{"id":2146,"date":"2024-03-09T00:50:53","date_gmt":"2024-03-08T23:50:53","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2146"},"modified":"2024-05-17T00:31:49","modified_gmt":"2024-05-16T22:31:49","slug":"olgoj-chorhoj-smrtici-mongolsky-cerv","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/03\/09\/olgoj-chorhoj-smrtici-mongolsky-cerv\/","title":{"rendered":"Olgoj Chorhoj: smrt\u00edc\u00ed mongolsk\u00fd \u010derv"},"content":{"rendered":"

Mongolsk\u00e9 m\u00fdty vypr\u00e1v\u00ed o zvl\u00e1\u0161tn\u00edm a smrt\u00edc\u00edm \u010dervu, kter\u00fd \u017eije pod p\u00edskem v pou\u0161ti Gobi.<\/strong><\/p>\n

Jen m\u00e1lo stvo\u0159en\u00ed z kryptozoologick\u00fdch an\u00e1l\u016f m\u00e1 tak dramatickou pov\u011bst jako smrt\u00edc\u00ed \u010derv z mongolsk\u00e9 pou\u0161t\u011b. Setk\u00e1n\u00ed s t\u00edmto tvorem v obrovsk\u00e9 pou\u0161ti Gobi bylo pr\u00fd pro v\u011bt\u0161inu lid\u00ed fat\u00e1ln\u00ed ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n

Je jen m\u00e1lo zm\u00ednek v literatu\u0159e o existenci takov\u00e9ho tvora – \u017e\u00e1dn\u00fd exempl\u00e1\u0159 dosud nebyl zajat, vyfotografov\u00e1n, nebo jinak spolehliv\u011b zdokumentov\u00e1n. Jsou jen p\u0159\u00edb\u011bhy o setk\u00e1n\u00ed s t\u00edmto bizarn\u00edm bezhlav\u00fdm \u010dervem, kter\u00fd zab\u00edj\u00ed ka\u017ed\u00e9ho, kdo se s n\u00edm setk\u00e1 nebo se ho jen dotkne.<\/p>\n

Olgo\u00ef-Khorkho\u00ef \u017eije pod p\u00edskem, ale b\u011bhem letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f v \u010dervnu a \u010dervenci se m\u016f\u017ee ob\u010das aktivizovat k \u00fatoku a zab\u00edjet. (1)<\/p>\n

Je m\u00e9n\u011b ne\u017e jeden metr dlouh\u00fd, podobn\u00fd sal\u00e1mu. Jeho n\u00e1zev se p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 jako \u201e\u010derv podobn\u00fd st\u0159evu.\u201c Jeho oba konce vypadaj\u00ed stejn\u011b a nem\u00e1 patrnou hlavu nebo ocas. V n\u011bkter\u00fdch zdroj\u00edch se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee je krvav\u011b \u010derven\u00e9 barvy.<\/p>\n

Dotknut\u00ed se \u010derva p\u0159ivod\u00ed okam\u017eitou smrt, bu\u010f p\u016fsoben\u00edm n\u011bjak\u00e9ho jedu, nebo \u00farazem elektrick\u00fdm proudem.<\/p>\n

M\u016f\u017ee ale i stejn\u00fdm zp\u016fsobem (tj. v\u00fdst\u0159ikem jedu nebo elektrick\u00fdm v\u00fdbojem) \u010dlov\u011bka zab\u00edt na vzd\u00e1lenost n\u011bkolika metr\u016f.<\/p>\n

Na Z\u00e1pad\u011b se poprv\u00e9 se o n\u011bm objevila zm\u00ednka v anglick\u00e9m Asia Magazine\u00b4s, v roce 1922.<\/p>\n

Zoolog Roy Chapman Andrews (2) v knize „On the Trail of Ancient Man\u201c (1926), popisuj\u00edc\u00ed velkou, dob\u0159e organizovanou a dob\u0159e financovanou v\u011bdeckou expedici po cel\u00e9m Mongolsku, se zmi\u0148uje i o zoologii. (3) \u0160lo o druhou expedici sponzorovanou American Museum of Natural History. Bylo o n\u00ed publikov\u00e1no v\u00edce ne\u017e 50 v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed.<\/p>\n

V l\u00e9t\u011b roku 1919 se Andrews a jeho kolegov\u00e9 dostali do mongolsk\u00e9ho hlavn\u00edho m\u011bsta Ulanb\u00e1taru, kter\u00fd se tehdy naz\u00fdval Urga.<\/p>\n

Setkali se s premi\u00e9rem, ministrem zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a dal\u0161\u00edmi \u00fa\u0159edn\u00edky p\u0159i projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed podrobnosti o jejich expedici.<\/p>\n

Andrews napsal:<\/p>\n

„Pak n\u00e1s premi\u00e9r po\u017e\u00e1dal, pokud by to bylo mo\u017en\u00e9, abychom chytili pro mongolskou vl\u00e1du exempl\u00e1\u0159 allergorhai-horhai. Pochybuji, \u017ee n\u011bkdo z m\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f m\u016f\u017ee identifikovat toto zv\u00ed\u0159e.<\/p>\n

Nikdo z p\u0159\u00edtomn\u00fdch toto stvo\u0159en\u00ed nevid\u011bl, ale v\u0161ichni pevn\u011b v\u011b\u0159ili v jeho existenci, i kdy\u017e jsou o n\u011bm jen nepatrn\u00e9 zpr\u00e1vy.<\/p>\n

Vypad\u00e1 jako klob\u00e1sa o d\u00e9lce asi p\u016fl metru, nem\u00e1 hlavu ani nohy, a je tak jedovat\u00fd, \u017ee jen dotek znamen\u00e1 okam\u017eitou smrt. \u017dije v t\u011bch pust\u00fdch \u010d\u00e1stech pou\u0161t\u011b Gobi, kam m\u00e1me j\u00edt.
\nPro Mongoly je to tot\u00e9\u017e, co drak pro \u010c\u00ed\u0148any.<\/p>\n

Premi\u00e9r \u0159ekl, \u017ee a\u010dkoli ho ani on nikdy nevid\u011bl, zn\u00e1 mu\u017ee, kter\u00fd by n\u00e1m o n\u011bm mohl vypr\u00e1v\u011bt.<\/p>\n

Pak ministr vl\u00e1dy uvedl, \u017ee „jeho bratranec zesnul\u00e9 sestry man\u017eelky“ ho tak\u00e9 vid\u011bl.<\/p>\n

Sl\u00edbil jsem, \u017ee zaznamen\u00e1m v\u0161e o allergorhai-horhai, kdybychom n\u00e1hodou na n\u011bco narazili, a vysv\u011btlil jsem, \u017ee bychom ho mohli chytit za pomoc\u00ed dlouh\u00fdch ocelov\u00fdch kle\u0161t\u00ed, nav\u00edc s tmav\u00fdmi \u010dern\u00fdmi br\u00fdlemi, tak\u017ee katastrof\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010dinky i p\u0159i pohledu na tak jedovat\u00e9ho tvora by byly za\u017eehn\u00e1ny.<\/p>\n

Setk\u00e1n\u00ed skon\u010dilo v\u00fdborn\u011b. Proto\u017ee jsme m\u011bli spole\u010dn\u00fd z\u00e1jem na chycen\u00ed allergorhai-horhai, byl jsem tomu r\u00e1d, proto\u017ee se te\u010f se dve\u0159e do Vn\u011bj\u0161\u00edho Mongolska na\u0161\u00ed expedici naplno otev\u0159ely.<\/p>\n

O deset let pozd\u011bji byl Andrews spolupracovn\u00edkem dal\u0161\u00edch expedic a v roce 1932 vydal knihu The New Conquest of Central Asia, ve kter\u00e9m zopakoval tento kr\u00e1tk\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, a dodal:<\/p>\n

Nikdy jsem je\u0161t\u011b nena\u0161el Mongola, kter\u00fd by byl ochoten p\u0159ipustit, \u017ee on vlastn\u011b vid\u011bl (O.CH.), i kdy\u017e ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee zn\u00e1 des\u00edtky lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ho vid\u011bli.<\/p>\n

Nav\u00edc, kdy\u017e jsme \u0161li do regionu, kde byl obl\u00edben\u00fd biotop tohoto zv\u00ed\u0159ete, m\u00edstn\u00ed Mongolov\u00e9 \u0159ekli, \u017ee ho lze hojn\u011b nal\u00e9zt o n\u011bkolik kilometr\u016f d\u00e1le.<\/p>\n

Kdyby v\u00edra v jeho existenci nebyla tak pevn\u00e1, tak bych ji odm\u00edtl jako m\u00fdtus.<\/p>\n

Oznamuji to zde v nad\u011bji, \u017ee budouc\u00ed pr\u016fzkumn\u00edci pou\u0161t\u011b Gobi mohou m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch, ne\u017e jsme p\u0159i hled\u00e1n\u00ed Allergorhai horhai m\u011bli my.\u201c<\/p>\n

\u010cesk\u00fd badatel Ivan Mackerle<\/strong> <\/em>(1942-2013), strojn\u00ed in\u017een\u00fdr a cestovatel, zn\u00e1m\u00fd se sv\u00fdm oboj\u017eiveln\u00fdm Volkswagen Schwimmwagen a cestami po sv\u011btov\u00fdch z\u00e1had\u00e1ch, m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup k rusk\u00e9 a mongolsk\u00e9 literatu\u0159e o tomto tajemn\u00e9m zv\u00ed\u0159eti. (4) (5)<\/p>\n

Poda\u0159ilo se mu shrom\u00e1\u017edit t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno, co bylo kdy naps\u00e1no o Olgoj chorchoj, a byl to on, kdo jej p\u0159edstavil z\u00e1padn\u00ed ve\u0159ejnosti.<\/p>\n

Mackerle byl tak\u00e9 prvn\u00ed, kdo na\u0161el zm\u00ednku o \u010dervu z publikac\u00ed Roye Andrewse, a bez n\u011bj by Andrewsovy knihy z\u016fstaly nezn\u00e1m\u00e9 a poh\u0159beny na n\u011bjak\u00fdch zapr\u00e1\u0161en\u00fdch polic\u00edch v knihovn\u011b.<\/p>\n

Mackerle<\/em> byl p\u016fvodn\u011b inspirov\u00e1n sov\u011btskou sci-fi p\u0159\u00edb\u011bhy Ivana Jefremova<\/em> <\/strong>(1908-1972), kter\u00fd v letech 1942-43 napsal kr\u00e1tk\u00fd hororov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh s n\u00e1zvem Olgoj Chorkchoj. Ten vy\u0161el vy\u0161el \u010desky v roce 1956 ve sborn\u00edku s n\u00e1zvem \u201eSedm podivuhodn\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. (6) V n\u00ed je expedice geolog\u016f terorizov\u00e1na \u010dervy.<\/p>\n

Jefremov byl profesion\u00e1ln\u00ed paleontolog a sly\u0161el p\u0159\u00edb\u011bhy o tomto stvo\u0159en\u00ed i v roce 1946, kdy\u017e doprov\u00e1zel paleobiologickou v\u00fdpravu sov\u011btsk\u00e9 akademie v\u011bd do pou\u0161t\u011b Gobi.<\/p>\n

Po t\u00e9to pov\u00eddce Jefremov napsal popul\u00e1rn\u011b nau\u010dnou knihu o sov\u011btsk\u00e9 expedici s n\u00e1zvem Cesta v\u011btru (1955), ve kter\u00e9m popsal rozhovory s Mongoly o smrt\u00edc\u00edm \u010dervu.<\/p>\n

Ivan Mackerle se usilovn\u011b v\u011bnoval hled\u00e1n\u00ed zm\u00ednek o Olgoj chorchoj v sov\u011btsk\u00e9 a mongolsk\u00e9 literatu\u0159e, a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vystopoval n\u011bkolik dal\u0161\u00edch odkaz\u016f.<\/p>\n

V 1987 vy\u0161la kniha s n\u00e1zvem \u201eAltajn Tsaadakh Govd\u201c (7) o Mongolsku a legend\u00e1ch \u010d\u00e1sti pou\u0161t\u011b Gobi, kde na\u0161el tuto kr\u00e1tkou zm\u00ednku o tajemn\u00e9m \u010dervu:<\/p>\n

\u201eDal\u0161\u00ed velmi nebezpe\u010dn\u00e9 zv\u00ed\u0159e \u017eije tak\u00e9 v Gobi, ollghoi chorchoi. Podob\u00e1 se st\u0159evu napln\u011bn\u00e9ho krv\u00ed, a to se pohybuje v podzem\u00ed. Jeho pohyb je mo\u017en\u00e9 zjistit jen podle pohybu vln p\u00edsku.\u201c<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed zm\u00ednku na\u0161el v mongolsk\u00e9 knize z roku 1990 Mongolsk\u00e1 tajemstv\u00ed, ve kter\u00e9m autor cituje sov\u011btsk\u00e9ho v\u011bdce A.D. Simulkova, kter\u00fd popsal bytost v roce 1930. Nedal v\u0161ak k dispozici \u017e\u00e1dn\u00fd zdroj, a nen\u00ed zn\u00e1m ani tento v\u011bdec, ani jak\u00e1koli jeho zpr\u00e1va.
\nMackerle a mal\u00e1 skupina spole\u010dn\u00edk\u016f uspo\u0159\u00e1dali dv\u011b expedice do pou\u0161t\u011b Gobi s c\u00edlem hledat \u010derva v letech 1990 a 1992.<\/p>\n

Inspirov\u00e1n rom\u00e1nem Franka Herberta Duna z roku 1965, ve kter\u00e9m byli ob\u0159\u00ed p\u00edse\u010dn\u00ed \u010dervi vyl\u00e1k\u00e1ni na povrch rytmick\u00fdmi ot\u0159esy, Mackerle a jeho kolegov\u00e9 vyzkou\u0161eli r\u016fzn\u00e9 metody ot\u0159es\u016f v p\u00edsku.<\/p>\n

Bu\u0161ili do p\u00edsku motorem s mal\u00fdm beranidlem, a dokonce odpalovali i mal\u00e9 n\u00e1lo\u017ee ukryt\u00e9 v p\u00edsku.<\/p>\n

I kdy\u017e se mu Olgo\u00ef-Khorkho\u00ef nepoda\u0159ilo naj\u00edt, poskytl z\u00e1klady pro dal\u0161\u00ed popul\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce o smrt\u00edc\u00edm \u010dervu.<\/p>\n

Mackerle nejprve publikoval sv\u016fj \u010dl\u00e1nek v \u010dasopise Reflex v roce 1991, pak v dal\u0161\u00edm \u010desk\u00e9m \u010dasopise Filip v roce 1992.<\/p>\n

Jeho \u010dl\u00e1nky se objevily v anglicky psan\u00fdch bulletinech se zam\u011b\u0159en\u00edm na UFO a New Age s n\u00e1zvem \u201eFaithist Journal\u201c v roce 1992 (8) a \u201eWorld Explorer\u201c v roce 1994. Tak\u00e9 se mu poda\u0159ilo d\u00e1t dohromady 30 minutov\u00fd dokument\u00e1rn\u00ed film pro \u010ceskou televizi s n\u00e1zvem „Z\u00e1hada p\u00edse\u010dn\u00e9ho netvora“, kter\u00fd byl vys\u00edl\u00e1n v roce 1993. (9)<\/p>\n

Po Mackerleho \u010dl\u00e1nc\u00edch vypukla doslova exploze \u010dl\u00e1nk\u016f o olgoj chorchoj na kryptozoologick\u00e9 sc\u00e9n\u011b.<\/p>\n

Na z\u00e1klad\u011b jeho \u010dl\u00e1nk\u016f m\u016f\u017eete nyn\u00ed naj\u00edt o mongolsk\u00e9m \u010dervu zm\u00ednku prakticky v ka\u017ed\u00e9 knize o kryptozoologii, vydan\u00e9 po roce 1990.<\/p>\n

Do objeven\u00ed a fyzick\u00e9ho kontaktu s t\u00edmto zv\u00ed\u0159etem jde v\u0161ak st\u00e1le jen o pov\u011bsti a m\u00fdty.<\/p>\n

 <\/p>\n

Literatura<\/strong><\/p>\n

(1) Olgoj Chorchoj. Wikipedie, http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Olgoj_chorchoj<\/a><\/em><\/p>\n

(2) Roy Chapman Andrews. Wikipedia, Internet: http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Roy_Chapman_Andrews<\/a><\/em><\/p>\n

(3) Andrews, R. On the Trail of Ancient Man. New York: Doubleday, 1926, s. 103-104<\/em><\/p>\n

(4) Mackerle, I.: Hled\u00e1n\u00ed smrt\u00edc\u00edho \u010derva. Internet: http:\/\/www.mackerle.cz\/olgoj-chorchoj\/<\/a> <\/em><\/p>\n

(5) Mackerle, I.: Mongolsk\u00e9 z\u00e1hady, I. \u017delezn\u00fd, Praha 2001<\/em><\/p>\n

(6) Jefremov, I.: Olgoj Chorchoj. In: Sedm podivuhodn\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. SNDK, Praha 1956 (http:\/\/ru.wikipedia.org\/<\/a>)<\/em><\/p>\n

(7) Cevegmid, Dongod\u00edn: Altajn Tsaadakh Govd. UlaanBataar: Ulsyn Hevleliin Gazar, 1987<\/em><\/p>\n

(8) Mackerle, I.: In Search of the Killer Worm of Mongolia. The Faithist Journal. 1 Sep. 1992, Volume 1992.<\/em><\/p>\n

(9) Z\u00e1hada p\u00edse\u010dn\u00e9ho netvora. \u010cT 1 (Archiv KPUFO)<\/em><\/p>\n

\u010ct\u011bte d\u00e1le:<\/strong><\/p>\n