritick\u00fd evolu\u010dn\u00ed krok, \u017e\u00e1dn\u00fd a\u017e osm krok\u016f vedlo ke vzniku komplexn\u00edch bun\u011bk, dva a\u017e t\u0159i kroky vedly ke vzniku pohlav\u00ed, dvojit\u00fd krok ke vzniku mnohobun\u011b\u010dn\u00fdch organism\u016f, jeden krok ke vzniku velk\u00e9ho mozku a pozd\u011bji \u0159e\u010di. Celkov\u011b lze odhadnout po\u010det kritick\u00fdch evolu\u010dn\u00edch krok\u016f od sedmi do dev\u00edti.<\/p>\n

Tento model vy\u017eaduje \u0159adu p\u0159edpov\u011bd\u00ed, kter\u00e9 mohou ale nemus\u00ed b\u00fdt spln\u011bny. Nap\u0159\u00edklad tento model p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee o\u010dek\u00e1van\u00e1 doba od vzniku Zem\u011b do vzniku \u017eivota byla asi 0,3 miliardy let. Tento model by ale mohl b\u00fdt potvrzen astronomickou anal\u00fdzou, kter\u00e1 by ur\u010dila periodu opakov\u00e1n\u00ed sklen\u00edkov\u00e9ho jevu, zaledn\u011bn\u00ed, mno\u017estv\u00ed kysl\u00edku v atmosf\u00e9\u0159e pot\u0159ebn\u00e9 pro rozvoj \u017eivota, v\u00e1\u017en\u00e9 nestability v\u00fdvoje Slunce, erupce bl\u00edzk\u00fdch supernov, dopady velmi hmotn\u00fdch asteroid\u016f a dal\u0161\u00ed katastrofy, kter\u00e9 souvisej\u00ed s pohybem Slunce kolem st\u0159edu Galaxie.<\/p>\n

Z uveden\u00e9ho modelu plyne, \u017ee pokud je n\u011bkter\u00fd evolu\u010dn\u00ed krok dostate\u010dn\u011b dlouh\u00fd, pak aktu\u00e1ln\u00ed \u010das nic ne\u0159\u00edk\u00e1 o tom, nakolik kritick\u00fd tento evolu\u010dn\u00ed krok byl. Proto touto metodou nelze ur\u010dit nejkriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed krok. Kone\u010dn\u011b tento model vede k z\u00e1v\u011bru, \u017ee na\u0161i p\u0159edci pro\u0161li v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edch sta mili\u00f3n\u016f let nejm\u00e9n\u011b jedn\u00edm kritick\u00fdm evolu\u010dn\u00edm krokem. Tento posledn\u00ed krok ale vy\u017eadoval ur\u010dit\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vlastnosti \u017eivo\u010dich\u016f, jako byl velk\u00fd mozek a dokonalej\u0161\u00ed horn\u00ed kon\u010detiny.<\/p>\n

Ke zm\u00edn\u011bn\u00fdm zhruba dev\u00edti kritick\u00fdm evolu\u010dn\u00edm krok\u016fm je t\u0159eba p\u0159idat je\u0161t\u011b dva diskr\u00e9tn\u00ed kroky (nikoliv kroky typu pokus a omyl). Prvn\u00edm z nich je volba vhodn\u00e9 planety ob\u00edhaj\u00edc\u00edch kolem vhodn\u00e9 hv\u011bzdy. Druh\u00fdm je zni\u010den\u00ed \u017eivota na Zemi lidskou civilizac\u00ed. M\u00e1me tedy celkem jeden\u00e1ct evolu\u010dn\u00edch krok\u016f, kter\u00e9 by mohly vysv\u011btlit Velk\u00fd filtr, pokud pr\u016fm\u011brn\u00fd (logaritmick\u00fd) filtr na ka\u017ed\u00fd krok m\u00e1 faktor nejm\u00e9n\u011b 1\/100. Tato hodnota odpov\u00edd\u00e1 jednomu procentu \u0161ance uskute\u010dn\u011bn\u00ed diskr\u00e9tn\u00edho kroku nebo dob\u011b 300 mili\u00f3n\u016f let do v\u00fdskytu jednoho evolu\u010dn\u00edho kroku typu pokus a omyl. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Velk\u00fd filtr nemus\u00ed b\u00fdt rozlo\u017een pouze na t\u011bchto evolu\u010dn\u00edch kroc\u00edch. M\u016f\u017ee se vyskytovat tak\u00e9 za posledn\u00edm p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdm evolu\u010dn\u00edm krokem v na\u0161\u00ed budoucnosti.<\/p>\n

Ned\u00e1vn\u00fd mo\u017en\u00fd d\u016fkaz existence \u017eivota na Marsu [David S. McKay et. al., (1996) „Search for Past Life on Mars: Possible Relic Biogenic Activity in Martian Meteorite ALH84001“, Science, August 16, 273:?], [N1], [X5] snad umo\u017en\u00ed pochopit evolu\u010dn\u00ed kroky p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed vznik primitivn\u00edho jednobun\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota. Pokud se v budoucnu prok\u00e1\u017ee existence dnes vym\u0159el\u00e9ho \u017eivota na Marsu, kter\u00fd se bude dostate\u010dn\u011b odli\u0161ovat od forem \u017eivota na Zemi, abychom mohli usuzovat, \u017ee se vyv\u00edjen nez\u00e1visle na \u017eivot\u011b na Zemi, pak budeme m\u00edt d\u016fkaz, \u017ee Zem\u011b a Mars m\u011bly ur\u010dit\u00e9 neobvykl\u00e9 podm\u00ednky vhodn\u00e9 ke vzniku \u017eivota. Pak celkov\u00fd po\u010det evolu\u010dn\u00edch krok\u016f vedouc\u00edch od ne\u017eiv\u00e9 hmoty ke vzniku \u017eivota je skute\u010dn\u011b takov\u00fd, jak\u00fd p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me, a jednotliv\u00e9 kroky jsou dostate\u010dn\u011b pravd\u011bpodobn\u00e9. Velk\u00fd filtr pak pravd\u011bpodobn\u011b le\u017e\u00ed zat\u00edm v na\u0161\u00ed budoucnosti.<\/p>\n

Pokud \u017eivot vznikl pouze na jedn\u00e9 z planet a roz\u0161\u00ed\u0159il se pomoc\u00ed lok\u00e1ln\u00ed panspermie (spory \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed se z atmosf\u00e9ry t\u00e9to planety do atmosf\u00e9ry planety jin\u00e9), pak nebudeme v\u011bd\u011bt o nic v\u00edce, ne\u017e v\u00edme nyn\u00ed. Pokud se ale jednobun\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot dostal na Zemi z planety jin\u00e9 hv\u011bzdy (mezihv\u011bzdn\u00e1 panspermie), pak n\u00e1m to v na\u0161ich \u00favah\u00e1ch m\u016f\u017ee pomoci. Mohlo by to toti\u017e znamenat, \u017ee existuje mnohem v\u00edce kritick\u00fdch evolu\u010dn\u00edch krok\u016f, kter\u00e9 prob\u011bhly v obdob\u00ed snad deseti miliard let. V t\u00e9to \u00favaze se ale skr\u00fdv\u00e1 p\u0159ekvapiv\u00e1 slo\u017eitost rann\u00e9ho \u017eivota a skute\u010dnost, \u017ee takov\u00fd \u017eivot p\u0159e\u017eil zna\u010dn\u00e9 \u010dasov\u00e9 obdob\u00ed bez podstatn\u00fdch zm\u011bn.<\/p>\n

Sc\u00e9n\u00e1\u0159 mezihv\u011bzdn\u00e9 panspermie by n\u00e1m umo\u017enil zd\u016fvodnit, pro\u010d kritick\u00e9 evolu\u010dn\u00ed kroky, p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed jednobun\u011b\u010dn\u00e9mu \u017eivotu, jsou v ur\u010dit\u00fdch oblastech vesm\u00edru m\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00e9, a \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed evolu\u010dn\u00ed kroky pak maj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost. Sc\u00e9n\u00e1\u0159 mezihv\u011bzdn\u00e9 panspermie mnohobun\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota tak\u00e9 nen\u00ed vylou\u010den, ale je mnohem m\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00fd ne\u017e panspermie jednobun\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota, proto\u017ee takov\u00fd \u017eivot je m\u00e9n\u011b odoln\u00fd v\u016f\u010di extr\u00e9mn\u00edm podm\u00ednk\u00e1m mezihv\u011bzdn\u00e9ho prostoru a musel by se v\u00edce p\u0159izp\u016fsobovat pozemsk\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m.<\/p>\n

P\u0159\u00edpadn\u00e9 radiov\u00e9 sign\u00e1ly od mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed by n\u00e1m poskytly z\u00e1sadn\u00ed informaci o velikosti cel\u00e9ho Velk\u00e9ho filtru v oblastech, odkud bychom takov\u00e9 sign\u00e1ly zachytili. Snad bychom z\u00edskali informace, kter\u00e9 by v\u00fdznamn\u011b doplnily nebo pozm\u011bnili na\u0161e p\u0159edstavy o vlastn\u00ed biologick\u00e9 evoluci a mohly by ovlivnit na\u0161i budoucnost. P\u0159\u00edpadn\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 zdroje r\u00e1diov\u00fdch sign\u00e1l\u016f mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed by pro n\u00e1s mohly m\u00edt tak\u00e9 negativn\u00ed v\u00fdznam (viz d\u00e1le hypot\u00e9zu zoologick\u00e9 zahrady). Nep\u0159\u00edtomnost takov\u00fdch sign\u00e1l\u016f by pro n\u00e1s naopak mohla b\u00fdt pozitivn\u00ed. Poznamenejme, \u017ee jde o opa\u010dn\u00e9 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, ne\u017e kter\u00e9 maj\u00ed odborn\u00edci z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00ed na projektu SETI, kte\u0159\u00ed svoji pozornost zam\u011b\u0159uj\u00ed na hodnotn\u00e9 informace, kter\u00e9 bychom mohli od mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed takto z\u00edskat.<\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed a evoluce \u017eivota pomoc\u00ed projektu SETI ov\u0161em nemus\u00ed b\u00fdt v\u00edc ne\u017e intelektu\u00e1ln\u00ed kuriozitou.<\/p>\n

Ji\u0159\u00ed Svr\u0161ek, podle \u010dl\u00e1nku Robina Hansona<\/em><\/p>\n

Odkazy a literatura:<\/em><\/strong><\/p>\n

[X1] The Great Filter – Are We Almost Past It? Robin Hanson. Caltech, Sept. 1996.<\/em><\/p>\n

[X2] Memetics publications on the web.<\/em><\/p>\n

[X3] F. E. Freiheit „The Possibilities of FTL: Or Fermi’s Paradox Reconsidered. 1993<\/em><\/p>\n

[X4] Christopher Miller (1995) „Cosmic Hide and Seek: the Search for the Missing Mass“.<\/em><\/p>\n

[X5] PHYSICS NEWS UPDATE. The American Institute of Physics Bulletin of Physics News Number 283 August 27, 1996 by Phillip F. Schewe and Ben Stein<\/em><\/p>\n

[X6] The Search for Extraterrestrial Intelligence Institute.<\/em><\/p>\n

[N1] D\u016fkaz existence \u017eivota na Marsu? Physics News Update. Natura 10\/1996.<\/em><\/p>\n

[1] Raup, David Malcolm: O z\u00e1niku druh\u016f. Nakl. Lidov\u00e9 Noviny, Praha 1995, p\u0159eklad: Anton Marko\u0161 (orig.: Extinction: Bad Genes or Bad Luck?, Acta geol. hisp., 16, 1\/2, 25 – 33, rok: 1981). ISBN: 80-7106-099-2<\/em><\/p>\n

[2] Barrow, John D.: Teorie v\u0161eho. Mlad\u00e1 fronta, Praha 1997. z angl. orig.: Theories of Everything. The Quest for Ultimate Explanation. Oxford University Press, 1991. ISBN: 80-204-0602-6<\/em><\/p>\n

[3] \u0160olc, M. – \u0160vestka, J. – Van\u00fdsek, V: Fyzika hv\u011bzd a vesm\u00edru. SPN, Praha 1983<\/em><\/p>\n

[4] Hlad, O. – Pavlousek, J.: P\u0159ehled astronomie. SNTL, Praha 1990<\/em><\/p>\n

[5] Grygar, Ji\u0159\u00ed: Vesm\u00edrn\u00e1 zastaven\u00ed. Panorama, Praha 1990. ISBN: 80-7038-202-3<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Lidstvo m\u00e1 snad p\u0159ed sebou sv\u011btlou budoucnost a za\u010dne se roz\u0161i\u0159ovat do vzd\u00e1len\u00fdch oblast\u00ed vesm\u00edru.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":429,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[58,59],"class_list":["post-2570","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-veda","tag-mimozemstane","tag-vesmir"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2570","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2570"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2570\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2571,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2570\/revisions\/2571"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/429"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2570"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2570"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2570"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}