{"id":1848,"date":"2023-12-24T00:52:07","date_gmt":"2023-12-23T23:52:07","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1848"},"modified":"2024-01-21T01:57:10","modified_gmt":"2024-01-21T00:57:10","slug":"zivot-je-jen-nahoda","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/12\/24\/zivot-je-jen-nahoda\/","title":{"rendered":"\u017divot je jen n\u00e1hoda?"},"content":{"rendered":"<p><strong>\u010cl\u00e1nek A. V\u00edtka z L+K 1978<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Na str\u00e1nk\u00e1ch Letectv\u00ed a kosmonautiky se ji\u017e nejednou objevila problematika mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed i probl\u00e9m\u016f s jejich hled\u00e1n\u00edm, p\u0159\u00edpadn\u011b s kontaktem s nimi.<\/p>\n<p>Tak\u00e9 na kni\u017en\u00edm trhu se objevuj\u00ed \u010das od \u010dasu tituly, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se t\u011bmito ot\u00e1zkami &#8211; n\u011bkdy seri\u00f3zn\u00ed, jindy s n\u00e1dechem senzace. Probl\u00e9m\u016fm CETI (1), nebo chcete-li SETI (2), v\u011bnuj\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b svoji pozornost zvl\u00e1\u0161tn\u00ed symp\u00f3zia, po\u0159\u00e1dan\u00e1 v r\u00e1mci Mezin\u00e1rodn\u00edho astronautick\u00e9ho kongresu.<\/p>\n<p>Jedn\u00edm z opravdov\u00fdch p\u0159ekvapen\u00ed minul\u00e9ho, pra\u017esk\u00e9ho kongresu IAAF bylo vystoupen\u00ed profesora \u0160klovsk\u00e9ho (3), kdysi horliv\u00e9ho zast\u00e1nce existence mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed, kter\u00fd poznen\u00e1hlu p\u0159e\u0161el do t\u00e1bora vyznava\u010d\u016f jedine\u010dnosti pozemsk\u00e9ho \u017eivota. Jak se zd\u00e1, nebude jedin\u00fdm.<\/p>\n<p>Problematikou exobiologie se samoz\u0159ejm\u011b zab\u00fdv\u00e1 tak\u00e9 americk\u00fd N\u00e1rodn\u00ed \u00fa\u0159ad pro letectv\u00ed a kosmick\u00fd prostor (NASA). V r\u00e1mci rozs\u00e1hl\u00fdch v\u00fdzkum\u016f vyslal na Mars dv\u011b sondy typu Viking, kter\u00e9 zde ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u00e1traly po stop\u00e1ch sou\u010dasn\u00e9ho \u010di minul\u00e9ho \u017eivota. Podivn\u00e9 reakce, kter\u00e9 se zpo\u010d\u00e1tku zd\u00e1ly nasv\u011bd\u010dovat p\u0159\u00edtomnosti mal\u00e9ho, jinak nedetekovateln\u00e9ho mno\u017estv\u00ed \u017eiv\u00fdch mikroorganism\u016f, se poda\u0159ilo vcelku p\u0159ijateln\u011b vysv\u011btlit p\u016fsoben\u00edm anorganick\u00fdch slou\u010denin obsa\u017een\u00fdch v marsovsk\u00e9 p\u016fd\u011b, a to jak sov\u011btsk\u00fdm!, tak americk\u00fdm v\u011bdc\u016fm?<\/p>\n<p>I jinak velice optimistick\u00fd dr. Sagan (1934 \u2013 1996) (4) byl nucen p\u0159iznat, \u017ee na Marsu asi nikdy \u017eivot nebyl.<\/p>\n<p>Z\u00e1jem NASA v\u0161ak sah\u00e1 d\u00e1le, ne\u017e je jen omezen\u00fd prostor na\u0161\u00ed Slune\u010dn\u00ed soustavy.<\/p>\n<p>V odd\u011blen\u00ed exobiologie Ames Research Center \u2014 kter\u00e9 se mimochodem proslavilo objevem aminokyselin v meteoritu Murchison, kter\u00e9 byly zcela prokazateln\u011b mimozemsk\u00e9ho p\u016fvodu, ale stejn\u011b bezpe\u010dn\u011b nebiologick\u00e9ho p\u016fvodu? \u2014 se studuje vznik a v\u00fdvoj organick\u00fdch molekul ve vesm\u00edru. Bylo dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee v hlubin\u00e1ch vesm\u00edru, zejm\u00e9na v temn\u00fdch mlhovin\u00e1ch, existuj\u00ed i tak slo\u017eit\u00e9 organick\u00e9 molekuly jako cukry, aminokyseliny, polypeptidy i slo\u017eky nukleov\u00fdch kyselin, tedy v\u0161echny nezbytn\u00e9 stavebn\u00ed kameny \u017eiv\u00fdch organism\u016f.<\/p>\n<p>Na druh\u00e9 stran\u011b Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, v Greenbeltu v Goddard Space Flight Center, se pustil dr. Michael Hart do studia v\u00fdvoje pozemsk\u00e9 atmosf\u00e9ry. K dispozici m\u011bl velice v\u00fdkonn\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de, kter\u00e9 sehr\u00e1ly nemalou roli v projektu Apollo.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-1849 size-full\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/zaz_zivot-je-jen-nahoda1.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"459\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/zaz_zivot-je-jen-nahoda1.jpg 450w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/zaz_zivot-je-jen-nahoda1-294x300.jpg 294w\" sizes=\"auto, (max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p>Dr. Hart vy\u0161el z p\u0159edpokladu, \u017ee kr\u00e1tce po sv\u00e9m vzniku na\u0161e mati\u010dka Zem\u011b ztratila ve\u0161kerou prap\u016fvodn\u00ed atmosf\u00e9ru \u2014 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vod\u00edkovou &#8211; a za\u010dala si vytv\u00e1\u0159et sv\u016fj vlastn\u00ed plynn\u00fd obal z plyn\u016f, unikaj\u00edc\u00edch z hork\u00e9ho nitra planety, p\u0159edev\u0161\u00edm ze sopek. Do po\u010d\u00edta\u010de vlo\u017eil slo\u017eit\u00e9 programy, kter\u00e9 simulovaly v\u00fdvoj cel\u00e9ho komplexn\u00edho syst\u00e9mu, tvo\u0159en\u00e9ho horninami zemsk\u00e9 k\u016fry, oce\u00e1ny, atmosf\u00e9rou, i biosf\u00e9rou po cel\u00fdch 4,5 miliardy let minulosti na\u0161\u00ed Zem\u011b a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed p\u016fl miliardy do budoucnosti. \u0160lo o prvn\u00ed tak slo\u017eitou simulaci v\u00fdvoje zemsk\u00e9ho ovzdu\u0161\u00ed, kter\u00e1 souhrnn\u011b postihovala \u0159adu d\u00edl\u010d\u00edch jev\u016f: odply\u0148ov\u00e1n\u00ed zemsk\u00e9ho nitra, vytv\u00e1\u0159en\u00ed sekund\u00e1rn\u00ed atmosf\u00e9ry, vznik oce\u00e1n\u016f, rozpou\u0161t\u011bn\u00ed plyn\u016f v mo\u0159sk\u00e9 vod\u011b, vz\u00e1jemn\u00e9 reakce plyn\u016f v atmosf\u00e9\u0159e, vznik a v\u00fdvoj \u017eivota, vytv\u00e1\u0159en\u00ed organick\u00fdch sediment\u016f, zm\u011bny odrazivosti (albeda) Zem\u011b v pr\u016fb\u011bhu v\u00fdvoje, sklen\u00edkov\u00fd efekt atmosf\u00e9ry i neust\u00e1l\u00fd r\u016fst z\u00e1\u0159ivosti Slunce.<\/p>\n<p>V pr\u016fb\u011bhu studie se uskute\u010dnilo n\u011bkolik des\u00edtek simulac\u00ed s r\u016fzn\u00fdmi po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edmi podm\u00ednkami. P\u0159itom se zjistilo, \u017ee cel\u00fd v\u00fdvoj a\u017e do dne\u0161n\u00edho stavu se d\u00e1 vysv\u011btlit bez nutnosti p\u0159edpokladu n\u011bjak\u00fdch mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n<p>Nejlep\u0161\u00edch v\u00fdsledk\u016f bylo dosa\u017eeno za p\u0159edpokladu, \u017ee plyny, unikaj\u00edc\u00ed na po\u010d\u00e1tku v\u00fdvoje Zem\u011b, se skl\u00e1daly z 84,4 % vodn\u00ed p\u00e1ry, 14,3% oxidu (kysli\u010dn\u00edku uhli\u010dit\u00e9ho, 1,1% metanu, 0,2% dus\u00edku a stop amoniaku a argonu. Prakticky se nevyskytoval \u017e\u00e1dn\u00fd voln\u00fd vod\u00edk. Voda v atmosf\u00e9\u0159e rychle kondenzovala a tak b\u011bhem necel\u00fdch 150 mili\u00f3n\u016f let se vytvo\u0159ila tak\u0159ka nep\u0159eru\u0161en\u00e1 obla\u010dn\u00e1 pokr\u00fdvka. Jak rostl atmosf\u00e9rick\u00fd tlak, vytvo\u0159ily se i prvotn\u00ed oce\u00e1ny a zintenz\u00edv\u0148uj\u00edc\u00ed se sklen\u00edkov\u00fd efekt rychle zvy\u0161oval teplotu atmosf\u00e9ry. Sou\u010dasn\u011b se vznikem mo\u0159\u00ed za\u010dal ub\u00fdvat v atmosf\u00e9\u0159e oxid uhli\u010dit\u00fd, kter\u00fd se rozpou\u0161t\u011bl ve vod\u011b a byl postupn\u011b zabudov\u00e1n do uhli\u010ditanov\u00fdch sediment\u00e1rn\u00edch hornin (v\u00e1pence, aragonitu apod.). M\u00edsto n\u011bho se v atmosf\u00e9\u0159e za\u010daly hromadit uhlovod\u00edky.<\/p>\n<p>Primitivn\u00ed \u017eivot se z\u0159ejm\u011b vytvo\u0159il v oce\u00e1nech, bohat\u00fdch na rozpu\u0161t\u011bn\u00fd oxid uhli\u010dit\u00fd a amoniak, kde byl nav\u00edc chr\u00e1n\u011bn p\u0159ed ni\u010div\u00fdmi \u00fa\u010dinky slune\u010dn\u00edho ultrafialov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed. Z v\u00fdpo\u010dt\u016f vych\u00e1z\u00ed, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b byly oce\u00e1ny pokryty vrstvou sm\u011bsi vy\u0161\u0161\u00edch uhlovod\u00edk\u016f podobnou rop\u011b, kter\u00e1 mohla b\u00fdt siln\u00e1 a\u017e 10 metr\u016f. Po 800 mili\u00f3nech let v\u00fdvoje dos\u00e1hla pr\u016fm\u011brn\u00e1 povrchov\u00e1 teplota na Zemi maxima 3817 K (44 st.C) a tlak 0,14 MPa (1,4kp\/cm2). Atmosf\u00e9ra byla v t\u00e9 dob\u011b prakticky nepropustn\u00e1 pro dlouhovlnn\u00e9 (infra\u010derven\u00e9) z\u00e1\u0159en\u00ed a tak zabra\u0148ovala ztr\u00e1t\u011b energie, dod\u00e1van\u00e9 Sluncem (tzv. sklen\u00edkov\u00fd efekt).<\/p>\n<p>Vznikl\u00e9 mikroskopick\u00e9 organismy v\u0161ak za\u010d\u00ednaly produkovat kysl\u00edk a ten okam\u017eit\u011b oxidoval atmosf\u00e9rick\u00e9 uhlovod\u00edky a amoniak. V\u011bt\u0161ina organick\u00e9ho uhl\u00edku p\u0159ech\u00e1zela do sediment\u00e1rn\u00edch hornin.<\/p>\n<p>Na konci prvn\u00ed miliardy let se atmosf\u00e9ra Zem\u011b tedy skl\u00e1dala prakticky jen z metanu s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed jin\u00fdch lehk\u00fdch uhlovod\u00edk\u016f (viz obr. 1). \u017divot v\u0161ak pomalu, ale jist\u011b vyr\u00e1b\u011bl dal\u0161\u00ed kysl\u00edk a spalov\u00e1n\u00ed uhlovod\u00edk\u016f z atmosf\u00e9ry pokra\u010dovalo. Po 1,7 miliardy let se poprv\u00e9 obla\u010dn\u00fd p\u0159\u00edkrov Zem\u011b za\u010dal protrh\u00e1vat, sklen\u00edkov\u00fd efekt sl\u00e1bnul a teplota rychle klesala. Tlak atmosf\u00e9ry rychle spadl a\u017e na 0,06 MPa a mno\u017estv\u00ed uhli\u010ditanov\u00fdch hornin dos\u00e1hlo prakticky toho mno\u017estv\u00ed, jak\u00e9 m\u00e1me na Zemi dnes. Kdy\u017e byla Zem\u011b 2,45 miliardy let star\u00e1, byly spot\u0159ebov\u00e1ny posledn\u00ed zbytky uhlovod\u00edk\u016f z atmosf\u00e9ry a za\u010dal se v n\u00ed hromadit kysl\u00edk, i kdy\u017e z po\u010d\u00e1tku jen velice pomalu. P\u0159esto geologov\u00e9 mohou potvrdit tento teoretick\u00fd v\u00fdpo\u010det data vzniku oxida\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ry ze slo\u017een\u00ed sediment\u00e1rn\u00edch hornin.<\/p>\n<p>Atmosf\u00e9ra se tedy p\u0159ed 2 miliardami let skl\u00e1dala prakticky jen z dus\u00edku. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 teplota povrchu poklesla na 279 K (6 st. C) a pol\u00e1rn\u00ed ledovce se za\u010daly rychle \u0161\u00ed\u0159it, a\u017e pokryly v\u00edc ne\u017e 10 % zemsk\u00e9ho povrchu, zat\u00edmco obla\u010dn\u00fd pokryv poklesl asi na 30 % (obr. 2).<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-1850 size-full\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/zaz_zivot-je-jen-nahoda2.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"448\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/zaz_zivot-je-jen-nahoda2.jpg 450w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/zaz_zivot-je-jen-nahoda2-300x300.jpg 300w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/zaz_zivot-je-jen-nahoda2-150x150.jpg 150w\" sizes=\"auto, (max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p>P\u0159ed 420 mili\u00f3ny let kysl\u00edku p\u0159ibylo ji\u017e tolik, \u017ee se vytvo\u0159ila oz\u00f3nov\u00e1 vrstva, kter\u00e1 zabr\u00e1nila v p\u0159\u00edstupu ultrafialov\u00e9mu z\u00e1\u0159en\u00ed. Teprve tehdy mohl \u017eivot opustit ochrannou n\u00e1ru\u010d oce\u00e1n\u016f. Zelen\u00e9 rostliny ovl\u00e1dly sou\u0161i a to se projevilo jako prudk\u00fd skok v obsahu kysl\u00edku v ovzdu\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>Sou\u010dasn\u011b se za\u010daly z\u010d\u00e1sti likvidovat uhli\u010ditanov\u00e9 horniny, proto\u017ee z\u00e1soby oxidu uhli\u010dit\u00e9ho v atmosf\u00e9\u0159e, a ve vod\u011b nesta\u010dily z\u00e1sobovat rychle se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed rostlinn\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n<p>V historii Zem\u011b se vyskytly dv\u011b velk\u00e9 krize, kdy dal\u0161\u00ed osud \u017eivota byl na v\u00e1\u017ek\u00e1ch. Prvn\u00ed p\u0159i\u0161la ji\u017e po 800 mili\u00f3nech let od za\u010d\u00e1tku v\u00fdvoje Zem\u011b. Tehdy se na\u0161e planeta dostala na dosah k rozb\u011bhnut\u00ed nekontrolovateln\u00e9ho sklen\u00edkov\u00e9ho efektu. \u0158ada simula\u010dn\u00edch v\u00fdpo\u010dt\u016f na po\u010d\u00edta\u010di uk\u00e1zala, \u017ee by sta\u010dilo, aby Zem\u011b byla o pouh\u00fdch 8 mili\u00f3n\u016f kilometr\u016f bl\u00ed\u017ee ke Slunci, a pak by se nikdy nevytvo\u0159ily oce\u00e1ny, ale vznikla by hust\u00e1 a hork\u00e1 atmosf\u00e9ra z oxidu uhli\u010dit\u00e9ho s oblaky, tvo\u0159en\u00fdmi kapi\u010dkami koncentrovan\u00e9 kyseliny s\u00edrov\u00e9. Zem\u011b by se tak stala dvojn\u00edkem Venu\u0161e.<\/p>\n<p>Druh\u00e1 krize nastala ve st\u00e1\u0159\u00ed 2,8 miliardy let, kdy pol\u00e1rn\u00ed ledov\u00e9 \u010depi\u010dky pokryly v\u00edce ne\u017e 10 % zemsk\u00e9ho povrchu. V\u00fdpo\u010dty uskute\u010dn\u011bn\u00e9 s prom\u011bnnou vzd\u00e1lenost\u00ed Zem\u011b-Slunce uk\u00e1zaly, \u017ee na\u0161e planeta se dostala na pouh\u00fd 1 st. C od glob\u00e1ln\u00edho zaledn\u011bn\u00ed. Kdyby byla Zem\u011b jen o 2 mili\u00f3ny kilometr\u016f d\u00e1le od Slunce, ne\u017e pr\u00e1v\u011b je, stihl by ji osud Marsu. I kdy\u017e u\u017e v t\u00e9 dob\u011b byl na Zemi primitivn\u00ed \u017eivot, zamrznut\u00ed ve\u0161ker\u00fdch vodn\u00edch z\u00e1sob by jeho dal\u0161\u00ed rozvoj znemo\u017enilo, a pravd\u011bpodobn\u011b by postupem \u010dasu \u017eivot na Zemi zcela zanikl. Z analogie se d\u00e1 usoudit, \u017ee na dne\u0161n\u00edm Marsu mohou skute\u010dn\u011b b\u00fdt pod povrchovou pokr\u00fdvkou skryty velk\u00e9 z\u00e1soby vody ve form\u011b v\u011b\u010dn\u00e9ho ledu.<\/p>\n<p>V\u00fdsledky t\u00e9to nov\u00e9 studie ukazuj\u00ed, \u017ee obyvateln\u00fd prostor kolem centr\u00e1ln\u00ed hv\u011bzdy \u2014 tak zvan\u00e1 ekosf\u00e9ra \u2014 je mnohem men\u0161\u00ed, ne\u017e se d\u0159\u00edve po\u010d\u00edtalo, zejm\u00e9na za p\u0159edpokladu, \u017ee z\u00e1\u0159en\u00ed mate\u0159sk\u00e9 hv\u011bzdy s \u010dasem neust\u00e1le roste. Z v\u00fdpo\u010dtu vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee jej\u00ed \u0161\u00ed\u0159ka nebude v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e pouh\u00fdch 10 mili\u00f3n\u016f kilometr\u016f. D\u0159\u00edve se ekosl\u00e9ra odhadovala p\u011btkr\u00e1t a\u017e desetkr\u00e1t \u0161ir\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>V na\u0161\u00ed Slune\u010dn\u00ed soustav\u011b je pr\u016fm\u011brn\u00e1 vzd\u00e1lenost mezi vnit\u0159n\u00edmi planetami asi 60 mili\u00f3n\u016f kilometr\u016f. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee pravd\u011bpodobnost, \u017ee planeta se vyskytne uvnit\u0159 ekosf\u00e9ry, je p\u0159ibli\u017en\u011b 15 a\u017e 20 %.<\/p>\n<p>D\u0159\u00edve se \u010dekalo, \u017ee v pr\u016fm\u011brn\u00e9m planet\u00e1rn\u00edm syst\u00e9mu s t\u00e9m\u011b\u0159 stoprocentn\u00ed jistotou padne alespo\u0148 jedna planeta do ekosf\u00e9ry. Nov\u00e9 v\u00fdsledky tedy zna\u010dn\u011b redukuj\u00ed na\u0161e \u0161ance na nalezen\u00ed rozumn\u00fdch bytost\u00ed v bl\u00edzk\u00e9m vesm\u00edru.<\/p>\n<p>Dr. Hart pokra\u010duje d\u00e1le ve sv\u00fdch v\u00fdpo\u010dtech. V nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b chce prov\u00e9st podobn\u00e9 v\u00fdpo\u010dty i pro hypotetick\u00e9 planety podstatn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed i men\u0161\u00ed, ne\u017e je na\u0161e Zem\u011b a samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 pro Slune\u010dn\u00ed soustavy s hv\u011bzdami jin\u00e9ho typu ne\u017e G2, ke kter\u00fdm pat\u0159\u00ed na\u0161e Slunce. Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee z\u00e1kladn\u00ed poznatek, z\u00edskan\u00fd dosavadn\u00edmi v\u00fdpo\u010dty, se nezm\u011bn\u00ed. \u017de toti\u017e \u017eivot na na\u0161\u00ed Zemi je velk\u00e1, obrovsk\u00e1 n\u00e1hoda.<\/p>\n<p>Literatura<\/p>\n<p><em>1. Nature 274, 1978, str. 859.<\/em><br \/>\n<em>2. Nature 274, 1978, str. 875.<\/em><br \/>\n<em>3. Nature 228, 1970, str. 5275.<\/em><br \/>\n<em>4. Icarus 33, 1978, str. 23.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Mgr. Anton\u00edn V\u00edtek, CSc. (1940-2012) <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Anton%C3%ADn_V%C3%ADtek\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Anton%C3%ADn_V%C3%ADtek<\/a><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\">Letectv\u00ed a kosmonautika, 1978, s. 896-897<\/p>\n<p><strong>Pozn. red.<\/strong><\/p>\n<p><em>(1) Communication with extraterrestrial intelligence &#8211; Wikipedia &#8211; <a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication_with_extraterrestrial_intelligence\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication_with_extraterrestrial_intelligence<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(2) SETI \u2013 Wikipedie (wikipedia.org) &#8211; <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/SETI\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/SETI<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(3) Josif Samuilovi\u010d \u0160klovskij \u2013 Wikipedie (wikipedia.org) &#8211; <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Josif_Samuilovi%C4%8D_%C5%A0klovskij\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Josif_Samuilovi%C4%8D_%C5%A0klovskij<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(4) Carl Sagan \u2013 Wikipedie (wikipedia.org) &#8211; <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Carl_Sagan\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Carl_Sagan<\/a><br \/>\n(5) Michael H. Hart &#8211; Wikipedie (wikipedia.org) &#8211; <a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Michael_H._Hart\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Michael_H._Hart<\/a>\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u010cl\u00e1nek A. V\u00edtka z L+K 1978<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":463,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,17,19],"tags":[42,59,70],"class_list":["post-1848","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-veda","category-zahady","tag-geologie","tag-vesmir","tag-zeme"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1848","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1848"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1848\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1857,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1848\/revisions\/1857"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/463"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1848"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1848"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1848"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}