{"id":249,"date":"2023-03-31T00:43:38","date_gmt":"2023-03-30T22:43:38","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=249"},"modified":"2024-02-23T03:12:54","modified_gmt":"2024-02-23T02:12:54","slug":"arkaim","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/03\/31\/arkaim\/","title":{"rendered":"Arkaim"},"content":{"rendered":"

… aneb jak se z\u00e1hadn\u00e1 archeologick\u00e1 lokalita stala p\u0159edm\u011btem politick\u00fdch tahanic<\/strong> Arkaim je z\u00e1hadn\u00e1 kruhov\u00e1 stavba, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v severn\u00edm Kazachst\u00e1nu.<\/p>\n

Byl objeven v roce 1987 b\u011bhem archeologick\u00fdch vykop\u00e1vek G. Zdanovi\u010de a S. Zvereva, mezi m\u011bsty Kok\u010detav a Petropavlovsk, p\u0159i z\u00e1chrann\u00e9m v\u00fdzkumu tamn\u00edch andronovsk\u00fdch hradi\u0161\u0165 doby kamenn\u00e9 a bronzov\u00e9, p\u0159ed p\u0159ipravovanou stavbou p\u0159ehrady.<\/p>\n

Andronovskou kulturu objevil v roce 1924 archeolog S. T\u011bplouchov. Jde o kulturu doby bronzov\u00e9 v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Sibi\u0159e, Ruska a \u010d\u00e1sti Kazachst\u00e1nu, trvaj\u00edc\u00ed v dob\u011b od 1500 \u2013 800 p\u0159. n. let.<\/p>\n

Tato sibi\u0159sk\u00e1 \u201eZem\u011b m\u011bst\u201c obsahuje 17 s\u00eddli\u0161\u0165 s poh\u0159ebi\u0161ti a 21 opevn\u011bn\u00fdch hradi\u0161\u0165. Jsou od sebe vzd\u00e1leny 40 \u2013 70 km, na koni je mo\u017en\u00e9 tuto vzd\u00e1lenost p\u0159ekonat za 1 – 2 dny. Poz\u016fstatky tzv. andronovsk\u00fdch m\u011bst, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 z nich m\u011bly i 15 \u2013 20 tis\u00edc obyvatel, p\u0159evy\u0161uj\u00ed Arkaim jak objemem proveden\u00fdch zemn\u00edch prac\u00ed, tak i po\u010dtem tehdej\u0161\u00edch obyvatel.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Arkaim se rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e v\u00edce jak 20.000 m2. M\u00e1 dv\u011b ochrann\u00e9 kruhov\u00e9 zdi, obvodovou ze\u010f o pr\u016fm\u011bru 160 metr\u016f a \u0161irokou 4 metry. Ze\u010f byla vypln\u011bna zeminou, nasypanou do d\u0159ev\u011bn\u00fdch r\u00e1m\u016f a zvenku je obestav\u011bn\u00e1 je\u0161t\u011b vep\u0159ovicemi. Uvnit\u0159 byly ke zdi p\u0159istaveny domy.<\/p>\n

Jeden z objevitel\u016f Arkaimu, S. Zverev, po tomto n\u00e1lezu pro\u017eil siln\u00fd du\u0161evn\u00ed ot\u0159es. Arkaim pova\u017eoval za astronomickou observato\u0159. Zanechal pr\u00e1ce v muzeu, p\u0159estal s archeologi\u00ed. Je o n\u011bm zn\u00e1mo, \u017ee i kdy\u017e nerozum\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 astronomii, o to v\u00edce t\u00edhnul k tajemnu. Druh\u00fd v\u011bdec, Zdanovi\u010d, byl posedl\u00fd sv\u00fdm velik\u00e1\u0161stv\u00edm. Pova\u017eoval se za v\u011bt\u0161\u00edho v\u011bdce, ne\u017e byl Schliemann. Arkaim pova\u017eoval za svou Tr\u00f3ju. Ale kdo si nyn\u00ed vzpomene na Tr\u00f3ju? Je ji\u017e v\u0161emi zapomenuta, zlato z Priamova pokladu se stalo pouh\u00fdm muzejn\u00edm expon\u00e1tem. To se nesm\u00ed st\u00e1t. A tak b\u00fdval\u00ed studenti dnes vypr\u00e1v\u00ed, jak n\u00e1hle oba v\u011bdci za\u010dali rozd\u00edln\u011b vykl\u00e1dat v\u00fdsledky sv\u00fdch v\u00fdzkum\u016f m\u011bst andronovsk\u00e9 kultury.<\/p>\n

I dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj uk\u00e1zal, \u017ee se zjevn\u011b, pod vidinou materi\u00e1ln\u00edch a mocensk\u00fdch v\u00fdhod, megalomansk\u00fdch snah, pozapomn\u011blo na ide\u00e1ly v\u011bdy. Za\u010daly se hledat velk\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 by daly z\u00e1klad nov\u00e9mu archeologick\u00e9mu pokladu.<\/p>\n

Nejednotnost v\u011bdc\u016f a tak\u00e9 politick\u00e9 p\u0159em\u011bny, kter\u00fdm za\u010dal proch\u00e1zet SSSR na konci 80. a po\u010d\u00e1tkem 90. let 20. stolet\u00ed, zp\u016fsobily, \u017ee se o Arkaimu za\u010dalo \u0161\u00ed\u0159it mno\u017estv\u00ed smy\u0161lenek.<\/p>\n

Dlouho se na v\u00fdzkumy andronovsk\u00e9 kultury doslova rvali ma\u010far\u0161t\u00ed archeologov\u00e9. Vehementn\u011b prosazovali prvenstv\u00ed t\u00e9to kultury v domestikaci kon\u00ed. K tomu ov\u0161em pot\u0159ebovali osobn\u011b se pod\u00edlet na v\u00fdzkumech a dok\u00e1zat st\u00e1\u0159\u00ed nalezen\u00fdch ko\u0148sk\u00fdch lebek. Ov\u0161em to jim bylo znemo\u017en\u011bno. Urazili se a p\u0159epsali sv\u00e9 \u0161koln\u00ed u\u010debnice. V nich sice poml\u010deli o prvn\u00edch kontaktech \u010dlov\u011bka s kon\u011bm, ale i Kyjev ze zlosti nazvali pouhou \u201ema\u010farskou koloni\u00ed\u201c!<\/p>\n

Arkaim se stal tedy p\u0159edm\u011btem nejen v\u011bdeck\u00fdch, ale p\u0159edev\u0161\u00edm politick\u00fdch a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch tahanic. Ru\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 v n\u011bm vid\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 mohou prohla\u0161ovat za ko\u0159en Praslovanstva. Je ov\u0161em nemil\u00e9, kdy\u017e centrum Praslovan\u016f se nach\u00e1z\u00ed za st\u00e1tn\u00ed hranic\u00ed Rusk\u00e9 federace. To se tak\u00e9 dost\u00e1v\u00e1 do rozporu s geopolitick\u00fdmi ambicemi dal\u0161\u00edch zem\u00ed Svazu nez\u00e1visl\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n

V Kazachst\u00e1nu jej toti\u017e nep\u0159ipom\u00ednaj\u00ed. Ml\u010den\u00ed nad histori\u00ed tohoto m\u00edsta zde m\u00e1 n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u010din. V nez\u00e1visl\u00e9m Kazachst\u00e1nu \u201eandronovce\u201c, kte\u0159\u00ed pat\u0159ili k indoevropsk\u00fdm ras\u00e1m, nikdo studovat nesp\u011bch\u00e1. A nechu\u0165 k t\u00e9to kultu\u0159e jde tak daleko, \u017ee se zav\u0159ely o\u010di i p\u0159ed mo\u017enost\u00ed z\u00edskat nemal\u00e9 pen\u00edze i devizy z turistick\u00e9ho ruchu.<\/p>\n

Zato v \u010celjabinsku vznikla cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159 tohoto jm\u00e9na, kter\u00e1 sem p\u0159epravila ji\u017e desetitis\u00edce turist\u016f.<\/p>\n

Ov\u0161em i dal\u0161\u00ed skupiny si na n\u011bj \u010din\u00ed n\u00e1rok. Na Arkaimu se sch\u00e1z\u00ed fa\u0161ist\u00e9 i satanist\u00e9. Na Arkaim si \u010din\u00ed n\u00e1rok i \u00cdr\u00e1nci, kte\u0159\u00ed jej pova\u017euj\u00ed za Mithrovu svatyni.<\/p>\n

Podle obh\u00e1jc\u016f nejstar\u0161\u00edho datov\u00e1n\u00ed Arkaimu je jeho st\u00e1\u0159\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 5.500 let. Jejich my\u0161lenkov\u00fd postup je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed – Arkaim byl nalezen pod n\u00e1nosy vulkanick\u00e9ho popela. Tato kultura tedy zanikla v d\u016fsledku n\u011bjak\u00e9 glob\u00e1ln\u00ed katastrofy \u2013 tehdy, kdy\u017e kolem roku 3500 p\u0159. n. let. vybuchla sopka Santorini a jej\u00ed popel v ovzdu\u0161\u00ed zp\u016fsobil velkou ekologickou katastrofu.<\/p>\n

Pokud m\u00e1 b\u00fdt ov\u0161em Arkaim z doby kamenn\u00e9, jak vysv\u011btlit n\u00e1lez kovov\u00e9ho dr\u00e1tu, d\u00e9lky asi 10 cm? Je z \u010dist\u00e9ho olova, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z rudn\u00fdch nalezi\u0161\u0165 st\u0159edn\u00edho Kazachst\u00e1nu. A co zlat\u00e9 p\u0159\u00edv\u011bsky, egyptsk\u00e9 kor\u00e1le, bronzov\u00e1 zrcadla, indick\u00e9 drahokamy? To v\u0161e m\u00e1 b\u00fdt star\u00e9 v\u00edce jak 5.000 let? N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci, ve snaze se zal\u00edbit sv\u00fdm politick\u00fdm p\u0159\u00edznivc\u016fm, zav\u00edraj\u00ed o\u010di p\u0159ed o\u010dividn\u00fdmi fakty:<\/p>\n

Arakaim je jeden z chr\u00e1m\u016f andronovsk\u00e9 kultury. Dal\u0161\u00ed dva se nach\u00e1z\u00ed v Borov\u00e9 a pod Omskem. Byly nav\u0161t\u011bvov\u00e1ny jen ob\u010das u p\u0159\u00edle\u017eitosti n\u011bjak\u00fdch sv\u00e1tk\u016f.<\/p>\n

I kdy\u017e se k \u00fa\u010delu Arkaimu vyslovovalo mnoho hypot\u00e9z \u2013 proto-m\u011bsto, vojensk\u00e1 pevnost, astronomick\u00e1 pozorovatelna, atd., nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak je, \u017ee \u0161lo o ceremoni\u00e1ln\u00ed a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 centrum.<\/p>\n

Charakter vykopan\u00fdch artefakt\u016f toti\u017e uk\u00e1zal, \u017ee tyto p\u0159edm\u011bty nebyly ur\u010deny pro ka\u017edodenn\u00ed pou\u017eit\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161e se zde setkalo asi 1000 \u2013 2000 lid\u00ed – aristokrat\u016f, kn\u011b\u017e\u00ed, \u0159emesln\u00edk\u016f a sluh\u016f, aby zde periodicky vykon\u00e1vali ritu\u00e1ly.<\/p>\n

V bl\u00edzkosti se nach\u00e1z\u00ed paleovulk\u00e1n \u201eOhniv\u00fd\u201c, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd vesni\u010dany \u201eHora \u0161aman\u016f\u201c. Je vysok\u00e1 v\u00edce ne\u017e 1000 metr\u016f a v pr\u016fm\u011bru m\u00e1 8 km. P\u0159ipome\u0148me, \u017ee u \u010dinn\u00e9 sopky se rozm\u011bry zvy\u0161uj\u00ed 2 \u2013 3 kr\u00e1t.<\/p>\n

Arkaim nen\u00ed proto vesni\u010dka u \u0159eky, observato\u0159 v \u00fadol\u00ed nebo pevnost v lese. Je to chr\u00e1m u sopky \u2013 t\u0159eba n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 centrum uct\u00edva\u010d\u016f ohn\u011b.<\/p>\n

Arkaim byl zni\u010den v\u00fdbuchem \u201eHory \u0161aman\u016f\u201c, podobn\u011b jako d\u00e1vn\u00e9 Pompeje a uchovalo se d\u00edky tomu mnoho podrobnost\u00ed. Stalo se tak a\u017e v dob\u011b Kyjevsk\u00e9 Rusi. Rusk\u00fd n\u00e1rod toti\u017e za\u010dal svou dr\u00e1hu a\u017e po posledn\u00edm v\u00fdbuchu sopek Uralsk\u00e9ho h\u0159betu, v 7. stolet\u00ed n. l. Nelze tedy z Arkaimu vytv\u00e1\u0159et centrum Praslovanstva.<\/p>\n

Na tomto p\u0159\u00edkladu lze z\u0159eteln\u011b vid\u011bt, jak se v\u011bda m\u016f\u017ee st\u00e1t ochotnou slu\u017ekou sv\u00fdch mocensk\u00fdch chlebod\u00e1rc\u016f, doslova prodejnou d\u011bvkou v karnevalu poklesl\u00fdch politick\u00fdch z\u00e1jm\u016f a snah. Ukazuje, jak lze snadno zapomenout na objektivitu.<\/p>\n

Z \u010dasopisu ZAZ \u010d. 5\/2003<\/em><\/p>\n

Obr. Rekonstrukce Arkaimu<\/em><\/p>\n