{"id":2055,"date":"2024-01-19T00:20:57","date_gmt":"2024-01-18T23:20:57","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2055"},"modified":"2024-02-23T03:10:05","modified_gmt":"2024-02-23T02:10:05","slug":"zpravy-o-olgoi-chorchoi-chun-chorchoi-a-chun-chara","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/01\/19\/zpravy-o-olgoi-chorchoi-chun-chorchoi-a-chun-chara\/","title":{"rendered":"Zpr\u00e1vy o olgoi-chorchoi, chun-chorchoi a chun-chara"},"content":{"rendered":"

Byly nalezeny z\u00e1pisky badatele V.A. Kazakevi\u010de<\/em> o vz\u00e1cn\u00fdch mongolsk\u00fdch kryptidech<\/strong>
\nDne 16. prosince 2021 se v \u00dastavu klasick\u00e9ho orientalismu a antiky konalo dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed semin\u00e1\u0159e „Du\u0161e a duchov\u00e9 v \u010d\u00ednsk\u00e9 kultu\u0159e“. Dmitrij Alexejevi\u010d Nosov, v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk \u00dastavu klasick\u00e9 orientalistiky a antiky, doktor filologick\u00fdch v\u011bd, vystoupil s refer\u00e1tem „Lov ob\u0159\u00edch \u010derv\u016f, pou\u010den\u00ed o sn\u011b\u017en\u00e9m mu\u017ei a starov\u011bc\u00ed mist\u0159i nov\u00e9 republiky: mongolsk\u00e1 folklorn\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed v expedi\u010dn\u00edch zpr\u00e1v\u00e1ch V. A. Kazakevi\u010de (1896-1937)“. Ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b p\u0159edstavil nov\u00e9 zdroje informac\u00ed o vz\u00e1cn\u00fdch mongolsk\u00fdch kryptidech, kter\u00e9 badatel\u00e9 dosud neznali.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. \u0412. A. Kazakevi\u010d<\/em><\/p>\n

Na podzim roku 1923 podnikl Vladimir Alexandrovi\u010d Kazakevi\u010d, student mongolsk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed petrohradsk\u00e9ho \u00dastavu \u017eiv\u00fdch orient\u00e1ln\u00edch jazyk\u016f, svou druhou expedici do Mongolska. Od 11. z\u00e1\u0159\u00ed do 1. prosince 1923 nav\u0161t\u011bvuje chosuny v Tu\u0161etvanu a Mergenvanu. B\u011bhem v\u00fdpravy zaznamen\u00e1v\u00e1 popis mytologick\u00e9ho tvora „olo\u0495oi chorchoi“ s uveden\u00edm jeho stanovi\u0161t\u011b. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text je ze zpr\u00e1vy ze 4. ledna 1924.<\/p>\n

Olgoi-chorhoi<\/strong><\/p>\n

„Hon“ na ob\u0159\u00edho \u010derva v roce 1923 prob\u00edhal n\u00e1sledovn\u011b:<\/p>\n

„Ke konci dne jsem dorazil ke studni Dzak-Suji, kde, jak mi bylo p\u0159edt\u00edm \u0159e\u010deno, s\u00eddl\u00ed \u010derv olgoi-chorchoi. Majitel jurty, kter\u00fd tam byl, odpov\u00eddal na m\u00e9 ot\u00e1zky neochotn\u011b, ale na mou \u017e\u00e1dost m\u011b zavedl na m\u00edsto, kde pr\u00fd tento \u010derv \u017eije. \u0158ekl, \u017ee \u010derv, pokud se objev\u00ed, tak jen v dob\u011b letn\u00edch veder (tak!). Toto m\u00edsto se nach\u00e1z\u00ed z\u00e1padn\u011b od stud\u00e1nky Dzak-Suji, 1\/2 versty od n\u00ed, za vyschl\u00fdm korytem \u0159eky, kde rostou t\u0159i pou\u0161tn\u00ed topoly. P\u016fda je zde pokryta velk\u00fdmi p\u00edse\u010dn\u00fdmi hroudami, 1-2 ar\u0161iny vysok\u00fdmi, v\u0161e porostl\u00e9 sundul\u00ed. Rozhodl jsem se, \u017ee nebudu hledat \u010derva, proto\u017ee jsem od mnoh\u00fdch sly\u0161el o nev\u010dasnosti takov\u00e9ho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, a po kr\u00e1tk\u00e9m putov\u00e1n\u00ed saxulou jsem p\u0159enocoval u stud\u00e1nky Ihir. Co se t\u00fd\u010de olgoj chorhoje, v\u00edm o n\u011bm n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: zn\u00e1m 4-5 lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee ho vid\u011bli, v\u0161ichni ho vid\u011bli u\u017e d\u00e1vno, krom\u011b jedin\u00e9 \u0161abgansk\u00e9 \u017eeny (sta\u0159enky – pozn. Dmitrije Nosova), kter\u00e1 \u010derva vid\u011bla p\u0159ed 2 lety u stud\u00e1nky Choshuu, kter\u00e1 je pod ji\u017en\u00edm svahem poho\u0159\u00ed Argalinte (zm\u00edn\u011bno v\u00fd\u0161e). Jsou tedy zn\u00e1my dv\u011b lokality.
\nT\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni o\u010dit\u00ed sv\u011bdci pozorovali \u010derva v p\u00eds\u010dit\u00e9m ter\u00e9nu, v boul\u00edch s hrud\u00ed, jedinou v\u00fdjimkou je \u0160abganec, v jeho\u017e jurt\u011b se \u010derv n\u00e1hle objevil za hrud\u00ed. Jej\u00ed rodina se za\u010dala narychlo ukl\u00e1dat k p\u0159esunu na jin\u00e9 m\u00edsto, ale p\u0159i odstran\u011bn\u00ed z\u00e1rubn\u011b dve\u0159\u00ed byl olgoj-chorchoj objeven pod prahem. Pak vyrazili dve\u0159e a sp\u011bchali pry\u010d. D\u016fvod tohoto strachu spo\u010d\u00edv\u00e1 v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed (sic!), \u017ee tento \u010derv je mimo\u0159\u00e1dn\u011b jedovat\u00fd. P\u0159i dotyku s n\u00edm lid\u00e9 i zv\u00ed\u0159ata um\u00edraj\u00ed. Jed projde i klackem, pokud se ho n\u011bkdo dotkne. Existuje i \u010dist\u011b legend\u00e1rn\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Jako by se \u010derv za hork\u00e9ho dne jedn\u00edm koncem zahrabal do p\u00edsku a st\u00e1l rovn\u011b jako klacek. Mezi \u017eiv\u00fdmi tvory jako by \u010derva dok\u00e1zala zab\u00edt jen ko\u010dka, kdy\u017e se ho dotkne tlapkou a p\u0159edt\u00edm ho ol\u00edzne. V\u0161ichni o\u010dit\u00ed sv\u011bdci se shoduj\u00ed, \u017ee \u010derv nen\u00ed del\u0161\u00ed ne\u017e ar\u0161in (71 cm – pozn. Dmitrije Nosova) (dosp\u011bl\u00fd exempl\u00e1\u0159), je siln\u00fd jako ruka v z\u00e1p\u011bst\u00ed a nem\u00e1 hlavu. Jeho barvu se mi tehdy nepoda\u0159ilo zjistit, proto\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed ho ozna\u010dovali za zelen\u00e9ho, jin\u00ed za \u017eluto\u0161ed\u00e9ho. Kdy\u017e vyleze z p\u00edsku, plaz\u00ed se na kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost, krout\u00ed se jako had a pak se velmi rychle zahrabe. Vyskytuje se v Dzak-Sujin-Gobi, ale jeden z o\u010dit\u00fdch sv\u011bdk\u016f ji jako chlapec vid\u011bl v Urat-Dumdu-Guna khoshun“ [CGA SPb R-7222. Op. 5. Ed. \u0445\u0440. 19. L. 4-5].<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee v Kazakevi\u010dov\u00fdch z\u00e1znamech olgoi-chorchoi nedisponuje tak n\u00e1padn\u00fdmi faktory, jako je elektrick\u00fd v\u00fdboj a pliv\u00e1n\u00ed jedu. Zejm\u00e9na schopnost usmrcovat ob\u011bti na d\u00e1lku popsal Ivan Jefremov. Tak\u00e9 D. A. Nosov upozor\u0148uje na to, \u017ee legendy o zv\u00fd\u0161en\u00e9 toxicit\u011b t\u011bla a zranitelnosti ko\u010dkou jsou charakteristick\u00e9 i pro oby\u010dejn\u00e9 hady.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Ilustrace k pov\u00eddce Olgoj Chorchoj od I. A. Jefremova<\/em><\/p>\n

B\u011bhem cesty v z\u00e1\u0159\u00ed 1924 zaznamenal V. A. Kazakevi\u010d od nezn\u00e1m\u00e9ho inform\u00e1tora n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: „Podle legendy se poho\u0159\u00ed Noinbogdo v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch naz\u00fdvalo Dog\u0161in-Khara a ob\u00fdvala je \u0161elma zvan\u00e1 \u0160or\u014fn nebo Char\u0103 Chorh\u014d\u012d, kter\u00e1 vypadala jako vlk nebo li\u0161ka. Nemilosrdn\u011b hubilo dobytek i lidi a bylo pravd\u011bpodobn\u011b zt\u011blesn\u011bn\u00edm ducha hor t\u011bchto m\u00edst…“<\/p>\n

\u0160\u00f3ron (mong. \u0161oroo(n)) znamen\u00e1 v mongol\u0161tin\u011b \u017e\u00ed\u017eala a chara chorhoi znamen\u00e1 \u010dern\u00fd \u010derv. Ve sv\u00e9 knize „Kryptidi Burjatska a Bajkalu“ uv\u00e1d\u00edm legendu o zemn\u00edm hadovi, zaznamenanou v Barguzinsk\u00e9m okrese Burjatska. Uvedu text t\u00e9to \u010d\u00e1sti.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed se obyvatel\u00e9 Barguzinsk\u00e9 doliny b\u00e1li zemn\u00edho hada, kter\u00fd podle jejich v\u00edry \u017eil v hlubok\u00fdch nor\u00e1ch, lovil zv\u00ed\u0159ata a s\u00e1l jejich krev. Potvrzovaly to n\u00e1lezy mrtvol s charakteristick\u00fdmi ranami. M\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee s p\u0159\u00edchodem chladn\u00e9ho po\u010das\u00ed se zemn\u00ed had zahrabal chodbami do tepl\u00e9 st\u00e1je, kde napadal dobytek, kter\u00fd tam byl chov\u00e1n.<\/p>\n

„Zemn\u00ed had“ je v burjat\u0161tin\u011b „\u0161oroon mogoi“. Vezmeme-li v \u00favahu, \u017ee u mongolsky mluv\u00edc\u00edch n\u00e1rod\u016f byl had pova\u017eov\u00e1n za lusyn ezen (lus, hostitelsk\u00fd duch) a zm\u00ednka o hadovi byla tabuizov\u00e1na (nap\u0159\u00edklad v Oiratu), pak se \u010dasto mogoj nahrazoval slovem chorchoi (\u010derv, \u010derv) nebo jin\u00fdmi obrazn\u00fdmi ur\u010den\u00edmi. Takov\u00e1 z\u00e1m\u011bna nazna\u010duje, \u017ee \u00fazem\u00ed Burjatska mohla ob\u00fdvat odr\u016fda zn\u00e1m\u00e9ho mongolsk\u00e9ho „\u010derva zabij\u00e1ka“ olgoi-chorhoi, uzp\u016fsoben\u00e1 k s\u00e1n\u00ed krve jako pijavice. Mongolov\u00e9 nav\u00edc vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o jin\u00e9m druhu „\u0161ar-chorchoje“ (\u017elut\u00e9ho \u010derva), kter\u00fd se rovn\u011b\u017e skr\u00fdv\u00e1 v nor\u00e1ch. V burjat\u0161tin\u011b to bude jako \u0161ara (\u0161arag\u010din) chorchoj. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po informac\u00edch o t\u00e9to \u017e\u00ed\u017eale by m\u011blo pokra\u010dovat, zejm\u00e9na s ohledem na to, \u017ee hematof\u00e1gn\u00ed hadi nebyli mezi hady nalezeni.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Olgoi-chorchoi. Obraz mongolsk\u00e9ho um\u011blce Solongo Monchoroi<\/em><\/p>\n

Informace o tom, \u017ee Mongolov\u00e9 nahrazuj\u00ed tabuizovan\u00e1 slova, byla Kazakevi\u010dovi dob\u0159e zn\u00e1ma. Z\u0159ejm\u011b proto pozd\u011bji napsal: „B\u011bhem sv\u00fdch cest po Gobi jsem se zvl\u00e1\u0161t\u011b zaj\u00edmal o takzvan\u00e9 olgoi-chorchoi, zn\u00e1m\u00e9 jen z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. V roce 1923 jsem ho dokonce speci\u00e1ln\u011b vyhledal, ale ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. N\u00e1sledn\u011b se mi poda\u0159ilo shrom\u00e1\u017edit rozs\u00e1hl\u00e9 a ov\u011b\u0159en\u00e9 \u00fadaje o tomto zv\u00ed\u0159eti, z nich\u017e se vyklubal gobijsk\u00fd druh p\u00edse\u010dn\u00e9ho hrozn\u00fd\u0161e se schopnost\u00ed rychle se zahrabat do zem\u011b. Gobiov\u00e9, kte\u0159\u00ed se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee tento had je stra\u0161n\u011b jedovat\u00fd, se ho smrteln\u011b boj\u00ed.“<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Model olgoi-chorchoi z Muzea historie pou\u0161t\u011b Gobi<\/em><\/p>\n

Kazakevi\u010dova p\u00e1t\u00e1 expedice se uskute\u010dnila od kv\u011btna do \u010dervence 1925 v burjatsk\u00fdch cho\u0161unech v aimagu Bogdo-ch\u00e1n-ula a Ch\u00e1n-chentej-ula. P\u0159i setk\u00e1n\u00edch s m\u00edstn\u00edmi obyvateli zaznamenal n\u011bkolik zpr\u00e1v o Chun-chanoj\u00edch a Chun-charech, kter\u00e9 jsou zaj\u00edmav\u00e9 pro kryptozoology.<\/p>\n

Chun-chorh\u014di<\/strong><\/p>\n

„Mezi legend\u00e1rn\u00ed zv\u00ed\u0159ata pat\u0159\u00ed chun-chorch\u014d\u012d („\u010dervoto\u010d“). Je popisov\u00e1n jako drobn\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dek velikosti poloviny ar\u0161\u00ednu (35,5 cm – pozn. Dmitrije Nosova), kter\u00fd \u017eije tak\u00e9 v p\u00eds\u010din\u00e1ch. V noci se chun-chorh\u014di p\u0159ipl\u00ed\u017e\u00ed k ovc\u00edm a vys\u00e1v\u00e1 je. Pokud se ho n\u011bkdo dotkne, mst\u00ed se a vrh\u00e1 na st\u00e1da ko\u0159ist. Jako m\u00edsto jeho v\u00fdskytu mi byl zm\u00edn\u011bn \u0160ilabisin-gol a ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st Gurban-saykhan-ula cho\u0161un. Jin\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee se vyskytuje v severn\u00edm Tibetu a je jen o m\u00e1lo men\u0161\u00ed ne\u017e \u010dlov\u011bk, m\u00e1 narostlou vlnu, miluje velmi lidsk\u00e9 \u017eeny, kter\u00e9 jsou \u010dasto chyceny a odvedeny do jeho nory.“ [AIIAM. F. 7. Op. 3. Un. chr. 16. L. 46 (vlo\u017eka)].<\/p>\n

Chun-Chara<\/strong><\/p>\n

„Mimochodem, se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pot\u011b\u0161en\u00edm se vypr\u00e1v\u00ed o legend\u00e1rn\u00edm zv\u00ed\u0159eti „Chun-chara“ a vyprav\u011b\u010d\u016fm se da\u0159\u00ed nechat poslucha\u010de v nejistot\u011b, zda v\u011b\u0159it \u010di nev\u011b\u0159it v re\u00e1lnost t\u011bchto p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. „Chun-chara“ je \u00fadajn\u011b obrovsk\u00e9ho vzr\u016fstu, n\u011bco mezi \u010dlov\u011bkem a medv\u011bdem. M\u00e1 dlouh\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu spadaj\u00ed rovn\u011b p\u0159es o\u010di. M\u00e1 proto ve zvyku chodit v\u017edy proti v\u011btru, kter\u00fd mu vlasy shazuje z obli\u010deje, a kdy\u017e je v\u00edtr p\u0159\u00edzniv\u00fd, nic nevid\u00ed.<\/p>\n

Jeho hlavn\u00ed potravou jsou svi\u0161ti. S vyu\u017eit\u00edm sv\u00e9 obrovsk\u00e9 s\u00edly „Chun-chara“ str\u010d\u00ed tlapu do tarbaganovy nory a vyraz\u00ed obrovsk\u00e9 bloky hl\u00edny, po nich\u017e se zmocn\u00ed ko\u0159isti. Po zabit\u00ed svi\u0161t\u011b si ho d\u00e1 pod pa\u017ei a pokra\u010duje d\u00e1l. Kdy\u017e chyt\u00ed nov\u00e9ho svi\u0161t\u011b, op\u011bt si ho d\u00e1 pod pa\u017ei, ani\u017e by si v\u0161iml, jak odtud ten prvn\u00ed vypadl, a tak lov\u00ed cel\u00fd den. Ve\u010der, kdy\u017e mu z\u016fstane jen jeden svi\u0161\u0165, se chun-chara rozzu\u0159\u00ed, l\u00e1me stromy a \u0159ve, ale rychle se uklidn\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Jeden z antropomorfn\u00edch obraz\u016f zv\u00ed\u0159ete vytesan\u00fd na skal\u00e1ch Mukhar Jalgi, zimovi\u0161t\u011b p\u0159ed mal\u00fdm jezerem Sang Dalai, Khokhmort somon, Gobi-Altai aimag. Ilustrace z knihy o hled\u00e1n\u00ed diamant\u016f v letech 1962-1964 v mongolsk\u00e9m Altaji, kterou v roce 2003 vydala Mongolsk\u00e1 akademie v\u011bd.<\/em><\/p>\n

Pokud ho \u010dlov\u011bk potk\u00e1, jak\u00fdkoli \u00fat\u011bk je zbyte\u010dn\u00fd, stejn\u011b ho do\u017eene a rozzu\u0159en\u011b zabije, lep\u0161\u00ed je z\u016fstat st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Pak dobromysln\u00e1 \u0161elma vezme \u010dlov\u011bka pod pa\u017e\u00ed a jde s n\u00edm. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se vyplat\u00ed d\u00e1t mu druhou rukou n\u011bjakou v\u011bc do tlap, proto\u017ee zapomene na lidskou ruku a d\u00e1 dan\u00fd p\u0159edm\u011bt na jej\u00ed m\u00edsto, ani\u017e by si v\u0161imlo, \u017ee pustilo zajatce, kter\u00fd vyu\u017eije p\u0159\u00edle\u017eitosti a ute\u010de.“ [AV IVR RAN, F. 63. Op. 1. Ed. xr. 1. L. 28].<\/p>\n

Tyto informace se ve zkr\u00e1cen\u00e9 a upraven\u00e9 podob\u011b dostaly do pov\u011bdom\u00ed z\u00e1jemc\u016f o t\u00e9ma kryptoid\u016f prost\u0159ednictv\u00edm textu v Informa\u010dn\u00edch materi\u00e1lech Komise pro studium ot\u00e1zky „Yettiho“ (Invent\u00e1\u0159. 3. \u041c., 1959. C. 16-17, odd\u00edl „Mongolsk\u00e9 legendy o chun-charech“, a tak\u00e9 v knize B. F. Por\u0161n\u011bva „Sou\u010dasn\u00fd stav ot\u00e1zky o reliktn\u00edch hominidech“ (kapitola 6, „Informace z \u010c\u00edny a Mongolska“) z vyd\u00e1n\u00ed z roku 1963. V obou vyd\u00e1n\u00edch nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u00ednky o V. A. Kazakevi\u010dovi.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Chun-chara nebo almas je jedno z pojmenov\u00e1n\u00ed mongolsk\u00e9ho „Yettiho“. Ilustrace z knihy o hled\u00e1n\u00ed diamant\u016f v letech 1962-1964 v mongolsk\u00e9m Altaji, kterou v roce 2003 vydala Mongolsk\u00e1 akademie v\u011bd.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Kresby setk\u00e1n\u00ed s almasem<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Na tuto skute\u010dnost upozor\u0148uje tak\u00e9 D. A. Nosov ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku „Plochy dokument\u016f V. A. Kazakevi\u010de: zpr\u00e1vy o cest\u00e1ch do Mongolska v letech 1923-1925“:<\/p>\n

…druh\u00fd mn\u011b zn\u00e1m\u00fd p\u0159\u00edpad vy\u0159azen\u00ed jm\u00e9na V. A. Kazakevi\u010de z v\u011bdeck\u00e9ho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed je rovn\u011b\u017e spojen s materi\u00e1ly p\u00e1t\u00e9 expedice. V roce 1959 v publikaci Komise pro studium ot\u00e1zky „Yettiho“ publikoval prvn\u00ed vedouc\u00ed katedry rusk\u00e9ho jazyka Mongolsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzity V. N. Kljujev p\u0159\u00edb\u011bh o mytologick\u00e9 postav\u011b – Khun Chara [Por\u0161n\u011bv, \u0160makov 1959, s. 16-17]. Upozornila, \u017ee „p\u0159\u00edb\u011bh zaznamenal jeden ze sov\u011btsk\u00fdch ob\u010dan\u016f v Mongolsku a p\u0159edal mi ho, kdy\u017e jsem v letech 1944-1950 pracovala v Ul\u00e1nb\u00e1taru“ [Por\u0161n\u011bv, \u0160makov 1959, s. 17]. [Por\u0161n\u011bv, \u0160makov 1959, s. 17]. Srovn\u00e1n\u00ed tohoto textu s vypr\u00e1v\u011bn\u00edm o Hun-haru, kter\u00e9 ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b cituje V. A. Kazakevi\u010d, uk\u00e1zalo, \u017ee V. N. Kljujev p\u0159ipravil k vyd\u00e1n\u00ed jedno z folklorn\u00edch d\u011bl zaznamenan\u00fdch b\u011bhem cesty do Kerulenu a Chalchin-golu, p\u0159i\u010dem\u017e je podrobil zna\u010dn\u00e9 stylistick\u00e9 revizi.<\/p>\n

V d\u016fsledku toho teprve nyn\u00ed z\u00edskaly folklorn\u00ed z\u00e1znamy Vladim\u00edra Alexandrovi\u010de Kazakevi\u010de status zdroje informac\u00ed pro kryptozoology. Mysl\u00edm, \u017ee by nebylo zbyte\u010dn\u00e9 poznamenat, \u017ee ve 30. letech 20. stolet\u00ed \u00fazce spolupracoval v \u00dastavu orientalistiky Akademie v\u011bd SSSR s takovou pro kryptozoologickou obec zn\u00e1mou osobou, jakou byl Cyben \u017damtsaranovi\u010d \u017damtsarano, burjatsk\u00fd orientalista, kter\u00fd se koncem 20. let 20. stolet\u00ed zab\u00fdval v\u00fdzkumem ot\u00e1zky reliktn\u00edho hominoida na \u00fazem\u00ed Mongolska.<\/p>\n

Zkratky<\/em><\/strong><\/p>\n