{"id":2308,"date":"2024-02-25T00:50:10","date_gmt":"2024-02-24T23:50:10","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2308"},"modified":"2024-03-26T19:11:06","modified_gmt":"2024-03-26T18:11:06","slug":"prestehovali-se-martane-na-zemi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/02\/25\/prestehovali-se-martane-na-zemi\/","title":{"rendered":"P\u0159est\u011bhovali se Mar\u0165an\u00e9 na Zemi?"},"content":{"rendered":"

Rud\u00e1 planeta mohla b\u00fdt lep\u0161\u00edm m\u00edstem pro vznik \u017eiv\u00fdch organism\u016f ne\u017e Zem\u011b<\/strong>
\nExistuje \u017eivot na Marsu, nebo existoval? V\u011bda nev\u00ed. Mnoho astrofyzik\u016f a dal\u0161\u00edch v\u011bdc\u016f je v\u0161ak dnes p\u0159esv\u011bd\u010deno, \u017ee tam kdysi \u017eivot byl. Ale nyn\u00ed jsou i p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee byl odtud \u017eivot zanesen na Zemi.<\/p>\n

K tomuto fantastick\u00e9mu z\u00e1v\u011bru do\u0161el vedouc\u00ed americk\u00e9 nadace pro aplikovanou molekul\u00e1rn\u00ed evoluci, biochemik Steven Benner.<\/p>\n

\u201eMars m\u011bl ty sam\u00e9 komponenty k \u017eivotu, a byl lep\u0161\u00edm m\u00edstem k \u017eivotu ne\u017e Zem\u011b. Na t\u00e9 bylo v\u00edce vody, co\u017e k pro chemick\u00fd v\u00fdvoj biologick\u00fdch molekul nemuselo b\u00fdt v\u017edy vhodn\u00e9,\u201c<\/em> vysv\u011btluje sv\u016fj n\u00e1zor, Dr. Benner.<\/p>\n

Bez v\u011bt\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed such\u00e9 p\u016fdy, chemie, kter\u00e1 p\u0159isp\u00edv\u00e1 k vzniku \u017eivota, by nemohla p\u016fsobit, proto\u017ee molekuly, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed genetickou stavbu, jsou chemicky velmi nestabiln\u00ed. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ve vodn\u00edm prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Tak\u017ee vznik\u00e1 neoby\u010dejn\u00e9 logick\u00e9 dilema, proto\u017ee \u017eivot, alespo\u0148 jak jsme si dosud mysleli, pot\u0159ebuje vodu.<\/p>\n

\u201eNa druh\u00e9 stran\u011b,\u201c<\/em> jak zd\u016fraznil Benner, \u201ejak je mo\u017en\u00e9, \u017ee chemick\u00e9 l\u00e1tky pot\u0159ebn\u00e9 pro \u017eivot, jsou tak nestabiln\u00ed ve vodn\u00edm prost\u0159ed\u00ed, mohli d\u00e1t z\u00e1klad \u017eivota \u2013 tedy n\u011b\u010deho je\u0161t\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e oni sami?\u201c<\/em><\/p>\n

Dilema se vy\u0159e\u0161\u00ed samo, pokud budeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee \u017eivot vznikl a vyvinul se v oblastech n\u00e1chyln\u00fdch k suchu.<\/p>\n

RNA a jej\u00ed stavebn\u00ed bloky mohou b\u00fdt pom\u011brn\u011b stabiln\u00ed v pozemsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, pokud se vyskytnou tam, kde voda je pom\u011brn\u011b p\u0159epych \u2013 \u0159ekn\u011bme v Death Valley, kde je d\u00e9\u0161\u0165 vz\u00e1cn\u00fd.<\/p>\n

Je za t\u011bchto okolnost\u00ed, pokud je stavebn\u00edm kamenem i ta nejjednodu\u0161\u0161\u00ed RNA, vznik\u00e1 \u017eivot.<\/p>\n

D\u00e1vn\u00e1 Zem\u011b byla vodn\u00ed sv\u011bt. Planeta nem\u011bla jedin\u00e9 such\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n

Tak jak \u017eivot za\u010dal na Zemi, kdy\u017e na n\u00ed v t\u00e9 dob\u011b nebyly ani ba\u017einy? Nebylo na n\u00ed m\u00edsto vhodn\u00e9 pro \u017eivot.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kde\u017eto Mars, dnes \u00fapln\u011b zcela such\u00e1 planeta, d\u00e1vno, hluboko v minulosti, kdy\u017e Zem\u011b byla pokryta vodou, povrch rud\u00e9 planety musel b\u00fdt pokryt kapalnou vodou, tedy bylo tam dost prostoru pro vznik \u017eiv\u00fdch organism\u016f.<\/p>\n

Astronomov\u00e9 a astrobiologov\u00e9, fyzici, a mnoho dal\u0161\u00edch v\u011bdc\u016f vydali mnoho pen\u011bz v tomto sporu, sna\u017e\u00edc\u00ed se odpov\u011bd\u011bt na jednoduchou ot\u00e1zku, jestli byl \u017eivot na Marsu.<\/p>\n

Krom\u011b toho se odhaduje, \u017ee kdysi v atmosf\u00e9\u0159e Marsu nebylo m\u00e9n\u011b kysl\u00edku ne\u017e na Zemi. O tom sv\u011bd\u010d\u00ed rud\u00e1 barva t\u00e9to planety.<\/p>\n

\u201e\u010cerven\u00e1 p\u016fda Marsu je slo\u017eena z oxid\u016f a hydroxid\u016f \u017eeleza s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed \u017eelezit\u00fdch j\u00edl\u016f a sulf\u00e1t\u016f v\u00e1pn\u00edku a ho\u0159\u010d\u00edku,\u201c<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 doktor geologicko-mineralogick\u00fdch v\u011bd, profesor Alexander Portnov. \u201eNa Zemi je tento typ p\u016fdy tak\u00e9 docela b\u011b\u017en\u00fd. \u0158\u00edk\u00e1 se jim \u010derven\u00e9 zv\u011btral\u00e9 k\u016fry. Vznikly v tepl\u00e9m klimatu, v hojnosti vody a atmosf\u00e9\u0159e s voln\u00fdm kysl\u00edkem.“<\/em><\/p>\n

Odhaduje se, \u017ee v\u0161echen kysl\u00edk zemsk\u00e9 atmosf\u00e9ry \u2013 1200 trili\u00f3n\u016f tun – vyrobily zelen\u00e9 rostliny v dob\u011b, kter\u00e9 je geologicky v podstat\u011b nicotn\u00e9 \u2013 za 3700 let!<\/p>\n

Ale pokud zemsk\u00e1 vegetace um\u00edr\u00e1 – voln\u00fd kysl\u00edk zmiz\u00ed velmi rychle, znovu se spoj\u00ed s organickou hmotou, a stane se sou\u010d\u00e1st\u00ed oxidu uhli\u010dit\u00e9ho a oxid\u016f \u017eeleza v hornin\u00e1ch.<\/p>\n

V atmosf\u00e9\u0159e Marsu je nyn\u00ed jen 0,1 procenta kysl\u00edku, ale 95 procent oxidu uhli\u010dit\u00e9ho, a zbytek – dus\u00edk a argon.<\/p>\n

Pro p\u0159em\u011bnu Marsu na „rudou planetu“ nyn\u011bj\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed kysl\u00edku v atmosf\u00e9\u0159e je prost\u011b nedostate\u010dn\u00e9. Proto „rez“ v tak velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed, jak\u00e9 je tam nyn\u00ed, vznikla mnohem d\u0159\u00edve. Zkusme si spo\u010d\u00edtat, kolik voln\u00e9ho kysl\u00edku muselo b\u00fdt odstran\u011bno z atmosf\u00e9ry Marsu pro vytvo\u0159en\u00ed \u010derven\u00e9ho Marsu.<\/p>\n

Povrch Marsu odpov\u00edd\u00e1 28 procent\u016fm zemsk\u00e9ho povrchu. Pro vznik zv\u011btral\u00e9 k\u016fry o celkov\u00e9m mno\u017estv\u00ed 1 km3 bylo zachyceno z atmosf\u00e9ry Marsu asi 5000 bili\u00f3n\u016f tun voln\u00e9ho kysl\u00edku.<\/p>\n

Tak\u017ee tam opravdu musel b\u00fdt i \u017eivot!<\/p>\n

Podle: <\/em><\/p>\n