{"id":2516,"date":"2024-04-13T00:01:16","date_gmt":"2024-04-12T22:01:16","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2516"},"modified":"2024-05-12T04:19:29","modified_gmt":"2024-05-12T02:19:29","slug":"rapa-nui-velikonocni-ostrov-soch","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/04\/13\/rapa-nui-velikonocni-ostrov-soch\/","title":{"rendered":"Rapa Nui: Velikono\u010dn\u00ed ostrov soch"},"content":{"rendered":"

Izolovan\u00fd sope\u010dn\u00fd ostrov Rapa Nui<\/em><\/strong><\/p>\n

(zn\u00e1m\u00fd jako Velikono\u010dn\u00ed ostrov (1), proto\u017ee byl poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edven Evropany na Bo\u017e\u00ed hod velikono\u010dn\u00ed roku 1722) je nejl\u00e9pe zn\u00e1m\u00fd pro obrovsk\u00e9 sochy, naz\u00fdvan\u00e9 mo’ai v m\u00edstn\u00edm polyn\u00e9sk\u00e9m jazyce (2).<\/p>\n

I kdy\u017e jsou obvykle popisov\u00e1ny jako monolitick\u00e9, nejde o monolity, proto\u017ee se skl\u00e1daj\u00ed z jednotliv\u00fdch prvk\u016f: hlavn\u00ed t\u011bleso, od spodn\u00ed \u010d\u00e1sti trupu k hlav\u011b je hlavn\u00ed \u010d\u00e1st, n\u011bkter\u00fd jsou ozdobeny \u010dervenou pukao (obvykle p\u0159ekl\u00e1dan\u00e9 jako „uzel vlas\u016f\u201c, a\u010dkoli mohou p\u0159edstavovat ope\u0159en\u00e9 \u010delenky) a o\u010dn\u00ed d\u016flky mohou b\u00fdt vypln\u011bn\u00e9 kameny z b\u00edl\u00e9ho kor\u00e1lu a \u010dern\u00fdmi nebo \u010derven\u00fdmi okraji.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.1 Satelitn\u00ed pohled na Rapa Nui<\/em><\/p>\n

Na ostrov\u011b je 887 takov\u00fdch soch, ale 394 z nich z\u016fstalo v lomu, kde vznikaly.<\/p>\n

Tajemstv\u00ed mo’ai<\/strong><\/p>\n

Hlavn\u00ed „tajemstv\u00ed“ mo’ai je, pro\u010d jich existuje tolik na tak mal\u00e9m ostrov\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.2 Obnoven\u00e1 mo’ai na Ahu Ko Te Riku<\/em><\/p>\n

Rapa Nui, je chilsk\u00fd ostrov o rozloze pouh\u00fdch 163,6 km2 a je nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by n\u011bkdy hostil obzvl\u00e1\u0161t\u011b velkou populaci. Populace ostrova v 17. stolet\u00ed byla kolem 15.000 lid\u00ed, ale klesla na 3000 v dob\u011b prvn\u00edho kontaktu s Evropany (i kdy\u017e to m\u016f\u017ee b\u00fdt dost sn\u00ed\u017een\u00fd odhad). D\u016fvody tohoto katastrofick\u00e9ho poklesu nejsou zn\u00e1my, ale \u0161lo \u00fadajn\u011b o dopady p\u0159elidn\u011bn\u00ed, \u00fa\u010dinky odles\u0148ov\u00e1n\u00ed a p\u0159emno\u017een\u00ed potkan\u016f. To zp\u016fsobilo ztr\u00e1tu zem\u011bd\u011blsk\u00fdch produkt\u016f, neschopnost postavit ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 plavidla a pokles po\u010dtu pt\u00e1k\u016f.<\/p>\n

V\u00fdsledkem bylo hladov\u011bn\u00ed, smrt a mo\u017en\u00e1 i kanibalismus. Existuje tak\u00e9 hypot\u00e9za, \u017ee sto let p\u0159ed prvn\u00edm kontaktem s Evropany vypukla v\u00e1lka, ale to nen\u00ed podlo\u017eeno archeologick\u00fdmi d\u016fkazy. Po kolonizaci kolem roku 1200 n.l., populace rychle rostla a\u017e do ekologick\u00e9 katastrofy v sedmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed; mezikmenov\u00e9 n\u00e1sil\u00ed vzniklo z\u0159ejm\u011b v dob\u011b mezi n\u00e1v\u0161t\u011bvou Jacoba Roggeveena (1659-1729) (3) v roce 1722 a p\u0159i dal\u0161\u00edch kontaktech s Evropany, a\u017e do dne 15. listopadu 1770, kdy\u017e dv\u011b \u0161pan\u011blsk\u00e9 lod\u011b, San Lorenzo a Santa Rosalia, p\u0159ipluly k ostrovu. Kdy\u017e James Cook (1728-1779) (4) nav\u0161t\u00edvil ostrov v roce 1774, ozn\u00e1mil, \u017ee n\u011bkter\u00e9 sochy byly ji\u017e ve vzp\u0159\u00edmen\u00e9 poloze. Do t\u00e9 doby v\u00e1lka prob\u00edhala a zpr\u00e1va o zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed postaven\u00e9 mo’ai poch\u00e1z\u00ed z roku 1838.<\/p>\n

Mimozem\u0161\u0165an\u00e9?<\/strong><\/p>\n

Pravd\u011bpodobn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed „alternativn\u00ed“ vysv\u011btlen\u00ed pro stavbu mo’ai podal Erich von D\u00e4niken, kter\u00fd tomu v\u011bnoval kr\u00e1tkou kapitolu v knize \u201eChariots of the Gods?\u201c(1969) (5)<\/p>\n

Je to kr\u00e1tk\u00e1 kapitola o pouh\u00fdch sedmi stran\u00e1ch. P\u00ed\u0161e se v n\u00ed, \u017ee na ostrov\u011b nebylo dost lid\u00ed ke stavb\u011b soch, a tvrd\u00ed, \u017ee „ostrov sotva poskytl potraviny pro v\u00edce ne\u017e 2000 obyvatel“).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.3 Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 stav\u00ed mo’ai<\/em><\/p>\n

V knize \u201eZp\u011bt ke hv\u011bzd\u00e1m\u201c, v kapitole 9 „Nevy\u010derpateln\u00e9 t\u00e9ma: Velikono\u010dn\u00ed ostrov“ (6), odm\u00edt\u00e1 experiment Thora Heyerdahla (1914-2002) (7) z roku 1950, kter\u00fd popsal mo\u017enosti pro v\u00fdrobu a pohyb mo’ai. Von D\u00e4niken p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 svou verzi vzniku moai:<\/p>\n

Mal\u00e1 skupina inteligentn\u00edch bytost\u00ed byla uv\u011bzn\u011bna na Velikono\u010dn\u00edm ostrov\u011b vlivem „technick\u00fdch probl\u00e9m\u016f“. Skupina m\u011bla velk\u00e9 znalosti, velmi pokro\u010dil\u00e9 zbran\u011b a zp\u016fsoby opracov\u00e1n\u00ed kamene.<\/p>\n

Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 doufali, \u017ee je najdou a zachr\u00e1n\u00ed jejich vlastn\u00ed kolegov\u00e9. Nejbli\u017e\u0161\u00ed pevnina je v\u0161ak asi 3000 km daleko. \u017divot na ostrov\u011b se stal nudn\u00fdm a monot\u00f3nn\u00edm. Za\u010dali tedy u\u010dit domorodce; \u0159ekli jim o ciz\u00edch sv\u011btech, hv\u011bzd\u00e1ch a planet\u00e1ch. Mo\u017en\u00e1 aby zanechali trvalou vzpom\u00ednku na sv\u016fj pobyt, mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 jako znamen\u00ed p\u0159\u00e1tel\u016fm, kte\u0159\u00ed je hledaj\u00ed, mimozem\u0161\u0165an\u00e9 vytvo\u0159ili kolos\u00e1ln\u00ed sochu z vulkanick\u00e9ho kamene. Pak ud\u011blali dal\u0161\u00ed kamenn\u00e9 obry, kter\u00e9 um\u00edstili na kamenn\u00e9 podstavce pod\u00e9l pob\u0159e\u017e\u00ed tak, aby byly viditeln\u00e9 z velk\u00e9 d\u00e1lky. Ostrovan\u00e9 je vytv\u00e1\u0159eli i po jejich odchodu.<\/p>\n

Kon-Tiki a peru\u00e1n\u0161t\u00ed pr\u016fzkumn\u00edci<\/strong><\/p>\n

Thor Heyerdahl provedl experiment, p\u0159i kter\u00e9m byla mo’ai \u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u0159est\u011bhov\u00e1na pouze s pou\u017eit\u00edm materi\u00e1l\u016f dostupn\u00fdch na ostrov\u011b p\u0159ed kontakty s Evropany. Jeho expedice Kon-Tiki (8) m\u011bla potvrdit vazby mezi Velikono\u010dn\u00edm ostrovem a Tiwanaku (Tiahuanaco) (9).<\/p>\n

Podle Heyerdahla, podobnosti mezi mo’ai z Rapa Nui a prekolumbijsk\u00fdm socha\u0159stv\u00edm v Peru byl d\u016fkazem k tomu, \u017ee ostrov byl zabydlen p\u0159ist\u011bhovalci z Ji\u017en\u00ed Ameriky, nikoliv z Polyn\u00e9sie.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr.4 Kon-Tiki, balzov\u00fd vor, kter\u00fdm \u0161est mu\u017e\u016f p\u0159eplulo Tich\u00fd oce\u00e1n z Chile na Rapa Nui v roce 1947<\/em><\/p>\n

V roce 1947 Heyerdahl postavil balzov\u00fd vor, kter\u00fd pojmenoval Kon-Tiki, podle jednoho z alternativn\u00edch jmen boha Viracocha (l\u00e9pe Apu Qun Tiqsi Wiraqutra). To bylo zalo\u017eeno na plovouc\u00edch vorech na jeze\u0159e Titicaca a bylo jasn\u00e9, \u017ee materi\u00e1l i konstrukce je dostate\u010dn\u011b zp\u016fsobil\u00e1 k plavb\u011b, aby bylo mo\u017en\u00e9 podniknout cestu od pob\u0159e\u017e\u00ed Ji\u017en\u00ed Ameriky na Rapa Nui, vzd\u00e1len\u00e9m 3510 km z\u00e1padn\u011b od kontinentu. Cesta byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, a dok\u00e1zala, \u017ee mohla b\u00fdt provedena v prekolumbijsk\u00e9m obdob\u00ed. Co dok\u00e1zat nemohla, bylo to, zda k takov\u00e9 cest\u011b skute\u010dn\u011b do\u0161lo.<\/p>\n

To je metodick\u00fd probl\u00e9m v experiment\u00e1ln\u00ed archeologii: \u017ee n\u011bco je mo\u017en\u00e9, nen\u00ed to sam\u00e9 jako by k tomu skute\u010dn\u011b do\u0161lo. Jedn\u00e1 se o probl\u00e9m s tzv. „bateri\u00ed z Babylonu“ (10), kde experimenty uk\u00e1zaly, \u017ee mohou b\u00fdt pou\u017eity (s malou \u00fapravou) k produkci elektrick\u00e9ho n\u00e1boje, ale nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz pro pou\u017eit\u00ed elekt\u0159iny v Parthii.<\/p>\n

V p\u0159\u00edpad\u011b expedice Kon-Tiki, \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed d\u016fkaz nepodpo\u0159il my\u0161lenku, \u017ee lid\u00e9 z Rapa Nui p\u0159i\u0161li z Ji\u017en\u00ed Ameriky. Thor Heyerdahl byl extr\u00e9mn\u00ed diffusionista (11), kter\u00fd v\u011b\u0159il, \u017ee prakticky v\u0161echny kulturn\u00ed podobnosti m\u011bly jedin\u00fd p\u016fvod.<\/p>\n

P\u0159es sv\u00e9 neobvykl\u00e9 my\u0161lenky o p\u016fvodu rapanuisk\u00e9 kultury, Thor Heyerdahl provedl prvn\u00ed systematickou archeologickou pr\u00e1ci na ostrov\u011b, a dok\u00e1zal, \u017ee je opravdu mo\u017en\u00e9 vytesat sochy ze sope\u010dn\u00e9ho tufu pomoc\u00ed kamenn\u00fdch n\u00e1stroj\u016f a p\u0159epravu za pou\u017eit\u00ed m\u00edstn\u011b dostupn\u00fdch materi\u00e1l\u016f. Jeho pr\u016fkopnick\u00e1 pr\u00e1ce zbavila mo’ai mnoha m\u00fdt\u016f a umo\u017enila n\u00e1sledn\u011b archeolog\u016fm soust\u0159edit se na pochopen\u00ed kultury obyvatel ostrova.<\/p>\n

Rapa Nui jako poz\u016fstatek potopen\u00e9ho kontinentu<\/strong><\/p>\n

Podle n\u011bkter\u00fdch p\u0159edstav existoval v Tich\u00e9m oce\u00e1nu kontinent, tzv. Mu (12). Podle Grahama Hancocka (13) \u0161lo o vysp\u011blou civilizaci b\u011bhem druh\u00e9 \u010d\u00e1sti pleistoc\u00e9nu (14), kter\u00e1 zanechala stopy sv\u00e9 existence v pozd\u011bj\u0161\u00edch kultur\u00e1ch.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 5 Jedna z verz\u00ed kontinentu „Mu“<\/em><\/p>\n

Poz\u016fstatky t\u00e9to civilizace jsou ztraceny pod vlnami oce\u00e1nu v d\u016fsledku stoupaj\u00edc\u00ed hladiny mo\u0159e v holoc\u00e9nu (15). Net\u0159eba dod\u00e1vat, \u017ee Hancockovy my\u0161lenky se nesetkal s pochopen\u00edm archeologick\u00e9 komunity, a postupn\u011b od n\u011bkter\u00fdch sv\u00fdch extr\u00e9mn\u00edch n\u00e1zor\u016f ustoupil.<\/p>\n

Pro\u010d byly mo’ai stav\u011bny?<\/strong><\/p>\n

Stavitel\u00e9 um\u00edstili sochy na kamenn\u00e9 plo\u0161iny, u pob\u0159e\u017e\u00ed, d\u00edvaj\u00ed se v\u011bt\u0161inou sm\u011brem do vnitrozem\u00ed.<\/p>\n

Radiokarbonov\u00e9 datov\u00e1n\u00ed ukazuj\u00ed, \u017ee nejstar\u0161\u00ed byly postaveny brzy po p\u0159\u00edchodu prvn\u00edch osadn\u00edk\u016f, kolem poloviny t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed n.l., a \u017ee ve stavb\u011b bylo pokra\u010dov\u00e1no p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 250 let.<\/p>\n

Jejich styl je polyn\u00e9sk\u00fd, ale jejich velikost je bezprecedentn\u00ed. Tak\u00e9 plo\u0161iny ahu, na nich\u017e byly postaveny, maj\u00ed tak\u00e9 polyn\u00e9sk\u00fd p\u016fvod (viz posv\u00e1tn\u00e9 plo\u0161iny Marae) (16).<\/p>\n

Tak\u00e9 dal\u0161\u00ed prvky kultury Rapa Nui ukazuj\u00ed na spojen\u00ed s polyn\u00e9skou kulturou: jazyk pat\u0159\u00ed do v\u00fdchodn\u00ed polyn\u00e9sk\u00e9 skupiny, s \u00fazk\u00fdmi podobnostmi s Marquesany a M\u0101ori, zat\u00edmco tradi\u010dn\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed bylo forma uct\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159edk\u016f, tak\u017ee sochy z\u0159ejm\u011b p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 p\u0159edky.<\/p>\n

Podle m\u00fdt\u016f domorod\u00fdch obyvatel\u016f, sv\u016fj p\u016fvod odvozuj\u00ed k pravlasti na nezn\u00e1m\u00e9m ostrov\u011b zvan\u00e9m Hiva, co\u017e mohou b\u00fdt z\u0159ejm\u011b Mark\u00e9zy (17), co\u017e je p\u0159ekvapiv\u00e9, vzhledem k jazykov\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti.<\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_ostrov<\/a><\/em>
\n(2) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rapa_Nui_language<\/a> <\/em>
\n(3) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Jacob_Roggeveen<\/a> <\/em>
\n(4) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cook<\/a> <\/em>
\n(5) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chariots_of_the_Gods%3F<\/a> <\/em>
\n(6) Daniken, E, von: Zp\u011bt ke hv\u011bzd\u00e1m. Dialog Liberec 1992, 9. kap.<\/em>
\n(7) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Thor_Heyerdahl<\/a><\/em>
\n(8) http:\/\/www.kon-tiki.no\/E-Exp_KonTiki.php<\/a> <\/em>
\n(9) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Tiwanaku<\/a><\/em>
\n(10) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Baghdad_Battery<\/a><\/em>
\n(11) http:\/\/artslexikon.cz\/index.php\/Difuzionismus<\/a> <\/em>
\n(12) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Mu_%28ztracen%C3%BD_kontinent%29<\/a> <\/em>
\n(13) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Graham_Hancock<\/a> <\/em>
\n(14) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Pleistoc%C3%A9n<\/a> <\/em>
\n(15) http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Holoc%C3%A9n<\/a> <\/em>
\n(16) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marae<\/a><\/em>
\n(17) http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hiva<\/a> <\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Izolovan\u00fd sope\u010dn\u00fd ostrov Rapa Nui<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1939,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[53,46],"class_list":["post-2516","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-amerika","tag-oceanie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2516","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2516"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2516\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2524,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2516\/revisions\/2524"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1939"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2516"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2516"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2516"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}