{"id":1934,"date":"2023-12-16T00:08:06","date_gmt":"2023-12-15T23:08:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1934"},"modified":"2024-02-09T01:34:49","modified_gmt":"2024-02-09T00:34:49","slug":"nova-verze-zahady-velikonocniho-ostrova","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/12\/16\/nova-verze-zahady-velikonocniho-ostrova\/","title":{"rendered":"Nov\u00e1 verze z\u00e1hady Velikono\u010dn\u00edho ostrova"},"content":{"rendered":"

Dva ameri\u010dt\u00ed v\u011bdci p\u0159edlo\u017eili \u00fapln\u011b jinou verzi p\u016fvodu ob\u0159\u00edch soch na Velikono\u010dn\u00edm ostrov\u011b.<\/strong>
\nPodle jejich m\u00edn\u011bn\u00ed zde neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 m\u00fdtick\u00e1 starov\u011bk\u00e1 civilizace, kter\u00e1 by vytvo\u0159ila slavn\u00e9 gigantick\u00e9 kamenn\u00e9 sochy, ale primitivn\u00ed domorodci, zni\u010den\u00ed a\u017e s p\u0159\u00edchodem Evropan\u016f.<\/p>\n

Carl Lipo (1) z Kalifornsk\u00e9 St\u00e1tn\u00ed University, a Terry Hunt (2) z University na Havaji, vydali knihu „Sochy, kter\u00e9 chodily. Vy\u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1hady Velikono\u010dn\u00edho ostrova.“ (The Statues that Walked: The Astonishing Untold Story of Easter Island\u2019s Success. Free Press, New York, 2011), kde dokazuj\u00ed tezi, \u017ee tento tichomo\u0159sk\u00fd ostrov byl os\u00eddlen a\u017e kolem roku 1200 n.l., tedy 400 nebo 800 let pozd\u011bji, ne\u017e se domn\u00edv\u00e1 modern\u00ed v\u011bda.<\/p>\n

V\u00fdzkumn\u00edci v\u011b\u0159\u00ed ve svou pravdu a argumentuj\u00ed t\u00edmto faktem: pokud by sochy byly vyzvednuty z lom\u016f d\u0159\u00edve, jejich eroze by byla zna\u010dn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n

Odp\u016frci t\u00e9to verze, brit\u0161t\u00ed archeologov\u00e9 Paul Bahn a John Fenley, kte\u0159\u00ed p\u0159ipravuj\u00ed dal\u0161\u00ed vyd\u00e1n\u00ed sv\u00e9 pr\u00e1ce „Tajemstv\u00ed Velikono\u010dn\u00edho ostrova“ (The Enigmas of Easter Island), argumentuj\u00ed m\u00edstn\u00edmi tradicemi a klasick\u00fdm v\u00fdkladem ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky na ostrov\u011b. Domorodci znesv\u011bcovali sochy, odsek\u00e1vali jim nosy, co\u017e \u00fadajn\u011b ukazuje na konfrontaci dvou r\u016fzn\u00fdch skupin.<\/p>\n

Velikono\u010dn\u00ed ostrov a jeho os\u00eddlen\u00ed<\/strong><\/p>\n

R\u00e1no 5.dubna 1722 na Velikono\u010dn\u00ed ned\u011bli objevil holandsk\u00fd mo\u0159eplavec Jacob Roggeven ostrov s mnoha jm\u00e9ny. Na po\u010dest sv\u00e1tku n\u00e1mo\u0159n\u00edci pojmenovali ostrov Velikono\u010dn\u00edm. Jeho polyn\u00e9sk\u00e9 jm\u00e9no je Rapa Nui. James Cook a Jean Perouse navrhli pojmenovat ho Vaihu. Nicm\u00e9n\u011b, tento anglick\u00fd kapit\u00e1n, zn\u00e1m\u00fd t\u00edm, \u017ee ho domorodci sn\u011bdli, ostrov zapsal pod m\u00edstn\u00edm n\u00e1zvem Teapi.<\/p>\n

Radiokarbonov\u00e9 \u00fadaje z\u00edskan\u00e9 Terry Huntem a Carl Lipo p\u0159i v\u00fdzkumu osmi vzork\u016f d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed z Anakeny, nicm\u00e9n\u011b nazna\u010duj\u00ed, \u017ee ostrov Rapa Nui byl os\u00eddlen asi kolem roku 1200 n.l., co\u017e je o 400 – 800 let pozd\u011bji, ne\u017e se p\u016fvodn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dalo. A jen sto let trvalo, ne\u017e na ostrov\u011b zmizely v\u0161echny stromy.<\/p>\n

Podle p\u0159edchoz\u00edho datov\u00e1n\u00ed ke kolonizaci ostrova do\u0161lo v letech 800-1200 n.l., a ke zmizen\u00ed palem do\u0161lo a\u017e 400 let po kolonizaci.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, ot\u00e1zka kolonizace Velikono\u010dn\u00edho ostrova nen\u00ed v\u011bdou dosud s kone\u010dnou platnost\u00ed vy\u0159e\u0161ena.<\/p>\n

Co vypr\u00e1v\u00ed legendy<\/strong><\/p>\n

Etnografick\u00e9 a archeologick\u00e9 \u00fadaje, rapanujsk\u00fd folkl\u00f3r a jeho srovn\u00e1n\u00ed s m\u00fdty a folkl\u00f3rem jin\u00fdch n\u00e1rod\u016f Polyn\u00e9sie nazna\u010duj\u00ed, \u017ee rapanujsk\u00e1 mytologie je jen odbo\u010dkou polyn\u00e9sk\u00e9 mytologie.<\/p>\n

Ostrovan\u016fm byli zn\u00e1m\u00ed hlavn\u00ed bohov\u00e9 v\u0161epolyn\u00e9zsk\u00e9ho panteonu, a naz\u00fdvali je v m\u00edstn\u00edm n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed.<\/p>\n

Norsk\u00fd badatel Thor Heyerdahl byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee hlavn\u00ed bohov\u00e9 rapanujsk\u00e9 mytologie nemaj\u00ed polyn\u00e9zsk\u00fd charakter.<\/p>\n

Obrazy boh\u016f a duch\u016f (aku-aku) na\u0161ly odraz v p\u00edsn\u00edch a zakl\u00edn\u00e1n\u00edch, hran\u00fdch b\u011bhem oslav a ceremoni\u00ed uct\u00edvan\u00fdch boh\u016f, kte\u0159\u00ed disponovali tajemnou silou (many).<\/p>\n

Nejvy\u0161\u0161\u00ed b\u016fh Rapanujc\u016f Makemake – co\u017e znamen\u00e1 „Sv\u011btl\u00fd“ \u2013 analogie v\u0161epolyn\u00e9zsk\u00e9ho Tane, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b Tanga Roa, vytv\u00e1\u0159\u00ed Zemi, Slunce, M\u011bs\u00edc, hv\u011bzdy, stejn\u011b jako prvn\u00ed \u017eiv\u00e9 bytosti \u2013 p\u0159edky obyvatel Velikono\u010dn\u00edho ostrova. Atributem tohoto boha byl blesk, a jeho symbol – \u010derven\u00e1 barva.<\/p>\n

„\u010cerven\u00e1 voda“ Makemake zt\u011bles\u0148uje \u017eivotn\u00ed s\u00edlu. Byl zobrazov\u00e1n v podob\u011b posv\u00e1tn\u00fdch pt\u00e1k\u016f \u2013 mo\u0159sk\u00fdch rack\u016f.<\/p>\n

Zt\u011blesn\u011bn\u00edm Makemake byla lidsk\u00e1 lebka, kter\u00e1 hr\u00e1la velkou roli v posv\u00e1tn\u00fdch ob\u0159adech.<\/p>\n

Protip\u00f3lem boha tv\u016frce Makemake byl demiurg Uoke (Uvoke) – b\u016fh-ni\u010ditel (mo\u017en\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00ed zt\u011blesn\u011bn\u00ed v\u0161epolyn\u00e9zsk\u00e9ho boha hromu a patrona zem\u011bd\u011blstv\u00ed Rongo).<\/p>\n

Uvoke ni\u010dil zemi t\u00edm, \u017ee do n\u00ed kopal tak dlouho, dokud nez\u016fstal samotn\u00fd ostrov Rapa Nui – „Pupek zem\u011b“.<\/p>\n

Symbolem Uvoke byl pravd\u011bpodobn\u011b prsn\u00ed krun\u00fd\u0159 (rei miro), vy\u0159ezan\u00fd ze stromu v podob\u011b p\u016flm\u011bs\u00edce, jeho\u017e konce byly ozdobeny stylizovan\u00fdmi hlavami boha. Takovou ozdobu nosili Rapanujci b\u011bhem sv\u00e1tku Batata Kumara.<\/p>\n

Ten se slavil na po\u010dest velik\u00e9ho Uvoke, d\u00edky n\u011bmu\u017e se v centru oce\u00e1nu objevil ostrov. Jeho prvn\u00edmi obyvateli byli Ngata Vake a Te Ohiro, kte\u0159\u00ed p\u0159ist\u00e1li pobl\u00ed\u017e Te-Rotomea a z\u016fstali u Wai-Marama (nevelk\u00e9 jez\u00edrko nedaleko Mataveri).<\/p>\n

Ne\u00fanavn\u00fd Uvoke op\u011bt za\u010dal ni\u010dit ostrov, a aby obra zastavil, Te Ohira p\u0159e\u010detl kouzlo, kter\u00e9 znehybnilo jeho slu\u017eebn\u00edky.<\/p>\n

Obydlen\u00ed Velikono\u010dn\u00edho ostrova m\u00edstn\u00ed folkl\u00f3r p\u0159ipisuje rozhodnut\u00ed v\u016fdce Hotu Matu’a. Jeho rodn\u00e1 zem\u011b byla ohro\u017eena stra\u0161livou povodn\u00ed, a tak se rozhodl p\u0159est\u011bhovat na jin\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n

Dosud se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee prvn\u00ed osadn\u00edci p\u0159i\u0161li Mark\u00e9zsk\u00fdch ostrov\u016f ve 3. \u2013 4. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu.
\nNov\u00ed osadn\u00edci z jin\u00fdch ostrov\u016f v\u00fdchodn\u00ed Polyn\u00e9sie p\u0159ipluli o n\u011bco pozd\u011bji – v 7.-9. stolet\u00ed.<\/p>\n

V\u00e1lky \u201eu\u0161\u00ed\u201c<\/strong><\/p>\n

Hlavn\u00edm t\u00e9matem lidov\u00fdch historick\u00fdch legend Velikono\u010dn\u00edho ostrova je p\u0159\u00edb\u011bh o v\u00e1lk\u00e1ch mezi r\u016fzn\u00fdmi skupinami – Hanau eepe („huben\u00ed“ nebo „dlouhou\u0161\u00ed“) a Hanau momako („tu\u010dn\u00ed“ neboli „kr\u00e1tkou\u0161\u00ed).
\nPodle antropolog\u016f byla prvn\u00ed skupina n\u011bco jako m\u00edstn\u00ed elita.<\/p>\n

Byli tak naz\u00fdv\u00e1ni proto, \u017ee ka\u017ed\u00e9mu „dlouhouch\u00e9mu“ byla p\u0159i narozen\u00ed vlo\u017eena do ucha h\u016flka, co\u017e p\u0159isp\u011blo k siln\u00e9mu r\u016fstu laloku sm\u011brem dol\u016f (podle m\u00edstn\u00edch pom\u011br\u016f byl takov\u00fd lalok pova\u017eov\u00e1n za znak kr\u00e1sy).<\/p>\n

U \u201ekr\u00e1tkouch\u00fdch\u201c byly lal\u016f\u010dky norm\u00e1ln\u00ed velikosti.<\/p>\n

„Dlouhou\u0161\u00ed“ obsadili v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 pozice ve sv\u011btsk\u00e9 i duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b ostrova Rapa Nui a „kr\u00e1tkou\u0161\u00ed“ byli v jejich podru\u010d\u00ed. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee pr\u00e1v\u011b oni byli zapojeni do p\u0159\u00edm\u00e9 v\u00fdroby soch \u201emoai\u201c. „Dlouhou\u0161\u00ed“ byli pouze socha\u0159i a mist\u0159i.<\/p>\n

Je obt\u00ed\u017en\u00e9 \u0159\u00edci, co se p\u0159esn\u011b se stalo v 16. stolet\u00ed ve vztaz\u00edch t\u011bchto dvou skupin.<\/p>\n

Je mo\u017en\u00e9, \u017ee „dlouhou\u0161\u00ed“ p\u0159ekro\u010dili mez v \u00fatlaku \u201ekr\u00e1tkouch\u00fdch\u201c, vypukl chaos a mo\u017en\u00e1 i kv\u016fli ekologick\u00e9 krizi, zp\u016fsoben\u00e9 eroz\u00ed p\u016fdy, vypukl hladomor, tak\u017ee elita u\u017e nemohla udr\u017eet svou vl\u00e1du.<\/p>\n

Tak \u010di onak, v polovin\u011b 16. stolet\u00ed „kr\u00e1tkou\u0161\u00ed“ povstali a zcela vyhladili „dlouhouch\u00e9\u201c (a zd\u00e1 se, \u017ee pora\u017een\u00ed \u010dlenov\u00e9 elity byli prost\u011b sn\u011bd\u011bni\u2026)<\/p>\n

Po povst\u00e1n\u00ed na ostrov\u011b z\u016fstaly jen majest\u00e1tn\u00ed sochy \u2013 tajemstv\u00ed jejich p\u016fvodu a zhotoven\u00ed zaniklo spolu s „dlouhouch\u00fdmi“.<\/p>\n

Archeologov\u00e9 \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee v\u00edt\u011bzstv\u00ed „kr\u00e1tkouch\u00fdch“, jak tomu \u010dasto b\u00fdv\u00e1 za v\u0161ech revoluc\u00ed, bylo v\u00edt\u011bzstv\u00edm Pyrrhov\u00fdm, nebo\u0165 s likvidac\u00ed elity zmizela i znalost r\u016fzn\u00fdch pokro\u010dil\u00fdch technologi\u00ed.<\/p>\n

V\u00fdsledkem bylo, \u017ee od t\u00e9 doby se n\u00e1stroje staly hrub\u0161\u00edmi, mnoh\u00e1 pole, vy\u017eaduj\u00edc\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edstup p\u0159i obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u016fdy z\u016fstala opu\u0161t\u011bn\u00e1, a ostrovan\u00e9, stoj\u00edc\u00ed ji\u017e na cest\u011b k v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b rozvinut\u00e9 civilizaci, se vr\u00e1tili o n\u011bkolik stalet\u00ed zp\u011bt k barbarstv\u00ed.<\/p>\n

Nov\u00e1 verze Lipo a Hunta pop\u00edr\u00e1 samotnou existenci takov\u00e9ho rozd\u011blen\u00ed rapanujsk\u00e9 spole\u010dnosti, stejn\u011b jako ob\u010danskou v\u00e1lku a jej\u00ed n\u00e1sledky.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Jen\u017ee \u2026<\/strong><\/p>\n

To je velmi odv\u00e1\u017en\u00e9 tvrzen\u00ed, nebo\u0165 tato verze historie Rapa Nui, je zalo\u017eena nejen na folklorn\u00edm materi\u00e1lu, ale je tak\u00e9 potvrzena archeologick\u00fdmi n\u00e1lezy.<\/p>\n

Ukazuje se, jakoby v\u011bdci Lipo a Hunt prost\u011b ignorovali v\u0161echny tyto argumenty, proto\u017ee nezapadaj\u00ed do jejich p\u016fvodn\u00ed koncepce. Takov\u00fd p\u0159\u00edstup lze jen st\u011b\u017e\u00ed pova\u017eovat za platn\u00fd, a dokonce i v\u011bdeck\u00fd.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, Hunt a Lipo tvrd\u00ed, \u017ee polyn\u00e9z\u0161t\u00ed kolonist\u00e9 p\u0159ijeli na ostrov roku 1200, to je o 800 let pozd\u011bji, ne\u017e se v\u0161eobecn\u011b uv\u00e1d\u00ed.<\/p>\n

Lesy byly okam\u017eit\u011b zni\u010deny vyk\u00e1cen\u00edm a vyp\u00e1len\u00edm. Za\u010dalo obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u016fdy. Svou roli sehr\u00e1li krysy, kter\u00e9 si osadn\u00edci p\u0159ivezli. Ti se \u017eivili palmov\u00fdmi semeny a velmi rychle se rozmno\u017eili.<\/p>\n

Datum p\u0159\u00edchodu osadn\u00edk\u016f v\u00fdzkumn\u00edci vypo\u010detli podle doby, kdy zmizely v\u0161echny lesy.<\/p>\n

Tak\u00e9, podle m\u00edn\u011bn\u00ed v\u00fdzkumn\u00edk\u016f, odlesn\u011bn\u00ed nemohlo v\u00e9st k ekologick\u00e9 katastrof\u011b, nebo\u0165 Rapa Nui je star\u00fd sope\u010dn\u00fd ostrov, s ne p\u0159\u00edli\u0161 bujn\u00fdm rostlinstvem a suchou p\u016fdou.<\/p>\n

Sp\u00e1len\u00ed ob\u0159\u00edch palem na n\u011bjakou dobu pomohlo, a pak se osadn\u00edci obr\u00e1tili k jin\u00e9 technologii: dodali do chud\u00e9 p\u016fdy kameny ze sope\u010dn\u00e9 horniny \u2013 to j\u00ed obohatilo a sn\u00ed\u017eilo erozi.<\/p>\n

Takov\u00e9 tvrzen\u00ed se zd\u00e1 b\u00fdt pon\u011bkud podivn\u00e9 – v podstat\u011b opakov\u00e1n\u00ed situace Rapa Nui prob\u011bhlo v 20. stolet\u00ed, doslova p\u0159ed o\u010dima v\u011bdc\u016f, na r\u016fzn\u00fdch ostrovech v Tich\u00e9m a Indick\u00e9m oce\u00e1n\u011b, nap\u0159\u00edklad na mauricijsk\u00fdch ostrovech. Ale nikde kameny z vulkanick\u00fdch hornin nemohly zastavit ni\u010den\u00ed p\u016fdn\u00edho pokryvu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Jsou ale i jin\u00e9, \u010dist\u011b biologick\u00e9 argumenty proti hypot\u00e9ze Hunta a Lipo.<\/p>\n

Faktem je, \u017ee i velk\u00e1 populace nem\u016f\u017ee nikdy \u00fapln\u011b zni\u010dit v\u0161echny lesy v tropick\u00e9m regionu za n\u011bkolik let. Obvykle to trv\u00e1 dlouho, m\u011b\u0159eno stolet\u00edmi.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd les m\u00e1 schopnost samoobnoven\u00ed, nem\u00e1 n\u011bco jako kone\u010dn\u00fd tvar jednou prov\u017edy.<\/p>\n

Obvykle, i p\u0159i k\u00e1cen\u00ed a p\u00e1len\u00ed lesa jej lze po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b obnovit, proto\u017ee tento zp\u016fsob vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed vy\u017eaduje \u010dast\u00e9 zm\u011bny obd\u011bl\u00e1van\u00e9 p\u016fdy.<\/p>\n

To se dodnes d\u011bje na ostrov\u011b Madagaskar (mimochodem, opl\u00fdvaj\u00edc\u00ed sope\u010dn\u00fdmi horninami), kde obyvatel\u00e9 takov\u00fdm syst\u00e9mem pro v\u00edce ne\u017e t\u0159i tis\u00edce let a nemohli zlikvidovat v\u0161echny lesy (i kdy\u017e se velmi sna\u017eili).<\/p>\n

To v\u0161e nazna\u010duje, \u017ee p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 datum p\u0159\u00edjezdu Polyn\u00e9san\u016f na ostrov a zni\u010den\u00ed v\u0161ech les\u016f, pozb\u00fdv\u00e1 jak\u00e9hokoli d\u016fkazu.<\/p>\n

Pokud jde o zachov\u00e1n\u00ed soch, m\u011bli bychom poznamenat, \u017ee jsou vyrobeny z horniny, vytvo\u0159en\u00e9 slisovan\u00fdm sope\u010dn\u00fdm popelem.<\/p>\n

\u00dadaje nazna\u010duj\u00ed \u00fadaje archeolog\u016f, kte\u0159\u00ed studovali kultury Mezoameriky, takov\u00fd materi\u00e1l se dost pomalu podd\u00e1v\u00e1 v\u011btrn\u00e9 erozi. To je d\u016fvod, pro\u010d sochy vypadaj\u00ed mnohem „mlad\u0161\u00ed“, ne\u017e je jejich st\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

Tak\u017ee se zd\u00e1, \u017ee pokus „omladit“ rapanujskou kulturu, je zcela neopodstatn\u011bn\u00fd.<\/p>\n

P\u0159esto tato hypot\u00e9za m\u016f\u017ee zp\u016fsobit, \u017ee v\u011bdci, zkoumaj\u00edc\u00ed tajemnou „civilizaci“ na Velikono\u010dn\u00edm ostrov\u011b, p\u0159ehodnot\u00ed n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 z\u00e1v\u011bry…<\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n

(1) http:\/\/www.csulb.edu\/colleges\/cla\/departments\/anthropology\/faculty-and-staff\/carl-lipo\/<\/a> <\/em>
\n(2) http:\/\/www.anthropology.hawaii.edu\/people\/faculty\/Hunt\/index.html<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dva ameri\u010dt\u00ed v\u011bdci p\u0159edlo\u017eili \u00fapln\u011b jinou verzi p\u016fvodu ob\u0159\u00edch soch na Velikono\u010dn\u00edm ostrov\u011b.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1939,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,46],"class_list":["post-1934","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-oceanie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1934","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1934"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1934\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1940,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1934\/revisions\/1940"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1939"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1934"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1934"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1934"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}