{"id":2120,"date":"2024-02-05T00:54:32","date_gmt":"2024-02-04T23:54:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2120"},"modified":"2024-04-07T21:58:18","modified_gmt":"2024-04-07T19:58:18","slug":"mytus-himmlerova-stonehenge","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/02\/05\/mytus-himmlerova-stonehenge\/","title":{"rendered":"M\u00fdtus Himmlerova „Stonehenge“"},"content":{"rendered":"

„Stonehenge“<\/em> T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e \u2013 tak se \u0159\u00edk\u00e1 p\u00edskovcov\u00fdm skal\u00e1m Teutoburger<\/em> na z\u00e1pad\u011b N\u011bmecka.<\/strong><\/p>\n

Nen\u00ed zn\u00e1mo, kde se vzal takov\u00fd n\u00e1zev skal. Bylo to tajemn\u00e9 m\u00edsto pohansk\u00e9 svatyn\u011b, zd\u011bd\u011bn\u00e9 k\u0159es\u0165any?<\/p>\n

Pro\u010d se \u00fadajnou svatyni pokusil obnovit \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd v\u016fdce SS Heinrich Himmler (1900-1945)?<\/em> Jak\u00e9 kulty se zde udr\u017euj\u00ed dokonce pr\u00fd a\u017e dodnes?<\/p>\n

\"\"V z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti N\u011bmecka,<\/em> ve st\u00e1t\u011b Severn\u00ed Por\u00fdn\u00ed-Vestf\u00e1lsko<\/em>, v okrese Kreis Lippe,<\/em> v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Teutobursk\u00e9ho lesa<\/em>, kde germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny pod veden\u00edm Arminia porazily \u0159\u00edmsk\u00e9 legie, existuje 13 skal, zvan\u00fdch Externsteine.<\/em><\/p>\n

Tato m\u00edsta jsou zahalena mnoha m\u00fdty a legendami.<\/p>\n

Externsteine<\/em> se nach\u00e1z\u00ed deset kilometr\u016f od m\u011bsta Detmold.<\/em> P\u0159edstavuj\u00ed p\u011bt masivn\u00edch skaln\u00edch „pil\u00ed\u0159\u016f“, dosahuj\u00edc\u00ed a\u017e \u010dty\u0159iceti metr\u016f.<\/p>\n

Spekuluje se, \u017ee tyto sk\u00e1ly vznikly p\u0159ed 120 mili\u00f3ny lety, b\u011bhem obdob\u00ed k\u0159\u00eddy, na okraji starobyl\u00e9ho mo\u0159e, kter\u00e9 zab\u00edralo velkou \u010d\u00e1st sou\u010dasn\u00e9 severoz\u00e1padn\u00ed Evropy.<\/em><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed hypot\u00e9za je, \u017ee Externsteine<\/em> se nach\u00e1z\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 na hranici starov\u011bk\u00e9ho ledovce, v bl\u00edzkosti m\u00edsta, kde proch\u00e1zela hrana ob\u0159\u00ed ledovcov\u00e9 st\u011bny, kter\u00e1 za\u010d\u00ednala na jihoz\u00e1pad\u011b Anglie a pokra\u010dovala na \u0161irok\u00e9 euroasijsk\u00e9 stepi.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev Externsteine<\/em> vzniklo ne d\u0159\u00edve, ne\u017e v 19. stolet\u00ed.<\/p>\n

Je mo\u017en\u00e9 se setkat s r\u016fzn\u00fdmi variacemi: Eggstersteine, Eggerstersteine, Egistersteine.<\/em><\/p>\n

Existuj\u00ed dv\u011b etymologick\u00e9 verze tohoto n\u00e1zvu: n\u011bmeck\u00e9 slovo Egge<\/em> (m\u011bl\u010dina, m\u011bl\u010dina v \u0159ece), a Elster<\/em> (\u010dty\u0159icet).<\/p>\n

V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1zev v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nepoch\u00e1zel z latinsk\u00e9ho externus<\/em> (vn\u011bj\u0161\u00ed, extern\u00ed).<\/p>\n

Je zn\u00e1mo, \u017ee p\u0159ibli\u017en\u011b kolem roku 1564, dva m\u00edstn\u00ed teologov\u00e9 Hermann Hamelmann <\/em>a Mauricius Piderit <\/em>pou\u017eili n\u00e1zev Rupes Picarum – „Stra\u010d\u00ed sk\u00e1ly“.<\/em><\/p>\n

I kdy\u017e nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1mo, zda se n\u011bkdy straky us\u00eddlili kolem Externsteine.<\/em><\/p>\n

Origin\u00e1ln\u00ed my\u0161lenku vyslovil Herman Wirth (1885-1981)<\/em>, tv\u016frce organizace „D\u011bdictv\u00ed p\u0159edk\u016f“ –<\/em> Ahnenerbe<\/em> (1).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Podle n\u011bj se n\u00e1zev Externsteine<\/em> objevil v Sasku v 3. stolet\u00ed n.l. a p\u016fvodn\u011b se vyslovovalo jako eccestan – „mate\u0159sk\u00fd k\u00e1men“.<\/em><\/p>\n

Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, odborn\u00edci obt\u00ed\u017en\u011b hledaj\u00ed uspokojivou odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku po p\u016fvodu n\u00e1zvu skal a jeho n\u00e1sledn\u00e9m v\u00fdvoji.<\/p>\n

Po p\u0159\u00edchodu nacist\u016f k moci Externsteine<\/em> nep\u0159itahoval pozornost odborn\u00edk\u016f, a\u010dkoli u\u017e v obdob\u00ed mezi lety 1881 a 1888 se zde prov\u00e1d\u011bly prvn\u00ed, velmi primitivn\u00ed archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky.<\/p>\n

To, \u017ee nacist\u00e9 (a\u010dkoli z\u0159\u00eddka) pou\u017eili Externsteine<\/em> ve sv\u00e9 propagand\u011b \u2013 p\u0159\u00edli\u0161 tomuto m\u00edstu neposlou\u017eilo.<\/p>\n

Archeology T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e<\/em> pozd\u011bji z ideologick\u00fdch d\u016fvod\u016f obvinili ze v\u0161ech smrteln\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f. P\u0159ipisovali jim v\u0161echno mo\u017en\u00e9, v\u010detn\u011b „nev\u011bdeck\u00e9ho“ p\u0159\u00edstupu ke studiu Externsteine.<\/em><\/p>\n

Je v\u0161ak nesporn\u00e9, \u017ee nejcenn\u011bj\u0161\u00ed objevy zde byly provedeny v letech 1934 – 1935.<\/p>\n

Velmi mnoho pro pozn\u00e1n\u00ed Externsteine<\/em> ud\u011blal n\u011bmeck\u00fd amat\u00e9rsk\u00fd historik Wilhelm Teudt (1860-1942)<\/em>, kter\u00fd v roce 1929 publikoval sv\u00e9 hlavn\u00ed d\u00edlo „N\u011bmeck\u00e9 svatyn\u011b“ (Germanische Heiligt\u00fcmer)<\/em>, dodnes cen\u011bn\u00e9 v esoterick\u00fdch a neo-pohansk\u00fdch kruz\u00edch.<\/p>\n

Byl to on, kdo po p\u0159e\u010dten\u00ed n\u011bkolika knih profesion\u00e1ln\u00edch historik\u016f a po vlastn\u00edm v\u00fdzkumu nazval Externsteine „N\u011bmeck\u00e9 Stonehenge“<\/em>, proto\u017ee se tu pr\u00fd uct\u00edval slune\u010dn\u00ed kult.<\/p>\n

V\u011b\u0159il v astronomick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed britsk\u00fdch megalit\u016f a ve stejn\u00e9m duchu pr\u00fd fungovaly i sk\u00e1ly Externsteine.<\/em><\/p>\n

Teudt<\/em> v\u011b\u0159il, \u017ee v\u0161echno bylo zni\u010deno p\u0159\u00edchodem k\u0159es\u0165anstv\u00ed, kdy\u017e v roce 772 napadl Sasko c\u00edsa\u0159 Karel Velik\u00fd (748-814)<\/em>, jen\u017e na\u0161el v Externsteine<\/em> pohanskou svatyni Irminsul<\/em> a zni\u010dil ji.<\/p>\n

To v\u0161echno vyvolalo v\u00e1\u0161niv\u00e9 debaty mezi „akademick\u00fdmi v\u011bdci“ a „amat\u00e9ry“, kter\u00e1 dalece p\u0159es\u00e1hla hranice N\u011bmecka.<\/p>\n

Teudt se sice stal zap\u00e1len\u00fdm nacistou, ale v T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i<\/em> neobdr\u017eel \u017e\u00e1dn\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ocen\u011bn\u00ed. V \u00fanoru 1938 byl dokonce z „Anenerbe“<\/em> vylou\u010den.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b stigma na n\u011bm i na jeho propagovan\u00fdch idej\u00edch z\u016fstala natrvalo.<\/p>\n

Legra\u010dn\u00ed je, \u017ee Teudtovy teorie nijak neinspirovaly nacistick\u00e9ho ideologa Alfreda Rosenberga<\/em> (1893-1946) a Himmler,<\/em> po Hitlerov\u011b<\/em> ve\u0159ejn\u00e9 kritice teorie „n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho p\u0159edur\u010den\u00ed“ Externsteine,<\/em> se rozhodl „zapomenout“ na tyto sk\u00e1ly jednou prov\u017edy.<\/p>\n

Nen\u00ed divu, \u017ee s takovou pov\u011bst\u00ed se sk\u00e1ly v Externsteine<\/em> po v\u00e1lce staly kultovn\u00edm poutn\u00edm m\u00edstem pro v\u0161echny druhy esoterick\u00fdch n\u00e1sledovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se zde shroma\u017e\u010fuj\u00ed v p\u0159edve\u010der Valpru\u017einy noci<\/em> a v den letn\u00edho slunovratu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V t\u00e9to dob\u011b je zde p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1z\u00e1no p\u0159in\u00e1\u0161et alkohol, stav\u011bt stany a rozd\u011bl\u00e1vat t\u00e1borov\u00e9 ohn\u011b.<\/p>\n

\u00da\u0159ady uzav\u00edraj\u00ed v\u0161echny nejbli\u017e\u0161\u00ed parkovi\u0161t\u011b, aby milovn\u00edci mysticismu mohli uj\u00edt posledn\u00ed kilometry ke sv\u00e9 svatyni p\u011b\u0161ky.<\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku srpna 2013 byla v Paderbornu<\/em> otev\u0159ena t\u00e9matick\u00e1 v\u00fdstavu „V\u011b\u0159\u00edm – christianizace Evropy ve st\u0159edov\u011bku“ (Credo – Christianisierung Europas im Mittelalter),<\/em> kter\u00e1 op\u011bt vzk\u0159\u00edsila nacistick\u00fd m\u00fdtus o Externsteine<\/em> jako kultovn\u00edm m\u00edst\u011b star\u00fdch Germ\u00e1n\u016f.<\/em><\/p>\n

Stalo se tak i p\u0159esto, \u017ee akademick\u00e1 obec opakovan\u011b uvedla, \u017ee v\u0161echny p\u0159edchoz\u00ed studie, v\u010detn\u011b archeologick\u00fdch vykop\u00e1vek, neposkytly p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd d\u016fkaz, \u017ee zde bylo m\u00edsto pohansk\u00fdch kult\u016f. Nen\u00ed tak\u00e9 d\u016fvod se domn\u00edvat, \u017ee by sk\u00e1ly v Externsteine<\/em> byly centrem uct\u00edv\u00e1n\u00ed Slunce a \u017ee se tam uct\u00edvaly starov\u011bk\u00e9 kulty, zejm\u00e9na germ\u00e1nsk\u00fd kult Herminsula<\/em> a \u0159\u00edmsk\u00fd kult Mithry.<\/em><\/p>\n

M\u00edstn\u00ed noviny Westf\u00e4lische Nachrichten<\/em> s odkazem na kur\u00e1tora v\u00fdstavy uvedly, \u017ee „kl\u00ed\u010dem k pochopen\u00ed tohoto komplexu je reli\u00e9f „Sestup z k\u0159\u00ed\u017ee“ (Kreuzabnahmerelief), kter\u00fd byl s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed vytvo\u0159en roku 1100 mnichy z kl\u00e1\u0161tera Abdinghof, nedaleko Paderbornu.“<\/em><\/p>\n

V n\u011bmeck\u00fdch m\u00e9di\u00edch se p\u00ed\u0161e, \u017ee sk\u00e1ly v Externsteine<\/em> jsou velmi v\u00fdjime\u010dn\u00e9 d\u00edlo lidsk\u00fdch rukou a p\u0159\u00edrody, a \u017ee ka\u017ed\u00e1 generace m\u00e1 to na sv\u016fj vlastn\u00ed n\u00e1zor, z\u00e1visl\u00fd na p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edm vkusu, sp\u00ed\u0161e ne\u017e na faktech z v\u011bdeck\u00e9ho v\u00fdzkumu.<\/p>\n

K t\u011bmto skal\u00e1m se p\u0159istupuje sp\u00ed\u0161e jako k um\u011bleck\u00e9mu d\u00edlu a tak se vytrh\u00e1vaj\u00ed z historick\u00e9ho kontextu.<\/p>\n

Kouzlo a magi\u010dnost Externsteine<\/em> osl\u0148uje lidi v\u00edce, ne\u017e stroh\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 fakta.<\/p>\n

Odkazy:<\/strong>\u00a0<\/em><\/p>\n

(1) Ahnenerbe \u2013 Wikipedie (wikipedia.org)<\/a><\/em><\/p>\n

Foto:<\/strong>\u00a0<\/em><\/p>\n