{"id":2016,"date":"2024-01-14T00:22:13","date_gmt":"2024-01-13T23:22:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=2016"},"modified":"2024-02-23T03:11:44","modified_gmt":"2024-02-23T02:11:44","slug":"2016","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2024\/01\/14\/2016\/","title":{"rendered":"Templ\u00e1\u0159i v rouchu ml\u010den\u00ed"},"content":{"rendered":"

Francouzsk\u00fd ryt\u00ed\u0159 Hugo z Payns nav\u0161t\u00edvil za doprovodu osmi ryt\u00ed\u0159\u016f v roce 1118 Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho kr\u00e1le Balduina Malomocn\u00e9ho a p\u0159ednesl mu sv\u016fj pl\u00e1n zalo\u017eit mni\u0161sk\u00fd \u0159\u00e1d, kter\u00fd by ochra\u0148oval poutn\u00edky do Svat\u00e9 zem\u011b.<\/strong><\/p>\n

Kr\u00e1l s n\u00e1vrhem souhlasil a nav\u00edc \u0159\u00e1du daroval \u010d\u00e1st pal\u00e1ce, kter\u00fd st\u00e1l na m\u00edst\u011b p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9ho \u0160alamounova chr\u00e1mu nebol\u00ed Templu.<\/p>\n

Vzniklo tak \u00bbChud\u00e9 ryt\u00ed\u0159stvo Kristovo \u0160alamounova chr\u00e1mu\u00ab tedy templ\u00e1\u0159i.<\/p>\n

Vznik templ\u00e1\u0159stv\u00ed souvisel s k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fdmi v\u00fdpravami. Posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta k\u0159es\u0165anstv\u00ed se na V\u00fdchod\u011b dostala pod isl\u00e1msk\u00e9 panstv\u00ed. To v\u0161ak bylo pro k\u0159es\u0165ansk\u00fd Z\u00e1pad velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e9, nebo\u0165 Svat\u00e1 zem\u011b byla vyhled\u00e1van\u00fdm poutn\u00edm m\u00edstem. Tak vznikla my\u0161lenka k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fdch v\u00fdprav. Jejich c\u00edlem bylo op\u011btn\u00e9 dobyt\u00ed posv\u00e1tn\u00fdch m\u00edst. To se tak\u00e9 poda\u0159ilo. V roce 1099 byl p\u0159i prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdprav\u011b dobyt Jeruzal\u00e9m a po vyhn\u00e1n\u00ed muslimsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f zde bylo z\u0159\u00edzeno k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Poutn\u00edci ze Z\u00e1padu m\u011bli op\u011bt voln\u00fd p\u0159\u00edstup. Ov\u0161em ani za t\u011bchto podm\u00ednek nebyla cesta do Jeruzal\u00e9ma snadnou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Byla obt\u00ed\u017en\u00e1 a na mnoha m\u00edstech nebezpe\u010dn\u00e1. Bylo tedy nutno z\u0159\u00eddit instituci, kter\u00e1 by prov\u00e1zela a chr\u00e1nila poutn\u00edky do Svat\u00e9 zem\u011b, a pr\u00e1v\u011b t\u00edmto \u00fakolem pov\u011b\u0159ila historie templ\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Prvn\u00ed \u010dlenov\u00e9 tohoto \u0159\u00e1du museli b\u00fdt ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho rodu, svobodn\u00ed, museli slo\u017eit slib \u010distoty, chudoby, poslu\u0161nosti a hlavn\u011b chr\u00e1nit poutn\u00edky do Svat\u00e9 zem\u011b se zbran\u00ed v ruce. P\u016fvodn\u00ed p\u0159\u00edsn\u00e1 ustanoven\u00ed v\u0161ak byla postupem \u010dasu upravena, nebo\u0165 do \u0159\u00e1du se hl\u00e1silo i velmi mnoho neurozen\u00fdch uchaze\u010d\u016f. Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0159\u00e1d – sice mni\u0161sk\u00fd, ale jeho \u010dlenov\u00e9 nosili me\u010d a obl\u00e9kali brn\u011bn\u00ed. Zdobilo je b\u00edl\u00e9 roucho s v\u00fdrazn\u00fdm \u010derven\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem.<\/p>\n

\u00daTO\u010cI\u0160T\u011a NA KYPRU<\/strong><\/p>\n

Pape\u017e Inocenc II. obda\u0159il templ\u00e1\u0159e v\u00fdsadami. Kup\u0159\u00edkladu- si mohli ponechat ve\u0161kerou v\u00e1le\u010dnou ko\u0159ist, kterou z\u00edskali. Za sv\u016fj majetek neodpov\u00eddali ani kr\u00e1l\u016fm, ani biskup\u016fm, prost\u011b nikomu krom pape\u017ee. Dokonce byli osvobozeni od placen\u00ed des\u00e1tk\u016f i dal\u0161\u00edch dan\u00ed a naopak to v\u0161e mohli sami vyb\u00edrat na \u00fazem\u00edch, kter\u00e1 n\u00e1le\u017eela pod jejich spr\u00e1vu. Je\u0161t\u011b jedna zaj\u00edmavost – na s\u00eddla a kostely templ\u00e1\u0159\u016f se vztahovalo pr\u00e1vo azylu.<\/p>\n

Postupem \u010dasu se templ\u00e1\u0159i stali nejbohat\u0161\u00edm a nejvlivn\u011bj\u0161\u00edm \u0159\u00e1dem v cel\u00e9 c\u00edrkvi. Nap\u0159\u00edklad ve 13. stolet\u00ed bylo v \u0159\u00e1du dvacet tis\u00edc ryt\u00ed\u0159\u016f a slu\u017eebn\u00fdch brat\u0159\u00ed. Templ\u00e1\u0159i vlastnili dev\u011bt tis\u00edc hrad\u016f, stovky kostel\u016f, kl\u00e1\u0161ter\u016f, obrovsk\u00e1 latifundia, nep\u0159ehledn\u00e9 mno\u017estv\u00ed zlata, cennost\u00ed a hlavn\u011b pen\u011bz. \u0158\u00e1d se stal tak mocnou silou Evropy, \u017ee mu z\u00e1vid\u011bli a z\u00e1rove\u0148 se ho ob\u00e1vali nejen c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159i, n\u00fdbr\u017e i sv\u011bt\u0161t\u00ed vl\u00e1dcov\u00e9.<\/p>\n

V roce 1291 prohr\u00e1li k\u0159es\u0165an\u00e9 na V\u00fdchod\u011b svoji v\u00e1lku a templ\u00e1\u0159i se uch\u00fdlili na Kypr, kter\u00fd jim cel\u00fd pat\u0159il. Zanedlouho se v\u0161ak v\u011bt\u0161ina z nich p\u0159esunula do Francie, kde m\u011bl \u0159\u00e1d nejv\u00edce majetku, a Pa\u0159\u00ed\u017e se v t\u00e9 dob\u011b stala s\u00eddlem velmistra.<\/p>\n

Templ\u00e1\u0159i se za\u010dali v\u011bnovat \u00fakol\u016fm, kter\u00e9 bychom dnes ozna\u010dili jako \u010dinnost v asoci\u00e1ln\u00ed oblasti. Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee se sna\u017eili uskute\u010d\u0148ovat my\u0161lenky a p\u0159edstavy, kter\u00fdmi se za\u010dala znovu zab\u00fdvat a\u017e teprve na\u0161e modern\u00ed doba. Budovali nap\u0159\u00edklad – i podle dne\u0161n\u00edch m\u011b\u0159\u00edtek – velmi v\u00fdkonn\u00e9 zdravotnictv\u00ed, kter\u00e9 slou\u017eilo v\u0161em.<\/p>\n

Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu \u017eivotu vtiskli zcela novou tv\u00e1\u0159 t\u00edm, \u017ee tzv. \u00bbvynalezli modern\u00ed bankovnictv\u00ed, je\u017e se stalo v\u00fdznamn\u00fdm prvkem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho rozvoje v dob\u011b, kdy st\u00e1tn\u00ed moc je\u0161t\u011b nebyla s to pln\u011b zaji\u0161\u0165ovat bezpe\u010dnost obchodn\u00edch cest. Templ\u00e1\u0159i zavedli je\u0161t\u011b dnes u\u017e\u00edvan\u00e9 bankovn\u00ed \u0161eky. Nab\u00edzeli sv\u00e9 slu\u017eby v\u0161em, kte\u0159\u00ed se rozhodli putovat do Svat\u00e9 zem\u011b, a tud\u00ed\u017e se museli zbavit majetku, ale ne nav\u017edy. Templ\u00e1\u0159i od nich majetek p\u0159eb\u00edrali a vystavovali jim pat\u0159i\u010dn\u00e1 potvrzen\u00ed – majitel\u00e9 si po n\u00e1vratu mohli vz\u00edt v\u0161e zp\u011bt. V Jeruzal\u00e9m\u011b zase tam\u011bj\u0161\u00edm templ\u00e1\u0159\u016fm p\u0159edali potvrzen\u00ed a nechali si vyplatit pen\u00edze. Z ka\u017ed\u00e9 takov\u00e9 transakce v\u0161ak pochopiteln\u011b plynula do templ\u00e1\u0159sk\u00e9 pokladny pat\u0159i\u010dn\u00e1 suma.<\/p>\n

Ve Francii se templ\u00e1\u0159i stali dokonce kr\u00e1lovsk\u00fdmi bank\u00e9\u0159i. Kr\u00e1lovsk\u00e1 pokladna byla um\u00edst\u011bna v jejich s\u00eddle – pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Templu. Francouzsk\u00fd poklad nem\u011bl v rukou kr\u00e1l. Templ\u00e1\u0159i byli str\u00e1\u017eci, prokur\u00e1tory a spr\u00e1vci pen\u011b\u017en\u00edho fondu, kter\u00fd byl jen form\u00e1ln\u011b p\u0159ips\u00e1n kr\u00e1li. Instituce, kter\u00e1 je tak mocn\u00e1, bohat\u00e1 a vymyk\u00e1 se kontrole, nen\u00ed v r\u00e1mci st\u00e1tu natrvalo udr\u017eiteln\u00e1, a proto bylo pouze ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se p\u0159edstavitel\u00e9 moci – kr\u00e1l a pape\u017e – za\u010dnou c\u00edtit templ\u00e1\u0159i ohro\u017eeni a pokus\u00ed se je odstranit.<\/p>\n

Francouzsk\u00fd kr\u00e1l Filip IV. Sli\u010dn\u00fd, jeho r\u00e1dce Nogaret a pape\u017e Kliment V. napl\u00e1novali rozbit\u00ed templ\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du podle v\u0161ech pravidel politick\u00e9ho pu\u010de. Roku 1307 dal pape\u017e souhlas k ofici\u00e1ln\u00edmu vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Jednoho \u0159\u00edjnov\u00e9ho jitra byli templ\u00e1\u0159i zat\u010deni a jejich majetek zabaven.<\/p>\n

Byl to temn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Ve h\u0159e byli r\u016fzn\u00e9 policie, tajn\u00e9 slu\u017eby, vet\u0159elci v \u0159ad\u00e1ch protivn\u00edka, udava\u010di atd. V roce 1311 svolal pape\u017e koncil, kter\u00fd potvrdil zru\u0161en\u00ed \u0159\u00e1du. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm aktem n\u011bkolikalet\u00e9ho procesu s templ\u00e1\u0159i byl c\u00edrkevn\u00ed soud, kter\u00fd se uskute\u010dnil v roce 1314 p\u0159ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdm chr\u00e1mem Notre-Dame.<\/p>\n

Velmistr \u0159\u00e1du Jacques de Molay byl up\u00e1len. Podle tradice m\u011bl tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 smrti p\u0159edpov\u011bd\u011bt sv\u00fdm pron\u00e1sledovatel\u016fm brzkou zhoubu. To se tak\u00e9 stalo. Pape\u017e, kr\u00e1l i jeho r\u00e1dce do roka zem\u0159eli.<\/p>\n

Popravami templ\u00e1\u0159\u016f byl \u0159\u00e1d zni\u010den a spolu s n\u00edm i v\u0161echno, co v tehdej\u0161\u00ed kultu\u0159e Francie vytvo\u0159il.<\/p>\n

P\u0159etrvaly jen domn\u011bnky a \u017eal\u00e1\u0159n\u00ed kobky, v nich\u017e v\u016fd\u010d\u00ed osobnosti \u0159\u00e1du \u010dekaly na soud a na popravu. St\u011bny t\u011bchto kobek jsou pln\u00e9 vyryt\u00fdch tajn\u00fdch symbol\u016f a zna\u010dek, kter\u00e9 dodnes nejsou rozlu\u0161t\u011bny.<\/p>\n

Takov\u00fd byl konec templ\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du ve Francii. V Anglii a ve \u0160pan\u011blsku byl jejich majetek rovn\u011b\u017e konfiskov\u00e1n, av\u0161ak procesy nebyly zdaleka tak krut\u00e9. Ve v\u011bt\u0161in\u011b evropsk\u00fdch zem\u00ed pak templ\u00e1\u0159i pouze p\u0159e\u0161li k jin\u00fdm \u0159\u00e1d\u016fm nebo do sv\u011btsk\u00e9ho \u017eivota. Nap\u0159\u00edklad v Portugalsku \u0159\u00e1d zm\u011bnil pouze n\u00e1zev na \u00bb\u0159\u00e1d Krist\u016fv\u00ab, kter\u00fd existuje dodnes. Historicky zanedlouho po zru\u0161en\u00ed templ\u00e1\u0159\u016f vzniklo bratrstvo R\u016f\u017ee a k\u0159\u00ed\u017ee, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159evzalo mnoh\u00e1 zasv\u011bcova-c\u00ed pravidla. N\u011bkte\u0159\u00ed historikov\u00e9 zast\u00e1vaj\u00ed dokonce n\u00e1zor, \u017ee v\u011bt\u0161ina tajn\u00fdch spolk\u016f vznikl\u00fdch nejen ve st\u0159edov\u011bku, ale i v novov\u011bku je s templ\u00e1\u0159i \u00fazce spojena. Dnes existuje n\u011bkolik sm\u011br\u016f svobodn\u00e9ho zedn\u00e1\u0159stv\u00ed a ty se na templ\u00e1\u0159e rovn\u011b\u017e odvol\u00e1vaj\u00ed.<\/p>\n

\u0158\u00c1D UVNIT\u0158 \u0158\u00c1DU<\/strong><\/p>\n

Prvn\u00ed templ\u00e1\u0159i se dostali do intenzivn\u00edho styku s v\u00fdchodn\u00edm my\u0161lenkov\u00fdm odkazem a ten se stal duchovn\u00edm z\u00e1kladem \u0159\u00e1du. Na rozd\u00edl od k\u0159es\u0165ansk\u00e9 c\u00edrkve byl toti\u017e isl\u00e1m, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b ve Svat\u00e9 zemi panoval, mnohem sn\u00e1\u0161enliv\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di rozmanit\u00fdm form\u00e1m duchovn\u00edho \u017eivota. T\u00e9to skute\u010dnosti vd\u011b\u010dila isl\u00e1msk\u00e1 kultura v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b za sv\u016fj rozkv\u011bt a\u017e do ran\u00e9ho st\u0159edov\u011bku. To, co bylo na Z\u00e1pad\u011b potla\u010dov\u00e1no, m\u011blo na V\u00fdchod\u011b volnost.<\/p>\n

\u010cinnost templ\u00e1\u0159\u016f se rozv\u00edjela ve dvou sm\u011brech. M\u011bla svoji exo-tern\u00ed, to jest vn\u011bj\u0161\u00ed, a esotern\u00ed, tzn. tajnou, str\u00e1nku. Jej\u00ed str\u00e1nka exotern\u00ed spo\u010d\u00edvala v ofici\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1\u0161en\u00e9m \u00fakolu zaji\u0161\u0165ovat p\u0159\u00edstupov\u00e9 cesty do Svat\u00e9 zem\u011b, zat\u00edmco za jej\u00ed esotern\u00ed str\u00e1nku lze pova\u017eovat seznamov\u00e1n\u00ed se s v\u00fdchodn\u00edmi filozofiemi, magick\u00e9 praktiky a podobn\u011b.<\/p>\n

Svou vn\u011bj\u0161\u00ed strukturou byli templ\u00e1\u0159i p\u0159\u00edsn\u011b hierarchicky organizovan\u00fdm \u0159\u00e1dem, jeho\u017e vzory m\u016f\u017eeme vysledovat u egyptsk\u00fdch kn\u011bzi. V \u010dele \u0159\u00e1du st\u00e1l velmistr, kter\u00fd byl pod\u0159\u00edzen pouze pape\u017ei a psal se \u00bbz Bo\u017e\u00ed Milosti“. Rodem byl roven kn\u00ed\u017eeti, volen jako c\u00edsa\u0159 a opl\u00fdval neomezenou autoritou. M\u011bl pod sebou celou arm\u00e1du a spravoval obrovsk\u00fd pozemkov\u00fd fond.<\/p>\n

Cel\u00fd \u0159\u00e1d zachov\u00e1val p\u0159\u00edsnou ml\u010denlivost, p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli mo\u017en\u00e9mu konfliktu s c\u00edrkevn\u00edmi autoritami. Z tohoto d\u016fvodu se mnoh\u00e9, a snad dokonce ty nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed skute\u010dnosti nepoda\u0159ilo historik\u016fm odhalit, co\u017e se v\u017edy znovu a znovu a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f st\u00e1valo a st\u00e1v\u00e1 podn\u011btem k nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm spekulac\u00edm. Pravdu snad skr\u00fdvaj\u00ed pe\u010dliv\u011b st\u0159e\u017een\u00e9 archivy Vatik\u00e1nu.<\/p>\n

Faktem je, \u017ee existoval jak\u00fdsi \u0159\u00e1d uvnit\u0159 \u0159\u00e1du. Do tohoto spole\u010denstv\u00ed byli p\u0159ij\u00edm\u00e1ni pouze vybran\u00ed \u010dlenov\u00e9, kte\u0159\u00ed se st\u00e1vali jeho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky na z\u00e1klad\u011b tajemn\u00fdch ritu\u00e1l\u016f, kter\u00e9 vych\u00e1zely z okultn\u00edch nauk a myst\u00e9ri\u00ed Orientu. To m\u00e1lo, co je o t\u011bchto praktik\u00e1ch zn\u00e1mo, poch\u00e1z\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z protokol\u016f \u017ealobc\u016f a jsou to v\u00fdpov\u011bdi z\u00edskan\u00e9 mu\u010den\u00edm, tedy nutn\u011b zkreslen\u00e9 a vytr\u017een\u00e9 ze souvislost\u00ed.<\/p>\n

Tajn\u00e9 u\u010den\u00ed templ\u00e1\u0159\u016f v podstat\u011b spo\u010d\u00edvalo v tom, \u017ee uzn\u00e1vali existenci vy\u0161\u0161\u00edho boha \u00bbtv\u016frce ducha a dobra\u00ab a ni\u017e\u0161\u00edho boha \u00bbtv\u016frce hmoty a zla\u00ab. Templ\u00e1\u0159i byli p\u0159i procesech obvin\u011bni z modl\u00e1\u0159stv\u00ed, z toho, \u017ee uct\u00edvali tajemnou hlavu jm\u00e9nem Bafomet. Patrn\u011b se jedn\u00e1 o slovo \u0159eck\u00e9ho p\u016fvodu \u00bbbaph\u00e9 m\u00e9tis\u00ab, co\u017e znamen\u00e1 k\u0159est moudrosti. Socha Bafemetova byla vykl\u00e1d\u00e1na jako obraz Boha otce v\u0161emohouc\u00edho. Kdy\u017e p\u0159i zasv\u011bcov\u00e1n\u00ed uk\u00e1zal velekn\u011bz kandid\u00e1tovi tuto hlavu, vy\u0159kl arabsk\u00e9 slovo \u00bbjalla\u00ab, co\u017e znamen\u00e1 sv\u011btlo bo\u017e\u00ed a oslovil novice jako p\u0159\u00edtele bo\u017e\u00edho. Dle n\u011bkter\u00fdch zpr\u00e1v byla tato hlava magicky p\u0159ipravena tak, \u017ee odpov\u00eddala na ot\u00e1zky, kter\u00e9 j\u00ed byly kladeny, ale jen v ur\u010dit\u00e9 dny \u010di hodiny. Byla pr\u00fd zhotovena z r\u016fzn\u00fdch kov\u016f a m\u011bla t\u0159i obli\u010deje.<\/p>\n

Z\u00e1va\u017en\u00e9 bylo i obvin\u011bn\u00ed, \u017ee templ\u00e1\u0159i p\u0159i sv\u00fdch p\u0159ij\u00edmac\u00edch ob\u0159adech \u0161lapali po k\u0159\u00ed\u017ei. Existuje o tom mnoho spekulac\u00ed.<\/p>\n

Nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed zn\u00ed, \u017ee stejn\u011b jako vyznava\u010di n\u011bkter\u00fdch v\u00fdchodn\u00edch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch sm\u011br\u016f, pova\u017eovali k\u0159\u00ed\u017e za symbol utrpen\u00ed Kristova, a proto nevid\u011bli d\u016fvod uct\u00edvat ho.<\/p>\n

ZAZD\u011aN\u00c1 RUKA<\/strong><\/p>\n

V \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b byl templ\u00e1\u0159sk\u00fd \u0159\u00e1d ji\u017e od 12. stolet\u00ed. Jeho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci se rekrutovali p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z urozen\u00fdch rod\u016f. K inkvizi\u010dn\u00edmu procesu v\u0161ak s nimi v na\u0161ich zem\u00edch nedo\u0161lo a vra\u017ed\u011bni nebyli. Dodnes jsou zdrojem ohromn\u00e9ho po\u010dtu pov\u011bst\u00ed a historek o m\u00edstech, kde \u00fadajn\u011b pob\u00fdvali, a tak\u00e9 o pokladech, kter\u00e9 pr\u00fd ukryli. Vyberme nyn\u00ed z t\u00e9to p\u0159ehr\u0161le pov\u00e9st o tajemn\u00e9 ruce ukazuj\u00edc\u00ed k zazd\u011bn\u00e9mu pokladu.
\nDa\u010dice jsou m\u011bsto na rozhran\u00ed ji\u017en\u00edch \u010cech a Moravy. Stoj\u00ed tu Star\u00fd z\u00e1mek se znakem Albrechta Kraj\u00ed\u0159e z Krajku. O pal\u00e1ci se traduje, \u017ee byl kdysi obydl\u00edm templ\u00e1\u0159\u016f a \u017ee ve sklep\u011b byla zazd\u011bna kamenn\u00e1 ruka ukazuj\u00edc\u00ed k ukryt\u00e9mu pokladu.<\/p>\n

\u00bbKdy\u017e za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky p\u0159i\u0161el do Dacie odd\u00edl \u0160v\u00e9d\u016f a v\u00edce dn\u00ed se zde zdr\u017eel, byl v dom\u011b z\u00e1meck\u00e9m ubytov\u00e1n jeden setn\u00edk, \u010d\u00edm\u017e byl d\u016fm ochr\u00e1n\u011bn od pusto\u0161en\u00ed a drancov\u00e1n\u00ed nev\u00e1zan\u00fdch voj\u00edn\u016f. Setn\u00edk se choval k obyvatel\u016fm domu v\u017edy \u0161etrn\u011b, velmi vl\u00eddn\u00e9 a p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. Za to jej v\u0161ichni dom\u00e1c\u00ed ctili a milovali, tak jako by k jejich rodin\u011b n\u00e1le\u017eel.<\/p>\n

Ve\u010der p\u0159ed odchodem \u017eertoval setn\u00edk s d\u011btmi pansk\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka jako oby\u010dejn\u011b a tu mezi \u017eertem mu d\u00edtko vyhro\u017eovalo kamennou rukou ve sklep\u011b. V\u00fdhr\u016f\u017ekou upozorn\u011bn\u00fd setn\u00edk t\u00e1zal se otce d\u00edtka, co je to za kamennou ruku, a bylo mu \u0159e\u010deno, \u017ee kdysi ve sklep\u011b zazd\u011bna byla od templ\u00e1\u0159\u016f, a k jejich pokladu ukazovala. Setn\u00edk t\u00e1zal se \u017eertem, zdali by mu poklad p\u0159\u00e1n byl, kdyby jej nalezl. \u201eZ cel\u00e9ho srdce r\u00e1d ti jej dop\u0159eju,“ odpov\u011bd\u011bl dom\u00e1c\u00ed p\u00e1n a dolo\u017eil: \u201eM\u016fj p\u0159edek prokopal se zd\u00ed hluboko do hlini\u0161t\u011b, ale nenalezl ni\u010deho\u017e, t\u00edm m\u00e9n\u011b najdete vy n\u011bco – zde nen\u00ed o zazd\u011bn\u00e9m poklad\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0159e\u010d, sp\u00ed\u0161 by se mohlo \u0159\u00edci, \u017ee zaklet jest.“ Nato \u0161el setn\u00edk do sklepa, prozkoumal podzemn\u00ed m\u00edstnosti, prohl\u00ed\u017eel kamennou ruku a t\u00e1zal se, kde zazd\u011bna byla. Kdy\u017e mu uk\u00e1zali m\u00edsto, zavolal n\u011bkolik voj\u00e1k\u016f a ti se se \u0161pi\u010d\u00e1ky jali kopat ze\u010f. Ta brzy prokop\u00e1na byla a p\u0159i\u0161lo se na v\u00fdklenek, kde le\u017eela c\u00ednov\u00e1 rakev. V t\u00e9 nalezli ostatky lidsk\u00e9ho t\u011bla a z\u00e1rove\u0148 i drah\u00e9 v\u011bci.<\/p>\n

Zna\u010dn\u00fd po\u010det prastar\u00fdch zcela nezn\u00e1m\u00fdch duk\u00e1t\u016f, kter\u00e9 setn\u00edk d\u00edlem voj\u00e1k\u016fm, d\u00edlem d\u011btem \u00fa\u0159edn\u00edka rozdal a potom velik\u00fd \u0159et\u011bz s k\u0159\u00ed\u017eem, jen\u017e man\u017eelce \u00fa\u0159edn\u00edka daroval. T\u0159i velk\u00e9 knihy se vz\u00e1cn\u00fdmi malbami, jedno st\u0159\u00edbrn\u00e9 brn\u011bn\u00ed s p\u0159ilbic\u00ed a drahocenn\u00fd me\u010d setn\u00edk p\u0159i odchodu s sebou vzal.\u00ab<\/p>\n

Z archivu KPUFO<\/em><\/p>\n

Templ\u00e1\u0159i – http:\/\/www.kpufo.cz\/oblasti\/ota\/templar\/index.htm<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Francouzsk\u00fd ryt\u00ed\u0159 Hugo z Payns nav\u0161t\u00edvil za doprovodu osmi ryt\u00ed\u0159\u016f v roce 1118 Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho kr\u00e1le Balduina Malomocn\u00e9ho a p\u0159ednesl mu<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":762,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[49,24,92],"class_list":["post-2016","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-asie","tag-evropa","tag-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2016","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2016"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2016\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2020,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2016\/revisions\/2020"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/762"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2016"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2016"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2016"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}