{"id":254,"date":"2023-03-26T00:48:55","date_gmt":"2023-03-25T23:48:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=254"},"modified":"2023-03-31T01:16:29","modified_gmt":"2023-03-30T23:16:29","slug":"bezpilotnim-letadlum-je-uz-vic-nez-sto-let","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/03\/26\/bezpilotnim-letadlum-je-uz-vic-nez-sto-let\/","title":{"rendered":"Bezpilotn\u00edm letadl\u016fm je u\u017e v\u00edc ne\u017e sto let"},"content":{"rendered":"

Nev\u011b\u0159\u00edte?<\/strong><\/p>\n

Bezpilotn\u00edch prost\u0159edk\u016f je dnes u\u017e bezpo\u010det. Letadla, vrtuln\u00edky, i mal\u00e9 drony. Pom\u00e1haj\u00ed v pr\u016fzkumu i v boj\u00edch, sleduj\u00ed obchodov\u00e1n\u00ed s drogami, zasazuj\u00ed \u00fadery raketami. M\u00e1lokdo ale v\u00ed, \u017ee prvn\u00ed bezpilotn\u00ed letadla se objevila u\u017e na po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n

U\u017e v roce 1910, Elmer Ambrose Sperry<\/em><\/strong>, zn\u00e1m\u00fd pro svou \u00fa\u010dast p\u0159i vyn\u00e1lezu gyrokompasu, se rozhodl vytvo\u0159it autopilota pro letadla. Ji\u017e prvn\u00ed verze jeho za\u0159\u00edzen\u00ed, p\u0159i v\u0161\u00ed sv\u00e9 jednoduchosti, umo\u017enila tehdej\u0161\u00edmu letounu automaticky udr\u017eet kurs letu a stabilitu. T\u00e1hla pro sm\u011brovku a v\u00fd\u0161kovku byla spojena hydraulick\u00fdm p\u0159\u00edvodem s blokem, automaticky p\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00edm sign\u00e1ly od nainstalovan\u00e9ho kompasu a v\u00fd\u0161kom\u011bru na palub\u011b.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed Ameri\u010dan, Charles Kettering<\/em><\/strong>, jednaj\u00edc\u00ed nez\u00e1visle, se rozhodl vytvo\u0159it bezpilotn\u00ed apar\u00e1t, kter\u00fd by mohl pou\u017e\u00edt tento nebo podobn\u00fd autopilot pro vojensk\u00e9 \u00fa\u010dely. Proto\u017ee ani prvn\u00ed, ani druh\u00fd vyn\u00e1lezce nebyli piloti, nebyli schopni p\u0159\u00edstroje postavit v kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase. A i pen\u011bz na to bylo pot\u0159eba hodn\u011b, ale pen\u00edze byly v\u017edy v\u011b\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem pro jak\u00e9hokoliv vyn\u00e1lezce.<\/p>\n

Jen\u017ee, kdy\u017e vypukla prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, Sperrymu se poda\u0159ilo upoutat pozornost velen\u00ed n\u00e1mo\u0159nictva. A kdy\u017e prob\u011bhl test bezpilotn\u00edho „ok\u0159\u00eddlen\u00e9ho torp\u00e9da“, zpr\u00e1va se dostala i k velen\u00ed arm\u00e1dy (kam tehdy letectvo v USA spadalo) a to se zam\u011b\u0159ilo na vyu\u017eit\u00ed vyn\u00e1lezu Charlese Ketteringa.<\/em><\/p>\n

\u00a0 \"\"<\/p>\n

Obr. Kettering Bug<\/em><\/p>\n

Ale op\u011bt vznikl probl\u00e9m, typick\u00fd pro toto obdob\u00ed. Nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 specializovan\u00e9 instituce a laborato\u0159e. Vyn\u00e1lezci byli \u010dasto p\u0159\u00edmo bytostn\u011b spjati se sv\u00fdmi projekty. Sperrymu bylo v tomto nezn\u00e1m\u00e9m prost\u0159ed\u00ed letectv\u00ed velmi t\u011b\u017eko. Krom\u011b toho, jako z\u00e1klad pro prvn\u00ed bezpilotn\u00ed letadla byly pou\u017eity konven\u010dn\u00ed pilotovan\u00e9 dvojplo\u0161n\u00edky (ze kter\u00fdch bylo odstran\u011bno sedadlo pilota), ale tak\u00e9 ji\u017e zastaral\u00e9 typy a slab\u00e9 motory, proto\u017ee objedn\u00e1n\u00ed nov\u00fdch stroj\u016f pro takov\u00e9 nejist\u00e9 experimenty bylo v arm\u00e1d\u011b pova\u017eov\u00e1no za p\u0159\u00edli\u0161 riskantn\u00ed.<\/p>\n

A to byla v\u00e1\u017en\u00e1 chyba, proto\u017ee speci\u00e1ln\u00ed bezpilotn\u00ed prost\u0159edky by poskytly i p\u0159i stejn\u00e9m v\u00fdkonu motoru vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdkony letu. Ale, bohu\u017eel, p\u0159esv\u011bd\u010dit vojensk\u00e9 hodnost\u00e1\u0159e se nepoda\u0159ilo.<\/p>\n

Motory o v\u00fdkonu 100 ko\u0148sk\u00fdch sil neposkytly dostate\u010dn\u00fd v\u00fdkon letadl\u016fm a nakonec, po s\u00e9rii pochopiteln\u00fdch nehod byl program zru\u0161en. Pozd\u011bj\u0161\u00ed lety se syst\u00e9mem automatick\u00e9ho nav\u00e1d\u011bn\u00ed od E. Sperry<\/em>, uskute\u010dn\u011bn\u00e9 v roce 1922, uk\u00e1zaly, \u017ee je spolehliv\u00fd a \u00fa\u010dinn\u00fd.<\/p>\n

Ketteringovi p\u0159\u00e1lo \u0161t\u011bst\u00ed trochu v\u00edc. Jeho stroj Kettering Bug<\/em> byl p\u016fvodn\u011b navr\u017een jako bezpilotn\u00ed, a proto byl tedy velmi jednoduch\u00fd a kompaktn\u00ed. Proto letadlo s motorem za 40 dolar\u016f, s v\u00fdkonem 40 ko\u0148sk\u00fdch sil a hmotnosti 240 kg, m\u011blo maxim\u00e1ln\u00ed rychlost 80 km\/h a dolet 120 km. Konstrukce byla v duchu t\u00e9 doby: trocha p\u0159ekli\u017eky, trocha pap\u00edru, k\u0159\u00eddla vyztu\u017een\u00e1 kart\u00f3nem.<\/p>\n

Prvn\u00ed let apar\u00e1tu, jeho\u017e v\u00fdvoj za\u010dal pot\u00e9, co Spojen\u00e9 st\u00e1ty vstoupily do v\u00e1lky v roce 1917, se konal 4.10.1918. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u00fdvoj prvn\u00edho bezpilotn\u00edho apar\u00e1tu si vy\u017eadoval ur\u010dit\u00fd \u010das. Autopilot po\u010d\u00edtal ura\u017eenou vzd\u00e1lenost po\u010dtem ot\u00e1\u010dek vrtule, na co\u017e v\u0161ak mohl m\u00edt zna\u010dn\u00fd vliv v\u00edtr, \u010deln\u00ed, bo\u010dn\u00ed i zadn\u00ed. Sladit do \u0159\u00edzen\u00ed v\u0161echny tyto vlivy nebylo snadn\u00e9. Tato pr\u00e1ce byla \u00fapln\u011b nov\u00e1torsk\u00e1, nebylo o co a o koho se op\u0159\u00edt, spol\u00e9hat na zku\u0161enosti n\u011bkoho jin\u00e9ho nebylo mo\u017en\u00e9.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Sperya<\/em><\/p>\n

P\u0159esto se vzlety z pozemn\u00edch katapult\u016f uk\u00e1zaly v\u011bt\u0161inou \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, a b\u011bhem sedmi ze \u010dty\u0159iadvaceti let\u016f se poda\u0159ilo letadlu dos\u00e1hnout ur\u010den\u00e9 oblasti k pl\u00e1novan\u00e9mu \u00fatoku. V podstat\u011b tento „Brouk“<\/em> byla prvn\u00ed l\u00e9taj\u00edc\u00ed bomba s automatick\u00fdm nav\u00e1d\u011bc\u00edm syst\u00e9mem, testovan\u00e1 za letu a uk\u00e1zala alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 (a mimochodem, nikoli \u0161patn\u00e9!) v\u00fdsledky.<\/p>\n

Letadlo nem\u011blo proto ani podvozek, proto\u017ee tato „l\u00e9taj\u00edc\u00ed bomba“ startovala z \u017eelezni\u010dn\u00edho vozu. Letadlo p\u0159i celkov\u00e9 hmotnosti 240 kilogramu m\u011blo v trupu n\u00e1lo\u017e o hmotnosti 82 kilogram\u016f. Nad ur\u010den\u00fdm bodem, kter\u00fd autopilot pova\u017eoval za nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 m\u011bsto, centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st letadla spadla na zem. Pravd\u011bpodobn\u00e1 kruhov\u00e1 odchylka byla velmi vysok\u00e1: do okruhu 3 km. Ale americk\u00e1 arm\u00e1da pl\u00e1novala pou\u017eit\u00ed stroje pro \u00fatoky na n\u011bmeck\u00e1 m\u011bsta, a k tomu n\u011bjak\u00e1 mimo\u0159\u00e1dn\u011b vysok\u00e1 p\u0159esnost v podstat\u011b nebyla pot\u0159ebn\u00e1.<\/p>\n

O n\u011bco pozd\u011bji, na podzim roku 1917, zah\u00e1jili v\u00fdvoj \u00fato\u010dn\u00e9ho dronu i N\u011bmci. Jen\u017ee N\u011bmecko si nemohlo dovolit, jako ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, vyhodit 400 USD za jeden bezpilotn\u00ed \u00fader. Jej\u00ed Fledermaus<\/em> (\u201eL\u00e9taj\u00edc\u00ed my\u0161 – netop\u00fdr<\/em>„) nebyla jednor\u00e1zov\u00e1 l\u00e9taj\u00edc\u00ed bomba, ale skute\u010dn\u00fdm dronem, kter\u00fd mohl nejen vzlet\u011bt, ale tak\u00e9 p\u0159ist\u00e1t. Krom\u011b toho, aby se usnadnilo automatick\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed, byl poprv\u00e9 ve sv\u011btov\u00e9 historii letectv\u00ed navr\u017een k pou\u017eit\u00ed brzd\u00edc\u00ed pad\u00e1k.<\/p>\n

Stejn\u011b jako u stroje Ketteringa,<\/em> byl apar\u00e1t od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku navr\u017een s extr\u00e9mn\u011b odleh\u010den\u00fdm trupem (bez seda\u010dky pilota ve st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti) a jeho silnou str\u00e1nkou bylo, \u017ee ne\u0161lo jen o jednor\u00e1zovou l\u00e9taj\u00edc\u00ed bombu, ale m\u011bla i dobr\u00e9 letov\u00e9 a technick\u00e9 charakteristiky. Tedy, nehled\u011b na motor o v\u00fdkonu 100 ko\u0148sk\u00fdch sil, tento celod\u0159ev\u011bn\u00fd doutn\u00edkov\u00fd letoun dosahoval rychlosti 200-220 km\/h, a mohl n\u00e9st bomby o hmotnosti nejm\u00e9n\u011b 100 kg, vypou\u0161t\u011bn\u00e9 r\u00e1diov\u00fdm sign\u00e1lem ze zem\u011b. Tak byl n\u011bmeck\u00fd „Netop\u00fdr“<\/em> d\u00e1lkov\u011b ovl\u00e1d\u00e1n, stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina sou\u010dasn\u00fdch bezpilotn\u00edch prost\u0159edk\u016f.<\/p>\n

Jen\u017ee jak bylo mo\u017en\u00e9 apar\u00e1t ovl\u00e1dat na d\u00e1lku bez kamer, kter\u00e9 by p\u0159en\u00e1\u0161ely obraz oper\u00e1torovi na zemi? \u0158e\u0161en\u00ed bylo jednoduch\u00e9 a vych\u00e1zelo z d\u00e1lkov\u00e9ho naviga\u010dn\u00edho syst\u00e9mu pro bojov\u00e9 vzducholod\u011b. Dvojice radiostanic v t\u00fdlu na dvou m\u00edstech od apar\u00e1tu p\u0159ij\u00edmala r\u00e1diov\u00e9 sign\u00e1ly.<\/p>\n

Radiomaj\u00e1k na palub\u011b musel pracovat neust\u00e1le a st\u0159elka, pohybuj\u00edc\u00ed se podle v\u00fdkyv\u016f po p\u0159\u00edjm\u016f sign\u00e1lu od pozemn\u00edch stanic p\u0159ed\u00e1val pokyny \u0159\u00edzen\u00ed letu. Fledermaus mohl tak \u00fato\u010dit i v noci, nebo\u0165 ve dne byl pro svou malou rychlost vcelku snadn\u00fdm ter\u010dem.<\/p>\n

Od podzimu roku 1917 N\u011bmci pracovali rychle: od z\u00e1\u0159\u00ed 1918 byly k k dispozici prvn\u00ed stroje. Nicm\u00e9n\u011b, vzhledem k listopadov\u00e9 revoluci v N\u011bmecku, byl prvn\u00ed zku\u0161ebn\u00ed let zru\u0161en, a samotn\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed bylo zni\u010deno. Informace o nich byly utajeny tak dob\u0159e, \u017ee o tomto projektu je dnes zn\u00e1mo jen m\u00e1lo. A\u010dkoli sov\u011btsk\u00fd spisovatel sci-fi Alexander B\u011bljajev<\/em> ve sv\u00e9m rom\u00e1nu „P\u00e1n sv\u011bta“ („\u0412\u043b\u0430\u0441\u0442\u0435\u043b\u0438\u043d \u043c\u0438\u0440\u0430“)<\/em> v 20. letech 20. stolet\u00ed popsal n\u00e1let n\u011bmeck\u00e9ho r\u00e1diem \u0159\u00edzen\u00e9ho letadla na m\u011bsto, kter\u00fd v\u0161ak skon\u010dil selh\u00e1n\u00edm, proto\u017ee za\u0159\u00edzen\u00ed selhalo kv\u016fli poryvu bou\u0159e.<\/p>\n

Pro\u010d my\u0161lenka dron\u016f tehdy selhala, je nepochopiteln\u00e9. „Netop\u00fdra“<\/em> by bylo mo\u017en\u00e9 pou\u017e\u00edt i pro pr\u016fzkum za dne, nahradit bomby fotografick\u00fdmi p\u0159\u00edstroji a p\u0159i \u0159\u00edzen\u00ed z lodi ho bylo mo\u017en\u00e9 pou\u017e\u00edt i jako protilodn\u00ed \u0159\u00edzen\u00e9 st\u0159ely. St\u00edha\u010dky t\u00e9 doby nebyly schopny vypo\u0159\u00e1dat se s takov\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm a rychlopaln\u00e9 protiletadlov\u00e9 kan\u00f3ny v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b v\u016fbec neexistovaly ani na r\u00fdsovac\u00edch prknech.<\/p>\n

Ale nebylo to vojensk\u00e9 rozhodnut\u00ed. Letadla samotn\u00e1 byla jednoduch\u00e1 a nep\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1kladn\u00e1. Pilot obdr\u017eel pom\u011brn\u011b levn\u00fd, rok trvaj\u00edc\u00ed v\u00fdcvik, a jeho letadlo, vyroben\u00e9 z p\u0159ekli\u017eky a kart\u00f3nu, bylo mo\u017en\u00e9 rychle nahradit. To nebyly dne\u0161n\u00ed mnohamili\u00f3nov\u00e9 stroje, a piloti s mnohalet\u00fdm v\u00fdcvikem.<\/p>\n

Za druh\u00e9, dal\u0161\u00edm d\u016fvodem ne\u00fasp\u011bchu tehdej\u0161\u00edch bezpilotn\u00edch apar\u00e1t\u016f byl p\u0159\u00edli\u0161 pozdn\u00ed americk\u00fd vstup do v\u00e1lky. Kettering Bug<\/em>, kter\u00fd m\u011bl bombardovat n\u011bmeck\u00e9 objekty za lini\u00ed fronty, urychlily p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 pr\u00e1ce v N\u011bmecku, co\u017e znamenalo, \u017ee dojde k re\u00e1ln\u00e9mu pou\u017eit\u00ed bezpilotn\u00edch letadel je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V d\u016fsledku toho v 30. letech do\u0161lo k d\u016fsledn\u00e9mu utajen\u00ed tohoto v\u00fdvoje. A to tak d\u016fkladn\u00e9mu, \u017ee b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se za\u010dalo pracovat na takov\u00fdch letadlech v podstat\u011b od nuly.<\/p>\n

A samoz\u0159ejm\u011b, roli v tomto v\u00fdvoji m\u011bly probl\u00e9my tehdej\u0161\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f. V\u0161echny tyto elektronick\u00e9 p\u0159\u00edstroje byly velmi nespolehliv\u00e9, a pou\u017eiteln\u00fdmi se staly a\u017e po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. A\u017e b\u011bhem vietnamsk\u00e9 v\u00e1lky, kdy masov\u00e9 pou\u017eit\u00ed sov\u011btsk\u00fdch protiletadlov\u00fdch \u0159\u00edzen\u00fdch st\u0159el a rychlopaln\u00fdch 37 mm kan\u00f3n\u016f vedlo k velk\u00fdm ztr\u00e1t\u00e1m americk\u00fdch letadel a pilot\u016f. Robotika a mikroelektronika umo\u017enila v\u00fdboj i velmi mal\u00fdch l\u00e9taj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f, kter\u00e9 v sou\u010dasnosti zapl\u0148uj\u00ed nebe.<\/p>\n

Podle:<\/em><\/p>\n